MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY Bc. Ondřej Kolarczyk Obraz Varšavského povstání v polské literatuře Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski Brno 2010 1 Poděkování Za odborné vedení magisterské diplomové práce a podnětné návrhy při její tvorbě tímto děkuji prof. PhDr. Ludvíku Ńtěpánovi, Ph.D. 2 Prohlášení Prohlańuji, ņe jsem při zpracování magisterské diplomové práce pracoval samostatně a pouņíval pouze uvedenou literaturu. ............................................................... 3 Kiedy się w ludziach miłość śmiercią stała i runął na nas grzmiąc ognisty strop, błogosławieni ci, co im za mała była ta trwoga dla serc i dla rąk. Krzysztof Kamil Baczyński (Dzieło dla rąk) 4 Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 6 1. Polsko v průběhu války ........................................................................................................ 8 1.1 Německá ofenzíva .......................................................................................................... 9 1.2 Okupační teror a holocaust .......................................................................................... 11 1.3 Domácí a zahraniční odboj ........................................................................................... 14 1.4 Cesta k osvobození Polska ............................................................................................ 16 1.5 Varšavské povstání ....................................................................................................... 17 2. Kulturní život v „podzemí“ ................................................................................................. 21 3. Literatura v době Varšavského povstání ............................................................................ 26 3.1 Poezie ........................................................................................................................... 27 3.1.1 Zbigniew Jasioski ................................................................................................... 40 3.1.2 Mieczysław Ubysz ................................................................................................. 46 3.1.3 Krysztof Kamil Baczyoski ....................................................................................... 50 3.1.4 Soutěže a literární večery ...................................................................................... 56 3.1.5 Mýtus Varšavy v poezii .......................................................................................... 58 3.2 Próza ............................................................................................................................. 62 3.3 Drama ........................................................................................................................... 65 4. Obraz Povstání v díle Mirona Białoszewského ................................................................... 68 4.1 Tvorba Mirona Białoszewského ................................................................................... 69 4.2 Jazyk ............................................................................................................................. 71 4.3 Obraz Povstání z pohledu M. Białoszewského ............................................................. 74 4.4 Poslání a význam díla ................................................................................................... 74 5. Obraz povstání v poválečné literatuře ............................................................................... 77 Závěr ....................................................................................................................................... 90 Resumé ................................................................................................................................... 93 Bibliografie ............................................................................................................................. 98 Povstání zachycené očima fotografů ................................................................................... 103 5 Úvod Varńavské povstání se stalo jednou z nejtragičtějńích událostí v moderních dějinách lidstva. Na jednu stranu odváņný boj za svobodu, na straně druhé desítky tisíc mrtvých civilistů, obyvatel hlavního města Polska. Dlouhých 63 dní bojovali vojáci Zemské armády (Armia Krajowa) a povstalci proti německé armádě. Obrovské úsilí museli vyvinout také neaktivní účastníci povstání, aby jej přeņili a uchránili před smrtí své nejbliņńí. S povstáním je spjata velmi důleņitá etapa formování vlasteneckého cítění a stejně jako v mnoha jiných klíčových momentech historického vývoje národa, i v tomto případě sehrála podstatnou roli literatura. Jednalo se zejména o básnickou tvorbu, v popředí byla také publicistika. Mezi významnějńí autory období Varńavského povstání patřili mj. Zbigniew Jasiński a Mieczysław Ubysz. Mnoho dalńích nadějných básníků se ovńem konce druhé světové války nedoņilo. Aktivně se do povstání zapojili např. Krysztof Kamil Baczyński a Tadeusz Gajcy, aby oba poloņili své ņivoty při obraně Varńavy. Dalńí tvůrci v době vypuknutí povstání zrovna proņívali své dětství. Mezi nejznámějńí autory, kteří se zpětně vracejí k těmto událostem, patří Miron Białoszewski. Jeho Pamiętnik z powstania warszawskiego povaņuji za vrcholné dílo s tematikou Varńavského povstání. Ve Varńavě v době povstání pobývalo jeńtě mnoho dalńích výrazných postav polské kultury. Cílem mé diplomové práce je nastínit historický vývoj Polska v průběhu druhé světové války a ukázat, jak se jednotlivé zásadní události promítaly v literatuře. Samotné Varńavské povstání představím mj. úryvky z prací Czesława Miłosze a dopisů Krzysztofa Zanussiho. Hlavní část své práce chci zaměřit na literární ņivot během Varńavského povstání, pokusím se nastínit situaci ve vńech třech literárních druzích – poezii, próze i dramatu. Velmi důleņitou součástí práce je rovněņ umělecká literatura o Varńavském povstání, jeņ vznikala po roce 1945. Zejména potom dílo Mirona Białoszewského Pamiętnik z Powstania Warszawskiego, jeņ je ve své podstatě literárně zpracovaným deníkovým záznamem z Varńavského 6 povstání. Velmi barvitě a přesně popisuje boj na ņivot a na smrt, ale i snahu obyčejných obyvatel Varńavy o přeņití. V Białoszewského díle se poprvé – a na svou dobu tedy zcela atypicky – objevuje jako hlavní hrdina právě takový „obyčejný člověk“, nikoliv voják nebo povstalec. Ve své práci bych chtěl zejména vyzdvihnout ty, o kterých píńe Miron Białoszewski – obyčejné lidi, kteří museli v rozbořeném městě hledat obņivu a úkryt. Často se mluví o hrdinských činech povstalců a vojáků, jejichņ hrdinství je samozřejmě neoddiskutovatelné, ale zapomíná se na obyvatele, kteří museli ve městě ņít svůj „kaņdodenní“ ņivot a museli se starat o své nejbliņńí, často o děti. Drásavě realistické básně z Varńavského povstání napsala např. Anna Świrszczyńska, ale také bezpočet příleņitostných básníků-amatérů. Není moņné na tomto místě vńechny zmínit, proto jsem se pokusil vybrat alespoň ty nejdůleņitějńí a nejtypičtějńí, na jejichņ tvorbě lze ilustrovat průběh povstání a osudy nejen povstalců, ale vńech dalńích, kteří se ho zúčastnili aktivně či pasivně. 7 1. Polsko v průběhu války 1.1 Německá ofenzíva 1.2 Okupační teror a holocaust 1.3 Odboj 1.4 Osvobození 1.5 Varšavské povstání 8 1.1 Německá ofenzíva Německým útokem na Polsko byla 1. září 1939 v časných ranních hodinách zahájena 2. světová válka. Bez formálního vyhláńení války překročila německá armáda na různých místech hranice a zahájila rychlý postup do vnitrozemí. Symbolem počátku války se stala předevńím hrdinná obrana polské základny na Westerplatte1 při ústí Visly a polského zastoupení v Gdaňsku. K těmto událostem se později vrací ve své tvorbě mnoho básníků a oslavují hrdinnou obranu proti německé přesile. V básni Westerplatte Czesław Dobek2 velebí padlé hrdiny: Obce to imię, lecz polski ląd – Tu Polska krew spłyneła w morze. Płonące fale i dział grom, To pieśń hucząca o honorze. [...] Choćbyście bili tysiąc lat Ze wszystkich armat, z wszystkich lawet, Zostanie tam na wieki ślad, Ślad bohaterów polskich krwawy!3 Podobně laděná je báseň Konstantyho Idelfonse Gałczyńského Pieśń o żołnierzach z Westerplatte. Ti, kteří obranu Westerplatte nepřeņili, teď mohou v poklidu odpočívat v nebi. Nestěņují si na své bolestivé rány, na svůj osud, ale spokojeně si vykračují směrem na „niebieskie polany“, jak nebe nazývá sám básník. 1Westerplatte je malý poloostrov u ústí řeky Visly. Byl zde zahájen útok na Polsko 1. září 1939. Bitva, která se zde odehrála od 1. 9. do 7. 9., i samotné místo, jsou povaņovány za symbol polského protinacistického odporu. Po sedmi dnech bojů a vysilující obraně kapitulovali. 2 Czesław Dobek (1910–1973) – romanopisec a básník, který ņil v emigraci. 3 Dobek, Cz.: Westerplatte, in – Antologia polskiej poezji podziemnej 1939–1945, Warszawa 1957, s. 48. 9 Kiedy się wypełniły dni i przyszło zginąć latem, prosto do nieba czwórkami szli żołnierze z Westerplatte. (A lato było piękne tego roku). I tak śpiewali: Ach, to nic, że tak bolały rany, bo jakże słodko teraz iść na te niebiańskie polany.4 Francie a Velká Británie po počátečním pokusu o diplomatické řeńení krize sice o dva dny později deklarovaly válečný stav ve vztahu k Německu, na účinné bojové akce a přímou vojenskou pomoc ovńem polská strana čekala marně. Polsko se sice nebylo schopno dlouhodobě bránit, mohlo