Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská diplomová práce 2013 Marušková Tereza Masarykova univerzita Filozofická Fakulta Ústav hudební vědy Teorie Interaktivních médií Tereza Marušková Hudební videoklip v době nových médií (Music Video In The New Media Era) Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Martin Flašar, Ph.D. Brno 2013 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenŧ a literatury. V Brně, 2013. ………………………… Podpis autora práce Poděkování Zde bych chtěla poděkovat vedoucímu práce PhDr. Martinu Flašarovi, Ph.D. za cenné rady, stejně tak i Aleši Opekarovi, Pavlíně Adlerové a Barboře Buzovské. Haně Maruškové i Jaromírovi Maruškovi za trpělivost. OBSAH 1. ÚVOD 6 2. DEFINICE POJMU HUDEBNÍ VIDEOKLIP 8 3. HISTORIE HUDEBNĚ-VIZUÁLNÍCH DĚL 10 3.1 Předchŧdci hudebního videa 12 3.2 Historický kontext českého videoklipu 15 4. ÉRA MTV 17 4.1 Historie video technologie a televizního média 17 4.2 MTV 19 4.3 Situace hudebních televizí v České republice 22 4.4 Významné reţisérské osobnosti hudebního videoklipu 22 4.5 Fyzické prostředí videoklipŧ 30 4.6 The Residents a Videoart 32 5. VIDEOKLIP V DIGITÁLNÍ DOBĚ: YOUTUBE A FACEBOOK 35 5.1 Nová média vs. prvky kinematografické historie a vizuální kultury 35 5.1.1 Změna nastalá s dostupností digitální technologie 38 5.1.2 Výsledky technologických změn: uţivatelské video a fan video 40 5.1.3 Autorské právo 46 5.1.4 Internet a cenzura 46 5.2 Online marketingová strategie 48 5.2.1 Porovnání rozpočtu videoklipu vzniklého v éře MTV a éře internetu 48 5.3 Distribuce 52 5.4 Reforma ţánru hudebního videa za pomoci online platformy 56 6. Závěr 6 1. ÚVOD Má bakalářská práce pojednává o vývoji hudebního videoklipu coby formě vyjadřující spojení abstraktního hudebního umění a snahy jej vizuálně definovat. Za dva velké milníky lze povaţovat vznik technologie videa a následně (hudební) televize, druhým je pak masivní rozvoj internetu, vznik a rozvoj YouTube a sociálních sítí, především Facebooku. Ten je v dnešní době dŧleţitou platformou pro marketing a distribuci audiovizuálních děl. Na obou případech lze ilustrovat, jak technologie urychluje a zlevňuje distribuci a výrobu této formy uměleckého vyjádření – avšak otázkou zŧstává, zdali estetická stránka podléhá těmto technologiím, anebo zda technologie mŧţe kýţené estetické podobě slouţit. Historii hudebního klipu bych si dovolila kvŧli přehlednosti rozdělit do tří hlavních etap: Historie hudebně-vizuálních děl. Nástup video technologie / Éra MTV. Éra internetu: YouTube a Facebook. Historický vývoj hudebního videoklipu jako specifické audiovizuální formy, zde nastiňuji z toho dŧvodu, abych mohla lépe porovnat prostředí a moţnosti, které hudebnímu videu nabízí prostor digitálních médií, z pohledu: a) technologického (zaměření na digitální technologie a jejich uţivatelská dostupnost a přehlednost) b) finančního (úzce souvisí s uţivatelskou dostupností technologií, porovnání rozpočtu videoklipu v době „starých a nových médií“) c) distribučního (přínos a nevýhody YouTube a sociálních sítí pro platformu hudebního videa) Metodou analýzy dostupné literatury jsem vybrala vhodné literární zdroje, z nichţ bych zde chtěla jmenovitě zmínit bakalářskou diplomovou práci Petra Balady „Videoklip: Proměna média,“ který se zabývá do hloubky estetickou analýzou hudebního videoklipu. Pro mne byly stěţejní proměnné spojené s výrobou, rozpočtem a distribucí. Vítaným zdrojem aktuálních, ale i historických informací se pro mne stala písemná práce Dana Mollera „Redefining Music Video.“ 6 Na základě těchto poznatkŧ se snaţím odpovědět na otázky, jako jsou např.: Nahradily internetové moţnosti zcela platformu televize nebo poskytují zcela nový prostor, který se s tím televizním nedá porovnávat? S tím souvisí i fakt částečné destrukce postu reţiséra-autora, kterého mohou nahradit běţní uţivatelé softwarových programŧ, kteří pomocí nich mohou vytvořit video jednoduše a rychle. Nabízí se tedy otázka, zda takto markantní rozmach moţností „amaterizace“ tento ţánr zahubí nebo zcela redefinuje. Cílem mé práce je porovnat prostředí hudebního videoklipu před nástupem internetové domestikace a v době po ní následující. 7 2. DEFINICE POJMU „HUDEBNÍ VIDEOKLIP“ Hudební videoklip: „A short film made to advertise a popular song.“ (Dictionary.cambridge, 2013) Hudební videoklip: „A videotaped performance of a recorded popular song, usually accompanied by dancing and visual images interpreting.“ (oxforddictionaries, 2013) Tyto definice, které nám nabízejí významné britské výkladové slovníky, se při bliţším zkoumání minimálně nezdají být aktualizované technologickými poţadavky: Jiţ anglický název pro tuto formu audiovizuálního vyjádření nese slovní spojení „music video (clip).“ Význam slova „video“, jakkoliv pŧvodně vyjadřující danou technologii, se stal synonymem pro mediální formu krátkého audiovizuálního snímku. Dále se nabízí otázka, jak byly tyto útvary definovány před vznikem video technologie (hlouběji se historií a vývojem budu zabývat dále) – protoţe nyní je retrospektivním pohledem souhrnně nazýváme hudebními videi, ale jejich přesnějším názvem jsou „předchŧdci hudebního videa,“ jelikoţ se většinou jednalo o krátkometráţní hudební filmy doprovázející populární písně. Ačkoliv se mění technologie jejich záznamu, jejich účel zŧstává stejný. A sice propagovat hudební díla. Tudíţ je logickým přívlastkem, který tyto klipy často provází: „a promotional (music video).“ Navzdory okleštěné definici oxfordského slovníku, obsah a forma videoklipŧ není striktně tanečně-interpretační: forma realizace není ničím omezena, a tak vznikají klipy hrané, dokumentární, animované, abstraktní. Postupem času profesionální či amatérské. Dělí se v prvé řadě na performance video (interpret zpívá přímo na kameru a jak napovídá název, jedná se o druh vystoupení, které však postrádá nutnost vyobrazení typického koncertního prostředí) nebo concept video (tento druh vyţaduje příběh a vizuální či řemeslnou stylizaci). (Austerlitz, 2007, s. 2 - 3) Balada (2010, s. 7) je dále třídí podle: objektivního hlediska: animovaný abstraktní hraný 8 dokumentární kombinovaný nebo subjektivního určení záměru: komerční nekomerční umělecký Hudební video sestává z písně a snahy o vyobrazení: dojmu z hudby, emocí, vizualizace textu nebo písně, atd. Jeho délka závisí na stopáţi písně (mŧţe přesahovat díky obrazovému intru či outru). Ta videa, jeţ hudba doprovází pouze v minimálních částech, nesou označení „krátké filmy“. Se snadností výroby, přicházející spolu s dalšími technologickými inovacemi, není nutná popularita písně / skupiny pro vznik hudebního klipu. Jak uvádí Moller (2011a), který se snaţí aktuálně redefinovat hudební klip, je zajímavé uvést případ internetové encyklopedie Wikipedia.org (na kterou není vhodné se v akademických pracích odkazovat, protoţe její chybovost je podobná encyklopedii Britannica). Její slovník uveřejňoval následující definici hudebního videoklipu: „A motion picture produced to accompany a song, for promotional or artistic purposes”.“ Přestoţe tato definice neodpovídá těm hudebním videím, která vznikají spolu s hudebním podkladem nebo ještě před jeho realizací (Jako např. výsledný produkt umělce Emergency Broadcast Network, kdy sestříhal klipy z kabelových televizí a na jejich základě vytvořil píseň 3:7:8. Video existovalo dříve neţ píseň, coţ vyvrací pŧvodní definice, ale přesto se toto video nachází v ţánru hudebního videoklipu.), je obsáhlejší neţ definice uvedené v úvodu kapitoly. Popsat hudební video jednoduše jako reklamu pro píseň či snad zaznamenanou performanci omezuje rozsah a potenciál tohoto ţánru – se změnou technologie a médií, prostřednictvím kterých je hudební video konzumováno se rozvinul i ţánr samotný. Proto Moller (2011b) navrhuje vlastní definici hudebního videa: „A short film integrating a song and imagery, produced for promotional or artistic purposes.“ Nyní tato definice nahradila tu pŧvodní na Wikipedia.org (Wikipedia, 2013) 9 3. HISTORIE HUDEBNĚ-VIZUÁLNÍCH DĚL Hudební videoklip je médiem, jehoţ historie je úzce spjatá s vývojem filmového ţánru. Také na něj mohou být aplikovány některé vlastnosti filmového umění, ovšem hudební videoklip pŧvodně primárně slouţil jako doprovod auditivní sloţky. I přesto si za svou krátkou historii vydobyl jistou pozici mezi druhy uměleckých forem. „Kdyţ tehdy začínaly vznikat klipy, kaţdý se tam pokoušel udělat nějaký příběh. Bylo to naivní, ale mělo to nějakou dramaturgickou křivku, byl to „film v klipu“ a to je vlastně to, co mne v klipu dodneška baví, aby ten klip byl kousek nějakého celovečerního filmu.“ (David Ondříček pro časopis Rock and Pop, 2001) Jakkoliv je hudební videoklip potomkem filmového řemesla, tendencí spojovat hudbu a vizuální vjemy se zabýval jiţ Aristoteles ve svých spisech „Peri psýché“ a „O vnímání a vnímatelném“ (teorie konsonance a disonance). Dále pak Athanasius Kirscher – ve svém díle „Ars magna lucis et umbrae“ (1646) vytvořil komplexní systém analogií a asociací mezi hudbou, barvami, světelnými odstíny a stupni jasu. Později v díle „Musurgia universalis“ (1650) vytvořil systém systém asociací a intervalŧ. Nikolaj Rimskij-Korsakov vnímal barvy v souvztaţnosti k jednotlivým tónŧm, resp. notám následujícím zpŧsobem (Flašar, 2012a): Nota Barva C-dur BÍLÁ D-dur ŢLUTÁ, MAJESTÁTNÍ, DENNÍ SVĚTLO E-dur SAFÍROVÁ MODŘ, ZÁŘIVÁ F-dur ZELENÁ A G-dur ZLATÁ DO HNĚDA A-dur RŦŢOVÁ, JASNÁ H-dur TMAVĚ MODROŠEDÁ 10 Alexander Nikolajevič Skrjabin se pokoušel o syntézu hudby a světelných efektŧ. Snaţil se přiřadit barvy k tóninám (na tuto myšlenku