Obsah: Úvod . 4. 1. Slované . 7. 1.1 Příchod Slovanů . 7. 1.1 Slované a jejich víra v božstvo ( polyteizmus) . 7. 1.2 Kult uctívání božstva . 9. 2. Rozdělení bohů podle významu lidstva . 11. 2.1 Hlavní bohové . 11. Svarog . 12. Svarožic – Dažbog. 12. Perun . 12. Veles . 13. 2.2 Ruský okruh – bohové východních Slovanů. 14. Stribog . 15. Chors . 15. Simargl . 15. Mokoš . 16. Trojan . 16. 2.3 Polabsko pobaltský okruh – západní Slované . 17. Svarožic – Radogost . 17. Svantovít . 18. Triglav . 19. 2.4 Další božstvo uctívané Polabany a Pobalťany . 20. Prove . 20. Podala . 20. Živa . 20. Černoboh . 20. Pripegala . 20. 1 Rugievit . 21. Polevit . 21. Porenutius . 21. Gerovit . 21. Morana . 21. 2.5 Nepodložení bohové . 22. Lada . 22. Baba . 22. Děvana . 22. 3. Duchovno starých Slovanů . 23. 3.1 Kult uctívání zvířat, rostlin a věcí . 23. 3.2 Oslavy roku . 23. 3.3 Duchové a démoni . 24. 3.4 Lesní bytosti . 26. 3.5 Polní bytosti . 27. 3.6 Duchové času . 27. 4. Báje, balady, pověsti a pověry . 28. 4.1 Báje o Svarogovi . 28. 4.2 Báje o Svarožicovi . 28. 4.3 Báje o Radegastovi . 29. 4.4 Zrození Dažboga . 30. 4.5 Mokoš . 31. 4.6 Balady – Polednice, Vodník (Karel Jaromír Erben) . 33. 4.7 Pověry – Světlonoši, Zlatobaba . 36. 5. Vlastní tvorba . 39. 5.1 Zobrazování božstva . 39. 2 5.2 Pohled na svět Slovanských Bohů ve výtvarné výchově . 40. 5.3 Vlastní tvorba . 41. 6. Slovanství a Bohové očima dnešních umělců . 44. 6.1 Jak vidí Slovanské bohy Oldřich Unar . 44. 6.2 Smysl Slovanství pro Lojzu Baránka . 46. 6.3 Jiří Rejda – kamenosochař . 48. Závěr . 51. Resumé . 53. Summary . 53. Použitá literatura . 55. Seznam příloh . 57. Přílohy . 59. 3 Úvod VkaždémdobrémčlověkusídlíBůh,ikdyžnevíme jaký. (Lucius AnnaeusSeneca) Každý člověk věří, každý člověk má v mysli „nějakého svého Boha,“ myšleno ve vztahu člověk a víra v jeho lidskou představu, duševní nebo fyzickou.Od pradávnalidé uctívali své bohy,ve velké míře se klaněli přírodě a jejím přirozeným zákonům, které si zaznamenávali vpodobě nástěnných malebnebodřevěnýchtotemů,kamennýchahliněnýchsošekatp. Lidé chtěli zachovat své „nadpřirozeno“ po celé věky. To přetrvalo dodnes. Dnešní podobu bohů si můžeme vysvětlovat jinak, někdo věří vpřírodu,někdo ve víru země jako živitelky.Někdo uctívávesmírajiný zase společnostlidí. Bezpochyby se dáříct,že lidé ve chvíli své slabosti abeznaděje prosí svéhoBohaopomoc. Nejlepšímzpůsobem jak poznatBoha, jemilovatconejvícevěcí. (VincentvanGogh) Kult uctívání nám byl přenechán a předáván našimi předky. S lované byliduchovněvelicespjatispřírodouavesmírem. Své náboženství avíru vbohy si dokážeme představit každý jinak, po svém. Svou vírou neničili, ctěným bohům byly vtisknuty lidskou rukou nadlidské vlastnosti do lidské podoby/formy.Svou ideu potřebovali tak jako člověk vkterémkoliv období vývoje lidstvaasvěta,vychrlit do světa.Dnes to považujeme za historii aumění, avšak stále se vněkom znás někdy potvrdí člověk-duchmyšlenkami„Slovan.“ PravýSlovansanepustídoničohobeztoho, abyneprosilBohaakaždédielo završí tým, žeBohuza jeho pomoc poďakuje.(LudovítŠtúr) 4 Protože je diplomová práce zaměřena na mytologii slovanských, pohanských Bohů, je důležité, abychom našli určité spojitosti se slovanskou mytologií a zabývali se též tématem historie a původu Slovanů, našich prapředků. Vpotaz musíme brát i to, kde se vůbec Slované „vzali,“ odkud přišli aco bylo hlavním smyslem jejich putování.Nezbytné je ukázat,jaký měli Slované vztah k náboženství,proč uctívali mnohobožství ajakým jazykem se dorozumívali.Pokud osídlili téměřcelou Evropu azpočátku obývali východní Rusko, komunikace mezi jednotlivými národy – kmeny postupně ztrácela společnérysy.Přestosedokážídomluvitzápadní,východníajižníSlované. Náboženství přetrvalo u některých národů dodnes do té míry, jak se dřívetradovalo. Našepřítomnostvdnešnímsvětě jedůkazemslovanskévzájemnosti a pospolitosti. Lze ji spatřit u mnoha národů vEvropě. Někdy postrádáme takové „duchovno,“ jenž se nám vytrácí vlivem materiální přesycenostidnešní generacelidí. Člověk by se měl zamýšlet,zvažovat některáhlediska,poohlédnout se za minulostí, a dotýkat se dobových zvyklostí, které jsou nám sice časově vzdálené,ale byly nám ponechány nějaké „střípky,“jenom je třebaje „oprášit aslepit.“Účel práce,čili hledání,nám ukáže historii životalidí ahlavně jejich uctíváníamodly,kterébylypro jejichživobytínezbytností. Mápráce se opíráo minulost,přítomnost i vizi budoucnosti v podobě otisků do šamotové hlíny, představující božstvo, které bylo uctíváno. Volba práce shlínou je výtvorem představivosti aobrazu takového boha,jakého se člověkmůžehmatatelnědotknout. Jak vidí lidé dnes praslovanskou historii auctívání bohů,je možné klást otázky některým zlidí, kdo se tvorbou a božstvem vumění zabýval, proto jsemserozhodlaodkázatnaautorydnešníumělecké,avšakilidovéscény. Kdyžse zeptáme žáků nebo studentů na základní či střední škole,kdo jetoSvarog(prabůhnadvšemibohySlovanů),zřídkakdoznich odpoví. O řeckém panteonu bohů se dozvídáme přímo ve výuce dějepisu, možnájetomódní,aleoslovansko –evropskémpanteonunevímetéměřnic. 5 Je proto důležité připomenout i to hledisko, proč se nevyučuje o jiných, důležitých poznámkáchapramenechnašínárodní historie. O slovanských bozích aduchovnu Slovanů lze učit alternativní formou výuky. Studenti se mohou představit svými názory apostoji jak ve výtvarném směru, tak i v jiném odlišném, například lze na toto téma nahlížet zjazykového pohledu, historie, průzkumem atd. Zajímavou částí mé práce jsou „jakési“rozhovory apovídání slidmi zoblasti Valašska,kteří se zabývají tvorbou umělecky lidovou inklinující křemeslu řezbářství,kamenosochařství a keramiky. Pro některé znás se jedná o netradiční rozhovory směřující ke zesměšnění, avšak je to důležitou součástí a spojitostí mé práce slidovým uměním trochu jinak a„povídání“některých zumělců vnářečí se mi jeví na „místě.“ Protosezdábýtpsaní oslovanskýchbozích zpočátkuspíšeteoretické, ale vdruhé polovině je odkazováno ke smýšlení praktickému, což spolu vzájemně souvisí anedáse úplně vyloučit praktickáčást – keramikabezteorie -historie. 6 1. Slované a jejich víra v božstvo 1.1PříchodSlovanů Slované se objevili vEvropě v období vládnoucí Sámovy říše (6.7. století),vdoběstěhovánínárodů,osídlovali jednotlivékoutyEvropy. Po dokončení jejich migračního procesu a konsolidaci nových slovanských sídel došlo krozdělení do jednotlivých „větví“ slovanského národa, a to do skupiny západní, východní a jižní. Začaly se vyvíjet i jednotlivé národní jazyky. Do větve západní se řadí národ Čechů, Slováků, lužických Srbů, Polabanů, Poláků a Kašubů, o nichž bude řeč i vdalším pojetí Slovanů jako takových. Do jižní větve patří Slovinci, Srbové, Chorvati, Bulhaři a také Makedonci. Kvýchodním Slovanům mají blízko Bělorusové, Ukrajinci a Rusové. Proč takové rozdělení? Abychom měli představu o tom, kde všudypřítomní byli lidé, nejdříve smýšlející vpodobě jednotného etnika jako celku apoté se rozčlenili do jednotlivých skupin podle oblastí,kde žili ažijí po celýčas. Slované svým příchodem ze své pravlasti přinesli nejen svůj život,ale svéduševno,kulturu,jinýmrav,tovšeadalšípodstaty bytítvořící mytologii. Slované sebou přinesli své praktiky o uctívání jednotlivých bohů, jež měly odlišné atributy afunkce.Důležitou součást jejich mytologie tvořilataké tzv. démonolatrie , tj.uctívánídémonů –přírodníchduchů. O náboženství starých Slovanů je málo zmínek, domněnky tvrdí, že silně potlačované křesťanství a samotní vladaři svých zemí, ovlivněni křesťanskou vírou a její silný vzestup v9.století jsou následkem postupného pohlcováníazatracovánívíry,jenžseopíráo„vícerobohů,“nežli jetomu ukřesťanů. Někteřívládcovénechalisnástupemkřesťanstvípálit,bortitsochy atotemy slovanských, pohanských bohů.Tehdy bylo preferování tohoto kultu považovánozapohanství.Čímžtitolidébylioznačenizanevěřícíarouhající. 7 Panteon slovanských bohů je podobný jiným indoevropským, upřednostňující různé národy.O jejich společném původu svědčí výraz bogъ, který označuje boha. Slovo pochází zíránského baga a je spřízněno se staroindickým bhaga, vpůvodním významu rozdělovatel bohatství, dárce dobra. „U Slovanů slouží bogъ jako obecnýpojem pro označení jednotlivýchbožsteva vtomto významu jej převzalo i křesťanství. Jeho původní obsah – „rozdělovatel bohatství“ – se skrývá ve slovech“ bohatý“, „zboží“ nebo vjejich opaku „ubohý“, „nebohý“apod.“ 1 Většina nálezů dokládá, že slovanští bohové měli lidskou podobu, důkazem jsou nejstarší nálezy – idol zAltfriesacku u Neuruppinu vNěmecku (druhápolovina6.století),postavasmužskouhlavouzdubovéhodřeva. „Je zcela evidentní, že Slované ještě před svým rozdělením na jednotlivé větve projevovali úctu více bohům (polyteismus) s pravděpodobnou variantou jednoho hlavního boha, jenžvévodilostatním(henoteismus).“ 2 Jestliže Slované věřili ve vícero bohů a zobrazovali je vlidské podobě, nastáváproblém,o jaké bohy se vlastně jedná. „Jejichjména známe až zdoby, kdy jednotlivé skupiny Slovanů žily již samostatným životem, často bez vzájemného kontaktu, takže vjejich kultovním životě došlo kznačným lokálním přeměnám a významovým posunům. Jde o obvyklý proces, který můžeme sledovat u všech starověkých kultů: starší božstva ustupují novým nebo dostávají alespoň nová jména.“ 3 Vuznávaných slovanských kultech hrála hlavní úlohu mužská božstva, kdežto ženská byla podřadnější, svým významem působila ženská božstva jako děsiví duchové. Ne však všechna, např. Mokoš – bohyně, nepůsobila zlo, zatímco víly, divoženky, rusalky ssebou nosily strach, bídu, zlo a nebezpečí. Jestli je tato myšlenka dána odpradávna a přisuzování charakteru „zla a nestydnosti“ jen ženskému božstvu,