Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Oblast horního toku Ostravice. Problematika etnografické rajonizace a proměny lokální obyčejové tradice na příkladu kolední obchůzky se štěstím Magisterská diplomová práce Mgr. Bc. Sabrina Pasičnyková Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Pavlicová, CSc. Brno 2017 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci zpracovala samostatně, s využitím uvedených pramenů a literatury. ................................................... Sabrina Pasičnyková 2 Je mou milou povinností poděkovat na tomto místě především doc. Martině Pavlicové za odborné vedení, vstřícný přístup a podnětné připomínky, které přispěly k sepsání této práce. Děkuji rovněž všem osloveným respondentům za ochotu a čas, který mi věnovali. V neposlední řadě patří velké díky mé rodině, a zvláště mému manželovi, za nezměrnou podporu a trpělivost. 3 Obsah ÚVOD ................................................................................................................... 5 1 VYMEZENÍ OBLASTI ................................................................................. 8 2 FORMOVÁNÍ TRADIČNÍ LIDOVÉ KULTURY V HORNÍM POVODÍ ŘEKY OSTRAVICE .................................................................................... 10 2. 1 Přírodní podmínky .................................................................................. 11 2. 2 Historie osídlení ...................................................................................... 13 2. 3 Valašská kolonizace ................................................................................. 16 2. 3. 1 Písemné zmínky o Valaších na Hukvaldsku a Frýdecku ................ 18 2. 3. 2 Valašské hospodaření .................................................................... 23 2. 3. 3 Proměny pojmu Valach .................................................................. 24 2. 4 Proměny tradičního způsobu života a hospodaření ................................. 26 2. 5 Proces zanikání valašského povědomí .................................................... 28 2. 5. 1 Zánik salaší .................................................................................... 28 2. 5. 2 Zánik tradičního oděvu .................................................................. 29 2. 5. 3 Ovlivnění dialektu .......................................................................... 30 3 ETNOGRAFICKÁ RAJONIZACE ........................................................... 33 3. 1 Podíl významných osobností ve 2. polovině 19. století .......................... 37 3. 1. 2 Alois Vojtěch Šembera ................................................................... 37 3. 1. 3 František Bartoš ............................................................................ 39 3. 3 Myšlenka Lašska v 1. polovině 20. století .............................................. 43 3. 4 Rozvoj folklorismu ve 2. polovině 20. století ......................................... 48 3. 5 Lašsko ve světle moderního etnologického bádání ................................. 54 4 KOLEDNÍ OBCHŮZKA SE ŠTĚSTÍM .................................................... 58 4. 1 Kulturní a historická východiska kolední obchůzky se štěstím .............. 60 4. 2 Tradice zpívání pod okny a „chybání“ ovsem ........................................ 64 4. 3 Popis kolední obchůzky se štěstím podle výpovědí pamětníků .............. 67 4. 3. 1 Postup výroby štěstí ....................................................................... 68 4. 3. 2 Průběh tradiční kolední obchůzky se štěstím ................................. 73 4. 3. 3 Pozdější proměny kolední obchůzky se štěstím .............................. 83 4. 3. 4 Současná podoba obchůzky ........................................................... 87 ZÁVĚR ............................................................................................................... 91 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................. 93 SEZNAM RESPONDENTŮ .......................................................................... 100 SEZNAM ZKRATEK..................................................................................... 102 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................... 103 PŘÍLOHY ........................................................................................................ 105 4 Úvod Oblast v horním povodí řeky Ostravice je z hlediska historických a kulturních procesů nesmírně zajímavým územím. Stýká se zde zemská hranice mezi Moravou a Slezskem, mísily se tu dva odlišné kolonizační proudy, stejně jako kulturní vlivy moravsko-slezsko-slovenské. Do kontaktu se dostávaly výrazné prvky městského prostředí s tradičními formami vesnického života, podobně jako obyvatelstvo koncentrované v údolní části s lidem žijícím v roztroušených horských samotách. V minulosti se oblast dělila mezi tři feudální dominia a dnes leží na hranici dvou státních útvarů, Česka a Slovenska. Po stránce poznání tradiční lidové kultury na našem území se jedná o oblast, které dosud nevěnovalo české etnologické bádání takovou pozornost, jako jiným územím či regionům. Zřejmou příčinou opomíjení tohoto zajímavého koutu naší republiky je jeho celková okrajovost a potažmo i nevyhraněnost. Tento fakt jsem se pokusila alespoň částečně zmírnit již volbou tématu mé bakalářské práce, v níž jsem se věnovala osobnosti a celkovému přínosu činnosti Věry Šejvlové (1919–2004), jako jedné z významných osobností spojených s kulturním rozvojem v této oblasti.1 Věnovala jsem se otázkám spojeným s počátky terénní sběratelské činnosti i rozvoje folklorního hnutí, jež zde datujeme přibližně do poloviny 20. století. Předcházející historický a etnický vývoj této oblasti však zůstal z kapacitních důvodů mimo zorné pole mého tehdejšího bádání. V této diplomové práci se proto zaměříme na ty otázky, které zůstaly dosud nevyjasněny a které by mohly alespoň částečně přispět k dalšímu poznání minulosti předmětné horské oblasti. 1 Kedroňová, S.: Osobnost Věry Šejvlové v kontextu sběratelské a souborové činnosti. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie, 2014, 71 s. 5 Je až podivuhodné, že otázky zaměřené na regionální vnímání obyvatelstva nepřestaly být ani z hlediska současného etnologického bádání zajímavé a často diskutované. Dokonce jsme dnes svědky jakési obnovy zájmu o studium procesů formování jednotlivých etnografických regionů, etnografických skupin, proměnu jejich znaků a míru povědomí, která se o nich zachovala. Hodnotit z dnešního pohledu otázku rozsahu etnografických oblastí tradičními metodami bádání je pochopitelně nemožné. Nikdy však není pozdě upozornit na nejasnosti, omyly či zvláštnosti zejména u těch oblastí, které nebyly dosud soustavně studovány. S postupným vývojem a modernizací etnologického bádání, výzkumných metod i proměnou etnokulturních jevů se čím dál častěji pokoušejí etnologové zamýšlet nad vžitými stereotypními přístupy, které poznamenávaly národopis od počátků jeho vývoje. Podobně začala etnologická věda přistupovat také k přehodnocení otázky vzniku, povahy a významu dělení území na jednotlivé etnografické regiony. Začala se více soustřeďovat na současný význam etnografické rajonizace, pohled nositelů tradic a jejich vazbu na konkrétní území. Podobně jako jiné kulturní jevy se jedná o otázku dobově proměnlivou, závislou především na uplatnění dělení těchto území. Snahou této práce je proto přinést informace, které by vypovídaly o etnické povaze, charakteru i vnímání obyvatelstva na tomto území z hlediska přirozeného historického a společenského vývoje ve vztahu k obrazu této oblasti. Ten se formoval od konce 19. století v důsledku pokusů o etnografické členění Moravy a Slezska. Kromě rajonizačních snah dialektologů, jejichž názory byly dále přejímány a formovány, zde zanechal ve 20. století nesmazatelnou stopu také nástup osvětových tendencí i folklorního hnutí. V důsledku uvedených faktorů se zde utvořila unikátní situace pro sledování příčin, problematiky i jednotlivých přístupů k otázce etnografické povahy tohoto území. K takovému stavu bezpochyby přispěl též složitý historický a etnický vývoj oblasti, který je však zároveň významným činitelem zdejších charakteristik. Podstatná je proto nejen otázka formování identity tohoto území, ale i historický vývoj prostředí k němu náležejícího. Právě tyto skutečnosti nás vedou k tomu, abychom s odstupem více než století znovu objektivně zvažovali důvody a východiska, jež ovlivnila kulturně-společenský stav na zkoumaném území. Těmto a dalším otázkám se proto budeme věnovat v první, teoretické části této práce. Vzhledem k tomu, že je oblast horního toku řeky Ostravice dosud takřka nepoznaná také po stránce projevů tradičního obyčejového cyklu, pokusíme se tento stav v rámci praktického bádání alespoň částečně zmírnit. Navzdory silné nivelizaci 6 a celkovému odklonu od tradičních zvykových forem v průběhu 20. století se zde až do současnosti můžeme setkat s živou podobou zvyku kolední obchůzky se štěstím. Zaměříme se proto na bližší poznání tradiční podoby i celkových proměn uvedené lokální tradice jako jednoho z vánočních obyčejových projevů zkoumané horské oblasti. Cílem této práce je přispět k poznání základních východisek a formulačních procesů, které ovlivňovaly pohled na povahu předmětné horské oblasti, stejně jako přispět k poznání podoby a celkových proměn dosud živé obyčejové tradice. Výsledky této práce mohou přispět nejen k poznání etnokulturních procesů v této části našeho území, ale mohou být