SBORNÍK STÁTNÍHO OKRESNÍHO ARCHIVU FRÝDEK-MÍSTEK 12 2011 1 ISBN 978-80-86388-90-8 ISSN 1214-6951 2 OBSAH Tomáš Adamec: Státní okresní archiv Frýdek-Místek v roce 2010 5 ČLÁNKY Richard Pastorek: O po čátcích obcí v povodí řek Morávky a Mohelnice. Sou časný stav v ědění 7 Jan Al Saheb: Hrani ční dohoda dominií Hukvaldy, Byt ča a Mezi říčí z roku 1653 16 Martin Drápela: Historie zkuj ňovacích hutí v Bašce 34 Radek Lipovski: Prohlášení za mrtva v poz ůstalostních spisech Místku ve 40. letech 19. století 53 Radim Červenka: Založení gymnázia v Místku a ohlas na stránkách novin Radhoš ť 62 Eva Vojkovská: Zmizelé domy v Místku a Koloredov ě z přelomu 19. a 20. století 74 Tomáš Benedikt Zbranek: Apoštolský administrátor František Borgiáš Onderek 104 Petra Sy řinková: Karlova hu ť - Válcovny plechu a. s. 1927 – 1945 112 3 Filip Urbanec: Organizovaný odsun n ěmeckého obyvatelstva z Frýdku a Místku 126 Tomáš Adamec: Návšt ěva prezidenta Edvarda Beneše v okrese Frýdek- Místek v roce 1946 143 MATERIÁLY Lenka Vašutová: Poz ůstalost po místeckém purkmistru Ji říku Lysém 153 ZPRÁVY O LITERATU ŘE 163 4 STÁTNÍ OKRESNÍ ARCHIV FRÝDEK -MÍSTEK V ROCE 2010 Tomáš Adamec Po celý rok byla ve vstupních prostorách archivu nainstalována výstava Turistické chaty v Beskydech. Do archivu p řišlo 16 exkurzí žák ů zdejších základních škol a student ů st ředních škol v celkovém po čtu asi 350 osob. I p řesto, že stále více archiválií je dostupných v digitalizované podob ě na internetu, nezaznamenali jsme pokles zájmu badatel ů. Po čítáme-li na kusy, dokonce nám oproti minulému roku 8 badatel ů p řibylo. Lo ňských 126 badatel ů ale na druhou stranu vykonalo mén ě návšt ěv. V červnu jsme uspo řádali den otev řených dve ří, kterým jsme připomn ěli Mezinárodní den archiv ů. Ú čast nebyla zrovna vzorová, navštívilo nás pouze 15 zájemc ů o archivnictví. Na praxi byli v našem archivu 3 vysokoškolští studenti historie nebo archivnictví a 6 st ředoškolských student ů. Vysokoškolské studenty (2 byli z Ostravské univerzity, a 1 z Univerzity v Hradci Králové) tradi čně pov ěř ujeme po řádáním malých archivních fond ů, aby si p řičichli k řemeslu a archivu pomohli navýšit vykazované metry. St ředoškolské studenty pov ěř ujeme pomocnými manipula čními pracemi, p řípadn ě pomáhají s digitalizací archiválií, která u nás postupuje i díky této pomoci velmi uspokojivým tempem. Fondy s plánovaným dokon čením v roce 2010 byly inventarizovány všechny: Místní národní výbor Janovice, Místní národní výbor Ka ňovice, Místní národní výbor Mosty u Jablunkova, Místní národní výbor Návsí, Místní národní výbor Hukvaldy, Děkanský ú řad Frýdek Oproti p ůvodnímu plánu byly navíc zinventarizovány fondy: Zem ědělská záložna Frýdek, Národní záložna Místecká, Družstvo pro postavení Národního domu a malých byt ů Frýdek, Družstvo pro vystav ění Národního domu Místek, Národní d ům Frýdek. Stav naší budovy je už n ěkolik let stejný, a tak i zpráva o n ěm je stále táž. Trvalým problémem naší budovy jsou zejména praskliny ve st ěnách, které se postupn ě zv ětšují, a odloupávající se obklady uvnit ř budovy a praskající a odlepující se dlažba v podloubí p řed 5 budovou. N ěkteré obklady jsou rozbité vandaly, takže v plášti budovy zejí nep ěkné díry, další obklady jsou prasklé. Rozbité obklady a narušená či chyb ějící dlažba nep ůsobí dobrým dojmem. Necht ěl bych to zak řiknout, ale možná m ůžeme doufat, že v blízké dob ě bude provedena rekonstrukce podloubí a tyto prostory přestanou d ělat archivu ostudu. V havarijním stavu je ale osvětlení v podloubí. Tamní stropní sv ětla se postupn ě doslova rozpadají, patrn ě i v důsledku toho, že při jejich instalaci byl zvolen možná nevhodný, rozhodn ě však netrvanlivý materiál, který p ři manipulaci (oprava, vým ěna) prost ě nevydrží a rozpadá se. Jednotlivé opravy ale budeme muset provád ět postupn ě. Podloubí je v ůbec naše bolavé místo. Mimo pracovní dobu, zejména ve čer a o víkendech se tu patrn ě odehrávají d ěje, které mají s archivnictvím pramálo spole čného, soud ě alespo ň podle nepo řádku, který musíme v pond ělí ráno uklízet. Krom ě prázdných lahví alkoholu r ůzných zna ček, hromady nedopalk ů a dalšího odpadu tu bohužel nacházíme i injek ční st říka čky. P říjemn ě odlehlé umíst ění archivu zkrátka neláká jen badatele. Teplota a vlhkost v depozitá řích jsou po v ětšinu roku p řijatelné, pohybujeme se spíše na horní hranici doporu čených hodnot, ale nedochází k nějakému jejich dramatickému p řekra čování. Nejproblémov ějším obdobím je léto, kdy se stává, že je v depozitá řích p říliš teplo. To pak musíme zapnout vzduchotechniku. Toto za řízení používáme minimáln ě, protože není p říliš efektivní. Poda ří-li se nám nap říklad upravit teplotu, pokazí se nám vlhkost, nebo naopak. Navíc je to za řízení mimo řádn ě energeticky náro čné, takže problematické výsledky jeho zapnutí jsou navíc ješt ě velmi finan čně nákladné. Nechci ale kon čit pesimisticky. Archiv jako instituce funguje, archivá ři jsou veselé mysli a úsp ěšn ě se nám da ří udržovat i tradici našeho sborníku, který tímto číslem uzavírá první tucet. P říjemné po čtení! 6 ČLÁNKY O PO ČÁTCÍCH OBCÍ V POVODÍ ŘEK MORÁVKY A MOHELNICE . SOU ČASNÝ STAV V ĚDĚNÍ Richard Pastorek Letošní 750. výro čí první zmínky o Raškovicích znovu vyvolává řadu otázek spojených s po čátky jejich existence i vzniku dalších obcí, ležících v povodí řek Morávky a Mohelnice. I když je možné, že budoucnost p řinese ješt ě nové historické doklady, dosud známé informace d ělí badatele do dvou tábor ů, z nichž každý se přiklání k jinému vro čení. Následující p řísp ěvek podává stru čný přehled dosud publikovaných údaj ů a názor ů historik ů na výše zmín ěnou problematiku. Z historických pramen ů je z řejmé, že nejstarší a zpo čátku také nejv ětší vsí povodí řek Morávky a Mohelnice jsou bezesporu Raškovice. První zmínku o nich nalezneme v listin ě z roku 1261 (de Raschkowicz), 1 kdy je uvád ěn Vojt ěch z Raškovic („Boycich de Raschkowicz“), jako jeden ze sv ědk ů listiny Smila ze St řílek v souvislosti s vizovickým klášterem. Podrobn ějším studiem této listiny se zabýval Jind řich Šebánek, který potvrdil pravost sv ědk ů, třebaže listina p ůvodní není. Jaroslav Bakala 2 vyslovil jisté pochybnosti o tom, že se jedná o Raškovice z tehdejšího vratislavského biskupství. Jenže jiné Raškovice v té dob ě v českých zemích patrn ě neexistovaly. Ladislav Hosák 3 uvádí, že ve falzu z 12. století jsou zmi ňovány ješt ě jedny Raškovice 1 Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae III, č. CCCXXIV, Olomouc 1841, s. 313; Hosák, Ladislav: Historický místopis zem ě Moravskoslezs- ké, Praha 1938 s. 927; 2. vydání: Praha 2004; Hosák, Ladislav- Šrámek, Rudolf: Místní jména na Morav ě a ve Slezsku II, M-Ž, Praha 1980, s. 364-5; Šebánek, Jind řich: Vizovická listina Smila ze St řílek z r. 1261 jako historický pramen p ředevším k osídlení na Valašsku, Valašsko VIII, 1959-1961, s. 29-39 2 Bakala, Jaroslav: Osídlení Frýdecka a Jablunkovska v období vrcholného feudalismu, Frýdek-Místek 1982, s. 34 3 Hosák, Ladislav–Šrámek, Rudolf: c.d.1980, s. 364-5 7 (Rascovici – název nejistý z roku 1104), o kterých je zmínka pouze v Kosmov ě kronice, sepsané v letech 1119-1125 a více již nikde. Zanikly n ěkde na T řebí čsku a jsou často spojovány s taktéž zaniklými Radi čovicemi. V úvahu jsme vzali také možnost zám ěny názv ů obcí. Jedinou reálnou možností by mohla být zám ěna s obcí Rašovice u Slavkova (1131, Rasouicih). Prokázat se nám to však nepoda řilo. Taktéž v nám dostupné literatu ře jsme žádnou spojitost mezi výše zmi ňovaným Vojt ěchem a Rašovicemi nenalezli. V soupisu desátk ů vratislavského biskupství „Liber fundationis episcopatus Wratislaviensis“ název Raškovice uveden není. Vincencem Praskem prvn ě4 a pozd ěji i jinými autory, uvád ěné datum jeho vzniku (rok 1305) je zna čně diskutabilní. Soupis desátk ů byl vydán editory Hermannem Markgrafem a Josephem Wilhelmem Schultem v roce 1899. 5 Původní rukopis se nedochoval a také jeho opis z přelomu 15. a 16. století byl zni čen za druhé sv ětové války. 6 Zmín ěný soubor listin je historiky považován za základní doklad o existenci řady obcí tehdejšího T ěšínska, ale názory na dobu jeho vzniku se doposud zna čně liší. Dle Ernsta Maetschkeho 7 vznikaly jeho části, tzv. rejst říky (nisský, vratislavský, újezdský, lehnický, hlohovský, dle jednotlivých výb ěrčích míst: Nysa, Wroclaw, Ujazd, Legnica, Glogow, vše na 4 Prasek, Vincenc: D ějiny knížectví T ěšínského, Opava 1894a, s. 95-103 5 Markgraf, Hermann – Schulte, Joseph Wilhelm: Liber fundationis episcopatus Wratislaviensis, vydáno v Codex diplomaticus Silesiae XIV, Breslau 1889; Bakala, Jaroslav: Základní pramen k dějinám st ředov ěkého osídlení T ěšínska, T ěšínsko, 1989, č. 2, s. 1-5; Bakala, Jaroslav: Registrum Wyasdense – otázka datace, Časopis Slezského muzea, sér. B, 38,1989, s. 217-224. Reedice: Bakala, Jaroslav: Moravskoslezské pomezí v prom ěnách 13. v ěku, výbor z článk ů a studií, Brno 2002, s. 35-44; Bakala, Jar.: 700 let Ujazdského rejst říku, T ěšínsko 2005, č. 4, s. 14- 16 6 Bakala, Jaroslav: Základní pramen k dějinám st ředov ěkého osídlení Těšínska, T ěšínsko, 1989, č 2, s. 1 7 Maetschke, Ernst: Die Entstehung des Liber Fundationis, Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Altertum Schlesiens (ZVGAS), LXVII, 1943, s. 22-23, 26-33.; Bakala, Jaroslav: c. d. 1982, s. 26; c. d. 2002, s. 36-44; Bakala, Jaroslav: Základní pramen k dějinám st ředov ěkého osídlení Těšínska, T ěšínsko, 1989, č. 2, s.