Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Polský protinacistický odboj v letech 1939-1945 Bakalářská diplomová práce Jan Kyzlink Vedoucí práce: PhDr. Libor Vykoupil, PhD. Brno 2017 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Polský protinacistický odboj v letech 1939- 1945“ vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně 25. 4. 2017 ………………………………. Jan Kyzlink Poděkování Děkuji svému vedoucímu za trpělivost a vstřícnost. Také děkuji své rodině za neustálou podporu a pomoc. Děkuji své přítelkyni Martě Pasińské a její rodině za psychickou podporu. Dále bych chtěl poděkovat Muzeu Varšavského povstání ve Varšavě za inspiraci a knihovně Raczyńských v Poznani za radu a trpělivost. „W obliczu Boga Wszechmogącego i Najświętszej Marii Panny Królowej Korony Polskiej, kładę swe ręce na ten święty Krzyż, znak męki i Zbawienia. Przysięgam być wiernym Ojczyźnie mej, Rzeczpospolitej Polskiej, stać nieugięcie na straży Jej honoru i o wyzwolenie Jej z niewoli walczyć ze wszystkich sił, aż do ofiary mego życia. Prezydentowi Rzeczypospolitej i rozkazom Naczelnego Wodza oraz wyznaczonemu przezeń dowódcy Armii Krajowej będę bezwzględnie posłuszny, a tajemnicy dochowam niezłomnie cokolwiek by mnie spotkać miało.“ Text přísahy Zemské armády „Před tváří Boha všemohoucího a nejsvětější Marie panny, královny polské koruny, pokládám své ruce na tento svatý kříž, symbol muk a spasení. Přísahám být věrným mé vlasti, republice polské, stát neochvějně na stráži její cti a o její vysvobození z otroctví bojovat ze všech sil, až do obětování vlastního života. Prezidentovi republiky a rozkazům vrchního velitele i jím určeným velitelům Zemské armády budu absolutně poslušný, tajemství zachovám vytrvale přese všechno, co by se mi mohlo stát.“ Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1. Obranná válka ........................................................................................................................ 7 2. Počátky odboje ..................................................................................................................... 12 3. Armia Krajowa ..................................................................................................................... 22 4. Špionáž AK .......................................................................................................................... 23 5. Osvobozování vězňů ............................................................................................................ 25 6. Nejslavnější akce AK ........................................................................................................... 27 7. Varšavské povstání ............................................................................................................... 30 8. Další odbojové organizace ................................................................................................... 33 9. Povstání ve varšavském ghettu ............................................................................................ 36 10. Pomoc Židům ..................................................................................................................... 37 11. Konec demokratického odboje ........................................................................................... 39 Závěr ......................................................................................................................................... 41 Seznam použité literatury a internetových zdrojů .................................................................... 43 Úvod Cílem této práce není a ani nemůže být vyčerpávající výklad o polském odboji za druhé světové války, protože toto téma je natolik obsáhlé a dodnes v mnoha ohledech zahalené tajemstvím, že není v možnostech jedné bakalářské práce zachytit podrobněji tuto složitou část polských dějin. Hlavním cílem práce by tedy mělo být shrnutí nejdůležitějších milníků v historii polského odboje a představení jeho nejzásadnějších účastníků. Práce se zaměřuje především na odboj spojený s polskou exilovou vládou a to zejména z toho důvodu, že tato část odboje byla jednoznačně největší a nejefektivnější. Ostatní účastníky odboje proto jen představí v několika málo větách a hlavní část práce bude spočívat na představení dějin, osobností a událostí spojených z tzv. Polským podzemním státem, především pak jeho vojenské složky - Zemské armády. Ani její dějiny však nemohou být popsány vyčerpávajícím způsobem, a proto budou ve stručnosti představeny od chvíle formování odboje až po dobu Varšavského povstání. Osud polského demokratického odboje po skončení tohoto povstání je sice rovněž velmi zajímavý, avšak práce se zaměřuje především na období boje proti nacistickým okupantům, nikoli na nastupující okupaci sovětskou, která přichází po porážce povstání, a s ní spojené ustanovení prosovětské loutkové vlády a systematické ničení struktur podzemního státu. 6 1. Obranná válka Po remilitarizaci Porýní, obsazení českých zemí, anšlusu Rakouska a obsazení litevského přístavu Klajpeda (něm. Memel), již zřejmě žádný soused Německa nemohl žít v blahém pocitu bezpečí. Tím méně Polsko, které bylo již delší dobu vystaveno německému nátlaku na vytvoření exteritoriální dálnice spojující Německo s jeho exklávou, provincií Východní Prusko. Tento nátlak zesílil především po jednání německého ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa s polským velvyslancem v Německu Józefem Lipskim dne 24. října 1938, kdy Ribbentrop prostřednictvím Lipského zažádal připojení Svobodného města Gdaňsku k Říši a umožnění výstavby dálnice do Východního Pruska, která by byla vyňata z působnosti polské jurisdikce. 1 Podle některých zdrojů měl tehdy dokonce Lipskému nabídnout vstup Polska do Paktu proti Kominterně, jiné zdroje však tvrdí, že k takto bezprostřední nabídce ze strany Ribbentropa nedošlo.2 Když pak 23. srpna došlo v Moskvě k podepsání tzv. Paktu Molotov-Ribbentrop, pojmenovaného podle ministrů zahraničí obou zemí, sice ještě nikdo nemohl tušit, že tato smlouva obsahuje tajný dodatek o rozdělení sfér vlivu ve střední Evropě mezi Německo a Sovětský svaz, 3 ovšem podepsání smlouvy o neútočení mezi dvěma státy, které spolu bezprostředně nehraničily, bylo krajně podezřelé. Obzvláště potom, co Německo 28. dubna 1939 jednostranně vypovědělo smlouvu o neútočení s Polskem.4 Podobná smlouva uzavřená Polskem se Sovětským svazem sice ještě zůstávala v platnosti, jak se ovšem později ukázalo, bohužel jen na papíře. 25. srpna dochází k podpisu polsko-britské alianční smlouvy, ve které se obě strany zavazovaly k vojenské pomoci v případě útoku proti jedné z nich.5 Toho stejného dne připlula do přístavu v Gdaňsku, oficiálně na přátelskou návštěvu na pozvání senátu Svobodného města, německá bitevní loď SMS Schleswig-Holstein. Ta se zde měla zúčastnit pietního aktu 1Polskie radio: Kłótnie o polski korytarz. In: Polskie radio [online]. 24. 10. 2013. Staženo: 11. 3. 2016. Dostupné z: http://www.polskieradio.pl/39/156/Artykul/962443,Klotnie-o-polski-korytarz. 2Izwantowski, Dariusz: Dlaczego Polska nie znalazła się w gronie członków paktu antykominternowskiego? In: http://dariuszizwantowski.blogspot.cz [online]. Staženo: 11. 3. 2016. Dostupné z: http://dariuszizwantowski.blogspot.cz/2011/01/dlaczego-polska-nie-znalaza-sie-w.html. 3Encyklopaedia Britannica: German-Soviet Nonagression Pact. In: Britannica.com [online]. Staženo: 11. 3. 2016. Dostupné z: http://www.britannica.com/event/German-Soviet-Nonaggression-Pact. 4Interia: 26 stycznia 1934 r. Podpisano polsko-niemiecki układ o niestosowaniu przemocy. In: nowahistoria.interia.pl [online]. Staženo: 14. 3. 2016. Dostupné z: http://nowahistoria.interia.pl/kartka-z-kalendarza/news-26-stycznia-1934-r-podpisano-polsko-niemiecki-uklad-o- niesto,nId,1095598?parametr=embed_tyt_zdj_lead. 5Gazeta Lwowska: Podpisanie aliansu polsko-angielskiego. In: Jagiellonian Digital Library [online]. Staženo: 15. 3. 2016. Dostupné z: http://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/plain-content?id=50611. 7 za námořníky zemřelé roku 1914 na křižníku „Magdeburg“ a pochované v Gdaňsku. 6 Přinejmenším oficiálně. Neoficiálně totiž obdržela její posádka tajný rozkaz připravit se k útoku proti polské základně na poloostrově Westerplatte již v noci 26. srpna, což byl první Hitlerem stanovený termín k zahájení útoku na Polsko podle plánu Bílý (Fall Weiss).7 Tento termín byl však později odložen na 1. září, tato informace se však nedostala ke všem oddílům Wehrmachtu připravujícím se k útoku. Tak se stalo například u známého, tzv. Jablunkovského incidentu, kdy zhruba třicetičlenná Kampforganisation Jablunkau pod vedením Hanse Alberta Herznera z 8. armádního okruhu Wehrmachtu ve Vratislavi (Breslau) v noci z 25. na 26. srpna 1939 prošla Jablunkovským průsmykem a obsadila železniční stanici v Mostech u Jablunkova (tehdy ležící na území Polska) a dokonce zajala asi 35 Poláků. Jaké však bylo Herznerovo překvapení, když je později musel na rozkaz nadřízeného majora Reichelta propustit s omluvou.8 Přitom jen o pár dní později by za podobný čin pravděpodobně obdržel vyznamenání. Ještě před oficiálním vypuknutím války se však objevil další, neméně závažný, incident, který dával tušit blížící se konflikt. Jmenovitě šlo o bombový atentát na železniční stanici v Tarnově (Tarnów), při kterém 28. srpna zahynulo 20 lidí a dalších 35 bylo zraněno. Po explozi policie zadržela atentátníka – Němce, pocházejícího z Bielska- Antoniho Guzyho. Ten se přiznal, že na nádraží zanechal