Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Bakalářská diplomová práce 2016 Vojtěch Kadlec Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav filmu a audiovizuální kultury Vojtěch Kadlec (FAV; bakalářské kombinované) DEN MRTVÝCH Psychologické drama a jiná podoba gore subžánru v díle George A. Romera Neoformalistická analýza (Bakalářská diplomová práce) Vedoucí práce: Mgr. Michal Večeřa 2016 1 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. Vojtěch Kadlec 2 Na prvním místě bych rád tímto poděkoval vedoucímu mé bakalářské diplomové práce Mgr. Michalu Večeřovi za cenné rady a hlavně za trpělivost. Za inspiraci a podporu při psaní práce bych chtěl poděkovat Bc. Martině Hartlové a Mgr. Tereze Kadlecové. 3 OBSAH 1. ÚVOD .................................................................................................... 6 2. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ REFLEXE .......................... 9 2.1. NEOFORMALISTICKÁ ANALÝZA ....................................................... 9 2.1.1. Nástroje neoformalistické analýzy ........................................... 11 2.1.1.1. Dominanta a Syţet/Fabule ............................................... 11 2.1.1.2. Význam ............................................................................. 12 2.1.1.3. Motivace ........................................................................... 13 2.1.1.3. Mody narace ..................................................................... 15 3. KULTURNĚ-HISTORICKÝ A EKONOMICKÝ KONTEXT ..... 17 3.1. „ZOMBIE“ FENOMÉN ...................................................................... 17 3.1.1. Kořeny Zombie ......................................................................... 17 3.1.2. Zombie jako ţánr ...................................................................... 18 3.2. ZOMBIE FILMY „PŘED ROMEREM“ ................................................. 22 3.3. GEORGE A. ROMERO A JEHO TVORBA ........................................... 24 3.4. DEN MRTVÝCH – NÁMĚT ............................................................... 26 3.5. NATÁČENÍ ..................................................................................... 28 3.6. PROPAGACE, DISTRIBUCE A NÁVŠTĚVNOST ................................... 30 3.7. RECEPCE ....................................................................................... 33 3.8. ZOMBIE FILMY „PO ROMEROVI“ .................................................... 35 4. NEOFORMALISTICKÁ ANALÝZA .............................................. 39 4.1. ÚVOD ............................................................................................ 39 4.2. NARATOLOGICKÁ ANALÝZA .......................................................... 40 4.2.1. Vztah syţetu a fabule, alternativní flashforwardy .................... 40 4.2.2. Typologie postav ...................................................................... 44 4.2.3. Vztahové mechanismy a interakce postav, samotář Bub.......... 46 4.2.4. Interpretační model – Konec bez konce? ................................. 51 4 4.3. STYLISTICKÁ ANALÝZA ................................................................. 53 4.3.1. Mizanscéna ............................................................................... 53 4.3.1.1. Postavy a Bub ................................................................... 54 4.3.1.2. Masky a gore ztvárnění .................................................... 56 4.3.1.3. Prostor – Uvnitř zombie fikčního světa ............................ 58 4.3.2. Kamera jako tichý pozorovatel a dynamický střih ................... 60 5. ZÁVĚR ................................................................................................ 65 6. DOKUMENTAČNÍ PŘÍLOHY ........................................................ 69 6.1. OBRAZOVÉ PŘÍLOHY ..................................................................... 69 6.2. TABULKY ...................................................................................... 73 6.3. MERCHANDISING........................................................................... 74 6.4. SEGMENTACE SYŢETU ................................................................... 75 7. BIBLIOGRAFIE ................................................................................ 79 7.1. LITERATURA ................................................................................. 79 7.2. INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................... 80 7.3. FILMOVÉ DOKUMENTY .................................................................. 81 8. FILMOGRAFIE ................................................................................. 82 8.1. ANALYZOVANÝ FILM .................................................................... 82 8.2. CITOVANÉ FILMY .......................................................................... 83 9. RESUMÉ - ENGLISH SUMMARY ................................................. 86 5 1. ÚVOD V roce 1968 natočil reţisér George A. Romero svůj první film se zombie tematikou – Noc oţivlých mrtvol. Tento film znamenal redefinování jiţ zaběhlých norem ve vyprávění v zombie subţánru a uvědomění si nového pojetí hororu celkově.1 Postupně vznikla volná pokračování: Úsvit mrtvých (1978) a dále Den mrtvých z roku 1985. Tím se tak vytvořil triptych filmových děl, která jsou základem pro moderní chápaní zombie subţánru.2 Na příkladě posledního zmíněného filmu se pokusíme nastínit problematiku ţánrových postupů ve vyprávění, ale i stylu, tak jak vše pojali tvůrci filmu. V Noci oţivlých mrtvol je ustanoveno Romerovo pojetí zombie subţánru, svým inovátorským přístupem nastolil nové hranice a moţnosti. Jde o téměř psychologický film, který ve své aţ alegorické zpovědi popisuje kritické situace přeţití v uzavřeném prostoru ve světě, kde největší nebezpečí na první pohled mohou být odněkud neustále přikulhávající zombie postavy. Na pohled druhý představují největší nebezpečí lidé sami sobě, i přestoţe bojují s těmito zombie. Zombie postavy představují pouze katalyzátor, posouvající samotný děj a vývoj vztahů mezi postavami v uzavřeném prostoru dále. Úsvit mrtvých si s touto tematikou pohrává podobně, katalyzátorem událostí jsou opět opakovaně se navracející zombie, ale film disponoval jiţ větším rozpočtem, coţ se promítlo ve výpravě, dále přibyly větší davové scény, zombie masky a gore3 efekty byly detailněji propracovány, atd. 1. Birth of the Living Dead (Year of the Living Dead, Rob Kuhns, USA, 2013) 2. Birth of the Living Dead (Year of the Living Dead, Rob Kuhns, USA, 2013) 3. Pojem gore je odvozen od staroanglického výrazu gor (výkal, špína), který má stejný slovní základ jako slovo gyre a je rovněţ slovem příbuzným se staroněmeckým výrazem gor (špína), holandským goor (ubohý, otrhaný) a staroislandským gor (slizká substance). První uţití tohoto pojmu je datováno cca do r. 1150. Pojem byl údajně pouţíván v souvislosti se sraţenou krví a krví prolitou na bojišti. Později se toto slovo objevilo v Macbethovi (William Shakespeare), kde označoval nečistotu a špínu. Ve 20. století toto slovo oprášil americký reţisér Herschell Gordon 6 Třetí film Den mrtvých je pak průnikem prvků z obou předchozích filmů s tím, ţe se navrací k minimalističtějšímu pojetí (jako ve filmu prvním) – ke komorní zprávě z apokalyptického světa. Snaţí se opět nastínit moţnosti přeţití v zombie světě. Avšak stejně jako ve filmu druhém se pokouší popsat tento svět z pozice většího rozpočtu (efekty, kostýmy, masky, ztvárnění prostoru fikčního světa), ale ve snaze, aby nebylo zastíněno komorní vyznění filmu. Den mrtvých je výjimečný z několika důvodů. Jednak je završením Romerovy filmové trilogie, která opět vyuţívá prvků klasické hollywoodské narace; nastínění hlavních motivací postav, popsaní jejich protivníků, coţ jsou zombie, ale i postavy mezi sebou; ale posouvá ji dále. Začleněním „třetí strany“ – postavy ochočené zombie Buba, která figuruje na pomezí zombie a kterékoliv hlavní postavy – se Den mrtvých stává unikátním vhledem do studia lidskosti v rámci kinematografického ztvárnění. Právě postavou Buba se Den mrtvých liší od Romerových dvou předchozích filmů. Bub můţe připomínat tradiční motiv monstra a jeho stvořitele (od Frankensteinovo experimentu, Baţináče, po např. Střihorukého Edwarda, atd.).4 Avšak, jak jsem jiţ nastínil, Bub je „třetí stranou“ z hlediska vyprávění. Katalyzátorem, díky kterému (s průběhem děje) mění divák svou náklonnost buď k té „lidské“ či „zombie“ straně. Tato bakalářská práce se bude zabývat analytickým rozborem filmu Den Lewis, který svými filmy Krvavá hostina (Blood Feast, USA, 1963) a The Wizard of Gore (USA, 1970) tento pojem pevně ukotvil v kinematografickém světě. Viz ČENĚK, David (2016): Kašpárci, Bohové a vrazi aneb jak gore ke krvi přišel. Cinepur, č. 103, s. 69-71. 4. Dr. Frankenstein je původně literární postava z románu Mary Shelleyové z roku 1818. Jde o příbeh mladého ambiciosního vědce Viktora Frankensteina, který se pokouší stvořit umělého člověka. Toto téma bylo nesčetněkrát zpracováno. O první filmové zpracování se postaral reţisér James Whale v roce 1931. Film: Frankenstein (James Whale, USA, 1931). Baţináč neboli The Swamp Thing je příběh vycházející původně z komiksu. Jde o postavu doktora, který se pokouší vytvořit hybridního jedince tvořeného z rostlinných i ţivočišných částí. Film: Msta přichází z močálu (The Swamp Thing, Wes Craven, USA, 1982). Střihoruký Edward je postava ze stejnojmenného filmu. Původně vznikl Edward jako pokus jednoho vědce vetknout stroji lidskou duši. Film: Střihoruký Edward