Divadlo V Netradičním Prostoru, Performance a Site Specific

Divadlo V Netradičním Prostoru, Performance a Site Specific

Václav Cílek F Makonj R Karel Karel A Benjamin G Martin N Michal Kukučka E Koleček R Tomáš RULLER Radoslava Radoslava VÁCLAVOVÁ Denisa Schmelzová KLÍ Šm Miloslav M A Í D ŠtOREK Rudolf Pavel TOMÁš ŽIžkA Divadlo v netradičním prostoru, performance a site specific současné tendence © Radoslava Schmelzová (ed.), Václav Cílek, Benjamin Fragner, Miloslav Klíma, Michal Koleček, Martin Kukučka, Karel Makonj, Tomáš Ruller, Rudolf Šmíd, Pavel Štorek, Radoslava Schmelzová, Denisa Václavová, Tomáš Žižka, 2010 Recenzenti: Roman Černík, Marta Smolíková © Akademie múzických umění v Praze, 2010 Cover & Typo © Jaroslava Janíčková, ISBN 978-80-7331-184-1 2 Úvodní publikace 3 Divadlo v netradičním prostoru, performance a site specific současné tendence Radoslava Schmelzová ed., Václav Cílek, Benjamin Fragner, Miloslav Klíma, Michal Koleček, Martin Kukučka, Karel Makonj, Tomáš Ruller, Rudolf Šmíd, Pavel Štorek, Radoslava Schmelzová, Denisa Václavová, Tomáš Žižka Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti OBSAH Předmluva (Tomáš Žižka) ................................................................................................................................ 8 Jiné podoby umění aneb Hledání kořenů umění místa (Radoslava Schmelzová) ..............................10 Dramaturgie jako komponent divadelního díla Varianta pro divadelní aktivity v netradičním prostoru k tématu Dramaturgické možnosti v netradičním prostoru (Miloslav Klíma) .........................................................34 Kurátor − Kontext − Výstava k tématu Alternativy 21. století (Michal Koleček) ................................................................................................48 Sociolog/ie/ v prostoru k tématu Sociologie prostorů (Rudolf Šmíd) .......................................................................................................64 Site specific – hledání jiného prostoru k tématu Site specific (Denisa Václavová a Tomáš Žižka) ...................................................................................84 Recyklace pojmu site specific k tématu Site specific (Tomáš Žižka) ................................................................................................................112 Transformace prostorů/ fenomén průmyslového dědictví k tématu Transformace prostorů (Benjamin Fragner) ........................................................................................122 Režijní tvorba v netradičních prostorech k tématu Režijní možnosti v netradičním prostoru (Karel Makonj) .....................................................................140 Umenie vidieť k tématu Herec jako site specific (Martin Kukučka) ..........................................................................................154 O festivalech – idea a financování k tématu Produkce netradičních míst (Pavel Štorek) ..........................................................................................176 Prezentace / Situace akce k tématu Scénografické možnosti netradičních prostorů (Tomáš Ruller) ............................................................ 184 Antropologie prostoru k tématu Antropologie prostorů (Václav Cílek) .................................................................................................212 O autorech ................................................................................................................................................. 236 Věcný rejstřík ............................................................................................................................................ 239 Použitá literatura ..................................................................................................................................... 240 Doporučená literatura ............................................................................................................................ 242 Summary ................................................................................................................................................... 248 PřEDMLuva Úvodní publikace nově otevřeného bakalářského studijního programu Divadelní tvorba v netradičních prostorech Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze otevírá kvalitativní zhodnocení klíčových tendencí divadla, jejichž základem je týmová spolupráce, a toto vytváření dočasných tvůrčích týmů je zaměřeno na divadelní tvorbu, na komunitní projekty v netradičních divadelních prostorech, jako jsou opuštěné, nevyužívané stavby, veřejný městský prostor či volná krajina. V této době se rychle proměňuje vymezení toho, co je, či není tradiční. Hranice uměleckých stylů jsou difuzní a bývají překračovány všemi směry. Divadelní činnost v netradičním prostoru má styčné body jak s tradičním divadlem, tak i s performancí, site specific art či s akčním uměním. I přes existenci těchto směsných stylů jasně vnímáme, že hranice mezi „tradiční“ a „jinou“ divadelní akcí již nejméně sto let existuje a že není vázána jenom na netradiční fyzický prostor, ale že jiným způsobem pracuje rovněž s časem a zejména se sociálním prostředím. Netradiční divadelní prostor je takovým typem fyzického prostoru, který není pro divadelní činnost obvykle využíván, anebo jakýmkoliv fyzickým či metafyzic- kým (například sociálním) prostorem, jenž je využíván divadelně novým způsobem. Současná divadelní kritika sleduje a charakterizuje divadlo jako neměnný artefakt bez osobního nasazení, bez vlastní angažovanosti, bez risku. Divadlo se rychle vyvíjí, dávno v něm už nejde jenom o estetiku, často se pohybuje na pomezí aktivismu a politického umění. Komunitní umění je dnes tím nejaktuálnějším, co se děje nejen v divadle, i když česká diva- delní kritika to zatím nezaznamenala, na rozdíl od kritiky výtvarné, která si začala všímat sociálního dopadu umění, oce- ňovat kolektivní autorství a reflektovat anonymitu jako klad. Divadlo se obrací ke svým počátkům, odstupuje od individu- alistických výkonů 19. a 20. století, kdy zdůrazňovalo a reflektovalo výjimečné autorství jednotlivce. 8 Dnešní kontext je zásadně odlišný. Není důležité, jak se tvůrce jmenuje, ale pro koho tvoří. Anonymita a kolektivismus se rozvíjejí mnohem razantněji, než tomu bylo v předchozích dvaceti letech, a rozplývá se v nich obecná globální tendence udělat svým individuálním činem – tvorbou, svou existencí „díru do světa“. Cílem tohoto typu progresivního trendu diva- dla je rozvíjet dialog s pojmenovatelnou komunitou, v níž se divadelní akce odehrává. Komunitní divadlo je současné spe- cifikum, a pokud herci nejsou ochotni skončit v komerční sféře produkované kulturním průmyslem, musí jako jeden z pro- tipólů zábavního průmyslu postavit živou, spontánní tvorbu tak, jak se to děje například v umění menšinových komunit Vietnamců, Ukrajinců, Romů, Afričanů, v divadle hraném s dětmi, seniory či v městské graffiti tvorbě sprejerů, squatterů. Divadlo je sociální akt, který má dopad na konkrétní komunitu, vytváří v ní určitou atmosféru a zprostředkovává kontakt mezi jejími členy, případně mezi nimi a okolním světem. „Klasické“ divadlo, které je u nás dnes spíše záležitostí konveč- ních schémat kulturního konzumu, může mít a má i jiné významy a možnosti. Pracovat s vyhrocováním názorů na kon- krétním místě, vytvářet komunitní vazby, hledat a nacházet řešení společenských, ale i jiných problémů, které jsou jinými metodami těžko dostupné. Může a mělo by být otevřenou diskusní platformou s důrazem kladeným na dialog. V divadle je zakódován silný sociální náboj, který svým postojem může nasměrovat společenskou pozornost ke komunitnímu učení a komunitnímu umění. Komunitní učení chápeme jako metodu, jejímž prostřednictvím studenti rozvíjejí své schopnosti a získávají zkušenosti účastí v aktivitách důležitých pro společenství. Mladí lidé často postrádají schopnost respektovat jiné generace, spolu- pracovat, vztahovat se ke svým vrstevníkům a dospělým konstruktivním způsobem. Komunitní a projektové umění pře- náší výukové osnovy do života společnosti a posiluje schopnost studentů analyzovat, hodnotit a syntetizovat řešení reál- ných situací. Monografie předkládá deset kapitol odborníků a vysokoškolských pedagogů, kteří definují nově vzniklý obor v mezioborovém rámci souvisejících disciplín. Nově otevřeným oborem nabízíme posluchačům prostor pro uvedení do problematiky site specific, „industriálu“, plenérové tvorby a performance na pomezí oborů a žánrů a poskytujeme náhled na problematiku vývojových trendů. Většina umělecké a vědecké práce se odehrává v pracovních týmech, pro tento druh spolupráce je zapotřebí rozvíjet i sociální chování a dovednosti, jakými jsou schopnost komunikovat a řešit konflikty, při- táhnout pozornost k aktuálním komunitním otázkám a problémům v souladu s rozvojem občanské společnosti. Tomáš Žižka 9 10 JINÉ podobY UMěNÍ ANEB HLEDÁNÍ kořENů UMěNÍ MÍsta Radoslava Schmelzová Ukázalo se, že umění je nepříjemný společník, protože je stále jinde; a toto jinde není ani uprostřed, ani na okraji a není ani mimo – je prostě jinde. Miroslav Petříček, Místa příběhů, 2009 11 Miloš Šejn, Aqua speculum, 1994, klášter Plasy, sympozium Hermit, videosonická projekce těla JINÉ podobY UMěNÍ ANEB HLEDÁNÍ kořENů UMěNÍ MÍsta Radoslava Schmelzová Při hledání onoho „jinde“ budeme vycházet z teze, že mezioborová syntéza ozna- čovaná širokým termínem site specific se vyvinula z konceptu totálního umělec- kého díla a jeho mnohem pozdějších variací − z forem event (události), happe- ningu, environmentu, akčního umění, performance, body artu, instalace, mini- malismu a konceptuálního umění, které se propojily v intermediální

View Full Text

Details

  • File Type
    pdf
  • Upload Time
    -
  • Content Languages
    English
  • Upload User
    Anonymous/Not logged-in
  • File Pages
    252 Page
  • File Size
    -

Download

Channel Download Status
Express Download Enable

Copyright

We respect the copyrights and intellectual property rights of all users. All uploaded documents are either original works of the uploader or authorized works of the rightful owners.

  • Not to be reproduced or distributed without explicit permission.
  • Not used for commercial purposes outside of approved use cases.
  • Not used to infringe on the rights of the original creators.
  • If you believe any content infringes your copyright, please contact us immediately.

Support

For help with questions, suggestions, or problems, please contact us