Jiho česká univerzita v Českých Bud ějovicích Teologická fakulta Katedra církevních d ějin a patristiky Diplomová práce POUTNÍ RUCH VE 20. STOLETÍ V LOMCI Vedoucí práce: doc. ThLic. PaedDr. Martin Weis, Th.D. Autor práce: Petr Centko Studijní obor: Pastora ční asistent Ro čník: pátý 2008 Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracoval samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách. 26.11. 2008 2 Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. ThLic. PaedDr. Martinu Weisovi, Th.D. za cenné rady, p řipomínky a metodické vedení práce. Pod ěkování pat ří také lomeckým řeholním sestrám – zejména S. M. Mlad ě a S. M. Marcele – za poskytnutí literatury, pramen ů a množství informací. Dále velmi d ěkuji Mgr. Magdalen ě Fryšové za její pomoc s jazykovými korekturami, v neposlední řad ě všem nejmenovaným, kte ří m ě jakýmkoliv zp ůsobem podporovali. 3 Obsah Úvod ........................................................................................................................ 5 1. Seznámení s poutním místem Lomec ................................................................. 9 1.1 Místopis ......................................................................................................... 9 1.2 Historie .......................................................................................................... 9 1.3 Legenda o p ůvodu milostné sošky Panny Marie ......................................... 12 1.4 Šedé sestry ................................................................................................... 12 2. Shrnutí poutního ruchu od jeho po čátku do roku 1900 ..................................... 18 3. Poutní ruch p řed nástupem komunistického režimu (1900-1948) .................... 23 4. Od po čátku komunistické totality do doby normalizace ................................... 31 5. Normalizace ...................................................................................................... 32 6. Pout ě po roce 1989 do sou časnosti ................................................................... 57 7. Významné osobnosti ......................................................................................... 83 Prameny ............................................................................................................. 93 Literatura ........................................................................................................... 93 4 Úvod Tématem p ředkládané diplomové práce je poutní ruch ve 20. století v Lomci. Cílem je tedy ukázat náboženský život související s poutním ruchem na tomto starobylém míst ě na pozadí významných událostí zmín ěného období. Těmito významnými událostmi nemíním pouze takové historické p řed ěly, jakými byly sv ětové války či nástup komunistické totality po roce 1948, ale kup ř. i některá rozhodnutí, kterými státní ú ředníci ovliv ňovali náboženský život i na takových místech jako byl Lomec. Bylo možné, aby docházelo i k takovým „absurdním“ situacím, jako na po čátku sedmdesátých let, kdy tehdejší státní úředníci za čínali zakazovat konání venkovních poutí, ale na druhou stranu v roce 1971 v Lomci povolili vznik řeholního domu Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, p ři kterém zanedlouho vznikl charitní domov, který vedl státní úředník, jenž byl ve spisech veden pod ozna čením „tajemník“. Při zpracování zmín ěného tématu jsem se snažil použít veškerou dostupnou literaturu, r ůzné prameny, dobový tisk a další materiály. O problematice poutního ruchu a o d ějinách Lomce do sou časnosti napsalo kratší či obsáhlejší díla n ěkolik autor ů. Jedná se o díla v ědecká i populární, v posledních letech existuje i bakalá řská práce, která se tématem okrajov ě zabývá. Jednotlivé texty zmíním i kriticky zhodnotím až p ři jejich použití v této diplomové práci. Jejich seznam se nachází v Seznamu pramen ů a literatury na konci mé práce. Po probádání literatury bylo nutné prozkoumat dostupné prameny. Pramenný výzkum jsem provedl ve Státním oblastním archivu v Třeboni, Státním okresním archivu v Písku a Státním okresním archivu ve Strakonicích. V prvních dvou archivech – v T řeboni a v Písku – se k této problematice dochovaly pouze zlomky informací. V ětšina archivních materiál ů jsem proto získal ve Strakonicích. Jednalo se o doposud jen okrajově zpracované nebo v ůbec nezpracované archivní fondy. Jejich seznam se nalézá taktéž v Seznamu pramen ů a literatury , jejich kritikou se op ět zabývám v jednotlivých kapitolách. 5 Krom ě archivních pramen ů jsem použil i dobový tisk – kup ř. časopis Ave z Lome čku, brožuru Divotvorná Matka Boží na Lomci u Netolic, dále jiné nevydané prameny - lomeckou farní kroniku a sv ědectví pam ětník ů. Dosti informací jsem získal od S. M. Marcely, která mi p řevypráv ěla celou historii Lomce od roku 1971, tedy od roku, kdy tam sestry začaly p ůsobit. Práv ě ona žije v Lomci od samotného vzniku kláštera. Dnes je už jedinou pam ětnicí tehdejší doby – z jejího vypráv ění mám zachován zvukový záznam. N ějaké informace jsem získal také z rozmluv s místními farníky. Veškeré materiály k tomuto tématu jsou r ůzné povahy a mají r ůznou výpov ědní hodnotu, a proto chci hned na za čátku zd ůraznit, že práv ě tato r ůznost byla brána v úvahu, jak p ři jejich kritice a interpretaci, tak p ři samotné tvorb ě práce. Ke kritice pramen ů musím dodat, že pro mne nebylo lehké tuto tématiku zpracovat, protože – jak jsem již nazna čil výše – bylo mnoho materiálu v období totalitního režimu zni čeno. Místy jsem byl vd ěč ný za každý článe ček nebo informaci, která se k tomuto tématu vztahovala, a čkoli ji nebylo často možné ověř it. Informace na čerpané z literatury a pramen ů mi do zna čné míry ur čily strukturu celé práce. Tam kde je to možné, postupuji chronologicky, tam kde je to nutné, tématicky. Diplomovou práci jsem roz členil do sedmi kapitol: První kapitola je rozd ělena do čty ř částí. Zde se zam ěř uji na stru čný popis poutního místa a jeho historii, dále zde uvádím p ůvod milostné sošky Panny Marie a vznik a život místní Kongregace. Další kapitola pojednává o poutním ruchu, od samého po čátku do roku 1900. V této kapitole popisuji za čátky Lomce – tehdejší církevní situaci, jak poutní, tak farní. V Lomci nebyl stálý kn ěz, proto mše svaté a pouti byly spíše příležitostné. Až v roce 1709, kdy p řichází do Lomce stálý kn ěz, jsou bohoslužby pravidelné. Také se zde slaví tzv. Malá pouť – Boží T ělo a „Hlavní“ pou ť, která se slaví pravideln ě, a to v ned ěli po svátku Narození Panny Marie ( 8. zá ří ), a také se za číná celkov ě rozr ůstat poutní ruch. Ve třetí kapitole se zabývám poutním ruchem p řed komunistickým režimem, tedy od roku 1900 do roku 1948. Zde uvádím roky, které jsou 6 zaznamenány v lomecké kronice. Krom ě poutí zde zmi ňuji významný rok 1929. Byl to jubilejní rok vyhlášený papežem Piem XII. jako vzpomínku na tisícileté výro čí úmrtí sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, který byl p řed 200 lety prohlášen za mu čedníka zpov ědního tajemství a zlaté kn ěžské jubilem papeže Pia XI. Toto jubileum bylo ješt ě papežem Piem XII. prodlouženo do konce června milostivého léta roku 1930. Dalšími významnými mezníky Lomce jsou roky 1909, 1930 a 1942, kdy zde prob ěhly lidové misie, které vedli redemptoristé. V letech 1943-1944 je v kronice zaznamenán nejv ětší po čet poutník ů – přicházeli prosit za odvrácení války. Čtvrtá kapitola této práce je v ěnována po čátku komunistické totality do období normalizace. K tomuto tématu se mi nepoda řilo získat tém ěř žádné podklady, tudíž jsem zmín ěnou problematiku více nerozvíjel. Nejvíce je diplomová práce zam ěř ena na pátou a šestou kapitolu, kde se zmi ňuji o po čátku tzv. normalizace – nastává útlum poutního života v Lomci. A hned po roce 1989 velký nár ůst poutního života, kdy krom ě Slavnosti T ěla a krve Pán ě a „Hlavní“ pouti za čínají od b řezna tohoto roku pravidelné pouti prvních sobot v měsíci a od října roku 1992 pravidelné tzv. Fatimské dny – památka Zjevení Panny Marie ve Fatim ě. Poslední kapitola pojednává o t řech významných kn ěžích – o P. Mědílkovi, o P. Brabcovi a o P. Hobizalovi, kte ří se zasloužili o rozkv ět mariánského poutního místa. Mariánské poutní místo Lomec se nachází p řesn ě na hranicích strakonického a prachatického okresu, p řibližn ě v půli cesty mezi m ěsty Vod ňany a Netolice. Lomecký areál, jehož dominantou je kostel zasv ěcený Jménu Panny Marie, je obklopen hustými lesy, proto jej zdálky není vid ět. P řesto je mezi lidmi velice znám a hojn ě navšt ěvován. Pro svojí velikou oblíbenost byl v minulosti – a je i v sou časnosti – nazýván lidov ě Lome ček. V úvodu chci zmínit, pro č používám výraz v Lomci či v Lome čku, p řestože v dnešní dob ě se v ětšinou mezi lidmi používá p ředložka na Lomci. Pokud vezmu v úvahu, že Lomec je obec, část Lib ějovic, je proto gramaticky správn ě použita p ředložka v. Předložka na by se dala použít v případ ě, že bychom mínili lomecký vrch, kopec. Literatura, kterou 7 jsem použil v této práci, používá oba tyto výrazy. Konkrétn ě v dobovém tisku – Věstník – 1929-1937. Tyto v ěstníky mají v jednotlivém výtisku použity ob ě předložky. Dnešní tisk – Ave z Lome čku používá pouze p ředložku na . 8 1. Seznámení s poutním místem Lomec 1.1 Místopis Lomec – lidov ě „Lome ček“, leží v lib ějovickém