Jazyk a kultúra číslo 31-32/2017 Překlady díla Stanisława Lema do češtiny a slovenštiny Libor Martinek Slezská univerzita v Opav ě – Uniwersytet Wrocławski [email protected] Klí čová slova: Stanisław Lem, science-fiction, p řeklady, čeština, slovenština, recepce, Pavel Weigel Key words: Stanisław Lem, translations, Czech, Slovak, reception, Pavel Weigel Překlady díla Stanisława Lema do češtiny a slovenštiny Dílo polského klasika žánru sci-fi S. Lema (12. zá ří 1921 Lvov – 27. b řezna 2006 Krakov) není t řeba podrobn ěji p ředstavovat. Lemovo dílo ovlivnilo nejen polskou, ale i sv ětovou v ědecko-fantastickou literaturu. Jeho knihy byly p řeloženy do 40 jazyk ů a prodalo se p řes 27 milion ů výtisk ů. V našem článku se zam ěř ujeme na p řeklady do češtiny a slovenštiny, jelikož díky blízkosti obou jazyk ů a spole čnému státu bývalo b ěžné, že česky vydané publikace se b ěžn ě četly na Slovensku a tak říkajíc v případ ě nouze mohl český čtená ř sáhnout po slovenském p řekladu, pakliže nebyl k dispozici český (autor článku sám tak činil nap říklad v případ ě teoretických d ěl italského spisovatele a sémiotika Umberta Eca). V našem komentovaném p řehledu zohled ňujeme také ten zvláštní p řípad, kdy p řeklad n ěkterého Lemova díla do ma ďarštiny vyšel v Bratislav ě, nikoli nap říklad v Budapešti, tedy v rámci Československé republiky nebo od r. 1993 Slovenské republiky. Lem v roce 1946 za čal psát beletrii, vyšly mu první povídky a v časopise Nový sv ět novela na pokra čování Mar ťan .1 Po absolvování medicíny na Jagellonské univerzit ě v Krakov ě pracoval v letech 1947 – 1950 jako mladší asistent ve v ědeckém seminá ři vedeném doktorem Mieczysławem Choynowskim. Ten Lema pobízel, aby se nau čil anglicky a p ůjčoval mu knihy z USA a Kanady. Lema velmi zaujalo dílo Kybernetika aneb Řízení a sd ělování u organism ů a stroj ů Norberta Wienera, které ho inspirovalo k jedné odborné práci ( Dialogy o atomovém zmrtvýchvstání …) z r. 1957. Lem se stal populárním nejen ve východním bloku, ale i nap ř. v USA, kde mu v roce 1970 vyšel román Solaris . Stal se zakládajícím členem Polské astronautické spole čnosti a pozd ěji byl p řijat za člena Polské kybernetické spole čnosti. Kolem roku 1973 navázal Stanisław Lem kontakt s rakouským vydavatelem časopisu Quarber Merkur Franzem Rottensteinerem. Pozd ěji se mezi nimi rozvinula úzká spolupráce a Rottensteiner se stal Lemovým významným propagátorem v německém jazykovém prost ředí. Za čátkem osmdesátých let probíhala Polskem vlna stávek vyvolaná odborovým hnutím Solidarita. V prosinci 1981 byl vyhlášen výjime čný stav, ob čanská práva byla potla čena. Lem i s rodinou opustil Polsko a usadil se ve Vídni. P ůsobil zde v Rakouském literárním institutu a op ět se věnoval sci-fi p říb ěhům prokládaným filosofickými úvahami. V roce 1988 se vrátil do Krakova a zde také v roce 2006 zem řel ve v ěku 84 let. Lemov ě p říklonu k sci-fi literatu ře napomohlo setkání s ředitelem vydavatelství Czytelnik Jerzym Pa ńskim (funkci zastával v letech 1948 – 1951) a rychlé vydání knihy Astronauti . Lem zjistil, že na knižním trhu je mezera zp ůsobená absencí uspokojivé literární odezvy na mnoho nových technologických objev ů (nap ř. atomová energie, raketová technika). Práv ě motiv atomového konfliktu nacházíme v několika autorových dílech, v nichž vyjad řuje obavy z možného zneužití t ěchto technologií. Dalším jeho zájmem se stala kybernetika. Víra, že kybernetické mozky jednoho dne p řed čí lidské, pat ří ke konstantám Lemových názor ů. Jeho díla se postupn ě stávala kombinací čistokrevné technologické sci-fi a filozofických úvah. 1 Není-li uvedeno jinak, p řeklady z polštiny do češtiny provedl autor p řísp ěvku. Štúdie a články L. Martinek: Překlady díla Stanisława Lema do češtiny a slovenštiny 88 Jazyk a kultúra číslo 31-32/2017 Druhým typem Lemova díla jsou sci-fi bajky a pohádky, které kontrastují s jeho vážnými a přemítavými romány. Ty s žánrem v ědecké beletrie sdílí v podstat ě jenom prost ředí a jejich podstatou a též d ůvodem, pro č je Lem psal, bude pravd ěpodobn ě autorova pot řeba si odpo činout, uvolnit a odleh čit od často tíživých, p řemítavých, filozoficky lad ěných sci-fi román ů. V Lemových dílech se postupn ě objevují dv ě postavy, které pozd ěji nacházíme i v jeho dalších pracích. Je to pilot Pirx, se kterým čtená ři p řekonávají r ůzné technické nástrahy, které čekají na lidi v budoucnosti, a Ijon Tichý, jenž při svých kosmických výpravách navazuje kontakty s mimozemskými civilizacemi. Prost řednictvím deník ů Ijona Tichého (jenž bývá přirovnáván k baronu Prášilovi) nastavuje autor ironické zrcadlo lidské civilizaci. Hned v několika Lemových dílech se dá vysledovat spole čný prvek, jímž je téma kontaktu lidí s mimozemskou civilizací, respektive obtížnost a n ěkdy až neschopnost či dokonce nemožnost jeho navázání, jež jsou dány přílišnou odlišností mezi pozemským a mimozemským životem. Publicista Stanisław Bere ś vedl s Lemem v první polovin ě 80. let dlouhé rozhovory, které pozd ěji shrnul do publikace Hovory se Stanisławem Lemem (Bere ś, 1987). V českém prost ředí m ěl Lem št ěstí na n ěkolik dobrých p řekladatel ů, kte ří ostatn ě pat řili ke špi čce v oblasti beletristických p řeklad ů z polštiny. Z nich jako p řekladatel Lemovy tvorby vynikl Ing. Pavel Weigel, který napsal rovn ěž knihu Stanisław Lem, Životopis (Weigel, 1995). O Lema se záhy za čali zajímat čtená ři zam ěř ující se na žánr v ědecko-fantastické literatury, dokonce Knihovna m ěsta Ostravy vydala sborník p řísp ěvk ů různých autor ů Než vzlétl Gagarin. Zamyšlení nad literaturou SCI FI [science fiction] a obzvlášt ě nad tvorbou J. M. Trosky k 90. výro čí jeho narození a 10. výro čí jeho smrti a tvorbou Stanislava Lema k 50. výro čí jeho narození (ed. neuveden, 1971). Dodejme, že do češtiny byla pozd ěji přeložena také monograficky lad ěná kniha Wojciecha Orli ńského Co jsou to sepulky? Všechno o Lemovi (Orli ński, 2011). Všimn ěme si nyní překlad ů do češtiny a slovenštiny tak, jak jsou reprezentovány podle jednotlivých žánr ů. Romány Mar ťan – polsky Człowiek z Marsa (1946), raná novela o p řistání mimozemského návšt ěvníka z Marsu na Zemi. Česky vyšlo v nakladatelství Akropolis v roce 2005. Překlad do češtiny Pavel Weigel. Astronauti – polsky Astronauci (1951), zfilmováno v koprodukci Polsko/NDR. V 21. století je nalezen záznam z mimozemské rakety, která explodovala a zp ůsobila tunguzskou katastrofu. Záznam je dešifrován a vyjde najevo, že raketa p řilet ěla z Venuše. Ze Zem ě je na Venuši vyslána vesmírná expedice, které se účastní i pilot Smith. Na planet ě lidé naleznou stopy civilizace, která cht ěla provést invazi na Zemi, ale zanikla kv ůli atomovému konfliktu. První český p řeklad Jaroslava Simonidese vyšel v roce 1956 (Státní nakladatelství d ětské knihy), poté v letech 1959 a 1966. Nepromarn ěný čas – polsky Czas nieutracony (1955). T řídílný román z vále čného Polska. První díl Dům prom ěnění se odehrává v psychiatrické lé čebn ě, kde pobývá Dr. Třinecký. N ěmci ústav zni čí a pacienty zabijí. Druhý díl Mezi mrtvými za číná biografií venkovského chlapce Wilka s geniálním nadáním pro matematiku, jenž se zapojí do protifašistického odboje. Je zat čen a popraven. Dr. T řinecký žije ve m ěst ě a p ři protižidovském pogromu je také zat čen a odeslán do koncentra čního tábora. T řetí díl Návrat je situován do bezprost ředního povále čného období. P řeživší protagonisté p ředchozích díl ů se účastní divokého povále čného politického d ění. Česky vyšlo v r. 1959 (Praha, Mladá fronta), přeložil Jaroslav Simonides. Štúdie a články L. Martinek: Překlady díla Stanisława Lema do češtiny a slovenštiny 89 Jazyk a kultúra číslo 31-32/2017 K mrak ům Magellanovým – polsky Obłok Magellana (1955), n ěkteré motivy z románu byly dokonce použity v československém filmu Ikarie XB 1 , což je první a jediný snímek československé kinematografie v žánru klasické science fiction. Režisér Jind řich Polák, který pozd ěji proslul seriály Pan Tau nebo Návšt ěvníci , nato čil snímek v roce 1963. Česky román vyšel v roce 1956 (Praha, Mladá fronta) v překladu Jaroslava Simonidese, poté tamtéž v letech 1958 a 1962. Slovensky byl vydán jako Denník z vesmíru (Bratislava, Slovenské vydavate ľstvo krásnej literatúry, 1958), p řeložil Ján Sedlák. Planeta Eden – polsky Eden (1959). Na cizí planet ě nouzov ě p řistane pozemská kosmická lo ď. Její posádka se setkává s mnoha pro n ě nepochopitelnými jevy a posléze i s místními obyvateli. Pokus o navázání kontaktu se zda ří jen částe čně. Česky vyšlo v roce 1960 (Praha, Lidová demokracie), poté 1979 (Praha, Albatros) v překladu Jaroslava Simonidese. Slovensky v roce 1975 (Bratislava, Mladé letá), přeložil Felix Uvá ček. Vyšet řování – polsky Śledzstwo (1959). Román s detektivními prvky. Inspektor Gregory vyšet řuje záhadné p řesuny mrtvol na anglickém venkov ě, ale veškeré pokusy o logické vysv ětlení selhávají. Česky vyšlo jako Vyšet řování v roce 1972 (Praha, Melantrich), p řeložil Bo řivoj K řemenák. Deník nalezený ve vaně – polsky Pami ętnik znaleziony w wannie (1961). Po globální katastrof ě, zp ůsobené zánikem papíru, jsou v protiatomovém krytu nalezeny n ějaké zápisky. V krytu se vytvo řil uzav řený mikrosv ět s paranoidní atmosférou. Česky vyšel v r. 1999 (Praha, Knižní klub – Baronet) v překladu Pavla Weigela. Návrat z hv ězd – polsky Powrót z gwiazd (1961), p říb ěh pilota hv ězdoletu vrátivšího se z vesmírné mise na Zemi, lí čí jeho problémy s adaptací na nové nezvyklé prost ředí. Český překlad Jaroslava Simonidese uskute čnila nakladatelství Mladá fronta v roce 1962 a Labyrint v roce 2011.