MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Historie Panství Uherský Ostroh v 16. a 17. století. Diplomová práce Brno 2021 Vedoucí práce: Autor práce: PhDr. Marek Vařeka, Ph.D. Bc. Lucie Dudová BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM DUDOVÁ, Lucie. Panství Uherský Ostroh v 16. a 17. století. Magisterská diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra historie, 2021, s. 82. Vedoucí práce: PhDr. Marek Vařeka, Ph.D. PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uložena na Masarykově Univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne ……………………… ……………………... podpis PODĚKOVÁNÍ Zde bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce, PhDr. Marku Vařekovi, Ph.D. za pomoc při vzniku práce a za jeho ochotu, trpělivost a cenné rady. Mé poděkování patří také mým rodičům za podporu během celého studia. Anotace Diplomová práce Panství Uherský Ostroh v 16. a 17. století se na základě analýzy urbáře z roku 1592 a lánového rejstříku z roku 1671 zabývá sociální a ekonomickou stratifikací moravského panství. Smyslem práce je přiblížit hospodářskou situaci panství na přelomu 16. a 17. století, které se věnují dvě stěžejní kapitoly (Hospodářský obraz panství a Režijní hospodářství), za pomoci informací hospodářské povahy též nastiňuje sociální stratifikaci obyvatelstva panství a jejich majetkové poměry. Podrobně jsou představeny peněžní platy a naturální dávky jednotlivých vesnic. Klíčová slova Urbář, lánový rejstřík, osedlí, poddaný, vrchnost, panství, hospodářská situace, vesnice, Lichtenštejnové, statek Abstract The diploma thesis Uherský Ostroh domain in the 16th and 17th century deals with the social and economical stratification of the Moravian domain on the basis of the urbarium from the year 1592. The aim of this thesis is to describe the economic situation of the estate at the turn of the 16th and 17th century. There are two main chapters dedicated to that (The economic situation of the manor in and Overhead estate), the thesis also outlines the social stratification of the estate’s population using information of economic nature. The fixed and common pay of the individual villages are introduced in detail. Key words Urbarium, field register, residents, serfs, nobility, manor, economic situation, village, Lichtenstein, estate. OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 1. ROZBOR PRAMENŮ ............................................................................................. 9 2. ROZBOR LITERATURY ..................................................................................... 12 3. VÝVOJ PANSTVÍ UHERSKÝ OSTROH ............................................................ 14 4. PANSTVÍ V RUKOU LICHTENŠTEJNŮ ........................................................... 20 5. HOSPODÁŘSKÝ OBRAZ PANSTVÍ .................................................................. 29 5.1. Stratifikace poddaných ....................................................................................... 29 5.2. Privilegovaní poddaní ........................................................................................ 31 5.3. Neprivilegovaní poddaní .................................................................................... 35 5.4. Venkovská chudina ............................................................................................ 40 5.5. Peněžní platy ...................................................................................................... 41 5.6. Naturální dávky .................................................................................................. 44 5.7. Roboty ................................................................................................................ 46 5.8. Lánové rejstříky .................................................................................................. 48 5.8.1. Lánová vizitace v hradišťském kraji ............................................................... 48 5.8.2. Lánový rejstřík z roku 1671 ............................................................................ 49 6. REŽIJNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ................................................................................. 53 6.1. Pivovarnictví ...................................................................................................... 55 6.2. Rybníkářství ....................................................................................................... 56 6.3. Lesnictví a myslivost .......................................................................................... 60 6.4. Panské dvory ...................................................................................................... 62 6.5. Ostatní podniky vrchnosti .................................................................................. 64 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 67 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY ..................................................................... 69 Archivní prameny ........................................................................................................... 69 Edice ............................................................................................................................... 69 Literatura ........................................................................................................................ 70 Internetové zdroje ........................................................................................................... 76 Seznam příloh ................................................................................................................. 77 ÚVOD Dnes už nežije nikdo, kdo by nám povyprávěl, jak to v našem kraji v 16. a 17. století vypadalo a fungovalo. Pokud chceme tyto informace znát, musíme se obrátit na prameny, které jsou základem pro poznávání minulosti. Bez nich bychom nebyli schopni minulost poznat. Prameny mohou být hmotné či písemné a díky nim se dozvídáme o fungování naší společnosti v dávných dobách. Skrze ně můžeme také jednotlivá panství srovnávat a vytvořit si tak jasnější obraz o hospodářské situaci v českých zemích. Smyslem diplomové práce je přiblížit hospodářskou situaci a sociální strukturu obyvatel na ostrožském panství v 16. a 17. století. Toto období je charakteristické častým střídáním vlastníka a vleklými boji v letech třicetileté války. Je tak zajímavé sledovat, jak se hospodářství a sociální stratifikace během těchto událostí měnila. Po třicetileté válce spousta usedlostí zpustla, klesl počet poddaných, byl nedostatek pracovních sil a majitelé panství často zvyšovali odvody a počet robotních dní, aby vyrovnali ztráty. Stejně tomu bylo i na panství Uherský Ostroh. Během 14. a 15. století se tu v čele panství vystřídali Šternberkové, Vojslavicové, Fridrich Ruský, Čeněk z Mošnova, Jan st. z Moravan, Jan z Cimburka a Jičína, Jan ml. Zub z Landštejna, Jan Zelený ze Šanova a dalších. Situace se uklidnila roku 1511, kdy panství získali páni z Kunovic. V průběhu 112 let bylo panství svými majiteli ještě několikrát rozšířeno. Nejznámějšími panovníky z tohoto rodu byli Jan, Jetřich, Jaroslav, Arkleb, Jan Jetřich a Jan Bernard. Po bitvě na Bílé hoře bylo panství pánům z Kunovic zkonfiskováno a padlo do rukou Lichtenštejnům. Tento mocný rod se podílel nejen na samotné správě země, ale vlastnil také velkou část jejího území. Trojice bratrů Karla I. Maxmiliána a Gundakara zajistila svým dědicům čestné místo na císařském dvoře. Gundakarově větvi se ve své práci budu podrobně věnovat, jelikož jeho potomci vládnou knížectví dodnes, přestože jim bylo území v naší zemi po druhé světové válce zkonfiskováno a přišli tak o velký majetek i moc. Tato práce se tak bude zabývat nejen politickým životem, ale hlavně bude analyzovat prameny, čímž nám přiblíží hospodářskou situaci na panství. Těmito prameny bude urbář ostrožského panství z roku 1592 a lánové rejstříky z roku 7 1671. V následujících kapitolách přiblížím situaci poddaných v období těchto válečných konfliktů a čtenáři tak nabídnu kompletní obraz fungovaní ostrožského panství v 16. a 17. století. 8 1. ROZBOR PRAMENŮ Urbáře jsou prameny, které zaznamenávají finanční a majetkové závazky poddaných. První urbáře pocházejí ze 14. století. Nejdříve vznikaly urbáře církevní, v 15. století dochází ke vzniku světských urbářů. Nalezneme v nich sepsány nejrůznější povinnosti poddaných. Postupem času se v urbářích začaly objevovat zápisy o jednotlivých panských podnicích. Kromě toho poskytovaly soupis poddanské a panské půdy, včetně peněžních a naturálních dávek. Záznamy v urbářích se vždy soustředily na jednotlivá panství a vesnice, ale jejich vzájemné porovnání nám poskytuje celkový obraz hospodářství v našich zemích. Díky tomu můžeme jednotlivá panství a jejich majitele vzájemně srovnat a vyhodnotit tak jejich postavení v zemi. Co se týká samotných poddaných, nedávají nám urbáře žádné informace o jejich každodenním životě a rodině. Jsou zde zapsáni jen majitelé půdy a tak počty poddaných bez půdy můžeme jen odhadovat. Urbáře obsahovaly tyto důležité informace: velikost pozemkové držby osedlých, výnos z pozemkové renty a z vlastního hospodaření, robotu a vrchnostenské hospodaření. K sepsání urbářů docházelo hlavně z vlastní potřeby vrchnosti. Jedná se tedy o jednostranné informace. Ta si vedla soupis a povinnosti poddaných za účelem lepšího přehledu.