MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Historický ústav Koncept malé války v Jaderském moři Bakalářská diplomová práce Vojtěch Slavíček Vedoucí práce: PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D. Brno 2019 ....................................................................... Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, Ph.D. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci vypracoval samostatně s použitím jen uvedených pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby elektronická verze této práce byla zpřístupněna přes informační systém Masarykovy univerzity ..................................................... Vojtěch Slavíček Poděkování: Děkuji panu PhDr. Liboru Vykoupilovi, Ph.D. za vedení této bakalářské práce. Děkuji především za jeho dobrý přístup k vedení této práce a objektivní připomínky ať už k formální nebo obsahové stránce práce, které mi byly velmi nápomocné. Dále děkuji své rodině a především babičce, kteří mi v psaní této práce pomohli a podpořili mě. Obsah 1 ÚVOD ................................................................................................................................ 1 2 LITERATURA A PRAMENY ........................................................................................ 2 3 EDIČNÍ POZNÁMKA AUTORA .................................................................................. 6 4 CESTA K MODERNÍMU VÁLEČNÉMU PLAVIDLU 20. STOLETÍ ..................... 6 5 RAKOUSKO-UHERSKÉ NÁMOŘNÍ ZBROJENÍ ..................................................... 9 5.1 BITEVNÍ LODĚ ................................................................................................................. 9 5.2 PANCÉŘOVÉ KŘIŽNÍKY .................................................................................................. 16 5.3 CHRÁNĚNÉ KŘIŽNÍKY .................................................................................................... 19 5.4 LEHKÉ KŘIŽNÍKY ........................................................................................................... 22 5.5 TORPÉDOVÉ KŘIŽNÍKY/TORPÉDOVÉ DĚLOVÉ ČLUNY ..................................................... 23 5.6 TORPÉDOBORCE ............................................................................................................ 27 5.7 TORPÉDOVKY ................................................................................................................ 28 5.8 PONORKY ...................................................................................................................... 30 5.9 POMOCNÉ LODĚ ............................................................................................................. 31 6 NÁMOŘNÍ OPERACE RAKOUSKO-UHERSKÉHO LOĎSTVA BĚHEM PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY ............................................................................................................... 32 6.1 ZAČÁTEK PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY A SEBEVĚDOMÍ NA JADRANU .................................... 32 6.2 POKUS O AKTIVNÍ VEDENÍ VÁLKY A BLOKÁDA ČERNÉ HORY ........................................ 35 6.3 FRANCOUZSKÉ LOĎSTVO VYPLOUVÁ NA JADRAN A ZÁNIK ZENTY ................................ 36 6.4 FRANCOUZSKÉ LOĎSTVO NA JADRANU .......................................................................... 38 6.5 MALÁ VÁLKA NA JADRANU ........................................................................................... 41 6.6 NOVÝ SOUPEŘ A ÚTOK NA ITALSKÉ POBŘEŽÍ ................................................................. 46 6.7 DRUHÁ MALÁ VÁLKA NA JADRANU ............................................................................... 48 6.8 OMEZENÁ BLOKÁDA ALBÁNSKÉHO POBŘEŽÍ A ŠTĚSTÍ HELGOLANDU ............................ 53 6.9 PORÁŽKA SRBSKA, ČERNÉ HORY A MALÁ VÁLKA ROKU 1916 ....................................... 56 6.10 PŘEVAHA DOHODY A DEFENZIVA RAKOUSKO-UHERSKA V ROCE 1917 ..................... 60 6.11 NEJVĚTŠÍ BITVA PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY NA JADRANU .............................................. 61 6.12 OPERACE VE ZBYTKU ROKU 1917 – PŘEVAHA DOHODY SE STUPŇUJE ....................... 69 6.13 KONEC ROKU 1917 A OPERACE NA SEVERNÍM JADRANU ........................................... 71 6.14 PRVNÍ PŮLE ROKU 1918 A PROBLÉMY S POVSTALCI ................................................... 73 6.15 NOVÝ VELITEL A NOVÉ AMBICE ................................................................................. 75 6.16 NEŠŤASTNÁ LOĎ NA NEŠŤASTNÉM MÍSTĚ .................................................................. 77 6.17 OTŘESENI NEÚSPĚCHEM ............................................................................................ 78 6.18 POSLEDNÍ OPERACE RAKOUSKO-UHERSKÉHO LOĎSTVA ............................................ 78 7 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 80 8 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .................................................................... 82 8.1 PRAMENY ...................................................................................................................... 82 8.1.1 Periodika .............................................................................................................. 82 8.1.2 Odborné časopisy ................................................................................................. 82 8.1.3 Ročenky a almanachy ........................................................................................... 82 8.1.4 Vydané prameny ................................................................................................... 83 8.2 LITERATURA.................................................................................................................. 83 8.3 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................... 85 8.4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 85 1 Úvod Předkládaná práce se zabývá problematikou válečných operací rakousko-uherského loďstva v Jaderském moři během první světové války. Práce se soustřeďuje na širší aspekty tohoto lokálního konfliktu v rámci první světové války. Postupně je představen vývoj válečných plavidel v druhé polovině 19. století, charakter námořního zbrojení na konci 19. a na začátku 20. století, pozice rakousko-uherského loďstva v námořním zbrojení a doktrína vedení námořní války, bližší srovnání kvality a kvantity možných protivníků Rakousko-Uherska a následně popis námořní doktríny v bojových podmínkách první světové války s přihlédnutím k nejvýznamnějším operacím, na jejichž základě tuto doktrínu chci demonstrovat. Cílem práce bylo popsat, jak se rakousko-uherské námořnictvo dokázalo, přes četné pokusy, omyly, omezené zdroje a klopýtání ve slepých uličkách, vyšvihnout v posledních předválečných letech alespoň kvalitativně na úroveň vyspělých námořních velmocí do té míry, že nakonec v první světové válce představovalo skutečnou bojovou sílu, kterou si nesměl dovolit nikdo podcenit a ignorovat ji, přičemž byla použita s tak nebývalou efektivitou, která patrně nemá obdoby v dějinách moderní války na moři. Rakousko-uherské námořnictvo řešilo v druhé polovině 19. století čím dál více palčivý problém potřeby adekvátně kvalitních bojových plavidel. Neustále se zmítalo ve slepých uličkách různých vylepšení, pokusů a omylů kvůli nedostatku technologického pokroku i malým možnostem vyzkoušet materiál v praxi. Ačkoliv se po celé 19. století snažilo držet krok v neustávajících závodech v námořním zbrojení, jeho námořnictvo patřilo mezi druhořadé v porovnání se světovou špičkou a vstupovalo do své první větší námořní války s flotilou rozporuplné bojové kvality. Jedinou velkou bitvu této války – u Lissy v roce 1866 vyhrálo spíše díky geniálnímu umu velitele Wilhelma von Tegetthoffa než díky prvotřídním lodím. Toto vítězství bylo tak pronikavé, že načas ovlivnilo uvažování mnohých námořních stratégů. V důsledku velkého průmyslového rozmachu na konci 19. století dochází na poli námořní vědy a výzkumu k revoluci ve stavbě válečných plavidel. Během dvaceti let od roku 1890 jsou zaváděny nové typy válečných plavidel určené vykonávat specifické úkoly. Rakousko-Uhersko jen těžce drží krok ve zbrojení s ostatními námořními mocnostmi. Milníkem na poli vývoje námořního průmyslu byla především rusko – japonská válka v letech 1904/1905 a spuštění válečné lodi HMS Dreadnought v Anglii v roce následujícím. Poté následovalo překotné námořní zbrojení, které do té doby nemělo a dodnes nemá na světě obdoby a kterého se také Rakousko-Uhersko zúčastnilo. Všechny hlavní námořní mocnosti do 1 roku 1914 zněkolikanásobily počet i sílu svých flotil. Počty jednotlivých lodí jsou bezesporu důležité, ale použitá taktika hraje rozhodující roli mezi tím, jestli loďstvo v daném konfliktu obstojí, či nikoliv. Jsou to dva fenomény, které se vzájemně podmiňují a doplňují a při zanedbání jedné či druhé složky nemůže dojít k uspokojivým výsledkům na bitevním poli. Rakousko-uherské námořní zbrojení, ačkoliv nebylo tak výrazné jako u jiných velmocí té doby, se chopilo šance a v poměrně krátkém čase alespoň kvalitativně dokázalo držet krok s největšími námořními velmocemi té doby. Od roku 1906, kdy byl spuštěn na vodu HMS Dreadnought, dokázalo stavět stejně kvalitní jednotky jako jeho případní konkurenti. I když kvantitativně loďstvo monarchie značně zaostávalo, právě pouze kvalita těch nejlepších plavidel spuštěných na vodu v období před první světovou válkou mu umožnila zúčastnit se tohoto konfliktu jako jedna z osmi největších námořních velmocí. 2 Literatura a prameny