Moderní čínská literatura 中國現代文學 Mgr. Kamila Hladíková, Ph.D. Olomouc 2013 Moderní čínská literatura učební materiál pro studenty sinologie Tato publikace vznikla na Katedře asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu OPVK Inovace oboru čínská filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci se zaměřením na uplatnění absolventů v praxi, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0289. Ediční poznámka KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Hladíková, Kamila Vzhledem k výukové povaze je v předkládaném textu obsaženo mnoho odborných termínů, jmen i názvů Moderní čínská literatura : učební materiál pro studenty v češtině i čínštině. V textu je použita zjednodušená podoba čínských znaků. Pro přepis čínských jmen a topo- sinologie / Kamila Hladíková. -- 1. vyd. -- Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. -- 190 s. nym je důsledně využíváno mezinárodně uznávaného transkripčního přepisu pinyin, pouze v bibliografických ISBN 978-80-244-3840-5 (brož.) citacích je vždy zachován přepis, v němž bylo publikováno původní dílo. 821.581 Dělení slov a psaní velkých písmen v pinyinu vychází z Národního standardu Čínské lidové republiky (ICS - čínská literatura -- 20. stol. 01.140.10), jež spravuje Komise pro Pravopis čínského pinyinu. Tuto standardní podobu a pravidla mohou čte- - učebnice vysokých škol náři nalézt např. na www.pinyin.info. Užití velkých písmen na počátcích českých slov a slovních spojení vychází z Pravidel českého pravopisu 821.58.09 - Sino-tibetské literatury (o nich) [11] a podrobnější a pravidelně aktualizované Internetové jazykové příručky dostupné na http://prirucka.ujc.cas. 37.016 - Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice [22] cz/, na jejímž vzniku se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR a pracovníci Centra zpracování při- rozeného jazyka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Vzhledem ke „vzdálenosti“ čínské problematiky od českých jazykových pracovišť bylo nezbytné definovat některé termíny přímo autorkou a korektory. V knize je důsledně dodržováno psaní velkého písmene u Kulturní revoluce, Komunistické strany Číny (je-li v textu zkráceně Strana, je psána rovněž s velkým písmenem; v případě termínu komunistická strana, je na počátku písmeno malé). Názvy kampaní, jež v Číně probíhaly v druhé polovině 20. století, jsou ohraničeny uvozovkami a psány s malým písmenem na začátku. Názvy samostatných děl (románů, básnických či povídkových) jsou psány kurzívou a názvy kratších děl (povídky, básně atd.) jsou ohraničena uvozovkami. Jména autorů jsou uváděna nejdříve v pinyinu, následně ve znacích. Zmiňovaná literární díla i odborné termíny jsou uváděny v pořadí český název, pinyin a čínské znaky. Oponenti: Mgr. Jana Benešová, Ph.D. 1. vydání © Kamila Hladíková, 2013 Ilustrace © Veronika Kušniriková, 2013 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2013 Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. 5 Moderní čínská literatura Moderní čínská literatura Úvodem Českým studentům sinologie a čínské filologie i dalším čtenářům z řad zájemců o Čínu a zejména čínskou literaturu se vůbec poprvé dostává do ruky Učebnice moderní čínské literatury, jež představuje vývoj čínské lite- ratury v průběhu celého 20. století. Text vznikl v roce 2013 na Katedře asijských studií Filozofické fakulty Uni- verzity Palackého v Olomouci v rámci projektu OPVK „Inovace oboru čínská filologie na Univerzitě Palackého v Olomouci se zaměřením na uplatnění absolventů v praxi“, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0289. Publikace je rozdělena na tři hlavní části. První část popisuje samotný vznik moderní čínské literatury a představuje literaturu první poloviny 20. století, tzv. literaturu období Májového hnutí. Druhá část se zamě- řuje na poměrně dlouhé a po stránce tvořivosti spíše jednotvárné období „komunistické literatury“, jež v Číně vznikala od 30. let dvacátého století do konce Kulturní revoluce (tj. přibližně do roku 1976). Třetí, nejrozsáh- lejší část pak popisuje literaturu v poslední čtvrtině dvacátého století a nastiňuje další vývoj čínské literatury po roce 2000. Učebnice je přehledně chronologicky řazená a všechny části obsahují obecnější úvodní text, který má za úkol čtenáře uvést do společensko-historického kontextu doby a představit hlavní literární trendy a smě- ry. Na tento úvodní text vždy navazuje část věnující se podrobněji jednotlivým významným autorům a jejich dílům. Text je oživen originálními ilustracemi vybraných autorů od Veroniky Kušnirikové. Novou Učebnici moderní čínské literatury doplňuje rozsáhlá Antologie moderní čínské literatury vydaná v rámci stejného projektu rovněž na Katedře asijských studií v roce 2013. Ta obsahuje celkem sedmnáct překla- dů povídek či vybraných úryvků děl z per šestnácti čínských prozaiků, jež byly v Číně publikovány převážně v 80. a 90. letech 20. století. Texty, jež jsou zde publikovány, odrážejí vývoj moderní čínské literatury a repre- zentují nejvýznamnější literární směry konce 20. století, tedy „literaturu jizev“, „reformní literaturu“, „literaturu trosek“, „literaturu hledání koření“, „avantgardní literaturu“, „literaturu chuligánů“, „novou historickou prózu“ a „ženskou literaturu“. Pevně věřím, že učebnice bude užitečná nejen při výuce a studiu moderní čínské literatury, ale zaujme i mi- lovníky literatury a čtenáře se zájmem o současnou Čínu. Kamila Hladíková 7 Moderní čínská literatura Moderní čínská literatura OBSAH Ediční poznámka .......................................................................................................... 3 Úvodem ....................................................................................................................... 5 I. Literatura období Májového hnutí 1. Počátky moderní čínské literatury ............................................................................. 9 2. Generace Májového hnutí .........................................................................................21 3. Poezie a esejistika v období Májového hnutí ..............................................................45 II. Komunistická literatura 1. Počátky „literatury pro masy“ ...................................................................................57 2. Mao Zedongovy „Rozhovory o literatuře a umění“ ....................................................61 3. Literatura ČLR v 50. a 60. letech ...............................................................................67 4. Literární disent v ČLR a politické kampaně 50. a 60. let .............................................72 III. Literatura po Kulturní revoluci 1. Počátek „nové éry“ ..................................................................................................77 2. Literatura reflektující Kulturní revoluci .....................................................................83 3. „Nový realismus“ ....................................................................................................89 4. Literární směry ovlivněné západním modernismem ...................................................93 5. Literatura „hledání kořenů“ ......................................................................................97 6. Avantgardní literatura ............................................................................................ 113 7. Ženská literatura ................................................................................................... 121 8. Literatura chuligánů ..............................................................................................129 9. Vývoj literatury v 90. letech ...................................................................................135 IV. Sekundární literatura ................................................................................... 151 V. Překlady do češtiny ........................................................................................159 VI. Rejstřík ..............................................................................................................167 9 Moderní čínská literatura Moderní čínská literatura I. Literatura období Májového hnutí 1. Počátky moderní čínské literatury Přechodné období oderní čínská literatura se začala zvolna formovat v posledním století vlády dynastie Qing (Qing Chao 清朝, 1644–1911). Důležitým hybným faktorem, který de facto inicioval změny v čínské společ- Mnosti a ve smýšlení čínské intelektuální elity, tedy změny předcházející samotnému vzniku moderní čínské literatury, byl nepochybně střet čínského impéria se západními mocnostmi v období opiových válek (1. opiová válka, Di-yi ci Yapian Zhanzheng, 第一次鸦片战争, 1839–1842; 2. opiová válka, Di-er ci Yapian Zhanzheng, 第二次鸦片战争, 1856–1860). Podobnou zkušeností prošlo také Japonsko, jehož modernizace začala o něco dříve než v Číně. Japonsko se tak brzy mělo stát důležitým vzorem a často i útočištěm pro čín- ské reformátory, kteří byli až do pádu dynastie Qing pronásledovanou menšinou1. Zároveň však, jak úspěšně dokázala zejména česká sinologická škola, reprezentovaná především Jaroslavem Průškem a z jeho žáků např. Milenou Doleželovou-Velingerovou (viz např. Doleželová-Velingerová, 1977), vedly ke vzniku moderní čínské literatury právě v tomto období také určité vnitřní tendence a změny, které v rámci čínské literatury probíha- ly již od počátku dynastie Qing. Jednalo se v první řadě o změny způsobené interakcí a stíráním hranic mezi „vysokými žánry“ literatury (wen, 文) zastoupenými esejemi, filozofickými a historickými spisy a některými typy poezie, a literaturou „nízkou“, jež měla kořeny v lidových
Details
-
File Typepdf
-
Upload Time-
-
Content LanguagesEnglish
-
Upload UserAnonymous/Not logged-in
-
File Pages98 Page
-
File Size-