MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Evropská studia Francouzská jaderná energetika za vlády François Hollanda Bakalářská práce Hana Mišove Vedoucí práce: Mgr. Jan Osička Ph.D. UČO: 391115 Obor: EVS-HOSP Imatrikulační ročník: 2011 Brno, 2014 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Francouzská jaderná energetika za vlády François Hollanda vypracovala samostatně a použila pouze zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně, 12. 2. 2014 ……………..………………… Hana Mišove Poděkování Ráda bych tímto poděkovala svému vedoucímu Mgr. Janu Osičkovi Ph.D za ochotu a pomoc, kterou mi při psaní práce poskytl. Anotace Práce se zabývá tím, jak současné francouzské politické elity, konkrétně francouzský prezident, premiér a ministr ekologie, rámují problematiku jaderné energetiky ve Francii. První část je věnována teoretickému rámci práce. Druhá obsahuje samotnou analýzu rámování, která se na jádro soustředí zejména v kontextu plánované energetické tranzice, jež má zavést výrazné snížení jeho podílu ve francouzském energetickém mixu. Vychází z nejrůznějších projevů, rozhovorů, ale i tiskových zpráv vybraných elit. Abstract This thesis deals with the way the current French political elites, namely the French President, the Prime Minister and the Minister of Ecology, frame the issue of nuclear energy in France. The first part is devoted to theoretical framework. The second part contains the frame analysis which primarily focuses on nuclear power in the context of the planned energy transition which is supposed to introduce a significant reduction of its share in the French energy mix. It is based on various speeches, interviews and press releases of the selected elites. Klíčová slova: energetická politika, energetická tranzice, jaderná energetika, Francie, François Hollande, diskurzivní analýza, analýza rámování Key words: energy policy, energy transition, nuclear energy, France, François Hollande, discourse analysis, frame analysis OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Teorie .................................................................................................................................. 8 1.1. Sociální konstruktivismus ............................................................................................ 8 2. Metodologie ........................................................................................................................ 9 2.1. Diskurzivní analýza ..................................................................................................... 9 2.2. Analýza rámování ........................................................................................................ 9 2.3. Rámy identifikované v jiných výzkumech ................................................................ 11 2.4. Výběr dat ................................................................................................................... 12 3. Analýza rámů .................................................................................................................... 14 3.1. Francouzské jaderné know-how ................................................................................ 15 3.2. Potřeba nového energetického modelu ...................................................................... 17 3.2.1. Samotné jádro nestačí ......................................................................................... 18 3.2.2. Zlepšení hospodářské situace ............................................................................. 21 3.3. Vnější obraz Francie .................................................................................................. 24 Závěr ......................................................................................................................................... 29 Primární literatura .................................................................................................................... 32 Sekundární literatura ................................................................................................................ 39 Příloha č. 1: Citace v origináním znění .................................................................................... 44 Příloha č. 2: Kódy ..................................................................................................................... 53 ÚVOD Francie bezesporu patří k největším jaderným mocnostem světa. Podílem jádra v produkci elektřiny vysoce přesahuje všechny své sousedy a v absolutním množství ji překonávají pouze Spojené státy (IEA 2014). Kořeny jejího rozsáhlého jaderného programu sahají do počátku 70. let, kdy ropné šoky a následný prudký nárůst cen přiměl mnoho zasažených zemí k tomu, aby v rámci lepší diverzifikace dodávek energie sáhly i po jiných energetických zdrojích (WNA 2014). V současné době se o 75 % produkované elektřiny stará celkem 58 jaderných reaktorů, což je skutečnost, která se má v příštích deseti letech výrazně změnit. Úřadující francouzský prezident François Hollande totiž vyhlásil plán, v rámci kterého se má podíl jádra do roku 2025 snížit na pouhou polovinu. Tato změna je součástí zákona o energetické tranzici, který Hollande představil jako jeden z nejdůležitějších textů volebního období a který si klade velmi ambiciózní cíle. Hollande má v úmyslu zemi pomocí vyváženějšího energetického modelu přivést na cestu zeleného růstu, která povede k většímu blahobytu a celkovému společenskému pokroku. Kromě opatření zaměřených na boj proti globálnímu oteplování a energetické chudobě, v rámci kterých se má dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 a redukce celkové spotřeby energie na polovinu do roku 2050, se jedná o již zmíněné snížení podílu jádra na 50 %, které má být kompenzováno postupným navyšováním podílu obnovitelných zdrojů až na 32 % v roce 2030 (Ministère de l‟écologie 2014a). Tvorba zákona byla doprovázena národní debatou, která měla zajistit transparentní průběh celého procesu a které se mohly účastnit jak podniky a odborná veřejnost, tak běžní občané. Tato debata, která byla „bezprecedentní co do rozsahu, rozmanitosti úhlů pohledu a rozličnosti účastníků“ (Martin 2013a), si kladla za úkol zapojit do procesu utváření energetické politiky celý národ. Snížení dominance jádra ve francouzské produkci elektřiny by mohlo mít významný dopad na zbytek Evropy, protože Francie i přes nedávný pokles díky jadernému programu zůstává největším vývozcem elektřiny v Evropě. Její export v roce 2012 dosahoval 45 TW/h, což představuje 15 % její národní spotřeby (IEA 2014). Změny ve francouzské energetice by se mohly odrazit i ve společné energetické politice Evropské unie, na jejímž utváření se chce Francie významně podílet. Jak řekl ministr Philippe Martin: „Je nezbytné, abychom zajistili koordinaci našich energetických politik tak, abychom je optimalizovali a zajistili energetickou tranzici celé Evropy“ (Martin 2014c). Cílem této bakalářské práce je analyzovat, jak vybrané francouzské politické elity po nástupu François Hollanda rámovaly jadernou energetiku. Ta bude zkoumána zejména v kontextu energetické tranzice, kterou má země v nejbližší době projít. V teoretické části jsou přiblíženy základy sociálního konstruktivismu, po němž následuje metodologie, která se zabývá diskurzivní analýzou a analýzou rámování. Praktická část se věnuje samotné analýze, při níž jsou rámy rozděleny na složky a jednotlivé kódy. Práce je zakončena závěrem, v němž jsou shrnuty nejdůležitější poznatky práce. Přílohy obsahují charakteristiku všech kódů a originální znění citací použitých v analýze. Analýzu, která byla prováděna na uvedené primární literatuře, doplňují i sekundární zdroje. Byly jimi jak odborné publikace, např. Davida Buchana nebo François Lévêqua, tak články nejrůznějších médií, např. novin Le Monde nebo agentury Reuters. Použity byly i různé oficiální dokumenty a zprávy vydané vládou či jejími orgány, např. výborem OPECST. Při identifikaci rámů byly brány v potaz i již existující výzkumy týkající se rámování této problematiky, např. analýza Williama Gamsona a Andreho Modiglianiho. 1. TEORIE V následující kapitole je představen teoretický rámec práce. Věnuje se konstruktivismu, z něhož vychází diskurzivní analýza a analýza rámování, které jsou blíže rozebrány v druhé kapitole. 1.1. SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Tento pojem byl na poli mezinárodních vztahů zaveden Nicholasem Onufem, který jej popisuje jako způsob studia společenských vztahů, jež stojí na tvrzení, že jsme jako lidské bytosti společenští a že naše lidskost pramení právě ze společenských vztahů (Onuf 1998: 59). V Onufově podání se jedná o obousměrný proces, v rámci něhož lidé utvářejí společnost, která zase utváří je. K nejvýznamnějším představitelům sociálního konstruktivismu patří Alexander Wendt, který odmítá pozici realismu, podle něhož jsou identity a zájmy jednotlivých aktérů dané a v průběhu času se nemění (Wendt 1992: 392). Wendtova teorie se zakládá na principu, „že se lidé k objektům, včetně ostatních aktérů, chovají na základě významů, které pro ně tyto objekty mají“ (Wendt 1992: 396-397). To znamená, že rozhodování států sice může být ovlivněno distribucí moci, ale to, do jaké míry se tento aspekt do procesu rozhodování promítá, závisí na intersubjektivním vnímání a očekáváních jednotlivých států. Sociální konstruktivismus tedy vychází z toho, že se mezinárodní vztahy nezakládají čistě jen na zájmech a moci států, ale