Opus cyclopea HISTORIA NOVA 17 Editor Peter Podolan STIMUL Bratislava 2020 Opus cyclopea HISTORIA NOVA 17 recenzenti prof. PhDr. Jozef Baďurík, CSc. PhDr. Peter Zelenák, CSc. editor doc. PhDr. Peter Podolan, PhD. autori Eva Benková Adam Čuchor Blažena Križová Jana Magdaléna Májeková Jakub Palko Peter Podolan Juraj Roháč úvodná fotografia Palisády 2, Peter Podolan STIMUL, editori a autori textov. Dielo je vydané pod medzinárodnou licenciou Creative Commons CC BY-NC-ND 4.0 (vyžaduje sa: povinnosť uvádzať pôvodného autora diela; len nekomerčné použitie diela; nie je možné vytvárať odvodeniny diela bez predchádzajúceho súhlasu autora). Viac informácií o licencii a použití diela: https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/ vydavateľstvo STIMUL, Poradenské a vydavateľské centrum FIF UK, Bratislava, 2020 http://fphil.uniba.sk/stimul https://fphil.uniba.sk/historia_nova ISBN 978-80-8127-301-8 zodpovedný redaktor doc. PhDr. Peter Podolan, PhD. redakčná rada prof. PhDr. Jozef Baďurík, CSc. doc. PhDr. Peter Podolan, PhD. prof. PhDr. Roman Holec, DrSc. doc. Mgr. Martin Vašš, PhD. prof. Martin Homza, Dr. PhDr. Eva Benková, PhD. prof. PhDr. Ján Lukačka, CSc. PhDr. Peter Zelenák, CSc. adresa redakcie Katedra slovenských dejín Filozofická fakulta Univerzity Komenského Gondova ul. 2 811 02 Bratislava 1 Slovenská republika [email protected] https://fphil.uniba.sk/historia_nova FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KOMENSKÉHO V BRATISLAVE Katedra slovenských dejín HISTORIA NOVA 17 HISTORIA NOVA 17 obsah Železo přichází z hvézd… (Ludvík SOUČEK) 6 štúdie Jakub PALKO Benediktínsky kláštor sv. Blažeja v Admonte v rokoch 1246 – 1260 8 Eva BENKOVÁ Domino suo turcico, domino terrestri christiano – Gemer v čase existencie Fiľakovského sandžaku v 16. storočí 30 Peter PODOLAN Počiatky slovanského historizmu Jána Kollára 99 Peter PODOLAN – Juraj ROHÁČ Ján Kollár a Frédéric Soret 110 edície Peter PODOLAN Zoznam vedeckých hodností v odbore história udelených v Československu v rokoch 1978 – 1988 126 recenzie Adam ČUCHOR (rec.) PAPÁČ, Richard. Maleficz. Ako sa súdilo a trestalo v Košiciach v 16. storočí. Košice: Dana Kušnírová - HistoricKE, 2019, 159 s. 134 Blažena KRIŽOVÁ (rec.) BALÍK, Stanislav et al. Český antiklerikalismus. Zdroje, témata a podoba českého antiklerikalismu v letech 1848 – 1938. Praha: Argo, 2015, 490 s. 138 Jana Magdaléna MÁJEKOVÁ (rec.) LOVRA, Éva. Városok az Osztrák–Magyar Monarchiában. Városszövet- és várostipológia 1867 – 1918. Budapest: TERC, 2019, 240 s. 142 o autoroch 148 HISTORIA NOVA 17 Železo přichází z hvězd… Železo je květem země. Rodí se ze skal, které barví dokrvava. Poprvé však přišlo z nebe. Takřka všechny staré jazyky označuji železo stejným slovem jako hvězdy. Sideros, baanepe. Železné valouny žhavě křísly o malou planetu, kroužící kolem docela všední, nudné a třicet tisíc světelných let od noblesnějších center Galaxie ležící hvězdy, zapomenuté v jednom z mnoha spirálních ramen. Byly občas nalezeny, očichány a statisíce let zahazovány. Pak z nich přikázali pošetilí etruští králové vykovat štíty, zajišťující vládu nad světem hrsti skal a hrsti políček, který bys i nejzastaralejší raketou přestřelil. Železo tedy přišlo z hvězd. Dostalo se v podobě několika dlátek mezi poklady Tutanchamónovy hrobky, skrývalo se pod zlatým plátováním v dýkách chetitských vyslanců, kteří nesměli prozradit jeho tajemství. Největší tajemství ovšem sami neznali: železo vzniklo obrovskými katastrofami hynoucích hvězd, propadajících se vlastní vahou a pýchou, drtících své svaly a kosti a stlačujících elektronové slupky atomů jako vaječné skořápky, aby pak výbuchem podělily okolní vesmír darem smrti. Neboť železo je právě tak jako oheň zasvěceno zlým bohům. […] Říkali jim živé kameny. Nebo ceraunia, hromové klíny. Jeden z nich chovali na ostrově posvátného jezera Titicaca a uctívali jej jako matku Orejonu. Hadžar-al-asvad, líbaný stamilióny věřících a zasazený do severozápadního kouta kaaby, je nejposvátnejší relikvií islámu. Svatým kamenem Řeků byl Apollónův kámen, nad pomyšlení těžký, který obdržel Helenos, Priamův syn. Byl-li zvednut silným mužem nad hlavu a patřičně zaklínán, pronášel temným hlasem věštby. V syrské emeské svatyni byl chován kuželovitý povětroň, vtělení boha Slunce Mithry. Jeho obětovník Bessianus se stal Heliogabalem a černý kámen nejvyšším bohem Římské říše. Byl ozdoben perlami a zlatem. Císař Heliogabal se pak záhy stal mrtvolou díky nespokojenosti starých bohů, bůžků a kněží. Meteorit, obraz bohyně Kybelé, zajišťující vlastníkovi úspěch, byl roku 204 př.n.l. slavnostně a okázale uloupen a převezen z Pergamonu do Říma, který právě se střídavými úspěchy válčil s Hannibalovým expedičním vojskem. A ceterum autem censeo, Kartágo bylo zničeno. 6 HISTORIA NOVA 17 Chrám bohyně Artemidy v Efesu byl pozemským příbytkem bohyně, dodané hvězdami v podobě meteoritické sochy. Nikdo ji neviděl, jen zlatníci, vyrábějící a expedující do celého tehdejšího světa její drahocenné repliky. Skandováním „Velká, velká je Artemis!“ zcela moderně ukřičeli a umlčeli agitační řeč sv. Pavla, dotýkající se jejich vývozního artiklu. Když pak křesťanství přece jen zvítězilo, obořili se do výroby sošek Panny Marie a vrhli se k nohám biskupa, objímajíce se slovy díků jejich kolena. Každoročně se konají poutě k meteoritu, který se zřítil roku 1741 u obce Ogi v Japonsku, a kámen je něžně natírán vonnými mastmi. Když však roku 1790 poslal starosta francouzské obce Juillay Akademii věd obsáhlý pamětní spis o pádu meteoritického deště v okolí vesnice, podepsaný třemi sty svědků, dověděl se, že je „… třeba mít mnoho útrpností s obcí, které vládne tak pověrčivý starosta …“ Ach, ty kameny a železo z hvězd! Ludvík Souček, Železo přichází z hvězd, 1983 7 HISTORIA NOVA 17 štúdie Benediktínsky kláštor sv. Blažeja v Admonte v rokoch 1246 – 1260* Jakub Palko Základnou ambíciou predloženej štúdie je priblížiť historický vývoj kláštora sv. Blažeja v Admonte na pozadí prvých fáz prebiehajúceho konfliktu o babenberské dedičstvo (1246 – 1260). Na základe obsahovej analýzy autentického diplomatického materiálu z kláštorného archívu v Admonte bude možné rekonštruovať nadobúdanie nových majetkov a práv admontského kláštora v tomto období, angažovanie sa jeho predstaviteľov v konfliktoch s inými cirkevnými inštitúciami a poukázať tak na celkové postavenie kláštora. To umožní ďalšie posunutie stavu poznania stredoeurópskych dejín druhej polovice 13. storočia. Výskum parciálnych, na prvý pohľad nedôležitých, problémov totiž prináša nové pohľady na vývoj správania sa rakúskej, štajerskej a korutánskej šľachty a ministeriality vo vzťahu k predstaviteľom vtedajšej svetskej administratívy spomenutých vojvodstiev (predovšetkým panovnícke rody Arpádovcov, Přemyslovcov, Sponheimovcov). Hlavným metodickým postupom pri zostavovaní textu štúdie je zámer využiť najmä diplomatickú produkciu rokov 1246 – 1260, akokoľvek sa svojím obsahom vzťahujúcu na vývoj kláštora Admont. Práve archívy rakúskych a štajerských kláštorov sú zdrojom bohatých informácií o vývoji v tomto priestore, pričom ich potenciál dodnes nebol využitý. Kým rakúska historiografická spisba posledných dvoch storočí zachytila prevažne parciálne problémy tohto obdobia, v slovenskej, českej a maďarskej tradícii táto problematika absentuje takmer úplne. Je potrebné poznamenať, že dejiny štajerských kláštorov v skúmanom období sú pritom neoddeliteľne späté aj s našimi, uhorskými dejinami. Časový záber štúdie je ohraničený rokmi 1246 (smrť rakúskeho a štajerského vojvodu Fridricha II. Babenberského) a 1260 (nástup českého panovníka Přemysla Otakara II. na štajerský vojvodský stolec). Zdrojom podrobných informácií z tohto obdobia sú najmä rakúske, štajerské a korutánske archívy, v slovenskom prostredí takmer vôbec neprebádané.1 Z nich najväčšiu * Text vznikol ako výstup projektu VEGA 1/0796/19 – „Uhorské kráľovstvo v listinných prameňoch 60. a 70. rokov 13. storočia s osobitným zreteľom na územie dnešného Slovenska“ (2019 – 2022). Archívny výskum bol ďalej podporený Grantom mladých Univerzity Komenského č. G-19-024-00 – „Diplomatické pramene k uhor- sko-českým vzťahom v 60. rokoch 13. storočia“ (2019). Oba projekty sú riešené na pôde Katedry slovenských dejín Filozofickej Fakulty Univerzity Komenského v Bratislave. 1 Na publikovanie čaká napríklad prierezová štúdia mapujúca spory štajerských kláštorov počas uhorskej správy vojvodstva (1254 – 1260): PALKO, Jakub. Majetkové spory štajerských kláštorov v čase uhorskej správy. In 8 HISTORIA NOVA 17 skupinu tvoria archívy cirkevných inštitúcií – kláštorov, opátstiev, arcibiskupstiev, biskupstiev, kapitúl, fár a podobne.2 Edičné spracovanie predmetného diplomatického materiálu v najvýznamnejšej miere pochádza ešte z 19. storočia. K dispozícií sú viaceré diplomatáre a regestáre rôznej kvality a hodnovernosti spracovania jednotlivých archiválií, ktorých jednotky je však potrebné podrobiť opakovanej kritickej analýze, či už vonkajšej, alebo vnútornej.3 *** „[...] Bischoff Ůlerich wolt darnach haimleich chömen gen Salczburg und rait gen Admünd. Do er von danne schied, do rait im nach her Hainreich von Rottenmann und furt in gen Wolkchenstain do gefangen.“ – Österreichische Chronik von den 95 Herrschaften4 Zápis Leopolda Viedenského (asi 1340 – po 1380), autora jednej z rakúskych kroník druhej polovice 14. storočia, obsahuje jednu z mála naratívnych zmienok o kláštore v štajerskej trhovej osade Admont z obdobia bojov o babenberské dedičstvo. Pasáž sa primárne viaže Historický časopis. V tlači. Staršia práca rakúskeho historika Gerharda Pferschyho prináša syntetizujúci prehľad vývoja najmä