Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky Religionistika Tereza Hejlová Neregistrované protestantské církve v Číně Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc. 2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně 18. 12. 2009 ………………………………. 2 Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu za trpělivost, přínosné podněty a pomoc při psaní práce. 3 Obsah 1. Úvod………………………………………………………………………………str. 5 2. Protestantismus v Číně…………………………………………………………..str. 7 3. Počátky protestantismu v Číně………………………………………………….str. 8 4. Protestantismus pod komunistickou vládou………………………………….str. 11 4.1 Vznik Vlasteneckého hnutí trojí samostatnosti………………………..……str. 12 4.2 Kulturní revoluce………………………………………………………........str. 14 5. Období po Kulturní revoluci…………………………………………………..str. 15 5.1 „Dokument 19“ a 36. článek ústavy…………………………………….......str. 16 5.2 Amity Foundation…………………………………………………………...str. 17 6. Důvody podzemních církví k odmítnutí registrace…………………………..str. 18 7. Perzekuce a pronásledování neregistrovaných církví………………………..str. 20 8. Situace od 90. let 20. století…………………………………………………….str. 21 8.1 The Shouters…………………………………………………………….......str. 22 8.2 Born Again Movement………………………………………………….......str. 22 8.3 Eastern Lightning……………………………………………………………str. 23 8.4 Reakce čínské vlády………………………………………………………...str. 25 9. Problematika statistiky počtu protestantů v Číně……………………………str. 26 10. Hnutí Zpět do Jeruzaléma……………………………………………………str. 28 10.1 Hlavní myšlenka…………………………………………………………...str. 28 10.2 Ideové kořeny hnutí Zpět do Jeruzaléma…………………………………..str. 29 10.3 Mark Ma a Evangelizační skupina Zpět do Jeruzaléma…………………...str. 31 10.4 Simon Zhao a Severozápadní duchovní hnutí……………………………..str. 33 10.5 Hnutí Zpět do Jeruzaléma dnes………………………………………….....str. 34 11. Bratr Yun……………………………………………………………………...str. 36 12. Vztah českých a čínských křesťanů………………………………………….str. 39 13. Závěr…………………………………………………………………………...str. 41 Shrnutí……………………………………………………………………………..str. 43 Bibliografie………………………………………………………………………...str. 44 4 1. Úvod Tématem bakalářské práce nazvané ,,Neregistrované protestantské církve v Číně“ je aktuální problematika, která si zaslouţí bliţší pozornost. Vztah čínské komunistické vlády k různým náboţenským vyznáním je značně různorodý, vychází ovšem z komunistické ideologie, která je ateistická. V jistých mezích toleruje náboţenské vyznání, z nemalé míry jistě i kvůli tomu, ţe se jí ho od nástupu k moci v roce 1949 nepodařilo zcela vymýtit. Podnítila tedy vznik oficiálních organizací, které zaštiťují působení pěti povolených náboţenských vyznání (těmi jsou katolictví, protestantismus, buddhismus, taoismus a islám). Skupiny, které vědomě odmítají tento oficiální dohled, jsou zakázané. Toto téma je široké, a proto jsem svůj zájem zaměřila na protestantské církve, které dobře demonstrují situaci, kdy křesťanští věřící odmítají dohled státu nad svým působením, a vědomě se tak vystavují hrozbě tvrdé perzekuce ze strany komunistické vlády. V bakalářské práci se budu snaţit nastínit problematiku vztahu státu a protestantských církví, které působí v ilegalitě. Pozornost bude věnována historickému pozadí vztahu státu a náboţenství, hlavně tedy protestantismu, které je pro pochopení situace neregistrovaných protestantských církví nezbytné. Za velmi zajímavé také povaţuji misijní snahy čínských protestantů, kteří své úsilí promítli do hnutí Zpět do Jeruzaléma (Back To Jerusalem) a vytvořili tak větší strukturu, která propojila malé domácí skupinky i celé sítě podzemních církví. Toto hnutí a jeden z jeho hlavních představitelů bratr Yun jsou dokladem silného vlivu protestantismu v Číně. Ve své práci budu pro tyto církve pouţívat termíny „podzemní“, „ilegální“, „neregistrované“, které vyjadřují to, ţe tyto protestantské skupiny odmítají registraci k oficiální státní náboţenské organizaci, jejímţ cílem je dostat všechny náboţenské skupiny pod kontrolu a příslušnost k ní je povinná. Dále také termín „domácí církve“, který vychází z toho, ţe tyto skupiny působí v utajení přímo v domácnostech, kdy se shromáţdění účastní často jen malá hrstka věřících. Všechny tyto termíny se v pracích věnovaných tomuto tématu objevují a oficiální název tyto skupiny z pochopitelných důvodů nemají a ani na něm nikterak netrvají, proto nám tato pojmenování slouţí spíše jako ,,pracovní“, k popisu situace. 5 Problémem, který mě provázel, je mnoţství pramenů, které nepovaţuji za dostatečné. Prakticky všechny zdroje, kromě dvou knih o hnutí Zpět do Jeruzaléma přeloţených do češtiny, byly v angličtině, k podrobnějšímu zkoumání by byla zapotřebí znalost čínštiny. Z tohoto důvodu je také obtíţné dostat se k oficiálním čínským zdrojům, ke kterým patří statistiky apod. Informace o současné situaci pak bylo nutné čerpat z akademických i jiných článků dostupných na internetu a z webových stránek samotných skupin, jejichţ angaţovanost jsem se ale snaţila reflektovat. Pro přepis z čínštiny jsem vzhledem k práci s literaturou, která byla v převáţné většině v angličtině, pouţívala pinyin a nikoli českou transkripci, protoţe vzhledem k mé neznalosti čínštiny by bylo obtíţné některé termíny dohledat, a proto jsem raději zachovala jednotný přepis, pinyin. S prací s prameny v angličtině také souvisí to, ţe mimo čínské termíny v některých případech uvádím i termíny v angličtině. Ovšem právě nedostatek informací by měl být podnětem, proč se daným tématem zabývat. Napjatá současná situace v Číně dává prostor k mnoha výzkumům a tato práce se k nim pokusí přispět. 6 2. Protestantismus v Číně Protestantismus v Číně je v mnohém specifický. Komunistický reţim svou snahou o potlačení jak křesťanství, tak i jiných náboţenství zahnal církve do prostředí „undergroundu“. Právě protestantismus je silou, která v Číně roste kaţdým dnem, a proto je otázkou, jak a čím oslovil Čínu. Historické pozadí je pro pochopení vztahu protestantismu a Číny důleţité, protoţe i kvůli Kulturní revoluci se současný čínský protestantismus stal tím, čím je dnes. Zajímavým tématem však je, jakým způsobem čínští věřící vnímají svůj „protestantismus“. V evropském slova smyslu je jasně zřejmý jeho vývoj vůči katolické církvi, to, ţe se vyvinul v opozici k ní. V Číně však nic takového neproběhlo a protestantismus tedy nemůţe být vnímán stejně. Protestantští věřící často pocházejí z venkovského prostředí, z někdy i velice chudých poměrů, které je intelektuálním rozporům mezi katolicismem a protestantstvím vzdálené. K protestantismu se věřící dostávají přes kazatele, kteří procházejí vesnicemi a káţou evangelium, mnoţství lidí k němu dovedou rodinní příslušníci nebo známí. Protestantská víra je v těchto podmínkách dobře přijatelná, protoţe přichází ve své nejjednodušší podobě a tou je víra v Jeţíše Krista. Jeţíš Kristus se však stává nejen vykupitelem, ale hlavně prostředkem k uzdravování, konání zázraků. Prostí věřící vnímají postavu Jeţíše Krista často jako někoho, ke komu se obrátí modlitbou za uzdravení nebo za jinou pomoc, protoţe zde dochází ke smíšení lokálních tradic s novou vírou. Na venkově nemusí být běţné ani vlastnictví Bible, proto teologie ustupuje potřebám kaţdodenního ţivota. Podzemním protestantským církvím v Číně pomáhá také to, ţe nekladou důraz na instituce. Církve nebudují kostely ani ţádné církevní stavby, bohosluţby a kázání se mohou konat prakticky kdekoli, často v domácnostech věřících. Zajímavým faktem je také to, ţe mezi věřícími jsou častěji ţeny. Jedním z vysvětlení by mohlo být, ţe ţeny mohou více tíhnout k bohosluţbám, které jsou v protestantských církvích plné ţivota, písní a kladou velký důraz na emocionální proţitek. Protestantismus se v Číně šíří velice rychle, coţ samotní čínští věřící vykládají jako důkaz toho, ţe je Čína předurčena k tomu nejen stát se křesťanskou zemí, ale ţe je jejím posláním rozšířit křesťanství do celého světa. 7 3. Počátky protestantismu v Číně Prvním protestantským misionářem1, který se dostal na území Číny, byl Angličan Robert Morrison (1782 – 1834) z Londýnské misionářské společnosti. V roce 1807 připlul s Východoindickou společností do přístavu Guangzhou, ten byl v té době jediným místem, které bylo otevřené zahraničnímu obchodu.2 Sám Morrison díky svému celoţivotnímu studiu čínštiny působil jako tlumočník a také vytvořil první čínský překlad Bible. Nicméně vlastní misijní činnost nebyla tak úspěšná, on a jeho následovníci obrátili k protestantismu pouze zanedbatelné mnoţství lidí. Jedním z důvodů bylo i to, ţe křesťanství bylo v té době spojováno se Západem, a tedy vnímáno jako cizí prvek. Mezi různými čínskými náboţenskými směry nemělo ţádné výlučné postavení, jako všechny netradiční náboţenské skupiny i křesťanství bylo povaţováno za potenciálně nebezpečné pro stabilitu čínského státu.3 Obrat nastal v roce 1839, kdy mezi Velkou Británií a Čínou vyvrcholily spory kvůli obchodu, přesněji kvůli nelegálnímu dovozu opia do Číny, vypukla První opiová válka. Čína byla po své prohře v roce 1842 donucena podepsat nevýhodné smlouvy, které západním kolonialistům přinášely velké pravomoci na úkor domácích obyvatel. Jednou částí těchto smluv bylo i to, ţe bylo křesťanským misiím umoţněno neomezené působení. Tímto okamţikem se z křesťanských misií stala nepřehlédnutelná síla. Kromě šíření víry a budování svatostánků se, hlavně protestanti, věnovali téţ zakládání škol nebo vydávání různých periodik, důraz kladli i na znalost čínštiny, která byla v tomto úsilí nezbytná. Toto období bylo pro šíření křesťanství v Číně velmi důleţité, protoţe znamenalo zapuštění silných kořenů pro pozdější