MASARYK UNIVERSITY FACULTY OF ARTS RIGOROSUM THESIS BRNO 2018 MONIKA RŮŽIČKOVÁ MASARYK UNIVERSITY Faculty of Arts Department of Slavonic Studies Area and Philological Studies Mgr. Monika Růžičková ROMANIA - THE PROBLEMS OF THE IDENTITY OF JEWISH WRITERS IN EXILE Rigorosum Thesis 2018 „Prohlašuji, že jsem předkládanou rigorózní práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.“ V Brně dne Podpis: Na tomto místě bych ráda poděkovala za spolupráci prof. PhDr Ivo Pospíšilovi DrSc., jehož cenné rady a připomínky pro mě byly neocenitelným přínosem. Slova poděkování za odbornou pomoc při zpracování dokumentace patří i PhDr. Jiřímu Našincovi a mému kolegovi Mgr. Milanu Malému za čas a trpělivost. Abstrakt Exil je možné chápat, jako odchod z domoviny. V Rumunsku se za exilové období označují léta 1945–1989, spojená především s komunistickým režimem. V dějinách rumunského národa hrál exil vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje literatura, psaná v exilu po roce 1945 jak rumunskými, tak židovskými literáty, nejen důležitou součást rumunského písemnictví, ale i projev národní identity. Po druhé světové válce se nejvýznamnějšími centry rumunského literárního exilu staly Španělsko, Francie, území dnešního Státu Izrael a USA, ke kterým měli rumunští spisovatelé tradičně nejblíže. Nejdříve do exilu odcházeli sympatizanti krajní pravice a monarchisté, jejichž cílem byl hlavně Madrid. První část disertační práce nastiňuje, jaký vliv měla na život a tvorbu židovských autorů ekonomická a politická situace, jak na tyto autory působila kultura a náboženství jejich předků, sociální prostředí i vlastní přesvědčení. Jejich literární odkaz není nahlížen izolovaně, nýbrž z politického, kulturního, společenského a náboženského úhlu pohledu. Druhá část práce seznamuje s exilovým literárním prostředím, srovnává nejvýznamnější autory exilové literatury v Izraeli a analyzuje jejich dílo. Rumunští Židé odcházeli do exilu postupně. V létech 1939–1949 v rámci první exilové vlny opustili rodnou zemi například Elie Wiesel a Aharon Appelfeld. Do druhé exilové vlny, probíhající v 60. a 70. letech minulého století, lze zařadit významné rumunské židovské intelektuály, například Alexandru Mirodana, Eugena Lucu a Šaula Carmela. Ve třetí, poslední vlně odlivu židovských spisovatelů, která proběhla od konce 70. resp. začátku 80. let, odešli do emigrace například Virgil Duda, Tatiana Lovinescu nebo Leon Volovici. Všichni tito lidé byli nuceni opustit domov a začít zcela novou životní i tvůrčí etapu v exilu. Jedná se o téma, které dosud zůstávalo na okraji zájmu – snad i proto, že v případě Rumunska jde o postkomunistickou zemi. Je relativně nové a zvýšené pozornosti se mu dostává teprve v posledních patnácti letech. Exilová literatura je nezbytně nutná pro pochopení nejen rumunské, ale i hebrejské identity a kultury, jíž tato přijala za svou. Prostřednictvím děl vybraných autorů si lze utvořit představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň nastínit rumunský židovský literární exil v Izraeli. Klíčová slova: Identita, asimilace, integrace, izolace, exil, emigrace, dvojí identita, diaspora Abstract Exile can be comprehended as leaving one’s native country. The exile period in Romania has lasted from 1945 to 1989 (i.e. from the beginning to the end of the communist regime). As exiles have always played an important role in the history of the Romanian nation, Romanian exile literature after 1945 represents an integral part of Romanian literature as a whole. After World War II the most important centers of the Romanian literary exiles became Israel, France and the U.S.A. (one of the first groups is represented by the sympathizers of the extreme right wing and the monarchists whose target was mainly Madrid) because the relations of Romania to these countries had been traditionally very close. The introductory chapter of the dissertation shows what effect exile had on the lives and work of Jewish writers, their economic and political situation, how they were influenced by the culture and religion of their ancestors, the social environment and their own beliefs. Their literary work cannot be seen individually, but from a wider political, cultural, social and religious point of view. The second part of the dissertation presents the exile literary work environment, compares the most significant authors of literature in exile in Israel, and analyzes their work. Romanian Jews left for Israel in waves. During the first wave from 1939 to 1949 left the Jewish writers Aharon Appelfeld and Elie Wiesel. In the second wave of the sixties and seventies left many Romanian Jewish intellectuals like Alexandru Mirodan, Eugen Luca and Shaul Carmel. In the third and final wave of Jewish writers, which ran from the late seventies to the mid-eighties belonged Virgil Duda, Tatiana Lovinescu and Leon Volovici. Romanian Jews were forced to leave their homeland and start their new and creative lives in exile. This topic has not been paid so much heed – possibly because it concerns a former communist country. So, it is relatively new and raw. The exile literature is necessary for understanding not only the Romanian but also the new Israeli identity and culture. On the basis of its selected works it is possible to get the picture not only of the creation and lives of individual writers during the process of integration, but also of the Romanian–Jewish literary exile in Israel. Keywords: identity, assimilation, integration, isolation, exile, emigration, double identity, diaspora Contents 1 INTRODUCTION ......................................................................................................................................... 9 2 THE OUTLINE OF ROMANIAN EXILE ............................................................................................ 12 2.1 Accessible sources of Romanian and Romanian-Jewish exile ............................... 12 2.2 Exile in general ........................................................................................................................... 15 2.3 Historical Romanian exile in literature ........................................................................... 16 2.4 Romania 1938–1989 ............................................................................................................... 19 2.5 An exile country – a new home ........................................................................................... 24 2.6 Identity in exile .......................................................................................................................... 28 2.7 Exile literature and its reception in Israel ...................................................................... 31 2.8 The reception of exile literature in Romania ................................................................ 37 3 THE HISTORY OF THE ROMANIAN JEWS IN LITERATURE ................................................. 41 3.1 The first literary documents ................................................................................................ 41 3.2 Later literary influences ......................................................................................................... 42 3.3 The image of the Jews in Romanian literature ............................................................. 43 3.4 Jewish contribution to literature written in Romanian language ........................ 44 3.5 The dilemma of personality – a Romanian or a Jew? ................................................ 45 4 ECONOMIC-POLITICAL INSIGHT ..................................................................................................... 48 4.1 Romanian anti-Semitism ....................................................................................................... 48 4.2 Romanian politics and exile .................................................................................................. 49 4.3 Communism and exile ............................................................................................................. 51 4.4 Romanian political arena in 1945-1989 ......................................................................... 53 4.4.1 The 1950s ........................................................................................................................ 53 4.4.2 The 1960s ........................................................................................................................ 56 4.4.3 The 1970s and 1980s ................................................................................................. 57 5 CULTURAL AND SOCIAL ASPECTS ................................................................................................. 59 5.1 The cultural identity of emigrants ..................................................................................... 59 5.2 Cultural associations and organizations in exile ......................................................... 61 6 THE VIEW OF THE JEWS IN THE WORK BY VIKTOR EMIL FRANKL ............................... 65 6.1 Biography ..................................................................................................................................... 65 6.2 Trotzdem ja zum leben sagen – the literary-dramatic experiment ...................... 67 6.2.1 The first phase ............................................................................................................... 68 6.2.2 The second phase ........................................................................................................