Motyli_II_172-191_04.qxd 1.1.2009 23:45 StrÆnka 184 Kapraďovky / mechovnice Eriopinae Bryophilinae Kapraďovky (Eriopinae) – středně velké druhy; tělo útlé, přední křídla s krycím zbarve- ním mimetizují suché kapradiny nebo kůru; sosák vyvinutý, na hrudi a hřbetu zadečku ště- tečky ze vztyčených chloupků, nohy hustě vlnatě ochlupené; → housenky pestré, s tělem válcovitým; 8. zadečkový článek mírně vyhrbený, hlava velká, v klidové poloze zatažená do předohrudi; → ve střední Evropě 2 druhy ve dvou rodech, jeden druh se vyskytuje i v ČR. Kapraďovka hasivková Callopistria juventina (Stoll, 1782) Jiný název: blýskavka hasivková Charakteristika. → Dospělec: rozpětí 34–38 mm; → housenka ve dvou barev- ných formách: zelené a hnědé; na každém článku na hřbetě velká tmavá půlmě- sícovitá, světle lemovaná skvrna; spirakulární pruh žlutobílý s černými spirakuly; hlava velká, okrouhlá, červenavá s tmavou síťovitou kresbou. Rozšíření. Pale- arktický druh; jižní a střední Evropa, Střední východ, Střední Asie, Čína, Přímoří; ČR. Bionomie. Nížiny až údolní polohy v horách; mezofilní až mírně hygrofilní 2. až 3. stupně; světlé listnaté a smíšené lesy, světliny, paseky, mýtiny s porosty hasivky orličí; upřednostňuje písčitý podklad; monovoltinní, příležitostně částeč- ně bivoltinní, letová perioda VI. až poč. VIII., event. v IX., motýli aktivní v noci; při- létají na vnadidlo, méně na světlo; → larvální perioda VII.–IX., živnou rostlinou je hasivka orličí, housenky se vyskytují na spodní straně listů, odkud se snadno sklepávají; mimetizují listy; → kuklení hluboko v zemi v pevném hustém kokonu, v kterém přezimují ve stadiu prepupy; v kuklu se proměňují brzo v předjaří. Příbuzný druh. → Methorasa latreillei (Duponchel, 1827) – 28–32 mm; pontomediteránní druh; jižní Evropa, Turecko, Střední Asie; ve střední Evropě ve Švýcarsku, Rakousku, Maďarsku; polyvotinní, letová perioda konec IV. až konec X. v několika překrývajících se generacích; → živnými rostlinami housenek je kyvor lékařský (Ceterach officinarum), příle- žitostně hasivka orličí. Mechovnice (Bryophilinae) – malé druhy; přední křídla černošedá až černohnědá, ně- kdy se zelenavým odstínem a s nenápadnou krycí kresbou; tykadla u samců krátce obrvená; hruď přilehle šupinkatá, na konci s malými štětečky, oči holé, holeně neotrněné; → housen- ky krátce zavalité, s mírně zploštělou hlavou, řídce krátce obrvené, s pravidelně uspořáda- nými bradavkami; vyvíjejí se na lišejnících, pravděpodobně i na řasách rodu Protococcus, výskyt druhů závisí na charakteru stanoviště a mikroklimatických podmínkách; převážná většina druhů je vázána na skalní lišejníky rostoucí na skalních stěnách, sutích, zdech nebo střešní krytině (výjimkou je jen mechovnice lipová /Cryphia algae/, vázaná na stromové lišejníky), a proto se řada druhů často vyskytuje i v blízkosti lidských obydlí na zdech, zíd- kách, zahradních skalkách a střechách porostlých lišejníky; vývoj monovoltinní, dospělci létají v létě od července do srpna (C. palliola už v polovině června); vajíčka samice klade do trsů lišejníků; většina druhů (s výjimkou m. domácí /C. domestica/) je hygrotermofilní, vázána na teplá, ale vlhčí stanoviště v nižších polohách; housenky se vyskytují od srpna až do května, tedy přezimují, a to malé a k přezimování si zhotovují mezi lišejníky nebo na růz- ných chráněných místech (skalní štěrbiny, pukliny zdí, škvíry mezi střešní krytinou) zámot- 184 Motyli_II_172-191_04.qxd 1.1.2009 23:45 StrÆnka 185 Mechovnice Bryophilinae ky; aktivní jsou v noci, ve dne se ukrývají v přechodných zápředcích (bivacích) mezi trsy lišejníků, v puklinách a štěrbinách skal nebo v puklinách kůry stromů, opuštěných chod- bách hmyzu (např. C. algae) a jiných podobných úkrytech; u druhů žijících na korovitých lišejnících jsou tyto bivaky patrné jako malé nerovnosti povrchu; za vyšší vlhkosti (silná rosa nebo déšť), kdy stélky lišejníků vlhkem změknou, housenky opouštějí svůj úkryt i za dne a nacházejí se potom volně na lišejnících nebo v jejich okolí; → kuklení v pevném zámotku, u C. algae se housenky zavrtávají do tlejícího dřeva, stadium kukly asi 3 měsíce; → ve střední Evropě 12 druhů, v ČR 6–7 druhů v rodě Cryphia. Poznámky k chovu. Chov z vajíček je obtížný; housenky se nejlépe sbírají po přezimování (nejlépe v květnu dospělé), hlavně v noci, kdy opouštějí svůj denní úkryt; ve dne se sbírají strháváním nebo vymetáním lišejníku na plátno; v chovech se doporučuje podávat lišejníky rostoucí přímo na původním podkladě (kamenech, kůře stromů); housenky jsou velmi pohyblivé, a proto se doporučuje houseníky těsně uzavřít; potrava se musí pravidelně zvlh- čovat (nejlépe zvečera, kdy housenky opouštějí svůj denní úkryt a rozlézají se za potravou) a po několika dnech vyměnit za novou; jako podklad se doporučuje zvlhčeny hrubší štěrk nebo písek. Variabilita u mechovnic. Některé druhy mechovnic, jako např. Cryphia algae, C. recep- tricula a zejména C. raptricula (na tabuli), se vyznačují neobyčejně širokou variační šká- lou jak ve zbarvení, tak i kresbě, jejímž základem je sice genetická variabilita, ale výsled- ný fenotyp ovlivňují vnější faktory (teplota, vlhkost, potrava). U některých dalece rozšířených druhů se ve vyšších polohách nebo zeměpisných šířkách s chladnějším a vlh- čím klimatem vyskytují převážně formy s šedoolivovým nebo černozeleným pigmentem v základním zbarvení, který v nižších polohách nebo zeměpisných šířkách s teplejším a sušším klimatem nahrazuje hnědavý až červenohnědý pigment. 185 Motyli_II_172-191_04.qxd 1.1.2009 23:45 StrÆnka 186 Mechovnice Bryophilinae Mechovnice lipová Cryphia algae (Fabricius,1787) Jiný název: šípověnka lipová Charakteristika. → Dospělec: rozpětí 22–26 mm; → housenka bělošedá, na hřbetě s řadou černých skvrn, po stranách hřbetu se světlými skvrnami; celé tělo pokryté nepravidelnými tmavými skvrnkami; černé, drobné bradavky s brvami. Rozšíření. Západopalearktický druh; téměř celá Evropa, Střední východ; ČR. Bio- nomie. Nížiny až podhůří (v Alpách v údolních polohách pod 1000 m n. m.); mezo- filní až mírně hygrofilní 2. až 3. stupně; listnaté a smíšené lesy, údolní polohy, pobřežní pásma, okraje mokřadů, ovocné sady, parky; monovoltinní, letová perio- da VII.–VIII., motýli aktivní v noci, přes den na kmenech nebo větvích porostlých řasami; přilétají na světlo i vnadidlo; → larvální perioda IX.–VI., housenky žijí na lišejnících na listnatých a ovocných stromech, hlavně na dubech, lípách a topo- lech, a to převážně na starých kmenech; ve dne se ukrývají v puklinách kůry, za deštivého a vlhkého počasí jsou aktivní i ve dne; → kuklení v řídkém zámotku v zemi nebo v tlejícím dřevu. Variabilita. Velmi proměnlivá; známé jsou i jedno- barevně velmi tmavé formy s nevýraznou kresbou, nebo naopak světlé formy s výraznou kresbou. Identifikace. Některé formy podobné C. ereptricula, ale menší, přední křídla vždy více nebo méně zeleně poprášená, báze předních kří- del zelenavá. Další druh. → Cryphia ochsi (Boursin, 1940) – 20 –24 mm; zasahuje lokálně a jednotlivě z jižní Evropy do jižní alpské oblasti (jižní Tyrolsko, jezero Garda, Tessin); od velmi podob- ného druhu C. algae se spolehlivě rozliší jen podle genitálií; → housenky žijí na stromových a skalních lišejnících, mají podobnou bionomii jako C. algae. Mechovnice černá Cryphia fraudatricula (Hübner, 1803) Jiný název: šípověnka černá Charakteristika. → Dospělec: 24–28 mm; → housenka vzhledově podobná C. algae. Rozšíření. Palearktický druh; jižní a střední Evropa, na východ až do Japonska; ČR. Bionomie. Mezofilní až xerotermofilní 2. až 3. stupně; listnaté a smíšené lesy; skalní lesostepi, zahrady, parky, lidská sídliště; monovoltinní, letová perioda VI.–VIII.; → larvální perioda IX.–V., housenky žijí na skalních a stromových lišejnících. Identifikace. Podobná C. receptricula, ale větší, s užší- mi předními křídly; od C. raptricula se liší výraznějšími příčkami a širšími, na vněj- ším okraji více zkosenými předními křídly. Další druhy. → mechovnice terčovková [šípověnka terčovková] (Cryphia receptricula /Hübner, 1803/) – 20–24 mm; pontomediteránní druh; střední a jihovýchodní Evropa, Přední východ, Zakavkazsko; ČR; xerotermofilní; skalní stepi a lesostepi; letová perioda VII.–VIII.; → larvální perioda IX.–V., housenky žijí na stélkatých lišejnících (např. Parmelia); od C. fraudatricula se liší menším rozpětím, krátkými a širokými, tmavošedými, uprostřed hně- davě stínovanými předními křídly; vnější pole v poměru ke střednímu zřetelně užší; → Cry- phia simulatricula (Guenée, 1852) – 24–27 mm; zasahuje z jihozápadní Evropy do střední do 186 Motyli_II_172-191_04.qxd 1.1.2009 23:45 StrÆnka 187 1 mechovnice lipová 1 Cryphia algae rozpětí 22–26 mm 1 2 Cryphia ochsi rozpětí 20–24 mm 3 mechovnice černá Cryphia fraudatricula rozpětí 24–28 mm 5 Cryphia petricolor 4 Cryphia simulatricula rozpětí 25–27 mm rozpětí 24–27 mm 6 Cryphia ravula rozpětí 20–24 mm 3 7 mechovnice terčovková Cryphia receptricula rozpětí 20–24 mm 6 1 3 187 Motyli_II_172-191_04.qxd 1.1.2009 23:45 StrÆnka 188 Mechovnice Bryophilinae Švýcarska (Valais) a do jižních údolí Alp; v ČR se nevyskytuje; xerotermofilní 1. a 2. stupně; skalní stepi a lesostepi; letová perioda VII.–IX.; od podobného druhu C. fraudatricula se liší kalně bělavými zadními křídly s tmavými žilkami a často i pruhem před lemem; zbarvení předních křídel popelavě šedé (u C. fraudatricula spíše hnědošedé), střední pole předních křídel není nikdy barevně odlišené. Mechovnice skalní Cryphia ereptricula (Treitschke, 1825) Jiný název: šípověnka skalní Charakteristika. → Dospělec: 22–26 mm; → housenka modrošedá, po stranách hřbetu podélná řada oranžových