Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro d ějiny um ění Bakalá řská práce Anežka Ku čerová Kult um ělce na p řelomu století – A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského The Cult of an Artist at the Turn of the Century - A. Rodin and M. Aleš by M. Švabinský Praha 2015 prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. Pod ěkování Mé díky pat ří v první řad ě vedoucímu mé práce Prof. PhDr. Romanu Prahlovi, CSc., který m ě nejen inspiroval p ři volb ě tématu, ale také mi poskytl cenné rady a informace. Rovn ěž si cením vst řícnosti pracovník ů institucí, s nimiž jsem b ěhem svého bádání spolupracovala. Za všechny bych cht ěla zmínit Mgr. Tomáše Hylmara z archivu Národní galerie v Praze, Mgr. Stanislavu Brejchovou ze Studijního depozitá ře mobilních fond ů kláštera v Plasích, Mgr. Barboru Vláškovou z odd ělení um ěleckých sbírek Památníku národního písemnictví v Praze a Mgr. Jana Bílka z literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze. V neposlední řad ě bych cht ěla pod ěkovat mým rodi čů m za trp ělivost a podporu b ěhem psaní této práce. Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě, že jsem řádn ě citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 5. 5. 2015 ………………………….. Anežka Ku čerová Anotace Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných um ělc ů přelomu 19. a 20. století – českého malí ře Mikoláše Alše a francouzského socha ře Auguste Rodina. Lze hovo řit o kultu um ělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o zp ůsobu vnímání um ělce jako výjime čného génia. Takovéto chápání um ělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století pom ěrn ě rozší řené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém um ění a z části předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamn ějších francouzských socha řů konce 19. a po čátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatel ů moderního socha řství. Řada Rodinových soch byla doprovázena spole čenskými skandály a vyvolala pobou řené reakce ve řejnosti, jimiž vešel do pov ědomí českých um ělc ů té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba um ělci vysoce oce ňováni mladými um ělci ze Spolku výtvarných um ělc ů Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával sv ůj m ěsí čník Volné sm ěry . Prvním p ředsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval p ředevším zájem o moderní tendence ve výtvarném um ění domácím i evropském. Je p řekvapivé, že tak odlišní um ělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých mladších koleg ů z S. V. U. Mánes. Jedním z nich byl Max Švabinský (1873-1962), který ve své malí řské a grafické tvorb ě položil základy českého moderního um ění. Vedle figurálních obraz ů se secesním a symbolickým zam ěř ením se proslavil svou portrétní tvorbou významných českých osobností. Cílem této práce je porovnat kulty obou osobností – M. Alše a A. Rodina, zárove ň tak porovnat situaci v českém a francouzském kulturním prost ředí. P řes zna čnou pozornost věnovanou ob ěma um ělc ům nebylo na n ě dosud tímto zp ůsobem nahlíženo a nebyli vzájemn ě porovnáni v uvedených souvislostech. Klí čová slova kult um ělce, Auguste Rodin, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, Rodinova inspirace, portréty, autoportréty, karikatura, Spolek výtvarných um ělc ů Mánes Abstract This work focuses on forms of presentation and self-presentation of two important artists living at the turn of the 19 th and 20 th centuries – a Czech painter Mikuláš Aleš and a French sculptor Auguste Rodin. It can be described as the so called cult of both artists, which means a perception of artist as an outstanding genius. This type of thinking about artists and their work was widely spread in the 19 th century. Mikoláš Aleš (1852-1913) is known for his individual artistic style which was based on the Czech romantism and folk art, his style also partly anticipates Czech Art Nouveau. Auguste Rodin (1840-1917) was one of the most important French sculptors working at the 19 th century and at the beginning of the 20 th century. He is considered to be a founder of modern sculpture. Many of his statues caused scandals which made him famous and well-known also among the Czech artists. Both artists were highly appreciated by young members of the Manes Association of Fine Artists. This Association was established in 1887, since 1897 the Volné sm ěry journal were published. Mikoláš Aleš became the first elected president of this Association. Members of this Association were highly interested in modern trends in Czech and European art. It may be surprising that young members of the Manes Association were interested in such different types of artists as M. Aleš and A. Rodin. Max Švabinský (1873-1962) was one of the members of the Manes Association of Fine Artists, his drawings and paintings initiated the beginnings of Czech modern art. He is well-known for his figural symbolic works and he became famous for his portraits of outstanding Czech personalities. The aim of this work is a comparison of the “cults” of M. Aleš and A. Rodin and the situation of Czech and French cultures. In spite of the huge attention which was paid to both artists, the topic of their “cults” has not been discussed and they have not been compared from this view point. Key words the Cult of Artist, Auguste Rodin, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, Rodin´s Inspiration, Portraits, Self-portraits, Caricature, the Manes Association of Fine Arts Obsah 1 Úvod………………………………………………………………………………... 8 2 Mikoláš Aleš – sebereflexe…………………………………………………............ 11 2.1 Mládí………………………………………………….............................. 11 2.2 Autokarikatury…………………………………………………............... 15 2.3 Programové stylizace? ………………………………………………….. 16 2.4 Stá ří…………………………………………………............................... 21 2.5 Další možnosti sebestylizace……………………………………………. 21 3 Mikoláš Aleš – reflexe…………………………………………………................... 24 3.1 Mládí………………………………………………….............................. 24 3.2 Stá ří…………………………………………………................................ 25 3.3 Mikoláš Aleš a Max Švabinský…………………………………………. 27 3.4 Karikatury…………………………………………………...................... 35 4 Mikoláš Aleš spolkový a spole čenský……………………………………………... 38 4.1 Mikoláš Aleš a S. V. U. Mánes v letech 1896-1898……………………. 39 4.2 Mikoláš Aleš a události roku 1902……………………...………………. 41 4.3 Mikoláš Aleš a události roku 1912…………….…………….………….. 44 4.4 Odkaz Mikoláše Alše generaci devadesátých let……………………….. 47 5 Auguste Rodin – reflexe…………….…………….…………….………………….. 50 5.1 Auguste Rodin v textech svých sou časník ů………….…………………. 50 5.2 Auguste Rodin v obrazech, kresbách a sochách svých sou časník ů……... 52 5.3 Karikatury…………….…………….…………….……………………... 55 5.4 Fotografické portréty…………….…………….…………….………….. 57 6 Auguste Rodin – sebereflexe…………….…………….…………….…………….. 60 7 Auguste Rodin – reflexe v českém prost ředí…………….…………….…………... 63 7.1 Um ělecká díla spojená s Rodinovou výstavou v Praze 1902.…………... 66 7.1.1 Auguste Rodin a Viktor Stretti.…………....…………... .…………..... 69 7.1.2 Auguste Rodin a Max Švabinský.…………....…………...................... 71 7.1.3 Auguste Rodin a Michelangelo…………....………….......................... 76 7.1.4 Auguste Rodin a Mojžíš…………....…………..................................... 80 8 Auguste Rodin versus Mikoláš Aleš…………....…………......................………… 82 9 Max Švabinský a Francie…………….…………….…………….………………… 86 10 Záv ěr…………….…………….…………….……………………………………. 91 11 Seznam použité literatury…………….…………….…………….……………….. 93 12 Seznam použitých pramen ů…………….…………….…………….…………….. 97 13 Seznam vyobrazení…………….…………….…………….……………………... 98 14 Vyobrazení…………….…………….…………….…………..…………….…… 103 1 Úvod Na p řelomu 19. a 20. století paraleln ě vedle sebe p ěstovali titíž mladí um ělci ze Spolku výtvarných um ělc ů Mánes kulty dvou, na první pohled dosti odlišných, um ělc ů – Augusta Rodina a Mikoláše Alše. Cílem této práce je porovnat tyto kulty; zp ůsob, jakými byli oba um ělci vnímáni svým okolím a jakým zp ůsobem se sami snažili p ředstavit svou tvorbu a osobnost ostatním. Lze si položit otázku, zda byly kulty A. Rodina a M. Alše založeny spíše na odlišných hodnotách, či zda je v nich možné vypozorovat shodné motivy – v tom p řípad ě práce zd ůrazní práv ě tyto spole čné znaky. Oba malí ři vytvo řili n ěkolik svých autoportrét ů, skrze n ěž m ěli možnost svou osobu ur čitým zp ůsobem stylizovat. Podobnou úlohu mohly sehrát i fotografické snímky, jichž bylo po řízeno jak v p řípad ě A. Rodina, tak v p řípad ě M. Alše pom ěrn ě velké množství. Práce nevychází jen ze sou časné um ělecko-historické literatury. Velký d ůraz byl kladen také na texty, které vznikly b ěhem života obou um ělc ů a jejichž auto ři byli s um ělci leckdy ve velmi blízkém kontaktu (p řátelé, p říbuzní, um ěle čtí kolegové). Jedná se o výtvarné kritiky, novinové a časopisové články, monografie, dochovanou korespondenci n ěkterých um ělc ů či o literaturu memoárového charakteru (pochopiteln ě s plným v ědomím nutného kritického zhodnocení takovéhoto druhu literatury). P ři analýze sledovaných text ů bude kladen d ůraz především na zmínky o povahových a fyziognomických rysech sledovaných um ělc ů. Vedle písemných pramen ů budou obdobným zp ůsobem zkoumány i obrazové prameny – socha řské a malí řské portréty, autoportréty, karikatury, autokarikatury a fotografické snímky publikované nap říklad v dobových periodikách, sou časné odborné literatu ře, pocházející z poz ůstalosti n ěkterých um ělc ů, či umíst ěné v některé sou časné sbírkotvorné instituci. V oboru grafické podobizny sehrál d ůležitou roli Max Švabinský, nebo ť vytvo řil podobiznu jak A. Rodina, tak M. Alše. Lze říci, že portréty obou um ělc ů z ruky M. Švabinského zastupují ve Švabinského tvorb ě jisté specifické místo. Z toho d ůvodu se práce na p říslušných místech zmíní o obecn ější rovin ě Švabinského portrétní činnosti, o vzta- hu M. Švabinského a M. Alše a o Švabinského kontaktu s pa řížským kulturním prost ředím.