MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Vliv kultury na sebevražednost: analýza kulturně-historických faktorů u severských zemí Diplomová práce Vypracoval: Bc. Jakub Roubalík Vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D. Brno 2017 1 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím níže uvedených zdrojů a literatury. V Brně dne 3. 1. 2017 ………………………………… 2 Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu práce doc. PhDr. Tomáši Katrňákovi, Ph.D. za trpělivé a podnětné vedení mé diplomové práce. 3 1 Obsah 2 Úvod ................................................................................................................................... 5 3 Sociologie sebevraždy ........................................................................................................ 9 3.1 Před Durkheimem – historický a myšlenkový kontext ................................................ 9 3.2 Durkheimova koncepce sebevraždy .......................................................................... 11 3.3 T. G. Masaryk a teorie sebevraždy ............................................................................. 13 4 Sebevražednost a kultura .................................................................................................. 15 4.1 Problém definice kultury ........................................................................................... 15 4.2 Stigmatizace sebevraždy ............................................................................................ 17 4.3 Problém mezikulturního srovnání .............................................................................. 20 4.4 Problém validity u oficiálních statistik ...................................................................... 22 5 Vybrané oblasti a země ..................................................................................................... 24 5.1 Zpráva WHO o sebevraždách .................................................................................... 24 5.2 Sebevražednost ve světovém a evropském srovnání ................................................. 25 5.3 Skandinávský „sebevražedný“ fenomén .................................................................... 26 5.3.1 Hendinův klíčový výzkum Dánska, Švédska a Norska ...................................... 28 5.3.2 Kritika Hendina .................................................................................................. 30 5.3.3 Současnost: Dánsko, Švédsko, Norsko............................................................... 31 5.4 Baltské státy a sebevražednost ................................................................................... 35 5.4.1 Litva a sebevražednost........................................................................................ 37 5.4.2 Lotyšsko a sebevražednost ................................................................................. 41 5.4.3 Estonsko a sebevražednost ................................................................................. 42 5.5 Zjištění: komparace Skandinávie a Baltu .................................................................. 43 6 Diskuze: potenciální vliv dalších dimenzí ........................................................................ 46 6.1 Role genetiky u sebevražednosti ................................................................................ 46 6.2 Efekt globalizace ........................................................................................................ 49 7 Závěr ................................................................................................................................. 51 8 Seznam použité literatury ................................................................................................. 54 9 Jmenný rejstřík ................................................................................................................. 59 10 Seznam tabulek a grafů..................................................................................................... 61 11 Abstrakt ............................................................................................................................ 62 12 Abstract ............................................................................................................................. 63 4 2 Úvod Sebevražda je aktem vědomým, kdy jedinec se rozhodne ukončit své působení na tomto světě násilnou smrtí. Faktory vedoucí k tomuto rozhodnutí jsou podle pionýrských autorů o sebevraždách důsledkem společenské situace. Podle Durkheima se jedná o určité suicidogenní proudy panující ve společnosti, které mají specifický vliv na chování jedince. To zmiňuje také nepřímo Masaryk, kdy jeho analýza statistik míry sebevražednosti napříč evropskými zeměmi ho vede k závěru, že sebevražda je jev sui generis. Jinými slovy míry sebevražednosti se různí napříč evropskými zeměmi, ale ve svém národním kontextu zůstávají relativně stabilní, což je hypotéza Durkheimova. S určitou rezervou lze tedy hovořit o jakési kulturní podmíněnosti, díky které se statistiky odlišují napříč zeměmi. Masaryk ke kulturní podmíněnosti dodává povahu fyzické přírody kromě faktorů uvedených Durkheimem.1 Role kultury vybízí k tomu, abychom se ji snažili rozebrat více ve vztahu se sebevraždou. Je nutno připustit, že kulturní kontext je pouze jedním z několika faktorů mající vliv na míru sebevražednosti. Nicméně je to důležitý faktor, zejména podle aktuální literatury (Hjelmeland 2010, Hjelmeland a Knizek 2010), která hledá další dimenzi pohledu na sebevražednost, proto bude v mojí práci hlavním předmětem sociologického úsilí. Předchozí práce věnující se sebevražednosti na českém území se věnovaly více otázkám deskripce sociologie sebevraždy (Agakishieva 2015) nebo problematice sociálních determinantů sebevraždy (Tyrychtrová 2013, Katrňák a Tyrychtrová 2016). Populární větví sociologie, resp. diplomových prací zabývajících se sebevraždou, je také porovnávání základních sociálních determinantů u vybraných zemí Evropy, často v porovnání s Českou republikou. Této tématice se kromě jiných věnovaly práce Antonové (2013) či Strnadové (2015). Je tak vidět, že užití sociálních a socioekonomických faktorů je poměrně dominantním přístupem k sebevraždě. Má práce se bude chtít pohybovat trochu jiným směrem, po inspiraci z jakéhosi kulturního manifestu uveřejněného v online impaktovaném časopisem Suicidology online (Hjelmeland a Knizek 2010) a načrtnout roli kultury na sebevraždy. Jsem si vědom, že ve spojení s kulturou a jejím pojmoslovím nepanuje v sociologické obci příliš velká shoda, naopak pojem kultury je více problematický než mnohdy užitečný. Přesto se nenechám odradit tímto teoretickým rozpoložením a pokusím se vhodně implementovat dimenzi kultury ke vztahu k sebevražednosti. Také omezím konceptuální zátěž pojící se sebevražedností, která 1 I když je tomu vlastně naopak, neboť Masaryk napsal svou práci o několik let dříve a je to tedy Durkheim, kdo se jeho prací mohl inspirovat. 5 udělala ze sebevraždy pojem obtížně uchopitelný a problematický k výzkumu. V podobném duchu představím kulturní dimenzi jako hodnotnou alternativu (nebo jako vhodný komplementární nástroj) k převládajícímu výzkumu pomocí kvantitativních technik, které v současnosti dominují. Domnívám se, že právě alternativa kulturní dimenze je nezbytnou součástí porozumění vnímání a postojům k sebevraždám, která se díky mnoha faktorům (pohlaví, kultura, stigma, tabu, náboženství, pospolitost) může odlišovat od statistických údajů. Obsah práce bude následující.2 V první kapitole se zaměřím na základní teorie sebevraždy, jak ji popisovali Durkheim, Masaryk, s přesahy do role kulturních vlivů, které v jejích klasických knihách naleznu. Dále k lepšímu uchopení použiju kritické reflexe dalších sociálně-vědních autorů z nedávné doby, aby tak poznatky byly co nejnovější. Tento referenční rámec poskytne výchozí bod pro další práci s rolí kultury. Na tuto základní konceptualizaci navážu dalšími autory, zejména současnými, kteří znovu posuzovali sebevraždy a zaměřovali se více na roli kultury. Zaměřím se rovněž na nedostatky a kritiku, které tento postup může nabývat. Další větší kapitola poslouží jako krátké představení situace sebevražednosti ve světovém měřítku, s tím, že se budu hlavně soustředit na země z evropského prostředí. Pro tuto práci jsem zvolil Skandinávii3, která díky své geografické poloze bývá často spojována se specifickou kulturou, kde sebevražednost je poměrně častá (Szalavitz 2011). Na tomto příkladu se budu snažit poukázat na složitost aspektu sebevražednosti, který proniká do mnoha sociálně-kulturních aspektů. Jako dodatek ke skandinávským zemím jsem si zvolil země Baltu, které jsou zajímavé nejvyšší mírou sebevražednosti v Litvě v rámci Evropy, a proto svůj výklad budu soustředit hlavně na ni. Do Baltu patří také Estonsko a Lotyšsko, které nedisponují tak vysokými údaji sebevražednosti a zároveň předchozí výzkumné úsilí bylo nevalné. Představím tak jejich jednotlivé charakteristiky, doplněné zejména kvalitativním popisem načteným z různorodých zdrojů, který by měl vytvořit komplexní pohled a důvody, proč země mají vyšší míry sebevražednosti než ostatní, jsou-li při tom geografickými sousedy. Nakonec v diskuzi se budu zabývat dalšími vlivy, které mohou mít vliv na sebevražednost a v posledních letech jejich určitou redukci. Ať už to bude kapitolka o validitě a kvalitě dat nebo globalizačních vlivech. Globalizace zde bude představena jako jakýsi externí faktor, 2 V našem putování a porovnání mezi kulturními a geografickými předpoklady