Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář dějin umění Kristýna Navrátilová Milánský Pašijový diptych Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Ivan Foletti, M.A., Ph.D. Brno 2015 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………………… 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, díky nimž mohla být vytvořena tato práce. Děkuji mé rodině, především babičce Lidmile a dědečkovi Zdeňkovi Navrátilovým, za podporu nejen při psaní diplomové práce, ale i po celou dobu mého studia. Děkuji mým spolubydlícím v bytě na Via Giorgio Vasari v Římě, Alžbětě Filipové, Kristýně Pecinové, Sabině Rosenbergové, Daniele Křižanové, Janě Gazdagové, Ondřeji Hnilicovi, Martinu Jakubčovi a dalším, za milou společnost a pomoc a povzbuzení při práci. Dále děkuji salesiánům působícím ve Staré Zagoře v Bulharsku za vstřícnost a možnost propojení práce na tomto díle s dobrovolnickou činností. Velké díky patří vedení Bibliothecy Hertziany a École française de Rome za umožnění vstupu a využívání jejich bohatých knižních fondů. Děkuji mnohokrát restaurátorovi Franco Blumerovi za poskytnutí fotografií a informací o restaurování Pašijového diptychu. V neposlední řadě děkuji profesorce Anně Nikolove za pomoc s překladem latinských textů a otci Jiřímu Svobodovi za zprostředkování překladu. Rovněž děkuji Zuzaně Frantové za pomoc v začátcích práce a při tvorbě obrazové přílohy. Nejvíce bych chtěla poděkovat mému vedoucímu práce Ivanovi Folettimu za neocenitelnou podporu, rady a vedení, neustálou ochotu mi pomoci (nejen) ve chvílích bezradnosti a poskytnutí možnosti studia v Římě, díky nimž mohla vzniknout tato práce. 3 Obsah Úvod 6 1. Stav bádání 9 1.1 Počátky vědeckého bádání 9 1.2 Diskuse o dataci 10 1.3 Oblasti bádání od 2. poloviny 20. století 18 Závěr 25 2. Datace diptychu 26 2.1 Formální náležitosti a srovnání 27 2.2 Ikonografické náležitosti a srovnání 30 Závěr 33 3. Provenience diptychu 34 Závěr 36 4. Funkce diptychu 38 4.1 Karel Veliký a kodifikace podoby liturgie 40 4.2 Ordináře, sakramentáře a zapisování na diptychy 43 5. Křestní liturgie 47 5.1 Křest dětí 47 5.2 Příprava na křest 51 5.2.1 Zapisování ke křtu 53 5.2.2 První a druhé skrutinium 54 5.2.3 Třetí skrutinium 55 5.2.4 Čtvrté, páté a šesté skrutinium 56 5.2.5 Sedmé skrutinium 56 5.3 Křestní obřad 58 6. Ikonografie diptychu a křest 61 6.1 Liturgie a liturgická čtení ve velikonočním týdnu 65 Závěr 66 4 7. Chybějící Ukřižování, nápodoba raně křesťanského umění a karolinský revival 68 7.1 Ukřižování v raně křesťanském období 68 7.2 Karolinský revival 71 Závěr 76 Závěr 78 Prameny a literatura 81 Korpus výjevů 97 Obrazová příloha 122 5 Úvod V Museu del Duomo di Milano se nachází sbírka pozoruhodných slonovinových předmětů. Mezi ně patří tzv. Pašijový diptych (obr. 1). Jak již jeho název napovídá, znázorňuje výjevy z Kristových pašijí a události po Kristově zmrtvýchvstání. Bývá nazýván také Latinským diptychem. Nebbia uvádí dva důvody pro toto pojmenování. Prvním z nich je odlišení od Řeckého diptychu, který se rovněž nalézá ve sbírkách milánského musea. Druhé vysvětlení se týká stylového hlediska, které též souvisí s Řeckým diptychem. Na rozdíl od něj, jak tvrdí Nebbia, duch a způsob utváření Latinského diptychu nesou typické západní rysy.1 Diptych tvoří dvě slonovinové destičky o velikosti asi 31,5 x 11,1 x 0,9 cm.2 Každá z nich je zasazena v dřevěném, řezbou, stříbřením a zlacením zdobeném rámu, který zakrývá zadní stranu a boční hrany diptychu. Rám pochází z pozdější doby než diptych, patrně z 13./14. století.3 Na levém panelu se nacházejí čtyři výjevy z posledních hodin Kristova života: Mytí nohou apoštolům, Pilát umývající si ruce a Kristus odváděný k ukřižování, Jidáš vracející 30 stříbrných a jeho následné oběšení, a Vojáci hlídající Kristův hrob. Pravý panel navazuje scénami po Kristově zmrtvýchvstání: Ženy u hrobu, Kristus zjevující se ženám, Kristus zjevující se jedenácti apoštolům a Nevěřící Tomáš. V literatuře se uvádí jako původní místo uložení diptychu milánský kostel S. Ambrogio. V současné době se Pašijový diptych nachází v Museu del Duomo di Milano, které uchovává mimo jiné předměty z dómského pokladu. Mezi ně se řadí Pašijový diptych.4 V minulých dvou staletích se diptychu věnovaly asi čtyři desítky autorů. Někteří z nich zmínili diptych pouze letmo, jiní mu věnovali obsáhlejší práce. Zajímavou se jeví především debata o dataci diptychu, jež byla do nedávné doby problematická. Badatelé se však zabývali i dalšími otázkami. První kapitola této práce se snaží o co nejúplnější přehled jejich dosavadního bádání, vždy s krátkým zařazením jejich prací o diptychu do kontextu jejich života. Nastíněnou otázku datace můžeme v dnešní době již považovat za vyřešenou, tudíž tato diplomová práce nepřináší v oblasti datování diptychu mnoho nového. Druhá 1 NEBBIA, 1962, s. 24. 2 KAHSNITZ, 2010, s. 104. 3 Tamtéž. 4 GORI, 1759, s. 258–271; aj. Z nejnovějších FILLITZ, 2001; KAHSNITZ, 2010, s. 104; aj. 6 kapitola vychází ze závěrů Klause Wessela,5 který jako první přednesl ucelený souhrn argumentů pro dataci Pašijového diptychu do karolinského období, a na něj navazujícího Rainera Kahsnitze.6 Opírá se o stylové a ikonografické srovnání diptychu s díly z raně křesťanské a karolinské doby a dochází ke stejným závěrům jako oba citovaní autoři. Poněkud obtížnější se jeví určení provenience Pašijového diptychu, kterému se věnuje třetí kapitola této práce. Vychází z ikonografických nesrovnalostí výjevů zobrazených na diptychu, které dává do souvislosti s liturgickými čteními a jejich pořadím, ve kterém se předčítala ve Svatém a velikonočním týdnu. Posloupnost liturgických čtení se v jednotlivých oblastech křesťanského světa lišila, a pokud předpokládáme liturgické využití diptychu, mohou nás zmíněné nesrovnalosti navést k liturgii, pro niž byl diptych vytvořen. Závěr kapitoly přináší, či spíše opakuje hypotézu o původu diptychu a způsobu, jakým se dostal do vlastnictví milánského arcibiskupství. Další kapitola se zabývá určením funkce diptychu. Dosavadní debata ohledně této otázky se pohybovala pouze na hypotetické úrovni, jelikož nebyla známá podoba zadní strany diptychu kvůli rámu, který ji zakrývá. Při nedávném restaurování byl diptych vyňat z rámu a jeho zadní strana odhalila své tajemství (obr. 2). Z tohoto „objevu“ vychází předkládaná diplomová práce. Jak již bylo řečeno, předpokládá liturgické využití diptychu, a proto představuje prameny k soudobé liturgii, z nichž je možno čerpat, a hledá v nich zmínky – alespoň nepřímé, protože přímý popis užívání diptychů v nich nenajdeme – které odkazují na možnosti používání diptychu. Spojuje diptych s křestní liturgií, jejíž podobu v karolinském období představuje a do jejíhož rámce diptych zasazuje následující kapitola. Nezanedbatelnou část tvoří přehled, jakým způsobem byl vnímán od raně křesťanského období křest dětí, jenž v karolinské době převažoval nad křtěním dospělých, přestože liturgické obřady odpovídaly spíše dospělým katechumenům. Další část práce navazuje na předchozí kapitoly a snaží se prokázat souvislost diptychu s křestní liturgií prostřednictvím jeho ikonografie. Opírá se o spisy církevních otců, kteří chápou některé události zobrazené na diptychu jako křest nebo je s ním více či méně přímo propojují. S výjevy, u nichž církevní otcové žádný vztah ke křtu nezmiňují, nám opět pomáhá liturgie velikonočního týdne a uspořádání čtení, antifon a evangelií, jež se neustále vracejí k tématu křtu. 5 WESSEL, 1951. 6 KAHSNITZ, 2010. 7 Závěrečná kapitola se věnuje otázce karolinského revivalu, jehož prostřednictvím je možno vysvětlit velkou podobnost Pašijového diptychu s raně křesťanskými díly, která v minulosti tak často mátla autory zabývající se jeho datací. Objasňuje způsob myšlení a koncept karolinského renovatia, zasahující všechny oblasti života a směřující k obnově římského impéria v jeho křesťanské podobě, v jehož kontextu diptych vznikl. Rovněž se zaobírá vnímáním Kristova ukřižování a jeho zobrazováním v raně křesťanském období, na něž diptych navazuje vynecháním tohoto výjevu. Záměrem této diplomové práce je objasnit původní funkci diptychu na základě nedávného „objevení“ jeho zadní strany při restaurování. Jelikož se vzhledem k ikonografii předpokládá jeho využití při liturgii, lze čerpat z pramenů popisujících liturgickou praxi v karolinském období, v němž diptych vznikl. Dalším úkolem je zjistit, zda a jak tomuto využívání odpovídá ikonografie, a zařadit diptych do kontextu liturgie, karolinského období a způsobu uvažování, který je tomuto období vlastní. Propojení ikonografie diptychu s liturgií plní i další poslání, a to určení pravděpodobného místa vzniku diptychu. 8 1. Stav bádání Počátky zájmu badatelů o Pašijový diptych sahají do poloviny 18. století a dodnes nepřestávají vznikat práce o tomto uměleckém díle. Většina autorů se zabývá datací, případně i proveniencí diptychu. Můžeme zde vysledovat dva proudy, které se vymezují vůči sobě navzájem. Jedna skupina autorů pokládá diptych za dílo raně křesťanského umění, druhá jej řadí do karolinského období. Objevují se však i tací, kteří mají na dataci diptychu odlišný názor. Povětšinou se jedná o příspěvky do katalogových prací či krátké odstavce v přehledových knihách o umění, a proto příliš nerozvádějí důvody pro dataci a lokalizaci diptychu. V této kapitole se seznámíme s pracemi a názory jednotlivých badatelů, seřazenými chronologicky podle data vydání. 1.1 Počátky vědeckého bádání Poprvé v novověku se diptychem zabýval Antonio Francesco Gori (1691–1757) a přibližně o 20 let později Gaetano Bugati