Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Hudební věda Tereza Bendová Život a korespondence pěvce Josefa Palečka Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Petr Kalina, Ph.D. 2016 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce PhDr. Petru Kalinovi, Ph.D. za ochotu a trpělivost, a dále všem, kteří mě v této době podporovali. Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 5 1. Biografie .......................................................................................................................... 6 1.1 Rané období (1842–1864) .......................................................................................... 6 1.2 Sólistou opery Prozatímního divadla ......................................................................... 8 1.3 Život a působení v Ruské říši ................................................................................... 13 1.3.1 Petrohradská Prodaná nevěsta ........................................................................... 15 1.3.2 Pěvecká kariéra ................................................................................................. 17 1.3.3 Josef Paleček jako režisér a pedagog ................................................................ 20 1.4 Osobní život ............................................................................................................. 22 2. Korespondence ............................................................................................................... 23 2.1 Rodinná korespondence ........................................................................................... 23 2.2 Korespondence s Bedřichem Smetanou ................................................................. 108 2.3 Dopisy Gustava Mahlera o inscenaci Démona ...................................................... 121 Závěr ................................................................................................................................ 122 Resumé ............................................................................................................................. 123 Summary .......................................................................................................................... 123 Použitá literatura .............................................................................................................. 124 Přílohy .............................................................................................................................. 126 4 Úvod Hlavním popudem, který mě přiměl věnovat se osudům zpěváka, režiséra a pedagoga Josefa Palečka, byla z velké části náhoda. Byla mi zapůjčena rodinná sbírka jeho korespondence, a když jsem shledala, že není odborné veřejnosti známa a jde o téma pro muzikologii zajímavé, ale dosud podrobněji nezpracované, rozhodla jsem se prostřednictvím práce jak umožnit přístup k obsahu těchto pramenů, tak vytvořit Palečkův životopis jakožto kompilaci dostupných (často jen útržkovitých) zdrojů. Cílem ovšem nemůže být vyčerpávající obsažení tématu, jelikož se mi nepodařilo dostat se k zásadním pramenům a literatuře uloženým zejména v Petrohradu1. O Josefu Palečkovi existuje, například oproti dirigentu a skladateli s podobným osudem Emilu Nápravníkovi, poměrně malé povědomí. Zpěvákům není zpětně věnována velká pozornost, zvláště neexistují-li přímé záznamy jejich činnosti, jelikož jejich přínos není tak snadno vysledovatelný jako u skladatelů. Jako režisér a pedagog se prosadil Paleček až v Rusku, a tam mu jakožto cizinci také není v literatuře věnováno mnoho prostoru. U nás je zmiňován zejména v souvislosti se dvěma velkými tématy; prvním z nich je osobnost Bedřicha Smetany, s nímž zpěvák úzce spolupracoval. Důvěryhodnost a nezaujatost těchto zdrojů je zpochybněna dobovým vnímáním Smetany jako téměř národního hrdiny, zesíleným agitací Zdeňka Nejedlého. Zpěvák je v těchto případech vyzdvihován více vzhledem k „vlasteneckým“ činům a přátelství se Smetanou, než svým uměleckým úspěchům. Je to samozřejmě dáno i stářím titulů, ale nedostatek aktuálnějších mi nedává jinou možnost, než s nimi pracovat. Druhým tématem je česká hudební emigrace v Rusku, které se důkladněji věnuje například Abram Akimovič Gozenpud, nicméně v Palečkově případě se zaměřuje téměř výhradně na inscenaci Prodané nevěsty v Petrohadu. Zajímavá a nosná jsou dobová svědectví v tisku (zejména Národní listy a Dalibor) i komentáře současníků (korespondence Hynka Vojáčka, Vzpomínky na prozatímní). Bohužel dobový ruský tisk je u nás těžko dostupný, a tak bylo nutné se v tomto případě částečně spoléhat na encyklopedická hesla, útržkovité informace a samotnou korespondenci zpěváka. Zásadním zdrojem pro práci se staly dvě publikace sdružující kompletní repertoár Prozatímního a Mariinského divadla, umožňující dohledat všechny role, které Josef Paleček na prknech těchto divadel ztvárnil či představení, která režíroval. Publikace o Mariinském divadle u nás sice není dostupná, ale bylo mi umožněno si zásadní informace vypsat ve Slavistické knihovně v Helsinkách. A konečně druhou část práce představuje korespondence Josefa Palečka odeslaná i přijatá (ovšem v každém případě pouze jednostranná), rozdělená do tří částí; rodinná, korespondence s Bedřichem Smetanou a dva dopisy poslané Gustavem Mahlerem, která by měla na téma vrhnout nové světlo. 1 Hudební archiv Státní konzervatoře N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu. 5 Cílem práce je zejména upozornit na význam tohoto umělce, jeho vliv na českou i ruskou operu v jejich počátcích a pokud možno podnítit čtenáře k dalšímu výzkumu, ke kterému je u tohoto tématu ještě mnoho prostoru. 1. Biografie 1.1 Rané období (1842–1864) Josef Paleček se narodil 28. září roku 1842 v Jestřábí Lhotě (poblíž Kolína). Jeho otec, venkovský učitel, v něm již od mladého věku pěstoval vztah k hudbě – učil ho hrát na housle a klavír. I bratr Edmund byl podučitelem v Horní Lipnici a později ředitelem obecné školy v Senožatech.2 Zpočátku to vypadalo, že Josef bude také pokračovat ve šlépějích svého otce a stane se učitelem; ze střední školy v Kutné Hoře přestoupil na pražský učitelský ústav, ale učitelská dráha mu nebyla blízká (mimo jiné odmítl nabízené místo v Ovčářích) a brzy se jí vzdal. Po absolutoriu na učitelském ústavu začal navštěvovat varhanní školu, při které si přivydělával jako literní učitel v obecné dívčí škole u sv. Štěpána a doučováním na piano.3 I přes svou studijní a pracovní zaneprázdněnost Paleček vystupoval s pěveckými sbory, v hudebních spolcích (Žofinská akademie a Jednota cecilská) i jako ochotník ve Švandově divadle na Smíchově. První zmínku v tisku v této souvislosti nacházíme v Národních listech dne 26. 7. 1862: „Beseda v Košířích, z jejiž čistého výnosu jedna polovice věnována jest na národní divadlo a druhá ve prospěch tamější školy, odbývati se bude dnes večer. Začátek je v 8 hodin. Program zní: Proslov od J. Jáhna, přednese sl. Hradecká. Na to budou následovat sbory; po nich přednese p. Paleček deklamovanku: ‚Sedlák ponejprv v divadle‘, a sl. Nováková ‚Obranu krinoliny‘ od Molendy. Po přednaškách započne taneční zábava.“4 V tomto roce byly částečně dovršeny snahy o získání divadelního stánku, kde by na rozdíl od Stavovského divadla neměly české hry pouze striktně vymezený prostor. První podobná iniciativa se objevila už v roce 1845, ale pro nedostatek prostředků neměla několik let výraznějšího výsledku. Až v roce 1850 byl založen Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze, kterému se podařilo získat pozemek ke zbudování divadla. Jelikož v následujících deseti letech (zřejmě také z důvodu politického nátlaku) nebyl zisk financí stále dostatečný,5 rozhodlo se na Zemském sněmu v roce 1861 na popud Františka Ladislava Riegera o vybudování menšího divadla, než bude možno postavit skutečně 2 V letech 1875 – 1894; RAZIMOVÁ, Veronika. Počátky vzdělávání v Senožatech [online]. Diplomová práce na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Katedra pedagogiky [cit. 20. 3. 2016]. Dostupné z: < http://www.theses.cz/id/ow0nqy/bc_TISK.txt > 3 Jak je z dopisů patrno, i tak vyžíval při svých studiích jen obtížně; několikrát například úpěnlivě prosí bratra o zimní kabát. 4 Národní listy. Praha: Julius Grégr, 1861 – 1941. Roč. 2, č. 174, str. 2. ISSN 1214-1240 5 Příspěvky byly kusé, například právě z uměleckých besed. 6 reprezentativní budovu. Rozhodnutí to bylo jistě sporné; vidina velkého Národního divadla se touto investicí oddálila a nedostatečné podmínky Prozatímního divadla znemožňovaly důstojný provoz.6 Nicméně s odstupem času je zřejmé, že pro českou operu i činohru byla tato počáteční léta zásadní a je možné, že při čekání na vybudování nové scény by mohla přijít o důležité příležitosti a síly. Již krátce po slavnostním otevření budovy Prozatímního divadla hrou Král Vukašín dne 18. listopadu 1862 se Josef Paleček zapojil do zdejšího uměleckého provozu. V letech 1862 a 1863 byl členem činohry a operního sboru, přičemž některé z činoherních rolí stály v úplných počátcích Prozatímního divadla. Bylo to mimo jiné v premiérách her Smrt Valdštýnova (Pobočník hraběte Piccolominiho; 23. listopadu 1862), Mnoho povyku pro nic za nic (Sloužící u vladaře; 2. listopadu1862), Dívka z Čarovných krajů (Duch na stráži; 7. prosince 1862) či Ruy Blas (Alguazil; 4. prosince 1863).7 Aby se vyhnul vojenskému