Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia FORMOVÁNÍ VEŘEJNÉHO ZÁJMU: STUDIE VZNIKU A ROZVOJE LONDÝNSKÉ NATIONAL GALLERY Formulating of public interest: essay about the founding and evolving of the National Gallery Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Autor: Ing. František SVOBODA, Ph.D. Aleš HORÁČEK Brno, květen 2010 Jméno a příjmení autora: Aleš Horáček Název bakalářské práce: Formování veřejného zájmu: studie vzniku a rozvoje londýnské National Gallery Název v angličtině: Formulating of public interest: essay about the founding and evolving of the National Gallery Katedra : Veřejná ekonomie Vedoucí bakalářské práce: Ing. František Svoboda, Ph.D. Rok obhajoby: 2010 Anotace v češtině: Předmětem bakalářské práce na téma „Formování veřejného zájmu: studie vzniku a rozvoje londýnské National Gallery" je analýza prvků veřejného zájmu v péči o kulturní dědictví společnosti, tedy takových faktorů , které stály i u zrodu jedné z největších světových galerií světa - londýnské National Gallery. Této problematice je věnována první část. Díky těmto a dalším vlivům se galerie v čase postupně vyvíjela a rostla, aţ dospěla do současného stavu. Tento proces a jeho výsledky jsou pak náplní druhé části mé práce. Anotace v angličtině: The objective of my bachelor work " Formulating of public interest: essay about the founding and evolving of the National Gallery", is the analysis of the components of public interest in the cultural heritage of our society, i.e. such factors, that led to the creation of one of the greatest galleries in the world - the National Gallery. The first part is dedicated to this topic. Due the influence of this factors, the gallery has been evolving ang getting bigger and ultimately reached the present state. This process and its results are described in the second part of my work. Klíčová slova : Veřejný zájem, kulturní dědictví, chronologicky, National Gallery, Londýn, instituce, financování Key words: Public interest, cultural heritage, chronological, National Gallery, London, institution, finance Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Formování veřejného zájmu: studie vzniku a rozvoje londýnské National Gallery vypracoval samostatně pod vedením Ing. Františka Svobody, Ph.D. a uvedl v seznamu literatury všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne …………. 2010 ………………………….. vlastnoruční podpis autora Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Františku Svobodovi, Ph.D., za podnětné konzultace, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................6 1 VEŘEJNÝ ZÁJEM.......................................................................................................8 1.1 Definování pojmu veřejný zájem ......................................................................8 1.2 Historický vývoj pojmu veřejný zájem............................................................10 1.3 Veřejný zájem v kulturním dědictví.................................................................11 2 NATIONAL GALLERY.........................................................................................19 2.1 Chronologický vývoj National Gallery............................................................19 2.1.1 Počáteční snahy o zaloţení galerie (1649-1824)............................................19 2.1.2 Zaloţení National Gallery v Pall Mall (1824-1838)......................................21 2.1.3 Galerie na Trafalgar Square do přelomu století (1838-1894).....................22 2.1.4 Vývoj galerie ve znamení světových válek (1894-1945)...............................25 2.1.5 Vývoj galerie po 2. světové válce (1945-současnost).....................................28 2.2 Současná úprava postavení, struktury, správy a financování................31 2.2.1 Stručná chronologie s důrazem na provozní stránku.................................31 2.2.2 Zákonná úprava činnosti National Gallery.................................................32 2.2.3 Status a postavení galerie..............................................................................33 2.2.4 Cíle galerie a činnosti jí vykonávané............................................................34 2.2.5 Organizační struktura galerie.......................................................................34 2.2.6 Současná podoba financování galerie...........................................................37 ZÁVĚR...............................................................................................................................42 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ........................44 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ................................................................................46 PŘÍLOHOVÁ ČÁST.................................................................................................47 SEZNAM PŘÍLOH...........................................................................................................48 ÚVOD Umění provází člověka jiţ od pradávna, kdy začal tvořit první jeskynní malby a vytvářet první sošky. Jiţ v těchto dávno minulých dobách člověk dokázal prostřednictvím umění vyjadřovat své pocity a postoje a také prostřednictvím svých výtvorů působil na emocionální stránku ostatních jedinců ve společnosti. Tento typ činnosti od nepaměti vyjadřoval některé ze základních lidských vlastností a potřeb - touhu oslovit, zaujmout, předat poselství nebo něco vytvořit a zanechat tak svou stopu v dějinách. V průběhu dějin se objevovalo sběratelství a uchovávání předmětů z minulosti v nejrůznějších podobách. Zejména pak v 18. a 19. století prostřednictvím soukromých iniciativ na vytvoření veřejně prospěšných institucí. Právě do tohoto období spadá i vznik londýnské National Gallery. V průběhu dějin se tedy vytvořili organizace zabývající se uměním, a to ať uţ současným či pocházejícím z historie, ze stránky sběratelské i výzkumné. Jsou jimi tisíce galerií a muzeí po celém světě, které opatrují nejen díla vyjímečných autorů současnosti, ale také mnoho nenahraditelných pokladů minulosti. Tato díla tvoří odkaz naší společné minulosti, představují kulturní paměť lidstva. Mezi nejvýznamnější takovéto instituce patří i výše zmiňovaná National Gallery, která ve svých útrobách uchovává mnoho takovýchto nedocenitelných děl. V drtivé většině vyspělých zemí dnešního světa patří ochrana a péče o kulturní dědictví mezi cíle, k jejichţ naplnění se stát hlásí a velkou měrou také přispívá. Lze je tedy označit za veřejný zájem, i kdyţ, jak bude níţe demonstrováno, pojem „veřejný zájem" je i v současnosti stále moţno povaţovat za poněkud mlhavý a nejasně definovaný. Cílem této práce by mělo být nastínění zdrojů veřejného zájmu v existenci právě takových institucí jako je National Gallery. Práce je rozdělena na dvě kapitoly. První, poněkud obecnější, se zabývá problematikou veřejného zájmu, jakoţto nejednoznačně definovaného a obtíţně uchopitelného fenoménu, je zde nastíněn historický vývoj pojmu a konečně také pro cíl této práce důleţité důvody, které péči o kulturní dědictví řadí pod veřejný zájem bok po boku s ostatními neméně důleţitými sférami lidské činnosti. Druhá kapitola je jiţ konkrétnější a zabývá se vyústěním principů zmiňovaných v první kapitole a jejich aplikací v podobě zrodu a vývoje National Gallery v Londýně, včetně rozboru současného stavu této instituce. 6 Práce vychází ze studia a analýzy odborné literatury, některých legislativních předpisů a relevantních internetových zdrojů. V práci je rovněţ uţito popisující, deskriptivní metody a také metody syntézy. 7 1 VEŘEJNÝ ZÁJEM 1.1 Definování pojmu veřejný zájem Sousloví „veřejný zájem" se v dnešní době stále častěji objevuje v médiích, je uţíváno jak k dodání váhy politickým argumentům, tak k prosazování zájmů určitých zájmových skupin. Spíše neţli v literatuře ekonomické se veřejného zájmu uţívá v literatuře věnované filosofii, politologii či sociologii. Vymezení pojmu veřejný zájem, pokud je moţné ho vůbec objektivně vyjádřit, je obtíţné a neobejde se bez názorových konfliktů. Walter Lippmann1 definoval veřejný zájem jako to, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a benevolentně. V politickém slovníku Routledge2 se dočteme, ţe „Veřejný zájem patří do skupiny termínů jako „obecné blaho“ či „obecná vůle“. Tyto výrazy jsou pouţívány k odlišení individuálních zájmů popř. zájmů skupin od toho, co je nejlepší pro společnost jako celek. Veřejný zájem se váţe k takové politice či cíli, z kterých kaţdý člen společnosti čerpá stejnou měrou, nezávisle na svém bohatství, pozici či statutu.“ Routledge dictionary dále uvádí, ţe většina teoretiků je dnes skeptická k existenci více neţ hrstky cílů, které mohou být z dlouhodobého hlediska vnímány jako „veřejný zájem“ a také to, ţe i často pouţívané tvrzení, ţe vojenská obrana státu je veřejným zájmem, můţe být napadeno z pozice lidí nespokojených se stávajícím reţimem ve státě, a tedy nezainteresovanými v jeho obraně. V oblasti práva se jedná o typický „neurčitý pojem“, tedy o pojem, který nabývá významu dle konkrétních potřeb a poslání konkrétní právní normy. Zákon můţe upravit činnost správních úřadů určením přesných skutkových podstat, ale neobejde se bez pruţných 1 Walter