Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav sv ětových d ějin Seminá ř nejnov ějších d ějin Robert Šindler Diplomová práce „Reflexe politických a spole čenských událostí na Slovensku v letech 1939-1945 na stránkách románové a povídkové literatury“ „The Reflections of Political and Social Development in Slovakia between the Years 1939 and 1945 on the Pages of Novels and Short Stories“ Praha 2008 Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Martin Ková ř, Ph.D. 1 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatn ě, výhradn ě s použitím odborné literatury a pramen ů, uvedených na konci práce. V Praze, dne 28. dubna 2008 Robert Šindler 2 Obsah Úvod ………………………………………………………………………. 5 První kapitola - Slovenský stát a jeho historie ………………………… 8 1. 1. Autonomní Slovenská zem ě (krajina) …………………………… 8 1. 2. Samostatný stát – Slovenská republika ……………………….…. 9 1. 3. N ěmecká a ma ďarská menšina ………………………………….. 12 1. 4. Židé …………………………………………………………….... 15 1. 5. Komunistická strana …………………………………………….. 16 1. 6. Hospodá řství …………………………………………………….. 17 1. 7. Malá vojna ………………………………………………………. 18 1. 8. Válka s Polskem …………………………………………………. 19 1. 9. Ú čast slovenské armády na tažení proti Sov ětskému svazu …….. 20 1. 10. Opozice, rezistence……………………………………………… 23 1. 11. Slováci v zahrani čním odboji …………………………………... 25 1. 12. Slovenské národní povstání …………………………………….. 26 1. 13. Represe …………………………………………………………. 30 1. 14. Vláda Štefana Tisy ……………………………………………... 31 1. 15. Záv ěr …………………………………………………………… 32 Druhá kapitola - Reflexe Slovenského státu na stránkách beletristické literatury – obecná část ……………………………………………………………… 34 I) Bezprost řední povále čná literatura ………………………………….. 34 II) Literatura první poloviny padesátých let …………………………... 35 III) Literatura konce padesátých a po čátku šedesátých let ………….… 36 IV) Literatura druhé poloviny šedesátých let …………………………. 38 V) Literatura doby normalizace ……………………………………….. 39 Třetí kapitola - Reflexe Slovenského státu na stránkách beletristické literatury – konkrétní část ……………………………………………………………... 41 I) Bezprost řední povále čná literatura ……………………………..…..... 41 II) Literatura první poloviny padesátých let ……………………………. 53 III) Literatura konce padesátých a po čátku šedesátých let ……………... 64 3 IV) Literatura druhé poloviny šedesátých let …………………………... 85 V) Literatura doby normalizace ………………………………………... 104 Záv ěr ………………………………………………………………………. 137 Resumé …………………………………………………………………….. 139 Prameny a literatura ……………………………………………………… 141 4 Úvod Tato diplomová práce se zabývá odrazem d ějů na Slovensku v letech 1939- 1945 na stránkách domácí slovenské prozaické literatury vzniklé v dob ě trvání komunistického režimu. Je založena p ředevším na analýze vybraných prozaických děl. Ta v této práci zastupují primární prameny. Sekundární literatura byla využita především p ři práci na pojednání o situaci na Slovensku za války. Vzhledem k významu d ějin druhé sv ětové války a Slovenského národního povstání (SNP) pro komunistický režim jsou historické práce z doby p řed rokem 1989 více či mén ě zasaženy z toho vyplývajícími nedostatky. N ěkteré skute čnosti jsou zaml čeny, jiné neúm ěrn ě zveli čeny a u dalších je pok řivena jejich interpretace. Snažil jsem se proto využívat p ředevším práce kritické v ůč i p ředchozí interpretaci a práce z posledních let, které p řinášejí aktuální stav historického poznání. Práce Jozefa Jablonického Z ilegality do povstania. Kapitoly z ob čianskeho odboja z roku 1969 p řináší informace o jednotlivých aktérech – jednotlivcích, skupinách i politických stranách – slovenského odboje proti Tisovu režimu. Vzhledem k datu a místu svého vydání je samoz řejmé, že obsahuje řadu již překonaných údaj ů a interpretací, avšak i p řesto se jedná o p řínosné dílo, nebo ť autor se zam ěř il i na ty ú častníky, jejichž podíl na odbojové činnosti byl v předešlých i následujících letech ignorován či zkreslován. Kniha stejného autora Povstanie bez legend. Dvadsa ť kapitol o príprave a za čiatku Slovenského národného povstania z roku 1990 se vypo řádává s některými dezinterpretacemi a nedostatky ve výkladu d ějin SNP. V ěnuje se nap říklad roli partyzán ů na zahájení povstání, situaci u jednotek na východním Slovensku či pr ůběhu okupace ve vybraných oblastech. Práce Ivana Kamence Po stopách tragédie z roku 1991 p řináší komplexn ě a kvalitn ě zpracované d ějiny slovenských Žid ů v dob ě první Slovenské republiky. Práce stejného autora Slovenský stát z roku 1992 obsahuje stru čný p řehled d ějin tzv. slovenského štátu. Kniha Charlese K. Klimenta a B řetislava Nakládala Slovenská armáda 1939-1945 z roku 2006 obsahuje stru čné nastín ění organizace Slovenské armády a jejího nasazení na bojištích druhé sv ětové války a p řehled v jí používané výzbroje a výstroje. Články r ůzných autor ů ve sbornících Slovenská republika 1939- 1945 o čami mladých historikov I – V p řinášejí výsledky aktuálního bádání, které rozši řuje či opravuje dosavadní stav poznání d ějin vymezené časové periody. 5 První kapitola této práce je v ěnována stru čnému nastín ění historických událostí, které jsou spjaty s d ějinami tzv. slovenského štátu. V podkapitolách je nastín ěn vznik prvního samostatného slovenského státního útvaru, jeho hospodá řský a politický vývoj, ú čast na vojenských podnicích Hitlerovského N ěmecka, podíl na holocaustu, p řípravy a pr ůběh Slovenského národního povstání, jakož i zánik tohoto státního útvaru v důsledku postupu jednotek Rudé armády. Ve druhé kapitole je p řiblížen obecný vývoj tzv. povstalecké literatury. Je roz člen ěna do podkapitol, které kopírují její jednotlivé vývojové fáze. Jedná se o bezprost ředn ě povále čnou literaturu (z autor ů nap říklad Katarína Lazarová či Peter Jilemnický), literaturu první poloviny padesátých let (Peter Karvaš či Alfonz Bednár), literaturu konce padesátých a po čátku šedesátých let (Vladimír Miná č, Rudolf Jašík či Ladislav M ňačko), literaturu druhé poloviny šedesátých let (Juraj Špitzer či Juraj Váh) a literaturu z doby normalizace (Peter Hajdúk, Anton Baláž či Miloš Krno). P ři časovém vymezení t ěchto fází jsem využil periodizaci, kterou ve svém díle o povstalecké literatu ře použil Ivan Kusý, 1 nebo ť ji pokládám za vyhovující, a čkoli se nemohu ztotožnit s jeho hodnocením t ěchto jednotlivých etap. Obsahem t řetí kapitoly jsou rozbory vybraných literárních d ěl, respektive analýzy jednotlivých d ěl, posuzovaných v dobovém kontextu a s přihlédnutím ke skute čným událostem (v tomto ohledu je d ůležitá první část diplomové práce). Od konce války do pádu komunistického režimu v Československu vznikla celá řada prozaických d ěl v ěnovaná událostem spjatým s historií Slovenska v době trvání druhé sv ětové války. Vzhledem k rozsahu této práce proto bylo nezbytné u činit výb ěr, který by však byl pokud možno co nejvíce reprezentativní. V rozborech jsou zastoupeny knihy ze všech vývojových etap. Za řazena jsou díla r ůzného rozsahu – od povídek po románové trilogie, od r ůzn ě zkušených a významných autor ů i s různou mírou um ělecké úrovn ě. N ěkterá jsou čist ě literární fikcí, jiná jsou více či mén ě inspirována skute čnými událostmi. D ěj n ěkterých se odehrává na Slovensku, děj jiných v zahrani čí; d ěj n ěkterých je zasazen do vojenského prost ředí, d ěj jiných do civilního. Rozdílné je v nich zastoupení partyzánského prvku. Knihy se liší i množstvím komunistické ideologie v nich obsažené – od úplné konformity po leh čí či v ětší kritiku. V rozborech d ěl není sledována ani tak literární kvalita či využití 1 KUSÝ, Ivan: Povstalecká próza , Slovenský spisovate ľ, Bratislava 1984. 6 různých literárních prost ředk ů, jako spíše vztah k historické realit ě tak, jak se odráží v ději a v charakterech a chování jednotlivých postav. Na tomto míst ě bych cht ěl pod ěkovat svému konzultantovi doc. PhDr. Martinovi Ková řovi, Ph.D. za odbornou pomoc a cenné rady a p řipomínky. 7 První kapitola Slovenský stát a jeho historie 1. 1. Autonomní Slovenská zem ě (krajina) Ve dnech 5. a 6. října 1938 se v Žilin ě sešli zástupci Hlinkovy Slovenské Ľudové strany (HS ĽS) a ob čanských stran. Výsledkem složitých jednání byl tzv. žilinský protokol, který obsahoval požadavek autonomie. Pražská vláda návrh odsouhlasila a již 7. října byla jmenována slovenská autonomní vláda v čele s Jozefem Tisem. V úst řední vlád ě zastupoval Slovensko ministr Karol Sidor. Na tento krok navázalo Národní shromážd ění, které 19. listopadu p řijalo ústavní zákon o autonomii Slovenské krajiny. Oficiální název státu se zm ěnil na Česko-Slovensko. HS ĽS za čala na Slovensku prosazovat vlastní mocenský monopol. Dne 9. října byla zakázána komunistická strana a v listopadu vznikla Hlinkova Slovenská Ľudová strana – Strana slovenské národní jednoty (HS ĽS – SSNJ). Ta se stala jedinou slovenskou politickou stranou. Ve volbách do Slovenského sn ěmu 18. prosince byly zavedeny jednotné kandidátky. 2 K upevn ění moci posloužili odsun státních zam ěstnanc ů, u čitel ů a voják ů české národnosti. 3 Ve dnech 9.-13. října probíhala bez výsledku československo-ma ďarská jednání o úprav ě hranic. Rozhodnout proto m ěla arbitráž ve Vídni. Arbitrážní jednání skon čilo 2. listopadu a znamenalo ztrátu velké části Podkarpatské Rusi a rozsáhlých území na jihu Slovenska. Navíc již 11. října N ěmecko obsadilo Petržalku a D ěvín. Německé územní požadavky v ůč i ČSR ovšem nebyly zdaleka uspokojeny, nebo ť Hitler cht ěl získat celý českomoravský prostor. Hranice Česko-Slovenska garantovaly velmoci v Mnichov ě, a tak bylo pot řeba najít prost ředek, jak tyto garance anulovat. Tímto nástrojem se m ěli stát Slováci.