UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická Fakulta Katedra hudební výchovy MICHAELA KOPYTKOVÁ IV. ro čník – prezen ční studium Obor: Anglický jazyk – hudební výchova Klarinet a technika hry na klarinet s přihlédnutím na život a dílo B. H. Crusella Diplomová práce Vedoucí práce: MgA. Jana Hladíková OLOMOUC 2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn ě a použila jen uvedených pramen ů a literatury. V Olomouci dne 29. 3. 2009 ………..………………………………………. Michaela Kopytková Děkuji MgA. Jan ě Hladíkové za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a materiálových podklad ů k práci. Obsah: Úvod ................................ ................................ ................................ ... 6 1. 1 Klarinet ................................ ................................ .......................... 7 1. 2 Hubi čka ................................ ................................ .......................... 8 1. 3 Plátek ................................ ................................ ............................ 11 1. 4 Soudek ................................ ................................ .......................... 13 1. 5 Horní a spodní díl ................................ ................................ ............. 14 1. 6 Ozvu čník ................................ ................................ ........................ 14 1. 7 Klarinetový tón ................................ ................................ ................. 15 1. 8 Držení nástroje ................................ ................................ ................ 15 1. 9 Nasazení tónu ................................ ................................ ................. 16 1. 10 Bráni ční dýchání ................................ ................................ ............ 18 1. 11 Dýchání p ři h ře na nástroj ................................ ................................ 20 2. 1 Historie klarinetu ................................ ................................ .............. 26 2. 2 Dener a synové ................................ ................................ ............... 26 2. 3 P říbuzné nástroje ................................ ................................ ............. 27 2. 4 Firmy ................................ ................................ ............................. 27 3. 1 Finsko – dějiny národa ................................ ................................ ...... 29 3. 2 P říroda Finska ................................ ................................ ................. 29 3. 3 Pevnost Suomenlinna ................................ ................................ ....... 30 3. 4 Finská hudba ................................ ................................ .................. 30 3. 5 Dechové orchestry v historii švédské hudby ................................ .......... 32 3. 6 Amatérské orchestry ................................ ................................ ......... 32 4. 1 Sága B. H. Crusella ................................ ................................ .......... 34 4. 2 Crusell u čitelem ................................ ................................ ............... 41 4. 3 Klarinet v dob ě B. H. Crusella ................................ ............................. 41 4. 4 Klarinetová mechanika ................................ ................................ ...... 42 4. 5 Rozsah klarinetu ................................ ................................ .............. 42 4. 6 Artikulace ................................ ................................ ....................... 43 4. 7 Klarinetový repertoár ................................ ................................ ........ 43 5. 1 Klarinetové kvartety ................................ ................................ .......... 45 5. 2 Klarinetový kvartet No. 1 Es dur op. 21 ................................ ................. 45 5. 3 Klarinetový kvartet No. 2 c moll op. 45 ................................ .................. 46 5. 4 Klarinetový kvartet No. 3 D dur op. 79 ................................ .................. 46 6. 1 Repertoár Bernarda Henrika Crusella ................................ ................... 48 6. 2 Seznam díla B. H. Crusella s opusovými čísly ................................ ........ 49 6. 3 Datování koncert ů ................................ ................................ ............ 52 6. 4 Crusellovy koncerty ovlivn ěné sporem a Weberem ................................ 52 7. 1 Klarinetový koncert f moll op. 5 ................................ ........................... 56 7. 2 Hlavní komentá ř vydání Klarinetového koncertu f moll op. 5 ..................... 56 7. 3 Rozbor Klarinetového koncertu f moll op. 5 ................................ ........... 59 Záv ěr ................................ ................................ ................................ ... 63 Seznam literatury ................................ ................................ ................... 64 Seznam p říloh Přílohy Anotace Úvod Ve své diplomové práci se zaobírám problematikou klarinetové hry z hlediska nasazení tónu, správného postoje a držení nástroje p ři h ře. Jako každý nástroj, i tento má svá specifika, a ť jsou to jednotlivé části nástroje nebo mnohé jiné faktory, které ovliv ňují kvalitu hry. Mezi ty pat ří kvalitní nástroj, dopl ňky a fyziologické předpoklady a schopnosti. Všechny spole čně jsou základem kvalitní klarinetové hry. Ve své práci se snažím vystihnout specifika jednotlivých částí nástroje s praktickými radami pro využití. Vzhledem k tomu, že se osobn ě v ěnuji h ře na klarinet, mnohé z poznatk ů a informací jsem čerpala ze svých vlastních zkušeností. Snažila jsem se vyhnout p říliš odborné terminologii a cht ěla bych tento nástroj p řiblížit amatérským i profesionálním hrá čů m. Druhou částí mé práce jsou kapitoly zabývající se finským skladatelem B. H. Crusellem, který u nás není p říliš známý, dle mého názoru ale neoprávn ěně. Jeho skladby pat ří mezi nejlepší, jaké byly ve Finsku vytvo řeny a z hlediska klarinetové tvorby pat ří mezi vrcholná díla sv ětové klarinetové literatury. Ve své práci poukazuji na jeho kompozice pro r ůzné dechové nástroje, komorní tvorbu a nejvíce se zam ěř uji na skladby klarinetové. Tato část diplomové práce pro m ě byla nejnáro čnější, hlavn ě z hlediska dostupných materiál ů a literatury, které jsou ve v ětšin ě p řípad ů napsány v angli čtin ě a v naší republice není možné si je vyp ůjčit. - 6 - 1.1 Klarinet Dřev ěné klarinety se nej čast ěji vyráb ějí z grenadillového, ebenového nebo zimostrázového dřeva. Díky materiálu, ze kterého je klarinet vyroben, má nástroj specifický zvuk. Na druhou stranu, práv ě d řevo má tu nevýhodu, že p ři zm ěnách teploty m ění své vlastnosti a tímto m ůže dojít k popraskání nástroje. V dnešní dob ě lze p ři takovéto situaci nechat nástroj opravit, nástrojař jej slepí speciálním lepidlem, ale riziko, že dojde k popraskání nástroje znovu, je velmi vysoké. Jako v ětšina materiál ů, také d řevo tzv. „pracuje“, neustále se m ění nejen jeho struktura a tím i vlastnosti nástroje, jeho zvuk i lad ění. Ebenové dřevo, ze kterého je nástroj nej čast ěji vyráb ěn, se užívá z důvodu, že není tak náchylné ke zm ěnám teplot, jako dřeva ostatní. V sou časnosti se vyrábí i nástroje z plastových materiál ů hlavní výhodou těchto nástroj ů je jejich nižší cena, naopak nevýhodou je nepříliš kvalitní zvuk nástroje, který je zp ůsoben tím, z čeho je nástroj vyroben. T řetí skupinu materiál ů tvo ří železo, které ale moc rozší řené není, kv ůli „kovovému“ zvuku nástroje. Klarinet, který se řadí do skupiny dechových nástroj ů d řev ěných, jednoplátkových, je odlišný od v ětšiny ostatních d řev ěných dechových nástroj ů, protože na rozdíl od nich, tzv. „p řefukuje“ do intervalu duodecimy. To je zp ůsobeno tzv. „p řefukovací“ klapkou, která je umíst ěna na spodní části horního dílu nástroje. Z hlediska dynamiky je klarinet schopen zahrát v dynamice od naprostého „pianissimo“ po nejsiln ější „fortissimo“. Z tohoto d ůvodu je klarinet využíván v nejr ůzn ějších hudebních žánrech, v hudb ě klasické, sólové i orchestrální, jazzové i dechové. Vedle klasických technik tvorby tón ů a stylu hraní (staccato, legato atd.), se v dnešní dob ě vyskytuje repertoár hlavn ě sou časných skladatel ů, kte ří uplat ňují moderní techniky hry, jako jsou „slappové“ tóny, „multifonika“ apod. Délka nástroje je přibližn ě 66 cm (A klarinet 71 cm) a vnit řní pr ůměr je asi 13 mm.Celkový po čet klapek, pokud mluvíme o tzv. „poloklapkovém“ nástroji, je 17 klapek a 6 „brýlových kroužk ů“. Nástroje „plnoklapkové“ mají 2O klapek, 7 „brýlových kroužk ů“, „Es zvedák“ a klapku „gis - trylek“. Klapky jsou nej čast ěji st říbrné barvy a vyrábí se z niklové mosazi, mosazi, st říbra nebo zlata. - 7 - Klarinet pat ří mezi nástroje, které mají zna čné intona ční problémy. Jsou jednak zp ůsobeny tím, že klarinet tzv. „p řefukuje“ do duodecimy a obsahuje množství „dírek“ a klapek, které se hmatov ě využívají na více tón ů. Pokud hovo říme o „p řefukování“ do duodecimy jedná se o to, že p ři stejném hmatu a p ři užití tzv. „p řefukovací“ klapky, která je umíst ěna na spodní části horního dílu nástroje, zazní tón o duodecimu vyšší. V praxi to tedy znamená, že pokud budeme hrát hmat nap ř. c1 a použijeme „p řefukovací klapky“, zazní tón o duodecimu vyšší, tedy bude to tón g2. Tímto se liší od ostatních dechových nástroj ů, protože v ětšina z nich „p řefukuje“ do oktávy. 1.2 Hubi čka Hubi čka tvo ří vrchní část nástroje, jedná se o díl, ke kterému je p řipojena „objímka“a „plátek“. 1 Všechny tyto části