Fotografia na obálke: G. Husák krátko po zatknutí ŠtB. Zdroj: NAĎR Pamäť národa 02/2011 Redakcia Šéfredaktor PhDr. Peter Sokolovič, PhD. Redaktori Mgr. Branislav Kinčok Mgr. Ján Mitáč Mgr. JergušSivoš, PhD. Adresa Ústav pamäti národa Námeatie slobody 6 817 83 Bratislava 15 E-mail: [email protected] www.upn.gov.sk Redakčná rada Predseda Redakčnej rady Vážení a milí čtenáři, Prof. PhDr. Róbert Letz, PhD. Členovia Redakčnej rady PhDr. Igor Baka, PhD. dostáváte do rukou letošní druhé číslo časopisu Paměť Doc. ThDr. Jozef Haľko, PhD. Prof. Dr. phil. Emília Hrabovec národa a byl jsem vyzván, abych napsal pri této příležitosti Beáta Katrebová Blehová, PhD. Prof. PhDr. Milan Katuninec, PhD. úvodník, který bych velice rád věnoval možná paradoxně prá- Mgr. Norbert Kmeť, CSo. PhDr. Mgr. Peter Mulík, PhD. vě paměti, Koneckonců ne náhodou se také náš časopis jme- PhDr. Michal Pehr, PhD. nuje Paměť národa. Doc. PaedDr. Martin Pekár, PhD. Ivan A. Petranský, PhD. Když jsem totiž procházel jednotlivé články, tak jsem si Mgr. Ondrej Podolec, PhD. PhDr. Radoslav Ragač, PhD. kladl otázku zda li mají články tohoto čísla něco společného? Doc. PhDr. Michal Šmigeľ, PhD. Prof. PhDr. ThDr. Peter Zubko, PhD. Na první pohled jsou to naprosto různorodá témata. S jistou nadsázkou řečeno: od Hlinkovy dopravní gardy až po proble- matiku komunistických politických procesů. Ale přeci mají Jazyková úprava Zora Vanovičová všechna tato témata něco společného. Spojujícím článkem všech studií je právě historická paměť slovenské společnosti. Ale co je paměť? Slyšel jsem jednu zajímavou definici his- © Ústav pamäti národa 2011 Všetky práva vyhradené torie, respektive historické vědy, že je to řízený proces upa- Objednávky časopisu dání historických faktů do zapomnění. Je tomu však skuteč- zasielajte na adresu redakcie. Ročné predplatné 8.30 € ně tak? Sadzba Když se vysloví paměť, tak si dnešní společnost přede- Gabriela Smolíková vším vybaví počítačovou paměť - čili medium, které umož- Tlač Róbert Jurových, Nikara ňuje uchovávat informaci. Paměť má ovšem i svůj psycholo- gický a historický rozměr, V psychologii je to schopnost ucho- Evidenčné číslo vávat a používat informace a v historické vědě pochopitelně EV 3973/10 ISSN 1336-6297 sehrává velkou roli, protože hlavním úkolem historie je právě Obsah Štúdie Vojtech Karpaty Hlinková dopravná garda 4) Matej Oráč Zmeny a vývoj na Slovenskej evanjelickej bohoslovec- kej fakulte v Bratislave v rokoch 1948 - 1953 16) Branislav Kinčok Politicko-propagandistické pozadie procesu stzv. bur- žoáznymi nacionalistami na Slovensku 30) Dokumenty Beáta Katrebová-Blehová Jozef Tiso v kremsmünsterskom exile: Z denníka prio- uchovávat a interpretovat historickou paměť. S pamětí je ra Richarda Rankla 50) to ovšem velice těžké. Tvoří ji totiž lidé a velmi často jsme Peter Jašek svědky, že nejrůznější politické směry a systémy nás nutí Mozaika dokumentov o aktivitách Štátnej bezpečnosti v období prestavby koncom 80. rokov 20. storočia 55) různě a přiznejme si většinou špatně interpretovat histo- Obete rickou paměť ve jménu pochybných idejí. Vznešeným úko- Pavel Mičianik lem historiků je pak proti těmto snahám bojovat a snad ne Denník zo zajatia v Nemecku 1945 - Mikuláš Mózer 69) náhodou osudy některých historiografů připomíná staro- Predstavujeme zákonní proroky, Peter Sokolovič A. Hruboň - šéfredaktor periodika Druhá svetovásk 87) Snad i pro tuto skutečnost se nad obsahem historic- Ján Mitáč ké paměti v poslední době velmi často diskutuje a jsme Spomienky na maďarskú okupáciu 90) svědky neutuchajících sporů, kdy se především o mís- Kariéry v ŠtB Jerguš Sivoš tech paměti vedou spory. Zvláště na Slovensku je toto té- Štefan Demjan 96) ma v podobě některých nově budovaných pomníků vý- ÚPN interne bušný problém. František Neupauer Myslím však, že naše svobodné poměry představu- Veteráni protikomunistického odboja v Žiline a v Koši- ciach 104) jí jedinečnou příležitost pro historiky a tím je představo- Apendix vat historii ve svém celku, bez hněvu a zášti. Není to jed- Ladislav Deák noduché, ale stojí to za to. Josef Čapek jednou napsal, že MOLNÁR, I. (zost.): Omilostený na smrť. Dokumen- ty utrpenia Jánosa Esterházyho na základe záznamov Dějiny nejsou jen dějinami pokroku, velkých činů a vel- Márie Esterházy-Mycielskej. 107) kých lidí, ale i lidské hlouposti. Myslím, že je to krásné vy- Jarmila Švihranová jádření reality. Přiznání vlastních chyb a nedostatků je těž- ŽIAK, M. - KRAJMEROVÁ, E. - NIŽŇANSKÝ, E. - SNOPKO, L. (zost.): Park ušľachtilých duší 1-4. 111) ké a snad právě proto je zpytování svědomí tak těžké, ale Matej Medvecký stojí to za to. Snažme se o poznání historie, protože jedině SYR NÝ, M,: Slovenskí demokrati '44 - '48. Kapitoly z dejín Demokratickej strany na Slovensku tak naplníme starý antický odkaz v podání Cicerova výro- v rokoch 1944 - 1948 116) ku, že dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, živou pa- Ondrej Podolec LETZ, R. (zost.): V hodine veľkej skúšky 117) mětí, učitelkou života a poslem minulosti, Reakcia osobností na snahu vlády zmeniť zákon o pamäti národa 120) Srdečně Váš Patrik Dubovský Za „tichým hrdinom" Františkom Petrášom st. 121) Michal Pehr Marta Košíková Za Helenou Kordovou 122) Hlinková dopravná garda Mgr. Vojtech Napriek časovo krátkej etape existencie voči Čechom, ktorí prišli na Slovensko „ne- Hlinkovej dopravnej gardy (HDG) predstavuje zištne pomáhať" a „poskytnúť svoju odbor- Kárpáty, PhD. toto obdobie osobitnú a pestrú kapitolu v his- nosť a znalosti zaostalejším bratom z čes- (1977), absolvent tórii Hlinkovej gardy (HG) ako jedinej polovo- koslovenského kmeňa", treba brať do úva- Filozofickej fakulty jenskej formácie Hlinkovej slovenskej ľudo- hy pomer špecializovaných postov na železni- Prešovskej univerzity, vej strany (HSI1S). Hoci táto najpočetnejšia ci a pomocných zamestnaneckých miest, po- študijný odbor špecializovaná sekcia v rámci HG existovala mer ich obsadenia Čechmi a Slovákmi s rov- politologia - dejiny. iba necelé dva roky, sú jej dejiny poznamena- nakou kvalifikáciou a vzdelaním. Pracuje na Vysokej né mimoriadne dynamickými zmenami, ktoré Prvá slovenská odborová organizácia au- škole bezpečnostného sprevádzali početné organizačné a personál- tonomistických železničiarov vznikla už v dru- manažérstva v Košiciach ne konflikty na úrovni bratislavského ústredia hom roku existencie spoločného českoslo- jej jednotlivých regionálnych úsekov. venského štátu. Na svojom žilinskom zjazde Počiatky organizovania železničiarov auto- dňa 2. novembra 1919 zakladá 400 ľudác- nomistického zmýšľania a ľudáckej politickej kych železničiarov svoju odborovú organizá- orientácie siahajú do prvých rokov po obnove- ciu s názvom Zväz železničiarov na Slovensku ní Slovenskej ľudovej strany (SLS). Vzhľadom (ZŽS). Nová organizácia sa ihneď po svojom na ich profesijné zaradenie a ďalší pracovný založení prihlásila k programu SLS a k auto- kariérny postup bolo však prihlásenie k au- nomistickej orientácii. Za predsedu ZŽS bol tonomistom spojené so zjavným znevýhod- zvolený Štefan Suroviak1 a počet členov tej- nením a prekážkou ďalšieho kariérneho ras- to organizácie sa pod jeho vedením zvýšil po- tu v štátnej službe na železnici. Železnice na čas dvoch rokov na viac ako 2 000 železničia- Slovensku sa stali po roku 1918 integrálnou rov.2 Organizácia prijala nový priliehavejší ná- súčasťou Československých štátnych dráh zov a premenovala sa na Zväz slovenských že- (ČSD). Na Slovensko prichádza značný po- lezničiarov (ZSŽ), začala vydávať svoj spolko- čet železničiarov a železničných zamestnan- vý časopis s názvom Hlas slovenských želez- cov z Čiech, ktorí si zakladajú svoje odborové ničiarov. Po vyhlásení autonómie Slovenska organizácie a ich politická orientácia je vzhľa- a samostatného Slovenského štátu odišlo zo dom na ich pracovné zaradenie centralistická. Slovenska viac ako 5 000 českých železničia- Časť slovenských železničiarov videla v tomto rov a železničných zamestnancov, ZSŽ sa sta- príleve českých železničných zamestnancov la jedinou odborovou organizáciou združujú- na Slovensko ohrozenie svojich existenčných cou všetkých slovenských železničiarov a zá- pracovných príležitostí. Medzi železničiarmi roveň zamestnancov Dunajplavby, mestskej a železničnými zamestnancami na Slovensku elektrickej železnice v Bratislave a štátnych tak začali dlhodobé dvadsaťročné rozpory cestmajstrov a cestárov. Každý nový člen ZSŽ a konflikty, vyplývajúce z národnostných, soci- platil jednorazové zápisné 5 korún a dve koru- álnych a ideovo-politických základov. Vo svojej ny poplatok za vystavenie legitimácie. Okrem podstate sa však tieto spory týkali pr iamo otáz- toho platil každý člen ZSŽ mesačný členský ky prežitia slovenského zamestnanca. A keď príspevok. Aktívni definitívni a pomocní za- sa dnes argumentuje nevraživosťou ľudákov mestnanci vo výške 7 Kčs3 a aktívni zmluvní 1 SUROVIAK, Štefan (10. 11. 1892 Pribiš /na Orave/) Po ukončení základného vzdelania absolvoval štúdium na Vyššej obchodnej ško- le v Dolnom Kubíne a po jeho skončení nastúpil do zamestnania v Košicko-Bohurnínskej železnici. Po vypuknutí 1. svetovej vojny na- rukoval k 71. pešiemu pluku do Trenčína a odišiel na ruský front, kde v roku 1915 padol do zajatia. V roku 1918 sa zo zajatia vrátil na Slovensko a zamestnal sa na železničnej stanici v Žiline, kde začali aj jeho prvé kroky v oblasti železničiarskych odborových organizá- cií a v politike Slovenskej ľudovej strany (SĽS). Bol zakladajúcim členom Zväzu slovenských železničiarov a jeho spolkového časopisu Hlas slovenských železničiarov. V roku 1925 bol zvolený za HSĽS do Národného zhromaždenia