MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Hudební věda Trembita jako problém stratifikace prvotní a druhotné existence folkloru v etnoorganologickém bádání Magisterská diplomová práce Autorka práce: Bc. et Bc.Zuzana Šalplachtová Vedoucí práce: PhDr. Petr Kalina, Ph.D. Brno 2015 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 5. 5. 2015 Zuzana Šalplachtová 2 Poděkování Na tomto místě chci poděkovat vedoucímu své magisterské diplomové práce PhDr. Petru Kalinovi Ph. D. za cenné rady, odborné vedení a poskytnutí materiálů. Dále děkuji za přínosné konzultace prof. PhDr. Oskáru Elschekovi DrSc. a v neposlední řadě děkuji všem, kteří mě během psaní práce podporovali, zejména svému snoubenci Petrovi. 3 Obsah 1. Úvod .......................................................................................................................... 5 2. Termíny folklor a folklorismus ................................................................................. 7 2.1 Terminologie u Pavla Kurfürsta............................................................................ 18 2.2 Terminologie u Petra Kaliny ................................................................................. 21 2.3 Terminologie u Oskára Elscheka .......................................................................... 25 3. Trembita .................................................................................................................. 28 3.1 Tvarová, konstrukční a výrobní charakteristika.................................................... 31 3.2 Akustická a intonační charakteristika ................................................................... 35 3.3 Interpretační charakteristika.................................................................................. 37 3.4 Ikonografická a písemná historická svědectví ...................................................... 40 3.5 Výzkum historického vývoje nástroje a interpretační techniky ............................ 42 3.6 Výtvarná charakteristika ....................................................................................... 45 3.7 Geografický výskyt ............................................................................................... 47 3.8 Terminologická charakteristika nástroje a jeho částí ............................................ 48 3.9 Výzkum výrobců nástroje ..................................................................................... 50 3.10 Zařazení nástroje do organologické systematiky ................................................ 52 4. Analytická část ........................................................................................................ 55 5. Závěr ....................................................................................................................... 62 6. Resumé .................................................................................................................... 63 7. Резюме .................................................................................................................... 64 8. Seznam pouţitých pramenů a literatury .................................................................. 65 9. Seznam obrázků ...................................................................................................... 69 4 1. Úvod Název práce Trembita jako problém stratifikace prvotní a druhotné existence folkloru v etnoorganologickém bádání je poněkud komplikovaný, avšak snaţí se vystihnout dvě hlavní oblasti, které jsou pro práci stěţejní. První oblastí, na kterou se práce zaměřuje, je hudební folklor, jeho vymezení a charakteristika. Ačkoli jiţ vyšlo mnoţství studií, které se právě této otázce věnují, nebyl doposud nalezen ţádný kompromis či shoda v chápání těchto termínů. V práci je proto reflektován stávající stav hudebněvědné i etnologické literatury zabývající se hudebním folklorem, jeho vymezením a stratifikací. Druhou oblastí, o níţ práce pojednává, je trembita; aerofon, vyskytující se převáţně v karpatské Ukrajině, poslouţí jako objekt, na němţ bude celá uvedená teoretická oblast demonstrována. Práce nejdříve čtenáře seznámí s tímto nástrojem, a to uvedením jeho komplexního organologického obrazu. Posléze se tedy bude snazší opřít o teoretická východiska na praktické ukázce. V poslední, analytické části, bude rozebrána problematika definic folkloru a folklorismu právě s pomocí trembity a její existence v ukrajinské části Karpat. Vznik této práce byl podmíněn dvěma důleţitými body; v první řadě se jedná o literaturu. Téma práce je velice úzce zaměřené a literatura, která by se obdobnou problematikou zabývala (jedná se zejména o literaturu pojednávající o trembitě), je těţko dostupná. Přesto je poměrně dobře v české literatuře zastoupen problém folkloru a folklorismu, taktéţ z ukrajinské literatury lze čerpat dostatečné mnoţství informací. U popisu samotného hudebního nástroje, trembity, je to s příslušnou literaturou o poznání horší; české zdroje nepřinášejí uspokojivý počet publikací či alespoň studií. Lepší situace je v zahraniční literatuře, a to zejména slovenské a pochopitelně ukrajinské, kde ale nastal problém s nemoţností sehnat některé publikace. Druhým důleţitým prvkem při vzniku této práce byl terénní výzkum a konzultace s odborníky v oblasti etnoorganologie. V září 2014 jsem navštívila Zakarpatskou Ukrajinu a Lvovskou oblast a odvezla jsem si mnoho cenných poznatků. Velmi přínosné byly také konzultace s prof. Oskárem Elschekem, které se uskutečnily na počátku roku 2015. V neposlední řadě jsem zejména etnologické otázky konzultovala s odborníky na Ústavu evropské etnologie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. 5 Vzhledem k faktu, ţe propojení autorčiných dvou oborů, tedy hudební vědy a ukrajinského jazyka a literatury, je také poměrně specifické a na naší univerzitní půdě nefrekventované, cítila autorka diplomové práce jako jistou povinnost přinést do českého prostředí téma, jímţ se doposud prakticky nikdo nezabýval. V práci jsou pouţívány citace z ukrajinské literatury, které jsou přeloţeny přímo autorkou (originální citace je vţdy uvedena v textu, překlad citace pak v poznámkách pod čarou). Hlavní cíle práce jsou tedy následující: 1. shromáţdění stávajících pojednání o termínech folklor a folklorismus, a to především z české, slovenské a ukrajinské literatury. 2. komplexní organologický obraz trembity. Jedná se o nástroj, který je pro Ukrajince velmi důleţitý, v mnoha ohledech je to i jistý symbol jejich kulturních tradic. 3. aplikování stávajících poznatků o folkloru a folklorismu na uţívání trembity, ale především vlastní autorčina analýza a terminologická východiska. 6 2. Termíny folklor a folklorismus Cílem následující kapitoly je podívat se na tyto termíny z různých úhlů, nikoli najít obecně platnou definici. Neţ přejdeme k samotnému pojetí termínů folklor a folklorismus (případně prvotní a druhotná existence folkloru) u konkrétních vědců (tedy u Oskára Elscheka, Pavla Kurfürsta a Petra Kaliny), podíváme se tato pojmenování i v širším kontextu téţ u jiných badatelů. Mimo to zde jsou uvedena a okomentována i příslušná slovníková hesla. Slovník cizích slov definuje slovo folklor jako „1. lidová slovesnost (v starším pojetí); lidová kultura vůbec 2. zřídka folkloristika, tj. věda zabývající se folklórem.―1 Slovník české hudební kultury charakterizuje pak folklor následovně: „ Anglické slovo folklore (folk = lid, lore - nauka), jež poprvé použil William John Thoms (1846), označovalo původně vědění (tj. tradované projevy) lidu a vztahovalo se tedy na předmět vznikajícího národopisného bádání.―2 Jiří Vyslouţil ve své slovníkové stati zdůrazňuje, ţe označení folklor nabývalo v průběhu času různých významů; na příklad se tím mínila i věda o folkloru (dnes pouţíváme termín hudební folkloristika). Taktéţ vymezuje pojem lidová kultura (často s folklorem zaměňována), do níţ náleţí „jevy jako zaměstnání a výroba, hmotná kultura, společenský a rodinný život, pověrečné představy a zvyky a dále i folklór―,3 přičemţ „folklór sám pak zahrnuje lidovou prózu, přísloví, pranostiky a hádanky, lidové divadlo (lidové hry), dětský folklór, lidovou píseň, zlidovělou píseň, lidovou hudbu (nástrojovou) a lidový tanec.―4 Další encyklopedickou definici, kterou uvedeme, pochází od Lubomíra Tyllnera: „Slovo folklor bylo převzato z angličtiny a v české folkloristice je používáno jako označení pro slovesné, hudební, taneční a dramatické projevy, formálně i obsahově vyhraněné, závislé na tradování a těsně spjaté se způsobem života, zvyklostmi a myšlením svého nositele.―5 Martina Pavlicová a Lucie Uhlíková ve své studii Folklor jako součást nehmotného kulturního dědictví: kam s ním? hned v úvodu píší následující: „Při 1 KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, str. 181. 2 VYSLOUŢIL, Jiří. Folklor. In: FUKAČ, Jiří a Jiří Vyslouţil (eds.): Slovník české hudební kultury. Editio Supraphon, Praha 1997, str. 223. 3 Tamtéţ. 4 Tamtéţ. 5 TYLLNER, Lubomír. Folklor. In: BROUČEK, Stanislav a Richard Jeřábek (eds.): Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek. Praha: Mladá fronta, 2007, str. 219. 7 vyslovení slova folklor se znalcům vybaví lidová hudba, písně, tance, slovesné projevy typu pohádky, pověsti apod., nebo také jeho synkretická podoba – některé zvyky, obyčeje či obřady; širší veřejnosti pak možná ještě další rozměry lidové kultury, které sice do folkloru nepatří, např. kroje, lidové stavitelství či lidová výtvarná kultura, ale jsou laiky