Masarykova univerzita Filosofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská diplomová práce 2012 Filip Burger Masarykova univerzita Filosofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Filip Burger Kulturní život v Německých/Miroslavských Knínicích 1918-1968 Bakalářská diplomová práce vedoucí práce: Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D. 2012 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Na tomto místě bych rád poděkoval panu Mgr. Vladimíru Maňasovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské diplomové práce, především za jeho trpělivost a vstřícný přístup. Obsah 1. Úvod……………………………………………………………………………………………………………………………………………1 2. Obecné informace a historie……………………………………………………………………………………………………….3 2.1 Obecné informace o Miroslavských Knínicích………………………………………………………………………….3 2.2 Historický vývoj obce……………………………………………………………………………………………………………….4 2.3 Historie zámku a místního velkostatku…………………………………………………………………………………….8 2.4 Filiální kostel sv. Mikuláše ……………………………………………………………………………………………………11 3. Situace před 2. světovou válkou………………………………………………………………………………………………..12 3.1 Tradice a taneční zábavy……………………………………………………………………………………………………..12 3.2 Spolková činnost…………………………………………………………………………………………………………………13 3.3 Škola jako významný kulturní činitel……………………………………………………………………………………15 4. Život za okupace a 2. světové války…………………………………………………………………………………………..18 4.1 Odpor vůči okupaci……………………………………………………………………………………………………………..18 4.2 Společenský život a poněmčení místní školy během okupace……………………………………………..20 4.3 Poválečné změny a konečné důsledky okupace…………………………………………………………………..22 5. Od únorového převratu do počátku normalizace………………………………………………………………………23 5.1 MNV a jeho kontrola nad kulturním životem obce………………………………………………………………24 5.2 Činnost kulturní komise………………………………………………………………………………………………………27 5.3 Masové organizace, spolkový život v Knínicích za totality……………………………………………………31 5.4 Místní základní škola za komunismu…………………………………………………………………………….……..33 6. Výsledky bádání………………………………………………………………………………………………………………………..35 6.1 Konečné srovnání jednotlivých období………………………………………………………………………………..35 6.2 Schopnost péče o památku a její využití obcí na příkladu zámku v Miroslavských Knínicích……………………………………………………………………………………………………………………………..38 7 Závěr……………………………………………………………………………………………………………………………………………….40 8 Resumé……………………………………………………………………………………………………………………………………………41 9 Summary…………………………………………………………………………………………………………………………………………41 10 Seznam použitých pramenů a literatury………………………………………………………………………………………….43 1)úvod Účelem práce je popsat a charakterizovat kulturní ţivot v obci Miroslavské Knínice, proto se bude zabývat zejména způsobem jeho organizace, činností příslušných institucí, společenskými událostmi a jejich hlavními činiteli. Zároveň se studie pokusí charakterizovat změny během vymezeného období způsobené především politickým klimatem a proměnou společenských vztahů v meziválečném a poválečném Československu. Jako milník v historickém vývoji obce je vytyčeno období okupace a 2. světové války, přesto nejsou opominuty kulturní přesahy po roce 1945 z období první republiky, které jsou později reţimem i změnou mentality samotných obyvatel utlumeny. Práce čerpá ze všech dostupných archiválií týkajících se samosprávy obce, tzn. zápisy ze schůzí Obecního výboru, později Místního národního výboru, který měl na starosti povolování kulturních akcí, přidělování prostorů pro spolkový ţivot a péči o majetek vesnice. Dalším důleţitým materiálem jsou Školní kroniky, které mají silně narativní povahu a reflektují události nejen v celé obci, ale i v republice. Od padesátých let bohuţel kronika dostává spíše formu protokolu přesto v ní lze najít uţitečné informace. Od padesátých let jsou důleţitým pramenem zápisy ze schůzí Kulturní komise, která se zabývala organizací veškerého společenského ţivota, podobou oficiálních slavností. Dohlíţela na secvičování divadelních her a zabývala se péčí o zámek a jeho areál. Důleţitým materiálem je kniha sepsaná místním rodákem Rudolfem Jelínkem 700 let obce Miroslavské Knínice, jeţ je svým způsobem zdařilou amatérskou historickou prací napsanou na základě některých archivních pramenů, obohacenou o osobní zápisky autora. Rudolf Jelínek se věnuje poměrně podrobně kulturním aktivitám v meziválečném období, neboť jeho otec byl vůdčí osobnostní úspěšného ochotnického divadelního souboru. Na základě těchto pramenů s mírnou korekcí podle výpovědi pamětníků a srovnání s podobně velkými obcemi se zámkem (Dukovany, Bohutice, Stará Ves a Citov) práce zachycuje kulturně- historický vývoj vesnice. Hlavním výsledkem je srovnání dvou období s rozdílným státním reţimem, rozdíly v legislativě a způsoby samosprávy obce a jejich vliv na kulturu a spolkový ţivot vesnice. Zároveň referuje o tom, do jaké míry je kulturně společenský prostor 1 vesnice izolovaný a dokáţe své tradice přenášet z generace na generaci nehledě na momentální politické uspořádání, nebo jestli je citlivým organismem, který na změny bezprostředně reaguje. 2 2)Obecné informace a historie 2.1 Obecné informace o Miroslavských Knínicích Obec Miroslavské Knínice nalezneme 7 kilometrů jiţně od Moravského Krumlova nedaleko jaderné elektrárny Dukovany. Rozprostírá se v údolí Našiměřického potoka. Katastrální výměra obce dosahuje 863 hektarů, z nichţ necelých 80% tvoří zemědělská půda. Dle sčítání v roce 1991 měla obec 328 obyvatel. Z nich bylo 170 ekonomicky aktivních, ale 134 obyvatel muselo za prací dojíţdět.1 Tato situace se zřejmě v současné době rapidně zhoršila a ze sčítání domů a bytů v roce 2011 nejsou zatím dostupné informace. V meziválečném období byl trend spíše opačný, jak lze odvodit z kaţdoročně vzrůstajícího počtu ţáků navštěvujících místní školu.2 Na vesnici kaţdého zřejmě překvapí, vzhledem k její velikosti, rozlehlý přírodně krajinářský park se zámkem a kostelem. Kromě těchto staveb se v parku nachází dvě sádky, betonové koupaliště postavené na počátku sedmdesátých let a hospoda U Kohoutků. Středem společenského ţivota se jednou za rok při hodech stává malé náměstí, kterému nikdo z místních neřekne jinak neţ „na place“. Zde se také nachází pomník obětem 1. světové války i okupace a hostinec. Dalším důleţitým místem pro obyvatele Knínic je hřbitov nacházející se na konci poslední odbočky vedoucí ze silnice směrem na Miroslav. Mezi registrované památky v obci patří: zámek v parku obce, hlavice v zámeckém parku, park u zámku, filiální kostel sv. Mikuláše v parku u zámku a socha sv.Jana Nepomuckého v obci. Území Miroslavských Knínic se můţe pochlubit několika archeologickými nalezišti. Nejvýznamnější z nich se nachází v lokalitě bývalé cihelny. Nálezy jsou zařazeny do neolitických kultur s lineární, vypíchanou a moravskou malovanou keramikou. Nálezy z dalších 1 Oficiální web obce Miroslavské Knínice - Památky a zajímavosti. Dostupné z: http://miroslavske- kninice.cz/index.php?nid=831&lid=cs&oid=46733, cit. 3. 15 2012. 2 Státní okresní archiv ve Znojmě, Fond obecná škola Miroslavské Knínice, Školní kroniky. 3 období se týkají doby bronzové (Unětická kultura), laténu a starší doby římské i slovanského staršího hradištního období.3 2.2 Historický vývoj obce Roku 1972 vyšla k oslavě 700 výročí zaloţení obce kronika, kterou sepsal Rudolf Jelínek. V roce 2002 toto výročí opravil Dalibor Hodeček, zabývající se dějinami zámku, který první písemnou zmínku o majiteli tvrze, Jaroslavovi z Knínic, objevil jiţ k roku 1262.4 Podle Hodečka první doslovná zmínka o Kninické tvrzi pochází aţ z roku 1364, kdy Jaroslavův syn taktéţ pojmenovaný Jaroslav prodal tvrz Jimramovi z Jakubova a sám se přestěhoval do nově vystavěného hradu Lamberk. Jimram byl členem významného rodu z Pernštejna. V roce 1385 byl jiţ Jaroslav z Knínic mrtvý. Jeho manţelka se znovu provdala a synové umřeli bezdětní ke konci století a dcera jménem Aneţka nebo snad Ofka skončila v klášteře.5 Knínice vystřídaly mnoho majitelů, ovšem o místních obyvatelích se toho příliš nedozvíme, neboť archiválie ze zámku prodal jeho krátkodobý vlastník Josef Soukup (podnikatel) jako sběrový papír Vídeňským sýrařům. Nejvýrazněji do podoby obce promluvili jejich poslední majitelé ze šlechtického rodu Bernsteinů, kteří obývali zámek v letech 1809 - 1838. Roku 1810 zrušili hřbitov u kostela a zřídili nový za vesnicí. Na tomto hřbitově jsou někteří členové rodiny pochováni v empírových náhrobcích.6 Topografická příručka Tomáše Wolného z roku 1846 popisuje Knínice jako vesnici s rozlohou 82 hektarů s 607 obyvateli (z toho 282 muţů a 325 ţen), zámkem pro vrchnost, hostincem, vysvěceným kostelem a panskou palírnou. Ve 14. a 15. století zde byla fara, která později zůstala neobsazená. Od roku 1493 se pěstuje v Knínicích dobré víno.7 3Oficiální web Miroslavské Knínice - Památky a zajímavosti. Dostupné z: http://miroslavske- kninice.cz/index.php?nid=831&lid=cs&oid=46733, cit. 3. 15 2012. 4 Hodeček, Dalibor. Dějiny zámku v Miroslavských Knínicích. Brno 2002, s. 3. 5 Tamtéž s. 5. 6 Tamtéž, s. 12-13. 7 Wolný, Tomáš Řehoř, Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert. Band III: Zneimer Kreis. Brno 1846. s. 168. 4 O vztahu obyvatel Knínic s vlastníky velkostatku vypovídá pouze tato věta ze školní kroniky: „Všichni dříve jmenovaní velkostatkáři neučinili pro školu, kostel ani pro jiné obecné blaho ničeho a proto u mnohých občanů zdejších vymizela jiţ v době, kdy tyto paměti píšu jména jejich.“ 8 Tyto zápisky se váţou k roku 1883. Obecní kronika hovoří o zlepšení poměrů po revoluci 1848, jeţ dokládá vzrůstajícím počtem obyvatel, kterých bylo 615.