Dokumentace zám ěru „V417/817 – zdvojení vedení“ dle § 8 a p řílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., v platném zn ění
PŘÍLOHA Č. 9 Posouzení vlivu zám ěru navrhované stavby na krajinný ráz podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném zn ění SEEB engineering s.r.o.
Prosinec 2020
POSOUZENÍ VLIVU NAVRHOVANÉ STAVBY A VYUŽITÍ ÚZEMÍ NA KRAJINNÝ RÁZ VE SMYSLU § 12 ZÁK. Č. 114/1992 SB
V417/817 – zdvojení vedení
Zpracovatelé: Mgr. Stanislav Mudra Mgr. Michaela Vallová Datum: srpen 2020
Mat ěj Mudra POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
V417/817 – zdvojení vedení
Posouzení vlivu navrhované stavby a využití území na krajinný ráz ve smyslu § 12 zák. č. 114/1992 Sb.
Be ňov, Přestavlky srpen 2020
2 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Obsah:
1 Úvod, cíl studie ...... 4 2 Metodologie ...... 5 3 Použitá terminologie ...... 7 4 Legislativa ...... 8 5 Popis hodnoceného zám ěru, p ředm ět hodnocení ...... 9 5.1 Základní technické údaje ...... 11 5.2 Umíst ění zám ěru ...... 12 5.3 Popis technického a technologického řešení zám ěru ...... 13 5.4 Varianty umíst ění vedení ...... 17 5.5 Předpokládaný termín zahájení realizace a dokon čení zám ěru a dobu provozu zám ěru ...... 18 6 Oblast krajinného rázu ...... 19 7 Dot čený krajinný prostor ...... 21 8 Koncep ční dokumenty vztahující se k ochran ě krajinného rázu ...... 23 9 Ochrana p řírody ...... 24 10 Obecná p řírodní charakteristika území...... 34 11 Obecná kulturn ě-historická charakteristika území ...... 52 12 Prostorová a charakterová diferenciace území ...... 61 Charakteristika dot čených krajinných prostor ů ...... 61 13 Vyhodnocení vliv ů ...... 81 14 Záv ěr ...... 161 15 Použité informa ční zdroje ...... 162
3 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
1 ÚVOD , CÍL STUDIE
Předkládané hodnocení vlivu zám ěru V417/817 - zdvojení vedení (dále také „zám ěr“) na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochran ě p řírody a krajiny je zpracováno jako samostatná studie. Předložená studie bude sou částí dokumentace EIA dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném zn ění, může se stát podkladem pro vydání souhlasu orgánu ochrany p řírody dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., pop ř. použita k dalším souvisejícím ú čel ům. Cílem této práce je vyhodnocení míry vlivu navrhované stavby a využití území z hlediska zásahu do krajinného rázu (aktuální hodnocení).
4 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
2 METODOLOGIE
Pro zpracování aktuálního (kauzálního) hodnocení lze standardn ě využít metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo zm ěny využití území na krajinný ráz, tzv. metoda prostorové a charakterové diferenciace území“ autor ů I. Vorla, R. Buká čka, P. Mat ějky, M. Culka a P. Skleni čky. Tato metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajiná řské kompozici, využívá standardizovaných krok ů hodnocení a objektivizovaných, všeobecn ě p řijímaných soud ů. Metoda posouzení vlivu navrhovaného zám ěru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znak ů a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy p řírodní a estetické kvality krajiny a z eliminace vliv ů tuto kvalitu snižujících. Další princip metody spočívá v rozložení celkového problému hodnocení na díl čí, samostatn ě řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení roz členit na řadu drobných rozhodnutí a eventuální nep řesnosti a odchylky, vyplývající z více či mén ě subjektivních pohled ů, takto eliminovat. Rozložení problému se standardně provádí: ° prostorovou a charakterovou diferenciací – rozložením na charakterov ě homogenní části krajiny – oblasti krajinného rázu (ozna čované též jako základní krajinné celky, charakteristické krajinné celky atd.) a místa krajinného rázu (ozna čované též jako dot čené krajinné prostory, díl čí krajinné prostory atd.) ° identifikací znak ů a hodnot p řírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v oblastech a místech krajinného rázu ° posouzení míry vlivu navrhovaného zám ěru na identifikované znaky a hodnoty Výstupem posouzení je pak záv ěr, ve kterém se konstatuje míra zásah ů navrhovaného zám ěru do: ° přírodní, kulturní nebo historické charakteristiky ° přírodních a estetických hodnot ° významných krajinných prvk ů (VKP) ° zvlášt ě chrán ěných území (ZCHÚ) ° kulturních dominant ° harmonického m ěř ítka a vztah ů Konfliktnost zásah ů je dána intenzitou zásah ů do jednotlivých znaků krajinného rázu, významem, projevem a cenností t ěchto znak ů. V této studii řešený zám ěr p ředstavuje z metodického hlediska specifický úkol, jehož krajiná řské posouzení je za výše charakterizovaného metodického pokynu problematické. Metodický postup výše uvedeného autorského kolektivu nachází v měř ítku krajiny uplatn ění typicky p ři posuzování zám ěrů „bodové“ povahy. P ředm ětný úsek sdruženého vedení 417/817, 418/818, V498/499 a vedení 110 kV dosahuje délky cca 4 km. K jeho vlivu na krajinný ráz tak dochází v širším prostoru, p řičemž standardn ě definovaný (potenciální) dot čený krajinný
5 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení prostor lze vymezit vždy jen pro jednozna čně definovaný segment vedení – konkrétní stožár či skupinu stožár ů. Takový postup v případ ě 74 km dlouhého vedení zvláš ť vysokého nap ětí, jehož okrajové části nejsou ve funk ční vizuální vazb ě, nelze použít. Vzhledem k prostorovým parametr ům hodnoceného zám ěru je p ři prostorové diferenciaci území vhodné se inspirovat p řístupy vycházejícími z metod preventivního hodnocení krajinného rázu (Buká ček, Mat ějka či Löw, viz seznam literatury). Celé území s potenciálním uplatn ěním zdvojeného vedení je nutné roz členit na charakterov ě sourodé části území – metodicky ozna čované jako (dot čené) krajinné prostory (viz kapitola 7). V daném p řípad ě je prostorová diferenciace území dále modifikována – jednotlivé krajinné prostory se ve svých okrajových částech p řekrývají. Nemají tedy mezi sebou striktn ě vymezující hranice, nýbrž ve specifických částech území vytvá řejí pr ůnik – z důvodu všesm ěrného vizuálního uplatn ění každého jednotlivého stožáru tvo řícího v krajin ě výrazný vertikální prvek. Specifi čnost řešeného úkolu je dána také p řítomností již stávajícího vedení a ve zna čné části jeho trasy zamýšleným využitím již existujících stožárových míst. Tyto p ředpoklady dávají již na vstupu s vysokou mírou pravd ěpodobnosti p ředpoklad nevýznamných či málo významných vliv ů na vybrané zákonné p ředm ěty ochrany krajinného rázu – zvlášt ě chrán ěná území, významné krajinné prvky, p řítomné kulturní a historické dominanty či harmonické vztahy v území. T ěžišt ě p ředloženého posouzení se nalézá p ředevším v klasifikaci vliv ů na harmonické m ěř ítko krajiny – poslední z pětice zákonných p ředm ětů ochrany krajinného rázu (viz odst. 1, § 12, zákona č. 114/1992 Sb., v platném zn ění citovaném v kapitole 4).
Vyjma výše charakterizovaného metodického pokynu a údaj ů poskytnutých objednatelem byly využity jako další podklady tématické mapy rozli čného m ěř ítka, poznatky u čin ěné terénním šet řením, odborná literatura, internet, po řízená fotodokumentace.
6 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
3 POUŽITÁ TERMINOLOGIE
V textu m ůže být pracováno s následujícími charakterizovanými pojmy (Vorel a kol.): estetická hodnota krajiny je vyjád řením p řírodních a kulturních hodnot, harmonického m ěř ítka a vztah ů v krajin ě; p ředpokladem vzniku estetické hodnoty jsou subjektivní vlastnosti pozorovatele, objektivní okolnosti pozorování a objektivní vlastnosti krajiny (skladba a formy prostor ů, konfigurace prvk ů, struktura složek). harmonické m ěř ítko krajiny vyjad řuje takové člen ění krajiny, které odpovídá harmonickému vztahu činností člov ěka a p řírodního prost ředí; z hlediska fyzických vlastností krajiny se jedná o soulad měř ítka celku a m ěř ítka jednotlivých prvk ů. harmonické vztahy v krajin ě vyjad řují soulad činností člov ěka a p řírodního prost ředí (absence rušivých jev ů), trvalou udržitelnost užívání krajiny, harmonický soulad jednotlivých prvk ů krajinné scény. historická charakteristika krajinného rázu je specifickou sou částí kulturní charakteristiky a spo čívá v souvislostech kulturních a p řírodních charakteristik oblasti či místa; historická charakteristika je klí čová pro pochopení logiky vztah ů mezi p řírodními vlastnostmi krajiny, jejím využíváním vzhledem k jejich trvalé (dlouhodobé) udržitelnosti; m ůže nést stopy významných historických událostí. kulturní charakteristika krajinného rázu je dána zp ůsobem využívání p řírodních zdroj ů člov ěkem a stopami, které v krajin ě zanechal. krajinná scéna - při pozorování z různých míst krajiny vnímáme tzv. krajinnou scénu; krajinnou scénu vnímáme staticky (např. jako pohled z významného bodu krajiny) nebo dynamicky (jako sled pohled ů z r ůzných míst trasy pr ůchodu krajinou); krajinná scéna je nositelem estetických hodnot, tkvících v prostorovém uspo řádání, v neopakovatelnosti a jedine čnosti panoramat, v harmonickém měř ítku a v harmonických vztazích krajiny. krajinná scenérie - díl čí prostory a partie krajiny vytvá řejí v krajinné scén ě odlišné a specifické krajinné scenerie. krajinná složka – relativn ě homogenní ekologická jednotka, je souhrnem prvk ů uvnit ř krajiny, má jednotný projev a vyzna čuje se stejnou funkcí; velikostí relevantní krajinnému m ěř ítku (Forman et Godron 1993, upraveno). krajinný prvek je skladebnou jednotkou krajinné složky. Je bu ď p řírodní, nebo um ělý. místo krajinného rázu – část krajiny relativn ě homogenní z hlediska p řírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a p řírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Je nejmenším hodnoceným prostorem; jedná se zpravidla o vizuáln ě vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledov ě spojitý z většiny pozorovacích stanoviš ť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. oblast krajinného rázu představuje krajinný celek s podobnou p řírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znak ů, který se výrazn ě liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu; je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo um ělé prvky nebo jiné rozhraní m ěnících se charakteristik. přírodní hodnota je dána kvalitativními parametry zastoupených ekosystém ů ve vztahu k jejich trvalé udržitelnosti, reprezentativností aktuálních znak ů ve vztahu ke stanovištním podmínkám, prostorovými parametry, harmonickým charakterem interakcí mezi ekosystémy, výraznými p řírodními dominantami krajiny. přírodní charakteristika krajinného rázu zahrnuje vlastnosti krajiny ur čené jak trvalými přírodními podmínkami, kterými jsou p ředevším geologické, geomorfologické, klimatické a biogeografické pom ěry, tak aktuálním stavem ekosystém ů. znak krajinného rázu – jednotlivá část krajiny, podílející se na utvá ření krajinného rázu. Tyto části spole čně utvá řejí p řírodní, kulturní a historickou charakteristiku krajinného rázu.
7 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
4 LEGISLATIVA
Ochranu krajinného rázu explicitn ě definuje zákon č. 114/1992 Sb., v platném zn ění, konkrétn ě jeho § 12: (1) Krajinný ráz, kterým je zejména p řírodní, kulturní a historická charakteristika ur čitého místa či oblasti, je chrán ěn p řed činností snižující jeho estetickou a p řírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umis ťování a povolování staveb, mohou být provád ěny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvk ů, zvlášt ě chrán ěných území, kulturních dominant krajiny, harmonické m ěř ítko a vztahy v krajin ě. (2) K umis ťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo zm ěnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany p řírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu m ůže stanovit ministerstvo životního prost ředí obecn ě závazným právním předpisem. 3) K ochran ě krajinného rázu s významnými soust řed ěnými a estetickými a p řírodními hodnotami, který není zvlášt ě chrán ěn podle části t řetí tohoto zákona, m ůže orgán ochrany přírody z řídit obecn ě závazným právním p ředpisem p řírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zni čení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. 4) Krajinný ráz se neposuzuje v zastav ěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regula čním plánem stanoveno plošné a prostorové uspo řádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany p řírody.
Krom ě výše uvedené základní normy v oblasti ochrany p řírody a krajiny problematiku ochrany krajinného rázu odrážejí následující právní p ředpisy: • zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) • zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové pé či (památkový zákon) • zákon č. 100/2001 Sb. posuzování vliv ů na životní prost ředí • zákon č. 218/1997 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových ú řadech
8 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
5 POPIS HODNOCENÉHO ZÁM ĚRU , PŘEDM ĚT HODNOCENÍ
Předm ětem zám ěru je p řestavba stávajícího jednoduchého nadzemního vedení o nap ěť ové hladin ě 400 kV s ozna čením V417 na dvojité nadzemní vedení o nap ěťové hladin ě 400 kV s ozna čením V417/817 v úseku mezi TR Otrokovice (okres Zlín) ve Zlínském kraji a TR Sokolnice (okres Brno-venkov) v Jihomoravském kraji s cílem posílit p řenosovou schopnost a spolehlivost energetické soustavy ČR. Posuzované zdvojené vedení bude po realizaci provozn ě ozna čeno jako V417/817. Celková délka navrhovaného dvojitého vedení je cca 74 km, navrženo je celkem 205 ocelových stožár ů (169 stožár ů nosných a 36 stožár ů kotevních) tvaru Dunaj se základní výškou 46,0 m (nosné stožáry) a 44,0 m (kotevní stožáry). Zdvojené vedení bude v celé trase realizováno na stožárové konstrukci tvaru Dunaj s celkovou ší řkou koridoru vedení 69,4 m v běžné trase. Zám ěr je nevýrobního charakteru a jeho p řestavbou na dvojité vedení dojde k zajišt ění zvýšených požadavk ů výkonových bilancí v rámci p řenosové soustavy, stability elektriza ční soustavy ČR a spolehlivosti dodávek energie pro oblasti Zlínského a Jihomoravského kraje. Trasa dvojitého vedení o nap ěť ové hladin ě 400 kV s ozna čením V417/817 bude vycházet z nov ě rozší řeného areálu rozvodny Otrokovice (stožár č. 1 - lomový bod R1) a bude sm ěř ovat severozápadn ě v nové trase v osovém soub ěhu cca 50 m s dvojitým vedením V418/818 až k lomovému bodu R3 (stožár č. 13). Vedení V417/817 spole čně s vedením V418/818 je v tomto úseku vedeno v nové trase z d ůvodu uvoln ění stávajícího koridoru 400 kV s ozna čením V417/418 pro dvojité vedení 400 kV s ozna čením V498/499. Od lomového bodu R3 (stožár č. 13) se trasa vedení V417/817 odklání severozápadním sm ěrem k dálnici D55 až k lomovému bodu R4 (stožár č. 17). Od tohoto lomového bodu je trasa zám ěru vedena severním sm ěrem v osovém soub ěhu s dálnicí D55 ve vzdálenosti cca 50 - 100 m až po lomový bod R5 (stožár č. 22), odkud vedení dále pokra čuje severozápadním sm ěrem, p řejde dálnici D55 a napojí se na lomový bod R6 (stožár č. 23). V úseku mezi stožáry č. 13 - 22 je vedení umíst ěno s ohledem na k řížení či soub ěh s dalšími za řízeními technické infrastruktury (nap ř. VTL plynovod, el. vedení vvn, dálnice D55) a minimalizaci dot čení objekt ů ur čených k bydlení či rodinné rekreaci. Od lomového bodu R6 vedení pokra čuje jihozápadním sm ěrem již v trase stávajícího jednoduchého vedení s ozna čením V417 kolem obce Tluma čov, p řechází železni ční tra ť č. 300, silnici I/55, řeku Moravu a pokra čuje dále kolem obcí Karolín, Sob ěsuky, Chvalnov- Lísky, p řechází silnici I/50 až k lomovému bodu R14 (stožár č. 99). Od tohoto lomového bodu vedení prochází západním sm ěrem kolem obce Kožušice, protíná železni ční tra ť č. 340 a pokra čuje kolem obce Nevojice. U obce Nevojice v úseku mezi lomovými body R18a - R18b (stožáry č. 126 - 128) je vedení umíst ěno v nové trase z důvodu výskytu rodinného domu a objekt ů sloužících k rodinné rekreaci v ochranném pásmu vedení. Od lomového bodu R18b (stožár č. 128) dvojité vedení V417/817 dále pokra čuje již ve stávající trase vedení kolem obcí Mou řínov a Nížkovice, kde protne silnici I/54 a dále pokra čuje k lomovému bodu R24 (stožár č. 177) kolem obce Milešovice. Od lomového bodu R24 vedení pokra čuje severozápadním sm ěrem kolem obcí Otnice, Žat čany a Újezd u Brna až k lomovému bodu R26b (stožár č. 202). V úseku mezi lomovými body R26b - R28 (stožáry č. 202 - 205) bude dvojité vedení V417/817 nov ě zaúst ěno do rozvodny Sokolnice z důvodu plánované rekonstrukce a rozší ření rozvodny vč. p řeúst ění souvisejících vedení. Zárove ň bude dvojité vedení V417/817 zaúst ěno do nových polí rozvodny Sokolnice.
9 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Soub ěžná dvojitá vedení 400 kV v úseku mezi TR Otrokovice až po lomový bod R3 S ohledem na zajišt ění dostate čné p řenosové schopnosti ve východní části území ČR budou Oznamovatelem p řipravovány další zám ěry v daném území. Krom ě posuzovaného zám ěru se jedná o zdvojení stávajícího vedení 400 kV V418 Prosenice - Otrokovice a výstavbu nového dvojitého vedení V400 kV V498/499 Otrokovice - Slovensko. V daném úseku je vedle plánovaných soub ěžných vedení v úseku mezi R1 - R3 situováno ješt ě stávající vedení o nap ěť ové hladin ě 110 kV. Z důvodu uvoln ění stávajícího koridoru 400 kV s ozna čením V417/418 v úseku mezi TR Otrokovice až po lomový bod R3 pro dvojité nadzemní el. vedení 400 kV s ozna čením V498/499, budou trasy zám ěrů V417/817 a V418/818 v tomto úseku umíst ěny v nové trase. Dvojité vedení V417/817 tak bude umíst ěno v osovém soub ěhu se stávající trasou vedení V417/418 (budoucí koridor pro vedení V498/499 na Slovensko) nalevo ve vzdálenosti cca 100 m a nalevo od p řipravovaného koridoru dvojitého vedení V418/818 ve vzdálenosti cca 50 m. Předpokládané termíny realizací všech t ří zám ěrů se nekryjí, ale navazují postupn ě na sebe, tj. p ředpokládaný termín realizace zám ěru V417/817 je v letech 2029 - 2030, zám ěru V418/818 v letech 2030 - 2031 a zám ěru V498/499 (Slovensko) po roce 2035. Přehled soub ěhu dvojitých vedení 400 kV je uveden na následujícím obrázku.
Obr. č. 1: Situace soub ěhu vedení 400 kV
Umíst ění zám ěru je dané koridorem stávajícího nadzemního jednoduchého elektrického vedení o nap ěť ové hladin ě 400 kV s ozna čením V417 mezi TR Otrokovice a TR Sokolnice. Z důvodu posílení p řenosové soustavy ČR a zajišt ění spolehlivosti dodávky energie pro oblast Zlínského a Jihomoravského kraje dojde k přestavb ě stávajícího jednoduchého vedení 1 x 400 kV s ozna čením V417 na dvojité vedení 2 x 400 kV s ozna čením V417/817.
10 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Sou částí p ředkládaného zám ěru je provizorní zaúst ění vedení V417 do TR Sokolnice, který spo čívá v odklonu trasy vedení od stožáru č. 202 severozápadním sm ěrem do TR Sokolnice na spole čné stožárové konstrukci tvaru Dunaj spole čně s vedením V424. Provizorní stav bude ukon čen p řestavbou stávajícího vedení o nap ěť ové hladin ě 220 kV s ozna čením V243/244 na nap ěť ovou hladinu 400 kV s ohledem na přeúst ění souvisejících vedení v rozvodn ě Sokolnice. Toto provizorní zaúst ění se nedotkne žádné lokality soustavy Natura 2000, potažmo p ředm ětů ochrany.
5.1 Základní technické údaje Délka dvojitého vedení: cca 74 km Jmenovité nap ětí: 400 kV Max. proudové zatížení: 2500 A na systém Nap ěť ová soustava: třífázová s p římo uzemn ěným nulovým bodem - TT, 50 Hz Ochrana p řed úrazem el. ochrana živých částí - polohou proudem: ochrana neživých částí – uzemn ěním s rychlým vypnutím od zdroje Základy stožár ů: betonové patkové Ochrana proti korozi: žárové zinkování, nát ěr Izolace: izolátorové záv ěsy Vodi če: ocelohliníková lana ve trojsvazku Zemnicí lana: kombinovaná zemnící lana s optickými vlákny Stožáry: ocelové, samonosné, p říhradové šroubované konstrukce tvaru Dunaj s vyložením krajních vodi čů od osy 14,7 m a se základní výškou 46 m pro nosný stožár a s vyložením krajních vodi čů 14,7 m a se základní výškou 44 m pro kotevní stožár. Tato výška je v případ ě pot řeby zvyšována tak, aby byla dodržena minimální bezpe čná výška vodi čů nad terénem či stavbami v četn ě spln ění požadavk ů na hygienické limity, ale také normativní požadavky na minimální odstupové vzdálenosti p ři soub ěhu či k řížení s prvky dopravní a technické infrastruktury. Ochranné pásmo vedení: je dle § 46 energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve zn ění pozd ějších p ředpis ů, vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách ve vodorovné vzdálenosti 20 m od pr ůmětu krajního vodi če. Ší řka koridoru vedení: je dána pr ůmětem krajních vodi čů , který činí od osy vedení u vyložení nejdelší konzoly na ob ě strany 14,7 m v běžné trase pro základní klimatické podmínky a zákonem stanovenou ší řkou ochranného pásma od krajního vodi če
11 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti 20 m Celková ší řka koridoru pro dvojité vedení o nap ěť ové hladin ě 400 kV s nosnými stožáry tvaru Dunaj činí 69,4 m v běžné trase.
5.2 Umíst ění zám ěru
Obr. č. 2: Schéma umíst ění zám ěru ( červená linie)
Tab. č. 1: P řehled dot čených územních jednotek Katastrální území Obec Okres Kraj Otrokovice Otrokovice Te čovice Te čovice Sazovice Sazovice Zlín Machová Machová Tluma čov na Morav ě Tluma čov Kurovice Kurovice Hulín Hulín Kvasice Kvasice St řížovice u Kvasic St řížovice Karolín u Sulimova Karolín Ba řice Ba řice-Velké T ěšany Vrbka u Sulimova Vrbka Lubná u Krom ěř íže Lubná Zlínský Lhotka u Krom ěř íže Kostelany Zlámanka Krom ěř íž Krom ěř íž Sob ěsuky Sob ěsuky Milovice Cvr čovice u Zdounek Zdounky Zdounky Divoky Roštín Roštín Cetechovice Cetechovice Chvalnov Chvalnov-Lísky Lísky St řílky St řílky
12 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Katastrální území Obec Okres Kraj Kožušice Kožušice Malínky Malínky Brankovice Brankovice Nesovice Nesovice Letošov Nevojice Nevojice Vícemilice Bu čovice Klobou čky Mou řínov Mou řínov Vyškov Rašovice u Bu čovic Rašovice Heršpice Heršpice Jihomoravský Nížkovice Nížkovice Kobe řice u Brna Kobe řice u Brna Milešovice Milešovice Otnice Otnice Lov čičky Lov čičky Bošovice Bošovice Újezd u Brna Újezd u Brna Žat čany Žat čany Brno-venkov Telnice u Brna Telnice Sokolnice Sokolnice
5.3 Popis technického a technologického řešení zám ěru Jedná se o zdvojení stávajícího jednoduchého vedení 400 kV s ozna čením V417 na dvojité vedení 400 kV s ozna čením V417/817. P ři p řestavb ě vedení budou stávající stožárové konstrukce tvaru Donau, Portál a Ma čka nahrazeny novou stožárovou konstrukcí tvaru Dunaj v rozmezí výšek od 44,0 do 67,8 m. Na základ ě dodržení platných hygienických limit ů expozice neionizujícího zá ření, zam ěř ení podélného profilu terénu a v místech kontaktu vedení s prvky dopravní a technické infrastruktury byly n ěkteré stožáry navýšeny o nezbytn ě nutný po čet modulových díl ů, tak aby byly dodrženy platné hygienické limity. Modulové díly se p řidávají do spodní části stožáru, výška modulových díl ů stožár ů tvaru Dunaj činí cca 2 m. V trase dvojitého vedení V417/817 budou použity nosné stožáry o výšce od 46,0 m do 57,8 m (maximální navýšení N+12) a kotevní stožáry výšky od 44,0 m do 67,8 m (maximální navýšení R+24). Při zm ěnách sm ěrů v trase vedení a v p řípadech, kdy to normy vyžadují, jsou místo nosných stožár ů použity kotevní (výztužné) stožáry. Ty mají zpravidla v ětší vyložení konzol od osy vedení než nosné stožáry. V trase zám ěru bude použito celkem 205 stožár ů, z toho 169 nosných a 36 kotevních stožár ů. Pro p řehlednost jsou stožáry číslovány ve sm ěru od rozvodny Otrokovice po TR Sokolnice. Jiné než nosné a kotevní typy stožár ů se v trase vedení nevyskytují. Přehled stožárových konstrukcí použitých v trase zám ěru je uveden v tabulce č. 2 a 3.
Tab. č. 2: Celkový p řehled navržených nosných stožár ů tvaru Dunaj
Převýšení N+0 N+2 N+4 N+6 N+8 N+10 N+12 Celkov ě Nosné Celková výška 46,0 m 48,0 m 49,9 m 51,9 m 53,9 m 55,8 m 57,8 m stožáry tvaru Po čet stožár ů 53 44 34 27 5 5 1 169 Dunaj Procentní 25,9 % 21,5 % 16,6 % 13,2 % 2,4 % 2,4 % 0,5 % 82,5 % zastoupení
13 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Celkový po čet nosných stožár ů v trase zám ěru je 169.
Tab. č. 3: Celkový p řehled navržených kotevních stožár ů tvaru Dunaj
Převýšení R+0 R+2 R+4 R+6 R+8 R+24 Celkov ě Kotevní Celková výška 44,0 m 46,0 m 48,0 m 49,9 m 51,9 m 67,8 m stožáry tvaru Po čet stožár ů 17 4 8 4 1 2 36 Dunaj Procentní 8,3 % 1,9 % 3,9 % 1,9 % 0,5 % 1,0 % 17,5 % zastoupení Celkový po čet kotevních stožár ů v trase zám ěru je 36.
Schéma základního tvaru nosné a kotevní stožárové konstrukce tvaru Dunaj pro zdvojené vedení V417/817 je znázorn ěno na následujícím obrázku.
Nosný stožár tvaru Dunaj
Kotevní stožár tvaru Dunaj
14 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Obr. č. 3: základní tvary stožáru Dunaj Technologické řešení zám ěru
Stru čný popis postupu výstavby nadzemního vedení Demontáž a výstavba vedení se řídí všemi zákony a normami platnými pro p řípravu a realizaci projekt ů liniových staveb s ohledem na ochranu životního prost ředí a ve řejného zdraví. Při demontáži a výstavb ě je postupováno v souladu se zásadami organizace výstavby (dále ZOV), projektovou dokumentací a technologickými postupy zhotovitele. Doba výstavby daného úseku vedení, od vyhloubení základ ů stožár ů do rekultivace terénu po ukon čení stavby, nep řesahuje zpravidla jeden rok. Demontáž stávajícího a výstavba zdvojeného vedení 400 kV bude provád ěna b ěžnými technologickými postupy výrobc ů a zhotovitele výstavby, které zaru čují, že obytná zástavba dot čených obcí nebude ovliv ňována nad p řípustnou míru hlukem a prašností. Krom ě demontáže stávajícího vedení a vlastní stavby stožár ů nejsou k výstavb ě zpravidla zapot řebí těžké stavební stroje ani jiné mechanizmy, které by vyžadovaly z řízení speciálních technologických komunikací (p řístupových silnic). Ve stavební lokalit ě trasy vedení nejsou zřizovány stavební dvory ani do časné sklady materiálu. Harmonogram výstavby je vždy plánován tak, aby zemní práce nenarušovaly p řirozený vegeta ční cyklus. Zhotovitel stavby bude používat pouze dopravní a mechaniza ční prost ředky s platnou kontrolou technického stavu vozidel a b ěhem demontáže a výstavby bude udržovat co nejlepší technický stav t ěchto prost ředk ů, bude minimalizovat zbyte čné p řejezdy dopravních prost ředk ů a b ěh jejich motor ů naprázdno. B ěžná údržba, drobné opravy, dopl ňování pohonných hmot a olejových a mazacích náplní bude provád ěna pouze v místech vybavených k těmto účel ům, zásadn ě mimo obvod staveništ ě. Staveništ ě nesmí být zne čišt ěno ropnými produkty (úkapy či úniky pohonných hmot či mazadel), technický stav vozidel dopravy a mechanizace bude pr ůběžn ě kontrolován. Při demontáži stávajícího jednoduchého vedení budou nejprve vhodným zp ůsobem sneseny a odstran ěny fázové vodi če a zemnící lana. Izolátorové záv ěsy se spustí ze stožár ů na zem a budou rozmontovány na izolátory a kovové armatury. Vodi če, izolátory a ostatní demontovaný materiál se odvezou na za řízení staveništ ě k následnému odstran ění (p ředání k recyklaci, p řípadn ě skládkování). Jednotlivé stožárové konstrukce budou podle místních terénních podmínek demontovány a roz řezány na menší p řepravní díly, které budou odvezeny na za řízení staveništ ě k následnému p ředání k recyklaci. Betonové základy stávajících stožár ů budou odstran ěny do hloubky cca 1,0 m pod úrove ň terénu. Tyto odstran ěné betonové základy budou zhotovitelem stavby následn ě odvezeny na skládku či předány k recyklaci. Před výstavbou vedení jsou odstran ěny d řeviny vyskytující se v koridoru vedení, a to pouze v nezbytn ě nutném rozsahu a v období vegeta čního klidu (listopad – březen). Výkopy základ ů a betonáž hotovou betonovou sm ěsí probíhají podle projektové dokumentace a příslušných technologických p ředpis ů zhotovitele. Dovoz betonové sm ěsi pomocí domícháva čů z betonárny probíhá po ur čených p říjezdových trasách k jednotlivým stožárovým míst ům. Základový díl stožáru se vyrovná a zalije betonem. Konstrukce pokra čuje bu ď montáží naležato, nebo postupným montováním dalších částí za pomoci autoje řábu. Po dostavb ě
15 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
stožáru a zav ěšení izolátor ů p řichází na řadu tažení vodi čů . Po celém novém vedení se natáhnou vodi če pomocí kladek na stožárech a zatahovacích souprav s brzdou, které vodi če z jedné strany vedení natáhnou. Po dostavb ě stožáru v četn ě natažení vodi čů prob ěhnou dokon čovací práce na terénních úpravách. Při výstavb ě bude využita technologie zatahování vodi čů pomocným lankem. Pomocné lanko bude p řepraveno p řes exponované lokality p ěší osobou, lo ďkou apod. Na lanko bude navázáno pomocné konopné lano. Na konopné lano je navázáno montážní, resp. zatahovací lano a následn ě na něj vlastní vodi če. Zatahování lan probíhá po kotevních úsecích, p řed po čáte čním stožárem úseku je umíst ěn naviják, za poslední stožár úseku jsou umíst ěna lana s brzdou, na jednotlivé stožáry jsou umíst ěna pomocná za řízení obdoby kladky a na n ě navléknuto pomocné konopné lano. Pomocí motorového navijáku jsou lana a po n ěm vodi če natahovány na stožár bez dotyku se zemí. Za použití této technologie nedochází k pojezdu těžké techniky v blízkosti vodních tok ů a významných lokalit z pohledu ochrany životního prost ředí aj. Na záv ěr se stožáry opat ří ochranným nát ěrem proti korozi. Následn ě bude zajišt ěn ekologický zp ůsob odstran ění možných odpad ů p ři zhotovování nát ěrů. Po ukon čení výstavby nového vedení bude území staveništ ě vedení (v četn ě provizorních p říjezdových cest) uvedeno do p ůvodního stavu.
Z oblasti technologického řešení stavby uvádíme pouze zásadní milníky realizace stavby: Demontáž stávajícího vedení Demontáž stávajícího jednoduchého vedení je rozd ělena do n ěkolika fází, ve kterých budou probíhat následující činnosti: • Demontáž stávajících vodi čů – lana se krátí na cca 300 m kusy, které se nákladními automobily odvezou ze stavby. Lana se krátí ru čním pneumatickým ná řadím v míst ě stožár ů. • Demontáž izolátor ů – izolátorové záv ěsy budou vhodným zp ůsobem spušt ěny na zem, kde budou rozmontovány na díl čí díly (izolátory a kovové armatury) a nákladními automobily odvezeny ze stavby. • Demontáž stávajících ocelových konstrukcí stožár ů – stožár se rozd ělí na transportovatelné díly, které se nákladními automobily odvezou ze stavby. • Demontáž stávajících základ ů – betonové patky základ ů se vybourají mobilním pneumatickým sekacím a bouracím za řízením na transportovatelné díly, které se naloží na nákladní automobily a odvezou ze stavby. Zakládání stožárových konstrukcí Zakládání stožárových konstrukcí je rozd ěleno do n ěkolika fází, ve kterých budou probíhat následující činnosti: • Výkopy základ ů - ve fázi provád ění výkop ů základ ů stožár ů budou na staveništi provozovány mechanizmy zajiš ťující sejmutí ornice a podorni čí vrstvy a bezprost ředn ě navazující výkopové práce pro založení stožáru a odvoz výkopové zeminy. • Betonáž základových konstrukcí a osazení základního dílu v četn ě zhlaví - základy stožár ů budou realizovány z čerstvého betonu, který bude nutné v pr ůběhu zrání ošet řovat dle technologie betonáže a dle aktuálních klimatických podmínek.
16 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Stavba stožárových konstrukcí Stavba stožárových konstrukcí bude probíhat podle následujícího postupu: − Montáž a stavba stožáru - konstruk ční prvky stožár ů se spojují p římo na staveništi šrouby, jen n ěkteré detaily jsou sva řovány jako v ětší celky u dodavatele konstrukcí. Stožárová konstrukce je pak za pomoci autoje řábu vyzdvižena a smontována. Na staveništi pak budou již postavené stožáry opat řeny ochranným nát ěrem proti korozi. Tažení vodi čů a zemnících lan Tažení vodi čů a zemnících lan bude provád ěno po úsecích vždy mezi kotevními stožáry pomocí naviják ů a brzd tak, že při tažení nesmí z technologických d ůvod ů dojít ke kontaktu vodi čů se zemí. K tažení se používá tzv. montážní lano, které se pomocí pojízdné techniky nebo pomocí zavád ěcího lanka a „lezc ů“ tam, kde nelze nebo je z důvod ů ochrany p řírody vylou čeno projížd ět s kolovou technikou, rozvine pod stožáry taženého úseku a následn ě vyv ěsí do montážních kladek. Na montážní lano se p řipevní fázový vodi č, který se natahuje tažným za řízením a upev ňuje se na izolátory. Zemnící lana budou tažena stejným technologickým postupem. Vzhledem k tomu, že trasa dvojitého vedení na n ěkolika místech k říží vodní toky, musí se p ři realizaci po čítat i s přechodem p řes vodní toky. Tyto p řechody jsou obvykle velmi citlivá území, a proto dot čení b řehových porost ů nebo vodního toku musí být minimalizováno. Výstavba stožár ů v oblasti b řehové čáry je prakticky vylou čena. P ři montáži vodi čů se využívá technologie tažení pomocí pomocných lan s využitím šetrného přechodu vodního toku nap ř. pomocí lo ďky. Použití kolové či pásové techniky je vylou čeno. Terénní úpravy Po dokon čení stavebních prací v daném úseku bude uvedeno staveništ ě a dot čené pozemky do původního stavu a budou vráceny k původnímu užívání. P říjezdové cesty po zem ědělských pozemcích a montážní plochy ve stožárových místech se rekultivují dle podmínek uvedených v souhlasu s odn ětím podle zákona č. 334/1992 Sb. ve zn ění pozd ějších p ředpis ů.
5.4 Varianty umíst ění vedení
Zám ěr je p ředkládán v jedné aktivní variant ě, která p ředstavuje zdvojení stávajícího nadzemního elektrického vedení o nap ěťové hladin ě 400 kV ve stávajícím koridoru s maximálním zachováním osy vedení a stožárových míst, s výjimkou úsek ů mezi TR Otrokovice až lomový bod R6 (stožár č. 23), místní úpravy trasy vedení v lokalit ě Nevojice mezi lomovými body R18a – R18b (stožáry č. 126 - 128) a místní úpravy trasy vedení v úseku mezi st. č. 202 – TR Sokolnice, kde bude dvojité vedení V417/817 umíst ěno v nové trase a zaúst ěno do nových polí rozvodny. Tyto díl čí úseky úpravy trasy vedení vzešly z důvodu kolize s prvky technické infrastruktury nebo stavbami ur čenými k trvalému bydlení či rodinné rekreaci evidované v KN či z důvodu nutného p řeúst ění vedení vzhledem k připravovaným rekonstrukcím rozvoden v č. jejich rozší ření. Trasa zám ěru maximáln ě zachovává stávající energetický koridor, umíst ění vedení mimo tento koridor je pouze v nezbytném rozsahu. Nulová varianta, tedy nerealizace zám ěru výstavby dvojitého vedení, není uvažována z důvodu pot řebnosti zám ěru s ohledem na zajišt ění dostate čné p řenosové schopnosti
17 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
a spolehlivosti p řenosové soustavy na území ČR. Výstavba dvojitého vedení posílí přenosovou schopnost a spolehlivost p řenosové soustavy ve Zlínském a Jihomoravském kraji a pom ůže vyvád ět výkon z dalších plánovaných zdroj ů v této oblasti.
5.5 Předpokládaný termín zahájení realizace a dokon čení zám ěru a dobu provozu zám ěru
Zahájení výstavby: cca 2029 Ukon čení výstavby: cca 2030
18 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
6 OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU
Oblastí krajinného rázu je ozna čována ta část zemského povrchu, kde lze sledovat jednotu přírodních či kulturn ě-historických jev ů, které mohou tvo řit charakteristické znaky či rysy území. Odhalení t ěchto znak ů pak m ůže být vodítkem nejen pro definici oblasti krajinného rázu, ale také k možné (subjektivní) regionalizaci dle výše uvedených skupin kritérií a tedy nalezení odlišností mezi jednotlivými oblastmi krajinného rázu. Kritérii pro vymezení oblasti krajinného rázu mohou být aspekty fyzickogeografické (morfologie území, vegeta ční kryt či kombinace těchto a jiných složek – nap ř. lesnatá rybni ční krajina), či kulturn ě-historické (etnografie, historie, hospodá řské zam ěř ení, urbanizace či výskyt v ětšího sídla a jeho spádovost aj.). Důležitý aspekt definice oblasti krajinného rázu spo čívá v možnosti nalézt širší kulturn ě- historické souvislosti, které mohou být determinantami podoby území a jeho rázu. Území, v němž je p ředpokládán vliv zám ěru na krajinný ráz, se metodicky ozna čuje jako dot čený krajinný prostor (viz kap. 7). Znaky kulturn ě-historické charakteristiky krajinného rázu se však často více než kterékoliv jiné nep řekrývají s takto vymezeným územím, mohou mít souvislost s jevy, které nemají s posuzovaným zám ěrem či jeho okolím bezprost řední (fyzickou, vizuální či jinou senzuální) vazbu. P ři definici oblasti krajinného rázu lze takové souvislosti zaznamenat a v hodnocení zohlednit. Projektovaná trasa nového úseku vedení zvláš ť vysokého nap ětí (tj. mezi lomovými body R1 - R6) se z větší části nachází v území, které je v sou časnosti intenzivn ě zem ědělsky využívané. Trasa navrženého nového úseku vedení zvn (mezi lomovými body R1 – R3), která kopíruje trasu stávajícího vedení s ozna čením V417/418 (v budoucnu využito pro dvojité vedení V498/499 na Slovensko), prochází z naprosté v ětšiny po zem ědělsky využívaných pozemcích. V tomto úseku zde dochází k soub ěhu v budoucnu až 3 vedení zvn stejných parametr ů (V418/818, V417/817 a V498/499) a jednoho stávajícího vedení 110 kV. Vytvo ří se tak výrazný energetický koridor, jehož vizuální vliv bude zesílen polohou na konkávním h řbetu zem ědělsky siln ě využívané krajiny. S výjimkou p řechodu p řes rovinatou nivu Moravy a po sestupu do rovin Pracké pahorkatiny, je tém ěř všude vystavena dálkovým pohled ům, které jsou na úpatí Ch řib ů a Ždánických vrch ů výrazn ě jednostranné. Zájmové území tak st řídá 4 krajinné typy, lišící se p ředevším v mí ře p řítomnosti přírodních rys ů či hodnot a vizuálního projevu. Základní charakteristikou oblasti prvního typu je již výše zmi ňovaný m ěkký reliéf vrchovin reprezentovaný Zlínskou a Halenkovickou vrchovinou a částí Bu čovické pahorkatiny se spo ře zastoupenou krajinou zelení a výraznou geometrizací v podob ě rozsáhlých p ůdních blok ů orné půdy a vedení komunikací. Sídla jsou zde zastoupena pom ěrn ě rovnom ěrným rozmíst ěním v chrán ěných polohách. Jejich charakter je vesnický. Typická je zde výrazná viditelnost elektrovodu z dálkových pohled ů.
19 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Druhým typem krajiny je nerozsáhlá a zna čně se v kontextu ostatních vymykající niva Moravy. Jedná se o ploché území s osou v ětšího regulovaného toku, se zastoupením rozsáhlejších lesních komplex ů luh ů, a s doprovodem typických krajinných prvk ů, jako jsou slepá ramena, opušt ěná koryta apod. Z antropogenních pak rozsáhlé pískovny jako dominující vodní plochy rušivého m ěř ítka. Třetí typ oblasti krajinného rázu zahrnuje rovinaté území Pracké pahorkatiny a drobné úseky elektrovodu na obou okrajích St ředomoravské nivy a sníženinu Zdounecké brázdy u Roštína. Jedná se o plochá území se shodným zem ědělským využitím a též s pom ěrn ě nevýznamným zastoupením p řírodních prvk ů. Viditelnost zám ěru je zde odvislá od existence krajinné zelen ě a sídel, které elektrovod jako jediné dovedou clonit p ři st ředních a vzdálených pohledech. Výrazná je dálková viditelnost v těchto krajinách pro pozorovatele z okolních vyvýšenin. Nejrozsáhlejší - čtvrtý typ krajiny je možno identifikovat ve dvou nesouvislých úsecích. Je to západní část Halenkovické vrchoviny a rozsáhlá oblast Dambo řické pahorkatiny. Jedná se o genereln ě k severu se svažující území se sítí údolí a vodních tok ů s jiho-severní orientací. Osou území je v západní části údolí Litavy vázající na sebe výrazn ější sídla a sloužící jako dopravní koridor. Samotná trasa elektrovodu často p řekra čuje za říznutá údolí lemovaná prudkými strán ěmi s lesy, nebo s poz ůstatky sad ů a luk s teplomilnými trávníky a se zárostem ke ři a nálety. Údolí též skrývají drobn ější sídla vesnického charakteru. Vrcholové polohy hřbet ů jsou naopak, i p řes místy extrémní svažitost, intenzivn ě zem ědělsky obd ělávány. Vzhledem k tomuto uspo řádání území jsou místy nevýznamné pohledy z blízké a st řední vzdálenosti, ale dominují pohledy dálkové, zejména z prot ějších svah ů údolí Litavy, i z údolí samotného. Zájmové území proto nelze jednozna čně p řiřadit do oblasti, kterou by bylo možné identifikovat pomocí jednotných charakteristických rys ů, i když ur čité spole čné rysy jako je vesnický charakter dot čeného území a jeho intenzivní zem ědělské využívání spolu s absencí významné krajinné zelen ě lze najít. Souhrnn ě lze oblastí krajinného rázu ozna čit území se zřetelnými atributy a rysy venkovského prostoru, v kombinaci s (velkoplošným) zem ědělským charakterem území. Většin ě území nelze up řít morfologickou pestrost, která je ur čující podmínkou zachování p řírodních hodnot území.
20 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
7 DOT ČENÝ KRAJINNÝ PROSTOR
Vliv navrhovaného zám ěru na krajinný ráz je vždy omezen na ur čité území, kde se projevují bezprost řední fyzické vlivy zám ěru na danou lokalitu, nebo kde se projevují vlivy vizuální, příp. jiné sensuální. Takové území ozna čujeme jako dot čený krajinný prostor (DoKP). Vymezení dot čeného krajinného prostoru se v případ ě kritéria viditelnosti provádí bu ď vizuálními bariérami (horizonty terénu, lesních porost ů nebo zástavby) nebo se empiricky stanoví okruhy potenciální viditelnosti (ve dvou vzdálenostech: 3 km okruh p ředpokládané silné viditelnosti a 6 km okruh p ředpokládané potenciální viditelnosti). Definice (potenciáln ě) dot čeného krajinného prostoru jako území s možným vlivem na krajinný ráz implicitn ě vychází z ur čení max. možného vizuálního ( či jiného) dosahu posuzovaného zám ěru či jevu. Tato situace se týká p ředevším zám ěrů, u nichž existuje na vstupu vysoká míra pravd ěpodobnosti negativního (pop ř. i plošného) ovlivn ění krajiny (v ětrné elektrárny, stožáry, stavby situované do exponovaných míst – vrchol ů a terénních hran). Z povahy hodnoceného zám ěru vyplývá jako hlavní kritérium pro vymezení DoKP vizuální dosah plánovaných staveb – především stožárových konstrukcí. Hodnocený zám ěr p ředstavuje z metodického hlediska specifický úkol daný:
1) přítomnosti stávajícího vedení zvláš ť vysokého nap ětí (zvn) v trase shodné či blízké navrženému úseku nového vedení a tím daného již existujícího projevu tohoto za řízení v krajin ě. Oproti sou časnému stavu nastává zm ěna ve výšce a konstrukci (typu) nov ě osazených stožár ů.
2) prostorovými parametry vedení zvn. Celý úsek vedení V417/817 činí cca 74 km – standardn ě využívaný metodický postup (viz kapitola 2) spo čívající v definici dot čeného krajinného prostoru a navazující identifikaci znak ů krajinného rázu v takto vymezeném území, stanovení jejich projevu, významu a cennosti a následné klasifikaci vliv ů na tyto znaky nelze u tohoto typu zám ěru bez ur čité modifikace využít.
Z výše uvedených skute čností (ad 1) vzniká relevantní p ředpoklad ovlivn ění krajiny především v širším krajinném m ěř ítku – mimo bezprost řední blízkost již existujících stožár ů.
V krajinných prostorech dochází ke kumulaci vliv ů s dalšími elektrovody. V území mezi TR Otrokovice až po stožár č. 13 (k. ú. Tluma čov na Morav ě) dojde po realizaci všech připravovaných zám ěrů oznamovatele, tj. zdvojení vedení V417, V418 a výstavba nového vedení V498/499, k soub ěhu celkem t ří vedení 400 kV a jednoho stávajícího vedení 110 kV (v majetku spole čnosti E.ON). V úseku mezi stožáry č. 30 - 65 je vedení zvn situováno v soub ěhu s vedením 110 kV (v majetku spole čnosti E.ON). V úseku mezi stožáry č. 189 - 202 se trasa vedení zvn p řipojuje do koridoru dalších el. vedení, které šm ěř ují do TR Sokolnice.
21 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Vedení ve své trase zárove ň p řechází jiné el. vedení oznamovatele a to v úseku mezi stožáry č. 188 - 189. Možné ovlivn ění krajinného rázu území m ůže vyplývat z navýšení konstrukce stožáru a tím jeho plošn ě v ětšího vizuálního dosahu. Proti tomuto obecnému p ředpokladu však stojí reálné vizuální uplatn ění p říhradové konstrukce stožáru, které se s rostoucí vzdáleností snižuje, což platí i v případ ě jejího zvýšení, které u navrženého nového vedení dosahuje až 25 metr ů (stožáry č. 188 a 189) z důvodu k řížení s jinými prvky technické infrastruktury. Tato skute čnost platí pro pohledy sm ěř ující kolmo k vedení. Vizuální ú činek stožár ů vedení zvn v ose jeho trasy či její blízkosti je výrazn ě siln ější. Pro stanovení možné míry vliv ů zdvojení vedení V417/817 na krajinný ráz bylo v celé jeho trase vymezeno 6 díl čích (potenciálních) dot čených krajinných prostor ů (KP), v nichž se bude projevovat daný segment vedení zvn: krajinný prostor A – Otrokovice-Tluma čov krajinný prostor B – Tluma čov-Kvasice krajinný prostor C – Kvasice - Roštín krajinný prostor D – Roštín - Snovídky krajinný prostor E – Snovídky - Otnice krajinný prostor F – Otnice – Sokolnice
Krajinným prostorem či místem krajinného rázu je myšlena (Vorel a kol.) část krajiny relativn ě homogenní z hlediska p řírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a p řírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Jedná se zpravidla o vizuáln ě vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledov ě spojitý z většiny pozorovacích stanoviš ť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti . Kritérii pro vymezení jednotlivých krajinných prostor ů pro účely p ředkládaného posouzení se staly p ředevším pohledová spojitost prostoru a homogenita přírodních dispozic v území. Zákres vymezených dot čených krajinných prostor ů je obsahem přílohy č. 7 této studie.
22 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
8 KONCEP ČNÍ DOKUMENTY VZTAHUJÍCÍ SE K OCHRAN Ě KRAJINNÉHO RÁZU Jak již bylo uvedeno, trasa vedení V417/817 se rozkládá na území dvou kraj ů – v kraji Zlínském, a v kraji Jihomoravském. Cílem dokumentace krajinného rázu Zlínského kraje bylo po řízení základních informací k hodnocení krajinného rázu, kategorizace území z hlediska krajinného rázu v četn ě návrhu regulativ ů, využitelných pro územní plánování. Jihomoravský kraj jako koncep ční dokument vztahující se ke krajinnému rázu vypracoval „Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje“. Ú čelem bylo vymezení oblastí se shodnou cílovou charakteristikou krajiny pro pot řeby územn ě diferenciované pé če o krajinu Jihomoravského kraje.
23 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
9 OCHRANA PŘÍRODY
Ukazatele možných p řírodních hodnot a zárove ň p ředm ět zákonné ochrany (nejen) z hlediska krajinného rázu p ředstavují vyhlášené p řírodní parky, zvlášt ě chrán ěná území, či významné krajinné prvky – tak, jak je definuje zákon č. 114/1992 Sb. ve zn ění pozd ějších předpis ů. Podrobn ěji jsou popsané pouze ty, které jsou p římo dot čené, nebo leží v bezprost ředním okolí zám ěru nebo jsou významné v rozsahu zemí vymezeném dot čeným krajinným prostorem.
Evropsky významné lokality
Evropsky významná lokalita CZ0723409 - Kurovice - lom Rozloha: 6.6510 ha. Poloha: lokalita se nachází 2,6 km SV od Tluma čova na severozápadním svahu K řemenné (315 m). Biota: mělké t ůně s výskytem čolka velkého ( Triturus cristatus ) a ku ňky žlutob řiché ( Bombina variegata). Kvalita a význam: v oblasti st řední Moravy nejpo četn ější populace ku ňky žlutob řiché, výskyt čolka velkého. Předm ěty ochrany: čolek velký (Triturus cristatus ). Aktuální stav v míst ě zám ěru: elektrovod prochází v dostate čné vzdálenosti od trasy zám ěru (cca 900 m), vliv zám ěru je tak nevýznamný.
Evropsky významná lokalita CZ0723426 - St řížovice Rozloha: 29.5549 ha. Poloha: 6,5 km JV od Krom ěř íže, 0,7 km JV od obce St řížovice, po levé stran ě silnice ze St řížovic do Kvasic. Biota: podmá čená p ůdní deprese s porostem rákosin a t řtiny s výskytem ku ňky ohnivé (Bombina bombina ). Kvalita a význam: stálá populace druhu ku ňka ohnivá ( Bombina bombina ) v oblasti st řední Moravy. Předm ěty ochrany: ku ňka ohnivá (Bombina bombina ). Aktuální stav v míst ě zám ěru: elektrovod prochází v dostate čné vzdálenosti od trasy zám ěru (cca 300 m), vliv zám ěru je tak nevýznamný.
Evropsky významná lokalita CZ0623358 - Horní Mou řínovský rybník Rozloha: 4.5459 ha. Poloha: lokalita se nachází cca 4,5 km JJV od Bu čovic, 500 m J od severního okraje obce Mou řínov. Biota: vyskytuje se zde ku ňka ohnivá ( Bombina bombina ) a 6 dalších druh ů obojživelník ů (čolek obecný ( Triturus vulgaris ), rosni čka zelená ( Hyla arborea ), ropucha obecná ( Bufo bufo ), skokan štíhlý ( Rana dalmatina ), skokan hn ědý ( Rana temporaria ) a skokan vodní synklepton (Rana esculenta synklepton ). Z pták ů byli pozorováni nap ř. buká ček malý ( Ixobrychus
24 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení minutus ), slípka zelenonohá ( Gallinula chloropus ), lyska černá ( Fulica atra ) a kachna divoká (Anas platyrhynchos ). Kvalita a význam: v oblasti ždánického lesa nejpo četn ější populace ku ňky obecné. Předm ěty ochrany: ku ňka ohnivá (Bombina bombina ). Aktuální stav v míst ě zám ěru: lokalita se nachází mezi stožáry č. 143 - 144. Trasa elektrovodu vede částe čně odlesn ěným svahem a nivou potoka. Odlesn ění je sou částí údržby ochranného pásma elektrovodu. V EVL nejsou umíst ěny žádné stožáry.
Evropsky významná lokalita CZ0622168 - Mušenice Rozloha: 14.3972 ha. Poloha: lokalita se nachází na severním úpatí Ždánického lesa, 6 km JZ od Bu čovic, 0,5 km JZ od obce Rašovice. Biota: pod elektrickým vedením zvlášt ě vysokého nap ětí, v jižní části rezervace, jsou fragmenty podrostu teplomilných doubrav a dubohab řin, které jsou pravd ěpodobn ě už jen torzem po přechodném typu mezi podjednotkami L3.1 Hercynské dubohab řiny a L3.3 Karpatské dubohab řiny. Na siln ě prosv ětlených místech se vyvinula vegetace s vále čkou prapo řitou (Brachypodium pinnatum ), ost řicí horskou ( Carex montana ), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis ) atd. Výskyt evropsky významného druhu st řevi čníku pantoflí čku (Cypripedium calceolus ) se koncentruje pod elektrovodem. Ze živo čich ů se na lokalit ě hojn ě vyskytuje majka obecná ( Meloe proscarabaeus ). Z pták ů byla zjišt ěna populace p ěnice vlašské (Sylvia nissoria ). Pravideln ě se zde vyskytuje ťuhýk obecný ( Lanius collurio ), krutihlav obecný (Jynx torquilla ) nebo bramborní ček černohlavý ( Saxicola torquata ). Kvalita a význam: v území se nachází jedna z nejpo četn ějších populací st řeví čníku pantoflí čku v ČR. Lokalita je významná p ředevším výskytem teplomilné flóry a prioritního stanovišt ě - širokolisté suché trávníky spole čenstva Festuco-Brometalia s ú častí svazu Cirsio- Brachypodion pinnati a orchidejovitých rostlin. Předm ěty ochrany: st řeví čník pantoflí ček (Cypripedium calceolus ). Aktuální stav v míst ě zám ěru: lokalita se nachází mezi stožáry č. 149 - 150. Pr ůsek stávajícího ochranného pásma elektrovodu je vytvo řen v porostu s vysokým podílem borovice. V EVL nejsou umíst ěny žádné stožáry.
Evropsky významná lokalita CZ0724091 - Ch řiby Rozloha: 19226.4512 ha. Poloha: území leží na pomezí jižní a východní Moravy. Jde o výraznou vrchovinu protáhlou ve sm ěru SV - JZ mezi m ěsty Krom ěř íž, Uherské Hradišt ě a Kory čany. Biota: Na v ětšin ě území p řevládají kv ětnaté bu činy asociace Carici pilosae-Fagetum (L5.1), mén ě jsou rozší řené kyselé bu činy asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). V nižších nadmo řských výškách se uplat ňují karpatské dubohab řiny (as. Carici pilosae-Carpinetum , L3.3). Maloplošn ě se na vhodných stanovištích vyskytují su ťové lesy (L4). Podél potok ů jsou zastoupeny lužní lesy (as. Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum , L2.2). Nelesní vegetace se vyskytuje pom ěrn ě málo. Louky pat ří do svazu Arrhenatherion (T1.1), vlhké typy lze řadit ke spole čenstv ům vlhkých pchá čových luk svazu Calthion (T1.5), místy se vytvá řejí i spole čenstva širokolistých suchých trávník ů (sv. Bromion erecti , T3.4). Vyskytují se zde bezkolencové louky (T1.9) a vlhká tužebníková lada (T1.6). Pastviny náležejí ke svazu Cynosurion (T1.3). Maloplošn ě se vyskytují lu ční a lesní prameništ ě (R1.1 a R1.3).
25 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Z bezobratlých na lokalit ě nalezneme páskovce velkého ( Cordulegaster heros ), ohnivá čka černo čárného ( Lycaena dispar ) a vrko če útlého ( Vertigo angustior ). Kvalita a význam: Převažují p řirozená nebo p řírod ě blízká lesní spole čenstva s charakteristickou výškovou členitostí a vazbou na p říslušná stanovišt ě L5.1, L3.3B, L2.2A, L4. Významné jsou i lu ční spole čenstva s teplomilnou kv ětenou a s řadou chrán ěných druh ů z čeledi vstava čovitých (T1.1, T3.4D). Ve fló ře se uplat ňují zejména druhy nižších karpatských poho ří, jako je ost řice chlupatá ( Carex pilosa ), o. p řevislá (C. pendula ), svízel Schultes ův (Galium schultesii ), pryšec mandlo ňovitý ( Euphorbia amygdaloides ), hv ězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis ). V nelesní fló ře se vzácn ě vyskytují teplomilné druhy jako b ělozá řka větevnatá ( Anthericum ramosum ), hv ězdnice chlumní ( Aster amellus ), oman me čolistý ( Inula ensifolia ), jetel alpínský ( Trifolium alpestre ). Zajímavý je řídký výskyt druh ů, které jsou v ostatních karpatských poho řích časté, jako je v ěsenka nachová ( Prenanthes purpurea ) a ky čelnice devítilistá ( Dentaria enneaphyllos ). Z druhových lokalit je významný Holý kopec - jedna ze dvou recentních lokalit tesa říka alpského ( Rosalia alpina ) na Morav ě. V oblasti Ch řib ů se nachází po četná populace ku ňky žlutob řiché ( Bombina variegata ) a ku ňky ohnivé (Bombina bombina ) (nejpo četn ější populace se vyskytuje u Kory čan) a významná lokalita vrko če útlého ( Vertigo angustior ), stanovišt ě je stabilní s velmi dobrým vodním režimem. Z naturových druh ů se zde dále vyskytuje ohnivá ček černo čárý ( Lycaena dispar ). Předm ěty ochrany: 6210 Polop řirozené suché trávníky a facie k řovin na vápnitých podložích ( Festuco- Brometalia ) 6210 Polop řirozené suché trávníky a facie k řovin na vápnitých podložích ( Festuco- Brometalia ), význa čná nalezišt ě vstava čovitých - prioritní stanovišt ě 6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová spole čenstva nížin a horského až alpínského stupn ě 6510 Extenzivní se čené louky nížin až podh ůř í ( Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis ) 7220 Petrifikující prameny s tvorbou p ěnovc ů ( Cratoneurion ) 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svah ů 8310 Jeskyn ě nep řístupné ve řejnosti 9130 Bu činy asociace Asperulo-Fagetum 9170 Dubohab řiny asociace Galio-Carpinetum 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy ( Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae )
ohnivá ček černo černý ( Lycaena dispar ) páskovec velký ( Cordulegaster heros ) tesa řík alpský (Rosalia alpina ) vrko č útlý ( Vertigo angustior )
Aktuální stav v míst ě zám ěru: trasa vedení se p řibližuje k hranicím EVL v oblasti Cvr čovic (v blízkosti stožár ů č. 61 - 62) a osady Divoky (v blízkosti stožár ů č. 67 - 70). Ochranné pásmo elektrovodu do území EVL Ch řiby nezasahuje.
26 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Maloplošná zvlášt ě chrán ěná území
PP V čelín Přírodní památka V čelín p ředstavuje fragment p ůvodní lesostepi se vzácnými spole čenstvy teplomilných druh ů rostlin na sz okraji Ch řib ů. Nachází se v Halenkovické vrchovin ě na výslunné stráni s jihovýchodní expozicí v nadmo řské výšce 290 až 325 m. Je situována na pravém údolním svahu Cvr čovického potoka, východn ě od obce Cvr čovice, po levé stran ě silnice ze Cvr čovic do Milovic. Strá ň je místy rozryta zasutými drobnými lomy, část je porostlá borovým lesíkem, skupinami ke řů a ovocnými stromy. Katastrální území Cvr čovice u Zdounek. Vyhlášeno Výnosem ministerstva kultury ČSR ze dne 3. 9. 1953. Eviden ční kód ÚSOP: 489. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková vým ěra: 2,7211 ha. Vedení PP p řechází mezi stožáry č. 61 - 62.
PP Bašnov Přírodní památka Bašnov p ředstavuje rozsáhlý mok řad, který se nachází v mělké p řirozené depresi v niv ě řeky Moravy. Leží asi 0,3 km jihovýchodn ě od obce St řížovice, v nadmo řské výšce 185 až 190 m v blízkosti státní silnice z Kvasic do Krom ěř íže. Katastrální území St řížovice. Celková plocha lokality je 43 ha, z toho větší část je mok řadlem, jehož rozši řování nebo ústup souvisí s množstvím atmosférických srážek. Nejcenn ější mok řadní biotop se nachází v nejnižší části lokality a má vým ěru 6 ha. Vyhlášeno Na řízením Krajského ú řadu Zlínského kraje č. 11/2013 ze dne 16. 12. 2013. Eviden ční kód ÚSOP: 5988. Kategorie IUCN: IV. - řízená rezervace. Celková vým ěra ZCHÚ je 17,47 ha, vým ěra ochranného pásma 25,61 ha. Vedení prochází ve vzdálenosti cca 300 m od PP.
PP Kamenec Přírodní památku Kamenec tvo ří výslunná travnatá strá ň na míst ě bývalého pískovcového lomu, ve spodní části p řechází ve vlhkou olšinu na pís čité p ůdě. Nachází se v Halenkovické vrchovin ě na okraji Ch řib ů v nadmo řské výšce 330 až 360 m, asi 2,2 km jižn ě od obce Zdounky (kostel), nedaleko silnice Zdounky - Sv ětlá. Katastrální území Zdounky, okres Krom ěř íž. Vyhlášeno výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 27. 2. 1954. Eviden ční kód ÚSOP: 155. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková vým ěra: 3,1752 ha. Vedení je od PP vzdáleno cca 200 m.
PP P řehon Výslunná travnatá strá ň jihovýchodní expozice s rozptýlenou zelení nad obcí Chvalnov. Leží asi 1,5 km západn ě od silnice Krom ěř íž - St řílky na okraji Liten čické pahorkatiny, v nadmo řské výšce 310 až 345 m. Katastrální území Chvalnov. Horní okraj rezervace tvo ří starý ovocný sad, který byl vyhlášený jako VKP, na východní stran ě je borový lesík. Vyhlášeno Výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 18. 3. 1955. Vedení je od PP vzdáleno cca 130 m.
PP Bara čka Přírodní památka Bara čka o rozloze 3,01 ha se nachází zhruba 3km jihovýchodn ě od m ěsta Bu čovice, v okrese Vyškov. P ředm ět ochrany: Cenná lokalita stepní kv ěteny. Udávaná nadmo řská výška je od 240 do 270 m n. m. K prvnímu vyhlášení došlo 24. 10. 1950 (výnos 1950-10-24-výnos, Ministerstvo školství, v ěd a um ění).
27 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Lokalita pat ří do st ředomoravských Karpat, podslezko - ždánické jednotky vn ějšího flyše. Podloží je tvo řeno miocenními vápnitými slíny a jíly a slídnatými pískovci, p řičemž stanovišt ě je zna čně výsušné. Vzdušné vedení PP překonává mezi stožáry č. 133 - 134.
PP Jalový dv ůr Přírodní památka Jalový dv ůr o rozloze 22,20 ha se nachází mezi obcemi Heršice a Rašovice, zhruba 6 km jižn ě od m ěsta Slavkov u Brna v okrese Vyškov. P ředm ět ochrany: Heršpický rybník - refugium obojživelník ů a p řilehlá strá ň s teplomilnou kv ětenou. Udávaná nadmo řská výška je od 240 do 310 m n. m. K prvnímu vyhlášení došlo 28. 6. 1990 s platností od 1. 7. 1990 (vyhláška 1990-06-28-vyhláška, Okresní národní výbor Vyškov). Vzdušné vedení PP překonává mezi stožáry č. 151 - 153. Stožár č. 152 je umíst ěn na okraji ochranného pásma.
PR Mušenice PR Mušenice je dlouhá, pom ěrn ě úzká strá ň se sklonem k JZ mezi zem ědělsky obd ělanou půdou a navazující na zalesn ěný úsek, v terénních depresích nebo sesuvech jsou ostr ůvky borovice lesní ( Pinus sylvestris ), trnky ( Prunus spinosa ) a akátu ( Robinia pseudacacia ). Po celém území jsou roztroušen ě staré ovocné stromy. Vzdušné vedení PR p řekonává mezi stožáry č. 149 - 150.
PR Podsedky Podsedky jsou přírodní rezervace v lokalit ě Kožušice u Kory čan v okrese Vyškov. Rezervace byla ustavena na řízením Okresního ú řadu Vyškov ze dne 13. listopadu 2002 na rozloze 2,29 ha. Vzdušné vedení PR p řekonává mezi stožáry č. 98 - 99. Stožár č. 98 je umíst ěn na okraji ochranného pásma.
Přírodní parky Přírodní park Ždánický les Přírodní park Ždánický les se nachází na území okres ů Vyškov, Hodonín, Krom ěř íž a Břeclav v oblasti St ředomoravských Karpat o rozloze 68 km 2. Byl z řízen 24. dubna 1996 jako klidová oblast p řírodního parku. Rozprostírá se mezi Bošovicemi na západ ě, Kory čany na východ ě, Bu čovicemi na severu a Dambo řicemi nebo Bukovany na jihu. Jedná se o oblast o velikosti 68 km 2, kde nejvyšší vrchol zvaný U Slepice dosahuje pouze 437 metr ů nad mo řem. Dalšími kótami Ždánického lesa jsou Píse čná (374 m), Nové hory (414 m), Na hradisku (399 m), Radlovec (425 m), Prost řední vrch (416 m) a řada dalších. Celá oblast je odvod ňována řekami Svratkou a Dyjí. Jejich nejv ětšími p řítoky jsou říčky Litava a Trkmanka. Pro Ždánický les jsou charakteristické hluboké listnaté lesy. Na odlesn ěných svazích jižních úpatí se místy dodnes udržela cenná travinobylinná spole čenstva se vstava čem vojenským a dalšími vzácnými rostlinami. Podloží Ždánického lesa je tvo řeno p ředevším paleogenní sedimenty ždánické a pouzd řanské jednotky vn ější skupiny p říkrov ů. Velmi rozší řené jsou mohutné p řekryvy kvartérních spraší a sprašových hlín. Ždánický les pat ří do oblasti s velmi teplým, suchým klimatem. Vedení je umíst ěno v přírodním parku mezi stožáry č. 116 - 161, 163 - 165 a 175 - 178.
28 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Přírodní park Ch řiby Přírodní park Ch řiby se rozkládá na území stejnojmenné vrchoviny a zasahuje do 3 okres ů: Uherské Hradišt ě, Zlín a Krom ěř íž. Jeho rozloha je cca 26 ha. Na území okresu Krom ěř íž byl vyhlášen jako oblast klidu dne 3. dubna 1991. O 5 let pozd ěji, roku 1996, se z n ěj stal p řírodní park. V roce 2000 došlo k jeho rozší ření i na území okres ů Uherské Hradišt ě a Zlín. Geologie, p ůdní pom ěry: Geologický podklad p řevážné části území p řírodního parku je tvo řen magurským p říkrovem vn ějšího flyšového pásma, jeho díl čí tektonickou jednotkou ra čanskou. Geomorfologie: Jedná se o velmi členitou vrchovinu se strukturn ě a tektonicky podmín ěným mladým erozním reliéfem na intenzivn ě zvrásn ěných paleogenních pískovcích, jílovcích a slepencích magurského flyše. Pro rozvodní části terénu jsou typické široce zaoblené rozvodni h řbety a erozní plošiny. Nadmo řská výška p řírodního parku se pohybuje od 184,5 m (řeka Morava u Otrokovic) do 586,7 m n. m. (vrchol Brdo). Po řece Morav ě jsou hlavními vodními toky Kyjovka (nejdelší vodní tok pramenící v Ch řibech, na horním toku jako Stupava), Litava, Kotojedka, Salaška, Zlechovský potok, Dlouhá řeka, Hruškovice a řada menších, jako nap ř. Divocký potok, Cvr čovický potok, Tr ňák, Vrbka, Kudlovický potok a Jankovický potok. Jejich údolí jsou hluboce za řezaná, na horních úsecích ve tvaru písmene V, s hloubkou až 120 m, sm ěrem po proudu se rozši řuji v široké údolní nivy. Flóra a vegetace: P řevažují lesy p řirozené d řevinné skladby (dubo-bukové a bukové porosty). Území p ředstavuje ostrov karpatské kv ěteny v oblasti teplomilné panonské flóry. Antropogenní vlivy zasáhly p ředevším na úpatí poho ří p řem ěnou listnatých porost ů na jehli čnaté, v ětšinou smrkové porosty. Na území p řírodního parku je řada zvlášt ě chrán ěných území. Za zmínku stojí výslunné travnaté strán ě s teplomilnou kv ětenou s řadou chrán ěných druh ů z čeledi vstava čovitých nebo skalní útvary na h řebenech Ch řib ů. Fauna: Ch řiby jsou územím s relativn ě vyváženými ekologickými podmínkami, což se přímo projevuje v druhové pestrosti fauny s velkým podílem zvlášt ě chrán ěných druh ů (nap ř. čáp černý, v čelojed lesní, bramborní ček černohlavý, krutihlav obecný, lelek lesní, výr velký, některé druhy netopýr ů, z bezobratlých stojí za zmínku nález kudlanky nábožné). V posledních letech se zde ší ří i bobr evropský (Kory čanská p řehrada). Vedení je umíst ěno v přírodním parku mezi stožáry č. 61 - 72.
Památné stromy V dosahu plánovaného zám ěru ani jeho ochranného pásma se nenachází žádný památný strom ani alej.
Významné krajinné prvky (VKP) a) Významné krajinné prvky ze zákona Vodní tok – zám ěr k říží vodní toky p řítok Machovky (IDVT 10208101, JZ od Machové), Hájská p říkopa (IDVT 10295956, V od Tluma čova), Mojena (IDVT 10205863, S od Tluma čova), Morava (IDVT 10100003, SZ od Tluma čova), Dolní Kotojedka (IDVT 10195840, S od Kvasic), P Ř 03 Moravy (IDVT 10202342, S od Kvasic), Ba řický potok (IDVT 10185974, SV od Vrbky), p řítok 02 Tr ňáku (IDVT 10194386, SV od Lubné), Tr ňák (IDVT 10197306, S od Lubné), Zlámanský potok (IDVT 10194497, Z od Lhotky), Cvr čovický potok (IDVT 10197536, JV od Cvr čovic), Divocký potok (IDVT 10197264, J od Zdounek), Roštínský odpad a jeho p řítok (IDVT 10197536 a 10202153, SV od Roštína), Roštínský potok
29 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení a jeho p řítok (IDVT 10203330 a 10192725, S od Roštína), Kotojedka a její p řítoky (IDVT 10202906, 10200425 a 10195141, SZ od Roštína), Litava a její p řítoky – Chvalnovský potok, Zámecký potok s přítokem (IDVT 10100046, 10204454, 10190088 a 10197004, u Chvalnova a Kožušic, Újezdu u Brna), Nemotický potok (IDV T 10188697, J od Brankovic), p řítoky Litavy (IDVT 10191011, 10187654, 10191497, V od Nevojice), Klobou čka a její p řítoky (IDV T 10194825, 10440643,10188614, u Klobou ček), Mou řínovský potok a jeho p řítok (IDV T 10197712, 10206797, J od Mou řínova), K řižanovický potok a jeho p řítok Buchlová (IDV T 10193280, 10197676, J od Rašovic), Nížkovický potok (IDV T 10185957, JV od Nížkovic), Milešovický potok (IDV T 10206889, SZ od Milešovic), Otnický potok a p řítoky - Lov čičský potok, Bošovický potok (IDVT 10200515, 10197744, 10193181, J od Otnice), Říčka (IDV T 10100107, J od Sokolnice). Tento významný krajinný prvek není v trase zám ěru dot čen, a to zejména proto, že zám ěr přechází jako nadzemní vedení nad hladinami tok ů. Realizace zdvojení vedení bude probíhat bez p římého fyzického dot čení vodních tok ů nad úrove ň b ěžného provozu. Niva toku – trasa elektrovodu prochází p řes množství niv tok ů. Jsou p řekonávány nivy drobn ějších výše jmenovaných tok ů a zejména niva Litavy a Moravy. Zejména pr ůchod nivou Moravy je rozsáhlejší. Je zde umíst ěno n ěkolik stožár ů (cca mezi st. č. 27 - 32). Jejich základny nijak neovliv ňují stav a procesy, které výskyt nivy ur čují. P řes menší údolí a nivy p řechází zám ěr jako nadzemní vedení. Stavba nenarušuje fungování ani charakter t ěchto niv. Realizace zdvojení vedení bude probíhat bez p římého fyzického dot čení okolí rybník ů nad úrove ň běžného provozu. Rybník – v trase elektrovodu p římo nestojí žádný rybník. Protíná však Št ěrkovišt ě Kvasice, dotýká se ochranným pásmem Horního Mou řínovského rybníka a rybníka Jalovák. Realizace zdvojení vedení bude probíhat bez p římého fyzického dot čení okolí rybník ů nad úrove ň běžného provozu. Les – trasa zám ěru prochází spíše okraji v ětších či menších lesních ploch a to až na výjimku stávajícími pr ůseky. Ochranné pásmo nov ě navržené části vedení mezi stožáry č. 14 - 15 se dotkne porostu lesa v LBC Hék a to v rozsahu do 50m2. V sou časnosti je zde lesní porost vykácen. Mezi stožáry č. 31 - 32 prochází elektrovod lužním lesem v niv ě Moravy. U Karolína protíná okraj lesa Obora mezi stožáry č. 44 - 45. U obce Divoky se dotýká okraje lesa mezi stožáry č. 68 - 69. Lesnatá strá ň u Brankovic je dot čena mezi stožáry č. 109 - 110. Les bude dot čen posunem ochranného pásma v lokalit ě místní úpravy trasy vedení v lokalit ě Nevojice (mezi stožáry č. 126 - 128). Posun pásma bude cca 10 - 12 m v místě nejv ětšího záboru a postupn ě vyzní po návratu trasy do stávajícího koridoru. U Nevojic je v pr ůseku lesa umíst ěn i stožár č. 129. V rámci PP Bara čka mezi stožáry č. 133 – 134 je pr ůchodem ochranného pásma dot čen okraj lesního porostu. Porost strán ě je dot čen mezi stožáry č. 137 – 138 a mezi stožáry č. 149 – 150 v oblasti PR Mušenice. Pr ůchod lesem je pak i u Kobe řic mezi stožáry č. 164 – 165. Lesní pozemky budou dot čeny mezi stožáry č. 182 - 183. Dále se pr ůsek a ochranné pásmo elektrovodu z řejm ě místy dotýká i drobn ějších pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa. Ve všech jmenovaných p řípadech se jedná o dot čení ve stávajícím rozsahu. Zdvojené vedení prochází stávající trasou elektrovodu bez významného nového zásahu do stávajících lesních pozemk ů a pozemk ů ur čených k pln ění funkce lesa, s výjimkou úsek ů
30 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení mezi stožáry č. 14 - 15 u Tluma čova a stožáry č. 126 - 128 u Nevojic. Vychýlení trasy v těchto úsecích je v nezbytn ě nutném rozsahu Vzhledem k existenci udržovaného pr ůseku ochranného pásma elektrovodu nebudou lesy ve stávajícím koridoru vedení dot čeny nad stávající stav.
a) Registrované významné krajinné prvky Registrované VKP Trasa zám ěru prochází p řes šest registrovaných významných krajinných prvk ů - VKP Sad v k. ú. Chvalnov mezi stožáry č. 86 - 87, VKP Tobolky v k. ú. Kožušice mezi stožáry č. 99 - 101, VKP Podhájí v k. ú. Brankovice mezi stožáry č. 108 - 109, VKP 461 Baby v k. ú. Otnice mezi stožáry č. 174 - 175, VKP Brankovické Pad ělky v k. ú. Brankovice mezi stožáry č. 109 - 110 a VKP Nad Lou čkami v k. ú. Telnice mezi stožáry č. 200 - 201.
Územní systém ekologické stability V území se jedná o nadregionální biokoridor NRBK 142 Chropy ňský luh – Soutok vymezený v údolí řeky Moravy tvo řený vodní a nivní osou s břehovými porosty, o nadregionální biokoridor NRBK 134 Buchlovské lesy-K132 a nadregionální biokoridor NRBK 132 Vrapa č, Doubrava-Přední kout. Stavba k říží NRBK 142 východn ě od Tluma čova a u obce Chvalnov-Lísky prochází osou NRBK 134. Teplomilnou osu NRBK 132 kříží elektrovod jihozápadn ě od obce Otnice. V území mezi obcí Tluma čov a Kvasice zasahuje trasa elektrovodu také do regionálního biocentra Filena. Západn ě od obce Machová k říží stavba osu regionálního biokoridoru Hrab ůvka - Na Skále (1586) a RK Hrab ůvka – Hřeben (RBK 1581). Jihozápadním sm ěrem od obce Nevojice protíná elektrovod regionální biokoridor s názvem Milonický les – Ždánický les. Dále k říží osu regionálního biokoridoru RK 1583 - Hv ězda severovýchodn ě od obce Karolín, osu regionálního biokoridoru Měnínská bažantnice - K 132 protíná trasa elektrovodu východn ě od obce Žat čany, spolu s nadregionálním biokoridem K40 Vrapa č, doubrava - Přední kout. Lokální ÚSES obsahuje ve styku se zám ěrem množství funk čních i nefunk čních skladebných prvk ů. Následující seznam obsahuje jejich vý čet na základ ě dot čených katastrálních území.
Zlínský kraj Machová - Lokální biokoridor jihozápadn ě od Machové (sou část RBK 1546) Tluma čov - Lokální biokoridor p ři hranici katastru s Machovou (sou část RBK 1581) - Lokální biokoridor podél vodního toku Mojena – SZ od Tluma čova - Lokální biocentrum LBC Hék (sou část RBK 1546) St řížovice - Lokální biokoridor LBK 400214 podél vodního toku Dolní Kotojetka Karolín - Lokální biokoridor LBK 400085 severn ě od obce Ba řice-Velké T ěšany - Navržený lokální biokoridor JV od obce
31 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Lubná - Lokální biokoridor severn ě od obce podél vodního toku Tr ňák Sob ěsuky - Lokální biokoridor severozápadn ě od místní části Milovice, propojuje lesní spole čenstva Zdounky - Lokání biocentrum – východn ě od části Cvr čovice v lesním porostu - Lokální biokoridor východn ě od místní části Divoký podél polní cesty na okraji lesního porostu Roštín - Navržený lokální biokoridor SV od obce podél p řítoku vodního toku Kotojetka - Navržený lokální biokoridor SZ od obce podél p řítoku vodního toku Kotojetka Cetechovice - Navržený lokální biokoridor SZ od obce podél vodního toku Kotojetka Chvalnov-Lísky - Navržený lokální biokoridor S od místní části obce Chvalnov propojující dv ě lesní spole čenstva - Navržený lokální biokoridor J od místní části obce Lísky propojující dv ě lesní spole čenstva - Navržený lokální biokoridor J od místní části obce Lísky podél vodního toku Litava St řílky - Navržený lokální biokoridor SZ od obce St řílky propojující dv ě lesní spole čenstva
Jihomoravský kraj Kožušice - Lokální biocentrum LBC Podsedky J od obce Kožušice, sou částí MZCHÚ Podsedky - Navržený lokální biokoridor LBK 3 od obce Kožušice, propojující LBC Podsedky a LBC Ostudy - Lokální biokoridor LBK 4 J od obce Kožušice propojující LBC Kraví hora s okrajem zástavby obce - Lokální biokoridor LBC Kraví hora JZ od obce Kožušice zahrnující lesní spole čenstvo Brankovice (kontrolováno s papírovou podobou ÚP obce) - Lokální biokoridor JV od obce Brankovice korespondující s vodním tokem Nemotický potok - Lokální biokoridor K15 JV od obce Brankovice, tvo ří okraj lesního spole čenstva Bu čovice - Navržené lokální biocentrum BC 16 Bara čka J od m ěsta Bu čovice na svahu vodního toku Klobou čka - Lokální biokoridor K 28 vymetený podél p řítoku vodního toku Klobou čka Mou řínov - Navržené lokální biocentrum C 06 v okolí rybník ů Dolní a Horní mou řínovský
32 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Rašovice - Navržený lokální biokoridor K 01 JZ od obce podél vodního toku K řížanovický potok Heršpice - Lokální biocentrum LBC 11 U Jalového dvora J od obce u Heršpického rybníka Nížkovice - Navržený lokální biokoridor K 4 jižn ě od obce podél vinic Kobe řice u Brna - Navržený lokální biokoridor LBK 4 severn ě od obce, napojuje se do LBC D řínovský kopec a žleb - Navržené lokální biocentrum LBC D řínový kopec a žleb v lokalit ě D řínový kopec - Navržený lokální biokoridor LBK 1 západn ě od D řínového kopce Milešovice - Navržený lokální biokoridor LK 5 severozápadn ě od obce Otnice - Navržený lokální biokoridor LK 7 východn ě od obce - Navržený lokální biokoridor LK 3 jižn ě od obce podél vodního toku Otnický potok - Navržené lokální biocentrum LBC 5 Hrubá dolina jižně od obce, navazuje na západn ě od Otnického potoka Újezd u Brna - Navržený lokální biokoridor jihovýchodn ě od obce Žat čany - Navržený lokální biokoridor BK 1 severovýchodn ě od obce podél vodního toku Litava (Cézava) Telnice - Navržený lokální biokoridor podél vodního toku Říčka (Zlatý potok)
Lokální úrove ň ÚSES je díky délce zám ěru pom ěrn ě složitá a pestrá. I zde liniové prvky kopírují zejména údolí a vodní toky. Jedná se o liniové skladebné prvky – biokoridory. V místech pr ůchod ů lesnatými oblastmi, nebo zachovalými loukami pak dochází i k protínání biocenter.
33 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
10 OBECNÁ P ŘÍRODNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Trasa zám ěru prochází p řes dv ě podprovincie - Západokarpatská a Severopanonská. Bioregiony dot čené trasou zám ěru jsou uvedeny v následujícím p řehledu.
ZÁPADOKARPATSKÁ PODPROVINCIE (3)
ŽDÁNICKO-LITEN ČICKÝ BIOREGION (3.1)
Poloha a základní údaje Bioregion leží ve st ředu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Liten čická pahorkatina. Bioregion obepíná tém ěř ze všech stran Ch řibský bioregion (3.2) a má plochu 928 km 2. Bioregion je tvo řen nízkou teplou pahorkatinou na m ěkkých vápnitých sedimentech. Bioregion tvo ří p řechod mezi typickými částmi západokarpatské a severopanonské podprovincie. Vyskytuje se zde řada mezních karpatských a panonských prvk ů, zvlášt ě flóra nelesní je bohatá, s řadou r ůzných migroelement ů a floroelement ů, p řevážn ě však kontinentálních. Dominuje zde 3., dubovo-bukový vegeta ční stupe ň, reprezentovaný v nejvyšších částech bohatými západokarpatskými bučinami nižších poloh. Na jižních svazích a v nižších polohách se vyskytuje 2., bukovo-dubový stupe ň, odpovídající dubohab řinám. Nereprezentativní je severní část, tvo řená jednotvárn ějším územím bez v ětší ú časti teplomilné bioty. V sou časnosti jsou zastoupeny velké komplexy dubohabrových a bukových les ů, p řevažuje orná p ůda, časté jsou sady. Horniny a reliéf Ždánický les a úpatí Ch řib ů buduje p řevážn ě jemn ě pís čitý, snadno rozpadavý, místy vápnitý flyš ždánické jednotky. Pouze jižn ě od Ch řib ů ojedin ěle vystupuje kyselý flyš ra čanské jednotky s vrstvami pískovce. Oblast Hradiska je naproti tomu tvo řena mo řskými neogenními vápnitými jíly s ostrovy pokryv ů št ěrk ů a písk ů a vrstvami lithothamniových vápenc ů. Zcela tedy p řevládají horniny málo zpevn ěné. P ři okrajích se uplat ňují na pom ěrn ě rozlehlých plochách spraše, významné jsou sesuvy, nivní uloženiny i drobná ložiska p ěnovc ů p ři vápnitých pramenech (Strabišov). Reliéf je v ětšinou pahorkatinný, s oblými táhlými tvary, ojediněle členit ější s hlubšími údolními zá řezy (údolí Kyjovky). Údolí jsou maximáln ě asi 100 m hluboká. Skalní útvary zcela chyb ějí (vyjímkou je pískovcová skalka u Skalky). Dle výškové členitosti má reliéf p řevážn ě ráz ploché vrchoviny s výškovou členitostí 150 - 220 m, na jižním svahu nejvyššího vrchu Hradisko ráz členité vrchoviny s členitostí až 270 m. Plošší okrajové části mají členitost členité pahorkatiny, tj. 75 - 150 m. Nejnižším bodem je okraj nivy Moravy - asi 190 m, nejvyšším Hradisko – 518 m. Typická výška bioregionu je 220 - 430 m. Podnebí Dle Quitta leží nižší okraje území v teplé oblasti T2, vyšší polohy v mírn ě teplé oblasti MT 11. Podnebí je teplé a mírn ě suché až mírn ě vlhké. Srážky obecn ě rostou od západu, kde se ješt ě projevuje slabý srážkový stín České vyso činy, k východu a od okraj ů bioregionu k jeho centrálním vyšším částem, kde se projevuje i vliv náv ětrné polohy Ch řib ů: Vyškov 8,4 °C, 542 mm; Slavkov 8,8 °C; Ždánice 8,6 °C, 593 mm; Liten čice 643 mm; Kory čany 633 mm; Napajedla 8,7 °C, 625 mm. Na plochých h řbetech vrchovin srážky rostou p řes 650 mm a teploty klesají pod 8 °C. Místy i zde členitý terén umož ňuje vznik v ětších lokálních rozdíl ů - teplejších
34 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení svah ů i inverzních chladn ějších údolí. Vyrovnávací vliv na pr ůběh teplot i vlhkosti mají pom ěrn ě velké lesní plochy, zejména ve Ždánickém lese. Půdy Území charakterizuje pom ěrn ě pestrý soubor zpravidla vápnitých p ůd. P ři jižním a p ředevším západním okraji p řevládají černozem ě na spraších, ve sníženinách se lokáln ě objevují typické černice. Ve vyšších částech a na východ ě se na spraších vyvinuly typické hn ědozem ě, na výchozech vápnitých slín ů jsou neoby čejn ě hojn ě zastoupeny typické pararendziny. V lesních celcích Ždánického lesa a Liten čických vrch ů se na slínech, spraších, sprašových hlínách a vápnitém flyši vyvinuly neobyčejn ě rozsáhlé plochy kambizemních pararendzin, což v ČR nemá obdoby. Pouze místy jsou ostrovy typických kambizemí (na slínitých jílech), v oblasti Trojáku a Lhotky u Zdounek luvizem ě na sprašových hlínách. P ůdy na slínitých jílech, slínech a jílovitém flyši jsou na plošinách v r ůzné mí ře oglejené. Biota Bioregion zahrnuje z části termofytikum a leží v částech fytogeografických podokres ů 20a. Bu čovická pahorkatina (východní polovina), 20b. Hustope čská pahorkatina (výše položené okraje) a 21a. Hanácká pahorkatina (jižní okraj). Z mezofytika zabírá fytogeografické podokresy 77a. Ždánický les, 77b. Liten čické vrchy a jihovýchodní okraj fytogeografického podokresu 77c. Ch řiby. Vegeta ční stupn ě (Skalický): kolinní až suprakolinní. Potenciální vegetaci tvo ří v nižších polohách dubohab řiny Carici pilosae-Carpinetum , které jsou pouze na nejextrémn ějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum ), výjime čně i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum ). V nejvyšších polohách jsou bu činy ( Carici pilosae-Fagetum ). V údolích kolem potok ů lze předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum . V plochých depresích jsou ojedin ěle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae ). Primární bezlesí pravd ěpodobn ě chyb ělo. Podstatnou sou částí p řirozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející p řevážn ě svazu Cirsio-Brachypodion pinnati , na n ě často navazují lemová spole čenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae , vzácn ěji i Prunion fruticosae . Výjime čně na kyselých substrátech v jižním podh ůř í Ch řib ů byl zaznamenán výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis . Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion , d říve řídce i Caricion davallianae . Flóra je dosti pestrá, odrážející polohu bioregionu na rozhraní Panonie a Karpat, s řadou mezních prvk ů, z nich některé zde dosahují absolutního okraje areálu. V nelesní fló ře jsou přítomni četní zástupci teplomilné kv ěteny různých geoelement ů a migroelemnt ů. P řevažují druhy s tendencí kontinentální, nap ř. kozinec dánský (Astragalus danicus ), hadí mord nachový (Scorzonera purpurea ), kavyl vláskovitý ( Stipa capillata ) a len tenkolistý ( Linum tenuifolium ), mén ě i submediteránní, reprezentované zde vzácným dubem pý řitým ( Quercus pubescens ), dále t řemdavou bílou ( Dictamnus albus ) nebo hn ědencem zvrhlým ( Limodorum abortivum ). V lesní vegetaci je řada druh ů alpidských podh ůř í, nap ř. dymnivka plná ( Corydalis solida ), ost řice chlupatá ( Carex pilosa ), zapalice žlu ťuchovitá ( Isopyrum thalictroides ). Souvislost s Karpaty reprezentuje nap ř. jako hv ězdnatec čeme řicový ( Hacquetia epipactis ), kost řavice větevnatá ( Bromopsis ramosa ), čistec alpínský ( Stachys alpina ). Hercynské prvky jsou výjime čné, pouze velmi vzácn ě zde roste jaterník trojlalo čný ( Hepatica nobilis ).
35 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
V bioregionu se prolíná fauna teplomilných stanovišť stepních lad a kulturní krajiny blízká sousedícím bioregion ům panonské podprovincie s faunou háj ů karpatského podh ůř í. Tekoucí vody pat ří do pásma parmového až cejnového, s kapilárami pstruhovými, v sou časnosti jsou však prakticky bez ryb. Významné druhy Savci: ježek východní ( Erinaceus concolor ), myšice malooká ( Apodemus microps ). Ptáci: mandelík hajní ( Coracias garrulus ), strakapoud jižní ( Dendrocopos syriacus ), lejsek malý ( Ficedula parva ), ťuhýk menší ( Lanius minor ). Obojživelníci: ku ňka žlutob řichá (Bombina variegata ). Plazi: ješt ěrka zelená (Lacerta viridis ). Měkkýši: hlemýž ď zahradní ( Helix pomatia ), páskovka žíhaná ( Cepaea vindobonensis ), p. ke řová ( C. hortensis ). Kontrasty Hranice v ůč i bioregionu Prost ějovskému (1.11) jsou velmi nevýrazné, podmín ěné geomorfologicky a předpokládanou p řevahou karpatských prvk ů v p ůvodní biot ě. Hranice v ůč i Hustope čskému bioregionu (4.3) je nevýrazná, biotická, v ůč i bioregion ům Dyjsko- moravskému (4.5) a Kojetínskému (3.11) je výrazná, daná rozší řením nivy a nejnižších teras. Hranice v ůč i bioregionu Ch řibskému (3.2) je výrazná, daná podstatn ě vyšším a členit ějším reliéfem i odlišnou biotou. Flóra a vegetace plynule navazuje na Hustope čský bioregion (4.3), od n ěhož se liší zejména absencí panonských dubohab řin ( Primulo veris-Carpinetum ), menším podílem teplomilných doubrav a typicky vyvinutými bu činami v nejvyšších polohách. V náhradní vegetaci chyb ějí náro čnější spole čenstva svazu Festucion valesiacae a v jejich fló ře nenajdeme mnohé panonské prvky, jako kosatec nízký ( Iris pumila ), koulenku prodlouženou (Globularia punctata), sinokv ět měkký ( Jurinea mollis ) či t řezalku sli čnou ( Hypericum elegans ), v lu ční vegetaci tvo řily kontrast druhy slatinných luk, nap ř. tu řice Davallova ( Vignea davalliana ), t. latnatá (V.paniculata ), ost řice lemovaná ( Carex hostiana ) nebo tolije bahenní ( Parnassia palustris ). Bioregion Ch řibský (3.2) se odlišuje p řevahou bu čin, v jejichž druhové skladb ě se objevují i submontánní druhy, nap ř. r ůže alpská ( Rosa pendulina ), vrbina hajní ( Lysimachia nemorum ), rozrazil horský ( Veronica montana ), je čmenka lesní (Hordelymus europaeus ). V náhradní vegetaci Ch řib ů vesm ěs chyb ějí náro čnější xerotermní druhy i spole čenstva. V ůč i bioregion ům Pomoraví - Kojetínskému (3.11) a Dyjsko-moravskému (4.5) tvo ří kontrast absence vegetace podsvazu Ulmenion . Sou časný stav krajiny a ochrana p řírody Osídlení v nižších částech bioregionu je velmi staré, od 7. tisíciletí p řed n. l., avšak nejvyšší partie nebyly nikdy odlesn ěné. V lesích z v ětší části z ůstala zachována p řirozená druhová skladba. Lesy mají často formu pa řezin, zčásti však došlo k p řem ěně na lignikultury stanovištn ě nep ůvodních d řevin. V nižších polohách jsou rozsáhlé polní kultury, p řirozená náhradní vegetace je vesm ěs zachována jen na prudších svazích. V bioregionu byla dosud vyhlášena řada maloplošných chrán ěných území. Nejvýznamn ější jsou NPR Strabišov, chránící lesní porosty s významnou flórou, NPR Oulehla a NPP K řéby, které chrání p ředevším nelesní spole čenstva. Mezi dalšími rezervacemi jsou PR Hašky, PR Ve Žlebcách, PR Vit čický les, PP P řehon, PP Drážov, PP Roviny, PP Roznitál, PP Pahorek, PP Kamenec, PR Mušenice a PP Obora. Ve v ětšin ě p řípad ů chrání stepní a lesostepní biotu.
36 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
CH ŘIBSKÝ BIOREGION (3.2) Poloha a základní údaje Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy, zabírá tém ěř celý geomorfologický celek Ch řiby. Jeho plocha je 254 km 2. Bioregion je tvo řen výraznou vrchovinou na pískovcovém flyši, je charakterizovaný biotou typického západokarpatského bukového lesa (3. a 4. vegeta ční stupe ň), na rozdíl od okolí s některými submontánními a subatlantskými druhy a s v ětším zastoupením typických karpatských prvk ů ve fló ře a p ředevším faun ě. Biodiverzita je však snížena vlivem monotónního podkladu. Vegeta čně je bioregion řazen do kv ětnatých bu čin a dubohabrových háj ů. Netypická část je tvo řena teplejšími okrajovými svahy a pahorkatinami nebo plošším reliéfem bez skal, s v ětším zastoupením dubohabrových háj ů, výjime čně i teplomilných doubrav. P řevážn ě se jedná o jednotvárná p řechodná území do sousedního bioregionu. V sou časnosti dominují bu činy a jehli čnaté kultury, nelesní p ůdu kryjí p řevážn ě mezofilní pastviny. Horniny a reliéf Území buduje paleogénní (v nepatrné mí ře i k řídový) flyš ra čanské jednotky, v n ěmž se významn ě uplat ňují pískovce i slepence, místy zna čně odolné, p řevážn ě mírn ě kyselé, ojedin ěle však i vápnité. P ři SZ okraji vystupují nepatrné útržky jurských vápenců. Z pokryv ů hrají hlavní roli svahoviny, p ři okrajích spraše až sprašové hlíny, lokáln ě se vyskytují i holocenní p ěnovce, někdy i n ěkolik metr ů mocné (Salaš). Ch řiby p ředstavují kernou vrchovinu s úzkými, často strukturn ě podmín ěnými h řbety. Bioregion je na východ ě budován jedním hlavním h řbetem, z n ěhož sbíhají k jihu dlouhá pozvolná údolí a k severu spadají strmé svahy roz člen ěné krátkými strmými údolími. V jihozápadní části se vyskytují dva paralelní h řbety, rozd ělené údolím horní Kyjovky, které jsou na ob ě strany stejn ě strmé. Údolí jsou 140 až 250 m hluboká, ale rozev řená. Místy jsou vypreparovány tvrdé partie pískovc ů v podob ě izolovaných skalisek (Kozel, Komínky apod.). Typickým útvarem jsou strže na po čátku jednotlivých údolí. Reliéf má ráz členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 - 300 m, na severním svahu až ploché hornatiny s členitostí do 350 m. Ve východní části jsou místy úseky vícemén ě zarovnané nebo s m ěkkou morfologií a členitostí ploché vrchoviny - 150 - 200 m. Nejnižším bodem je okraj nivy Moravy u Napajedel - asi 190 m, nejvyšším Brdo - 587 m. Typická výška bioregionu je 300 - 550 m. Podnebí Dle Quitta leží nižší okrajové části v mírn ě teplé oblasti MT 11, vyšší v MT 9. Podnebí je tedy mírn ě teplé, relativn ě dob ře zásobené srážkami, z řeteln ě chladn ější a vlh čí než v okolních bioregionech: Buchlovice na jižním okraji mají 8,2 °C, 628 mm; St řílky 665 mm, Kostelany na nižších h řbetech východní části 705 mm. H řbety mají pr ůměrnou ro ční teplotu asi 7 °C a srážky až 750 mm. Vrcholový fenomén je nevýrazný. Půdy V bioregionu dominují typické kambizem ě, na svahovinách na úpatích p řecházející do typických luvizemí, na vlh čích místech často až pseudoglejových a pseudoglejových kambizemí. Na nejvyšších h řbetech se na zpravidla kyselých pískovcích vyvinuly kyselé typické kambizem ě. Litozem ě na skalách tvo ří nepatrné ostr ůvky, místy jsou však vápnité a podmi ňují výskyt specifické vegetace (Bradlo). Nivy mají malý rozsah a pokrývají je glejové fluvizem ě.
37 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Biota Bioregion leží v mezofytiku fytogeografického podokresu 77c. Ch řiby (s výjimkou jihovýchodního okraje). Vegeta ční stupn ě (Skalický): suprakolinní až submontánní. Potenciální vegetaci tvo ří bu činy, p řevážn ě asociace Carici pilosae-Fagetum , omezen ě snad i Melico-Fagetum , vzácn ěji acidofilní bu činy ( Luzulo-Fagetum ). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohab řiny ( Carici pilosae-Carpinetum ). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Potentillo albae-Quercetum ) jsou výjime čné, na prudkých svazích se skeletovitými půdami se ojedin ěle vyskytuje i Sorbo torminalis-Quercetum . Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion . Na prudkých svazích se dají p ředpokládat výskyty su ťových les ů svazu Tilio-Acerion . V údolích podél potok ů jsou poto ční luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum , výše Carici remotae-Fraxinetum . Primární bezlesí prakticky chybí. V p řirozené náhradní vegetaci p řevažují mezofilní typy luk a pastvin ( Arrhenatherion a Cynosurion , zvl. Anthoxantho-Agrostietum ), v lemech se vesm ěs nachází vegetace svazu Trifolion medii , k řoviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae . Řid čeji se st řetáváme s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum (svaz Cirsio-Brachypodion ). Složení flóry odpovídá kv ěten ě nižších karpatských poho ří. Vzhledem k ostrovnímu charakteru bioregionu má zdejší výskyt řady (zejména mezofiln ějších) druh ů izolovaný charakter, výrazn ější exklávní prvky však chyb ějí. Objevuje se zde hv ězdnatec čeme řicový ( Hacquetia epipactis ), kost řavice v ětevnatá ( Bromopsis ramosa ), ost řice p řevislá ( Carex pendula ), svízel Schultes ův ( Galium schultesii ) a prstnatec listenatý ( Dactylorhiza longebracteata ), mezi submontánními prvky je pozoruhodný dosti četný výskyt subatlantsky lad ěné vrbiny hajní (Lysimachia nemorum ) a čarovníku alpského ( Circaea alpina ). Vzácn ě zde roste i r ůže alpská (Rosa pendulina ) a kapradina plevinatá ( Dryopteris affinis subsp. borreri ). P ři potocích byla zjišt ěna p řesli čka lu ční ( Equisetum pratense ), v pramenných mísách i cídivka p řezimující (Hippochaete hyemalis ) a kapradiník bažinný ( Thelypteris palustris ). V nelesní fló ře jsou xerotermní druhy velmi vzácné, zastupují je kakost krvavý ( Geranium sanguineum ), kosatec pestrý ( Iris variegata ) nebo svízel sivý ( Galium glaucum ), vzácné jsou rovn ěž druhy slatinných stanoviš ť, jako nap ř. pryšec hu ňatý ( Tithymalus villosus ), žlu ťucha lesklá ( Thalictrum lucidum ), příp. kosatec sibi řský ( Iris sibirica ). Hercynské typy, jako jaterník trojlalo čný ( Hepatica nobilis ), chyb ějí, p řekvapiv ě vzácné jsou ky čelnice devítilistá ( Dentaria enneaphyllos ), věsenka nachová ( Prenanthes purpurea ) a t řezalka svrnitá ( Hypericum maculatum ). Bioregion je jediný z bioregion ů karpatské podprovincie na pravém b řehu Moravy, kam ješt ě zasahuje typická karpatská lesní fauna. Ne četné tekoucí vody pat ří do pstruhového pásma. Významné druhy Savci: ježek východní ( Erinaceus concolor ). Ptáci: mandelík hajní ( Coracias garrulus ), lejsek malý ( Ficedula parva ). Obojživelníci: mlok skvrnitý ( Salamandra salamandra ), ku ňka žlutob řichá (Bombina variegata ). Měkkýši: v řetenovka hladká ( Cochlodina laminata ), v řetenatka obecná ( Alinda biplicata ), sítovka blyštivá ( Aegopinellla minor ). Hmyz: masa řka Sarcophaga zumptiana , h řbetozubec Odontosia sieversi .
38 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Kontrasty Hranice v ůč i okolním bioregion ům s výjimkou jihovýchodního okraje jsou výrazné, dané podstatn ě vyšším a členit ějším reliéfem i odlišnou biotou. Biotickým kontrastem oproti Ždánicko-liten čickému bioregionu (3.1) je tém ěř úplná absence teplomilných typ ů primární i p řirozené náhradní vegetace, v níž chybí v ětšina xerotermních druh ů, zatímco v lesní fló ře p řibývají druhy vyšších poloh. Skladba rostlinstva i kv ěteny se velmi podobá bioregion ům B ělokarpatskému (3.6) a Zlínskému (3.7), je však ve vyšších polohách pon ěkud ochuzená. P říčinou je vysunutí a ostrovní postavení submontánního stupn ě Ch řib ů, což se projevuje absencí řepí čku trojlistého ( Aremonia agrimonoides ), kvantitativn ě nap ř. m ěsí čnice vytrvalé ( Lunaria rediviva ) a čistce alpinského ( Stachys alpina ). Sou časný stav krajiny a ochrana p řírody Osídlení je velmi pozdní, teprve st ředov ěké a p řevážn ě má valašský charakter. Vyšší polohy prakticky nebyly nikdy osídleny. Krajina je dosud dosti zalesn ěná, p řičemž v lesích p řevažuje přirozená druhová skladba. Menší části bioregionu jsou odlesn ěny, v náhradní vegetaci je vyvážený pom ěr mezi agrocenózami, loukami a pastvinami. Ačkoli biota Ch řibského bioregionu je relativn ě zachovalá, nebylo zde doposud vyhlášeno mnoho chrán ěných území. Jsou to PR Holý kopec, kde je motivem ochrany typická karpatská bu čina a PR Moravanské lúky, zřízené k ochran ě komplexu kv ětnatých a vlhkých luk. Další chrán ěná území chrání pískovcové skály: PP Buda čina, PP Komínky, PP Kazatelna a PP Kozel.
HRANICKÝ BIOREGION (3.4) Poloha a základní údaje Bioregion leží na východ ě st řední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celk ů Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výb ěžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Plocha bioregionu je 997 km 2. Bioregion je tvo řen pahorkatinou na m ěkkých sedimentech s vystupujícími kulmovými kopci. Převažuje biota 3., dubovo-bukového, p ři západním okraji i 2., bukovo-dubového stupn ě. Převažují dubohabrové háje, na kulmu jsou zastoupeny i ostr ůvky kv ětnatých bu čin, bikových bu čin a acidofilních doubrav. Ve fló ře i faun ě dochází ke styku a prolínání prvk ů karpatského a hercynského p ředh ůř í. Biota je pom ěrn ě bohatá, s r ůznými prvky v č. exklávních a reliktních a řadou subtermofilních druh ů (vápence). Charakteristická je absence horských druh ů - na rozdíl od bioregionu Podbeskydského (3.5). Netypická část je tvo řena širokými nivami s luhy a olšinami, které tvo ří p řechod ke Kojetínskému bioregionu (3.11). Netypické je i ploché úpatí Nízkého Jeseníku, kam ješt ě sestupují n ěkteré demontánní druhy. V sou časnosti p řevažuje orná p ůda, v lesích krom ě kulturních jehli čnan ů je velké zastoupení dubohab řin, na kulmu i s fragmenty bu čin. Horniny a reliéf Většinu území budují r ůzná souvrství karpatského flyše paleogénního až k řídového stá ří: jde o st řídání jílovc ů (b řidlic) a pískovc ů, pop řípad ě r ůzných slínitých hornin, které jsou v ětšinou v menší mí ře karbonátov ě vápnité. Krom ě flyše se zejména na jihovýchod od P řerova uplat ňuje i marinní neogén - jíly, písky, št ěrky i pískovce - rovn ěž vápnité, dále na J říční a jezerní pliocén - písky, jíly, št ěrky a kvartérní št ěrkopískové terasy a glacifluviální sedimenty. Z tohoto složitého souboru v ětšinou poloskalních hornin a zemin vyniká starší podloží v podob ě skupiny Maleníku, tektonické kry budované kulmskými břidlicemi a drobami, k n ěmuž náleží i menší ostrov devonských vápenc ů u Hranic. Drobné lokality výchoz ů kulmu jsou i severn ě od P řerova, vápence vystupují
39 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení v malých ostrovech i u Grygova a Tluma čova. Z terestrických pokryv ů se v oblasti v r ůzné mí ře, zejména na jihu, uplat ňují spraše, ve vlh čí oblasti na S a pod Hostýnskými vrchy nevápnité sprašové hlíny, v okolí P řerova pak i pleistocenní travertiny. Bioregion je tvo řen sníženým reliéfem mezi Hostýnskými vrchy a Nízkým Jeseníkem, je většinou pahorkatinný, s širokými nivami. Pouze v oblasti Maleníku je vyvinut jednostrann ě uklon ěný h řbet se strmými, až 230 m vysokými zlomovými svahy be čevské části Moravské brány. Zde jsou i mocné sesuvy. Zvláštností je teplicový kras ve vápencích u Hranic s Hranickou propastí (nejhlubší v ČR) a Zbrašovskými aragonitovými jeskyn ěmi. Be čva tvo ří v tomto okrsku krátký, asi 130 m hluboký úzký pr ůlom. Reliéf má p řevážn ě charakter členité pahorkatiny s členitostí 75 - 150 m, p ři okrajích k niv ě Moravy jen roviny (v nivách) s výšk. členitostí 20 - 30 m. V Moravské brán ě pak p řevažuje reliéf ploché pahorkatiny s členitostí 30 - 75 m. V okolí kry Maleníku má reliéf ráz až členité vrchoviny s členitostí 200 - 240 m. Nejnižším bodem je okraj nivy Moravy u Otrokovic - asi 190 m, nejvyšším je Maleník - 479 m. Typická výška bioregionu je 220 - 400 m. Podnebí Dle Quitta leží nižší západní okraj v teplé oblasti T2, p řevážná část leží v mírn ě teplé oblasti MT 10, okrajov ě se vyskytuje i MT 11, MT 7 pak na úpatí okolních hor. Podnebí je mírn ě teplé až teplé a vlhké: P řerov 8,6 °C, 654 mm; Hranice 8,0 °C, 678 mm; Holešov 690 mm, Kel č 695 mm, Valašské Mezi říčí - Krásno 7,9 °C, 780 mm. Srážky tedy stoupají sm ěrem k jihovýchodu, k úpatí Karpat, jsou však díky poloze na jejich náv ětrné stran ě pom ěrn ě vydatné v celém území. Půdy Půdy vykazují následující sled podmín ěný vzr ůstem srážek a poklesem teplot od západu k východu: v okolí Přerova a Holešova se ješt ě vyskytují ostrovy typických černozemí, převažují však hn ědozemní černozem ě na spraších i slínech a vyskytují se zde i šedozemě. Od této oblasti sm ěrem do vyšších poloh, tj. k jihu, východu i severu p řevažují typické hn ědozem ě na spraši, na které sm ěrem k východu navazují typické luvizem ě na sprašových hlínách, dále pak hojné oglejené luvizem ě a kone čně na úpatí Karpat v širším okolí Valašského Mezi říčí jsou rozsáhlé plochy oglejených kambizemí na zv ětralinách flyšových b řidlic. Na výchozech kulmu jsou vyvinuty bez ohledu na gradient klimatických charakteristik typické kambizem ě, na vápencích typické rendziny. V niv ě Be čvy v oblasti b řehových val ů p řevažují typické fluvizem ě na bezkarbonátových sedimentech, p ři nížepoložených okrajích nivy převažují glejové fluvizem ě. V nivách menších tok ů jsou glejové fluvizem ě, na dn ě sníženin na teplejším západ ě jsou zastoupeny i typické a pelické černice. Naprostá v ětšina půd, krom ě kambizemí na kulmu, je jílovitá, t ěžká, často s hydromorfním režimem. Biota Bioregion leží z v ětší části v mezofytiku, v západní části fytogeografického podokresu 76a. Moravská brána vlastní a v jihovýchodní části fytogeografického podokresu 76b. Tršická pahorkatina, malým výb ěžkem zasahuje i do severovýchodní části fytogeografického okresu 79. Zlínské vrchy. Menší část se rozkládá v termofytiku ve východní části fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina a fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval. Vegeta ční stupn ě (Skalický): (planární-) kolinní až suprakolinní. Potenciáln ě se zde vyskytují p ředevším dubohabrové háje ( Carici piloae-Carpinetum ), pouze v oblasti Maleníku kv ětnaté a z části i acidofilní bu činy ( Carici pilosae-Fagetum a Luzulo- Fagetum ). P ři úpatí nad údolím Be čvy a též lokáln ě na vyvýšených místech plochých h řbet ů
40 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
(nap ř. na V okraji lesa Lišky a ve V části lesa Ochory) jsou nevelké ostr ůvky acidofilních doubrav ( Genisto germanicae-Quercion , z řejm ě asociace Luzulo albidae-Quercetum ). Na devonských vápencích pr ůlomového údolí Be čvy a lokáln ě v okolí hradu Helfštýn jsou vyvinuty su ťové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum ), v severních erozních rýhách Maleníku i iniciální stádia asociace Arunco-Aceretum . Podél Be čvy se táhnou m ěkké luhy svazu Salicion albae , p ři menších tocích jsou typické údolní luhy ( Stellario-Alnetum glutinosae ), ve východní části vzácn ě i Pruno-Fraxinetum , v za říznutých údolích Maleníku a pahork ů na evropském rozvodí jsou vyvinuty olšové jaseniny ( Carici remotae-Fraxinetum ). V podmá čených sníženinách v niv ě Be čvy jsou ojedin ěle p řítomny i fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae . Primární bezlesí chybí. V náhradní p řirozené vegetaci fragmentárn ě doznívají semixerotermní travinobylinná spole čenstva svazu Cirsio- Brachypodion pinnati . V okolí vápencových lom ů se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních půd, náležející svazu Alysso alyssoidis- Sedion . Na spoře zachovaných loukách se setkáváme s vegetací svazu Arrhenatherion , snad i Cynosurion a na jižních okrajích Maleníku i Violion caninae . Vlhké louky náležejí svazu Calthion . Lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu Trifolion medii , ojedin ěle jsou v krajině zachovány křoviny Prunion spinosae . Flóra je pom ěrn ě bohatá, tvo řená obecnými druhy a kvantitativním zastoupením taxon ů obecn ě rozší řených ve východní části ČR (v četn ě karpatských migrant ů). K nim náležejí ost řice chlupatá ( Carex pilosa ), o. p řevislá ( C. pendula ), p řesli čka obrovská ( Equisetum telmateia ), hv ězdnatec čeme řicový ( Hacquetia epipactis ), pryšec mandlo ňolistý ( Tithymalus amygdaloides ), svízel poto ční ( Galium rivale ), vzácn ě ky čelnice žláznatá ( Dentaria glandulosa ) a zapalice žlu ťuchovitá ( Isopyrum thalictroides ). Velmi z řetelná je ú čast mnohých subtermofyt ů, pronikajících z jižn ě a západn ě situovaných bioregion ů, k nimž pat ří hlavá č bledožlutý ( Scabiosa ochroleuca ), má čka ladní ( Eryngium campestre ) (kvantitativn ě na JZ), smldník jelení ( Peucedanum cervaria ), pupava bezlodyžná ( Carlina acaulis ) šalv ěj lu ční (Salvia pratensis ), voskovka menší ( Cerinthe minor ), na vlhkých stanovištích i ocún jesenní (Colchicum autumnale ), pryšec hu ňatý ( Tithymalus villosus ) a bledule letní (Leucojum aestivum ). Teplomiln ější druhy najdeme i mezi lesními druhy, jsou to např. b řek obecný (Sorbus torminalis ), om ěj vl čí ( Aconitum vulparia ), lecha černá ( Lathyrus niger ), mochna bílé (Potentilla alba ) a violka divotvárná ( Viola mirabilis ), zatímco oreofyty tém ěř chybějí. Ze subatlantských druh ů byl zaznamenán pavinec modrý ( Jasione montana ). Reliktní charakter má výskyt jazyku jeleního ( Phyllitis scolopendrium ) na dn ě Hranické propasti. Faunu bioregionu tvo ří spole čenstva vysoce zkulturn ělých pahorkatin nejzápadn ější výspy karpatského oblouku. Jsou v ní částe čně zastoupeny i teplomilné prvky, a zejména lesní druhy karpatského p ředh ůř í. Na vápencích Hranického krasu p řežívá extrazonální spole čenstvo suchomilných m ěkkýš ů s charakteristickými karpatskými druhy (skalnice lepá, vlahovka karpatská, v řetenatka nadmutá). Tekoucí vody pat ří do pásma pstruhového, hlavní tok - Be čva do lipanového až parmového pásma. Významné druhy Savci: ježek východní ( Erinaceus concolor), vrápenec malý ( Rhinolophus hipposideros ). Ptáci: dytík úhorní ( Burhinus oedicnemus ), b řehule říční ( Riparia riparia ), hýl rudý (Carpodacus erythrinus ). Obojživelníci: mlok skvrnitý ( Salamandra salamandra ), ku ňka žlutob řichá ( Bombina variegata ). Měkkýši: srstnatka jednozubá ( Trichia unidentata ), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula ), skalnice kýlnatá ( Helicigona lapicida ), s. lepá ( H. faustina ), hladovka chlumní ( Ena obscura ),
41 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení vrásenka orlojovitá ( Discus perspectivus ), vřetenatka nadmutá ( Vestia turgida ), vlahovka karpatská ( Monachoides vicina ). Kontrasty Hranice bioregionu jsou výrazné v ůč i bioregion ům Zlínskému (3.7) a Hostýnskému (3.8), jsou dané úpatím vyššího a členit ějšího reliéfu; tato hranice se zpravidla kryje s i rozší řením bu čin. Více mén ě výrazná hranice je i vůč i bioregionu Kojetínskému (3.11), daná rozší řením niv a nejnižších teras s opovídající vegetací, p řevážn ě výrazná je i hranice v ůč i bioregionu Litovelskému (1.12), daná členit ějším reliéfem na kulmu a odlišnou biotou. Hranice v ůč i bioregionu Nízkojesenickému (1.54) je místy výrazná geomorfologicky, jinde je mén ě výrazná, avšak oba bioregiony se zna čně liší bioticky. Hranice v ůč i bioregionu Podbeskydskému (3.5) je nevýrazná, především klimatická, probíhá však hlavním evropským rozvodím, které je i hranicí rozší ření n ěkterých vodních živo čichů. Od v ětšiny okolních bioregion ů se Hranický bioregion odlišuje absencí oreofyt ů a pouze ojedin ělým výskytem druh ů, vázaných na submontánní polohy. K nim náleží nap ř. udatna lesní (Aruncus vulgaris ), v ěsenka nachová (Prenanthes purpurea ), bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis ) a kýchavice zelenokv ětá ( Veratrum lobelianum ). Z řetelný vegeta ční kontrast v ůč i p řilehlým bioregion ům tvo ří optimáln ě vyvinuté, relativn ě teplé dubohab řiny (Carici pilosae -Carpinetum ), které se v prostoru evropského rozvodí blíží k přechodným typ ům lipových dubohab řin ( Tilio cordatae -Carpinetum ) v Podbeskydském bioregionu (3.5). Sou časný stav krajiny a ochrana p řírody Od st ředov ěkého osídlení v 1. pol. 12. století (Kel č je zmi ňována již roku 1141) je krajina výrazn ě pozm ěň ovaná zem ědělskou činností spojenou s pronikavým odlesn ěním. V niv ě Be čvy u Hustope č n. B. byla vybudována soustava rybník ů. Na území bioregionu bylo až dosud vyhlášeno n ěkolik maloplošných chrán ěných území. Je to zejména NPR Hůrka u Hranic. Další rezervace jsou vyhlášeny na vápencích u Grygova, jako PP U bílých hlín a PP U Strej čkova lomu. V ostatních částech bioregionu byly vyhlášeny PP Lhotka u P řerova, PP Na Popovickém kopci, PP Kamenice, PP Dubina, PR Škrabalka, PR Bukove ček, PR Dvor čák, PR Velká Kobylanka, PR Malá Kobylanka, PR Doubek a PP Jasenice. Tato území v ětšinou chrání fragmenty vegetace, PP T ěšice má za motiv ochrany biotu vlhké louky.
KOJETÍNSKÝ BIOREGION (3.11) Poloha a základní údaje Bioregion leží na st řední Morav ě, zabírá geomorfologický podcelek St ředomoravská niva v rámci celku Hornomoravský úval. Plocha bioregionu je 326 km 2. Bioregion je tvo řen širokou nivou s regulovanými řekami; celý náleží do 2. vegeta čního stupn ě. Biota má azonální charakter katény st ředoevropských nivních spole čenstev, v nichž se mísí vlivy sousedních bioregion ů karpatské i hercynské podprovincie prezentované výskytem několika mezních prvk ů. Od jihu sem zasahují též teplomilné druhy. V sou časnosti p řevažují pole, zachovány jsou komplexy lužních les ů, zbytky luk a rybníky s bohatou faunou. Horniny a reliéf Bioregion budují široké sedimentární roviny Moravy a dolního toku Be čvy, tvo řené nivními sedimenty a nejnižšími št ěrkopískovými terasami. Slatiny tvo ří často záv ěre čné stadium zazem ňování mrtvých ramen v niv ě (Dluhonice). V jižní části (luh Mojena u Tluma čova) se objevují i první hrúdy, tj. pahorky vátých písk ů no řící se zpod plášt ě nivních hlín.
42 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Reliéf je nivní, tvo řený r ůznými stupni nivy protkanými rameny v r ůzném stupni zazemn ění a přilehlými terasovými plošinami, vystupujícími jen nepatrn ě nad nivu a z části ovlivn ěnými i dnes vysokými povodn ěmi. Dle výškové členitosti má reliéf charakter roviny s členitostí kolem 5 m, bioregion tak pat ří k nejplošším v ČR. Nejnižším bodem je koryto Moravy v Napajedlech - asi 185 m, nejvyšším niva v Olomouci - asi 210 m. Typická nadmo řská výška bioregionu je tedy 190 - 210 m. Podnebí Dle Quitta leží celý bioregion v teplé oblasti T2. Podnebí je tedy teplé, dostate čně bohaté na srážky: Olomouc 8,4 °C, 612 mm; Krom ěř íž 599 mm; Přerov 8,6 °C, 654 mm; Zlín - Malenovice 650 mm. Projevuje se tak mírný vzr ůst srážek sm ěrem k východu, kde se více projevuje vliv náv ětrné strany Karpat. Půdy V bioregionu dominují glejové fluvizem ě, pouze na b řehových valech podél Be čvy, krátkém úseku Moravy u Kojetína a nízké terase u Chropyn ě se vyskytují typické fluvizem ě na pís čit ějším materiálu. P ůdy se vyvinuly na bezkarbonátových sedimentech. Mezi Troubkami, Chropyní a Mošt ěnicí se vyskytují ostrovy typických černic, u Chropyn ě dokonce na karbonátových nivních sedimentech. Jižn ě od Krom ěř íže a Hulína se p ři okraji nivy vyvinuly černicové černozem ě, glejové až pelické černice. Na nízkých terasách severozápadn ě od Přerova jsou dokonce šedozem ě a hn ědozem ě na spraši. Malé plochy tvo ří organozemě - úživné p ůdy slatinné, nepatrné plochy zabírají chudé arenické kambizem ě na vyvýšeninách hrúd ů. Biota Bioregion leží v termofytiku a zabírá centrální část fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval. Vegeta ční stupn ě (Skalický): planární. Potenciální vegetace je tvo řena lužními lesy podsvazu Ulmenion (zejména Ficario -Ulmetum campestris ), které na vyvýšených místech p řecházejí do dubohab řin (svaz Carpinion ). Primární bezlesí p ředstavovala pouze vodní vegetace. Přirozenou náhradní vegetaci na míst ě lužních les ů p ředstavovaly zaplavované louky svazu Alopecurion pratensis , od jihu sem zasahovala i vegetace svazu Cnidion venosi . Kolem vodních ploch je typická vegetace svaz ů Phragmition communis a Caricion gracilis . Ve vodách (zejména v minulosti) byla p řítomna řada typ ů vegetace svazu Nymphaeion albae . Flóra je spíše uniformní, s výskytem n ěkterých mezních prvk ů. Zasahují sem ješt ě n ěkteré druhy, splavené z vyšších poloh, nap ř. kerblík lesklý ( Anthriscus nitida ), knotovka lesní (Melandrium sylvestre ). N ěkteré z nich, zejména ky čelnice žláznatá ( Dentaria glandulosa ), lado ňka časná ( Scilla praecox ) a hv ězdnatec čeme řicový (Hacquetia epipactis ), mají evidentní vztah ke Karpat ům. Od jihu sem zasahují šišák hrálolistý ( Scutellaria hastifolia ), pryšec bahenní ( Tithymalus palustris ) a řeřišnice Mattioliho ( Cardamine matthiolii ). Fauna regionu je rozhodujícím zp ůsobem pozm ěněna rozvinutým zem ědělstvím, jehož vliv na krajinu siln ě oslabuje pronikání karpatského elementu. Ve fragmentech lužních les ů kolem regulovaného toku Moravy přežívají zejména charakteristická spole čenstva m ěkkýš ů (srstnatka hu ňatá, vlahovka karpatská, zuboústka trojzubá aj.). Ve zbytcích lu čních a mok řadních prost ředí p řežívají korýši záplavových t ůní (žábronožky, listonozi), významným p řírodním
43 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení prvkem zejména pro ptáky jsou obnovené rybníky. Z tekoucích vod pat ří Morava do pásma parmového až cejnového, Be čva do parmového pásma. Významné druhy Savci: ježek východní ( Erinaceus concolor ), myšice malooká ( Apodemus microps ), vrápenec malý ( Rhinolophus hipposideros ). Ptáci: b řehouš černoocasý ( Limosa limosa ), vodouš rudonohý ( Tringa totanus ), rybák obecný (Sterna hirundo ), strakapoud jižní ( Dendrocopos syriacus ), b řehule říční ( Riparia riparia ), cvr čilka slavíková ( Locustella luscinioides ), moudivlá ček lužní ( Remiz pendulinus ), ťuhýk menší (Lanius minor ), havran polní ( Corvus frugilegus ). Obojživelníci: skokan štíhlý ( Rana dalmatina ). Měkkýši: srstnatka hu ňatá ( Trichia villulosa ), vlahovka karpatská ( Monachoides vicina ), zuboústka trojzubá (Isognomostoma isognomostoma ), plamatka lesní ( Arianta arbustorum ), páskovka ke řová ( Cepaea hortensis ), dvojzubka lužní ( Perforatella bidens ). Hmyz: šidélko p řílbovité ( Coenagrion mercuriale ). Korýši: žábronožky Chirocephalus sp., listonozi Lepidurus sp. Kontrasty Hranice bioregionu je zpravidla výrazná, daná rozšířením nivy. Hranice v ůč i bioregionu Dyjsko-moravskému (4.5) je daná geomorfologicky a rozší řením teplomilné bioty. Hranice vůč i bioregionu Hranickému (3.4) v niv ě Be čvy je především biotická. Kontrastem v ůč i sousedním bioregion ům Prost ějovskému (1.11), Nízkojesenickému (1.54), Ždánickoliten čickému (3.1), Ch řibskému (3.2) a Hranickému (3.4) je p ředevším planární vegeta ční stupe ň s vyvinutými lužními lesy podsvazu Ulmenion a doprovodnou náhradní vegetací. Oproti výše položenému bioregionu Litovelskému 1.12) se v druhové skladb ě objevují splavené karpatské prvky a vegetace svazu Cnidion venosi , zatímco chyb ějí druhy boreální a n ěkteré oreofyty, jako zvone čník hlavatý ( Phyteuma orbiculare ), upolín evropský ( Trollius altissimus ) a sítina ni ťovitá ( Juncus filiformis ). Ve vegetaci nejsou známy typy, vázané na humolity. Od bioregionu Dyjsko-moravského (4.5) se Kojetínský liší p ředevším menší pestrostí druhové skladby, zejména na nelesních stanovištích, kde chyb ějí náro čnější druhy, jako violka vyšší ( Viola elatior ), ost řice černoklasá ( Carex melanostachya ) a bledule letní ( Leucojum aestivum ). Dyjsko-moravský bioregion se liší i zastoupením teplomilného lužního jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia ). Naopak, v Kojetínském bioregionu je kvantitativní i kvalitativní zastoupení demontánních druh ů. Sou časný stav krajiny a ochrana p řírody Osídlení okraj ů říční nivy je prehistorické, jádro území z řejm ě nebylo v historii nikdy odlesn ěno. V lesích převažuje p řirozená druhová skladba, místy byly lesy p řem ěněny na lignikultury (zejména topolu). P ři okrajích bioregionu byly vybudovány rybníky, na soutoku Moravy a Be čvy jsou dnes rozsáhlé zatopené pískovny. Na odlesn ěných plochách byly d říve převážn ě louky, v sou časnosti jsou v ětšinou p řem ěněny na pole nebo je jejich druhová skladba postižena intenzifikací zem ědělské výroby. Bioregion dosud nemá propracovanou sí ť chrán ěných území. O jeho významu však sv ědčí 3 důležitá území: NPP Chropy ňský rybník s hodnotnou vodní vegetací a hnízdišt ěm ptactva, ukázka lužního lesa NPR Zástudán čí a NPR Žebra čka. Dalším chrán ěným územím je PP Stoná č, rovn ěž fragment lužní bioty.
44 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
SEVEROPANONSKÁ PODPROVINCIE (4)
LECHOVICKÝ BIOREGION (4.1) Poloha a základní údaje Bioregion leží ve st ředu jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-svratecký úval, ovšem bez širokých niv, bez území východn ě od Židlochovic a Dunajovických vrch ů, naopak na západ ě zahrnuje okraj Jevišovické pahorkatiny. Bioregion se skládá ze dvou částí odd ělených nivami, plocha v ČR je 1085 km 2. Bioregion je tvo řen št ěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostr ůvky krystalinika. Převažuje zde 1., dubový vegeta ční stupe ň, na severních svazích pak 2., bukovo-dubový stupe ň. Potenciální vegetace je řazena do dubohabrových háj ů a teplomilných doubrav, omezen ě i šípakových doubrav. Bioregion p ředstavuje část severopanonské podprovincie ovlivn ěné srážkovým stínem, sousedstvím hercynských bioregionů a s charakteristickým výskytem acidofilních druh ů. Bioregion je starosídelní oblastí, proto je dnes biodiverzita nízká, je zde však p řítomna řada mezních prvk ů, probíhá řada okraj ů areál ů. Významné zastoupení mají submediteránní, ve faun ě pontomediteránní druhy. Netypická jsou okrajová území s ostr ůvkovitými výchozy krystalinika nebo kulmu, p řechodná k okolním vrchovinám. Nereprezentativní je i území charakteru pahorkatiny u Jaroslavic, budované vápnitým neogénem a p řipomínající spíše Hustope čský bioregion (4.3). V bioregionu dnes dominují pole, lada jsou vzácná, lesíky jsou tém ěř výhradn ě akátové, v luzích vrbové a topolové. Horniny a reliéf Horninné podloží tvo ří nezpevn ěné sedimenty mo řského neogénu - jíly, písky, št ěrky, místy pevn ěji stmelené a v r ůzné mí ře vápnité. Jsou však na zna čné části plochy poh řbeny pod pleistocénními terasovými št ěrkopísky. Oba typy hornin jsou pak z p řevážné části kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné skalní podloží vystupuje jen okrajov ě jako r ůzn ě velké ostr ůvky, zejména podél Dyje pod Znojmem a na okraji brněnského masívu; jsou v ětšinou tvo řeny granodiority a p říbuznými horninami, východn ě od Brna i jurskými vápenci a kulmskými sedimenty. V bioregionu se místy významn ě uplat ňují i mladé sedimenty nivní. Reliéf je z velké části jednotvárný, rovinný, místy, zvlášt ě p ři okraji vrchovin p řecházející do pahorkatiny. Významným prvkem jsou dlouhá, pom ěrn ě p římá, 1 - 4 km široká a jen 20 - 40 m hluboká údolí tranzitních tok ů. Pouze pr ůlomy tok ů p řes výchozy tvrdých hornin p ři okrajích bioregionu jsou úzké, skalnaté, až 60 m hluboké (Dyje pod Znojmem, Skali čka, Říčka nad Šlapanicemi, Rokytnice u Velatic). Charakteristickým prvkem jsou malá suchá údolí čka - úpady. Dle výškové členitosti má reliéf charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30 - 75 m, v plochých sníženinách až roviny s členitostí do 30 m. P ři okrajích okolních pahoraktin členitost roste až na 130 m a reliéf má ráz členité pahorkatiny. Nejnižším bodem je okraj nivy Svratky u Ivan ě - asi 170 m, nejvyšším vrch Pustina u Miroslavi - 344 m. Typická nadmo řská výška bioregionu je 190 - 280 m. Podnebí Dle Quitta leží tém ěř celý bioregion v teplé oblasti T4, která je v ČR nejteplejší. Pouze vyšší okraje leží v T2. Podnebí je výrazn ě teplé a nejsušší na Morav ě, nebo ť se uplat ňuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny: Lechovice 528 mm, Miroslav 505 mm, Poho řelice 499 mm,
45 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Drnholec 9,3 °C, 495 mm. Vzhledem k plochému reliéfu je celá oblast vydána p řevážn ě západnímu proud ění. Významné jsou též jihovýchodní v ětry, p řinášející v zim ě déš ť a v lét ě sucho nebo bou řky. Chrán ěných míst s odlišnými místními pom ěry je málo. Půdy Celý bioregion leží v černozemní oblasti - převažují typické černozem ě na spraších. V západní části bioregionu v širším okolí Znojma až po Poho řelice se vyskytují karbonátové formy černozemí, často ovšem poškozené erozí (erozní forma), zatímco chudší variety černozemí nacházíme na lehkých podkladech, jako jsou mírn ě zahlin ěné písky a št ěrkopísky (široké okolí Hrušovan). Tam, kde písky a št ěrkopísky jsou vícemén ě čisté, nacházíme i ostr ůvky typických kambizemí (nenasycených). V úpadech a sníženinách se nacházejí typické černice, ojedin ěle se objevuje i slabé solon čakování. Málo významné jsou p ůdy v nivách, p řevažují černice na karbonátových sedimentech, blíže k okolním vrchovinám pak p řecházející na kyselejších pís čit ějších substrátech do typických fluvizemí. V plochých depresích se vzácn ě vyskytují i organozem ě typu slatin. Biota Bioregion leží v termofytiku ve východní části fytogeografického okresu 16. Znojemsko- brn ěnská pahorkatina a v severozápadním cípu fytogeografického podokresu 20b. Hustope čská pahorkatina. Vegeta ční stupn ě (Skalický): kolinní. Potenciáln ě v ětší část území pokrývají dubohab řiny, zejména teplomilné panonské ( Primulo veris-Carpinetum ), okrajov ě se prolínající i s hercynskými ( Melampyro nemorosi-Carpinetum ). Na extrémn ějších vysýchavých stanovištích možno p ředpokládat teplomilné doubravy, z řejm ě i se šípákem. Potenciáln ě nejv ětší plochy zaujímalo asi Quercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion , řid čeji se objevovalo i Corno-Quercetum (svaz Quercion pubescenti- petraeae ) a Potentillo albae-Quercetum ze svazu Quercion petraeae a možná i další. Na extrém ě kyselých substrátech v mén ě p říznivých expozicích lze o čekávat i acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum ). Podél v ětších vodních tok ů v pr ůlomech je vyvinuto Stellario-Alnetum glutinosae , lemované na b řezích vegetací svazu Phalaridion arundinaceae , ve vod ě je typická vegetace svazu Batrachion fluitantis . Podél menších tok ů je možno předpokládat Pruno-Fraxinetum . Na skalnatých stanovištích je primární bezlesí - komplex xerofilních typ ů ze svaz ů Alysso-Festucion pallentis a Festucion valesiaceae , na vzácn ějších vápencích (Stránská skála) i Seslerio-Festucion glaucae . Výjime čný je výskyt humolit ů s bažinnými olšinami (svaz Alnion glutinosae ). Na tvrdých podkladech se místy vyskytuje p řirozená náhradní vegetace svaz ů Festucion valesiaceae a Koelerio-Phleion phleoidis , vzácn ě na neogénu i Cirsio-Brachypodion pinnatae . Vzácn ě je p řítomna i vegetace teplého křídla vlhkých luk svazu Calthion . V nedávné minulosti zde existovaly i fragmenty halofilních a subhalofilních spole čenstev. Skladba flóry je ovlivn ěna polohou na kontaktu panonské a st ředoevropské oblasti. V tomto bioregionu je zastoupena řada mezních prvk ů, probíhá zde řada okraj ů areál ů (díl čích i absolutních). Na xerotermních stanovištích jsou četní zástupci submediteránního elementu, nap ř. koulenka vyšší ( Globularia punctata ), ta řinka chlumní ( Alyssum montanum ) a dub pý řitý (Quercus pubescens ), a z části i ponticko-jihosibi řského elementu, nap ř. kosatec nízký ( Iris pumila ), t řeše ň k řovitá ( Cerasus fruticosa ), lnice kru činkolistá ( Linaria genistifolia ) a šalv ěj hajní ( Salvia nemorosa ). Na tvrdých nebo pís čitých substrátech jsou p řítomny i západosubmediteránní a subatlantské prvky, k nimž náleží ovsí ř lu ční ( Helictotrichon pratense ), ožanka hroznatá ( Teucrium botrys ), chmerek vytrvalý ( Scleranthus perennis ) a pali čkovec šedavý ( Corynephorus canescens ), dále perialpidi, vesm ěs norického migrantu,
46 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení nap ř. kru činka chlupatá ( Genista pilosa ), dvou řadec pozdní ( Cleistogenes serotina ) a dvojštítek měnlivý ( Biscutella varia ). Fauna bioregionu je sou částí panonské části Moravy s vyzníváním zástupc ů pontomediteráního prvku k nejvýchodn ějším svah ům České vyso činy. Vyznívá zde nap ř. rozší ření kudlanky nábožné, pakudlanky jižní nebo pestrok řídlece podražcového, z plaz ů nap říklad ješt ěrky zelené. Pro rozsáhlé lány tohoto bioregionu je charakteristický výskyt dropa velkého, lindušky úhorní a dytíka úhorního. Dyje má charakter pohorské řeky, pat ří do parmového pásma, s prvky pásma cejnového, Jevišovka do lipanového pásma, ostatní drobné vodní toky náležely do pstruhového pásma, dnes jsou však prakticky bez ryb. V periodických t ůních ve zbytcích luh ů přežívala žábronožka Pristicephalus carnuntanus . Významné druhy Savci: ježek východní ( Erinaceus concolor ), myšice malooká ( Apodemus microps ), netopýr brvitý ( Myotis emarginatus ). Ptáci: husa velká ( Anser anser ), zrzohlávka rudozobá ( Netta rufina ), lu ňák červený (Milvus milvus ), raroh velký ( Falco cherrug ), drop velký ( Otis tarda ), dytík úhorní ( Burhinus oedicnemus ), vodouš rudonohý ( Tringa totanus ), vlha pestrá ( Merops apiaster ), strakapoud jižní ( Dendrocopos syriacus ), linduška úhorní ( Anthus campestris ), b řehule říční ( Riparia riparia ), cvr čilka slavíková ( Locustella luscinioides ), sýko řice vousatá ( Panurus biarmicus ), moudivlá ček lužní ( Remiz pendulinus ), ťuhýk menší (Lanius minor ), ťuhýk rudohlavý ( Lanius senator ), havran polní ( Corvus frugilegus ). Obojživelníci: skokan štíhlý ( Rana dalmatina ). Plazi: ješt ěrka zelená ( Lacerta viridis ). Měkkýši: páskovka žíhaná ( Cepaea vindobonensis ), hlemýž ď zahradní ( Helix pomatia ), ke řnatka vrás čitá ( Euomphalia strigella ), trojlalo čka pyskatá ( Helicodonta obvoluta ). Hmyz: kobylka ( Ephippiger ephippiger ), kobylka sága ( Saga pedo ), saran če Omocestus petraeus , Euchorthippus pulvinatus , srpice komárovec ( Bittacus hageni ), Bittacus italicus , pestrok řídlec podražcový ( Zerynthia polyxena ), žlu ťásek ( Colias chrysotheme ), m ůry Anarta myrtilli , Lygephila ludicra , Phyllophila obliterata , Pyrrhia purpurina , Platyperigea terrea , P. aspersa , Perigrapha l-cinctum , vřetenuška Zygaena punctum , pí ďalka Pachycnemia hippocastanaria , drvople ň Parahypopta caestrum , drobní ček Ectoedemia rufifrontella , zavíje či Synaphe bombycalis , S. connectalis , pakudlanka jižní ( Mantispastyriaca ), kutilka Sceliphron destillatorius , kudlanka nábožná ( Mantis religiosa ), st řevlík Cymindis variolosa . Korýši: žábronožka Pristicephalus carnuntanus . Kontrasty Vůč i bioregionu Dyjsko-moravskému (4.5) jsou hranice ostré, dané rozsahem širokých niv. Hranice v ůč i bioregion ům Jevišovickému (1.23) a Brn ěnskému (1.24) jsou difúzní a jsou podmín ěny p řevahou plochého reliéfu na sedimentech (sprašové záv ěje a pokryvy) s černozem ěmi. V údolí Leskavy u Brna byla respektována spíše vegeta ční hranice. Hranice vůč i bioregion ům Macošskému (1.25) a Drahanskému (1.52) jsou dány rozší řením plošin, často se sprašemi. V ůč i bioregionu Prost ějovskému (1.11) je hranice nevýrazná, biotická. Hranice v ůč i bioregionu Hustope čskému (4.3) je p řevážn ě nevýrazná, daná p řevahou plošin s výskytem p ůd na kyselejších substrátech a z řejmým hercynským vlivem, zatímco v Hustope čském bioregionu je siln ější karpatský vliv. Kontrastem vůč i bioregion ům Mikulovskému (4.2) i Hustope čskému (4.3) je podstatné zastoupení acidofilních druh ů a t ěsn ější kontakt se st ředoevropskou lesní flórou,
47 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení reprezentovanou pta čincem velkokv ětým ( Stellaria holostea ), jaterníkem trojlalo čným (Hepatica nobilis ) a dymnivkou plnou ( Cory hlavá ček jarní ( Adonanthe vernalis ) a halofyty jsou mén ě četné. V aluviích vodních tok ů chybí primární i náhradní vegetace širokých niv (Ulmenion , Cnidion venosi ). Řada teplomilných druh ů zde dosahuje severozápadní hranice rozší ření v Panonii, nap ř. kosatec píse čný ( Iris arenaria ), tu řice úzkolistá ( Vignea stenophylla ), podve čerka smutná ( Deilosma tristis ) a tvo ří tak kontrast v ůč i sousedním bioregion ům na západ ě a severu - Jevišovickému (1.23) a Brn ěnskému (1.24). Od nich se rovn ěž odlišuje menším zastoupením hercynských háj ů ( Melampyro nemorosi-Carpinetum ) a v ětším rozsahem teplomilných doubrav, zejména s ú častí dubu pý řitého ( Quercus pubescens ). Zcela zde chybí vegetace bu čin, su ťových les ů a rovn ěž mezofiln ější lu ční typy, nap ř. vlhké louky svazu Calthion se zastoupením ost řice trsnaté ( Carex caespitosa ). Sou časný stav krajiny a ochrana p řírody Osídlení velmi staré, kontinuální od neolitu. Zejména východní a jihovýchodní okraje bioregionu byly souvisle odlesn ěny ješt ě v prehistorických dobách a dnes jsou bez p řirozené lesní vegetace (pouze s ostr ůvky akátin nebo kulturních bor ů). P řirozená náhradní vegetace se dnes vyskytuje tém ěř výhradn ě jen na tvrdých podkladech. Charakteristickým jevem jsou rozsáhlé kultury (pole, sady, místy i vinice). Zna čná kultivovanost bioregionu se odráží též v ochran ě p řírody. Chrán ěných území je dosud vyhlášeno relativn ě málo. Významn ějšími chrán ěnými územími v jihozápadní části bioregionu jsou PP Pustý kopec a PP Skalka, které chrání nejxeroterm ější acidofilní vegetaci na území ČR. Ojedin ěle zachovalou lesní biotu chrání PR Karlov. Ve st řední a severní části bioregionu je podobný typ bioty chrán ěn v PR Na Kocourkách. V ětší po čet chrán ěných území byl vyhlášen v okolí Brna. Jsou to nap ř. NPP Stránská skála, PP Bílá hora, PP Santon, PP Velatická slepencová strá ň a PP Velké Druž ďavy. N ěkolik hodnotných lokalit zejména stepní bioty, východn ě od Znojma, v okolí Jaroslavic a Miroslavi dosud čeká na územní ochranu.
HUSTOPE ČSKÝ BIOREGION (4.3) Poloha a základní údaje Bioregion leží ve st ředu jižní Moravy, zabírá jižní polovinu geomorfologických celk ů Ždánický les a Kyjovská pahorkatina a severní okraj Dolnomoravského úvalu. Plocha bioregionu je 1045 km 2. Území je tvo řeno pahorkatinou na vápnitém flyši a spraších. Bioregion je charakteristický mísením panonských (p řevážn ě mimo les) a karpatských (p řevážn ě v lese) prvk ů. Jeho biotu je možno řadit do 2., bukovo-dubového, na jižních svazích pak do 1., dubového vegeta čního stupn ě, potenciální vegetace náleží do dubohabrových háj ů s ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. V bioregionu má mezní výskyt řada jihovýchodních migrant ů, ší ření stepní fauny však stále pokra čuje. Netypická část je tvo řena chladn ějšími severními okraji, tém ěř bez šípákových doubrav a s naprostou p řevahou dubohabrových háj ů, které tvo ří p řechod do bioregion ů Prost ějovského (1.11) a Ždánicko-liten čického (3.1). V sou časnosti je zde bohaté zastoupení teplomilných doubrav a dubohab řin, vzácn ější jsou kulturní bory. Mimo les jsou typické pole, vinice a sady, po četné jsou i fragmenty stepních lad, místy i s katránem. Biocenózy lad a lesík ů byly nedávno zna čně zredukovány terasováním svah ů. Horniny a reliéf Jádro oblasti budují málo odolné flyšové horniny p řevážn ě ždánické jednotky, na západním okraji pouzd řanské jednotky. V tomto flyši se krom ě typického st řídání pískovc ů a jílovc ů siln ě
48 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení uplat ňují i vrstvy slínité, zejména na západ ě, ale i u Velkých Pavlovic aj. Specifickým elementem jsou vložky menilitových vrstev. Na jihovýchod ě vystupují vápnité jíly, písky až št ěrky mo řského a z části brakického neogénu, místy jsou plošn ě omezené polohy lithothamniových vápenc ů. Jižní výb ěžek severn ě Lanžhota charakterizuje pokryv vátých písk ů, zde z části vápnitých a s p řím ěsí spraše. Významné pokryvy tvo ří spraše v celém bioregionu a okrajov ě se vyskytují také eolicko - deluviální vápnité písky (severn ě Nových Mlýn ů). Reliéf je v pr ůměru pahorkatinný s výškovou členitostí 75 - 150 m, místy je však velmi členitý charakteru ploché až členité vrchoviny s výškovou členitostí 150 - 210 m (P řední kout, Židlochovický výhon). N ěkteré úseky s menšími výškovými rozdíly vykazují mimo řádnou drobn ější členitost (okolí Čej če). Skalní tvary však zcela chyb ějí. Zvláštními útvary jsou výrazné ploché deprese p ůvodního Čej čského a Kobylského jezera. St ředn ě široké nivy a úvalovité sníženiny se zarovnanými povrchy typu kryopediment ů často odd ělují izolované, nápadn ě vystupující h řbety (Zaje čí). Tyto sníženiny mají výškovou členitost kolem 40 m. Nejnižším bodem je okraj nivy Dyje u Lanžhota - 155 m, nejvyšším P řední kout - 410 m. Typická výška bioregionu je 170 - 340 m. Podnebí Dle Quitta leží bioregion p řevážn ě v teplé oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší, severní vyšší okraje leží pak v T2. Podnebí je velmi teplé a pom ěrn ě suché: Hustope če 9,2 °C, 563 mm; Podivín 9,2 °C, 516 mm; Kyjov 9,2 °C, Břeclav 550 mm, Čej č (v mírném srážkovém stínu Ždánického lesa a P ředního koutu) má 509 mm, Moravský Žižkov 525 mm. Dík zna čné členitosti je zde množství chrán ěných poloh, poloh extrémn ě teplých a výsušných, i menší inverzní kotliny. Vcelku však klima oblasti z ůstává výrazn ě xerotermní, i když o n ěco vlh čí než v bioregionu Lechovickém (4.1), což je zp ůsobeno blízkostí náv ětrného svahu Karpat. Půdy Většina území leží v černozemní oblasti; krom ě nej čast ějších černozemí na spraších jsou mezi Lanžhotem, Vel. Bílovicemi a Hodonínem zastoupené i lehké arenické černozem ě na zahlin ěných píscích. Na výchozech vápnitých substrát ů se vyskytují maloplošn ě pararendziny. V souvislých lesních komplexech Kapánska, Kuntínova a P ředního koutu jsou vyvinuty hn ědozem ě až luvizem ě na spraši a karbonátových svahovinách. V členitých úsecích se hojn ě vyskytují erozní formy p ůd. Ve sníženinách se objevují černozem ě pelické na slínech a karbonátových flyšových svahovinách. Tyto p ůdy a typické černice v nivách bývají často vlivem kolísající hladiny podzemní vody zasoleny. Biota Bioregion leží v termofytiku ve fytogeografickém podokrese 20b. Hustope čská pahorkatina (krom ě severozápadního a severovýchodního cípu a výše položených míst p ři hranicích se Ždánickým lesem) a v jihozápadní části fytogeografického podokresu 20a. Bu čovická pahorkatina. Vegeta ční stupn ě (Skalický): kolinní. Potenciální vegetaci tvo ří z v ětší části panonské dubohab řiny ( Primulo veris-Carpinetum ), místy (zejména na severních expozicích) jsou nahrazeny karpatskými ( Carici pilosae- Carpinetum ), velmi vzácn ě se vyskytují i přechodné typy s dominantním bukem, blížící se asociaci Carici pilosae-Fagetum . Časté je rovn ěž zastoupení teplomilných doubrav. Na mírných svazích v jižní části bioregionu je zastoupeno panonské Quercetum pubescenti-
49 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion, do severní části na obdobná stanovišt ě zasahuje i st ředoevropské Potentillo albae-Quercetum ze svazu Quercion petraeae . Na extrémn ějších konvexních jižních svazích jsou typické šípákové doubravy ( Quercion pubescenti-petraeae , především asociace Corno-Quercetum ). Na zasolených p ůdách depresí byly snad v minulosti panonské halofilní lesostepi ( Galatello- Quercetum ). V údolích podle vodních tok ů jsou lužní lesy typu Pruno-Fraxinetum . Primární bezlesí je velmi vzácné, pravd ěpodobn ě je vázáno na stepní oka na nejprudších svazích (komplex fytocenóz svazu Festucion valesiaceae , Cirsio-Brachypodion pinnati , Geranion sanguinei a Prunion fruticosae . Přirozená lesní vegetace zaujímá jenom část plochy. Místy je vyvinuta náhradní travinobylinná vegetace. Její podstatnou sou částí jsou rozmanité fytocenózy svaz ů Festucion valesiaceae a Cirsio-Brachypodion pinnati . Na fragmentech slanisk byl komplex slanomilných spole čenstev, dnes prakticky destruovaný. Ne četné vodní plochy a mok řady jsou bez význa čnější vegetace. Ve skladb ě flóry jsou zastoupeny četné teplomilné druhy, mezi nimi je p řítomna celá řada mezních prvk ů. Jsou to druhy vyznívající z jihu až jihovýchodu, submediteránní, nap ř. dub pý řitý ( Quercus pubescens ), t řemdava bílá (Dictamnus albus ) a koulenka vyšší ( Globularia punctata ), ponticko-jihosibi řské, nap ř. pelyn ěk pontický (Artemisia pontica ), kozinec rakouský (Astragalus austriacus ), katrán tatarský ( Crambe tataria ) a kosatec nízký (Iris pumila ) a dokonce orientáln ě-turánské, reprezentované nap ř. bytelem rozprost řeným ( Kochia prostrata ). Na okraje, zejména do lesní flóry, pronikají druhy ze sousedních bioregion ů, náležející flóře alpsko-karpatských podh ůř í, jako ost řice chlupatá ( Carex pilosa ), dymnivka plná ( Corydalis solida ), zapalice žlu ťuchovitá (Isopyrum thalictroides ) a om ěj vl čí ( Aconitum vulparia ). Z řídka sem zasahují karpatské druhy, p ředstavované hv ězdnatcem čeme řicovým ( Hacquetia epipactis ), velmi ojedin ěle i hercynské - vzácn ě se vyskytuje jaterník trojlalo čný ( Hepatica nobilis ). Fauna bioregionu je výraznou sou částí panonské podprovincie, i když postrádá edafickou rozmanitost Mikulovského bioregionu (4.2). Charakteristický je bezprost řední vliv sousedství nejzápadn ější karpatské výspy na jižní Morav ě, Ždánického lesa. Nejvýznamn ější jsou živo čišná spole čenstva na spraších. Dosud tam p řežívá kobylka sága, kobylka Poecilimon intermedius , častá je kudlanka nábožná, modrásek Polyommatus damon a srpice Bittacus hageni . V posledních letech probíhá na t ěchto stanovištích sukcese teplomilného hmyzu z evropského jihovýchodu - žlu ťásek tolicový, masa řka balkánská. Tekoucí vody pat ří do pásma pstruhového, větší potoky do lipanového, na dolních tocích s p řechody do parmového pásma. V ětšina tok ů je však zne čišt ěna a prakticky bez ryb. Významné druhy Savci: ježek východní ( Erinaceus concolor ), myšice malooká ( Apodemus microps ), netopýr brvitý ( Myotis emarginatus ). Ptáci: zrzohlávka rudozobá ( Netta rufina ), vlha pestrá ( Merops apiaster ), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus ), b řehule říční ( Riparia riparia ), moudivlá ček lužní ( Remiz pendulinus ), ťuhýk menší ( Lanius minor ), ť. rudohlavý ( L. senator ), strnad zahradní ( Emberiza hortulana ). Obojživelníci: skokan štíhlý ( Rana dalmatina ). Plazi: Ješt ěrka zelená ( Lacerta viridis ).
50 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Měkkýši: hlemýž ď zahradní ( Helix pomatia ), páskovka žíhaná ( Cepaea vindobonensis ), vlahovka narudlá ( Monachoides incarnata ), ke řnatka vrás čitá ( Euomphalia strigella ), sítovka blyštivá ( Aegopinella minor ), žitovka obilná ( Granaria frumentum ), skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus ), bezo čka šídlovitá ( Cecilioides apicula ), suchomilka rýhovaná (Helicopsis striata ), tmavoretka b ělavá ( Monacha carthusiana ). Hmyz: kobylka sága ( Saga pedo ), kobylka Poecilimon intermedius , Platycleis vittata , saran če Omocestus petraeus , Euchorthyppus pulvinatus , Paracyptera microptera , kudlanka nábožná (Mantis religiosa ), srpice komárovec Bittacus hageni , Bittacus italicus , zavíje č Synaphe connectalis , pestrok řídlec podražcový ( Zerynthia polyxena ), žlu ťásek tolicový ( Colias erate ), žlu ťásek C. chrysotheme , modrásek Polyommatus damon , m ůry Lygephila ludicra , Phyllophila obliterata , Pyrrhia purpurina , Perigrapha L-cinctum , nesytky Chamaesphecia crassicornis , Ch. colpiformis , Ch. astatiformis , drvople ň Parahypopta caestrum , pouzdrovní čci Coleophora squamella , C. oriolella , C. albostraminata , drobní čci Trifurcula josefklimeschi , Ectoedemia rufifrontella , v řetenušky Zygaena punctum , Z. laeta , makadlovka Vulcaniella extremella , pí ďalka Chlorissa etruscaria , kutilka Sceliphron destillatorius , masa řka balkánská ( Liopygia crassipalpis ). Kontrasty Hranice bioregionu jsou výrazné na jihu, podmín ěné rozší řením niv v sousedním Dyjsko- moravském bioregionu (4.5) a kyselých vátých písk ů v bioregionu Hodonínském (4.4). Hranice vůč i bioregion ům Ždánickoliten čickému (3.1) a Prost ějovskému (1.11) je vícemén ě nevýrazná, daná rozší řením teplomiln ějších spole čenstev. Hranice v ůč i bioregionu Lechovickému (4.1) je dána vyšším a členit ějším reliéfem na vápnitém flyši a v ětší biodiverzitou, tedy rysem charakteristickým pro jihomoravský p řechod Panonie do Karpat. Flóra a vegetace Hustope čského bioregionu se velmi podobá n ěkterým partiím bioregionu Mikulovského (4.2), zejména Milovického lesa. Zcela chyb ějí druhy tvrdých skalnatých stanoviš ť (v četn ě dealpid ů a perialpid ů), jako nap ř. rozchodník bílý ( Sedum album ), ta řice skalní ( Aurinia saxatilis ), ku řička brvitá ( Minuartia setacea ), a také acidofyty, jako pavinec modrý ( Jasione montana ) a chmerek vytrvalý ( Scleranthus perennis ). Od Dyjskomoravského bioregionu (4.5) se liší absencí nivních cenóz a druh ů lesních i nelesních a p řítomností slanisk. Od bioregion ů Lechovického (4.1) i Hodonínského (4.4) se odlišuje absencí acidofyt ů a v ětšiny psamofyt ů. Kvantitativn ě se v lesní i nelesní vegetaci liší od stepních Bílých Karpat rozsahem zastoupení šípákových doubrav a xerotermních trávník ů. Sou časný stav krajiny a ochrana p řírody V bioregionu je velmi staré kontinuální prav ěké osídlení, k trvalému odlesn ění rozsáhlých ploch došlo ješt ě p řed st ředov ěkem. Komplexy lesní vegetace jsou ostr ůvkovité, nespojité, v některých částech je stromová vegetace přítomna pouze v podob ě akátin. P řevažují rozsáhlé polní kultury (pole, sady, vinice), v posledních desítiletích navíc bylo mnoho svah ů terasováno. Přirozená náhradní vegetace je zachována prakticky pouze na prudkých svazích. Na ploše Hustope čského bioregionu byla vyhlášena celá řada CHÚ s motivem ochrany panonské bioty. Jsou to zejména NPR Pouzd řanská step a blízká NPR Kolby s typickou stepí a teplomilným lesem a významná lokalita stepní vegetace NPP Na Adamcích. Řada menších CHÚ, zejména v okolí Hustope čí, chrání ukázky stepí, jako nap ř. PR Kamenný kopec, PP Hovoranské louky, nebo lesostepí, resp. teplomilných doubrav, jako PR Zázmoníky, Nosperk, Velký Kuntínov, Hrádek atd. Jiným typem je PR Roviny, kde je chrán ěna relativn ě mezofilní lesní vegetace, v níž se již projevuje karpatský vliv. Řada dalších lokalit je též chrán ěna v severní části bioregionu, jako nap ř. NPP Malolhotská strá ň a NPR V ětrníky, PR Šévy nebo PR Špice. Sí ť chrán ěných území je relativn ě velmi bohatá, ale odpovídá významu bioregionu.
51 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
11 OBECNÁ KULTURN Ě-HISTORICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Krajinu v trase vedení lze považovat ve v ětšin ě za starosídelní, kde je zem ědělství provozováno pom ěrn ě záhy od jeho p říchodu do zdejších podmínek. To se odráží jednak ve struktu ře osídlení – sídla jsou zakládána podle hlavních os údolí s logickou centralizací v plužin ě. Stav vývoje území pln ě charakterizuje typologie krajin jako krajinu zem ědělskou. Intenzivní obilná řství je pro toto území typické nejenom ze sou časného, ale rovn ěž i z historického pohledu. Lze jej tedy z pohledu krajinného rázu považovat za typickou kulturn ě-historickou charakteristiku krajinného rázu. Zanedbatelný není ani pr ůmyslu s historickým p ůvodem v drobn ějších továrnách a manufakturách, sledující p ředevším osu železnice, dnes suplované dálnicí s logistickými a výrobními areály v předpolí m ěst a v pr ůmyslových zónách sídel v první čtvrtin ě trasy (od Otrokovic po Tluma čov), ve st ředu trasy osu tvo ří údolí Litavy se silnicí č. 50. Zbytek trasy vede územím s voln ě rozprost řenými sídly, jež jsou limitovány reliéfem, přítomností komplex ů lesa Ch řib ů a Ždánických vrchů. Vesnickou sídelní krajinu pak definují rozsáhlé zemědělské areály. • Logickými centry osídlení jsou zde menší m ěsta, jako je Holešov - město s historickým jádrem a zámkem s velmi cennou barokní zahradou s přilehlou oborou ve francouzském stylu (v naší zemi ojedin ělý p říklad velkorysé prostorové kompozice ve stylu A. Le Nôtra – architekta zahrad ve Versailles), zachovalé osové rozvržení s pr ůhledem sm ěř ujícím na vrch Hostýn. Je zde i židovský h řbitov (nejvýznamn ější židovská památka v kraji). • Hulín jako pr ůmyslové m ěsto s velkými industriálními zónami napojené na železnici a silnici P řerov – Otrokovice, a velkými plochami zm ěněné t ěžbou a zpracováním št ěrkopísku. • Tluma čov – kde ráz krajiny vytvá řejí pastviny a stáje pro chov koní, renesan ční záme ček, hřeb čín, jasanová alej sm ěrem ke Kvasicím. • Kvasice - (v historii též Quassitz nebo Kwassitz ) se nachází v okrese Krom ěř íž ve Zlínském kraji na pravém b řehu řeky Moravy a na okraji Ch řib ů. Žije zde přibližn ě 2 200 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Národopisn ě leží Kvasice p ři rozhraní tří region ů – na sever se nachází oblast Hané, na východ Valašsko a sm ěrem na jih Moravské Slovácko. Kvasice jsou členem Mikroregionu Jižní Haná. Dominantou obce je kvasický zámek, ve kterém je Domov se zvláštním režimem. Kolem zámku je rozsáhlý park s mnoha vzácnými stromy. Další pozoruhodné stavby v obci jsou kostely - kostel Římskokatolické církve, který je zasv ěcen Pann ě Marii Nanebevzaté a Janu Nepomuckému a kostel Církve československé husitské – Hus ův sbor. T řetí, nejstarší kostel, se nachází na místním h řbitov ě. • Zdounky - Žije zde přibližn ě 2 100 obyvatel. Obcí protéká potok Kotojedka. Prochází tudy železni ční tra ť Krom ěř íž - Zborovice a silnice II/432. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298 a vztahuje se k jménu Alberta ze Zdounek, moravského komorníka, správce rozsáhlých les ů ve Ch řibech. • Bu čovice - První písemné zmínky o Bu čovicích jako m ěste čku pochází z roku 1322. Předpokládá se však dřív ější existence m ěste čka, což dokládá objev z konce roku 2000, který prokazuje, že v prostoru dnešní zámecké zahrady a dvora stával v 1. polovin ě 13. století velký kamenný kostel. K historickým památkám ve m ěst ě pat ří již zmín ěný renesan ční zámek s manýristickou kašnou na nádvo ří zámku z let 1635 - 1637 od P. Materny a zámeckou kaplí z let 1637 - 1641 s výzdobou od B. Bianchiho Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází rovn ěž z let 1637 - 1641, jeho dnešní podoba je výsledkem úpravy kolem poloviny 18. století a zejména klasicistní p řestavby a rozší ření kostela ve 20. letech 19. století. P řed kostelem jsou mimo jiné barokní sochy
52 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 a sv. Jana Sarkandra (n ěkdy uvád ěno Kantského) z roku 1720. Další památky: Strakosch ův d ům na nám ěstí z konce 18. století, Obecní d ům z let 1913 - 1914 postaven v kubizujícím stylu podle projektu prof. J. Sy řišt ě, Hradisko - areál nad m ěstem, kde do za čátku 14. století stál d řev ěný hrádek, dodnes jsou patrny zbytky val ů a p říkop ů, židovský h řbitov s náhrobky ze 17. - 20. století. • Újezd u Brna - První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1131 (tehdejší název Ujezdec), na městys byl povýšen v roce 1909 a m ěstem se stal 14. prosince 2005. Je zde také k nalezení znak bývalého keltského osídlení - domy na nám ěstí sv. Jana jsou uspo řádány do tvaru písmena U. Pošta v obci byla založena 1. listopadu 1842.
Navržené vedení vede historickou sídelní krajinou s množstvím registrovaných kulturních památek. V následující části textu jsou zmín ěny kulturní památky v nejbližším okolí elektrovodu (do vzdálenosti 1 km)
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 41204/7-1993 – kříž - cca 820 m východn ě od osy vedení v k. ú. Machová, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Kříž tvo ří hranolový odstup ňovaný sokl člen ěný ze všech stran rytými rámy kasulového tvaru, na bocích redukovan ějšími, s červenou výplní. Na p řední stran ě v horní t řetin ě ješt ě menší obdélný rytý rám s ujmutými rohy a letopo čtem 1831. Sokl je završen profilovanou římsou, na ní stojí čty řhranný kónický nástavec, v dolní části mírn ě vypouklý, nesoucí k říž s korpusem. Nástavec člení po stranách ryté rámy s červenou výplní a vep ředu pak ve vpadlém rámu reliéfy znázor ňující dole nástroje Kristova mu čení - arma Christi, nad nimi kalich s hostií. Nástavec je završen profilovanou římsou, na ní k říž s rameny ukon čenými ve tvaru liliového kv ětu. Kristus má hlavu sklon ěnou k pravému rameni má bederní roušku vlající vpravo, žebra zřeteln ě vystouplá. Paže Krista jsou v tém ěř horizontální poloze, nad hlavou je nápisová deska INRI. K říž je vyroben z kamene o rozm ěrech soklu 150 x 83 x 70 cm a nástavce 170 x 40 x 35,5 cm.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 29125/7-1994 – kříž - přibližn ě 160 m východn ě od osy vedení v k. ú. Machová, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Jednoduchý k říž s rameny rovn ě ukon čenými. Výška k říže nad zemí dosahuje cca 130 cm. Ve spodní části je b řevno rozší řeno. Hrany kříže jsou zaobleny, ve spodní části b řevna je vyrytý letopo čet 1831. T ělo Krista je prov ěšeno, hlavu má sklon ěnou k pravému rameni, bederní roušku uvázánu na pravém boku, nohy zk řížené a nad hlavou vyryté iniciály INRI. K říž je vyroben z kamene.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 30614/7-2098 – fara - přibližn ě 960 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Tluma čov, památka je chrán ěna od 5. 11. 1964. Mohutný patrový objekt s valbovou st řechou je situovaný v centru obce, ve východní části farního areálu. Stavba se st řídmě člen ěnými fasádami pochází z roku 1759. Bo ční plochy fasády jsou řešeny symetricky a na jejich osách jsou v obou podlažích umíst ěna stejn ě řešená okna se šambránami. Do oken p řízemí jsou osazeny košové m říže. Zbývající plocha fasády je hladká a v její spodní části je nát ěrem r ůžovo-hn ědé barvy nazna čena podezdívka budovy. Nevysoko nad okny se po celém obvodu budovy táhne jednoduchá kordonová římsa, nad kterou následuje bohat ě profilovaná, vyložená korunní římsa, která fasádu završuje. Budova je završena valbovou st řechou z bobrovky, na jejímž h řebeni jsou osazeny dva komíny. Budova ze smíšeného zdiva má hladkou omítku žluté barvy, šambrány a římsu barvy bílé, podezdívku růžovo-hn ědou a pískovcový vstupní portál.
53 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 22293/7-2100 - kaple sv. Rodiny- přibližn ě 990 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Tluma čov, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Kapli čka z 19. století je situovaná na návsi severn ě od kostela sv. Martina. Stavba s klenutým interiérem má obdélný p ůdorys a je zakryta sedlovou st řechou. P ůvodní kapli čka byla vestav ěna do nároží zdi, která obepínala plochu h řbitova, rozkládajícího se kolem kostela. Vchod je opat řen mírn ě plasticky vystupujícím ost ěním a po obou stranách je rámován širokými lezénemi, které jsou p řes nároží p řetaženy až na bo ční fasády. Plocha štítu je hladká. Bo ční fasády a záv ěrová st ěna jsou také hladce omítnuté sv ětle žluté barvy. Interiér kaple je zaklenut valenou klenbou a do prostoru spodní části záv ěru je vestav ěna zd ěná menza. Kaple ze smíšeného zdiva je završena sedlovou st řechou s krytinou v podob ě bobrovky.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 12043/7-8473 - sloup se sousoším Nejsv ětější Trojice - přibližn ě 630 m západn ě od osy vedení v k. ú. Tluma čov, památka je chrán ěna od 28. 9. 1992. Sloup se nachází mimo centrum obce, po pravé stran ě ul. nazvané podle n ěj ulice U trojice, na volném prostranství, rozkládajícím se mezi panelovými a řadovými domy. Barokní kamenný sloup upravený v 19. století se sestává z kruhového sloupu, situovaného na rozší řeném soklu, nesoucího sousoší Nejsv ětější Trojice. Pr ůměr d říku sloupu dosahuje 36 cm, celková výška skulptury je 460cm a ší řka 80 cm. Plocha pod sloupem je nov ě vydlážd ěna a sloup je ohrazen železným oplocením, dosahujícím zhruba výšky základny.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 29520/7-6054 – fara - přibližn ě 820 m jihovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Kvasice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Barokní budova fary na severní stran ě nám ěstí, d ůležitý kompozi ční článek kvasického komplexu vrchnostenských a církevních staveb. Fara bezprost ředn ě sousedí s budovou někdejšího svobodného dvora zv. Neymanovský. Fara za čala být budována roku 1739. Jednopatrová fara z ůstala dochována v četn ě podoby pr ůč elí, vysoké valbové st řechy a vnit řní dispozice. Základní plocha fasády je nat řena omítkou žluté barvy; lezény, architráv, korunní římsa a šambrány oken jsou zvýrazn ěny bílou. P řízemí je zaklenuto k řížovou klenbou a první patro je plochostropé. Napravo od oken jsou v pravém horním rohu budovy namalovány - dnes do z řejm ě p ůvodní podoby rekonstruované - slune ční hodiny, které zde byly z řízeny nejspíše roku 1758. Hodiny jsou tvo řeny krajními bílými páskami s římskými číslicemi a znameními zv ěrokruhu a úst řední modrou plochou se sou řadnicemi. Vlastní hodiny jsou vloženy do jakéhosi barokního krbu barvy sv ětle r ůžového mramoru, který je umíst ěn v krajin ě na sv ětlé hn ědozelené zemi p řed modravým pozadím.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 32248/7-6052 - hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie - přibližn ě 645 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Kvasice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Kostel se nachází na h řbitov ě a p ůvodn ě sloužil jako farní. Kostel je spole čně se h řbitovem umíst ěn na mírn ě vyvýšenin ě, která tvo ří západní okraj obce, a p ůvodn ě pravd ěpodobn ě tvo řil sou část hradebního systému měste čka. Architektonicky pozoruhodný h řbitovní kostel si uchoval gotickou lo ď i k řížov ě zaklenutý presbytá ř. Mohutná západní v ěž reprezentuje renesan ční p řestavbu. K západnímu pr ůč elí p řiléhá masivní hranolová v ěž, která dosahuje ší řky lod ě a v níž je prolomen vstupní portál do kostela. V ěž je založena na čtvercovém p ůdoryse a je jednopatrová, p řičemž horní část v ěže tvo ří zvonicové patro. V ěž je završena cibulí s lucernou. Na exteriérech i v interiéru zaujme řada architektonických a zdobných prvk ů. St ěny kostela jsou hladké bíle omítnuté. St řecha je sedlová z b řidlice a nad kn ěžišt ěm zvalbená.
54 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 34851/7-6053 - kaple P. Marie Bolestné - přibližn ě 150 m severn ě od osy vedení v k. ú. Kvasice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Barokní kaple ve výrazné poloze na vrcholu dominantního kopce zv. Vražisko, severozápadním sm ěrem od Kvasic. Nevelká architektura obdélného p ůdorysu se segmentovým záv ěrem pochází z roku 1763. Pr ůč elí lemují pilastry, štít charakterizují voluty a odsazený štítový nástavec. St řecha je sedlová a nad záv ěrem zvalbená vyrobená z tašky bobrovky. Smíšené, hladce omítnuté zdivo má základní barvu žlutou a tektonické články jsou zvýrazn ěny bílou.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 34339/7-6051 - kostel Nanebevzetí P. Marie - přibližn ě 910 m jihovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Kvasice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Velmi hodnotný areál mohutného jednolodního kostela s dvojicí štíhlých v ěží, vystav ěného v letech 1730 – 1740 v centru m ěsta. Sou částí areálu je i dvojice barokních skulptur – sochy sv. Donáta a Floriána a ohradní ze ď s kamennými vázami.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 34804/7-7005 - měšťanský d ům - přibližn ě 800 m jihovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Kvasice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Trojk řídlá, jednopatrová budova barokního p ůvodu - tzv. Neymanovský dv ůr na severní stran ě nám ěstí dotvá ří sestavu kvalitních historických staveb p řed vstupem do zámku. Dochována je vnit řní dispozice s p ůlválcovým schodiš ťovým t ělesem ve dvorním pr ůč elí. Budova ze smíšeného zdiva má fasádu hladce omítnutu. Fasáda je rytmizována je pouze pravideln ě rozmíst ěnými, na výšku obdélnými okny. Základní plocha fasády je opat řena omítkou sv ětle r ůžové barvy a šambrány oken, korunní římsa, architráv a plastické výpln ě ve vlysu jsou zvýrazn ěny béžovou. St řecha je sedlová zvalbená krytá kamennou taškou.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 18497/7-6057 - socha sv. Jana Nepomuckého - přibližn ě 775 m jihovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Kvasice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého se nachází uprost řed Kvasic na k řižovatce dvou hlavních silnic. Socha v ikonograficky obvyklém pojetí spo čívá na vysokém, složit ě komponovaném odstupn ěném podstavci, obehnaném železným zábradlím. Sochu je datována do roku 1724 a vytesána z pískovce s barevným zvýrazn ěním rámu, nápisu; svatozá ře sv ětce a Krista, palmové ratolesti.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 15963/7-6049 - zámek - přibližn ě 900 m jihovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Kvasice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Velmi hodnotný areál dvoupatrového zámku, vzniklého renesan čními a mladšími přestavbami gotického hradu, situovaný v parku v nížinné poloze poblíž nám ěstí. Dochována historická dispozice budovy a renesan ční arkádové nádvo ří.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 41646/7-5882 - větrný mlýn - přibližn ě 740 m severn ě od osy vedení v k. ú. Velké T ěšany, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958, od 1. 10. 2014 je chrán ěn jako národní kulturní památka. Velmi dob ře zachovaný d řev ěný v ětrný mlýn n ěmeckého typu je situovaný u skupiny dom ů jižn ě od obce. Mlýn o jednom složení byl vystav ěn v roce 1830. Hranolová dvoupodlažní budova s dešt ěnými st ěnami má p ůdorys 5,7 x 5,6 a výšku 10,4 m. Sedlová st řecha se šindelovou krytinou je vysoká 2,9 m a na čelní stran ě je zkosená polovalbou. Do mlýna se vchází zast řešenými sch ůdky p řes pavla č, vedle níž se vstupuje do šalandy s obdélným oknem. Prostory v interiéru osv ětlují kulatá okénka o pr ůměru 30 cm. V ětrné kolo se čty řmi k řídly má
55 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení pr ůměr 14 m, plocha jednoho k řídla činí 6,7 m 2. Mlecí za řízení o jednom složení má standardní podobu a je kompletní a funk ční. Mlýnský kámen, b ěhoun o pr ůměru 120 cm a výšce 25 cm, má jednostup ňový náhon shora.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 34039/7-6159 - krucifix - přibližn ě 650 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Vrbka, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Kamenný (pískovcový) krucifix z roku 1820 je situovaný u silnice ve východní části obce na rozcestí z návsi obce Vrbky k Sulimovu. Výškov ě odstup ňovaná památka je tvo řena jednostup ňovou podnoží. Vlastní sokl tvo ří krychlová trnož s navazujícím krychlovým d říkem, zakon čeným profilovanou deskovou římsou. Na ni usedá nízký kónický nástavec s hlavicí, nesoucí vlastní t ěleso k říže rovného zakon čení ramen a korpusem Krista. Celková výška krucifixu dosahuje cca 3 m. Sokl má rozm ěry 1,5 x 1,5 m.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 34096/7-6148 – kapli čka sv. Floriána - přibližn ě 660 m severn ě od osy vedení v k. ú. Sob ěsuky, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Zd ěná čty řboká výklenková kapli čka obdélného p ůdorysu, vystav ěná v 1. polovin ě 19. století se nachází na výrazném terénním návrší p řibližn ě ve st ředu obce. Čelní plocha objektu je probrána oble završeným výklenkem a završena profilovanou římsou a valbovou st říškou, krytou pálenou krytinou. Ve výklenku byly p ůvodn ě umíst ěny dřev ěné sochy, uzav řeny p ůvodn ě d řev ěnými prodklenými dví řky. Celková výška kapli čky dosahuje 2,5 m a půdorysné rozm ěry jsou cca 0,8 x 0,4m.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 46919/7-6123 - kostel sv. Jakuba - přibližn ě 985 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Roštín, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Na kopci nad obcí stojí filiální kostel sv. Jakuba v sou časné podob ě vrcholn ě barokní z konce 17. století. Orientovaná stavba je obdélného p ůdorysu s v ěží v člen ěnou v pr ůč elí s vystupujícím úsekem zvonicového patra a odsazeným čtvercovým presbytá řem p ůlkruhového záv ěru. Na jižní stran ě není p řistav ěna sakristie. Jednoduchá hladká fasáda je pro člen ěna lizénovými rámy a zakon čena profilací korunní římsy. Dvouk řídlá dve řní výpl ň je na korun ě oplechována. Nad vchodem je pravoúhlé okno segmentového zaklenutí. Bo ční osy jsou člen ěny zazd ěnými okenními otvory. Fasáda je zakon čena korunní profilovanou římsou, nesoucí mansardovou st řechu s makovicí a k řížem. Objekt je kryt sedlovou st řechou, nad záv ěrem zvalbenou. Vnit řní prostor je klenut jedním polem valené klenby, dosedající na hlavice přízedních pilastr ů vysokého řádu. Stavba je ze smíšeného zdiva a kamene, st řešní krytina je tvo řena částe čně pálenou taškou – bobrovka a m ěď . plechem.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 47891/7-7169 - Siebert ův vodní mlýn - přibližn ě 950 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Roštín, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Hodnotná technická památka se nachází v severovýchodní části obce. Sestává z jednopatrové mlýnské budovy a p řízemního hospodá řského objektu. Výstavba mlýnu se datuje do 18. století, část technického za řízení pochází z roku 1936. Mlýnská budova s obytnou částí je dvoupodlažní s polovalbovou st řechou s pálenou krytinou. Severovýchodní roh budovy tvo ří mohutný nárožní pilí ř. K jihovýchodnímu rohu mlýnu p řiléhá p řízemní hospodá řská budova, p ůvodn ě tvo řená dv ěma částmi ve tvaru písmene L. Dodnes se dochovala jen část kolmá k mlýnské budov ě, z cihelného zdiva, krytá pálenou taškou a s d řev ěnými štíty. Asi 300 m nad mlýnem byl d řev ěný jez v Olšince, od kterého vedl náhon. Severozápadn ě nad mlýnem byla menší vodní nádrž, ze které se d řev ěným korytem p řivád ěla voda na kolo na horní vodu - pr ůměr 422 cm, ší řka kore čků 82 cm, hltnost 85 l/s, spád 5,7 m, výkon 3 kW (v roce
56 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
1930). H řídel vodního kola je zachována. Uvnit ř budovy se dochovalo mlecí za řízení z roku 1936, kdy byl mlýn p řebudován na elektrický pohon. Z p ůvodního mlecího za řízení z ůstala zachována jedna mlecí stolice ur čená ke šrotování.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 46158/7-6124 - socha sv. Jana Nepomuckého - přibližn ě 690 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Roštín, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Kvalitn ě zpracovaná socha řská práce z roku 1728, nacházející se p řed farním kostelem v centru obce Roštín. Na vysokém odstup ňovaném podstavci, završeném římsou, spo čívá socha sv ětce v klasickém ikonografickém pojetí. Sokl je p ůdorysných rozm ěrů cca 1,8 x 1,8 m, celková výška pískovcové sochy dosahuje cca 2,5 m.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 34495/7-5918 – zámek - přibližn ě 980 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Cetechovice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Původní pozdn ě gotická tvrz p řestav ěna ve druhé čtvrtin ě 18. století. Objekt má čty řkřídlou dispozici s vnit řním nepravidelným nádvo řím, st řecha mansardová krytá bobrovkou. Svatba je ze smíšeného, hladce omítnutého zdiva. St ěny nádvo ří a zadního pr ůč elí jsou hladké, hlavní pr ůč elí je zvýrazn ěno trojosým rizalitem. Obdélná okna s jemn ě profilovanou šambránou mají v p řízemí parapetní římsu, v pat ře navíc pod parapetní římsou čabrakový motiv a st řídav ě lomené a segmentové nadokenní římsy. Vstup do objektu zajiš ťuje portál se segmentovým záklenkem se zav ěšenou kartuší se znaky J. A. Mayerswalda a jeho ženy rozené z Moravce.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 45755/7-5988 - kostel sv. Jakuba - přibližn ě 520 m jihovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Chvalnov, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Pozdn ě barokní, orientovaná, jednolodní stavba kostela z roku 1765 je umíst ěna na mírn ě protáhlém osmiúhelníku se čty řbokou sakristií na východ ě a se čty řbokou, hranolovou třípatrovou v ěží. Fasády člení rámujícá lizény, na západ ě jsou zdvojené. Hlavní vstup do kostela tvo ří pravoúhlý vchod s kamenným ost ěním, pod jehož návojovou římsou v kartuši letopo čet 1765. Nad ním je okno s odsazeným p ůlkruhovým záklenkem, pod ním čabraka. Věž má ve druhém pat ře po stranách voluty a čtvercové okno, jehož bo ční strany jsou p ůlkruhov ě odsazeny. T řetí patro v ěže člení na čelní a bo čních stranách okna stejná jako v prvním pat ře, pod okny na bocích jsou situovány slune ční hodiny. Severní a jižní stranu lodi člení trojice oken s odsazeným p ůlkruhovým záklenkem, pod nimi čabraky. St řecha stavby je sedlová, zvalbená, plechová, v ěž je zast řešena jehlancem završeným kovovým k řížem.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 32498/7-3730 - zámek Nové zámky - přibližn ě 870 m severn ě od osy vedení v k. ú. Nesovice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Areál renesan ční zámecké architektury, vystav ěné po roce 1561, spolu s p řilehlou plochou parku, je hodnotným historickým dokladem budovaného pozdn ě st ředov ěkého sídla s patrnými uherskými vlivy a významnou dominantou obce.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 30815/7-3731 - socha sv. Jana Nepomuckého - přibližn ě 750 m severn ě od osy vedení v k. ú. Nesovice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Socha sv. Jana Nepomuckého, umíst ěná poblíž hlavní komunikace v obci, je hodnotným historizujícím exteriérovým socha řským dílem.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 49807/7-8806 - kostel sv. Mikuláše - přibližn ě 630 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Nevojice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958.
57 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Kostel je historicky hodnotnou pozdn ě barokní církevní architekturou, vystav ěnou po roce 1670. Jádro kostela je pozdn ě románského stylu. Objekt je významnou dominantou sakrálního okrsku obce.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 33739/7-3732 - tvrzišt ě - přibližn ě 660 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Nevojice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Archeologické stopy významného historického dokladu ran ě st ředov ěkého feudálního sídla nižší šlechty z Nevojic - tvrze v dochovaném terénním reliéfu z doby kolem poloviny 14. století, zaniklé po čátkem 16. století. Tvrz se v písemných pramenech objevuje až r. 1353 v predikátu Jind řicha z Nevojic, který byl p řes sv ůj p ůvod z nižší šlechty významnou osobností své doby. Lokalita p ředstavuje zplošt ělý reliéf tvrzišt ě, který se nachází v bezprost ředním sousedství kostela sv. Mikuláše na zahrad ě fary.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 20482/7-3610 - socha sv. Jana Nepomuckého - cca 910 m severn ě od osy vedení v k. ú. Vícemilice, památka je chráněna od 3. 5. 1958. Barokní podstavec k soše sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 s kapitálním nápisem a alian čních erbem donátor ů. Barokní socha byla kolem roku 2000 ukradena, v roce 2002 byla umíst ěna a vysv ěcena nová skulptura.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 32235/7-3725 - busta T. G. Masaryka - cca 655 m severn ě od osy vedení v k. ú. Mou řínov, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Busta T. G. Masaryka na sloupovém podstavci je umíst ěna ve centrální části obce.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 20718/7-3786 - socha sv. Floriána Nepomuckého - cca 830 m severn ě od osy vedení v k. ú. Vícemilice, památka je chráněna od 3. 5. 1958. Socha sv. Floriána p ři hlavní komunikaci je hodnotným barokním kamenosocha řským dílem z druhé čtvrtiny 18. století a významnou um ěleckohistorickou památkou v obci.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 47857/7-3735 - socha sv. Jana Nepomuckého - cca 660 m severn ě od osy vedení v k. ú. Nížkovice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi je významným barokním socha řským dílem z druhé čtvrtiny 18. století. Objekt je cenným dokladem historicky hodnotné socha řské práce v obci.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 41259/7-3662 - kostel sv. Jiljí, s kamenným náhrobkem s krucifixem - cca 950 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Kobe řice u Brna, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Hodnotný historický areál románského kostela z první poloviny 13. století s pozd ějšími gotickými p řístavbami a výzdobou v interiéru z konce 15. století, v četn ě dokladu sepulkrální architektury. Významný sakrální okrsek obce.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 100943 - socha sv. Jana Nepomuckého - cca 950 m jižn ě od osy vedení v k. ú. Kobe řice u Brna, památka je chrán ěna od 10. 3. 2004. Hodnotný doklad drobné sakrální architektury, skulptury sv. Jana Nepomuckého, umíst ěné na neogotickém podstavci, u kostela sv. Jiljí v sakrálním okrsku obce.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 21070/7-986 - zřícenina tvrze - cca 670 m severovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Sokolnice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958.
58 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Doklad feudálního sídla - zaniklé tvrze dochované v reliéfní podob ě na okraji obce je cennou historickou a archeologickou památkou poukazující na st ředov ěké d ějiny Sokolnic. Lokalita se nachází v poloze "Stráž" na zvýšeném jižním okraji obce. Um ěle nasypaný hlinitý pahorek je dnes oproti dnu zpola zaneseného p říkopu asi 3 m vysoký, p řičemž hloubka příkopu kolísá od 0.5 do 1,2 m. Jeho ší ře se pohybuje mezi 11-13 m a val na jeho obvodu je staletou zem ědělskou kultivací snížen až k nez řetelnosti a na východní stran ě úpln ě zmizel. Chrán ěná plocha lokality je 1044 m 2.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 37100/7-985 - kříž z roku 1796 - cca 720 m severovýchodn ě od osy vedení v k. ú. Sokolnice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Mohutný smír čí k říž z roku snad ješt ě pozdn ě st ředov ěkého stá ří (datování 1798 je druhotné) je hodnotnou kulturn ě-historickou památkou s vysokou memoriální funkcí; k říž zušlech ťuje intravilán obce a má význam i jako orienta ční prvek.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 46124/7-1018 - boží muka - cca 150 m jihozápadn ě od osy vedení v k. ú. Telnice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Drobná pilí řová boží muka z 1. poloviny 19. století jsou cenná p ředevším svým umíst ěním na k řižovatce silnic, kde jsou d ůležitým orienta čním bodem a cenným prvkem kulturní krajiny před pr ůmyslovou revolucí.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 26745/7-1016 - boží muka - cca 210 m jihozápadn ě od osy vedení v k. ú. Telnice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Trojboká boží muka z roku 1810 jsou svojí pom ěrn ě náro čně utvá řenou architekturou cenným dokladem pozdn ě barokní stavební praxe moravského venkova a d ůležitým orienta čním bodem v zástavb ě obce.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 45842/7-1020 - hrani ční kámen Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 34974/7-1021 - hrani ční kámen Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 19457/7-1019 - hrani ční kámen - cca 440 m jihozápadn ě od osy vedení v k. ú. Telnice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Tři barokní hrani ční kameny s rytou kresbou erbu jsou druhotn ě p řesunuty před bránu kostela. Jedná se o cenné kulturn ě-historické památky na utvá ření ran ě novov ěké kulturní krajiny.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 36985/7-1012 - kostel sv. Jana K řtitele - cca 400 m jihozápadn ě od osy vedení v k. ú. Telnice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958. Soubor architektury kostela s bránou, kaplí a kamenným k řížem je významnou um ělecko- historickou památkou a dominantou obce i jejího okolí. Ve st ředov ěku založený kostel, z n ěhož se dochovala mohutná v ěž se zd ěnou helmicí, byl výrazn ě p řestav ěn v baroku. Stavba je významnou um ělecko-historickou památkou a dominantou obce i jejího okolí. Kaple, čtvercového p ůdorysu se sochou sv. Floriána ve vrcholu štítu, je sou částí ohrazení h řbitova - brány situované v západní části areálu bývalého h řbitova u kostela. Klasicistní kamenný k říž z roku 1830 je kvalitní kamenické dílo místní provenience s pestrou ornamentální symbolikou.
Kulturní památka rejst. č. ÚSKP 45786/7-1015 - socha sv. Jana Nepomuckého - cca 440 m jihozápadn ě od osy vedení v k. ú. Telnice, památka je chrán ěna od 3. 5. 1958.
59 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Roku 1740 vytvo řená socha sv. Jana Nepomuckého je významnou um ělecko-historickou památkou, která výraznou m ěrou pozitivn ě ovliv ňuje své okolí, jehož je orienta čním a ozvlášt ňujícím prvkem.
Krajinná památková zóna (KPZ) Bojišt ě bitva u Slavkova (rejstr. Č. ÚSKP 2112) - trasa zám ěru prochází touto vymezenou krajinnou památkovou zónou, nikoliv však její centrální částí. KPZ je chrán ěna od 10. 9. 1992 vyhláškou č. 475/1992 Sb. Ministerstva kultury České republiky o prohlášení území bojišt ě bitvy u Slavkova za památkovou zónu. Ta je v území dot čena v prostoru mezi silnicemi č. II/416 Újezd u Brna – Žat čany a č. II/380 Telnice – Sokolnice, ze které odbo čuje na Sokolnici po ulici Mrtvá. Území bojišt ě bitvy u Slavkova, která se zapsala významným zp ůsobem do historie n ěkolika evropských stát ů, jehož hodnota spo čívá v historické osobitosti místa, v historických vazbách sídel, krajiny a terénních útvar ů a v celkovém krajinném obrazu.
60 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
12 PROSTOROVÁ A CHARAKTEROVÁ DIFERENCIACE ÚZEMÍ
Charakteristika dot čených krajinných prostor ů Jak již bylo uvedeno výše, v trase projektovaného úseku vedení V417/817 bylo vymezeno 6 (potenciáln ě) dot čených krajinných prostor ů, v nichž lze p ředpokládat vizuální ú činek nov ě vybudovaného vedení. Prostorová diferenciace byla provedena na základ ě kritéria vizuálního dosahu vedení, které je v případ ě tohoto typu zám ěru pro vymezení dot čeného území ur čující. Hranice dot čených krajinných prostor ů byla provedena na základ ě studia map (vrstevnic, využití p ůdy) a zp řesn ěna na základ ě provedeného terénního šet ření. Standardní krok v podob ě definice jediného dot čeného krajinného prostoru nelze v případ ě zde posuzovaného zám ěru u činit. Vedení o délce mnoha kilometr ů prochází ve své trase územím, které není z hlediska krajinného rázu zcela homogenní a vizuáln ě spojité. Klasifikaci vliv ů na vybrané zákonné kritérium ochrany krajinného rázu (harmonické m ěř ítko) tak nelze provést paušáln ě pro celou trasu zdvojeného vedení, nýbrž je t řeba ji u činit pro relativn ě homogenní části krajiny definované jako (potenciáln ě) dot čené krajinné prostory (viz výše). Níže charakterizované vymezené (potenciáln ě) dot čené krajinné prostory (KP) nep ředstavují striktn ě ohrani čené části krajiny. Hranice mezi navazujícími krajinnými prostory je „volná“, okrajové části krajinných prostor ů se p řekrývají. Tato skute čnost je dána charakterem stavby a její pozicí v krajin ě – jednotlivých stožár ů, u kterých dochází k vizuálnímu uplatn ění r ůznými sm ěry v různém po čtu. Hranice dot čených krajinných prostor ů jsou vymezeny primárn ě na základ ě prostorových dispozic území daných p ředevším konfigurací terénu a vegeta čním krytem. Zákres vymezených potenciáln ě (dot čených) krajinných prostor ů je obsahem p řílohy č. 7.
KP A – Otrokovice - Tluma čov (zahrnující úsek V417/817 mezi transformovnou Otrokovice a stožárovým místem č. 27 (R7) Krajinný prostor je vymezený v jižní části hodnoceného vedení zvn v mírn ě zvln ěném reliéfu Tluma čovských vrch ů, kdy z pr ůměrné nadmo řské výšky kolem 250 m n. m. vedení sestupuje na severu do rovin Holešovské plošiny s nadmo řskou výškou kolem 200 m. Východní horizonty tvo ří zalesn ěné Mladcovské kopce, západní pak vzdálený horizont h řebene Ch řib ů viditelný p řes úzký úval Moravy. Jižn ě ohrani čuje krajinný prostor aglomerace Otrokovice – Malenovice – Zlín s výrazným pr ůmyslovým charakterem Otrokovic a pr ůmyslovou a obchodní zónou Malenovice, i obytnou zástavbou zna čného rozsahu. Navíc je KP z jihu a západu ohrani čen výraznými liniemi antropogenního p ůvodu sledující p řirozené urbanistické osy. Západn ě je to železni ční tra ť P řerov – Otrokovice a silnice I. t řídy č. 55 jako historické dopravní osy pom ěrn ě dob ře za člen ěné do krajiny. Tento dopravní charakter St ředomoravské nivy je dnes umocn ěn dálni čním tahem D55, jemuž lze v krajin ě p řisoudit dominantní úlohu jak z funk čního, tak vizuálního hlediska.
61 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Jižn ě je výraznou dopravní osou linie silnice I. t řídy č. 49 Otrokovice – Zlín a železnice vedoucí v její t ěsné blízkosti. Tyto liniové struktury osy pak podtrhuje soub ěžný regulovaný tok D řevnice. Krajinný prostor je tvo řen p řevažující ornou p ůdou s výskytem krajinné zelen ě v podob ě lesík ů, remíz ů a liniového doprovodu komunikací a drobných tok ů (Machovka, Racková, Hajská p říkopa, Mojena), na kterých jsou realizovány drobné vodní nádrže. Ve vymezeném KP se vyskytuje soustava Záhlinických rybník ů (Plá ňavský, Doubravický a Svárovský rybník). Daným KP prochází p řírodní park Záhlinické rybníky. Kurovický lom nacházející se v KP je zárove ň vyhlášené chrán ěné území (EVL Kurovice - lom, PP Kurovický lom) stejn ě jako EVL Skalky (PP Skalky u Hulína). Cenným prvkem jsou jak staré, tak obnovené polní sady. Pravideln ě rozmíst ěná sídla dopl ňují bývalé velkostatky Terezov, Dv ůr Peškov, Bu ňov. Sídla s dominantami kostel ů (Te čovice, Sazovice, Machová, Tluma čov) jsou umíst ěna v chrán ěných polohách údolí se zachovalou, p řevážn ě ulicovou strukturou center a p řechody do otev řených zahrad a záhumenek. Tato struktura je v místy stíraná starší i novou zástavbou, která je zde masivní, díky spádovosti výše popsaných aglomerací. Z měř ítka sídel se vymykají stávající i bývalé zem ědělské areály, dnes často p řem ěněné na pr ůmyslové zóny. Historická t ěžba vápence v nedalekém Kurovickém lomu je díky sukcesy skryta pohled ům a v daném KP se již vizuáln ě neprojevuje. Posuzovaný zám ěr si zachovává odstup od sídel. Vzhledem k plánovanému rozvoji přenosové sít ě bude do budoucna siln ě posíleno horizontální m ěř ítko vlivu elektrovod ů (stožár ů) v KP, a to díky soub ěhu zdvojeného vedení V417/817 v kumulaci se zdvojeným vedením V418/818 a novým dvojitým mezinárodním vedením V498/499 a se stávajícím elektrovodem 110 kV (stávající vedení 400 kV s označením V417/418 bude demontováno a v budoucnu nahrazeno mezinárodním dvojitým vedením 400 kV sm ěř ující na Slovensko). Vzhledem k plánovanému rozvoji p řenosové sít ě bude do budoucna siln ě posíleno horizontální m ěř ítko vlivu elektrovod ů (stožár ů) v KP. Vzhledem k lokaci elektrovod ů na horizontu a svazích otev řené krajiny jsou elektrovody patrné i z větších pohledových vzdáleností a vnášejí tak do z některých pohled ů harmonické krajiny výrazný, vizuáln ě se projevující, technicistní prvek.
přítomnost CHÚ ano (PP Kurovický lom / EVL Kurovice - lom) (EVL Skalky / PP Skalky u Hulína) přítomnost VKP ano (les, údolní niva, vodní tok (nap ř. Hájská příkopa, Mojena), rybníky (Záhlinické rybníky)) přítomnost p řírodního parku ano (p řírodní park Záhlinické rybníky) kulturn ě-historické dominanty ano dv ůr Terezov, Bu ňov, Dv ůr Peškov, Tluma čov – kostel sv. Martina, kostely v Sazovicích, Te čovicích a Machové
62 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Na základ ě výše uvedené charakteristiky území lze shrnout hlavní znaky a hodnoty krajinného rázu v KP následovn ě: tab. č. 4: Identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP A – Otrokovice-Tluma čov Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur Přírodní charakteristika
Zvln ěný terén bez významné rozptýlené zelen ě x x x
Převaha zem ědělské p ůdy x x x
Nelesní zele ň ve vazb ě na liniové struktury x x x
Lesíky a remízy na extrémních polohách x x x Kurovický lom, Skalky (vyhlášené MZCHÚ a EVL) x x x Přírodní park Záhlinické rybníky x x x
Přítomnost n ěkolika rybník ů v blízkosti obce Záhlinice x x x Zna čná antropická přem ěna p řírodních podmínek x x x Kulturní a historická charakteristika Sídla s ulicovou strukturou, s dominantami kostel ů x x x Přechody zástavby do zahrad a záhumenek x x x Dlouhodobé zem ědělské využití území x x x Polní sady a aleje x x x Transformovna, elektrovody na horizontech x x x Historická t ěžba v Kurovickém lomu, úzkokolejka x x x Stávající bývalé zem ědělské areály, výrobní haly x x x Dynamický rozvoj sídelní zástavby (blízkost Zlína) v okrajích sídel x x x Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika) Otev řenost území, p řevaha horizontálního měř ítka x x x Převažující harmonické utvá ření krajinné scény x x x Kurovický lom - kontrastní enkláva p řírodního charakteru x x x
63 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur Dopravní osy P řerov – Otrokovice - Zlín x x x Hustá sí ť elektrovod ů – um ělých liniových prvk ů s vertikální složkou x x x
obr. č. 4: Pohled na po čáte ční úsek vedení V417/817 u transformovny Otrokovice (v pop ředí bude umíst ěn stožár č. 1 (lomový bod R1))
obr. č. 5: Pohled k severu na prostor nov ě umíst ěného vedení V417/817 (stožárová místa č. 19 - 22)
64 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
obr. č. 6: Stávající vedení V417/418 (nalevo) spole čně s vedením 110 kV (napravo). Stávající koridor vedení V417/418 bude v budoucnu využit novým dvojitým vedením V498/499. Vpravo v pozadí je obec Machová
KP B – Tluma čov-Kvasice (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 27 (R7) a stožárovým místem č. 37) Krajinný prostor je vymezen plochým reliéfem St ředomoravské nivy mezi Tluma čovem a Kvasicemi. Jeho p řírodní charakteristiku definuje tok řeky Moravy s doprovodem úzkého pásu lužních les ů a rozsáhlá plocha pískovny (Št ěrkovišt ě Kvasice). Nivní charakter území dopl ňuje řada krajinných prvk ů, jako jsou opušt ěná ramena toku, od řezané meandry, t ůně a mok řady. Dále pak p řítoky řeky Moravy jako je Dolní Kotojedka či Mojena. Vymezeným KP prochází p řírodní park Záhlinické rybníky a p řírodní park Ch řiby. V dot čeném KP jsou vyhlášena chrán ěná území (EVL St řížovice a PP Bašov). Lužní lesy jsou významné spíše na sever od pr ůchodu elektrovodu nivou, je to komplex les ů Obora a Záme ček. Zbývající území zaujímá orná p ůda a intravilány obcí Kvasice, St řížovice, Tluma čov, Trávník, Vážany a okrajové části m ěsta Krom ěř íž. Polop řírodní osu regulované řeky Moravy kopíruje dopravní koridor s železni ční tratí a silnicí č. I/55. Významnou kulturní dominantou území je Kvasický zámek s anglickým parkem a Kostel sv. Martina a tzv. Panský d ům, č. p. 90 v Tluma čov ě. V daném KP dochází v blízkosti Kvasické pískovny k soub ěhu trasy zám ěru V417/817 s vedením 110 kV.
přítomnost CHÚ ano (PP Bašnov, EVL St řížovice) přítomnost VKP ano (údolní niva, vodní tok, les) přítomnost p řírodního parku ano (p řírodní park Záhlinické rybníky a Ch řiby) kulturn ě-historické dominanty ano (zámek Kvasice s parkem, Kostel sv. Martina v Kvasicích a tzv. Pánský d ům)
65 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
obr. č. 7: Pr ůchod elektrovodu lužními lesy a řekou Moravou u Kvasic (nejblíže stožárové místo č. 31)
obr. č. 8: Elektrovod sestupující do nivy Moravy u Chlumu s pozadím Kvasic (se stožárovým místem č. 37 v pop ředí) tab. č. 5: Identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP B – Tluma čov-Kvasice Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č ující
Znaky a hodnoty žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Rovinatý reliéf nivy řeky Moravy x x x Doprovodné lužní lesy kolem řeky Moravy a struktury říční nivy x x x Chrán ěná území (PP Bašnov, EVL St řížovice) x x x
66 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur Přírodní park Záhlinické rybníky, p řírodní park Ch řiby x x x Přítomnost alejí a památných strom ů (v Kvasicích a okolí) x x x Tok regulované řeky Moravy vč. jejich přítok ů (Mojena, Kotojedka) x x x Plocha pískovny (Št ěrkovišt ě Kvasice) v blízkosti obce Kvasice x x x
Kulturní a historická charakteristika
Zachovalá historická struktura krajiny, zejména v okolí sídel x x x
Dlouhodobé zem ědělské využití území x x x Zámek Kvasice vč. jeho p řilehlého parku v anglickém stylu x x x Další významné kulturní památky (Kostel sv. Martina a tzv. Panský d ům, č. p. 90 x x x v Tluma čov ě) Přítomnost elektrovod ů v rovinaté krajin ě x x x
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika)
Otev řenost a rovinatost území ohrani čeného úpatím vrchovin x x x Převažující harmonické utvá ření krajinné scény x x x
Lužní lesy a struktury lužní krajiny x x x
Kvasická pískovna x x x
Zámek Kvasice, anglický park x x x Elektrovod – um ělý liniový prvek s vertikální složkou x x x
KP C Kvasice – Roštín (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 33 (R7a) a stožárovým místem č. 75) Zvln ěný reliéf Halenkovské vrchoviny je reprezentován soustavou m ělkých údolí a plochých h řbet ů na úpatí Ch řib ů, zpravidla orientovaných severojižn ě. Tato údolí odvod ňují prudké severní svahy zalesn ěných vrcholk ů Ch řib ů (Divocký a Cvr čovický potok, Tr ňák, Ba řický p. jako p řítoky Kotojedky), jež jsou zpravidla zalesn ěná, vyskytují se zde i extenzivní
67 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení sady a louky, nebo k řovité a náletové formace nahrazující uvedené. K severu a východu uklon ěný krajinný prostor se vyzna čuje navzdory složitému reliéfu vysokým stupn ěm zorn ění na jihu navazujícího na kompaktní lesní masiv Ch řib ů, p řičemž do KP zasahuje p řírodní park Ch řiby. Přítomnost vodních ploch je spíše sporadická, nejvýznamn ější je rybník František u obce T ěšánky. Ve vymezeném KP se nalézají vyhlášená chrán ěná území (EVL Ch řiby, EVL St řížovice, PP Obora, PP V čelín, PP Drážov, PP Kamenec). Zárove ň do KP zasahuje severní okraj p řírodního parku Ch řiby. Pravideln ě a hust ě rozmíst ěná sídla jsou umíst ěná zpravidla v chrán ěných polohách údolí (Divoky, Cvr čovice, Vrbka, Zlámanka) či terénních úpad ů (Milovice, Lhotka, Karolín), a netvo ří výrazný krajinotvorný prvek s výjimkou p řechod ů intravilánu do zahrad a záhumenek, které jsou však zpravidla ukon čeny velkoblokovými poli. Venkovský charakter území je dotvo řen zem ědělskými areály. P řirozeným centrem oblasti jsou Zdounky, s železni ční zastávkou a drobným pr ůmyslem. V tomto KP je vedení V417/817 umíst ěno v soub ěhu s vedením 110 kV. Liniové krajinné struktury jako jsou vodní toky a některé komunikace doprovází aleje či spontánní zele ň. Ta je též p řítomna v podob ě sad ů, či k řovin a nálet ů v exponovaných lokalitách svah ů údolí a strží a jako lemy teras. Zastoupení kulturních památek je v rámci vymezeného KP spíše roztroušené, dominantní charakter v krajin ě udává V ětrný mlýn vyskytující se v obci Velké T ěšany a zámek v obci Zdounky.
přítomnost CHÚ ano (PP V čelín, PP Drážov, PP Kamenec, EVL Ch řiby) přítomnost VKP ano (údolní niva, vodní tok, les) přítomnost p řírodního parku ano (p řírodní park Ch řiby) kulturn ě-historické dominanty ano (Větrný mlýn ve Velkých T ěšanech, zámek ve Zdounkách)
68 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
obr. č. 9: Pohled k východu ze silnice Lhotka - Zlámanka (nejblíže stožárové místo č. 54)
obr. č. 10: Příjezd do obce Karolín ze sm ěru od obce Vrbka
69 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
obr. č. 11: Pohled na stožár č. 43 z polní cesty za zahradami
obr. č. 12: Charakter otev řených sad ů, stodol a hospodá řských budov
70 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
obr. č. 13: Pohled od zahrad na stožáry č. 42 a 41 (lomový bod R8) tab. č. 6: Identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP C – Kvasice - Roštín Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Zvln ěný reliéf vrchoviny se soustavou pravideln ě orientovaných údolí x x x Zalesn ěné svahy Ch řib ů a lesnatý jižní horizont x x x Vegeta ční lemy svahových teras, polní sady a aleje x x x Plochy lad, suchých strání a opušt ěných svažitých ploch s lesostepním charakterem x x x Chrán ěná území (PP V čelín, PP Drážov, PP Kamenec, EVL Ch řiby) x x x
Přírodní park Ch řiby x x x
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x Vhodn ě umíst ěná sídla bez dominantní úlohy x x x Zachovalá historická struktura krajiny, zejména v okolí sídel x x x
71 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Větrný mlýn ve Velkých T ěšanech x x x
Zdounky jako p řirozené spádové centrum x x x
Přítomnost liniových technických staveb ve zvln ěné krajin ě x x x
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika)
Přítomnost zelen ě jako kontur liniových přírodních i um ělých struktur x x x Místy zachovaná struktura plužin zd ůrazn ěná vegetací x x x Harmonická lokace sídel s navazujícími sady, jako p řechody do otev řené krajiny x x x Horizont Ch řib ů x x x Elektrovod – um ělý liniový prvek s vertikální složkou x x x
KP D Roštín – Snovídky (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 75 a stožárovým místem č. 117) Krajina m ěkce zvln ěného reliéfu Bu čovické pahorkatiny je typická rozsáhlejšími porosty mimolesní i lesní zelen ě lokalizované na prudších svazích i terénních stupních zem ědělské krajiny. Jedná se jak o fragmenty původních háj ů a druhotn ě založených lesních porost ů, tak zejména o bývalé i sou časné sady a louky, místy spontánn ě podléhajících sukcesním proces ům v podob ě zárostu ke ři a náletovými d řevinami. Zbývající plochu tvo ří intenzivní zem ědělská půda člen ěná do velkých blok ů, které jsou omezovány pouze p řirozenými p řed ěly v podob ě tok ů a komunikací. Chybí zde i v ětšina p ůvodních polních cest. V území je zcela set řená charakteristika plužin. Zachované jsou pouze záhumenky a p řechody zastav ěného území do extravilánu skrze zahrady a sady. Na exponovaných polohách se místy zachovaly polní sady. V západní části vymezeného KP (Kožušice) se objevují i sady nov ě založené – komer ční. Ve vymezeném KP se nalézají vyhlášená chrán ěná území (EVL Strabišov-Oulehla, EVL Ch řiby, NPR Strabišov-Oulehla, PP Přehon, PP Podsedky, PP Ku če, PP Bralová). Zárove ň do KP zasahuje severní okraj p řírodního parku Ch řiby a Ždánického lesa. Vodní plochy jsou v KP zastoupeny v menší mí ře a spíše roztroušen ě, mezi nejvýznamn ější pat ří Zelink ův rybník, Hlavatka, Pod borky. Přirozenou osou západní části území je říčka Litava (Cézava), doprovázená silnicí č. I/50. V západní části krajinného prostoru se zde p řipojuje i koridor železni ční trati. Sídla jsou vázaná
72 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení na údolí drobných tok ů, a jsou vázaná na p řirozené komunika ční linie, i voln ě rozmíst ěna v krajin ě. Brankovice a Roštín jsou p řirozenými centry této krajiny venkovského charakteru, do které vstupují technicistní prvky d říve zem ědělských areál ů, dnes výrobních zón a ploch fotovoltaických elektráren (Roštín). Většina obcí je zde zachovalého člen ění bez výrazn ějšího vlivu novodobé urbanizace. Z kulturních dominant nelze opomenout kostel sv. Jakuba V ětšího p ři silnici č. 432 u Roštína. přítomnost CHÚ ano (nap ř. EVL Strabišov-Oulehla, EVL Ch řiby, NPR Strabišov-Oulehla, PP P řehon, PR Podsedky) přítomnost p řírodního parku ano (p řírodní park Ch řiby a Ždánický les) přítomnost VKP ano (údolní niva, vodní tok, les, rybník) kulturn ě-historické dominanty ano (kostel Sv. Jakuba Většího u Roštína)
obr. č. 14: Pohled na PR Podsedky od západu (se stožárovým místem č. 98 v pozadí na horizontu)
obr. č. 15: Strán ě nad Chvalnovem s PP P řehon od východu (se stožárovým místem č. 85 v pop ředí, dále stožáry č. 86, 87)
73 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení tab. č. 7: Identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP D – Roštín - Snovídky Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Měkce zvln ěný reliéf a zna čný podíl zorn ění krajiny respektující reliéf x x x Zalesn ěné svahy Ch řib ů a lesnatý jižní horizont x x x
Přítomnost lesík ů, les ů, remíz ů a krajinné zelen ě x x x Chrán ěná území (nap ř. EVL Strabišov-Oulehla, EVL Ch řiby, PP P řehon, PR Podsedky) x x x Přírodní park Ch řiby a Ždánický les x x x
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x Vhodn ě umíst ěná sídla s omezenou návazností na extravilán x x x Zachovalá historická struktura krajiny, zejména v okolí sídel x x x Přítomnost významné kulturní památky (Kostel Sv. Jakuba Roštín) x x x Přítomnost elektrovod ů v krajin ě m ěkce zvln ěného reliéfu x x x
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika)
Přítomnost zelen ě na exponovaných polohách x x x
Zachovalá urbanistická struktura obcí i krajiny x x x Údolní lokace sídel s navazujícími sady, a ostré přechody do otev řené krajiny x x x Horizont Ch řib ů a Strabišova x x x
Otev řenost krajinného prostoru x x x Elektrovod – um ělý liniový prvek s vertikální složkou x x x
74 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
KP E Snovídky – Otnice (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 113 a stožárovým místem č. 177 (R24)) Krajinný prostor je vymezen na okraji Dambo řické vrchoviny - na severních svazích Ždánických vrch ů. Trasa elektrovodu p řekonává zvln ěný reliéf a krajinné i antropické struktury s převažující severojižní orientací. Tu ur čuje práv ě p řítomnost Ždánických vrch ů a jejich odvodn ění řekou Litavou (Cézavou), která i zde tvo ří p řirozenou urbanistickou osu území vázajíc dopravní koridor silnice I/50, železni ční tra ť a hlavní sídla jako jsou Bu čovice a Slavkov u Brna. Práv ě na jiho-severn ě orientované údolí odvod ňovaná levostrannými p řítoky řeky Litavy (potoky Milešovický, Heršpický, K řižanovický, Mou řínovský, Nížkovický a Kloubou čka) jsou vázána sídla venkovského charakteru v ětšinou s charakterem ulicovek, jak ur čuje terén, ve kterém jsou umíst ěny. Sev řenost údolí diktuje jejich kompaktnost i ostrý přechod do zem ědělské krajiny za hranami údolních svah ů. Na tocích jsou časté drobné vodní nádrže a rybníky. Údolími uvedených tok ů a jejich p řítok ů pak do zorn ěné krajiny vybíhají lesní biotopy umíst ěné spolu s lady, loukami a sady na svazích údolí. Ve vymezeném území KP je lokalizován bezpo čet chrán ěných území - EVL Černecký a Milonický hájek, EVL Šévy, EVL Horní Mou řínovský rybník, EVL Rašovický lom - Chobot, EVL Mušenice, EVL Polámanky, EVL Svatá a Prost řední vrch, NPP Malhotky, PP Roviny, PR Hašky, PP Bara čka, PR Šévy, PP Hrubá louka, PP Žlíbek, PR Mušenice, PR Rašovický lom - Chobot, PP Jalový dv ůr, PP Polámanky, PR Visengrunty. Vymezený KP zasahuje do přírodního parku Ždánický les. Krajinná zele ň je v širším prostoru zastoupena minimáln ě, což je d ůsledek m ěkkého reliéfu vrchoviny, který umož ňuje vysokou míru zorn ění. Zalesn ěny jsou zde svahy údolí a extrémní svažité polohy. Mnohdy však jde krom ě les ů o k řovité formace a louky, u Otnice pak i o vinohrady. Sídla krom ě výše zmín ěných jsou položena do údolí, která jsou zde již v ětšinou mělká, což umož ňuje jejich návaznost na okolní krajinu sady a záhumenkami. Krajinný prostor je celkov ě jednostrann ě otev řeného charakteru, kdy jižní hranici tvo ří masiv Ždánických vrch ů v kontrastu s otev řeným prostorem k severu p řes údolí řeky Litavy. Dálkové viditelnosti však zhusta brání pestrá morfologie terénu, i když zde nejsou dálkové pohledy výjime čné. Mezi nejvýznamn ější kulturní památky ve vymezeném území pat ří Nové zámky v Nesovicích.
přítomnost CHÚ ano (nap ř. PP Jalový Dv ůr, PP Bara čka, PP/ EVL Mušenice, EVL Horní Mou řínovský rybník) přítomnost VKP ano (údolní niva, vodní tok, les, rybník) přítomnost p řírodního parku ano (p řírodní park Ždánický les) kulturn ě-historické dominanty ano (Nové Zámky - Nesovice (zámek))
75 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
obr. č. 16: Svah s vinicemi u obce Otnice (mezi stožárovými místy č. 174 - 175)
obr. č. 17: P řechod elektrovodu p řes EVL Horní Mou řínovský rybník (se stožárovým místem č. 144 v pozadí)
obr. č. 18: Pohled na PP Bara čka od západu (se stožárovým místem č. 134 v pop ředí)
76 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení tab. č. 8: Identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP E – Snovídky - Otnice Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Měkce zvln ěný reliéf a zna čný podíl zorn ění krajiny respektující reliéf x x x Zalesn ěné svahy Ždánických vrch ů a lesnatý jižní horizont x x x Přítomnost lesík ů, les ů, remíz ů a krajinné zelen ě na exponovaných polohách – svahy údolí x x x Chrán ěná území (nap ř. PP Jalový Dv ůr, PP Bara čka, PP/ EVL Mušenice, EVL Horní x x x Mou řínovský rybník) Přírodní park Ždánický les x x x
Otev řenost krajiny do údolí řeky Litavy x x x
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x Vhodn ě umíst ěná sídla s návazností na extravilán sady a záhumenkami x x x Zachovalá historická struktura krajiny, zejména v okolí sídel x x x Zámek Nové Zámky v Nesovicích x x x
Přítomnost elektrovod ů v krajin ě x x x
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika)
Přítomnost zelen ě na exponovaných polohách x x x
Zachovalá urbanistická struktura obcí i krajiny x x x Údolní lokace sídel s navazujícími sady záhumenkami x x x Horizonty Ždánických vrch ů x x x Velkoplošným hospoda řením set řená drobná krajinná struktura x x x Elektrovod – um ělý liniový prvek s vertikální složkou x x x
77 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
KP F Otnice – Sokolnice (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 147 a stožárovým místem č. 205 (R28)) Krajinný prostor ve značném p řekryvu s KP E je vymezen v rovinaté části Pracké pahorkatiny. Území je typické plochým reliéfem s hustou dispozicí většinou naddimenzovaných sídel s masivní výstavbou v důsledku p řítomnosti metropole Brna (obce Sokolnice, Újezd u Brna, Telnice). Oblast se vyzna čuje velkoplošným zem ědělstvím a urbanistickým boomem set řenou plužinou. Výjimkou zde ale nejsou ani malobloková pole se záhumenkami či zahrádká řskými koloniemi (Stará Hora), které dopl ňují každé sídlo v přechodu do geometricky uspo řádané velkoplošné zem ědělské krajiny. Na k jihu orientovaných stráních tohoto charakteru je možno zaznamenat i vinice. Dále tuto krajinu hrubého zrna dopl ňují rozlehlé areály fotovoltaických elektráren, areály bývalých JZD i nové pr ůmyslové haly. Zásadní je zde pro vnímání krajinného prostoru energetický koridor elektrovod ů 400 kV a 220 kV vázaných na TR Sokolnice, jenž p řevládá ve sm ěru západo-východním. Jde o koridor technicky nesouladných řešení elektrovod ů (r ůzné typy stožár ů) r ůzného významu, z kterého se posuzovaný elektrovod ve stávající trase V417 odd ěluje za Újezdem u Brna. Mimolesní zele ň je zastoupena spo ře v podob ě sad ů, mezí a alejí, nebo doprovodu vodních tok ů. Významnou roli zde hrají extenzivn ě obhospoda řované nebo zpustlé exponované polohy strání a svah ů. Nejv ětším komplexem zelen ě je zde zámecký park v Sokolnici. P řes tento omezený rozsah se v území nacházejí i zvlášt ě chrán ěná území zahrnující fragmenty xerotermních biotop ů (PP Písky, PR Špice, EVL Špice). Zastoupení vodních ploch je v malém množství, mezi nejvýznamn ější rybníky pat ří Pod Polt ňou, Hrubá dolina, T ěšany, Pon ětovický rybník, Grunty. Vymezené území je protknuto pravidelnou sítí vodních tok ů, p řičemž mezi ty nejvýznamn ější pat ří řeka Říčka (Zlatý potok) a Dunávka.Území je významné jako čerpaný zdroj lé čivých vod s mok řady v EVL Z řídla u Nesva čilky z řízené k ochraně slanisek. V území je vyhlášené území p řírodního parku Ždánický les. Vymezený KP zasahuje do KPZ Bojišt ě bitvy u Slavkova. Významným znakem území je masivní p řítomnost elektrovod ů z transformovny Sokolnice a p řítomnost fotovoltaických elektráren. přítomnost CHÚ ano (nap ř. EVL Zřídla u Nesva čilky, PP Písky) přítomnost VKP ano (údolní niva, vodní tok, rybník) přítomnost p řírodního parku ano (p řírodní park Ždánický les) kulturn ě-historické dominanty ano (zámek Sololnice a park, Stará Hora), KPZ Bojišt ě u Slavkova
78 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení tab. č. 9: Identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP F – Otnice – Sokolnice Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Rovinatý reliéf s krajinou hrubého zrna x x
Jižní svahy s vinicemi a p řírodními prvky x x x Sporá p řítomnost krajinné zelen ě, aleje, lemy tok ů x x x Chrán ěná území (nap ř. EVL Z řídla u Nesva čilky, PP Písky) x x x Přírodní park Ždánický les x x x
Stará Hora se sady a vinicemi x x x
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x Vhodn ě umíst ěná sídla s návazností na extravilán sady a záhumenkami x x x Geometrické uspo řádání krajiny x x x
Místy živelný rozvoj obytnou zástavbou x x x
Zámek Sokolnice s přilehlým parkem x x x
KPZ Bojišt ě bitvy u Slavkova x x x
Transformovna a sí ť elektrovod ů v rovinatém reliéfu x x x
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika) Přítomnost vinic, fragment ů k řovin a teplomilných trávník ů v jižn ě exponovaných x x x polohách Částe čně zachovalá urbanistická struktura obcí i krajiny x x x Přechody sídel do okolní krajiny skrze zahrady a záhumenky x x x Dominanta Staré hory nad Újezdem u Brna x x x Masivní p řítomnost elektrovod ů - um ělých liniových prvk ů s vertikální složkou x x x
79 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost
ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Urbanizace a živelná zástavba narušující sídla x x x
obr. č. 19: Zaúst ění elektrovodu do TR Sokolnice v rámci koridoru vedení
obr. č. 20: Koridor elektrovod ů v rovinách Pracké pahorkatiny
80 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
13 VYHODNOCENÍ VLIV Ů
KP A – Otrokovice - Tluma čov (zahrnující úsek V417/817 mezi transformovnou Otrokovice a stožárovým místem č. 27 (R7) V tabulce č. 10 jsou uvedeny identifikované znaky krajinného rázu v KP Otrokovice - Tluma čov (A) a zárove ň je zde hodnocena míra vlivu realizace zám ěru na tyto znaky a hodnoty, a to v rozmezí pozitivní, žádný, slabý, st ředn ě silný, silný, stírající (zásah či vliv). tab. č. 10: Vyhodnocení vliv ů na identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP A – Otrokovice – Tluma čov Projev Význam Cennost Míra vlivu
ná ná ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná
ň zásahu) ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur Přírodní charakteristika Zvln ěný terén bez významné rozptýlené žádný zelen ě x x x Převaha zem ědělské p ůdy x x x žádný
Nelesní zele ň ve vazb ě na liniové struktury x x x žádný žádný Lesíky a remízy na extrémních polohách x x x Kurovický lom (vyhlášené MZCHÚ a žádný EVL) x x x Přírodní park Záhlinické rybníky x x x žádný Přítomnost soustavy rybník ů v blízkosti žádný obce Záhlinice x x x Zna čná antropická p řem ěna p řírodních žádný podmínek x x x Kulturní a historická charakteristika Sídla s ulicovou strukturou, s dominantami slabý kostel ů x x x Přechody zástavby do zahrad a záhumenek x x x žádný Dlouhodobé zem ědělské využití území x x x žádný Polní sady a aleje x x x slabý Transformovna, elektrovody na horizontech x x x žádný Historická t ěžba v Kurovickém lomu, žádný úzkokolejka x x x Stávající bývalé zem ědělské areály, výrobní žádný haly x x x Dynamický rozvoj sídelní zástavby žádný (blízkost Zlína) v okrajích sídel x x x Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické měř ítko (vizuální charakteristika)
81 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost
Míra vlivu ná ná ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná
ň zásahu) ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur Otev řenost území, p řevaha horizontálního st ředn ě silný měř ítka x x x Převažující harmonické utvá ření krajinné st ředn ě silný scény x x x Kurovický lom - kontrastní enkláva žádný přírodního charakteru x x x st ředn ě silný Dopravní osy P řerov – Otrokovice - Zlín x x x Hustá sí ť elektrovod ů – um ělých liniových silný prvk ů s vertikální složkou x x x
Vyhodnocení vlivu zám ěru na KP A: Z hlediska p řírodní charakteristiky nevyvolá zdvojení a instalace navrženého vedení V417/817 v plánované trase závažn ější dopady. Elektrovody zde procházejí zem ědělskou krajinou s minimálními p řírodními hodnotami, kdy ani jejich p řechod p řes liniové prvky VKP a skladebné prvky ÚSES, vzhledem k vzdušnému vedení nenaruší tyto z hlediska jejich fungování. Vliv p řípadných pr ůsek ů ochranného pásma nevylu čuje migraci organism ů a ekosystémové funkce t ěchto polop řírodních struktur. Potenciální vlivy na kulturn ě-historickou charakteristiku území lze vylou čit s ohledem na existenci stávajících elektrovod ů jako energetického koridoru. Trasa zám ěru se v daném území nachází ve volné krajin ě v dostate čné vzdálenosti od zástavby. Jako zásadní je možno vnímat zesílení industriálního charakteru okolí rozvodny Otrokovice a posílení této funkce v rámci celého koridoru elektrovod ů, jelikož elektrovody spolu s rozvodnou podtrhují stávající industriální ráz tohoto území a spolu s plánovanými vedeními V417/817, V418/818 a V498/499 (na Slovensko) vč. soub ěhu se stávajícím vedením 110 kV bude tento industriální charakter zesílen. Nejsiln ější ú činek uvažovaného zám ěru V417/817 nastane z hlediska vizuální charakteristiky území – potenciálního ovlivnění prostorových vztah ů v souvislosti s kumulací vliv ů všech p řipravovaných zám ěru v KP A (zdvojení vedení V417, V418 a výstavba nového vedení V498/499) umíst ěných v soub ěhu se stávajícím vedením 110 kV. Zásah do prostorového uspo řádání krajiny nebude v rámci celého vymezeného KP A totožný se stávajícím stavem, nicmén ě ovlivn ění těchto charakteristik bude na únosné mí ře. Chrán ěná území nejsou trasou zám ěru (v č. ochranného pásma) ve vymezeném KP A dot čeny, v naprosté v ětšin ě jsou identifikovaná chrán ěná území situována v dostate čné vzdálenosti od osy vedení. Zám ěr zdvojení vedení tak nebude mít vliv na p ředm ěty ochrany a jejich fungování. To stejné lze konstatovat i v případ ě p řírodního parku Záhlinické rybníky, jeho ovlivn ění lze vylou čit. Soustava n ěkolika rybník ů v blízkosti obce Záhlinice nebude zám ěrem ovlivn ěna, a to z důvodu dostate čné vzdálenosti od osy vedení a zákrytem okolní
82 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení vegetace tvo řící nivu řeky Moravy a zárove ň i dominantní stavbou dálnice D55, která zám ěr z těchto úhl ů prakticky úpln ě zakryje. Kulturní dominanty a cenné historické prvky (staré ovocné sady) jsou od osy posuzovaného zám ěru v převážné v ětšin ě vzdáleny v dostate čné vzdálenosti a zpravidla kryty další okolní zástavbou či roztroušenými d řevinami mimolesní vegetace. Vliv zám ěru na kulturní dominanty a cenné historické prvky lze hodnotit jako slabý až žádný. Instalace (náhrada za V417) nového vedení V417/817 s novými typy stožár ů nebude kolizní s cennými znaky vizuální charakteristiky území (jedine čné cennosti). Umíst ěním nového vedení zvn, jenž se stane sou částí budoucího koridoru elektrovod ů ve své po čáte ční části trasy (mezi stožáry č. 1 - 23), nenastane zásadní prom ěna vizuálních charakteristik území (prostorového uspo řádání, pozice a projevu stávajících prostorových dominant), ale budou posíleny stávající vlivy technické infrastruktury, a to zejména ze st ředních a dálkových pohled ů. V úseku mezi stožáry č. 13 (R3) až č. 23 (R6) se bude jednat o novou trasu elektrovodu V417/817. Částe čně zde bude soub ěh s dálnicí D55 (stožáry č. 17 (R4) až č. 22 (R5)). Nová trasa je vedena v zem ědělské krajin ě s několika drobnými prvky zelen ě, které p řekra čuje. Jde o pohledov ě mén ě exponované území bez dominant, kdy z roviny od Tluma čova je elektrovod vnímaný na pozadí svah ů. P řechod p řes dálnici D55 pak bude nahrazovat stávající p řechod, samoz řejm ě se zesílením vlivu zdvojeného vedení. Ačkoli se v DoKP nebude jednat částe čně o nov ě vnesený technický prvek, lze zejména v kumulaci s dalšími plánovanými elektrovody, tento elektrovod považovat za zesílení existující technické dominanty s výsledným efektem kumulace elektrovod ů – industriálních vliv ů v území, kdy bude p řetrvávat jeho silný vliv na harmonické m ěř ítko. Tento vliv lze vzhledem k návaznosti na další technické struktury území (dálnice D55, silnice I/49, aglomerace Zlín - Otrokovice, železni ční tra ť P řerov - Otrokovice) vnímat jako zesílení stávajícího industriálního charakteru dot čeného krajinného prostoru (DoKP). Stávající elektrovod (zejména ve východní níže položené části KP) tvo ří jeden z důležitých rys ů KP, zdvojení stávajícího vedení za výše uvedených podmínek v KP A nedává předpoklady ke vzniku nep řípustných či zvláš ť nep říznivých vliv ů na krajinný ráz a zákonné předm ěty jeho ochrany (ZCHÚ, EVL, VKP, přírodní park a kulturn ě-historické dominanty). Z pohledu vizuální charakteristiky dojde v po čátku trasy po dokon čení dalších zám ěrů k soub ěhu elektrovod ů, které budou tvo řit významný koridor technického charakteru. Nejde tu však o nový jev, jelikož koridor zde, i když v mén ě vizuáln ě patrné form ě, již je. V dot čeném krajinném prostoru je elektrovod plánován jako náhrada stávajícího v trase částe čně nové, ale vždy v trase umíst ěné mimo vizuáln ě exponovaná místa. Nový stav tak vizuáln ě ovlivní stávající dálkové pohledy, jejich charakter však nebude natolik rušivý, aby se významn ě negativn ě dotkl vizuálního vnímání krajiny.
83 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Vyhodnocení kumulace vedení v lokalit ě Machová Výraznou zm ěnu ve vymezeném KP zde p ředstavuje soub ěh elektrovod ů v hřebenových polohách, a to p řibližn ě mezi stožáry č. 5 až 9 a 11 až 13 vedení V417/817, kdy soub ěh předpokládaných elektrovod ů (V417/817, V418/818 a V498/499 vč. stávajícího vedení 110 kV) bude výrazn ě patrný z některých pr ůhled ů od obce Machová, konkrétn ě zejména z okraje řadové zástavby obce ( č. p. 81, 82, 83, 89, 91). Trasa zdvojeného vedení V417/817 v kumulaci se zdvojeným vedením V418/818 a výstavbou nového dvojitého vedení V498/499 včetn ě stávajícího elektrovodu 110 kV v blízkosti obce Machová p ředstavuje výraznou zm ěnu vliv ů vizuální charakteristiky dot čeného krajinného prostoru. Na významu pohledového rušení se bude podílet zejména vliv blízkosti zám ěru k obci (cca 500 m). Jeho konkrétní intenzita je však závislá na konkrétním umíst ění stožár ů jednotlivých elektrovod ů, respektive na míst ě, z kterého budou tyto pohledy vnímány. Snížený vizuální vliv bude z bo čních pohled ů snížen umíst ěním v ětšiny stožár ů v zákrytu. Silný vizuální vliv zde bude naopak p ři jejich nesoub ěhu, respektive p ři pozorování z úhlu, kdy stožáry nebudou v zákrytu, a každý stožár se bude projevovat individuáln ě. Zesoulad ění umíst ění stožár ů prob ěhlo na projek ční úrovni u všech vedení (V417/817, V418/818 a V498/499) dle technických možností a s ohledem na morfologii terénu). Toto opat ření spo čívající v zesoulad ění umíst ění stožár ů lze vnímat jako ur čitý p řínos p ři vizuálním vnímání soub ěhu plánovaných vedení v krajin ě. Zásah do prostorového uspo řádání krajiny nebude v rámci celého vymezeného KP A totožný se stávajícím stavem, a to vzhledem k zesílení p ůsobení stávajícího vedení v rámci posílení p řenosové soustavy, kdy dojde ke vzniku výrazného koridoru elektrovod ů. Stávající trasa vedení V417/418 bude v budoucnu demontována, na jejím míst ě bude realizována výstavba elektrovodu zvn na stožárech tvaru Dunaj s ozna čením V498/499. Samotná trasa posuzovaného elektrovodu V417/817 bude realizována soub ěžn ě s osou stávajícího vedení a připravovaného zám ěru V418/818. Vedení V417/817 tak bude realizována úpln ě vlevo připravovaného koridoru elektrovod ů ve vymezeném krajinném prostoru. V praxi se budou ochranná pásma zám ěrů V417/817, V418/818 a V498/499 vzájemn ě p řekrývat. Typy použitých stožár ů (Dunaj) budou u všech t ří vedení zvn stejné. Umíst ění stožár ů bylo naprojektováno v maximálním možném zákrytu z kolmého pohledu na sdruženou trasu tak, aby byl minimalizován rušivý vliv p ři kolmých pohledech na koridor. Navrhované výšky použitých stožár ů u elektrovod ů V417/817, V418/818 a V498/499 jsou uvedeny v tabulce č. 11. Z přehledu je z řejmé, že i výšky stožár ů jsou, pokud to dovolují terénní a technické podmínky, identické, nebo se liší maximáln ě v řádu jednotek metr ů, což jsou hodnoty pro b ěžného pozorovatele z uvedeného exponovaného místa vizuáln ě nerozlišitelné. V některých p řípadech jsou navrhované stožáry i pod výškou stávajících stožár ů, a to zejména v úseku u rozvodny Otrokovice.
84 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
obr. č. 17: Detail uspo řádání budoucího stavu v koridoru elektrovod ů u obce Machová (zleva V417/817, V418/818 a V498/499 spolu se stávajícím vedením 110 kV vpravo od koridoru) tab. č. 11: Přehled použitých stožár ů v úseku soub ěhu vedení 400 kV
*Pozn.: Pro připravovaná vedení V418/818 i V498/499 se p ředpokládá s použitím stožárových konstrukcí tvaru Dunaj pro dvojité vedení 400 kV.
Plánované vedení V417/817 bude v koridoru elektrovod ů umíst ěno v pozici nejvzdálen ější od obce Machová a díky zákrytu stožár ů soub ěžných vedení V418/818 a V498/499 v č. stávajícího vedení 110 kV bude z kolmého pohledu zanikat za p ředstavenými elektrovody. Z podstatné části obce Machová nebude, i díky ostatním elektrovod ům, viditelnost příliš patrná. I vzhledem k poloze obce v mělkém údolí a vzhledem k situování v ětšiny trasy alespo ň částe čně za horizontem bude celý koridor v ětšinou obtížn ě pozorovatelný, kdy jeho vzdálené kontury budou zanikat v horizontu tvo řeném stavbami, blízkou infrastrukturou (místní elektrovody) i zelení. Zejména viditelnost zám ěru z protilehlé strany obce bude zásadn ě minimalizována vzhledem k vzdálenosti od zám ěru, zástavb ě i vegetaci.
85 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Soub ěh elektrovod ů vytvo ří významný koridor, jehož stožáry budou ze zmi ňovaného pohledu vícemén ě v zákrytu, což jejich kumulativní vliv bude do jisté míry snižovat. Tento zmír ňující vliv však bude zanikat p ři bo čních pohledech na koridor. Tento efekt se však bude projevovat spíše z blízkých pohled ů v krajin ě než ze zastav ěného území. Ze zastav ěného území mohou být patrné vrcholy stožár ů z nov ě p řipravované zástavby na západním okraji obce Machová, ale omezen ě, kryté reliéfem a vegetací lemu komunikace. Pokud budou stožáry všech vedení patrné z dalších částí obce, pak p řipadá v úvahu protilehlý svah zástavby ve vzdálenosti cca 800 - 900 m. Z těchto poloh budou vid ět kontury vedení částe čně kryté reliéfem, zástavbou i vegetací. Pohledov ě exponovaný pak bude pr ůchod koridoru vedení nad silnicí č. II/438 jižn ě od obce (v četn ě stožáru č. 10 a dalších). Naopak ze silnice Machová – Tluma čov jsou výhledy na koridor krom ě jeho k řížení částe čně kryty vegetací a terénem. Záv ěrem k vymezenému KP A z pohledu kumulace vedení: Celkov ě, vzhledem k uvedeným skute čnostem, lze vlivy zám ěru z hlediska p řírodní, kulturn ě-historické a vizuální charakteristiky krajinného rázu v dot čeném krajinném prostoru považovat za únosné.
86 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
KP B – Tluma čov-Kvasice (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 27 (R7) a stožárovým místem č. 37)
V tabulce č. 12 jsou uvedeny identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP Tluma čov-Kvasice (B) a zárove ň je zde hodnocena míra vlivu realizace zám ěru na tyto znaky a hodnoty, a to v rozmezí pozitivní, žádný, slabý, st ředn ě silný, silný, stírající (zásah či vliv). tab. č. 12: Vyhodnocení vliv ů na identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP B – Tluma čov - Kvasice Projev Význam Cennost Míra vlivu
ná ná
ující (velikost č č č ující
Znaky a hodnoty žná
ň zásahu) ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika žádný Rovinatý reliéf nivy řeky Moravy x x x Doprovodné lužní lesy kolem řeky Moravy a struktury říční nivy x x x žádný Chrán ěná území (PP Bašnov, EVL St řížovice) x x x žádný Přírodní park Záhlinické rybníky, p řírodní park Ch řiby x x x žádný Přítomnost alejí a památných strom ů (v Kvasicích a okolí) x x x žádný Tok regulované řeky Moravy vč. jejich přítok ů (Mojena, Kotojedka) x x x slabý Plocha pískovny (Št ěrkovišt ě Kvasice) v blízkosti obce Kvasice x x x slabý
Kulturní a historická charakteristika Zachovalá historická struktura krajiny, slabý zejména v okolí sídel x x x žádný Dlouhodobé zem ědělské využití území x x x Zámek Kvasice vč. jeho přilehlého parku žádný v anglickém stylu x x x Další významné kulturní památky (Kostel žádný sv. Martina a tzv. Panský d ům, č. p. 90 x x x v Tluma čov ě) slabý Přítomnost elektrovod ů v rovinaté krajin ě x x x
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika) Otev řenost a rovinatost území ohrani čeného slabý úpatím vrchovin x x x Převažující harmonické utvá ření krajinné slabý scény x x x
87 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost Míra vlivu
ná ná
ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná
ň zásahu) ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur slabý Lužní lesy a struktury lužní krajiny x x x žádný Kvasická pískovna x x x žádný Zámek Kvasice, anglický park x x x Elektrovod – um ělý liniový prvek slabý s vertikální složkou x x x
Vyhodnocení vlivu zám ěru na KP B: Trasa dvojitého vedení V417/817 v rovinatém, tém ěř plochém, reliéfu nivy řeky Moravy přechází Kvasickou pískovnu a tok řeky Moravy, ale také prochází fragmentem lužních les ů nižší kvality. Zám ěr p řechází tok řeky Moravy v podob ě nadzemního vedení, p řičemž stožáry nejsou umíst ěny do koryta řeky Moravy. S ohledem na technické provedení p ři výstavb ě zám ěru a umíst ění stožár ů mimo koryto řeky Moravy, nedojde k ovlivn ění hydrologických funkcí řeky Moravy. Toto konstatování lze spat řit i v případ ě pískovny u Kvasic, kdy nedojde ke zhoršení či významnému ovlivn ění při vizuálním vnímání zdvojeného vedení oproti stávajícímu stavu. Nivní charakter území daný tokem řeky Moravy s řadou cenných krajinných prvk ů (nap ř. meandry a t ůně) bude nadále plnit svoje funkce ve stejném rozsahu jako při sou časném stavu. Ochranné pásmo elektrovodu bude zachováno, v sou časné dob ě je úsek pr ůchodu p řes lužní lesy a údolní nivy řeky Moravy tvo řeno ruderální vegetací s neofyty a nálety okolních dřevin a ke řů . Přírodní parky nebudou koridorem vedení p římo dot čeny, jejich p řípadné ovlivn ění a dot čení jejich hodnot je tak vylou čeno. Stožáry vedení jsou ve vymezeném KP B umíst ěny mimo hodnotná území, nejbližší chrán ěná území jsou od osy vedení vzdálena v dostate čné vzdálenosti (PP Bašov, EVL St řížovice), ovlivn ění p ředm ětů ochrany či jejich fungování je tak vylou čeno. Z pohledu kulturn ě-historické charakteristiky lze potenciální vlivy vylou čit. Elektrovod se sice p řibližuje Tluma čovu a zejména Kvasicím s anglickým zámeckým parkem a zámkem, ale od pohled ů z tohoto cenného území je clon ěn jak zástavbou obce, tak okolní vegetací. Intravilán Kvasic i Tluma čova sm ěrem k elektrovodu tvo ří pr ůmyslové areály a zahrady. Pohledov ě exponovan ější je pak p řechod elektrovodu p řes silnice č. I/55 a č. II/367. Další významné kulturní dominanty se nachází v dostate čné vzdálenosti od osy vedení, jejich p řípadné ovlivn ění je navíc částe čně clon ěno p řítomností okolní zástavby. Zachování stávající trasy elektrovodu i většiny stožárových míst snižuje vliv plánovaného zdvojení vedení. Celkov ě, vzhledem k uvedeným dispozicím, lze možné negativní vlivy z hlediska p řírodní a kulturn ě-historické charakteristiky krajinného rázu v dot čeném krajinném prostoru vylou čit.
88 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
V daném KP dochází v blízkosti koryta řeky Moravy s jejími údolními nivami a lužními lesy ke kumulaci elektrovod ů (vedení 400 kV a 110 kV), zdvojením stávajícího vedení 400 kV dojde k ur čitému posílení vizuálního vnímání soub ěhu technických staveb v území, ale tento vliv na okolní p řírodní hodnoty lze s ohledem na dodržení stávajícího koridoru vedení a respektování stávajících stožárových míst hodnotit za únosný. Stávající elektrovod (zejména ve východní níže položené části KP) tvo ří jeden z důležitých rys ů KP, zdvojení stávajícího vedení za výše uvedených podmínek v KP B nedává předpoklady ke vzniku nep řípustných či zvláš ť nep říznivých vliv ů na krajinný ráz a zákonné předm ěty jeho ochrany (ZCHÚ, EVL, VKP, přírodní park a kulturn ě-historické dominanty). Z pohledu vizuální charakteristiky je dot čený krajinný prostor díky rovinatosti, a zastoupení zelen ě mén ě citlivý na dot čení vizuálních hodnot. Plánovaná vým ěna stožár ů a vedení bude vizuáln ě ovliv ňovat zpravidla pouze jejich blízké okolí, které není p říliš exponované.
89 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
KP C Kvasice – Roštín (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 33 (R7a) a stožárovým místem č. 75)
V tabulce č. 13 jsou uvedeny identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP Kvasice – Roštín (C) a zárove ň je zde hodnocena míra vlivu realizace zám ěru na tyto znaky a hodnoty, a to v rozmezí pozitivní, žádný, slabý, st ředn ě silný, silný, stírající (zásah či vliv). tab. č. 13: Vyhodnocení vliv ů na identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP C – Kvasice - Roštín Projev Význam Cennost Míra vlivu (velikost ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná zásahu) ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika Zvln ěný reliéf vrchoviny se soustavou žádný pravideln ě orientovaných údolí x x x Zalesn ěné svahy Ch řib ů a lesnatý jižní horizont x x x žádný Vegeta ční lemy svahových teras, polní sady a aleje x x x žádný Plochy lad, suchých strání a opušt ěných svažitých ploch s lesostepním charakterem x x x žádný Chrán ěná území (PP V čelín, PP Drážov, PP Kamenec, EVL Ch řiby) x x x žádný
Přírodní park Ch řiby x x x slabý
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x žádný Vhodn ě umíst ěná sídla bez dominantní úlohy x x x slabý Zachovalá historická struktura krajiny, zejména v okolí sídel x x x slabý Větrný mlýn ve Velkých T ěšanech, zámek ve Zdounkách x x x žádný Zdounky jako p řirozené spádové centrum x x x žádný
Přítomnost liniových technických staveb ve zvln ěné krajin ě x x x žádný
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika)
Přítomnost zelen ě jako kontur liniových přírodních i um ělých struktur x x x slabý Místy zachovaná struktura plužin zd ůrazn ěná vegetací x x x žádný Harmonická lokace sídel s navazujícími sady, jako p řechody do otev řené krajiny x x x slabý
90 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost Míra vlivu (velikost ná ná ující č č č Znaky a hodnoty ující žná zásahu) ň ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Horizont Ch řib ů x x x slabý Elektrovod – um ělý liniový prvek s vertikální složkou x x x slabý
Vyhodnocení vlivu zám ěru na KP C: V celém krajinném prostoru C bude zachována trasa zvn V417/817 ve stávajícím koridoru. Umíst ění základen stožár ů se budou od stávajících lišit, a to nejen vzhledem k jinému charakteru použité konstrukce, ale i z technických d ůvod ů. Tyto rozdíly nejsou však významné, a nová lokace stožár ů zůstává v maximální možné mí ře ve stejném prost ředí jako stožáry stávající. Nem ění se osa vedení, tedy ani umíst ění stožár ů v rámci osy koridoru. Zám ěr bude v daném KP realizován v podob ě nadzemního vedení 400 kV jako v sou časném stavu. Koridor trasy vedení prochází řídce obydlenou zem ědělskou krajinou s vyšším zastoupením zelen ě a posléze přechází na úpatí Ch řib ů, kde se dotýká rozsáhlého komplexu les ů. Pestrý reliéf a p řítomnost zelen ě se podílí na sníženém vizuálním vlivu stožár ů u zdvojovaného vedení. Ve vymezeném KP jsou i místa, odkud dochází k pohled ům na elektrovod v otev řené krajin ě. Chrán ěná území p řechází trasa zám ěru v podob ě nadzemního vedení 400 kV (strá ň PP Včelín), nebo se jim úpln ě vyhýbá (nap ř. PP Bašnov, PP Kamenec). S ohledem na umíst ění stožár ů vedení mimo dot čená chrán ěná území, nebude mít zdvojení vedení vliv na p ředm ěty ochrany a jejich fungování. Lokality budou nadále plnit své funkce jako v případ ě stávajícího vedení. Ve vymezeném KP je vyhlášena EVL Ch řiby, avšak samotné území EVL nebude koridorem vedení p římo dot čeno. P řípadné ovlivn ění p ředm ětů ochrany EVL Ch řiby tak lze vyloučit, jelikož zám ěr nemá žádný vztah k předm ětům ochrany. Trasa zám ěru p řechází v daném KP p řes severní okraj p řírodního parku Ch řiby, p řičemž stávající osa vedení bude zachována včetn ě respektování stávajících stožárových míst. Nep ředpokládá se tedy ovlivn ění stávajících hodnot a krajinotvorných funkcí oproti stávajícímu stavu. Z hlediska p řírodní charakteristiky tak lze konstatovat, že zám ěr zdvojení vedení v plánované trase nevyvolá zásadní dopady. Z hlediska kulturn ě-historické charakteristiky lze dané území charakterizovat zastoupením menších obcí bez výrazných dominant, které elektrovod ve volné krajin ě zpravidla míjí a projevuje se většinou z okraj ů zastav ěného území a v dálkových pohledech. Výjimkou v podob ě kulturních dominant je V ětrný mlýn v obci Velké T ěšany, který je však z pohledu od pr ůchodu trasy zám ěru z převážné v ětšiny kryt okolní lesní i mimolesní vegetací. Centrem vymezeného KP je obec Zdounky se zámkem a p řilehlým parkem. Zámek ve Zdounkách nebude zám ěrem zdvojení vedení ovlivn ěn s ohledem na umíst ění vedení za úpatím Ch řib ů a zárove ň velkému zastoupení okolní lesní vegetace.
91 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz v lokalit ě Karolín K posuzovanému zám ěru prob ěhlo zjiš ťovací řízení, ze kterého vzešla pot řeba vyhodnotit vyhodnocení vlivu zdvojeného vedení 400 kV na krajinný ráz v úseku pr ůchodu p řes obec Karolín. Popis sou časného stavu a vyhodnocení vlivu zám ěru na krajinný ráz v lokalit ě Karolín je řešen v následující části textu. Obec Karolín je typickou obcí ulicového typu orientované ze svahu sm ěrem k jihovýchodu. Ve východní části obce je svah pom ěrn ě zna čný. Zatímco jižní část ulicovky je uspo řádána až na výjimku jižní čtvrtiny pom ěrn ě neuspo řádan ě, na čemž se podílí pokra čující nová i starší nesourodá zástavba v pokra čování výše zmín ěné. Tato čtvrtina a celá severní polovina obce je uspo řádána v souvislé řadové zástavb ě až na výjimku s jednotnou uli ční čarou. Na obytná stavení navazují v kolmém sm ěru hospodá řské budovy. Sm ěrem k okraji intravilánu je zachováno n ěkolik p ůvodních stodol. Výjimkou nejsou ani nov ě postavené drobné hospodá řské budovy ve dvorech zasahujících do zahrad. Parcelace intravilánu je v těchto p řípadech zakon čena sady, kdy se v převažujícím případ ě jedná o do krajiny otev řené sady (neoplocené). Jedná se o sady vysokokmen ů ovocných strom ů. Morfologie terénu v prostoru rozložení obce není jednotná. Zatímco západní část návsi i přiléhajících staveb a zahrad leží vícemén ě pouze v mírn ě jižn ě až jihovýchodn ě uklon ěném terénu, na který navazuje jižní svah, východní polovina návsi je uklon ěna východním sm ěrem do prudšího klesání s převýšením cca 30 m. Jižní strana intravilánu je zde uklon ěna k jihu, zatímco severní spíše k západu až severozápadu. Svažitý reliéf prostoru umíst ění obce se odráží i ve vztahu k procházejícímu elektrovodu, který prochází východo-západním sm ěrem. Ve východní části obce se vedení (stožár č. 41 (R8)). P řibližuje k intravilánu obce na vzdálenost cca 450 m a obytným objekt ům na cca 550 m. V západní části obce se osa vedení (stožár č. 44) p řibližuje k obytnému stavení na vzdálenost cca 130 m, k ose obce pak na vzdálenost cca 300 m. N ěkteré stožáry vedení jsou situovány do svažitého terénu – a to zejména stožáry č. 41 (R8) a 42. Stožár č. 43 je umíst ěn severozápadn ě od kóty 317.5 m, která je ornou p ůdou. Poslední blízký stožár č. 44 je umíst ěn v blízkosti lesa na severozápadn ě uklon ěném svahu. Platný územní plán obce navrhuje severní okraj obce jako „Plochy pro bydlení individuální“, a to západní část v návrhu, jižní část v rezerv ě. Tyto plochy jsou pak v ÚP navrženy odd ělit od ostatního území širokým pásem „Plochy krajinné zelen ě“ z řejm ě koncipované jako sou část lokální úrovn ě ÚSES. Umíst ění stožár ů a samotné trasy vedení vzhledem k plochám, od kterých jsou pozorovatelné, podmi ňuje jejich viditelnost. Zde je hodnocena p ředevším exponovanost pohled ů, tj. frekvence a atraktivnost (uživatelská exponovanost) místa, od kterých je zám ěr pozorovateli sledován.
92 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Z hlediska obce Karolín dochází k vizuálnímu kontaktu zejména p ři p říjezdech z obou stran do obce. Západní p říjezd zpevn ěnou komunikací od Vrbky je vedení částe čně clon ěno vegetací podél cesty. Snížené vizuální vnímání je zde i díky umístění stožár ů č. 44 a 45 pod horizontem. Siln ěji může být vnímán stožár č. 43 a částe čně i stožár č. 42 umíst ěný na horizontu, respektive na otev řeném svahu v orné p ůdě. Východnímu p říjezdu dominuje napínací stožár č. 41 (R8), a to zejména v levoto čivé zatá čce u objekt ů zem ědělského družstva. Ze samotného intravilánu (osy obce v podob ě silni ční komunikace) nejsou stožáry vedení prakticky patrné díky clon ěním zástavbou. Z dvorních trakt ů a zahrad severní poloviny obce je vizuální vnímání rozdílné v jednotlivých částech obce. Z většiny objekt ů jsou pohledy sm ěrem k vedení clon ěny hospodá řskými budovami a pak stromovou vegetací (ovocnými stromy) zahrad. To se tý če především západní poloviny intravilánu. V jižní části intravilánu se na clon ění výhled ů částe čně podílí i konkávní svah zahrad. Zde je ale díky uklon ěnému terénu vizuální vn ěm stožár ů vyšší. Co se tý če jednotlivých stožár ů tak stožár č. 41 (R8) je z většiny míst vnímám proti stávající krajinné zeleni (les ům) a horizont ům. Naproti tomu stožár č. 43 položený na horizontu blízko kóty 317,5 m je vizuáln ě patrný z pom ěrn ě zna čného území. Trasa nového elektrovodu V417/817 podél obce Karolín je vedena v trase stávajícího vedení V417. Nové stožáry jsou umíst ěny ve stávajících místech. Vizuální vnímáni z exponovaných míst (obytných budov, ve řejných prostranství) je zde minimální, a to z důvodu situování ve řejných prostranství mezi zástavbou, která vizuáln ě stíní zám ěr. Z obytných budov, pokud vizuálnímu vnímání nebrání reliéf a poloha stožár ů, je zám ěr stín ěn hospodá řskými budovami, zelení sad ů. Zásadní roli zde hraje i vzdálenost vedení od t ěchto budov, kdy siln ější vliv je u osamocené budovy ( č. p. 79) na severozápadním okraji obce. Ovlivn ění rozvojových ploch dle aktuálního územního plánu obce nelze provést, a to z důvodu metodické nemožnosti, jejímž základem je neznalost výškové a prostorového uspo řádání území, a to jak území ur čeného k bydlení, tak území ur čeného pro krajinnou zele ň. Pouze lze p ředpokládat, že v ÚP navržená dělící zele ň m ůže do jisté míry clonit některé výhledy na zám ěr, a to zejména z blízkých pohledových vzdáleností. Záv ěrem k vymezenému KP C: Stávající elektrovod (zejména ve východní níže položené části KP) tvo ří jeden z důležitých rys ů KP, zdvojení stávajícího vedení za výše uvedených podmínek v KP C nedává předpoklady ke vzniku nep řípustných či zvláš ť nep říznivých vliv ů na krajinný ráz a zákonné předm ěty jeho ochrany (ZCHÚ, EVL, VKP, přírodní park a kulturn ě-historické dominanty). Z pohledu vizuální charakteristiky prochází elektrovod z většiny mimo vizuáln ě exponovaná místa s výjimkou okolí obce Karolín. Z tohoto d ůvodu lze vnímat exponovanost elektrovodu, jenž nahradí stávající vedení, za p řijatelnou a zásadn ě neovliv ňující základní vizuální charakteristiky krajinného prostoru.
93 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Potenciální vliv lze spat řit spíše v posílení (umocn ění) vizuálního vnímání technické stavby (soub ěh vedení 400 kV a 110 kV) v krajinném prostoru, a to zejména v úsecích, kde se trasa zám ěru p řibližuje k obytné zástavb ě obcí (nap ř. Karolín). Zdvojené vedení v tomto vymezeném KP respektuje stávající osu vedení v četn ě stožárových míst. Vizuální vnímání je však nutné brát zejména s ohledem na reliéf, význa čné dominanty a exponovaná místa (nap ř. obytná zástavba, ve řejné prostranství), kde je tento vliv vizuáln ě stín ěn jinou okolní zástavbou či zelení přilehlých sad ů. Z hlediska vizuální charakteristiky lze daný KP C vyhodnotit za únosný.
94 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
KP D Roštín – Snovídky (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 75 a stožárovým místem č. 117)
V tabulce č. 14 jsou uvedeny identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP Roštín – Snovídky (D) a zárove ň je zde hodnocena míra vlivu realizace zám ěru na tyto znaky a hodnoty, a to v rozmezí pozitivní, žádný, slabý, st ředn ě silný, silný, stírající (zásah či vliv). tab. č. 14: Vyhodnocení vliv ů na identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP D – Roštín - Snovídky Projev Význam Cennost
Míra vlivu ná ná ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná ň
ě zásahu) B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Měkce zvln ěný reliéf a zna čný podíl zorn ění krajiny respektující reliéf x x x žádný Zalesn ěné svahy Ch řib ů a lesnatý jižní horizont x x x žádný Přítomnost lesík ů, les ů, remíz ů a krajinné zelen ě x x x žádný Chrán ěná území (nap ř. EVL EVL Strabišov-Oulehla, EVL Ch řiby, PP P řehon, x x x žádný PR Podsedky) Přírodní park Ch řiby a Ždánický les x x x žádný
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x žádný Vhodn ě umíst ěná sídla s omezenou návazností na extravilán x x x slabý Zachovalá historická struktura krajiny, zejména v okolí sídel x x x slabý Přítomnost významné kulturní památky (Kostel Sv. Jakuba Roštín) x x x slabý Přítomnost elektrovod ů v krajin ě m ěkce zvln ěného reliéfu x x x slabý
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika)
Přítomnost zelen ě na exponovaných polohách x x x žádný Zachovalá urbanistická struktura obcí i krajiny x x x žádný Údolní lokace sídel s navazujícími sady, a ostré p řechody do otev řené krajiny x x x žádný Horizont Ch řib ů a Strabišova x x x slabý
Otev řenost krajinného prostoru x x x slabý
95 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost
Míra vlivu ná ná ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná ň
ě zásahu) B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur Elektrovod – um ělý liniový prvek s vertikální složkou x x x slabý
Vyhodnocení vlivu zám ěru na KP D: V krajinném prostoru D z ůstane zachována stávající trasa vedení 400 kV v celém svém úseku, v četn ě p řibližné lokace v míst ě pozic stávajících stožárových konstrukcí. Vlivy plánovaného zdvojení elektrovodu lze reáln ě uvažovat pouze z hlediska dopad ů na vizuální charakteristiku území, která je tvo řena mírn ě zvln ěným reliéfem. Trasa vedení ve vymezeném KP opouští pestrý reliéf p ředchozího KP a blízkost les ů Ch řib ů, a prochází krajinou zvln ěných velkých p ůdních blok ů se zelení pouze na exponovaných místech, jako jsou toky či strán ě. Zdvojené vedení se vyhýbá sídl ům a vizuáln ě exponovaným míst ům. Zám ěr v podob ě nadzemního vedení 400 kV protíná menší krajinné prvky v četn ě PR Podsedky a míjí PP P řehon. Na ob ě vyhlášená MZCHÚ nemá posuzovaný zám ěr žádný negativní vliv, p ředm ěty ochrany nebudou zám ěrem ovlivn ěny. Mezi pohledov ě exponovan ější úseky pat ří p řechod p řes silnici č. I/50 (mezi stožáry č. 94 - 95), kdy vedení p řechází údolí tvo řené práv ě frekventovanou silnicí č. I/50 spojující Kožušice a Buchlovice. V daném KP je p řírodní osou koryto řeky Litava (Cézava) s údolní nivou. Trasa vedení je v úseku průchodu p řes řeku Litava situována na protilehlých svazích mimo koryto řeky Litavy, čímž nedojde k negativnímu ovlivn ění stávajících hodnot a ovlivn ění hydrologických funkcí. Chrán ěná území jsou ve vymezeném KP zastoupena ve v ětším m ěř ítku, nicmén ě trasou zám ěru bude dot čena pouze PR Podsedky. Přímé dot čení lokalit soustavy lze s ohledem na dostate čnou vzdálenost vylou čit. I zde lze vylou čit negativní vliv na vyhlášené p ředm ěty ochrany, protože budou zachována stávající stožárová místa, potažmo osa vedení a do lokality nebude v ůbec vstupováno. V KP jsou vyhlášeny p řírodní parky (přírodní park Ch řiby a Ždánický les, ani jeden z těchto p řírodních park ů však v daném úseku nebude trasou zám ěru p římo dot čen, negativní vlivy zám ěru lze tedy vylou čit. V souvislosti s kulturn ě-historickou charakteristikou vymezeného KP je p říznivým aspektem vzdálenost vedení od dominant a sídel, jež snižuje jeho vizuální projev. V tomto ohledu lze spat řovat ur čitý pozitivní dopad – oslabení vizuálního p ůsobení stožárových konstrukcí v krajinné scén ě. V území je zcela set řená charakteristika plužin, zachovaly se však záhumenky a p řechod mezi zastav ěným územím obce a volnou krajinou v podob ě p řilehlých zahrad a sad ů. Stožáry zdvojovaného vedení jsou ve vymezeném KP umíst ěny mimo hodnotná území kulturního či historického významu. Nejvýznamn ější kulturní dominantou je kostel sv. Jakuba V ětšího u silnice č. II/432 sm ěrem k obci Roštín. Umíst ění stožár ů zdvojeného vedení
96 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení bude realizováno ve stávajících místech, částe čně clon ěné morfologií terénu a rozptýlenou převážn ě mimolesní zelení. Potenciální ovlivn ění lze vylou čit. Stávající elektrovod tvo ří jeden z d ůležitých rys ů KP, zdvojení stávajícího vedení za výše uvedených podmínek v KP D nedává p ředpoklady ke vzniku nep řípustných či zvláš ť nep říznivých vliv ů na krajinný ráz a zákonné p ředm ěty jeho ochrany (ZCHÚ, EVL, VKP, kulturn ě-historické dominanty). Z pohledu vizuální charakteristiky je umíst ění zkapacitn ěného elektrovodu v málo exponované zem ědělské krajin ě p řijatelné. Tuto skute čnost dokládá jeho nízká exponovanost z běžných míst potenciálního pozorovatele a uživatele krajiny.
97 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
KP E Snovídky – Otnice (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 113 a stožárovým místem č. 177 (R24))
V tabulce č. 15 jsou uvedeny identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP Snovídky – Otnice (E) a zárove ň je zde hodnocena míra vlivu realizace zám ěru na tyto znaky a hodnoty, a to v rozmezí pozitivní, žádný, slabý, st ředn ě silný, silný, stírající (zásah či vliv). tab. č. 15: Vyhodnocení vliv ů na identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP E – Snovídky – Otnice Projev Význam Cennost Míra vlivu
ná ná
ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná
ň zásahu) ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Měkce zvln ěný reliéf a zna čný podíl zorn ění krajiny respektující reliéf x x x žádný Zalesn ěné svahy Ždánických vrch ů a lesnatý jižní horizont x x x slabý Přítomnost lesík ů, les ů, remíz ů a krajinné zelen ě na exponovaných polohách – svahy x x x žádný údolí Chrán ěná území (nap ř. PP Jalový Dv ůr, PP Bara čka, PP/ EVL slabý Mušenice, EVL Horní Mou řínovský x x x rybník) Přírodní park Ždánický les x x x slabý
Otev řenost krajiny do údolí řeky Litavy x x x slabý
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x žádný Vhodn ě umíst ěná sídla s návazností na extravilán sady a záhumenkami x x x slabý Zachovalá historická struktura krajiny, zejména v okolí sídel x x x slabý Zámek Nové Zámky v Nesovicích x x x žádný
Přítomnost elektrovod ů v krajin ě x x x slabý
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika)
Přítomnost zelen ě na exponovaných polohách x x x žádný Zachovalá urbanistická struktura obcí i krajiny x x x slabý Údolní lokace sídel s navazujícími sady záhumenkami x x x slabý
98 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost Míra vlivu
ná ná
ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná
ň zásahu) ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Horizonty Ždánických vrch ů x x x slabý Velkoplošným hospoda řením set řená drobná krajinná struktura x x x slabý Elektrovod - um ělý prvek s vertikální složkou x x x slabý
Vyhodnocení vlivu zám ěru na KP E: V krajinném prostoru E z ůstane zachována stávající trasa zvn 400 kV v celém svém úseku (s výjimkou úseku drobné zm ěny trasy u obce Nevojice), v četn ě p řibližné lokace v míst ě pozic stávajících stožárových konstrukcí. Vlivy plánovaného zdvojení elektrovodu lze reáln ě uvažovat pouze z hlediska dopad ů na vizuální charakteristiku území. Ve vymezeném KP trasa elektrovodu p řechází několik chrán ěných území (PP Bara čka, EVL Horní Mou řínovský rybník, PR/EVL Mušenice a PP Jalový dv ůr). V dot čených lokalitách jde o vzdušný přechod vedení nad lokalitami, v některých p řípadech jsou stožáry umíst ěny v ochranných pásmech těchto chrán ěných území reprezentovaných zem ědělskou p ůdou. Předm ěty ochrany dot čených lokalit nebudou zám ěrem zdvojení vedení významn ě ovlivn ěny, lokality budou nadále plnit své funkce. Pr ůchod p řírodním parkem Ždánický les je okrajový a dot čení p řilehlých obcí jako jsou Nevojice, kde je mírná zm ěna trasy a Letošov, blížící se též trase vedení, tyto neovliv ňuje výrazn ě z důvodu vedení po okraji lesního komplexu a v okraji obce, kde nedominuje sídelní funkce. Nep ředpokládá se tedy ovlivn ění stávajících hodnot a krajinotvorných funkcí. Z hlediska p řírodní charakteristiky lze konstatovat, že zám ěr zdvojení vedení v plánované trase nevyvolá zásadní dopady. Z pohledu vizuálního dopadu mají potenciál vzniku negativního ú činku p ředevším stožárové konstrukce situované v exponovaných polohách v pohledech proti horizont ům, což lze ale zmírnit použitím vhodného barevného nát ěru, který bude korespondovat s převažujícím pozadím. V p řípad ě mírné zm ěny trasy u stožár ů č. 126 - 128 u Nevojic, kdy se jedná o posun stožár ů v řádu metr ů, což je z pohledu b ěžného pozorovatele nezjistitelné, nedojde k dot čení stávajících hodnot území s výjimkou kácení lesa, tak aby bylo zachováno ochranné pásmo v normované ší řce. Kácení lesa bude díky malému posunu trasy též minimální a neovlivní stav lesních porost ů v území. V území je ur čujícím prvkem p řítomnost Ždánických vrch ů, dopln ěné osou řeky Litavy (Cézavy), silnicí I/50 a železni ční tratí, které jdou v ur čitém úseku vymezeného KP v soub ěhu. Trasa zám ěru prochází ve vymezeném KP p řevážn ě volnou krajinou, k obytné zástavb ě se přibližuje pouze v nezbytn ě nutném rozsahu (nap ř. Nevojice). Významné urbanistické centrum je ve m ěst ě Bu čovice. Sídla nacházející se podél trasy zám ěru jsou v některých p řípadech
99 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení situovány do m ělkých údolí, které plynule navazují na okolní krajinu svými sady a záhumenkami. Mezi nejvýznamn ější kulturní dominantu pat ří zámek Nové zámky v Nesovicích. Vedení je zde umíst ěno na hranici okraje lesa mimo obytnou zástavbu, kde je zárove ň částe čně kryto rozptýlenou mimolesní vegetací. Vnímání stožár ů negativn ě neovlivní dosavadní kulturní a historické hodnoty v území. Z pohledu kulturn ě-historické charakteristiky lze konstatovat, že potenciální ovlivn ění lze vylou čit. Stávající elektrovod tvo ří jeden z d ůležitých rys ů KP, zdvojení stávajícího vedení za výše uvedených podmínek v KP E nedává p ředpoklady ke vzniku nep řípustných či zvláš ť nep říznivých vliv ů na krajinný ráz a zákonné p ředm ěty jeho ochrany (ZCHÚ, EVL, VKP, kulturn ě-historické dominanty). Z pohledu vizuální charakteristiky prochází v krajinném prostoru E elektrovod na úpatí Ždánického lesa, kde je v pohledech z protisvah ů a rovin málo patrný na pozadí zalesn ěných svah ů. Vyšší pohledová exponovanost je zde pak v místech, kdy elektrovod prochází v blízkosti sídel.
100 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
KP F Otnice – Sokolnice (zahrnující úsek V417/817 mezi stožárovým místem č. 147 a stožárovým místem č. 205 (R28))
V tabulce č. 16 jsou uvedeny identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP Otnice – Sokolnice (F) a zárove ň je zde hodnocena míra vlivu realizace zám ěru na tyto znaky a hodnoty, a to v rozmezí pozitivní, žádný, slabý, st ředn ě silný, silný, stírající (zásah či vliv). tab. č. 16: Vyhodnocení vliv ů na identifikované znaky a hodnoty krajinného rázu v KP F – Otnice – Sokolnice Projev Význam Cennost Míra vlivu
ná ná
ující (velikost č č č Znaky a hodnoty ující žná
ň zásahu ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur
Přírodní charakteristika
Rovinatý reliéf s krajinou hrubého zrna x x žádný
Jižní svahy s vinicemi a p řírodními prvky x x x slabý Sporá p řítomnost krajinné zelen ě, aleje, lemy tok ů x x x žádný Chrán ěná území (nap ř. EVL z řídla u Nesva čilky, PP Písky) x x x žádný Přírodní park Ždánický les x x x žádný
Stará Hora se sady a vinicemi x x x žádný
Kulturní a historická charakteristika
Intenzivní zem ědělské využití území, vysoká míra zorn ění x x x žádný Vhodn ě umíst ěná sídla s návazností na extravilán sady a záhumenkami x x x žádný Geometrické uspo řádání krajiny x x x slabý
Místy živelný rozvoj obytnou zástavbou x x x slabý
Zámek Sokolnice s p řílehlým parkem x x x žádný
KPZ Bojišt ě bitvy u Slavkova x x x slabý Transformovna a sí ť elektrovod ů v rovinatém reliéfu x x x silný
Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonické m ěř ítko (vizuální charakteristika) Přítomnost vinic, fragment ů k řovin a teplomilných trávník ů v jižn ě x x x žádný exponovaných polohách
101 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Projev Význam Cennost Míra vlivu
ná ná
ující (velikost č č č ující
Znaky a hodnoty žná
ň zásahu ě B Zásadní Pozitivní Neutrální Negativní Význa Jedine Dopl Spoluur Částe čně zachovalá urbanistická struktura obcí i krajiny x x x slabý Přechody sídel do okolní krajiny skrze zahrady a záhumenky x x x slabý Dominanta Staré hory nad Újezdem u Brna x x x žádný Masivní p řítomnost elektrovod ů - um ělých liniových prvk ů s vertikální složkou x x x silný Urbanizace a živelná zástavba narušující sídla x x x slabý
Vyhodnocení vlivu zám ěru na KP F: V krajinném prostoru F z ůstane zachována stávající trasa zvn V417 v celém svém úseku, včetn ě p řibližné lokace v míst ě pozic stávajících stožárových konstrukcí s výjimkou posledních stožár ů p řed zaúst ěním do TR Sokolnice (stožáry č. 202 - 205). Vlivy plánovaného zdvojení elektrovodu lze reáln ě uvažovat pouze z hlediska dopad ů na vizuální charakteristiku území, kdy zkapacitn ění elektrovodu nevnáší do území nový prvek, ale díky svému charakteru a uspo řádání pouze zesiluje vliv stávajícího. U TR Sokolnice se zdvojené vedení jako náhrada za sou časné stane sou částí koridoru elektrovod ů od stožáru č. 205 (R28) až po stožár č. 189 (R26) kde se vedení odd ěluje od koridoru severovýchodním sm ěrem. V počáte ční fázi tohoto úseku od TR Sokolnice se jedná o soub ěh či částe čný soub ěh s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV elektrovod ů r ůzného technického řešení, které tvo ří výraznou industriální dominantu širšího okolí TR. Koridor několika elektrovod ů prochází v blízkosti sídel Sokolnice, Telnice, Žatčany a Újezd u Brna, kdy protínají n ěkolik komunikací, z kterých jsou pro pozorovatele významn ě vnímané. Zdvojené vedení V417/817 jako náhrada stávajícího V417 je vedené ve stávající trase vn ě popsaného koridoru, který ší řkov ě nijak nem ění, čímž se stírají jeho vlivy na okolí. Typ použitého stožáru a jeho výška však bude stávajícímu koridoru, kde jsou použité r ůzné typy stožár ů, dominovat, a to p ředevším výškov ě. Vedení V417/817 bude zaúst ěno do TR Sokolnice odlišným zp ůsobem oproti stávajícímu stavu. Nový zp ůsob zaúst ění v tomto kontextu kumulace vzdušných vedení nebude pro b ěžného pozorovatele však rozlišitelný. Trasa elektrovodu vede otev řenou rovinatou krajinou s vysokým podílem orné p ůdy a nízkým podílem zelen ě a ostatních ploch. Od stožáru č. 189 je elektrovod sou částí hustého koridoru elektrovod ů, jenž dominuje krajin ě, a je zde významnou technickou dominantou. Dochází zde tedy k významné kumulaci vliv ů elektrovod ů na prostorové vztahy a harmonické
102 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení měř ítko, ale jde o stav stávající, na kterém nahrazení stávajícího elektrovodu zkapacitn ěním vedením a posun stožár ů p řed zaúst ěním do TR Sokolnice nem ůže nic zm ěnit. Vymezený KP je tvo řen plochým reliéfem s velkoplošným zem ědělským obd ěláváním, výjimkou jsou menší pole se záhumenkami nebo zahrádká řskými koloniemi. V daném území se projevuje blízkost metropolitnímu m ěstu Brno s rozší řenou obytnou zástavbou a pr ůmyslovými stavbami či haly. P řítomnost soub ěhu n ěkolika stávajících elektrovod ů, rozvodny Sokolnice i výskyt fotovoltaických elektráren tak umoc ňuje celkové vizuální vnímání spíše urbanistické krajiny s podílem zem ědělské p ůdy. Trasa zám ěru v daném KP prochází mimo hodnotná místa ur čená pro ochranu rostlin nebo živo čich ů. V rámci vymezeného KP se zde nalézá vyhlášená EVL Z řídla u Nesva čilky ur čená k ochran ě slanisek, toto chrán ěné území nebude trasou zám ěru v ůbec dot čeno. Nedojde tak k ovlivn ění hodnot a funkcí oproti stávajícímu stavu. Z pohledu potenciálního ovlivn ění přírodních charakteristik lze konstatovat, že p řípadný vliv zám ěru lze vylou čit. V případ ě kulturn ě-historické charakteristiky území je ur čujícím prvkem daného KP vyhlášení KPZ Bojišt ě bitvy u Slavkova, které se rozprostírá p řes území dot čené trasou zám ěru. Stožáry zdvojeného vedení jsou umístěny v maximální možné mí ře v míst ě stávajících stožár ů s respektováním stávající osy vedení. Trasa zám ěru p řechází p řes okraj této vyhlášené KPZ, pietní místo je centralizováno do jiného části této KPZ. Krom ě vyhlášené KPZ je významnou dominantou Stará hora v blízkosti obce Újezd u Brna. Potenciální vliv zám ěru na tuto kulturní památku lze vylou čit s ohledem na p řítomnost ostatních okolních elektrovod ů, které jsou zaúst ěny do nedaleké rozvodny Sokolnice. Vnímání stožár ů negativn ě neovlivní dosavadní kulturní a historické hodnoty v území. Z pohledu kulturn ě-historické charakteristiky lze konstatovat, že vliv zám ěru lze hodnotit jako únosný. Stávající elektrovod tvo ří jeden z d ůležitých rys ů KP, zdvojení stávajícího vedení za výše uvedených podmínek v KP F nedává p ředpoklady ke vzniku nep řípustných či zvláš ť nep říznivých vliv ů na krajinný ráz a zákonné p ředm ěty jeho ochrany (ZCHÚ, EVL, VKP, kulturn ě-historické dominanty). Z pohledu vizuální charakteristiky je elektrovod mén ě patrný na pozadí svahů Ždánického lesa, kde zejména v dálkových pohledech splývá s jejich tmavou barvou. V části, kde je sou částí významného koridoru elektrovodů vedoucího od TR Sokolnice na východ, pak jeho ovlivn ění vizuálních charakteristik krajinného prostoru zaniká v tomto koridoru.
103 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení tab. č. 18: Vyhodnocení vlivu jednotlivých stožárových míst – individuální hodnocení Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár p řed zaúst ěním do TR Otrokovice umíst ěný v poli. Jde o novou trasu elektrovodu v bezprost řední blízkosti rozvodny. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Všechny stožáry 400 kV budou mít Ano (vedení shodnou výšku a jejich vliv zaniká ve v ětšin ě pohled ů na pozadí R1 1 RV +0 44,0 umíst ěno v nové slabý 90 rozvodny a její související infrastruktury. trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v poli je pohledov ě exponovaný z nedaleké polní cesty, která však není p říliš užívaná. Jde o novou trasu elektrovodu. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, Ano (vedení V498/499) a elektrovodu 110 kV. Stožáry jsou umíst ěny u ú čelové - 2 N+2 48,0 umíst ěno v nové komunikace v pohledov ě neexponovaném území. slabý trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v poli, který je částe čně krytý z některých pohled ů mimolesní vegetací. Jde o novou trasu elektrovodu mimo pohledov ě exponovaná místa. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Všechny Ano (vedení stožáry 400 kV mají shodnou výšku. Stožáry jsou umíst ěny u ú čelové - 3 N+8 53,9 umíst ěno v nové slabý komunikace v pohledov ě neexponovaném území. trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár v poli, který je částe čně krytý z některých pohled ů mimolesní vegetací. Jde o novou trasu elektrovodu mimo pohledov ě exponovaná místa. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Všechny Ano (vedení stožáry 400 kV mají shodnou výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém 4 N+4 49,9 umíst ěno v nové pohledu v zákrytu. Pohledov ě je částe čně kryje vegetace, jsou však slabý trase) patrné z bývalého statku Bu ňov. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu. Je zde vizuální vliv na usedlost Bu ňov, od které ho částe čně kryje vegetace. Stožár se projevuje výrazn ě i z přilehlé zpevn ěné cesty. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Všechny stožáry 400 kV mají tém ěř shodnou výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém pohledu v zákrytu. Ano (vedení Pohledov ě je částe čně kryje vegetace. Stožáry však budou patrné - 5 N+6 51,9 umíst ěno v nové silný z bývalého statku Bu ňov, kde z blízkých pohled ů siln ě ovliv ňují trase) vnímání severovýchodních rozhled ů. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár v poli umíst ěný ve svahu pod horizontem. Jde o novou trasu elektrovodu. V budoucnosti bude stožár sou částí koridoru soub ěžných Ano (vedení vedení, které tu budou realizovány. V budoucnosti zde dojde ke R2 6 RV +4 48,0 umíst ěno v nové slabý 150 kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) trase) a elektrovodu 110 kV. Všechny stožáry 400 kV mají shodnou výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém pohledu v zákrytu. Pohledov ě jsou patrné
105 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu z bývalého statku Bu ňov, ale jsou umíst ěny stranou pohledov ě exponovaných míst. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu jako sou část koridoru, ve svahu pole se uplat ňuje mén ě nápadn ě. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) Ano (vedení a elektrovodu 110 kV. Všechny stožáry 400 kV mají tém ěř shodnou - 7 N+4 49,9 umíst ěno v nové výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém pohledu v zákrytu. Pohledov ě jsou slabý trase) umíst ěny stranou pohledov ě exponovaných míst. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu jako sou část koridoru. Ve svahu pole, kde je umíst ěn pod horizontem, se uplat ňuje mén ě nápadn ě. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Všechny Ano (vedení stožáry 400 kV mají tém ěř shodnou výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém - 8 N+4 49,9 umíst ěno v nové slabý pohledu v zákrytu. Pohledov ě jsou umíst ěny stranou pohledov ě trase) exponovaných míst. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár v poli, jde o novou trasu elektrovodu. Stožár zaujímá hřebenovou polohu (je umíst ěn pod horizontem), je patrný Ano (vedení z dálkových pohled ů jako sou část koridoru. V budoucnosti zde dojde - 9 N+6 51,9 umíst ěno v nové slabý ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) trase) a elektrovodu 110 kV. Všechny stožáry 400 kV mají tém ěř shodnou výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém pohledu v zákrytu. Pohledov ě jsou
106 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu umíst ěny stranou pohledov ě exponovaných míst, ale v dohledu ze silnice č. II/438. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Je zde vizuální vliv na okraj obce Machová, i když zmírn ěný vzdáleností a p řítomností ostatních elektrovod ů vůč i, kterým je tento v pozadí. Všechny stožáry 400 kV mají tém ěř shodnou Ano (vedení výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém pohledu v zákrytu. Zohledn ěna je - 10 N+6 51,9 umíst ěno v nové blízkost komunikace č. II/438, ze které pohled na koridor p ůsobí silný trase) dominantn ě. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Všechny stožáry 400 kV mají tém ěř shodnou výšku a jsou umíst ěny p ři kolmém pohledu v zákrytu. Je zde vizuální Ano (vedení vliv na okraj obce Machová, i když zmírn ěný vzdáleností - 11 N+2 48,0 umíst ěno v nové a přítomností ostatních elektrovod ů, vůč i kterým je tento v pozadí. silný trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě.
107 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) a elektrovodu 110 kV. Všechny stožáry 400 kV mají tém ěř shodnou výšku. Je zde vizuální vliv na okraj obce Machová, i když zmírn ěný Ano (vedení vzdáleností, vegetací a přítomností ostatních elektrovod ů. - 12 N+0 46,0 umíst ěno v nové Pozorovatelnost stožár ů je možná z intravilánu obce Machová, ale silný trase) pouze vrcholk ů stožár ů zanikajících v pohledu p řes stavby a vegetaci. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu. V budoucnosti zde dojde ke kumulaci vliv ů vedení 400 kV (V417/817, V418/818, V498/499) Ano (vedení a elektrovodu 110 kV. Od tohoto stožáru dochází k ukon čení soub ěhu R3 13 RV 120 +2 46,0 umíst ěno v nové elektrovod ů, které dále odbo čují do svých tras. Pohledová slabý trase) exponovanost stožáru je snížena morfologií reliéfu. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu, který se odpojuje od stávajícího koridoru vedení. Svahová poloha a umíst ění na pozadí Ano (vedení lesa zmír ňuje jeho projev. Stožár je mimo pohledov ě exponovaná - 14 N+4 49,9 umíst ěno v nové slabý místa. trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu. Svahová poloha Ano (vedení a umíst ění na pozadí lesa zmír ňuje jeho projev. Stožár je mimo - 15 N+6 51,9 umíst ěno v nové pohledov ě exponovaná místa. slabý trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa.
108 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár v poli. Jde o novou trasu elektrovodu v sestupujícím svahu k D55. Stožár je umíst ěn v blízkosti silnice Tluma čov – Machová, ale Ano (vedení není pohledov ě exponován. - 16 N+10 55,8 umíst ěno v nové slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu trase) ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár v blízkosti D55 jako sou část vedení 110 kV, které je paralelní s dálnicí D55. Jde o novou trasu elektrovodu. Zárove ň je zde užívaná místní komunikace vedoucí k PP Kurovický lom a souběžná s D55. Ano (vedení Stožár je mimo pohledov ě exponovaná místa. R4 17 RV +10 53,9 umíst ěno v nové silný 120 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu trase) ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v blízkosti D55 jako sou část vedení 110 kV, které je paralelní s dálnicí D55. Jde o novou trasu elektrovodu. Zárove ň je zde užívaná místní komunikace vedoucí k PP Kurovický lom a souběžná s D55. Ano (vedení Stožár je mimo pohledov ě exponovaná místa. - 18 N+0 46,0 umíst ěno v nové silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu trase) ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v blízkosti D55 jako sou část vedení 110 kV, které je paralelní s dálnicí D55. Jde o novou trasu elektrovodu. Zárove ň je zde užívaná místní komunikace vedoucí k PP Kurovický lom a souběžná s D55. Ano (vedení Stožár je kryt alejí topol ů. Není pohledov ě exponován. - 19 N+0 46,0 umíst ěno v nové silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu trase) ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami.
109 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár v blízkosti D55 jako sou část vedení 110 kV, které je paralelní s dálnicí D55. Jde o novou trasu elektrovodu. Zárove ň je zde užívaná místní komunikace vedoucí k PP Kurovický lom. Stožár je kryt alejí topol ů a vegetací Hajské p říkopy. Z kolmého pohledu od p řístupové Ano (vedení cesty k hojn ě navšt ěvované PP Kurovický lom bude stožár s pozadím - 20 N+0 46,0 umíst ěno v nové silný koridoru pohledov ě patrný. trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v blízkosti D55 jako sou část vedení 110 kV, které je paralelní s dálnicí D55. Jde o novou trasu elektrovodu. Umístění je mimo exponovaná místa. Stožár bude patrný pouze z dálkových pohled ů Ano (vedení a zejména z D55. - 21 N+0 46,0 umíst ěno v nové silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu trase) ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v blízkosti D55 jako sou část vedení paralelní s touto komunikací. Jde o novou trasu elektrovodu. Umíst ění je mimo exponovaná místa. Stožár bude patrný pouze z dálkových pohled ů Ano (vedení a částe čně z D55. Pohledová exponovanost stožáru není vysoká, R5 22 RV 120 +4 48,0 umíst ěno v nové založená spíše na dálkových pohledech. silný trase) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Ano (z d ůvodu Kotevní stožár v blízkosti místní komunikace mezi Tluma čovem technického a Kurovicemi i D55. Stožár se projevuje z blízkých vzdáleností, R6 23 RV +4 48,0 silný 120 napojení na z dálkových pohled ů zaniká na pozadí vegetace. Pohledová stávající vedení) exponovanost stožáru je siln ější díky blízkosti komunikací.
110 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár v orné p ůdě za pr ůmyslovými areály. Z dálkových pohled ů stožár zaniká na pozadí vegetace, i když je v blízkosti místní komunikace mezi Tluma čovem a Kurovicemi. Pohledová exponovanost stožáru je slabá. - 24 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami či pr ůmyslovými areály. Stožár v orné p ůdě za pr ůmyslovými areály. Z dálkových pohled ů stožár zaniká na pozadí vegetace. Je minimáln ě pozorovatelný z místních komunikací. Pohledová exponovanost stožáru je slabá. - 25 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami či pr ůmyslovými areály. Stožár umíst ěný v blízkosti silnice č. I/55. Stožár je pohledov ě zna čně exponovaný z této komunikace. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. - 26 N+6 51,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami či pr ůmyslovými areály. Stožár umíst ěný v orné p ůdě v rovin ě nivy. Jeho vnímání zaniká díky R7 27 RV 170 +0 44,0 Ne zákrytu okolní vegetací a pozadím lesa. Stožár je hodnocen bez vlivu slabý na okolí. Pohledová exponovanost stožáru je slabá.
111 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě v rovin ě nivy. Jeho vnímání zaniká díky zákrytu okolní vegetací a pozadím lužního lesa. Stožár je hodnocen bez vlivu na okolí. Pohledová exponovanost stožáru je slabá až žádná. - 28 N+2 48,0 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě v rovin ě nivy, v blízkosti rozsáhlé vodní plochy pískovny. Stožár není pohledov ě exponovaný a je krytý vegetací a pozadím lesa. Stožár je umíst ěn mimo exponovaná místa. - 29 N+2 48,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru v ruderalizované ploše nivy u pískovny. Pohledov ě neexponovaná poloha stožáru ve vegetaci a na špatn ě dostupném míst ě. V blízkosti stožáru za číná soub ěh s vedením 110 kV. - 30 N+2 48,0 Ano Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Poloha stožáru v ruderalizované ploše nivy u pískovny. Pohledov ě neexponovaná poloha stožáru ve vegetaci a na špatn ě dostupném míst ě. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 31 N+12 57,8 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v pr ůseku úzkého pruhu mén ě kvalitního lužního - 32 N+10 55,8 Ano slabý lesa. Stožár je vizuáln ě málo patrný až skrytý i p řed dálkovými
112 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu pohledy. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný na okraji vegetace v lemu vodote če v dohledu místních zahrádek. Stožár je částe čně krytý vegetací, vizuálně se projevuje z okraje obce (zahrádek), což nelze považovat za silný projev díky extenzit ě využití prostoru. Pohledová exponovanost R7a 33 RV 170 +6 49,9 Ano stožáru je slabá. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru v pohledu z komunikace č. II/367 v orné p ůdě, s pozadím vegetace a lesa. Pohledov ě neexponovaný stožár. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 34 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru v pohledu z komunikace č. II/367. Pohledov ě exponovaný stožár z této komunikace na pozadí svahu a lesnatého horizontu. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 35 N+2 48,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru v orné p ůdě na pozadí lesa s pohledovou malou - 36 N+4 49,9 Ne žádný exponovaností. Od EVL St řížovice je stožár odd ělen lesíkem.
113 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Pohledová exponovanost stožáru je slabá (malá). Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Poloha stožáru u místní komunikace v orné p ůdě. Z hlediska KR nevýznamná zm ěna vlivu z důvodu místního významu cesty. Pohledová exponovanost stožáru je slabá. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 37 N+6 51,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Situace umíst ění stožáru u osady dom ů a velkostatku, které vizuáln ě ovliv ňuje. Dojde zde k zesílení vlivu stavby vedení díky masivnosti konstrukce a blízkosti obydleného místa. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 38 N+6 51,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu silný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu bez významného vlivu díky umíst ění mimo exponované polohy. Pohledová exponovanost stožáru je slabá. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 39 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami.
114 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu u t řeš ňové aleje a polní cesty, jenž stírají jeho projev z blízkých pohled ů. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 40 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu v neexponované poloze. Stožár je v dohledu z okraje obce Karolín. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. R8 41 RV 120 +0 44,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu za obcí Karolín, jehož projev stírá pozadí svah ů a lesnatého horizontu. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 42 N+4 49,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu za obcí Karolín na pozadí lesa. Stožár je sice vzdálený za obcí, ale umíst ěný na horizontu pole. Jeho viditelnost z exponovaných míst obce je však minimální. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 43 N+2 48,0 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu u obce Karolín - 44 N+0 46,0 Ano slabý na okraji lesa. Stožár se projevuje minimáln ě z neexponovaných míst,
115 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu ale je umíst ěn nedaleko stávající zástavby v míst ě stávajícího stožáru. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu na pozadí lesa s nízkým potenciálem ovlivn ění území. Pohledová exponovanost tohoto stožáru je slabá až žádná, nebo ť se nachází v orné p ůdě zvln ěného reliéfu na pozadí lesa s nízkým potenciálem ovlivn ění - 45 N+0 46,0 Ano území. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Poloha stožáru je u místní komunikace mezi obcemi Vrbka a Velké Těšany v orné p ůdě, křížkem u cesty a s objektem vodárny. Stožár se projevuje práv ě z místní komunikace a siln ě ovliv ňuje toto místo. Pohledová exponovanost stožáru je silná, zejména z některých úhl ů pohledu. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 46 N+4 49,9 Ne silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu bez významného projevu v krajin ě díky vzdálenosti od míst pozorování b ěžného uživatele území. Pohledová exponovanost stožáru je slabá. Dochází - 47 N+2 48,0 Ne žádný zde k soub ěhu s vedením 110 kV. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné
116 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu bez významného projevu v krajin ě díky vzdálenosti od míst pozorování. Pohledová exponovanost stožáru je slabá. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 48 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě na dn ě neexponovaného údolí zvln ěného reliéfu, mimo pohledov ě exponovaná místa. Pohledová exponovanost stožáru je slabá díky odlehlosti místa. Pohledová exponovanost stožáru je slabá díky odlehlosti místa. Zárove ň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV. - 49 N+4 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár umíst ěný v rozsáhlém bloku orné p ůdy ve zvln ěném reliéfu bez projevu v krajinné scén ě. Pohledová exponovanost stožáru je slabá díky odlehlosti místa. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 50 N+8 53,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Poloha stožáru je u místní komunikace mezi obcemi Lubná R9 51 RV 170 +4 48,0 Ne a Zlámanka v orné p ůdě v údolní poloze na okraji svahu v dohledu silný místní komunikace. Stožár se projevuje v pohledech z údolí i z místní
117 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu komunikace. Pohledová exponovanost stožáru je silná práv ě z této komunikace. Zárove ň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů. Stožár je bez výrazn ějšího vizuálního projevu v krajin ě díky vzdálenosti od míst pozorování . Pohledová exponovanost stožáru je slabá díky odlehlosti místa. Zárove ň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV. - 52 N+6 51,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů. Stožár je bez výrazn ějšího vizuálního projevu v krajin ě díky vzdálenosti od míst pozorování. Pohledová exponovanost stožáru je slabá díky odlehlosti místa. Zárove ň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV. - 53 N+2 48,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů. Stožár je bez výrazn ějšího vizuálního projevu v krajin ě díky vzdálenosti od míst pozorování b ěžného uživatele území. Pohledová exponovanost stožáru je slabá díky odlehlosti místa. Pohledová exponovanost - 54 N+4 49,9 Ano žádný stožáru je slabá díky odlehlosti místa. Zárove ň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné
118 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Poloha stožáru u místní komunikace mezi obcemi Lhotka a Zlámanka v orné p ůdě a k řížkem u cesty ovliv ňuje toto krajiná řsky cenné místo svým projevem. Pohledová exponovanost stožáru je silná z místní komunikace a významu drobné sakrální stavby. Zároveň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV. - 55 N+10 55,8 Ne silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Umíst ění stožáru je u komplexu luk a sad ů se slabým vizuálním uplatn ěním v dálkových pohledech od Lhotky. Pohledová exponovanost stožáru je slabá vzhledem k vzdálenosti p řípadných pohledových bod ů. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 56 N+2 48,0 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru je u komplexu luk a sad ů. Jedná se o výletní místo obce Sob ěsuky, kde se stožár projevuje z blízkých pohled ů z odpo činkových míst v sadech. Pohledová exponovanost stožáru je v kontextu ochrany krajinného rázu celkov ě jinak slabá. Dochází zde - 57 N+0 46,0 Ne k soub ěhu s vedením 110 kV. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami.
119 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Poloha stožáru je u místní komunikace v orné p ůdě s projevem vzhledem k procházející komunikaci mezi Sob ěsuky a Milovicemi. Pro b ěžného uživatele je pohledová exponovanost stožáru silná. Zárove ň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV. R10 58 RV 150 +0 44,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu silný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu v odlehlé lokalit ě bez zásadního vizuálního projevu díky vzdálené poloze od exponovaných míst p řes svoje umíst ění blízko kóty Horní Ku če. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. Dochází zde k soub ěhu s vedením - 59 N+2 48,0 Ne 110 kV. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu v odlehlé lokalit ě bez zásadního vizuálního projevu díky vzdálené poloze od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 60 N+4 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru nad svahem PP V čelín v orné p ůdě mimo exponované oblasti na pozadí svah ů a vegetace. Pohledová - 61 N+4 49,9 Ne slabý exponovanost stožáru je minimální vzhledem k obtížné dostupnosti místa. Zárove ň zde dochází k soub ěhu s vedením 110 kV.
120 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Svahová poloha se sady a opušt ěnými plochami se zanedbatelným vizuálním projevem stožáru od Cvr čovic. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 62 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru v rozsáhlém komplexu luk a polí, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky vzdálené poloze od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. - 63 N+2 48,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru v rozsáhlém komplexu luk a polí, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky vzdálené poloze od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. Dochází zde k soub ěhu s vedením 110 kV. R10a 64 RV +0 44,0 Ne žádný 170 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Umíst ění stožáru v blízkosti místní komunikace a osady Světlá s uplatn ěním v pohledech ze st řední i krátké vzdálenosti. Pohledová - 65 N+6 51,9 Ne slabý exponovanost stožáru je slabá. V blízkosti stožáru kon čí soub ěh s vedením 110 kV.
121 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu v odlehlé lokalit ě bez zásadního vizuálního projevu díky vzdálené poloze od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 66 N+4 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu v odlehlé lokalit ě krytý vegetací díky vzdálené poloze od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 67 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru je v pr ůseku lesa a k řovin s plantážemi jehli čnan ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky zákrytu lesa. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 68 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru v pr ůseku lesa a k řovin s plantážemi jehli čnan ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky zákrytu lesa. Pohledová exponovanost stožáru je minimální i p řes vedení turistické trasy - 69 N+0 46,0 Ano na dn ě údolí. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
122 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě na okraji obce Divoky je patrný z údolí potoka a ze sad ů. Vliv je hodnocen jako slabý na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. R11 70 RV +0 44,0 Ne slabý 170 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 71 N+6 51,9 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu vzdálený ze všech sv ětových stran. Vizuální vliv daného stožáru na posuzované charakteristiky území je minimální až žádný. - 72 N+4 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu patrný z dálkových pohled ů od silnice č. II/432 a to v kontextu celého koridoru. Pohledová exponovanost, která je ovlivn ěna p ředevším návšt ěvností prostoru a charakterem krajinné scény, vyjad řuje, do jaké míry je daná část krajiny vystavena vnímání v ětšiny pozorovatel ů. Jde tedy o to, jak - 73 N+2 48,0 Ne moc je pohledov ě exponována lidským o čím Z tohoto d ůvodu je zde slabý vizuální vliv daného stožáru na posuzované charakteristiky území s ohledem na prvn ě uvedenou skute čnost minimální až žádný. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
123 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Poloha stožáru v blízkosti silnice č. II/432 se slabším vizuálním projevem díky této komunikaci, z které je viditelný. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 74 N+4 49,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Poloha stožáru v blízkosti silnice č. II/432, kde se m ůže siln ěji vizuáln ě projevovat z pohled ů od této komunikace. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako silná zejména z blízké místní komunikace. - 75 N+4 49,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu silný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajině. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu u pr ůmyslové části obce Roštín, kde se m ůže slab ě projevovat v krajinné scén ě pozorované z těchto míst. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. - 76 N+6 51,9 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. - 77 N+2 48,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami.
124 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. - 78 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. - 79 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. R12 80 RV +0 44,0 Ne žádný 170 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. - 81 N+6 51,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu, na pozadí lesního komplexu, který ho činí mén ě patrný i z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 82 N+2 48,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
125 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu, na okraji lesního komplexu, který stírá jeho vliv. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 83 N+6 51,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 84 N+4 49,9 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je R12a 85 RV 170 +0 44,0 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu v blízkosti zalesn ěného svahu a sad ů u PP P řehon. Stožár je viditelný z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 86 N+4 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě na okraji zalesn ěného svahu s PP P řehon - 87 N+6 51,9 Ne je kryt svahem z pohledov ě exponovaných míst. Pohledová slabý exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá.
126 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné půdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu s výjimkou dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 88 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 89 N+0 46,0 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 90 N+10 55,8 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru je na pozadí zalesn ěného svahu mimo vizuáln ě exponovaná místa v dohledu z obce Lísky. Stožár je umíst ěný v blízkosti kóty 334,3 m. Pohledová exponovanost stožáru je - 91 N+10 55,8 Ano hodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
127 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár je situován v blízkosti křižovatky místních cest sm ěrem na obce Lísky, Chvalnov a St řílky. Z některých pohled ů na pozadí zalesn ěného svahu se stožár siln ě vizuáln ě projevuje. Pohledová exponovanost stožáru je ze zmi ňovaných cest díky jejich blízkosti silná. R13 92 RV +2 46,0 Ne silný 170 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako minimální. - 93 N+0 46,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na plochém horizontu orné p ůdy spolu se stožárem vysíla če s projevem z dálkových pohled ů. Stožár je zárove ň málo viditelný ze silnice č. I/50. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. - 94 N+2 48,0 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Poloha stožáru je patrná z frekventované silnice č. I/50 v orné p ůdě rozsáhlého p ůdního bloku z některých pohled ů krytý horizonty. Pohledová exponovanost stožáru je proto hodnocena jako slabá. - 95 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami.
128 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako minimální. - 96 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 97 N+2 48,0 Ne hodnocena jako minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný na okraji ochranného pásma PR Podsedky umíst ěný v orné p ůdě. Stožár se projevuje omezen ě od obce Kožušice z neexponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 98 N+0 46,0 Ne hodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár, který je částe čně situován v údolnici, je krytý vegetací s mírným projevem na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. R14 99 RV +0 44,0 Ne slabý 150 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru je ve svahové lokalit ě orné p ůdy, mezi lesíky a remízy, - 100 N+2 48,0 Ne slabý bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti
129 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru je ve svahové lokalit ě orné p ůdy, mezi lesíky a remízy, bez výrazn ějšího vizuálního projevu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 101 N+2 48,0 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě se sítí polních cest, kde se m ůže omezen ě vizuáln ě projevovat zdejším pozorovatel ům pohybujícím se po polních cestách. V žádném p řípad ě se tedy nejedná o exponované místo s významnou návšt ěvností. Pohledová exponovanost stožáru je - 102 N+2 48,0 Ne žádný minimální. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů v blízkosti remízu v polích, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky odlehlosti. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 103 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů v blízkosti - 104 N+0 46,0 Ne remízu v polích, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky odlehlosti. žádný Pohledová exponovanost stožáru je minimální.
130 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů v blízkosti remízu v polích, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky odlehlosti. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 105 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů v blízkosti remízu v polích, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky odlehlosti. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 106 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů v blízkosti remízu v polích, bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky odlehlosti. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 107 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Svahová poloha sadu mimo pohledov ě exponovaná místa bez výrazn ějšího vizuálního projevu díky odlehlé poloze stožáru. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. - 108 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Poloha v mírném svahu u železni ční trati, skrytý v údolí bez R15 109 RV +0 44,0 Ne slabý 120 výrazn ějšího vizuálního projevu pozorovatelný z trati i p řilehlých
131 Výška Zm ěna umíst ění stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv [m] stávajícímu stavu polních cest. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn na okraji zalesn ěného svahu, neexponovaná a odlehlá poloha. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. 49,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Umíst ění v nov ě založeném remízu na bývalé orné p ůdě mimo exponovaný prostor snižující jeho vliv. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. 51,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor patrný pouze z dálkových pohled ů proti svahu. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. 46,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů na pozadí lesního komplexu mimo exponovaný prostor s minimálním vlivem, stožár patrný pouze z dálkových pohled ů proti svahu. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů na pozadí lesního komplexu mimo exponovaný prostor s minimálním vlivem, stožár patrný pouze z dálkových pohled ů proti svahu. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 114 N+4 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů na pozadí lesního komplexu mimo exponovaný prostor s minimálním vlivem, stožár patrný pouze z dálkových pohled ů proti svahu a z blízké komunikace. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako - 115 N+0 46,0 Ne slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v blízkosti komunikace č. II/429, kde se vizuáln ě projevuje při pohledech z této komunikace. Pohledová exponovanost stožáru je ze zmi ňované komunikace hodnocena jako silná. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu - 116 N+2 48,0 Ne silný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů na pozadí lesního komplexu z dálky pozorovatelný ze silnice č. II/429. - 117 N+0 46,0 Ne Pohledová exponovanost stožáru je slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné
133 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 118 N+0 46,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár umíst ěný v orné p ůdě v dosahu obce Letošov mimo exponované pohledy. Pohledová exponovanost stožáru s ohledem na blízkost obce Letošov je hodnocena jako slabá. R17 119 RV 120 +0 44,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn na okraji lesního komplexu v blízkosti obce Letošov, mimo sídelní funkci. Stožár je patrný z některých míst v obci, která však nejsou pohledov ě p říliš exponovaná. Pohledová exponovanost stožáru je siln ější ze zahrad a extravilánu obce. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako silná. - 120 N+0 46,0 Ne silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Realizací stavby dojde k posílení vnímání stavby v dané krajin ě. Stožár je umíst ěn na okraji lesního komplexu v blízkosti obce Letošov, mimo sídelní funkci. Stožár je patrný z některých okrajových - 121 N+4 49,9 Ne silný míst v obci. Vizuální vliv daného stožáru na posuzované charakteristiky území je s ohledem na prvn ě uvedenou skute čnost
134 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu hodnocen jako slabý až silný v závislosti na poloze pozorovatele. To platí zejména u procházející turistické trasy. Z veřejných míst (návsi) je viditelnost stožáru naopak slabá až žádná. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě v blízkosti polních cest, kde se m ůže slab ě uplat ňovat z některých okrajových míst v obci a z procházející turistické trasy. Pohledová exponovanost stožáru z obce je slabá. - 122 N+0 46,0 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 123 N+0 46,0 Ano minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 124 N+2 48,0 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo - 125 N+4 49,9 Ne exponovaný prostor clon ěný do zna čné míry okolní vegetací. žádný Pohledová exponovanost stožáru je minimální.
135 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na okraji intravilánu obce Nevojice. Je zde mírný posun polohy stožáru vzhledem k ose stávajícího vedení. Posun stožáru oproti stávající poloze se vizuáln ě neprojeví na jeho vnímání Ano (úprava trasy od obce Nevojice. Pohledová exponovanost stožáru je slabá R18a 126 RV +4 48,0 slabý 150 vedení u Nevojic) s viditelností spíše z extravilánu. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na okraji lesního komplexu a na okraji intravilánu obce Nevojice. Je zde mírný posun polohy stožáru vzhledem k ose stávajícího vedení. Posun stožáru oproti stávající poloze se vizuáln ě neprojeví na jeho vnímání od obce Nevojice. Pohledová exponovanost Ano (úprava trasy - 127 N+0 46,0 stožáru je slabá s viditelností spíše z extravilánu nebo z okrajových slabý vedení u Nevojic) částí obce. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru v pr ůseku lesa je krytá proti vizuálnímu vnímání, i když je možno ho zaznamenat z některých míst v obci Nevojice a z procházející turistické trasy. Pohledová exponovanost stožáru je Ano (úprava trasy R18b 128 RV +6 49,9 proto hodnocena jako slabá. slabý 170 vedení u Nevojic) Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru v pr ůseku lesa je krytá proti vizuálnímu vnímání bez - 129 N+6 51,9 Ne vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová žádný exponovanost stožáru je minimální.
136 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významně uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost hodnocena jako slabá až žádná. - 130 N+2 48,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu žádný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 131 N+2 48,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. R19 132 RV +0 44,0 Ne žádný 150 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě za okrajem PP Bara čka bez výrazného vlivu. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. - 133 N+4 49,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě, vizuáln ě exponovaný ze st ředních - 134 N+0 46,0 Ne slabý a dlouhých pohled ů bez vlivu na základ ě vzdálenosti
137 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Vizuální vjemy sílí s přítomností silnice č. II/431, z které je stožár pozorovatelný p ři pr ůjezdu. Vizuální vliv daného stožáru na posuzované charakteristiky území je hodnocen jako silný. - 135 N+0 46,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu silný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 136 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů mimo exponovaný prostor je patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 137 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě na hran ě svahu zalesn ěného údolí, kde se vizuáln ě neprojevuje. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 138 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
138 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě na k řižovatce zpevn ěných místních cest. Stožár je vizuáln ě patrný zejména z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. - 139 N+2 48,0 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na okraji svahu v poli s ladou, sady a zahradami v blízkosti obce Mou řínov. Poloha stožáru nad údolím je částe čně krytá z údolní cesty okolní vegetací. Pohledová exponovanost stožáru - 140 N+2 48,0 Ano je proto hodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, v blízkosti obce Mou řínov na pozadí lesního komplexu a mimolesní zelen ě. Pohledová exponovanost stožáru je s ohledem na blízkost obce hodnocena jako R20 141 RV 150 +0 44,0 Ne slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu svah ů, v blízkosti obce Mou řínov na pozadí lesního komplexu a mimolesní zelen ě. Stožár je vizuáln ě patrný z protisvahu. Pohledová exponovanost stožáru je - 142 N+4 49,9 Ne s ohledem na blízkost obce hodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě v blízkosti polní cesty, z níž se vizuáln ě uplat ňuje zejména v severních pohledech z okraje Mou řínova. - 143 N+2 48,0 Ne slabý Pohledová exponovanost stožáru je s ohledem na blízkost obce hodnocena jako slabá.
139 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě na svahu s pozadím lesa a je patrný pouze z dálkových pohled ů. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost hodnocena jako malá až žádná. - 144 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě na svahu s pozadím lesa. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost je proto hodnocena jako malá až žádná. - 145 N+4 49,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě u zpevn ěné cesty, kde je vizuáln ě působící z krátkých vzdáleností. Jinak je stožár patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena - 146 N+2 48,0 Ne jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěný v orné p ůdě na svahu s pozadím lesa. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost hodnocena jako malá až žádná. - 147 N+2 48,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě na svahu s pozadím lesa je pozorovatelný R20a 148 RV +4 48,0 Ne žádný 170 ze zpevn ěné cesty, kde je vizuáln ě působící z krátkých vzdáleností.
140 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Jinak je stožár patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na okraji PR Mušenice v orné p ůdě bez zásadního vlivu na sledované hodnoty. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je hodnocena jako slabá. - 149 N+0 46,0 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě na úpatí svahu bez kontaktu s okolím. Stožár je pozorovatelný pouze z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 150 N+2 48,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v ovocném sadu sloužící jako pastvina. Stožár je částe čně tímto sadem clon ěný. Stožár se uplat ňuje z přístupové cesty k Jalovému dvoru. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost - 151 N+2 48,0 Ano i p řes zna čnou návšt ěvnost místa vyhodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v ochranném pásmu (travní porost) PP Jalový dv ůr bez patrného vlivu. Stožár je blízkým pohled ům krytý okolní vegetací. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost slabá. - 152 N+2 48,0 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
141 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu je krytý okolní vegetací. Stožár je mimo vizuální dosah z běžn ě užívaných míst díky lesnímu porostu i vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová R21 153 RV 150 +4 48,0 Ne exponovanost stožáru je minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě zvln ěného reliéfu u polní cesty na pozadí lesního komplexu. Stožár je pozorovatelný pouze z dálkových pohled ů. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová - 154 N+2 48,0 Ne exponovanost vyhodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár umíst ěný v orné p ůdě zvln ěného reliéfu je krytý okolní vegetací. Stožár je mimo vizuální dosah z běžn ě užívaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 155 N+2 48,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě zvln ěného reliéfu u polní cesty na pozadí lesního komplexu. Jinak je stožár pozorovatelný pouze z dálkových pohled ů. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová - 156 N+2 48,0 Ano exponovanost vyhodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na okraji zahrádká řské kolonie u obce Nížkovice. - 157 N+8 53,9 Ano Stožár bude ovliv ňovat tuto plochu zejména z blízkých pohled ů. Díky silný poloze na svahu a okolní vegetaci je částe čně kryt bezprost ředním
142 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu pohled ům. Vizuální vliv daného stožáru na posuzované charakteristiky území je hodnocen jako silný. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn u komunikace č. I/54. Stožár je však zárove ň clon ěný vegetací lesa a okolních remíz. Stožár je z komunikace I/54 nepozorovatelný. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako slabá. - 158 N+2 48,0 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě zvln ěného reliéfu bez vlivu na okolí. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost malá až žádná. R22 159 RV +0 44,0 Ne žádný 150 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě zvln ěného reliéfu mimo dosah vliv ů. Stožár je patrný pouze z dálkových pohled ů. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost malá až žádná. - 160 N+0 46,0 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Poloha stožáru je nedaleko exponované místní komunikace propojující obce Kobe řice u Brna a Nížkovice se silným projevem pro - 161 N+4 49,9 Ne projížd ějící pozorovatele. Díky výskytu odpo činkového místa se silný sakrální stavbou je jeho pohledová exponovanost hodnocena jako silná.
143 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v blízkosti božích muk a užívané turistické cesty, kde se bude významn ě projevovat vzhledem k charakteru ovlivn ěného místa. Pohledová exponovanost je z výše uvedeného důvodu - 162 N+4 49,9 Ne hodnocena jako silná. silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na okraji zahrádká řské kolonie. Stožár bude ovliv ňovat tuto rozsáhlou plochu zejména z blízkých pohled ů. Stožár je patrný i z dálkových pohled ů od okraje obce Kobe řice u Brna. Pohledová exponovanost je z výše uvedeného d ůvodu hodnocena jako - 163 N+6 51,9 Ano silný silná. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn na okraji zahrádká řské kolonie a lesa. Stožár bude ovliv ňovat tuto rozsáhlou plochu z bezprost řední blízkosti. Z tohoto důvodu je jeho pohledová exponovanost hodnocena jako silná. - 164 N+6 51,9 Ano silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v míst ě teras a opušt ěných lad, clon ěný od exponovaných míst skrytý i p řed dálkovými pohledy. Z tohoto důvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako slabá. - 165 N+4 49,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
144 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár je umíst ěn v orné p ůdě zvln ěného reliéfu, clon ěný od exponovaných míst částe čně skrytý i p řed dálkovými pohledy. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako - 166 N+6 51,9 Ano slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v orné p ůdě zvln ěného reliéfu patrný z dálkových pohled ů bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. R23 167 RV +4 48,0 Ne žádný 120 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve svažitém území stranou od exponovaných míst bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 168 N+0 46,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významně uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve velkých blocích orné p ůdy. Stožár je vizuáln ě slab ě exponovaný z blízkých komunikací, odkud je viditelný. Z tohoto důvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako slabá. - 169 N+6 51,9 Ano Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn ve velkých blocích orné p ůdy. Stožár je vizuáln ě slab ě exponovaný z procházejících komunikací. Stožár je částe čně - 170 N+2 48,0 Ne krytý okolní vegetací a je patrný i z dálkových pohled ů od silnic. slabý Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako slabá.
145 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve velkých blocích orné p ůdy. Stožár je vizuáln ě slab ě exponovaný z procházejících komunikací, odkud je viditelný. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako - 171 N+8 53,9 Ne slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve velkých blocích orné p ůdy. Stožár je vizuáln ě slab ě exponovaný z procházejících komunikací, odkud je viditelný. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako slabá. - 172 N+4 49,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn ve velkých blocích orné p ůdy. Stožár je vizuáln ě slab ě exponovaný z procházejících komunikací, odkud je viditelný. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost vyhodnocena jako slabá. - 173 N+6 51,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn na okraji svahu s vinicemi. Stožár je vizuáln ě pozorovatelný z rozsáhlého území, s nízkým vlivem díky vzdálenosti - 174 N+6 51,9 Ne od exponovaných míst. Stožár je patrný i z dálkových pohled ů silný ze silnice v protisvahu. Z tohoto d ůvodu je jeho pohledová exponovanost hodnocena jako silná.
146 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Pozice stožáru je ve velkých blocích orné p ůdy a zvln ěném reliéfu. Stožár je vizuáln ě exponovaný z místní komunikace mezi obcemi Otnice a Lov čičky, odkud je viditelný. Z tohoto d ůvodu je jeho - 175 N+0 46,0 Ne pohledová exponovanost hodnocena jako silná. silný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Pozice stožáru je ve velkých blocích orné p ůdy, p řičemž zvln ěný reliéf snižuje jeho vizuální vliv. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. - 176 N+0 46,0 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Pozice stožáru je ve velkých blocích orné p ůdy a zvln ěném reliéfu. Stožár je vizuáln ě exponovaný z komunikace č. II/418, z které je siln ě patrný p ři pr ůjezdu. Pohledová exponovanost je proto vyhodnocena jako silná. R24 177 RV +0 44,0 Ne silný 90 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Pozice stožáru je ve velkých blocích orné p ůdy. Stožár je slab ě exponovaný z procházejících komunikací při dálkových pohledech. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. - 178 N+4 49,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje.
147 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Stožár je umíst ěn v blízkosti vinohrad ů a záhumenek na hran ě svahu. Stožár je patrný z dálkových pohled ů i z údolí. Pohledová exponovanost je proto vyhodnocena jako silná. - 179 N+8 53,9 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu silný ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Pozice stožáru je ve velkých blocích orné p ůdy na svahu. Stožár je patrný z údolní polohy a dálkových pohled ů od obce Otnice. Pohledová exponovanost je proto vyhodnocena jako slabá. - 180 N+2 48,0 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve svažitém území stranou od exponovaných míst. Stožár je patrný z dálkových pohled ů bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je - 181 N+2 48,0 Ne minimální. žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve svažitém území. Stožár je patrný z dálkových pohled ů bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. R24a 182 RV +2 46,0 Ano žádný 170 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve svažitém území stranou od exponovaných míst. Stožár je patrný z dálkových pohled ů bez vlivu na základ ě vzdálenosti - 183 N+6 51,9 Ano žádný od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální.
148 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn ve svažitém území patrný z dálkových pohled ů bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 184 N+6 51,9 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Pozice stožáru je ve velkých blocích orné p ůdy v dosahu místní komunikace se slabým projevem z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. - 185 N+4 49,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významně uplat ňuje. Pozice stožáru je ve velkých blocích orné p ůdy v dosahu místní komunikace se slabým projevem při pohybu na této komunikaci. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. - 186 N+4 49,9 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru dalších elektrovod ů stranou od exponovaných míst bez vlivu na základ ě vzdálenosti od exponovaných míst. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 187 N+6 51,9 Ne žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Pozice stožáru ve velkých blocích orné p ůdy a ve zvln ěném reliéfu. R25 188 RV +24 67,6 Ne slabý 150 Uplatn ění stožáru v dálkových pohledech není ve srovnání
149 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu s následujícím významné, a to díky umíst ění na plochém h řbetu. Stožár je umíst ěn na za čátku soub ěhu n ěkolika elektrovod ů, které následn ě zaús ťují do TR Sokolnice. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru několika elektrovod ů na horizontu, kde se uplat ňuje v dálkových pohledech. Jeho význam zaniká v koridoru v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV, i když díky svému konstruk čnímu typu m ůže z některých úhl ů pohledu dominovat. Pohledová exponovanost je proto R26 189 RV +24 67,6 Ne silný 150 vyhodnocena jako silná. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru elektrovod ů stranou od exponovaných míst. Jeho význam zaniká v koridoru v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV, i když díky svému konstruk čnímu typu m ůže z některých úhl ů pohledu - 190 N+4 49,9 Ne dominovat. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území v soub ěhu s dalšími vedeními - 191 N+0 46,0 Ano 400 kV a 220 kV stranou od exponovaných míst s minimálním žádný vizuálním vlivem. Pohledová exponovanost stožáru je minimální.
150 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV stranou od exponovaných míst s minimálním vizuálním vlivem zejména z dálkových pohled ů. Pohledová exponovanost stožáru je minimální. - 192 N+2 48,0 Ano žádný Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení. Stožár je krytý vegetací řeky Litavy (Cézavy), která snižuje jeho vnímání v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. - 193 N+6 51,9 Ano slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV stranou od exponovaných míst se slabým vlivem na okolí. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. - 194 N+2 48,0 Ne Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení. R26a 195 RV 170 +0 44,0 Ne Stožár k říží komunikaci č. II/416, z které se vizuáln ě uplat ňuje. silný Zárove ň je jeho vliv stírán p říslušností ke koridoru elektrovod ů, kde
151 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu je veden v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV. Pohledová exponovanost je proto vyhodnocena jako silná. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení, bez výrazného projevu v kontextu s ostatními stožáry koridoru elektrovod ů. Jedná se o soub ěh s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. - 196 N+6 51,9 Ne slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení, bez výrazného projevu v kontextu s ostatními stožáry koridoru elektrovod ů v plochách orné p ůdy. Jedná se o soub ěh s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV, ve kterých m ůže typ t ěchto stožár ů - 197 N+0 46,0 Ne dominovat. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. slabý Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení, bez výrazného projevu v kontextu s ostatními stožáry koridoru elektrovod ů v plochách orné p ůdy. Stožár je patrný z procházející - 198 N+2 48,0 Ano cesty a místní komunikace. Jedná se o soub ěh s dalšími vedeními slabý 400 kV a 220 kV, ve kterých m ůže typ t ěchto stožár ů vzhledem k vyvýšenému místu dominovat. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá.
152 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV u místní komunikace, z které se vizuáln ě projevuje v kontextu s ostatními stožáry, nad kterými však nedominuje. Jeho poloha mezi obcí Sokolnice a Telnice jej však vizuáln ě exponuje zejména ve vztahu k místní komunikaci. Pohledová exponovanost je - 199 N+2 48,0 Ano slabý vyhodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV mezi obcí Telnice a Sokolnice. Stožár se projevuje z místních komunikací. Jeho vliv snižuje vegetace podél toku a cesty, která jej částe čně cloní z některých úhl ů pohledu. Vizuáln ě je však stožár výrazný z procházející místní stezky mezi obcí Telnice - 200 N+4 49,9 Ano slabý a Sokolnice. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení, kde se nemá šanci vizuáln ě projevit v kontextu s ostatními stožáry. Soub ěh s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV stírá jeho význam a to - 201 N+2 48,0 Ano i vzhledem k procházejícím komunikacím a blízkosti obce Telnice slabý a Sokolnice. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné
153 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Nový stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení p řed rozvodnou v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV. Stožár je situován v blízkosti komunikace č. II/380, z které je patrný. Stožár se projevuje jako sou část koridoru vedení, kde jeho vliv zaniká na pozadí rozvodny a dalších stožár ů. Pohledová R26b 202 RV +6 49,9 Ne slabý 150 exponovanost je vyhodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Nový stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení p řed rozvodnou v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV a 220 kV. Stožár je situován v blízkosti komunikace č. II/380, z které je patrný. Stožár se projevuje jako sou část koridoru vedení. I p řes jeho Ano (nové nové umíst ění se výrazn ě neprojevuje v koridoru dalších vedení ani R27 203 RV 150 +0 44,0 zaúst ění do TR v kontextu rozvodny Sokolnice a to i p řes blízkost komunikace slabý Sokolnice) č. II/380. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplatňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Nový stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část koridoru vedení p řed rozvodnou v soub ěhu s dalšími vedeními 400 kV Ano (nové a 220 kV. Stožár vizuáln ě zaniká v kontextu ostatních elektrovod ů - 204 N+0 46,0 zaúst ění do TR a díky pozadí samotné rozvodny a komunikace č. II/380. Pohledová slabý Sokolnice) exponovanost je vyhodnocena jako slabá. Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné
154 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Výška Zm ěna umíst ění Lomový Nové č. Typ stožáru stožáru oproti Popis vlivu na krajinný ráz Vliv bod stožáru stožáru [m] stávajícímu stavu scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Nový stožár je umíst ěn v rovinatém území jako sou část energetické infrastruktury před rozvodnou Sokolnice. Stožár vizuáln ě zaniká v kontextu ostatních elektrovod ů a to i z pohled ů od komunikace Ano (nové č. II/380. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. R28 205 RV +0 44,0 zaúst ění do TR slabý 170 Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu Sokolnice) ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami. Vstupní Portál rozvodny Sokolnice situovaný v rovinatém území jako sou část rozvodny. Na pozadí infrastruktury rozvodny bez vizuálního Ano (nové vlivu na okolí. Pohledová exponovanost je vyhodnocena jako slabá. TR_SO - - - zaúst ění do TR Umíst ěním vedení zvn nedojde k neúnosnému zhoršení stavu slabý K Sokolnice) ve smyslu ovlivn ění krajinného rázu oblasti nebo místa. V krajinné scén ě se tento prvek již významn ě uplat ňuje a je dopln ěn dalšími technickými stavbami.
155 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Vyhodnocení vliv ů – souhrn Zám ěr se nachází v zna čně pozm ěněné a intenzivn ě využívané krajin ě. Zasahuje do přírodního parku Ždánický les a prochází okrajem p řírodního parku Ch řiby. Na dohled je pak od p řírodního parku Záhlinické rybníky. P řírodní park Ch řiby je dot čen pr ůchodem vedení mezi stožáry č. 61 - 72. P řírodní park Ždánický les protíní pr ůsek elektrovodu mezi stožáry č. 116 - 161, č. 163 - 165 a č. 175 - 178. Ve všech p řípadech jde o zachování stávající trasy elektrovodu, tj. budou zde zachovány ší řky a délky pr ůsek ů stromovou vegetací a lesy. Výjimku tvo ří krátký úsek s posunem trasy u Nevojic (Ždánický les), kdy zde bude osa vedení a tím i trasa ochranného pásma posunuta v řádu metr ů, což nezp ůsobí žádný znatelný zásah do hodnot území. Zám ěr zdvojení vedení zvláš ť vysokého nap ětí V417/817 se ve stávající trase v prostoru vymezených (dot čených) krajinných prostorech uplatní spíše subjektivn ě. To platí p ředevším pro část vedení, kde nové vedení využívá stávajících stožárových míst, a tedy i stávající trasy. Částe čně to platí i pro p ředpokládanou novou trasu od dálnice D55 po rozvodnu Otrokovice (stožáry č. 23 - 1). Zde dochází k soub ěhu s elektrovodem V418/818, V498/499 a vedením 110 kV v zem ědělské krajin ě, která není z pohledu krajinného rázu exponovaná zvýšenými hodnotami. Velikost vliv ů zdvojení vedení V417/817 na p řírodní a kulturn ě-historickou charakteristiku území p ři zachování či podobnosti trasy a p ři maximálním využití existujících stožárových míst je velmi nízká či nevýznamná. Pot řeba kácení vynucená novou trasací vedení mezi rozvodnou Otrokovice a stožárem č. 23, a u mírné zm ěny trasy u stožár ů č. 126 - 128 u Nevojic, představuje jediný zásah do zelen ě po celé délce vedení, a lze jej považovat za minimální vzhledem k omezenému výskytu zelen ě v prvním úseku a minimálním záborem v řádu metr ů v druhém jmenovaném p řípad ě. Nové zaúst ění trasy vedení do TR Sokolnice si zásahy do zelen ě nevyžádá. Tento dopad p ředstavující negativní vliv však nebude znamenat zásah do celkového charakteru území. Zdvojením vedení zvn nedojde k zásahu do rys ů či hodnot území, jež by znamenaly prom ěnu jeho p řírodní či kulturn ě-historické charakteristiky. Navržený zám ěr nevyvolá neúm ěrný st řet s přírodními či kulturn ě-historickými hodnotami krajinného rázu jedine čné cennosti či zásadního významu. Relevantní vliv plánovaného zám ěru lze spat řovat z pohledu možného ovlivn ění vizuální charakteristiky území, vyplývající ze zm ěny použité konstrukce p říhradových stožár ů, jako prvk ů vytvá řejících v některých částech trasy vedení prostorové dominanty. Oproti stávajícímu stavu jde ve v ětšin ě p řípad ů o stožáry vyšší. Z hlediska vlivu na krajinný ráz lze tak jako nejvýznamn ější vliv hodnotit zvýrazn ění stožárových konstrukcí v krajinné scén ě díky zvýšení jejich projevu v pohledech ze st ředních vzdáleností práv ě z d ůvodu zm ěny stožárové konstrukce a z toho plynoucí navýšení stožár ů a zvýšení rozp ětí výložník ů oproti stávajícímu stavu. Vizuální ú činek bude vždy v konkrétní pozici – ve stožárovém míst ě v trase V417/817 specifický. Trasa V417/817 prochází v naprosté v ětšin ě zem ědělskou velkoplošn ě POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení obhospoda řovanou krajinou s rozlehlými enklávami orné p ůdy a nízkým podílem lesa i mimo lesní zelen ě. Na své trase vedení několikrát prochází lesním porostem, a to zejména okrajem komplexu les ů Ch řiby a Ždánický les, ale také fragmentem luh ů řeky Moravy. Jde však o existující pr ůseky s výjimkou drobné zm ěny trasy u Nevojic popsané výše. Z mimo lesní zelen ě pak elektrovod protíná pouze liniové aleje či meze. I zde jde, až na po čátek, lokalitu u Nevojic a konec trasy před rozvodnou Sokolnice, o stávající pr ůseky. Výjime čně se vedení přibližuje k sídl ům. Zřetelné vizuální uplatn ění stávajících stožár ů se b ěžn ě pohybuje v řádu 1 až 1,5 km, místy přesahuje 2 km (s výjimkou pohled ů v ose vedení, kde je logicky v ětší) v pohledech, kde je vedení umíst ěno na horizontech. D ůležitou okolnost v některých místech zde p ředstavuje zřetelná absence optických p řekážek (p řehlednost krajinné scény), které by bránily uplatn ění stávajících stožárových konstrukcí – trasa procházející volnou krajinou. To je v kontrastu s místy, z kterých jsou stožáry vnímané proti svah ům či kryté vegetací. V případ ě nového typu příhradových stožárových konstrukcí s v ětší výškou lze potenciáln ě čekat velikost vizuáln ě dot čeného území v ětší, reáln ě však viditelnost zdvojeného vedení zasáhne podobn ě velké území. Stávající optické bariéry omezí vizuální uplatn ění i posuzovaného dvojitého vedení. V rámci vizuáln ě dot čeného území (DoKP) bude posílen projev stávajících technicistních dominant – stožár ů vedení zvn, v díl čím úseku v okolí dálnice rovn ěž použitím barevného zvýrazn ění. Viditelnost vodi čů je relativn ě nízká, uplat ňují se pouze v pom ěrn ě malé vzdálenosti (stovky metr ů), instalace výstražných koulí na zemnící lana projev v dot čeném úseku u dálnice posílí, nevyvolá však nep řípustné ovlivn ění vizuálních vlastností území. Instalace výstražných koulí na zemnící lana a p řípadné barevné provedení stožár ů v blízkosti dopravní infrastruktury bude řešena až v dalším stupni projektové p řípravy zám ěru. Po čátek a konec posuzované trasy V417/817 je význa čný kumulací vzdušných vedení elektrovod ů v důsledku jejich zhušt ění v blízkosti trafostanic. V prvním p řípad ě u TR Otrokovice se jedná v případ ě realizace dalších plánovaných vedení 400 kV (V418/818 a V498/499) o vznik nového koridoru. V případ ě TR Sokolnice pak jde o zm ěnu v koridoru stávajícím. Mezi stožáry č. 1 (R1) až 13 (R3) se jedná o novou trasu spojenou se vznikem koridoru vedení, který se u posledního stožáru rozd ěluje na individuální trasy. Jedná se o budoucí kumulaci t ří elektrovod ů 400 kV a stávajícího elektrovodu 110 kV. V sou časnosti je v území umíst ěno vedení V417/418 na stožárech tvaru Donau, konstruk čně stejných se stožáry tvaru Dunaj. Nejsiln ější ú činek uvažovaného zám ěru nastane z hlediska vizuální charakteristiky území - potenciálního ovlivn ění prostorových vztah ů v souvislosti s kumulací vliv ů všech plánovaných zám ěrů v tomto prostoru spolu s existujícím vedením 110 kV. Zásah do prostorového uspo řádání krajiny nebude v rámci celého vymezeného KP A totožný se stávajícím stavem, a to vzhledem k zesílení p ůsobení stávajícího vedení v rámci posílení p řenosové soustavy, kdy dojde ke vzniku výrazného koridoru elektrovod ů. Umíst ění stožár ů všech vedení 400 kV je
157 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení projektováno, pokud to možnosti dovolují, v zákrytu z kolmého pohledu na sdruženou trasu tak, aby byl minimalizován rušivý vliv p ři kolmých pohledech na koridor. Ve vymezeném KP A bude plánovaná trasa zdvojeného vedení V417/817 v kumulaci s vedením V418/818 a V498/499 a stávajícím elektrovodem 110 kV (stávající vedení 400 kV V417/418 bude demontováno a v budoucnu nahrazeno V498/499) v blízkosti obce Machová působit vizuáln ě rušiv ě vzhledem k obci pouze v blízkosti stožáru č. 11, který je viditelný z okraje řadové zástavby obce ( č. p. 81, 82, 83, 89, 91) ve vzdálenosti cca 500 m, p řípadn ě bude patrný z budovaných novostaveb, které naopak pohledy z výše zmín ěných nemovitostí zastíní. Dále mohou být patrné vrcholy stožár ů z nov ě p řipravované zástavby na západním okraji obce Machová, ale omezen ě, kryté reliéfem a vegetací lemu komunikace. Pokud budou stožáry vedení patrné z dalších částí obce, pak p řipadá v úvahu protilehlý svah zástavby ve vzdálenosti cca 800 - 900 m. Z těchto poloh budou vid ět kontury stožár ů vedení částe čně kryté reliéfem, zástavbou i vegetací. Pohledov ě exponovaný pak bude pr ůchod koridoru vedení nad silnicí č. II/438 jižn ě od obce Machová. Naopak ze silnice Machová – Tlumačov jsou výhledy na koridor krom ě jeho k řížení částe čně kryty vegetací a terénem. Z podstatné části obce nebude viditelnost koridoru elektrovodu patrná, a to vzhledem k poloze obce v mělkém údolí a vzhledem k situování v ětšiny trasy alespo ň částe čně za horizontem. Viditelnost zám ěru z protilehlé strany obce bude též minimalizována vzhledem k vzdálenosti od zám ěru, zástavb ě i vegetaci. Umíst ění stožár ů je navrženo, pokud možno v zákrytu, pro minimalizaci vlivu bo čních pohled ů. Celková ší řka koridoru je omezena na technické minimum. Soub ěhem sice dojde ke kumulaci vizuálních vjem ů p řítomností elektrovod ů, ale jejich soub ěh a vzniklé vjemy nelze pln ě s čítat. Dojde zde k prohloubení vizuálních a estetických vliv ů, které jsou ale vzhledem k poloze vedení, i vzhledem k pohledov ě exponovaným míst ům, dominantám a dalším ur čujícím charakteristikám krajinného rázu minimální. Zdvojení vedení V417/817 bude pro hodnocený obraz krajiny p řijatelné, a to i v případ ě soub ěhu s elektrovodem V418/818 v budoucnu realizovaným v částe čně paralelní trase a s elektrovodem V498/499 v budoucnu realizovaný ve stávající trase vedení V417/418 v č. elektrovodu 110 kV ve stávající trase v úseku dlouhém cca 4 km mezi TR Otrokovice (stožár č. 1) až po stožár č. 13 (R3). Soub ěhem sice dojde ke kumulaci vizuálních vjem ů přítomností tří vedení 400 kV a jednoho vedení 110 kV, ale jejich soub ěh a vzniklé vjemy nelze s čítat. Dojde zde k prohloubení vizuálních a estetických vliv ů, které jsou vzhledem k poloze vedení vzhledem k pohledov ě exponovaným míst ům, dominantám a dalším ur čujícím charakteristikám krajinného rázu přijatelné. V území se siln ě projevuje technicistní projev p řítomných elektrických vedení, vycházejících z rozvodny Otrokovice. Vzhledem k lokaci elektrovod ů na horizontu a svazích otev řené krajiny jsou elektrovody patrné i z větších pohledových vzdáleností a vnášejí tak do z některých pohled ů harmonické krajiny výrazný, vizuáln ě se projevující, technicistní prvek.
158 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Z hlediska p řírodní charakteristiky nevyvolá zdvojení vedení v plánované trase ani s ohledem na umíst ění ostatních souvisejících zám ěrů závažn ější dopady. Potenciální vlivy na kulturn ě-historickou charakteristiku území lze vylou čit. Jako zásadní je možno vnímat zesílení industriálního charakteru okolí rozvodny Otrokovice a posílení této funkce v rámci celého koridoru elektrovod ů, jelikož elektrovody spolu s rozvodnou podtrhují stávající industriální ráz tohoto území. Každopádn ě se nebude jednat o nov ě vnesený technický prvek v dot čeném krajinném prostoru, ale pouze o zesílení existující technické dominanty s výsledným efektem kumulace elektrovod ů – industriálních vliv ů v území. Tento vliv lze vzhledem k návaznosti na další technické struktury území (dálnice, aglomerace Zlín - Otrokovice) vnímat jako zesílení vizuálních vjem ů technické infrastruktury krajinného prostoru. Instalace nových vedení nebude kolizní s cennými znaky vizuální charakteristiky území (jedine čné cennosti). Umíst ěním nových vedení zvn v stávajícím koridoru elektrovod ů nenastane ani zásadní prom ěna vizuálních charakteristik území zásadního významu (prostorového uspo řádání, pozice a projevu stávajících prostorových dominant). Zdvojení vedení V417/817 bude pro hodnocený obraz krajiny p řijatelné, a to i v případ ě soub ěhu s elektrovody V418/818, V498/499 a vedením 110 kV, realizovanými v částe čně paralelní trase v úseku vedení mezi TR Otrokovice až po stožár č. 13. Všechny t ři elektrovody o nap ěť ové hladin ě 400 kV zachovávají jednotný konstruk ční styl (typ použitých stožár ů) a jsou výškov ě bez vizuáln ě patrných rozdíl ů. Další část elektrovodu v této části pak vede nov ě navrženou trasou v zem ědělské krajin ě a v soub ěhu s dálnicí D55. Ani zde se nová trasa výrazn ěji nedotkne chrán ěných zájm ů. Lze tedy konstatovat, že jak zdvojení posuzovaného vedení, tak jeho soub ěhu s plánovanými elektrovody V418/818 a V498/499 a elektrovodem 110 kV, je z hlediska ochrany krajinného rázu akceptovatelné. Trasa, kde dojde k zachování koridoru vedení s vým ěnou stožár ů v četn ě mírné zm ěny trasy u stožár ů č. 126 - 128 u Nevojic a při zm ěně polohy stožár ů před zaúst ěním do TR Sokolnice zachová stávající stav území z hlediska hodnot krajinného rázu. Zm ěna konstrukcí stožár ů a zdvojení vedení mírn ě zvýší jeho vizuální exponovanost. U TR Sokolnice se zdvojené vedení jako náhrada za sou časné stane sou částí koridoru elektrovod ů od stožáru č. 205 (R28) až po stožár č. 189 (R26), kde se vedení odd ěluje od koridoru severovýchodním sm ěrem. V počáte ční fázi tohoto úseku od TR Sokolnice se jedná o soub ěh či částe čný soub ěh několika elektrovod ů r ůzného výkonu a technologického řešení, které tvo ří výraznou industriální dominantu širšího okolí TR. Koridor prochází v blízkosti sídel Sokolnice, Telnice, Žat čany a Újezd u Brna, kdy protínají n ěkolik komunikací, z kterých jsou pro pozorovatele významn ě vnímané. Zdvojené vedení V417/817 jako náhrada stávajícího V417 je vedené ve stávající trase vn ě popsaného koridoru, který ší řkov ě nijak nem ění, čímž se stírají jeho vlivy na okolí. Typ použitého stožáru a jeho výška však bude stávajícímu koridoru, kde jsou použité r ůzné typy stožár ů, dominovat, a to p ředevším výškov ě.
159 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Vedení V417/817 bude zaúst ěno do TR Sokolnice odlišným zp ůsobem oproti stávajícímu stavu. Nový zp ůsob zaúst ění v tomto kontextu kumulace vzdušných vedení nebude pro b ěžného pozorovatele rozlišitelný. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že jak zdvojení posuzovaného vedení, tak jeho soub ěh s plánovanými elektrovody V418/818 a V498/499 je z hlediska ochrany krajinného rázu akceptovatelné. Realizací zám ěru nedojde k zásadnímu negativnu ovlivn ění krajinného rázu v územích chrán ěných ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů (p řírodní park Ch řiby a Ždánický les), ani mimo ně. Uvedené přírodní parky představují vzhledem ke své funkci ochrany lesní i nelesní zelen ě a krajinných struktur úpatí vrchovin pom ěrn ě citlivou část území z hlediska vnímání liniových staveb. Krajiná řské hodnoty, na základ ě kterých byla tato chrán ěná území vyhlášena, nebudou v důsledku navrženého zdvojení vedení významn ěji negativn ě ovlivn ěny. Z hlediska dikce zákona č 114/1992 Sb. v platném zn ění a jeho § 12, v němž je v odstavci 1 uveden p ředm ět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnn ě klasifikovat míru vliv ů následovn ě:
významné krajinné prvky slabý vliv
zvlášt ě chrán ěná území žádný vliv
kulturní dominanty krajiny žádný vliv
harmonické m ěř ítko st ředn ě silný vliv
harmonické vztahy slabý vliv
Ke snížení vizuálního projevu stožár ů je doporu čené v ěnovat pozornost barevné úprav ě stožárových konstrukcí. Otev řená polní krajina má potenciál lépe absorbovat sv ětlejší provedení stožár ů (sv ětle šedá, sv ětle zelená v matném odstínu).
Záv ěrem: S ohledem na výše uvedené skute čnosti lze konstatovat, že zdvojení posuzovaného vedení včetn ě jeho soub ěhu s plánovanými elektrovody V418/818 a V498/499 je z hlediska ochrany krajinného rázu únosné.
160 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
14 ZÁV ĚR Ze záv ěrů provedeného hodnocení významnosti zásah ů do jednotlivých znak ů (hodnot) krajinného rázu území vyplývá, že ovlivn ění hodnot krajinného rázu nedosáhne takové velikosti, která by vylu čovala uskute čnění zám ěru. Zm ěny vyvolané realizací zám ěru nesníží nep řípustn ě sou časnou kvalitu území v dot čených krajinných prostorech. Na základ ě výše uvedených skute čností lze uvažovaný zám ěr „V417/817 – zdvojení vedení“ z hlediska dopad ů na krajinný ráz a jeho ochranu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochran ě p řírody a krajiny považovat za únosný.
161 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
15 POUŽITÉ INFORMA ČNÍ ZDROJE Buká ček R., Mat ějka P. a kol. (1997): Metodika hodnocení krajinného rázu, SCHKO ČR. Culek M. a kol. (1996): Biogeografické člen ění České republiky. Enigma Praha. 347 stran. Demek, J. a kol. (1987): Zem ěpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia. 315 stran. Lipský, Z. (1999): Krajinná ekologie; pro studenty geografických obor ů, Karolinum, Praha. 129 stran. Glos J. (2010): Vymezení cílových charakteristik krajiny Jihomoravského kraje. AGERIS s.r.o. Löw, J., Míchal, I. (2003): Krajinný ráz, Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy. 552 stran. Löw, J. a kol. (2008): Územn ě-analytické podklady hl. m. Prahy, Löw & spol., s.r.o., Brno. Neuhäuslová, Z. a kol. (1997): Mapa potenciální p řirozené vegetace, Botanický ústav AV. Vorel, I., Buká ček, R., Mat ějka, P., Culek, M., Skleni čka P. (2004): Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo zm ěny využití území na krajinný ráz, ČVUT, Praha. 22 stran. Salašová A. a kol. (2005): KRAJINNÝ RÁZ ZLÍNSKÉHO KRAJE. Kategorizace významných území z hlediska krajinného rázu, stanovení citlivosti území a návrh regulativ ů. ARVITA P spol. s r.o.
Ostatní zdroje: http://www.mapy.cz http://monumnet.npu.cz http://geoportal.gov.cz
162 POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Přílohy
Seznam p říloh
Příloha č. 1: Typologie krajin
Příloha č. 2: P ůdní typy
Příloha č. 3: Územní ochrana p řírody
Příloha č. 4: Geomorfologické člen ění
Příloha č. 5: Biogeografické člen ění
Příloha č. 6: Klimatická charakteristika
Příloha č. 7: Potenciáln ě dot čené krajinné prostory
POSOUZENÍ VLIVU NA KRAJINNÝ RÁZ V417/817 – zdvojení vedení
Příloha č. 1: Typologie krajin
Příloha č. 2: P ůdní typy
Příloha č. 3: Územní ochrana p řírody
Příloha č. 4: Geomorfologické člen ění
Příloha č. 5: Biogeografické člen ění
Příloha č. 6: Klimatická charakteristika
Příloha č. 7: Potenciáln ě dot čené krajinné prostory
Vizualizace umístění stožárů na vedení V417/817
Pohled od Otnice na stožáry č. 175, 174, 173
Přechod přes PR Podsedky a pohled na stožáry č. 99/R14, 98, 97, 96, 95, 94 u Kožušic
Pohled na stožáry č. 145, 146, 147 u Rašovic
Stožáry č. 144, 145, 146 u Rašovic
Pohled na stožáry č. 95, 96, 97, 98, 99/R14, 100 při přechodu silnice č. I/50 u Kožušic
Pohled na stožáry č. 162, 163, 164, 165, 166, 167/R23, 168 nad Kobeřicemi u Brna
Pohled na stožáry č. 185, 184, 183, 182/R24a mezi Žatčany a Otnicí
Pohled na stožáry č. 200, 201, 202/R26b mezi obcemi Telnice a Sokolnice
Pohled na stožár č. 44 u obce Karolín
Pohled na stožáry č. 6, 7, 8, 9, 10 vedení V417/817 (vlevo) v souběhu s budoucím vedením V418/818 (uprostřed), vedením V498/499 (vpravo) a vedením 110 kV (úplně vpravo), v pozadí obec Machová. Pohled z cesty spojující obec Sazovice a lokalitu Buňov
Lokalita Machová
Pohled na stožáry č. 12, 13 a 14 vedení V417/817 (úplně vlevo), souběh s vedeními 400 kV V418/818 a V498/499
Pohled na stožár č. 12 vedení V417/817 (úplně vlevo), souběh s vedeními 400 kV V418/818 a V498/499
Pohled na stožár č. 11 vedení V417/817 (úplně vzadu), souběh s vedeními 400 kV V418/818 a V498/499
Pohled na stožár č. 12 vedení V417/817 (úplně vlevo), souběh s vedeními 400 kV V418/818 a V498/499