Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce SS-Sonderkommando Treblinka v první funk ční fázi Michal Chocholatý Plze ň 2015 Západo česká univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra historických v ěd Studijní program Historické v ědy Studijní obor Moderní d ějiny Diplomová práce SS-Sonderkommando Treblinka v první funk ční fázi Michal Chocholatý Vedoucí práce: PhDr. Roman Kodet, Ph.D. Katedra historických v ěd Fakulta filozofická Západo české univerzity v Plzni Plze ň 2015 POD ĚKOVÁNÍ Jsou mnozí, kterým jsem dlužen pod ěkování za pomoc se smysluplným uspo řádáním historických událostí spojených s prvním funk čním obdobím vyhlazovacího tábora Treblinka. P řesto je mezi nimi člov ěk, jemuž bych rád pod ěkoval p ředevším. Je jím dnes již zesnulý Edward J. Weinstein (familiárn ě Edi), n ěkdejší v ěze ň Treblinky, jenž byl o čitým sv ědkem soumraku její první fáze a p řechodu do fáze následující. Edi, jeden z té hrstky p řešivších Treblinku, s nimiž jsem udržoval osobní kontakty, mi nejdenou telefonoval až z New Yorku, kde bydlel, abychom si pohovo řili. Edi, moc si Vaší pomoci vážím! Pod ěkování samoz řejm ě pat ří i dalším o čitým sv ědk ům Treblinky, kte ří sice neprošli zkoumaným obdobím táborových d ějin, ale p řesto mi v mnoha sm ěrech pomohli jak v poznání treblinské historie jako celku, tak v nazírání na problematiku zcela specifickou optikou, kdy mi bylo díky jejich vst řícnosti umožn ěno vst řebávat cenné informace z první ruky. Prvním takovým člov ěkem je Samuel Willenberg, se kterým se znám již od roku 2002. Dalším je treblinský hrobník Elijahu Rosenberg, který mne seznámil se svým n ěkdejším spoluv ězn ěm Pinchasem Epsteinem. Oba jsou dnes již bohužel po smrti, stejn ě jako další ze vst řícných podporovatel ů mého zájmu, Kalman Teigman. Dalšími pomocníky mi byli Michael Tregenza, výte čný znalec vnit řní struktury personálu SS v táborech Operace Reinhard/t, stejn ě jako Robert Kuwałek, někdejší zam ěstnanec Státního muzea na Majdanku, který krátce p ůsobil jako vedoucí památníku vyhlazovacího tábora Bełżec. Robert Kuwałek zem řel v roce 2014 ve Lvov ě a je to on, jehož památce bych rád v ěnoval aktuální práci. Vynikajícím zdrojem informací je pak Chris Webb, jenž prezentoval poznatky svého badatelského týmu na stránkách www.deathcamps.org, nov ěji H.E.A.R.T,1 a se kterým udržuji dlouhodobý badatelský kontakt. Naše kniha The Treblinka Death Camp: History, Biographies, Remembrance vznikla soust řed ěním spole čného úsilí vycházejícího z našeho dlouholetého výzkumu dějin tohoto tábora. Během něj jsem se navázal kontakty s mnoha dalšími odborníky, kterým jsem také dlužen sv ůj dík. Jsou jimi pánové Zvika Oren a Noam Rachmilevitch z Kibucu bojovník ů ghetta na severu Izraele či Alexander Abdo z Hesenského státního archivu, který mi laskav ě poskytl kopie korespondence Irmfrieda Eberla. Dík dlužím 1 http://www.holocaustresearchproject.org taktéž svému školiteli Romanu Kodetovi, který mi byl b ěhem četných konzultací zdrojem mnoha tv ůrčích podn ětů a poskytovatelem řemeslných rad. Prohlašuji, že jsem práci zpracoval(a) samostatn ě a použil(a) jen uvedených pramen ů a literatury. Plze ň, duben 2015 ……………………… Obsah 1 Úvod............................................................................................. 1 2 Základní periodizace táborových d ějin ..................................... 5 Část chronologická .......................................................................... 14 3 Geneze výstavby tábora........................................................... 15 4 V provozu................................................................................... 24 4.1 Červenec 1942.................................................................................................. 24 4.2 Srpen 1942 ....................................................................................................... 28 4.2.1 Příchod Kurta Huberta Franze do Treblinky ............................................ 32 4.3 Situace v ězňů a transporty ............................................................................... 36 4.4 Kolaps systému ................................................................................................ 38 5 Soumrak I. fáze.......................................................................... 43 5.1 Stangl jako Eberl ův nástupce........................................................................... 47 5.2 Organiza ční a procesní zm ěny ......................................................................... 51 5.3 Vstup do II. fáze............................................................................................... 60 Část topografická ............................................................................. 62 6 Táborová topografie v první opera ční fázi.............................. 63 6.1 Lazarett............................................................................................................. 66 6.2 Přijímací oblast a svlékací plac........................................................................ 69 6.3 Totenlager a plynové komory .......................................................................... 72 6.4 Shrnutí.............................................................................................................. 76 Exkurzy.............................................................................................. 78 7 Po čátek vyhlazovací akce – Vyhlazování ješt ě p řed 23. červencem 1942? ................................................................................................. 79 7.1 Czarkowski vs. Z ąbecki ................................................................................... 79 8 Životopis MUDr. George Rolfa Irmfrieda Eberla..................... 87 9 Záv ěr .......................................................................................... 93 Seznam použitých zkratek ............................................................... 97 Seznam použitých pramen ů ............................................................ 98 Resumé............................................................................................ 101 Přílohy.............................................................................................. 102 1 Úvod Ačkoli na téma d ějin tábora okamžitého vyhlazení Treblinka vznikla již řada publikací a článk ů, a to zejména v celosv ětovém m ěř ítku, nebyla dosud vydána žádná česká původní v ědecká monografie analyzující jeho d ějiny. Dokonce i p řekladové literatury je na českém trhu poskrovnu, ačkoli od roku 2006 je možné zaznamenat jistý nár ůst publikací tematicky zam ěř ených práv ě na Treblinku. Po p řekladu zásadní knihy od Jicchaka Arada, kterého se v roce 2006 zhostil Lud ěk Vacín, se ší řením literatury o Treblince v českém prost ředí za čalo zabývat p ředevším vydavatelství Víkend, které produkuje p řeklady memoár ů bývalých treblinských v ězňů . Do té doby však byla českému čtená ři k dispozici pouze memoárová kniha z pera Richarda Glazara: Treblinka, slovo jak z dětské říkanky , která se k dnešnímu dni do čkala již dvou vydání. Přesto chybí zásadn ější práce české akademické provenience, jež by doplnila pozvolna se rozr ůstající aparát literatury o Treblince a zárove ň vnesla do problematiky i jistý heuristický p řehled ke studiu d ějin tohoto tábora. Na ja ře 2014 vyšla v nakladatelství Ibidem-Verlag anglickojazy čná kniha The Treblinka Death Camp: History, Biographies, Remembrance, na které jsem se podílel jako spoluautor. Kniha se snaží komplexn ě zmapovat d ějiny Treblinky se zohledn ěním mén ě známých pramen ů. Do práce jsem p řisp ěl mimo jiné zpracováním raného treblinského období (jaro 1942–srpen 1942), které hodlám v aktuální diplomové práci rozpracovat a podrobit hlubší analýze, protože si uv ědomuji, že je nap říč badatelským spektrem zam ěř eným na Treblinku historiograficky velice málo zmapované. Právě z toho d ůvodu hodlám navázat na své p ředchozí badatelské úsilí a do zevrubného přehledu shrnout práv ě první fázi aktivit v tábo ře smrti Treblinka. Před lety mne m ůj zájem o toto období motivoval k sepsání beletristické knihy Jiné místo, jiná doba , kde jsem na základ ě mnohých dostupných fakt ů vystav ěl více mén ě smyšlený p říb ěh o Treblince, kdy jí vládl Irmfried Eberl, první táborový velitel. Již tehdy jsem vycházel z řady historických pramen ů, které jsem za čal soustavn ě shromaž ďovat. Protože si uv ědomuji v ědeckou bezcennost beletristického zpracování „eberlovské Treblinky“, rozhodl jsem se p řistoupit k témuž tématu z akademické platformy. Vím, že ve své podstat ě nemohu p řijít s ni čím p řevratn ě novým, s revolu čním pohledem na d ějiny Treblinky, ale p řesto se domnívám, že komplexní pohled na její - 1 - první funk ční období dosud ve v ědecké literatu ře chybí. Bylo velice t ěžké, a vlastn ě nemožné, najít o čitého sv ědka tohoto období a využít tak vlastního výzkumu metodou orální historie, s výjimkou pana Edwarda J. Weinsteina, který mi poskytl cenná sv ědectví důležitá pro pochopení situace ukon čující zkoumané období, stejn ě jako mi byl nápomocen p ři detailních nákresech táborové topografie, čímž cennými informacemi přisp ěl k rozkrytí p řem ěny tvá řnosti tábora. Mými dalšími pomocníky a konzultanty byli i jiní očití sv ědkové Treblinky, stejn ě jako specialisté na danou problematiku z Polska, Velké Británie či Izraele, jimž jsem vyjád řil své pod ěkování v příslušné části této práce, a proto bych na tomto míst ě rozvedl jen některé aspekty jejich jinak velice rozsáhlé podpory. Zvika Oren a Noam Rachmilevitch