Přírodní památka na Plachtě – Drosera indica: Krmit či nekrmit? – Za rostlinami a hmyzem ostrova Sardinie – Trpasličí rosnatky – Revize Drosera whittakeri – Druhá výprava: A zase ty tučnice – Výlety do mikrosvěta 3. díl Odumírající zbytky bublinatky menší (Utricularia minor) na Kosišti. V bahně se však zelenají malé turiony, ze kterých tato vodní masožravka na jaře opět vyraší. Foto: Michal Rubeš Milí čtenáři, historii, bohatou na řadu důležitých klíčových redakční tým před vás předložil zimní vydání. událostí, které formovaly její další směřová- Až tímto čtvrtým číslem TRIFIDa jsme uděla- ní na několik dalších let. Vypravování histo- li tu skutečně poslední tečku za kalendářním rek a příhod na společných setkáních je proto rokem 2011, který pro Darwinianu znamenal sice velice vděčným zdrojem témat pro vzájem- především již 20 let její existence. Přesto zů- nou konverzaci, na druhou stranu je však žel již stáváme dynamickým občanským sdružením jen opravdu minimum lidí, jejichž životní nitka – přicházíme s neotřelými nápady, realizujeme by se prolínala s Darwinianou od jejích samot- nové projekty a snažíme se držet „krok dobou“. ných počátků a zůstali s ní spjati až do dneš- A samozřejmě se snažíme i poučit ze svých ních dní. Mohu proto s jistotou slíbit, že ani chyb a konstruktivní kritiky a neustále něco vy- v roce 2012 nebude realizační tým nikterak za- lepšovat, což by nikdy nebylo možné bez velké- hálet a pokusíme se krok za krokem vyplňovat ho nasazení a nezištné pomoci členů a sympa- slepá místečka a posunout naše sdružení pěs- tizantů. Vám patří největší poděkování. A právě titelů zase o kousíček dál. Darwiniana zůstává s tím, jak plyne čas, který postupně odvál mno- otevřená všem zájemcům MR a JBK bez rozdílu hé z těchto pomocníků za jinými povinnostmi a obzvláště vítáni jsou především ti z vás, kteří a koníčky, přirozeně se postupně zastírají kdy- si v dnešní rychlé době najdou čas i chuť přilo- si zdánlivě nesmazatelné stopy, jimiž se tito žit ruku k dílu bez nároku na finanční odměnu, lidé zapsali do historie Darwiniany, kterou po- jen pro pocit z dobře odvedené práce. máhali spoluutvářet. V současnosti Darwinia- Dárek: Stalo se jakýmsi nepsaným pravi- na nemá uceleně zmapovanou svou zajímavou dlem, že poslední, „vánoční“ číslo TRIFIDa 2 Trifid 2011/3 s sebou nese i nějaký bonus – symbolický dáre- ček pod stromeček. Někdy to bylo celobarevné Obsah vydání TRIFIDa, jindy například semínka vy- braných druhů masožravek přiložená k časopi- Přírodní památka Na Plachtě ...............................4 su nebo zajímavý literární počin jako Sborník Drosera indica – krmit nebo nekrmit? ................6 nebo Brožura, jejichž příprava je však extrém- Za rostlinami a hmyzem ostrova Sardinie ............8 ně náročná jak na lidské, tak peněžní zdroje. Trpasličí rosnatky ...............................................11 Ne každý rok je proto v možnostech Darwini- Interinfo .............................................................15 any takové překvapení připravit. Co se semínek New literature for 2011 .....................................16 týče, ta jsou v hojné míře dostupná v Obcho- Summary ...........................................................21 dě (pro členy za více než příznivé ceny), a navíc Revize D. whittakeris. lat. ................................22 podle našich zjištění takto vybrané druhy stej- Druhá výprava – A zase ty tučnice V. .................27 ně nakonec vysela jen menšina z vás. Nemlu- A zase to Kosiště... .............................................31 vě o tom, že takto opakující se dárek postupně Výlety do mikrosvěta – 3. díl .............................33 z podstaty věci ztrácí na svém kouzlu a z hezké Anatomie a morfologie masožravých rostlin .....36 pozornosti se stává spíše přítěž. Do o to těžší si- tuace se rok od roku dostáváme ve snaze přijít s praktickým dárkem, který je současně v ome- zených finančních možnostech Společnosti. Letos jsme se proto rozhodli přidat do obálky něco, co jak doufáme, využijete snad všichni, a to štítky na popisky vašich rostlin. Přeji vám vše nejlepší v roce 2012; a ať ros- tou! Dne 23. prosince 2011 Na obálce: Drosera hyperostigma, Foto: Mirek Zacpal prezident společnosti: Patrik Hudec Trifid ročník 16, číslo 2011/4 viceprezidentka: Kateřina Králová ISSN 1214-4134 členové správní rady: Jan Bronec, Kateřina redakční uzávěrka: 14. 11. 2011 Braunová, Martin Dlouhý, Michal Kouba, Jiří Darwiniana, o.s. – nejstarší česká společ- Vaněk, Adam Veleba nost pěstitelů masožravých rostlin pokladna: Patrik Hudec, Štefan Puhalla, adresa: Darwiniana, Křižovnická 8 Jana Rubešová 110 00 Praha 1 knihovna: Adam Veleba IČ: 86596179 semenná banka: Jan Bronec bankovní spojení ČR: 2900058987/2010 distribuce Trifida: Jiří Vaněk bankovní spojení SR: 2900058987/8330 webmaster: Michal Rubeš http://www.darwiniana.cz/ [email protected] redakce: Patrik Hudec, Kateřina Králová, © 1997–2011 Darwiniana. Milan Petras Všechna práva vyhrazena. grafika: Výtvarná skupina 2Mixal www.darwiniana.cz 3 Přírodní památka Na Plachtě MILOSLAV MACHÁČEK Přírodní památka Na Plachtě je maloploš- Severní okraj Jámy lemuje široký pruh pod- né chráněné území o výměře přibližně 39 ha máčené louky, na které právě dokvétaly jed- rozkládající se na jihovýchodním okraji Hrad- ny z posledních rostlin prstnatce májového ce Králové. Letos začátkem léta jsem se s Mí- (Dactylorhiza majalis subsp. majalis). Měla by šou Růžičkovou (někteří z čtenářů ji jistě znají se zde nacházet i další chráněná a velice zají- z Kosiště popřípadě z výstavy) rozhodl tuto ve- mavá rostlina – hadilka obecná (Ophioglossum lice zajímavou lokalitu důkladněji prozkoumat. vulgatum). Tu jsem však nenalezl. Velice pěk- Nakonec se z rychlého nahlédnutí stala celood- ně vypadající je modře kvetoucí badil úzkolis- polední vyčerpávající záležitost – stálo to však tý (Sisyrinchium angustifolium) z čeledi ko- za to! satcovitých (Iridaceae) popř. na loukách všu- PP Na Plachtě jistě vévodí dvojice rybní- dypřítomný kohoutek luční (Lychnis flos-cu- ků Plachta a Jáma. Vzhledem k tomu, že jeden culi) z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllace- z hlavních zájmů byl nalézt masožravé rostli- ae). Mezi luční vegetací jsem zahlédl mihnutí ny (dále jen MR), které by tu růst měly, staly se plazího tělíčka – první z ještěrek, které se sta- mělčiny těchto vodních ploch prvním objektem ly jedním z hlavních fotografovaných objektů – mého zájmu. k těm ale později. Mé další kroky vedly mírným sestupem smě- mokrá louka a okraj Jámy biotop rosnatky rem k vodní ploše Jámy, kde jsem předpokládal výskyt MR. A opravdu – rákosem zarostlé ka- menité okraje rybníka poskytovaly skvělé úto- čiště vznášejícím se trsům bublinatky jižní (Ut- ricularia australis). Ta se ukázala být rozšířená i dále po PP Plachta, kde nalezla nevysychající tůně a jiné vodní plochy. Pokračoval jsem nazpět a dále na východ k vyvýšeným sušším stráňkám a centrální vře- sovištní, suché a písčité části lokality, která však byla (především na okrajích) protkána sítí badil úzkolistý hlubších tůněk – na jejichž okrajích zarůstaly 4 Trifid 2011/3 bublinatka jižní březí Lacerta agilis agilis travinami bochánky rašeliníku – mezi nimiž se Na jaře a následující léto plánuji další výle- proháněly již zmiňované ještěrky. Objevil jsem ty zaměřené hlavně na hledání rosnatky a budu zde dva poddruhy ještěrky obecné (Lacerta agi- doufat, že se mi podaří najít a nafotit další plazí lis agilis, Lacerta agilis argus; mírně se lišící a obojživelné obyvatele této přírodní památky, zbarvením a vzorem) a ještěrku živorodou (Zo- stejně jako vzácné, na periodických tůňkách zá- otoca vivipara). Na slunných stanovištích vás tu vislé korýše – listonoha letního (Triops cancri- a tam do očí bijí žluté květy lnice květelu (Lina- formis) a nenápadnou žábronožku letní (Bran- ria vulgaris; čeleď krtičníkovité – Scrophularia- chipus schaefferi). ceae) či růžové zvony orlíčku obecného (Aqui- Další informace o PP Na Plachtě naleznete legia vulgaris; čeleď pryskyřníkovité – Ranun- na jejích internetových stránkách (http://www. culaceae). naplachte.cz). Pod vřesovištěm se podél cesty rozkládá další vlhká snížená loučka rozbrázděná vyjetými ko- lejemi traktorů, které se pozvolna plní vodou. Jejím nejzajímavějším obyvatelem jsem shledal bradáčka vejčitého (Listera ovata) – nenápad- ný druh orchideje. Její lodyha vyrůstá jakoby ze dvojice větších vejčitých listů, je přibližně půl metru vysoká a nese štíhlý, mnohokvětý hrozen drobných zelených květů. Vzhledem k tomu, že jsem se na Plachtu roz- hodl jít po vydatných bouřkách, byl postup ná- sledujícím úsekem značně ztížen rozlitím men- ších vodních ploch mezi porosty rašeliníku a vrb. Voda byla kalná a ne všude se šlo s běžnou trekovou obuví dostat – to byly pravděpodobně hlavní důvody, proč se mi nepodařilo naleznout další druh MR, který se právě zde měl vyskyto- vat – rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotun- difolia). Místo ní opět jen trsy bublinatek. Tak snad příště! Malou záplatou mi pak bylo mlá- dě užovky obojkové (Natrix natrix), které se mě s vyčerpávající vytrvalostí snažilo zastrašit, po- slední dokvétající kosatce žluté (Iris pseudaco- rus) a fotoaparátu a mé ruky se nebojící vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata), kterou jsem původně zaměnil za samici vážky ploské (Libellula depressa). bradáček www.darwiniana.cz 5 Drosera indica – krmit nebo nekrmit? JIŘÍ VANĚK K provedení tohoto experimentu mě inspiroval rozhodl jsem se vyset je do 2 květináčů. Ty jsem Patrik Hudec, jehož „indiky“ každoročně do- umístil na parapet s jihozápadní orientací hned růstají do velikosti vánočních stromků