PPOOZZNNEEJJ PPRRAAVVDDUU AA PPRRAAVVDDAA TTĚĚ VVYYSSVVOOBBOODDÍÍ Sborník kreacionistických prací Sestavil Václav Dostál 202 0 Poznej pravdu a pravda tě osvobodí Sborník kreacionistických prací Obsah Úvod 3 Temná energie a nepolapitelný chameleón: ještě víc temnoty z temné strany 3 Evoluční výpočetní operace: neviditelná ruka inteligence 7 Extrasolární planety: Výzva pro biblickou kosmologii? 9 Nové Pluto 12 Podporuje druhý termodynamický zákon evoluci? 21 Hvězdy 17 Dva nejnebezpečnější činitelé ve vesmíru hrozí ukončením fyziky 19 K detekci gravitačních vln 25 Byly hvězdy III. populace konečně objeveny? 25 KIC 8462852: jedna podivná hvězda 30 Přemýšlení o rudém posuvu ve stvořeném vesmíru 32 Teorie unaveného světla a rudé posuvy 39 Může teorie „unaveného světla“ vysvětlit rudé posuvy? 41 Chyby v kosmologii unaveného světla 42 Cestuje světlo do nekonečna? 44 Úvahy o unaveném světle 45 Plavba ke hvězdám 46 Bylo Slunce v minulosti méně stabilní? 47 Věda spoléhá na počítačové modelování – co se stane, když bloudí 49 Vědecká fakta 51 Světlo před Sluncem? 53 Tvorba planetárního systému 55 Měření rozpínání vesmíru vytváří kosmologickou záhadu 60 Pět ateistických zázraků 62 Jak známe věk vesmíru? 68 Exoplanety – obyvatelné nebo ne? 71 Nepravděpodobné singularity – evoluce je jimi prověřována 73 Skutečná historie lidstva 82 Paradox slabého mladého Slunce vyřešen? 86 Na počátku stvořil Bůh – nebo to byly kvantové fluktuace? 87 Naděje, ne důkazy, řídí astrobiologii 94 Proč astronomové buší do planet? 96 Osud kosmologie 99 Kosmologové jsou slepí v temnotě 101 Závěr 103 2 Úvod V průběhu let jsem si nashromáždil články, zabývající se převážně kosmologií. Bylo by ode mě sobecké, kdybych svůj výběr nenabídl jiným lidem a zůstal by pouze v mém archivu. Proto vytvářím sborník, který obsáhne aspoň práce z r. 2015 a 2016. V r. 2020 jsem opravil „překlepy.“ Kreacionismus má v naší společnosti špatné hodnocení. Bývá považován za jakýsi odpad, který nemá s pravou vědou nic společného. Přesto, že v té oficiální vědě se vyskytují hlasy volající po zásadní změně, jsou kreacionistické návrhy vylučovány. To, zda je to oprávněné, by mohl „laskavý čtenář“ posoudit sám, na základně důkladného seznámení se s těmito návr- hy a ne na základě předsudků. Každý může aspoň „na chvíli“ jakékoliv předběžné hodnocení odložit nebo na ně zapomenout. Po přečtení několika článků, obsažených v tomto sborníku může těmto nepříznivým hodnocením dát zapravdu nebo zaujmout jiný, mnohem příznivější posudek. Myslící člověk by neměl jen tak přebírat cizí posouzení, aniž by si je přezkoumal. Pro takový kritický rozbor by ovšem měl poznat, co vlastně nedobře hodnocená skupina lidí tvrdí sama a ne to, co o ní tvrdí jiní. Sborník jsem nazval známou biblickou výzvou, čímž ovšem nechci nikomu Bibli vnuco- vat. Uvedená výzva platí obecně, může tedy vyzývat i ke kritickému rozboru tvrzení v ní obsažených. To není hřích, jak by si mohli třeba ateisté myslet. Vždyť zde najdeme i výzvu k přezkoumávání biblických vět. Podobně mohu vyzývat ke kritickému prozkoumávání níže uvedených myšlenek. Jsou pravdivé nebo falešné? Dokud je příliš neznáme, neměli bychom dělat předčasné závěry. Texty jsou náročnější a (ale) neměly by být chápány bez vlastního uvažování. Doplňuji je svými poznámkami v [ ]. Obrázky jsou převzaty. Václav Dostál Temná energie a nepolapitelný chameleón - ještě víc temnoty z temné strany http://creation.com/dark-energy-and-the-elusive-chameleon-particle John G. Hartnett Pokud jste si dosud mysleli, že temná hmota je něco hodně podivného – a je tu teď nový ‘bůh mezer‘ v kosmologii – jakýsi další ‘neznámý bůh‘, kterého vědci používají, aby ‘hranatý kolík‘ vypozorovaných faktů nacpali do ‘kulaté díry‘ standardního velkého třesku, pak říkám, že máte dobrý důvod zamyslet se ještě jednou. Temná energie je dokonce ještě podivnější. Je to údajně nějaká forma ‘antigravitační‘ energie, rozpínající vesmír1 stále větší rychlostí při jeho stárnutí. Temná energie byla vymy- šlena z potřeby sladit teorii s pozorovanými daty, která údajně dávají vzdálenost velmi vzdá- lených galaxií jako funkci jejich rudých posuvů1. O těchto rudých posuvech se věří, že zna- menají rozpínání vesmíru, což je tvrzení, které lze, jak věřím, dostatečnými důvody zpo- chybnit2,3,4,5. Tak, jak se to nyní prezentuje, [temná energie] je cosi ještě podivnějšího než jen fikce – vyžaduje to fyzikální vlastnosti, které fyzika nezná. Když ovšem dva nezávislé týmy astronomů použily supernovu typu Ia pro způsob určení vzdáleností galaxií nezávisle na jejich rudém posuvu, oba objevily tutéž věc – aby mohli teorii velkého třesku sladit se svými pozorováními, museli k tomu astronomové ještě něco přidat – temnou energii. Už jsem dříve poukázal na to, že jejich metody obsahují skryté uvažování v kruhu, tj. stanov si předem, jakou kosmologii chceš dokazovat, podle toho si vyber takové supernovy, které ve svých analýzách použiješ, a poté tyto supernovy použij pro testování pravdivosti své kosmologie. 4 3 Temná energie je, jak říkám, jen další fak- tor – slátanina, protože je to špatná teorie, která měla být zamítnuta už dávno. Můžete se ptát, jaký důkaz mám pro takové tvrzení. Důkazem, že temná energie je faktor – slátani- na, je to, že ve skutečnosti ve fyzikální labo- ratoři nic tako-vého neexistuje. Tak, jak se to nyní prezentuje, jde o cosi podivnějšího než je jen fikce; vyžaduje to fyzikální vlastnosti, které fyzika nezná, jak to uvidíme ještě níže. Ačkoliv toto samo není nezbytný základ zamít-nutí, musíme si při-pomenout původ myšlenky – byla navržena jen pro a priori předpoklad pravdivosti kosmolo-gie velkého třesku a his-torie vesmíru. 6 Temná energie má přesně takové nutné - vlastnosti, aby standardní model velkého tře Obr. 1: Supernova 1994D typu Ia sku souhlasil s pozorovanými fakty. Výsled- v galaxii NGC 4526 (zářivý malý bod kem je extrémní iluze. vlevo dole). Ať byla hledána kdekoli, nebyla tam na- lezena. Existují dva uchazeči o vysvětlení existence temné ener- gie. Buď je to vlastnost vakua, prostoru samého a tedy může být popsána univerzální konstantou – kosmologickou kon- stantou – konstantou dominující celému prostoru a času, nebo je výsledkem nové ‘páté’ síly vesmíru, novým typem energie, zvaným kvintesence. Kvintesence podle teorie nemusí být konstantou dominující prostoru a času. Mohla [podle stan-dardního přístupu] vzniknout v nějakém čase ve velmi raném vesmíru a později možná zmizí. Chameleónské částice [tak nazývané] se … právě jako jejich jmenovci … přizpůsobují svému okolí a skrývají před odhalením [zde je důvod názvu částic]. Největší problém s kosmologickou konstantou je, že teo- retické výpočty pro ni převyšují předpověď hustoty energie kosmického vakua o 120 řádů. Takže hodnota kosmologické Obr. 2. Chameleón konstanty určená z kosmologie je menší než teoretický odhad činitelem 10−120. Tento rozpor byl nazván „nejhorší teoretickou předpovědí v historii fyziky!“ 7 V kosmologii je to známo jako problém kosmologické konstanty. V částicové fyzice jsou síly přenášeny částicemi. Např. elektromagnetická síla je přenášena fotony a silná jaderná síla – která váže protony a neutrony v jádře – je přenášena gluony. Jed- ním návrhem k podpoře pojmu kvintesence byla hypotéza chameleónské částice, která je vlastním přenašečem síly. „Chameleónské částice nesou chameleónskou sílu, a právě jako jejich jmenovci, se tyto částice přizpůsobují svému okolí a skrývají se před odhalením. Ale místo aby měnily barvu, mění hmotnost.“8 (Zdůraznění od autora článku [Yuonga]) „Teorie pokračuje s tím, že uprostřed zemského prostředí o velké hustotě získávají chameleóny velkou hmotnost a subatomické částice s velkou hmotností se těžce odhalují. Jako důsledek, pátá síla, kterou nesou, by se stávala slabou a měření by byla zcela nemožná. Ale v prázdnějším prostoru chameleóny ztrácejí hmotnost. Základní síla, kterou představují, by 4 tak působila na větší vzdálenosti, a mohla by působit v kosmických měřítcích a ovlivňovat evoluci vesmíru.“8 To zní jako mimořádná pohádka. Stejně jako s temnou hmotou, která má vlastnosti nutné pro souhlas teorie s pozorováním, ale zůstává neodhalená, jsou tyto chame- leóny navrhovány k témuž a také zůstávají neodhalené. Proto jejich ná- zev. Nabírají své vlastnosti (tj. ztrácí svou hmotnost jak je jim libo), aby vzdorovaly odhalení normální expe- rimentální fyzikou. Pro porovnání, gluony mají zanedbatelnou hmotnost (byla naměřena menší než 0,0002 eV/c), ale přidružená silná jaderná síla má velmi krátký dosah. To je opačná vlastnost, než je navrhováno pro cha- meleóny. Více temnoty z temné stra- ny temného odvětví částicové fyziky vycházející z víry ve velký třesk. Fyzici Paul Hamilton a Holger Müller postavili malou kulovou vaku- ovou komoru a provedli velmi obtížný Obr. 3: Schéma pokusu na univerzitě v Berkeley pokus v laboratoři ve snaze detekovat k detekci chameleónů. Jestliže existují, mají přítomnost chameleónů: čekali, ale předpokládaný malý účinek na gravitační vodník nepřišel. 9 přitahování mezi césiovými atomy a hliníkovou „Neodhalili nic jiného než zemskou koulí. Odkaz 9. gravitaci, která vylučuje chameleóny – indukované síly milionkrát slabší než gravitace. To vylučuje široký rozsah možných energií pro částici“9 Tyto druhy pokusů se nyní hojně vyskytují v laboratořích s přesnými měřicími technikami, které důvěrně znám. Také jsem při laboratorním pokusu vyhledával nepolapitelné částice temné hmoty, ve skutečnosti ještě lehčí než jsou vlastní kandidáti temné hmoty, jenže tyto druhy pokusů jsou v podstatě nulovými pokusy10, zrozené z potřeby najít prvky kosmologie velkého třesku. Ale všechny