O ŽIVOT Ě A DÍLE MAT ĚJE OND ŘEJE KONDELA Z BÍLOVA P e t r H u b k a Území na sever od Plzn ě, kde řeka St řela a její p řítoky vytvo řily neopakovatelnou tvá ř krajiny, bylo od st ředov ěku kultivováno významným církevním řádem – cisterciáky. Z jeho „zlaté éry“, kterou lze časov ě vymezit posledním dvacetiletím 17. a první polovinou 18. století, se nám dochovalo množství stavebních památek, dodávajících novým zp ůsobem obhospoda řovanému a spravovanému Plasku barokní podobu, jež téměř t ři sta let budí obdiv n ěkolika generací. O architektu ře plaského klášterního velkostatku se nem ůže nezmínit žádná u čebnice d ějin um ění pojednávající o baroku v českém prost ředí. Za posledních sto let vyšla celá řada publikací, sborník ů a článk ů vztahujících se tematicky k baroknímu stavitelství plaského cisterciáckého kláštera 1. Pon ěkud ve stínu badatelského zájmu o památky, pomineme-li ješt ě klášterní komunitu, z ůstává pohled na hospodá řský a spole čenský život na panství. Mezi t ěmito dv ěma zmín ěnými badatelskými přístupy k historii plaského dominia stojí osobnosti, které se svým organiza čním umem, tv ůrčím intelektem nebo každodenní řemeslnou či um ěleckou prací podílely na vzniku tohoto obdivuhodného památkového souboru. K lidem, jejichž profesní život je spjat s plaskými barokními budovami a objekty z 18. století, pat ří i stavitel Mat ěj Ond řej Kondel z Bílova 2. Podobn ě 1 Jako poslední sborníky lze uvést: 850 let plaského kláštera (1145 – 1995). Sborník p řísp ěvk ů seminá ře „Vývoj a význam plaského kláštera pro české d ějiny“ po řádaného v Mariánské Týnici ve dnech 31. 5. - 2. 6. 1995. Kralovice 1995. Plaský klášter a jeho minulý i současný přínos pro kulturní d ějiny. Sborník p řísp ěvk ů ze seminá ře konaného v Plasích a Mariánské Týnici ve dnech 11. - 13. kv ětna 2005. Plasy, Kralovice 2005. 2 V matrice narozených – Státní oblastní archiv v Plzni (dále jen SOA), sbírka matrik západních Čech (dále jen SM), Obora 1, (narození - rok 1686), je uveden jako Mat ěj Ku čera, syn Jana Ku čery a matky Kate řiny. Podle ku čerovského gruntu, který Jan Kondel od roku 1677 držel, jsou v této matrice p ři narození vedeni také jeho sourozenci a rodi če jako Ku čerové. Jen v n ěkolika p řípadech jsou rodi če jako kmot ři u jiných k řtů uvedeni s p říjmením Kondel nebo Kondelka. Avšak v pozemkové knize – SOA, pobo čka Klatovy, fond velkostatek Plasy (dále jen VS Plasy), K 297, fol. 35 a n., též K 245, fol. 421 a n. - jsou důsledn ě vedeni držitelé ku čerovského gruntu jako Kondelové až do 19. století. Z jakého d ůvodu používal jako není zodpov ězena celá řada otázek u mnoha staveb, na jejichž uskute čnění se podílel, z ůstává i jeho život obest řen mnohými dohady a nejasnostmi. Archivních pramen ů vypovídajících jak o stavbách, tak o jeho osob ě se dochovalo poskrovnu. Poprvé se touto osobností zabýval p řed I. sv ětovou válkou historik a památká ř Jan Herain 3. Upozornil na listinu z roku 1721 z plaského farního archivu 4, podle níž Kondel po propušt ění z poddanství získal k trvalému užívání klášterní majetek v Neb řezinech. Odkázal také na záznamy v knize m ěšťan ů v plze ňském archivu o jeho p řijetí do tam ější m ěšťanské spole čnosti 5. O Kondelov ě stavitelské a projek ční činnosti na Plasku ve vztahu k vynikajícímu architektu českého vrcholného baroka Janu Blažeji Santinimu– Aichelovi píše Mojmír Horyna v monografii o tomto architektovi 6. Naposled se Kondelovo jméno objevuje v literatu ře v souvislosti s p řijetím za plze ňského měšťana v krátkém hesle k roku 1743 v D ějinách Plzn ě v datech 7. Rodišt ěm Mat ěje Kondela byl Kazn ějov, kde p řišel na sv ět jako čtvrté dít ě tam ějšího rychtá ře Jana Kondela, podle statku řečeného Ku čery, a jeho druhé jméno Ond řej, není známo, nikdo z jeho kmotr ů u k řtu toho jména nebyl. Zda ho získal při bi řmování či za čal užívat z úcty k opatovi Ond řeji Trojerovi, za jehož éry se narodil, nebo z jiných d ůvod ů, z ůstává dosud nejasné. Poprvé je písemn ě doloženo na listin ě z roku 1721, viz pozn. č. 3) a 4). P řídomek „z Bílova“ používal až ke konci života, písemn ě je doložen až ve 40. letech 18. století. S vesnicí Bílov pojí Kondely jejich p ůvod. Rod Kondel ů je v Bílov ě doložen už v 16. století. Mat ějův otec Jan Kondel se narodil asi roku 1650 na gruntu u Kondel ů v Bílov ě z řejm ě Janu Juhovi, který osadil p ředchozí rok v té dob ě pustý kondelovský grunt a jenž byl podle statku nazýván Kondelem. (KOČKA, V.: Dějiny politického okresu Kralovického . Kralovice 1930, s. 113.) V Bílov ě se z řejm ě také narodila roku 1659 Mat ějova matka Kate řina. Manželé Jan a Kate řina Kondelovi p řišli roku 1677 - asi záhy po s ňatku - do Kazn ějova, kde obdrželi od vrchnosti ku čerovský statek, podle n ěhož byl Kondel zase nazýván Ku čerou. 3 HERAIN, J.: Přísp ěvek k životopisu stavitele Mat ěje Ond řeje Kondela . In: Sborník Městského historického muzea c. a k. Františka Josefa I., svazek III. (Sborník Strnad ův). Plze ň 1914, s. 119 - 121. 4 Citovaný originál listiny z archivu fary v Plasích se nedochoval. Její opis je v pam ětní knize plaské fary. Státní okresní archiv Plze ň-sever se sídlem v Plasích (dále jen SOkA Plasy), fond farní ú řad Plasy, K 3, s. 350 – 355. 5 Archiv m ěsta Plzn ě (dále jen AMP), kniha plze ňských m ěšťan ů (1551)1600 – 1785, s. 233. ed. M ěšťané plze ňští v XVII. a XVIII. století. In: Schiebl, J. (ed.): Ze staré i nové Plzn ě, díl II. Plze ň 1909, s. 43. 6 HORYNA, M.: Jan Blažej Santini-Aichel . Praha 1998. 216 manželky Kate řiny. Pok řtěn byl v kostele sv. Michala v Obo ře 29. ledna 1686 8. Z dalších oborských matri čních záznam ů a zápis ů z pozemkových knih 9 lze vyvodit jen částe čně majetkové pom ěry, spole čenské postavení a po čet člen ů rychtá řovy rodiny 10 . Do p ětat řiceti let života nemáme o stavitelov ě osob ě žádné zprávy, jen kusé informace uvedené ve zmín ěné listin ě. Ta shrnuje jeho dosavadní život v několika v ětách, v nichž se uvádí jeho p ůvod a vý čet zásluh o klášterní panství s podotknutím, že za tyto zásluhy byl již p řed p ůl rokem propušt ěn z poddanství. Dosud se nepoda řilo zjistit, jaká p říprava p ředcházela jeho praxi, od kdy a kde získával teoretické v ědomosti a praktické zkušenosti, než byl pov ěř en vedením staveb na klášterním velkostatku. Matri ční zápisy z pozd ějších let nazna čují, že asi nešlo o člov ěka bez vzd ělání, o čemž by mohly nasv ědčovat jeho kontakty s lidmi z intelektuálského prost ředí plze ňských m ěšťan ů11 . Jestliže jeho praktické činnosti p ředcházela n ějaká školní pr ůprava, nastoupil do praxe kolem roku 1705. V té dob ě doznívá na Plasku intenzivní stavební činnost vycházející z konceptu modernizace velkostatku z dob opata Ond řeje Trojera. Jeho 7 MARTINOVSKÝ, I. A KOL.: Dějiny Plzn ě v datech od prvních stop osídlení až po sou časnost . Plze ň 2004, s. 97. 8 SOA, SM, Obora 1, (narození - rok 1686). 9 SOA, VS Plasy, K 297, fol. 35 a n. též K 245, fol. 421 a n. 10 SOA, SM, Obora 1. V této matrice jsou uvedeny k řty d ětí Jana Kondela (Ku čery), tehdy kazn ějovského rychtá ře. S manželkou Kate řinou m ěl 9 d ětí, z nichž se dosp ělosti dožilo jen 6. Nejstarší Barbora se narodila v listopadu 1679. Druhorozený Ji ří, narozený roku 1681, se dosp ělosti nedožil. T řetí dít ě - dcera Anna Kate řina se narodila 1683, Mat ěj, pozd ější stavitel, se narodil jako čtvrté dít ě a byl pok řtěn v kostele sv. Michala v Obo ře 29. ledna 1686. Páté dít ě byl syn Jakub, narozený v roce 1688, dosp ělosti se ale nedožil. Šesté dít ě Alžb ěta, narozená 1689, zem řela jako dvouletá. Sedmý Jan, pozd ější hospodá ř na ku čerovském gruntu v Kazn ějov ě, se narodil v roce 1692. Dcera Magdaléna se narodila 1696 a nejmladší z d ětí byla dcera Dorota, narozená roku 1698. Po smrti rodi čů (otec Jan Kondel zem řel v šedesáti letech roku 1710 a matka Kate řina ve v ěku 53 let roku 1712, SOA, SM, Obora 2, s. 664 a 666) se stal hospodá řem mladý Jan, který se roku 1724 oženil s Kate řinou Ditrichovou z Kralovic. Janovi potomci s příjmením Kondel žijí v Kazn ějov ě dodnes. Jeho sestry se provdaly ze sedláky z Kazn ějova či z okolních vesnic, nejstarší Barbora za sedláka Papouška, Anna Kate řina za Jana Nového do Rybnice, Dorota za Josefa Mareše v Kazn ějov ě (SOA, SM, Obora 2) a Magdaléna si vzala o dev ět let mladšího Jana Rabase, mlyná řského syna. Manželé Rabasovi si pronajali vrchnostenský mlýn Mozolín u Plas pod dvorem Lomany, který roku 1751 od kláštera odkoupili. Rod Rabas ů vlastnil tento mlýn až do 30. let 20. století. 217 moderniza ční snahy odkazovaly ješt ě na architektonickou tvorbu Jeana Baptisty Matheye 12 . Dokon čena byla stavba zcela nového býkovského dvora (1702 – 1703) 13 a pracovalo se na výstavb ě fary v Kralovicích (1703 – 1707) 14 .