Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Bc. Ondřej Bacík (Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, bakalářské prezenční studium) Hollywood pod vlivem umělecké narace? Neoformalistická analýza filmu Drive Bakalářská diplomová práce . Vedoucí práce: Mgr. Jakub Klíma Brno 2012 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně a s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. …………………………… V Brně dne 26. dubna 2012 Ondřej Bacík Na tomto místě bych rád poděkoval především vedoucímu této práce Mgr. Jakubu Klímovi za trpělivost, řadu dobrých rad a inspirativních nápadů. Dále mé díky patří Pavle Kotlánové za korektury a Evě Horáčkové za konzultaci i psychickou podporu. Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................... 6 2 Teoreticko-metodologická reflexe ..................................................................................... 7 2.1 Neoformalistická analýza ............................................................................................ 9 2.2 Koncept modu a dominanta filmu Drive ................................................................... 10 2.3 Fabule, syžet a styl ..................................................................................................... 11 2.4 Klasická narace .......................................................................................................... 13 2.5 Umělecká narace ........................................................................................................ 14 3 Ekonomický a kulturně-historický kontext ...................................................................... 15 3.1 Předprodukce ............................................................................................................. 15 3.2 Produkce .................................................................................................................... 17 3.3 Postprodukce, marketing a distribuce ........................................................................ 19 3.4 Vztah produkce a výsledné podoby filmu ................................................................. 21 4 Neoformalistická analýza ................................................................................................. 22 4.1 Úvod k analýze a identifikace dominanty ................................................................. 22 4.2 Žánr a název filmu ..................................................................................................... 23 4.3 Analýza úvodního záběru .......................................................................................... 24 4.4 Naratologická analýza ............................................................................................... 26 4.4.1 Ambivalentní čas ................................................................................................ 27 4.4.2 Ambivalentní hrdina ........................................................................................... 28 4.4.3 Vliv dominanty na naraci filmu ......................................................................... 29 4.5 Stylistická analýza ..................................................................................................... 30 4.5.1 Kamera a střihová skladba ................................................................................. 30 4.5.2 Mizanscéna a expresivní realismus .................................................................... 32 4.5.3 Zvuk ................................................................................................................... 36 4.5.4 Tři honičky – tři styly aneb filmová sebereflexe ................................................ 37 4 5 Závěr ................................................................................................................................. 39 6 English summary .............................................................................................................. 41 7 Seznam použité literatury a pramenů ............................................................................... 42 7.1 Literatura ................................................................................................................... 42 7.2 Prameny ..................................................................................................................... 43 7.3 Filmografie ................................................................................................................ 45 8 Přílohy .............................................................................................................................. 46 8.1 Příloha č. 1: Segmentace syžetu ................................................................................ 46 8.2 Příloha č. 2: Vztah syžetu a fabule v sekvenci 14 ..................................................... 48 8.3 Příloha č. 3: Analýza délky záběru (část scény 15E)................................................. 49 8.4 Příloha č. 4: Analýza dominantních barev v jednotlivých scénách ........................... 50 5 1 Úvod Cílem této bakalářské práce je popsat ekonomický a kulturně-historický kontext produkce filmu Drive1 a následně provést neoformalistickou analýzu tohoto snímku. V průběhu celé práce budu sledovat dominantu filmu, kterou je střet konvencí modu klasické narace a konvencí modu narace umělecké. Vycházení z hollywoodských konvencí a zároveň odklon od nich se, jak uvidíme, zrcadlí nejen v naraci filmu, ale také v některých specificích předprodukční a produkční fáze. K tomu, abych mohl ukázat, jak dominanta ovlivňuje jednotlivé složky filmu, bude zapotřebí teoretický a metodologický rámec neoformalistické analýzy i výzkumu kontextu filmu, který představím v první části práce. Následně popíšu jednotlivé výrobní fáze a poté provedu neoformalistickou analýzu snímku. Své poznatky shrnu v závěru. Filmová adaptace stejnojmenné knihy Drive2 měla být klasickým hollywoodským blockbusterem studia Universal s hvězdným obsazením a potenciálem franšízy. Projekt ale několik let nedostal zelenou a studio Universal od něj nakonec ustoupilo, aby film později produkovalo několik menších společností. Na režisérskou židli nakonec usedl dánský režisér Nicolas Winding Refn a film se poprvé promítal v květnu 2011 na festivalu v Cannes. Ihned po premiéře v sále sklidil deseti minutový potlesk diváků ve stoje a o dva dny později zde Refn přebral cenu za nejlepší režii. Snímek Drive vyhrál celkem čtyřicet filmových cen (na řadu dalších byl nominován) a dostalo se mu také velice příznivého přijetí u kritiky. Zřejmě právě díky těmto pozitivním ohlasům a mezeře mezi distribuční premiérou a představením filmu v Cannes byl film velmi očekávaný a už během prvního víkendu v kinech téměř pokryl svoje náklady. Drive stál zhruba třináct milionů dolarů a k 20. březnu 2012 vydělal celosvětově přes sedmdesát pět milionů dolarů. Snímek je tedy pro analýzu zajímavým objektem také proto, že se jedná o komerčně velice úspěšný produkt, navzdory tomu, že nebyl produkován žádným z hollywoodských Majors. Hlavní postavou filmu je samotářský řidič; muž, jehož jméno se divák nikdy nedozví.3 Ve dne pracuje jako filmový kaskadér a opravář aut, v noci vozí zloděje. Díky známosti se svojí sousedkou Irene se připlete k loupeži, po které se stane terčem mafiánů. Řidič ale nehraje pouze roli oběti a nakonec se sám žene za pomstou. 1 Drive (Nicolas Winding Refn, USA, 2011). 2 Sallis, James (2005): Drive. Scottsdale : Poisoned Pen Press. 158 s. 3 Postava bude v rámci této práce pojmenována jako Řidič. 6 2 Teoreticko-metodologická reflexe Dříve, než přistoupím k samotné analýze, je třeba jasně definovat základní koncepty a pojmy, ze kterých budu vycházet a které budu používat. Analýza má dvě části. První se zabývá ekonomickým a kulturně-historickým kontextem vzniku filmu. Metody a základní přístupy, které jsem pro tuto část zvolil, vychází především ze dvou textů: Film History: Theory and practice4 Roberta C. Allena a Douglase Gomeryho a Konečné a nekonečné historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích5 Barbary Klingerové. Gomery s Allenem zdůrazňují, že filmová historie se netýká pouze filmových pramenů, ale také pramenů nefilmových.6 Filmy se neobjevují v kulturním vakuu – jsou produkovány, distribuovány a konzumovány v rámci určitého historického sociokulturního prostoru, který je s nimi v obousměrném vztahu. Gomery s Allenem rozdělují filmovou historii na čtyři základní oblasti: estetickou, technologickou, ekonomickou a sociální filmovou historii. Zatímco estetická oblast zkoumá historii kinematografie jako umělecké formy, oblast technická se zabývá především změnami a vývojem technologií, které jsou využívány k výrobě a předvádění filmů. Filmové historiky zabývající se ekonomickými aspekty kinematografie zjednodušeně řečeno zajímá primárně to, kdo platí za výrobu filmů, jak a proč. V neposlední řadě hlavní otázky sociální filmové historie jsou: „Kdo vyrábí filmy a proč?“, „Kdo sleduje filmy, jak a proč?“, „Co vidí diváci ve filmech, jak a proč?“ Už toto dělení je dobrým výchozím bodem pro můj výzkum, stejně jako některé konkrétní metody, které Gomery s Allenem detailně popisují. V této práci se nebudu zabývat pouze estetickou podobou filmu Drive. Filmový produkt zařadím také do kontextu technologického, ekonomického a kulturně-historického. 4 Allen, Robert C. – Gomery, Douglas (1985): Film History : Theory and Practice. Boston : McGraw-Hill. 276 s. 5 Klingerová,