ZÁVODY LEHKÝCH LETADEL LYMPNE 19231923----26262626 (((LYMPNE(LYMPNE LIGHT AIRCRAFT TRIALSTRIALS)))) Napsal, p ostahoval, přeložil, sestavil: MAREK AMBROŽ L.P. 2014 - 2 - Úvodem Důvod ů k sestavení tohoto textu bylo n ěkolik. V česky psaných pramenech jsem o sout ěži lehkých letadel v Lympne nenašel žádnou zmínku a dle mého názoru se jednalo o jednu z důležitých událostí, která udala správný sm ěr vývoji sportovního letectví ve sv ětě. Dalším je možnost uspo řádat modelá řskou sout ěž na základ ě skutečných historických událostí a hlavn ě všechna letadla, která se ú častnila závodu, jsou zajímavá a jednoduše modelá řsky zpracovatelná. No a taky jsem cht ěl trošku rozší řit obzory koleg ů modelá řů v oblasti letecké historie. Trocha historie snad nezabije, ale ur čit ě pou čí Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Lympne_light_aircraft_trials (volný p řeklad, dopln ěné fotografie) Sout ěž se konala v letech 1923, 24 a 26 ve Velké Británii, ve m ěst ě Lympne, hrabství Kent. Celý podnik vznikl jako podpora vývoje lehkých letadel pro soukromé uživatele. Především se zde kladl velký d ůraz na ekonomiku provozu, nízké po řizovací náklady a hlavn ě malou spot řebu paliva. Pro každý rok byly stanoveny r ůzné podmínky sout ěže jako t řeba objem motoru, po čet míst pro posádku a vzletová hmotnost. Ceny pro vít ěze ve form ě finan čního daru v ěnovali p ředevším list The Daily Mail, dále Hrab ě ze Sutherlandu a v roce 1924 i britské Ministerstvo letectví. Okolnosti vzniku sout ěže Základy byly položeny po 1. Sv ětové válce. V té dob ě byla zastavena produkce vojenských letadel a ve Velké Británii bylo možno sehnat v přepln ěných skladech vojenských přebytk ů letadla za velmi nízké ceny. Z tohoto d ůvodu letecké továrny prakticky p řestaly vyráb ět nové typy letadel. Jen velmi pomalu se za čala rozvíjet letecká doprava, kde se však převážn ě používala letadla p řestav ěná z vojenských typ ů. V této dob ě prost ě nebyl k dispozici spolehlivý civilní model a starý stíhací letoun, sice velmi efektní pro provád ění akrobacie, nebyl dostate čně ekonomický a praktický pro soukromé uživatele. Obr.: soukromá stíha čka Albatros D III pilota J. Arigiho Jiná situace byla v Německu, kde po podpisu Versailleské smlouvy byla zakázána produkce motorových letadel a vyráb ět se mohly pouze kluzáky. A tak už od roku 1921 byly po řádány první sout ěže kluzák ů v poho ří Rön a v roce 1922 na Wasserkupe obdržel vít ěz - 3 - sout ěže cenu 100 000 marek za let dlouhý 66 minut. Na t ěchto sout ěžích byly položeny základy jak moderního bezmotorového létaní, tak sportovního letectví v ůbec. Obr.: 1922 pilot Martens na vít ězném kluzáku Vampyr (video: https://www.youtube.com/watch?v=OfGQ3_J9fio ) V závislosti na t ěchto událostech vypsal britský list Daily Mail ještě v témže roce cenu 1000 liber pro pilota, který tento n ěmecký rekord p řekoná na území Anglie. Královský Aeroklub pro sout ěž zvolil Itford Hill v South Downs východn ě od Brightonu. Sout ěž byla vypsána pom ěrn ě pozd ě a sout ěžící m ěli pouze 6 týdn ů na to aby kluzáky postavili, nebo dovezli z Evropy. Nejlepší anglický výkon p ředvedl pilot F.Raynham na kluzáku Handasyde. Jeho let v trvání 113 minut však p řekonal Francouz A. Mayerol na tandemovém kluzáku Peyret výkonem 201 minut. Hlavní cena tak putovala do Francie. Obr.: A. Maneyrol na tandemovém kluzáku Peyret Vzhledem k demonstraci tak dlouhého letu na bezmotorovém letadle není divu, že lidé za čali uvažovat jak vybavit kluzák malým spalovacím motorem a tím vytvo řit malý sportovní - 4 - letoun pro soukromé uživatele. První setkání lehkých letadel pak bylo provedeno následující rok ve Francii na letišti Vauville blízko Cherbourgu a o n ěco málo pozd ěji v Anglii v Lympne. Základní myšlenkou obou t ěchto setkání byla podpora soukromého létání a touha vytvo řit takový letoun, který by uspokojil amatérské piloty. Bohužel celá tato snaha, a to jak podle názor ů tehdejších, tak i sou časných, vyústila díky uloženým omezením v letadla s křehkým podvozkem, úzkými koly a slabým motorem, p říliš t ěžkým na celkov ě k řehkou konstrukci draku. C. G. Grey, editor časopisu The Aeroplane, v roce 1924 napsal ostrou čty řstránkovou invektivu o nepochopení dvou základních otázek - co soukromý pilot nebo aeroklub pot řebuje a jak by m ěl vypadat cvi čný letoun. P řesto však Závody lehkých letadel v Lympne probudily zájem ve řejnosti a pr ůmyslu o soukromé létání. Bylo vyt ěženo maximum znalostí a zkušeností konstruktér ů a to p ředevším vzhledem ke stanoveným omezením. Rok 1923 První závod s oficiálním názvem Závod motorových kluzák ů prob ěhl 8.-13. října 1923. Hrab ě ze Sutherlandu, toho času Státní podsekretá ř pro letectví, závod zahajoval a zárove ň vyhlásil odm ěnu 500 liber pro nejekonomi čtější britský letoun. List Daily Mail vypsal odm ěnu 1000 liber za nejekonomi čtější let na 50 mil pro piloty všech národností a letouny s motory o menším objemu než 750 ccm. Na základ ě toho byl závod p řejmenován na Sout ěž motorových kluzák ů Daily Mail (Daily Mail Motor Glider Compettion). Pravidel bylo pouze několik, ale vypsaný limit objemu motoru byl p řijat pro všechny ú častníky. Všechna zúčastn ěná letadla byla jednomístná, protože se jevila jako leh čí a ekonomi čtější než dvoumístná. Základní myšlenkou bylo naplnit letadlo jedním galonem benzínu a sledovat jak daleko doletí. Sledovat jednotlivé letouny bylo velmi obtížné, proto se organizátoři rozhodli, že všechny lety musí za čínat a kon čit v Lympne. Létalo se na trojúhelníkové trati dlouhé 12,5 míle. Každý letoun byl napln ěn více než galonem benzínu. Pilot se rozhodl pro p řistání pokud již nem ěl palivo na dalších 12,5 mil. Pokud použil více než galon, spot řeba byla p řepo čítána pom ěrným dílem. Pokud použil mén ě, vzdálenost se p řepo čítala na spot řebu jednoho galonu. Obr.: trojúhelníková tra ť závodu - 5 - Předtím než mohly letouny p řistoupit ke zkoušce ekonomiky provozu, musely projít ukázkou p řepravitelnosti nazvanou Transportní test. Každý letoun musel projít standardní letištní bránou a potom musel být p řepraven na vzdálenost 1 míle za použití maximáln ě dvou muž ů a vlastního podvozku. Protože tato podmínka omezovala ší řku letadla na 7 stop a 6 palc ů, bylo nutno použít odnímací nebo sklopná k řídla. Obr.: Složený Parnall Pinie p řipravený pro „pr ůjezd vraty“. Obr.: Transportní test De Havillandu DH 53. Major Hemming a jeho asistent tla čí letoun zvláštním, ale velmi jednoduchým zp ůsobem. Také se sout ěžilo o 500 liber Abdulla prize, kterou věnovala spole čnost Abdulla Tobacco Co. pro nejvyšší rychlost ve dvou kolech na stejném okruhu a o 2x 150 liber od firmy Society of Motors Manufactures and Travers a spole čnosti British Cycle and Motor Cycle Manufactures and Trade Unions za co nejv ětší po čet dokon čených okruh ů v pr ůběhu celé sout ěže. Sir Charles Wakefield od Wakefield Oil (Castrol) nabídl 100 liber pro stroj, který dosáhne nejv ětší výšky. Jednalo se o velké sumy pen ěz v dob ě, kdy za 80 liber bylo možno koupit kluzák v N ěmecku. Cílem sout ěže bylo vytvo řit motorový kluzák, který by nestál více než 100 liber. - 6 - Účastníci v roce 1923: Startovní Imatrikulace Typ Pilot číslo No. 1 Avro 558 biplane B&H (Grigg) No. 2 G-EBGN Gnosspelius Gull John Lankester Parker No. 3 G-EBNV English Electric Wren Maurice Wright No. 4 None English Electric Wren Walter H. Longton No. 5 None Avro 558 Bert Hinkler No. 6 None Avro 560 Bert Hinkler No. 7 G-EBHU Gloucestershire Larry Carter Gannet No. 8 G-EBHX de Havilland DH.53 Capt Geoffrey de Havilland and Capt Hubert Broad No. 9 G-EBKM Parnall Pixie I Norman Macmillan No. 10 G-EBHN Vickers Viget Stan Cockerell No. 11 G-EBHW Avro 558 Harold Hamersley No. 12 G-EBHZ de Havilland DH.53 Harold Hemming No. 13 Handasyde Monoplane Fred Raynham No. 14 G-EBHS RAE Aero Club George Bulman Hurricane No. 15 Peyret Monoplane Alexis Maneyrol No. 16 O-BAFH Poncelot Vivette Baron Georges Kervyn de Monoplane Letttenhove No. 17 G-EBIL ANEC I "Jimmy" J.H. James No. 18 G-EBHR ANEC I Maurice Piercy No. 19 None Gnosspelius Gull Rex Stocken No. 20 Kingwell Tandem H. Sykes Monoplane No. 21 O-BAFG Poncelot Castar V. Simonet Monoplane No. 22 Peyret Monoplane Alexis Maneyrol No. 23 J7233 Sayers-Handley Page A.G. Pointing and J.T. Jeyes H.P.22 No. 24 G-EBKN Parnall Pixie II Norman Macmillan No. 25 None Sayers-Handley Page C. Barnard H.P.22 No. 26 J7265 Sayers-Handley Page Gordon Olley H.P.23 No. 27 G-EBHQ Salmon Tandem Cecil Bouchier Monoplane No. 28 Falcon Monoplane Vít ězové 1923: Ceny hrab ěte ze Sutherlandu a The Daily Mail byly spojeny a rozd ěleny stejným dílem mezi English Electric Wren No. 4 a ANEC No. 17. I když m ěly oba letouny rozdílné motory oba dosáhly spot řeby 87,5 mpg (31 km/litr). Parnall Pixie 2 No. 24 vyhrál cenu Abdulla rychlostí 76,1 mph (122,5 km/h). - 7 - ANEC No. 17 vyhrál cenu Sira Charlese Wakefielda dosaženou výškou 14 400 stop (4 390m). Cenu 150 liber za maximální po čet dosažených kol vyhrál AVRO 560 No. 6, který dokon čil celých 80 kol tj. 1000 mil (1 609 km). Sout ěž v délce vzletu a p řistání byla z důvodu nárazového v ětru zrušena a odm ěnu 100 liber dostal AVRO 557 No.