ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ORP MĚLNÍK AKTUALIZACE 2016

část B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

OBJEDNATEL : Město MĚLNÍK

ZPRACOVATEL ÚAP : HRDLIČKA spol. s r.o. Tetín 45 266 01 Beroun

ZPRACOVATEL RUR : Atelier městského inženýrství s.r.o. Velká Dominikánská 19 412 01 Litoměřice

Projektant RUR : Ing. Petr Hrdlička a kolektiv

[ 2 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Obsah dokumentace: B.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území ...... 4 B.1.1 SWOT analýza území ORP dle tematických okruhů ...... 6 B.1.2 Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí...... 32 B.1.3 Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj území ...... 43 B.1.4 Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území ...... 55 B.1.5 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel a příznivé životní prostředí...... 68 B.2 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích ...... 71 B.2.1 Priority a záměry ORP Mělník v územně plánovací činnosti ...... 71 B.2.2 Regionální problémy - problémové listy PL1 - PL 13 ...... 74 B.2.3 Problémy k řešení na území jednotlivých obcí ORP Mělník ...... 76 Schémata : Schéma č. 1.1 Správní obvod ORP …………………………………………………………………………………………………...... 5 Schéma č. 1.1.1.1 Zdroje nerostných surovin…………………………………………………………………………………………….. . 8 Schéma č. 1.1 2.1 Ochrana vod ………………………………………………………………………………………………………...... 11 Schéma č. 1.1.2.2 Území ohrožené povodněmi ………………………………………………………………………………………… 12 Schéma č. 1.1.4.1 Velkoplošná chráněná území, NATURA 2000……………………………………………………………………… 16 Schéma č. 1.1.6a.1 Dopravní infrastruktura……………………………………………………………………… ...... 23 Schéma č. 1.1.6b.1 Obslouženost obcí splaškovou kanalizací……………………………………………………………………… .... 26 Schéma č. 1.1.6b.2 Plynofikace obcí……………………………………………………………………… ...... 27 Kartogramy : Kartogram č. 1.2.1 Ekologická stabilita území obce ...... 36 Kartogram č. 1.2.2 Míra urbanizace ...... 37 Kartogram č. 1.2.3 Míra zalesnění území ...... 38 Kartogram č. 1.2.4 Intenzita zemědělské výroby ...... 39 Kartogram č. 1.2.5 Míra fragmentace krajiny ...... 40 Kartogram č. 1.2.6 Poloha v záplavovém území ...... 41 Kartogram č. 1.2.7 Celkové vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí ...... 42 Kartogram č. 1.3.1 Situace na trhu práce ...... 48 Kartogram č. 1.3.2 Sídelní předpoklady rozvoje ...... 49 Kartogram č. 1.3.3 Rozvinutost podnikatelského prostředí ...... 50 Kartogram č. 1.3.4 Intenzita bytové výstavby ...... 51 Kartogram č. 1.3.5 Pracovní přitažlivost obce ...... 52 Kartogram č. 1.3.6 Kvalifikační potenciál ...... 53 Kartogram č. 1.3.7 Celkové vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj ...... 54 Kartogram č. 1.4.1 Stabilita osídlení ...... 59 Kartogram č. 1.4.2 Demografická vitalita obce ...... 60 Kartogram č. 1.4.3 Předpoklady k progresivnímu demografickému vývoji ...... 61 Kartogram č. 1.4.4 Migrační atraktivita ...... 62 Kartogram č. 1.4.5 Míra sociální integrace obyvatel ...... 63 Kartogram č. 1.4.6 Kvalita životních podmínek ...... 64 Kartogram č. 1.4.7 Celkové hodnocení soudržnosti společenství obyvatel ...... 65 Kartogram č. 1.5.1 Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území ...... 70 Problémové listy: Problémové listy PL 1 – PL 13 ...... 119 - 127 Grafická příloha Problémový výkres 1 : 50 000

[ 3 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1 Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území ÚVOD Řešené území ORP Mělník se nachází na severní hranici Středočeského kraje na rozmezí Ústeckého a Libereckého kraje. ORP Mělník zahrnuje území 39 obcí a 82 katastrálních území o celkové rozloze 456,6 km2. Centrum osídlení tvoří okresní město Mělník, bývalé sídlo okresního úřadu. Lokálním centrem pro oblast Kokořínska je město Mšeno. Jedná se o geograficky i funkčně pestré území, které zahrnuje úrodnou zemědělskou půdu Polabí, největší energetický zdroj Středočeského kraje, soutok dvou českých nejvodnatějších řek, plochy vinic i poměrně rozsáhlou turisticky atraktivní oblast Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. V rámci Středočeského kraje byla zpracována řada rozvojových programů a koncepcí které budou sloužit jako podklad při územně plánovací činnosti na území ORP Mělník. Jedná se zejména o následující podklady: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014 - 2020 Koncepce hospodaření s odpady – schválena Zastupitelstvem kraje dne 5. 12. 2002 Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji – schválen Zastupitelstvem kraje dne 17. 9. 2007 Aktualizace generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje (2008) Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje – vydány ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje nařízením č. 3/2008 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje do roku 2015 včetně schválených změn Povodňový plán Středočeského kraje – schválil Ústřední povodňový orgán (MŽP) potvrzením souladu s Povodňovým plánem ČR dne 17. 12. 2004 a následné aktualizace Územní energetická koncepce Středočeského kraje – schválena Zastupitelstvem kraje dne 18. 2. 2005 a její vyhodnocení Návrh střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ve Středočeském kraji na období 2012-2013 Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje a jeho vyhodnocení Koncepce zdravotnictví Středočeského kraje (březen 2004) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ve Středočeském kraji do roku 2015 (leden 2012) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016 – schválena usnesením Zastupitelstva kraje dne 24. 4. 2006 ÚAP Středočeského kraje – 3. úplná aktualizace projednaná zastupitelstvem kraje 22.9.2015 ÚAP – Rozbor udržitelného rozvoje území Středočeského kraje – vyhodnocení podkladů pro rozbor – Textová část Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Plán oblasti povodí Dolní Vltavy (schválen zastupitelstvem kraje 30.11.2009) Plán oblasti povodí Ohře a dolního Labe (schválen zastupitelstvem kraje 30.11.2009)

[ 4 ]

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1 SWOT analýza území ORP dle tematických okruhů B.1.1.1 Horninové prostředí a geologie Ochrana nerostného bohatství, tzn. neživé části přírody, na rozdíl od ochrany všech ostatních částí přírody není zaměřena na ochranu před jeho ohrožením a zničením. Nerostné bohatství je chráněno (dle Horního zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů) proto, aby nebylo v budoucnu znemožněno jeho využití. Ke znehodnocení nerostných zdrojů může dojít v případě, že povrch ložiska je využit pro stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním ložiska (§ 18 Horního zákona). Část zásob pak zůstává vázána v ochranném pilíři stavby. Nerostné bohatství tvoří ložiska vyhrazených nerostů („výhradní ložiska“), která jsou ve vlastnictví státu, a ložiska nevyhrazených nerostů („nevýhradní ložiska“), která jsou součástí pozemku, jehož vlastníkem může být libovolná právnická či fyzická osoba. V důsledku změn v legislativě existují v současnosti i výhradní ložiska nevyhrazených nerostů. Jsou to taková ložiska nevyhrazených nerostů (obvykle stavebního kamene, písků, štěrkopísků), o kterých bylo dříve (před novelou Horního zákona č. 541/1991 Sb.) rozhodnuto, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství. K těmto ložiskům je přistupováno jako ke „standardním“ výhradním ložiskům, přestože obsahují nevyhrazené nerosty. Ochrana výhradního ložiska před znemožněním či ztížením jeho dobývání v budoucnu se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území. Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití území především prostřednictvím těchto faktorů:  zdroje nerostných surovin  poddolovaná území  svahové deformace (sesuvy)  stará důlní díla

Zdroje nerostných surovin Významnými těžitelnými ložisky na správním území ORP Mělník jsou ložiska černého uhlí (výhradní ložisko černého uhlí Mělnická pánev – oblast mezi Mělníkem a Benátkami n.J. v okresu Mladá Boleslav, pro které bylo stanoveno CHLÚ Bezno) a ložiska štěrkopísků. Jedná se o rozsáhlá ložiska, v případě černého uhlí je zásadní konflikt ložiska s významným zdrojovým územím podzemních vod (problémový list PL 13). V případě štěrkopísků se jedná o velké množství ložisek, velmi často těsně na sebe navazujících. Zatímco k těžbě černého uhlí v minulosti nedocházelo, v současnosti není ložisko v žádné jeho části otevřeno (není stanoven dobývací prostor) a v nejbližší budoucnosti se otevření nepředpokládá, problematika těžby štěrkopísků je v rámci správního území ORP Mělník velmi významná (problémový list PL 10). Území v ORP Mělník je součástí širší zdrojové oblasti štěrkopísků, vázané na terasové akumulace Labe, Vltavy a Jizery, která představuje jedinou významnou zdrojovou oblast štěrkopísku v rámci Středočeského kraje a zároveň také jednu z nejvýznamnějších v rámci Česka. Pro území ložisek štěrkopísků na Mělnicku jsou charakteristické:  kvalitní zemědělská půda  zásoby podzemních vod  mimořádná exponovanost území při povodňových situacích  nízká lesnatost území

[ 6 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Vzhledem k tomu, že značná část zásob štěrkopísku v tomto prostoru se nachází pod hladinou podzemní vody, je těžba zpravidla spojena s trvalou ztrátou kvalitní zemědělské půdy a se vznikem nových vodních ploch. V řadě ložisek probíhala v minulosti drobná povrchová těžba v „pískovnách“, které v současnosti již nejsou využívány a rekultivační práce těžbou dotčených ploch nebyly provedeny či dokončeny (např. ložisko Vraňany cca 1 km severozápadně od obce Lužec n. Vlt. mezi obcemi Vraňany a Jenišovice). „Studie limitů těžby štěrkopísku v prostoru soutoku Labe a Vltavy“ (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, 2004) doporučila umožnit dílčí rozšíření těžby u Vliněvsi. U Čečelic se jedná o těžbu štěrkopísků probíhající v lokalitě na hranici správního území ORP Mělník cca 2 km jihovýchodně od obce. Geologie ložiska je geneticky úzce vázána na mohutnou akumulační činnost toku Labe, na spodnoturonském podloží jsou uloženy terasové sedimenty Labe, reprezentované písčitými a štěrkovými náplavy. Menší ložisko štěrkopísků je těženo povrchově u Nebužel. Vzhledem k tomu, že se jedná o regionálně významné problémy, je ložiskům štěrkopísků věnován problémový list PL10 a ložisku černého uhlí problémový list PL13. Ložiska černého uhlí a štěrkopísků jsou přehledně zakreslena ve schématu č. 1.1.1.1. U Mšena se nachází menší vytěžené ložisko cihlářských surovin, větší ložisko cihlářských surovin je u Nebužel (ve spojitosti s ložiskem štěrkopísků). Stará důlní díla, poddolovaná území a svahové deformace (sesuvy) se na správním území ORP Mělník vyskytují pouze v nevýznamném rozsahu.

Tabulka B.1.1.1 SWOT Horninové prostředí a geologie

Silné stránky Slabé stránky

 četná ložiska štěrkopísků (některá  absence výskytu dalších druhů těžena) nerostných surovin  rozsáhlé ložisko černého uhlí (netěženo)  malý rozsah starých důlních děl, poddolovaných území, svahových deformací

Příležitosti Hrozby

 uchování podstatné části existujících  masivní exploatace nerostného zdrojů neobnovitelných nerostných bohatství v krátkém časovém surovin pro případné využití příštími horizontu generacemi  snížení požadavků na dobývání nerostných zdrojů v důsledku rozvoje recyklace stavebního odpadu

[ 7 ]

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.2 Vodní režim Řešené území se nachází na soutoku dvou nejdelších a nejvýznamnějších českých řek Vltavy a Labe. Souběžně s tokem Vltavy vede řešeným území Vraňansko – Hořínský plavební kanál, který ústí samostatně do Labe naproti mělnickému zámku. Severovýchodní část řešeného území odvodňují dva vodní toky Pšovka protékající Kokořínským dolem a Liběchovka přicházející do řešeného území v obci . Na jihu řešeného území – mezi územími obcí Byšice a Čečelice protéká Košátecký potok. Všechny uvedené vodní toky jsou vodohospodářsky významnými vodními toky dle vyhl. č.470/2001 Sb. Větší část řešeného území (pravý břeh Labe a západní okraj) spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída vyhlášené v nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Území na levém břehu Labe náleží ke zranitelným oblastem dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na poměrně rozsáhlém území byla stanovena ochranná pásma vodních zdrojů. Jedná se o vodní zdroj Mělnická Vrutice, skládající se z velkého množství jímacích objektů svedených do čerpací stanice Mělnická Vrutice (umístěné v k.ú. Jenichov). Druhým vodním zdrojem se stanovenými ochrannými pásmy je zdroj Liběchovka s jímacími objekty v údolí Liběchovky. Uvedená území sloužící k ochraně vod jsou přehledně zakreslena ve schématu č. 1.1.2.1. (z ochranných pásem vodních zdrojů jsou zakreslena plošně nejrozsáhlejší vnější pásma). Vysoké odběry podzemní vody ze zdroje Mělnická Vrutice způsobují nestabilitu vodního režimu v povodí Pšovky (viz PL8). Vzhledem ke geografickým podmínkám ORP je velmi důležitou oblastí vodního režimu ochrana před povodněmi. Pro vodní toky Labe, Vltavy, Liběchovky, Pšovky i Košáteckého potoka byla stanovena Vodoprávním úřadem krajského úřadu Středočeského kraje záplavová území vč.

aktivní zóny záplavového území. Záplavové území Q100 zasahuje do významné části území obcí Tuhaň, , Hořín a Lužec nad Vltavou. Pro zmírnění dopadů povodňových průtoků na zastavěné území sídel byla navržena řada protipovodňových opatření, spočívající v kombinaci pevných staveb (hrází a zdí) s mobilními opatřeními. Protipovodňová opatření na Vltavě pro ochranu obcí Hořín Lužec a Vraňany již byla realizována, opatření na Labi pro ochranu Mělníka jsou v realizaci. Kromě stanoveného záplavového území je na území ORP evidováno ještě území zasažené zvláštní povodní. Jedná se o výpočtové povodně způsobené havárií vodního díla. Zvláštní povodně byly stanoveny pro různé alternativy (havárie VD Slapy, Želivka, Orlík), plošně nejrozsáhlejší vychází zvláštní povodeň od vodního díla Orlík. Území ohrožené zvláštní povodní zasahuje téměř celé území obcí Lužec nad Vltavou, Hořín, Dolní Beřkovice a Horní Počáply. Rozsah stanoveného záplavového území a území zvláštní povodně je přehledně zakresleno ve schématu č. 1.1.2.2 Území ohrožené povodněmi. Problém záplavových území je řešen v problémovém listu PL6.

[ 9 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Tabulka B.1.1.2 SWOT Vodní režim

Silné stránky Slabé stránky

 územím protékají dvě nejvodnatější  území při soutoku řek je ohroženo české řeky záplavami  v území se nacházejí vydatné a kvalitní  povrchové i podzemní vody jsou zdroje pitné vody znečišťovány komunálními odpadními  v území vznikají nové vodní plochy vodami v sídlech bez kanalizační sítě v lokalitách po těžbě štěrkopísku a ČOV  vodní zdroje a povrchové vody jsou ohrožovány intenzivní zemědělskou činností

Příležitosti Hrozby

 možnost rozvoje rekreačního využití  nadměrné čerpání podzemních vodních nových vodních nádrží po těžbě zdrojů může ovlivnit vodní režim štěrkopísku povrchového odtoku (Pšovka)  úprava režimu odtoku povrchových vod u  nadměrné zvyšování rozsahu menších toků a v krajině zpomalováním zpevněných ploch vede ke zrychlování odtoku vody (drobné nádrže, průlehy, odtoku vody z území a tím k destabilizaci vsakovací pásy) vodního režimu

[ 10 ]

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.3 Hygiena životního prostředí Ovzduší Hlavními zdroji znečišťování ovzduší jsou Elektrárna Mělník (ČEZ, a.s.) a automobilová doprava. Ve městě Mělníce se nachází několik velkých zdrojů znečišťování (REZZO 1), na území celého ORP pak řada zdrojů středních a malých. Imisní situaci v území ORP nejvíce ovlivňují obecně špatné rozptylové podmínky (zejména v jižní části – v Mělníce je četnost výskytu bezvětří 19%), automobilová doprava, lokální topeniště na tuhá paliva, velké a střední zdroje znečištění lokalizované na území ORP a dálkové přenosy škodlivin (Spolana , další významné zdroje ve Středních a Severních Čechách). Negativní vliv Elektrárny Mělník se, vzhledem k výšce komínů, projevuje spíše daleko za hranicemi území ORP Mělník (zejména ve východním směru). Část správního území ORP Mělník se nachází ve vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) dle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o území, v němž došlo ve sledovaném období k překročení přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí (hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek). Dle posledního zveřejněného vymezení (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší), v členění dle území pověřených obecních úřadů, je do OZKO zařazeno celkem 94 % území ze správního území POÚ Mělník a 100% území POÚ Byšice. Na území POÚ Mšeno je do OZKO zařazeno cca 55 % rozlohy. Nakládání s odpady Ve správním území ORP Mělník představují největší objekty odpadového hospodářství zařízení v areálu Elektrárny Mělník (ČEZ, a.s.). V lokalitě Panský les západně od Horních Počapel je provozováno rozsáhlé úložiště popílku (kapacita v řádu desítek milionů m3) a rovněž odkaliště. Skládka komunálního odpadu je provozována jediná – na jihozápadním okraji Mšena. Jedná se o relativně malou skládku TKO. Podle Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje) je v Dolních Beřkovicích provozováno překladiště směsných komunálních odpadů a třídírna a lisovna plastů. Spalovna odpadu a zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu se na území ORP Mělník nenacházejí. Plán odpadového hospodářství stanovuje základní priority: 1) předcházení vzniku odpadů 2) materiálové využití odpadů 3) energetické využití odpadů Mezi cíli jsou uvedeny např.: 1) vytváření integrovaných systémů nakládání s komunálním odpadem obcemi nebo svazky obcí 2) přeměna současných skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady 3) snižování množství skládkovaných odpadů 4) snižování množství a podílu skládkovaných bioodpadů (BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad), rozvoj domácího a komunitního kompostování 5) zvyšování výtěžnosti separovaného sběru využitelných složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo barevné a bílé, nápojové kartony) 6) snižování množství produkovaných nebezpečných odpadů

[ 13 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Obecně není podporována výstavba skládek odpadů v nových lokalitách, skládkování odpadů bez jejich jakéhokoliv dalšího využití je považováno za nejhorší možnost, jak organizovaně nakládat s odpady. Ve všech obcích nad 1 000 obyvatel je doporučena výstavba sběrných dvorů, určených zejména ke shromažďování objemného odpadu, odpadu ze zeleně, výrobků s povinností zpětného odběru a nebezpečných složek komunálního odpadu. Staré zátěže Ve správním území ORP Mělník je evidováno několik desítek lokalit, v nichž v minulosti došlo ke znečištění životního prostředí (půdy, podzemní a povrchové vody, horninového prostředí aj.). Většinou se jedná o bývalé „obecní“ či obdobné jiné skládky z období před zavedením účinných právních norem. Výrazně méně jsou, pravděpodobně i z důvodu složitějšího zjištění, zastoupeny lokality průmyslového charakteru, sklady pohonných hmot, provozovny koncentrované zemědělské výroby aj. V evidenci MŽP je na území ORP Mělník celkem 43 lokalit „starých zátěží“, v evidenci KÚ Středočeského kraje 22 lokalit (Staré zátěže Středočeského kraje – inventarizační studie. Ochrana podzemních vod, s.r.o., Praha, 2006). Tabulka B.1.1.3 SWOT Hygiena životního prostředí

Silné stránky Slabé stránky

 vysoká kvalita životního prostředí  nízká kvalita životního prostředí v severní části území ORP (CHKO v jižní části území ORP – znečištění Kokořínsko a její východní okolí) ovzduší (vymezení OZKO), vysoká  rozvinutá soustava centrálního dopravní zátěž (hluk, emise zásobování teplem s volnou znečišťujících látek, ohrožení a kapacitou stres), neatraktivní krajinný rámec  fungující systém nakládání s odpady ploché zemědělské krajiny  snižování množství odpadů  zdevastované území prostoru EMĚ a ukládaných na skládky, tj. dále jeho okolí nevyužívaných  nevhodná lokalizace přístavu Mělník  velké množství lokalit starých zátěží Příležitosti Hrozby

 snížení zátěže obyvatelstva realizací  neřešení problémů životního některých staveb silniční dopravy prostředí v městě Mělníku a jeho  prohloubení účinnosti systému jižním a západním okolí nakládání s odpady  překročení projektovaných kapacit  řešení problémů s využitím dotačních složiště popílku v EMĚ titulů (MŽP, KÚ, EU)  kontaminace podzemních vod únikem škodlivých látek z lokalit starých zátěží

[ 14 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny je zajištěna zejména formou územní ochrany. Druhová ochrana je velmi často vyjádřena vymezením chráněného území, speciálně v případě území zařazených do soustavy NATURA 2000 (území jsou vymezena za účelem ochrany určitého druhu bioty či typu stanoviště – „předmětu“ ochrany). Problematická je tzv. obecná ochrana přírody (a krajiny), ve sféře územního plánování se uplatňující v podobě ochrany (a vytváření) územního systému ekologické stability (ÚSES) krajiny, významných krajinných prvků, krajiny jako celku (přírodní parky, obecná ochrana krajinného rázu). ÚSES, vymezovaný ve třech hierarchických úrovních (nadregionální, regionální, lokální – místní), se od svého legislativního vzniku (zákon č. 114/1992 Sb., účinnost od 1.6.1992) stal náplní územně plánovací dokumentace zásadní významnosti. Dle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) je vymezován v podobě „veřejně prospěšného opatření“. Na území ORP Mělník jsou nejvýznamnějšími územími z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1) Kokořínsko a jihovýchodní okolí Statut CHKO, navazující území na jihu PPk (Rymáň), maloplošná zvláště chráněná území (dominující PR Kokořínský Důl), Ramsar Site Mokřady Liběchovky a Pšovky, EVL NATURA 2000, funkční skladebné části ÚSES všech tří hierarchických úrovní – včetně dvou nadregionálních biocenter (Kokořínský důl, Řepínský důl). Zásadním problémem je nepůvodní druhová skladba většiny lesních porostů. 2) Lužní lesy a vlhké louky v širším území soutoku Labe a Vltavy Maloplošná zvláště chráněná území, EVL NATURA 2000, funkční skladebné části ÚSES všech tří hierarchických úrovní (u nadregionální pouze biokoridor). Zachovány pouze zbytky původních lužních lesů, často degradované nevhodným hospodařením či změnami vodního režimu („tvrdá“ forma regulace obou řek). 3) Plochy vinic na Turbovickém hřbetu Význam zejména krajinářský a historicko-kulturní. Velké množství původních vinic zaniklo, charakteristické stavby ve vinicích zanikly či existují jako ruiny.

[ 15 ]

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Tabulka B.1.1.4 SWOT Ochrana přírody a krajiny

Silné stránky Slabé stránky

 prostor CHKO Kokořínsko  umělé zalesnění podstatné části (pískovcová skalní města, hluboká území CHKO Kokořínsko smrkem, údolí – doly, mokřady Liběchovky a borovicí, v menším rozsahu i dubem Pšovky, vodní prvky zejména na červeným, borovicí černou, modřínem Pšovce) a PPk Rymáň  zničení většiny lužních lesů v nivách  existence speciálního orgánu Labe, Vltavy, dolní Pšovky ochrany přírody a zároveň odborné  kritický nedostatek vody v Pšovce státní organizace – Správy CHKO i v půdách její nivy na dolním toku Kokořínsko v důsledku neúnosného čerpání  prostor soutoku Labe a Vltavy – podzemních vod (i z důvodů čistě přírodní, krajinný a kulturně-historický komerčních) význam  „tvrdá“ forma technických úprav Labe  vinice v jižně orientovaných a Vltavy z počátku 20. století, opukových svazích na pravém břehu uplatňovaná znovu i na začátku 21. Labe (Turbovický hřbet) – význam století (opatření po povodni 2002) zejména krajinářský  degradace většiny drobných vodních toků v zemědělské krajině na meliorační kanály  intenzivně zemědělsky využívaná krajina v jihozápadní a jižní části území, s minimálním zastoupením prvků trvalé vegetace

Příležitosti Hrozby

 důsledná územní a druhová ochrana  neřešení problematiky vymezování  využití institutu ÚSES k obnově a realizování ÚSES jakožto výlučně ekologické stability zejména odborné činnosti – erudice na straně v zemědělské krajině jižní části zpracovatelů dokumentací a úředníků území ORP orgánů ochrany přírody  výsadba autochtonních druhů dřevin  realizace záměrů staveb při obnově lesa, prioritně v CHKO v přírodovědně a krajinářsky Kokořínsko významných územích  renaturalizace „ostrova“ Mrkvice  neúcta ke krajině jakožto součásti (útlum zemědělství, potenciál rozvoje přírodního a kulturního dědictví cestovního ruchu – vytvoření  úplná ztráta či podstatné snížení harmonické krajiny) významu vinařských tradic,  zvýšení diverzity přírody a krajiny uplatňujících se zásadním způsobem vodními plochami vzniklými ve vnímání typické krajiny Mělnicka v důsledku těžby štěrkopísků  obnova hrdosti lokální komunity na tradice vinařství  využití řady dotačních titulů ke zlepšení přírodního a krajinného stavu území (dosadby zeleně, revitalizace vodních toků a niv, protierozní opatření atp.)

[ 17 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

Zemědělská půda Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Podrobnosti stanovuje vyhláška MZe č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika BPEJ a postup pro jejich vedení a aktualizaci. BPEJ vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Příslušnost zemědělské půdy ke konkrétní BPEJ znamená, na základě Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996, s platností od 1.1.1997), příslušnost k jedné z pěti tříd ochrany ZPF. Třída ochrany I. zahrnuje bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, třída ochrany V. půdy s velmi nízkou produkční schopností, většinou pro zemědělské účely postradatelné. Pro půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany je Metodickým pokynem definován vysoký stupeň ochrany. Zemědělský půdní fond na území ORP Mělník má různou bonitu. V jihozápadní a jižní nížinné části, tvořené půdami v širokých nivách a na akumulačních terasách řek Vltavy a Labe, se vyskytují převážně vysoce bonitní, zemědělsky intenzivně využívané půdy (třída ochrany I. a II. – půdy na spraších, nivní půdy). Místy však na štěrkopískových terasách vznikly pouze půdy průměrné a podprůměrné bonity (třídy ochrany III., IV.). V severní části území ORP se vyskytují především písčité, málo produktivní půdy, řazené do tříd ochrany III. – V.

Les Lesem jsou dle Lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lesní porosty a pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), tj. lesními pozemky a jinými pozemky (např. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy). Výměra PUPFL na území ORP Mělník se výrazně liší mezi severní (plošně rozsáhlejší) a jižní částí území. Jižní (zejména jihozápadní) část je téměř bezlesá, s výjimkou několika fragmentů lužních lesů (dub, olše, vrby, jasan, topoly, jilm) a ojedinělých borových či akátových (výjimečně dubových) lesíků na neúživných štěrkopíscích. V severní, zemědělsky převážně hůře využitelné části území ORP, se lesní porosty vyskytují v rozsáhlých porostech. Jejich dřevinná skladba je převážně druhotná, převažuje borovice lesní, smrk ztepilý, bříza, doubravy či bučiny se zachovaly pouze ve fragmentech. Často byly plochy zalesňovány i zcela nevhodnými cizokrajnými dřevinami – borovicí černou, akátem, dubem červeným, případně i douglaskou tisolistou či borovicí vejmutovkou. Kvalita lesní půdy není v ÚAP sledována. Vyjádřena je zařazením lesní půdy (PUPFL) k lesním typům v rámci lesních plánů (LHP, LHO, OPRL). Lesy jsou v kategoriích dle Lesního zákona evidovány jako: 1) lesy hospodářské  převaha funkcí hospodářských – dřevoprodukčních  v praxi označovány jako lesy kategorie 10 2) lesy ochranné  převaha funkcí nehospodářských – ochranných  v praxi označovány jako lesy kategorie 21  v podmínkách ORP Mělník zejména lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, kde svou přítomností působí k ochraně těchto stanovišť (sutě, prudké svahy a strže apod.) – lesy subkategorie 21a

[ 18 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

3) lesy zvláštního určení  převaha funkcí nehospodářských – prioritní funkce určena zařazením k určité subkategorii  způsobem ustanovení rozlišeny na:  LZU ze zákona (§ 8, odst. 1) - v praxi označovány jako lesy kategorie 31, dále pak v subkategoriích 31a, 31b, 31c (dle písmen v § 8, odst. 1 zákona)  LZU vyhlášené (§ 8, odst. 2 zákona) - v praxi označovány jako lesy kategorie 32, dále pak v subkategoriích 32a – 32h (dle písmen v § 8, odst. 2 zákona) Tabulka B.1.1.5 SWOT Zemědělský půdní fond pozemky určené k plnění funkce lesa

Silné stránky Slabé stránky

 rozmanité přírodní podmínky vhodné  pokles přirozené úrodnosti pro tradiční zemědělskou produkci i dlouhodobě intenzivně využívaného ekologické zemědělství (zejména ZPF CHKO Kokořínsko)  úbytek ZPF v posledních 15 letech  kvalitní ZPF v Polabí  téměř úplná absence lesních porostů  silná tradice zemědělského v jižní části území ORP hospodaření, vinařství a zelinářství  vysoká náchylnost lesních  vysoce zalesněné území v severní monokultur k ekologickým kalamitám části území ORP (znečištění ovzduší, hmyzí škůdci, poškození větrem či sněhem)

Příležitosti Hrozby

 podpora extenzivních forem  pokračování úbytku zemědělské půdy zemědělského hospodaření v méně v důsledku výstavby i zalesňování příznivých podmínkách  pokračování nevyužívání zemědělské  využití zemědělské půdy k výrobě půdy k zemědělské produkci – nárůst obnovitelných energetických surovin ploch víceletých úhorů  realizace pozemkových úprav a postagrárních lad k uskutečňování obnovy a tvorby  absence údržby drenážních systémů krajiny, zvýšení její ekologické (meliorace – odvodnění) s následkem stability a retenční schopnosti trvalého zamokřování některých  zalesňování vhodně zvolených málo zemědělských ploch produktivních zemědělských půd  zvýšený výskyt extrémních situací a ostatních ploch v důsledku globální klimatické změny  obnova lesa s využitím původních (záplavy, vodní i větrná eroze) druhů dřevin  nedostatek finančních prostředků na realizaci komplexních pozemkových úprav  trvající preference smrku a borovice při obnově lesa

[ 19 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.6a Veřejná dopravní infrastruktura Území ORP Mělník zasahují veškeré typy dopravy – silniční, železniční, leteckou, říční i nemotorovou (cyklistickou a pěší). Z hlediska silniční dopravy je území obslouženo dálnicí D8 – sjezd KM 18. Územím prochází silnice I. třídy I/9 (Praha – Česká Lípa – Rumburk) a I/16 (Řevničov – Královec). Silnice I. třídy tvoří základní rámec pro obsluhu jádrového území města Mělník. Je třeba posilovat vztah Mělník – Mladá Boleslav (I/16), včetně plánovaných přeložek úseků mimo zastavěné části území. Silnice I/9 je považována v trase za stabilizovanou, avšak do budoucna se předpokládá snížení zátěže tranzitní dopravy v úseku podél Liběchovky (Dubá – Liběchov) a využití relace Mělník – Mladá Boleslav – R10 (Liberec). V uplynulém období byla posuzována řada variant pro vedení silnic I/9 a I/16 na území města Mělníka. Trasa silnice I/9 je již dlouhodobě stabilizována, u silnice I/16 byla z mnoha variant vybrána trasa nejvzdálenější od zastavěného území města Mělníka. V rámci koridorů dopravní infrastruktury vymezených v ZÚR je zakresleno propojení navrhovaných tras I/9 a I/16 v prostoru Blat. S uvedeným propojením město Mělník nesouhlasí a v rámci ÚAP ORP Mělník je dán návrh na vypuštění uvedeného propojení ze ZÚR. Z komunikací II. Třídy jsou zde zastoupeny II/246, II/259, II/261, II/273 a II/274. Zbylá část území je obsloužena komunikacemi III. třídy a účelovými komunikacemi. V území – především v okolí přivaděče od dálnice D8 - chybí odstavná parkoviště pro nákladní vozidla. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu nákladních vozidel může v území docházet k zahlcení dopravní sítě těmito odstavenými vozidly. Železniční doprava je v území zastoupena tratěmi regionálního i mezinárodního významu. Územím prochází 1. tranzitní koridor (trať č. 90), ale je situován pouze v jižní části území a zastávky zde umístěné jsou pouze pro osobní spoje. Dále jsou pak v území trati č. 72, 76 a 94. Pro obsluhu jádrového území Mělníka má největší význam tzv. pravobřežní trať Nymburk – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem. Slouží pro dopravu regionálního významu (Štětí – Mělník – Neratovice – Nymburk/Kolín). Pro obsluhu území severozápadně od Mělníka slouží trať č. 76 (Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav). Trať č. 94 (Vraňany – Lužec nad Vltavou) tvoří slepé rameno napojené z trati č. 90. Tato trať má důležitý význam pro obsluhu území a měla by proto zůstat zachována. Pro obsluhu neobytného území kolem nádraží Mělník, v oblasti Pšovky a zejména přístavu slouží také lokální vlečky. Dle nadřazené územně plánovací dokumentace Pražského regionu do území na západním okraji zasahuje plánovaná vysokorychlostní trať, jako propojovací větev s tratí č. 90 – v oblasti železniční stanice Vraňany. Říční doprava je v území zastoupena přístavem Mělník – situován je pod soutokem Vltavy a Labe - který slouží jako překladiště (vazba voda – železnice - silnice). Přístav je umístěn na pravém břehu řeky Labe, avšak jeho rozvoj je územně limitován. V území přístavu dochází rovněž ke střetu s ochranou přírody a krajiny (nadregionální biokoridor a lokalita Topůlky). Dle generelu řešení splavnění Vltavy je uvažováno s třídou splavnosti Va. Územně je přijatelný rozvoj do prostoru bývalých Loděnic. V roce 2010 bylo provedeno napojení přístavu na silnici I/16. Mimo obchodního (nákladního) přístavu, který se specializuje na nadměrné náklady jsou v ÚPD obcí Mělník a Hořín vymezeny tři nové přístavní hrany a přístavy pro rekreační využití. Jedná se o lokalitu u Vinařství Mělník ( pravobřežní strana Labe), dále o lokalitu levobřežní – u starého mostu a o lokalitu Hořín – zdymadla. Celá trasa laterálního kanálu je vhodná pro rekreační využití vodní dopravou, včetně využití potenciálu sídel na Vltavě v rámci ORP.

[ 20 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Letecká doprava je v území zastoupena 2 heliporty na území Mělníka. Na letišti pro provoz malých letadel v Hoříně byl provoz ukončen. Z hlediska letecké dopravy je třeba zajistit vyhovující podmínky pro vzlet a přistání vrtulníků v zástavbě města, zejména pro lety RZS a pro potřeby nemocnice. Heliport je zabezpečen vymezením koridorů v platném ÚP Mělník. Z regionálního pohledu je vhodné hledat alternativu k uzavřenému letišti v Hoříně. Cyklistická doprava je v oblasti zastoupena především cyklotrasami. Tyto cyklotrasy jsou ve správě a evidenci KČT. Jsou vymezeny trasy jak v oblasti údolní ( – Labe), tak v oblasti CHKO Kokořínsko. Je však třeba cyklotrasy vhodně doplňovat cyklostezkami s dopravně – obslužnou funkcí. Mezi nejvýznamnější cyklotrasy v oblasti ORP patří cyklotrasa Berlín – Praha – Vídeň vedoucí po pravém břehu Labe a Vltavy. V roce 2010 došlo k vybudování úseku cyklostezky Horní Počáply – Vliněves – Zelčín. Jedná se o ucelený úsek cca. 19 km stezky pro chodce a cyklisty, oddělené od motorové dopravy. Hromadná doprava osob je v řešeném území realizována dopravními prostředky silničními a železničními. V oblasti je realizována jak městská, tak i meziměstská hromadná doprava osob. Hromadná doprava je ve většině případů využívána pro cesty za prací, a to především ve směru na hlavní město Praha. Je zastoupeno autobusové spojení a to jak dálkového charakteru (Česká Lípa - Praha), tak charakteru regionálního (Mělník - Neratovice – Praha, Mělník – Štětí). Místní spoje obsluhují území ORP, ale hustota spojů zejména v oblasti Kokořínska je nedostatečná. Hlavní jevy z oblasti dopravy jsou přehledně zakresleny ve schématu 1.1.6a.1.

[ 21 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Tabulka B.1.1.6a SWOT Veřejná dopravní infrastruktura

Silné stránky Slabé stránky

 Územní připravenost pro vybudování  Průtahy hlavních páteřních kapacitních dopravních spojnic, komunikací zastavěnou oblastí. zejména na Prahu  Území není dopravně obsluhována  Plány obchvatů jsou součástmi kapacitní komunikací – pouze sjezd územních plánů obcí a územních z dálnice D8 u Nové Vsi. celků  Poloha přístavu Mělník obklopeného obytným územím.  Nedostatečná dopravní obsluha území hromadnou dopravou v odlehlejších částech ORP.  Absence hlavního železničního koridoru, procházejícího územím.  Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.  Slabá obslužnost dopravou CHKO Kokořínsko.

Příležitosti Hrozby

 Čerpání financí z evropských fondů  Nedokončení plánovaných obchvatů pro stavby dopravní infrastruktury obcí  Pro rozvoj cykloturistiky je možné  Skokové zvýšení intenzit dopravy na využít podkladů cyklogenerelu komunikační síti středočeského kraje  Vyšší nehodovost vyplývající z růstu  Plány obchvatů a zkapacitnění dopravy komunikací v územních plánech obcí  Při realizaci obchvatů a nových a investičních záměrech správců kapacitních komunikací mohou být komunikací střety s ochranou přírody  Podporou hromadné dopravy zlepšit  Provoz přístavu Mělník může být dopravní obslužnost ORP ovlivněn nerealizací opatření pro  Podpora cyklistiky pro dopravní splavnost na dolním toku české části obsluhu území Labe a nerealizací opatření pro splavnost při přestavbě vodní cesty v Sasku.

[ 22 ]

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.6b Veřejná technická infrastruktura Obsloužení území technickou infrastrukturou není rovnoměrné v celém území ORP. Na dobré úrovni je v celém ORP pouze zásobování pitnou vodou a elektrickou energií. Pitnou vodou z veřejného vodovodu jsou zásobována území všech obcí s výjimkou obce Medonosy. Vodovodní síť v řešeném území je součástí rozsáhlé vodárenské soustavy KSKM (Kladno – Slaný – Kralupy – Mělník), která zajišťuje vysokou zabezpečenost dodávek pitné vody. Pouze obec Nosálov je zásobována pitnou vodou z místního vodovodu nenapojeného na vodárenskou soustavu. Na území ORP se nacházejí zdroje vodárenské soustavy Liběchovka a Mělnická Vrutice. Pro zajištění budoucího udržitelného rozvoje je nezbytné udržet bilanci odběrů ve zdrojích (zejména u Mělnické Vrutice) v rovnováze s minimálními odtoky povrchových vod (potok Pšovka) – PL8. Nejlepší obsluha inženýrskými sítěmi je v jádrové aglomeraci města Mělník. Kanalizační síť zakončená ČOV byla již realizována na větší části řešeného území (zejména v jihozápadní polovině přiléhající k řece „Labi a ve východní části území). Na území Kokořínska odkanalizování obcí s ČOV naopak většinou chybí. Území obcí s fungující splaškovou kanalizační sítí zakončenou ČOV je přehledně zakresleno ve schématu č. 1.1.6b.1. Návrhem na odkanalizování obcí se zabývá Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Stanovení koncepce odkanalizování patří k důležitým úkolům územního plánování obcí. Plynofikace se omezila pouze na jižní a jihozápadní část řešeného území. Celé území Kokořínska včetně města Mšeno nebylo plynofikováno. U menších obcí na Kokořínsku s rozptýlenou a převážně rekreační zástavbou nelze počítat s výhledovou plynofikací. V tomto regionu je nutno podpořit využívání alternativních zdrojů energie. Město Mělník je zásobováno teplem přivaděčem z elektrárny Mělník. Elektrická energie je rozvedena v celém řešeném území. Na území ORP (v k.ú. Horní Počáply a Křivenice se nachází energetický zdroj Elektrárna Mělník. Jedná se o 3 bloky lokalizované v Horních Počáplech u Mělníka.

Blok Provoz Tepelný výkon Elektrický výkon

EMĚ I teplárenský 750 MWt 330 MW EMĚ II kondenzační 440 MW EMĚ III kondenzační 500 MW Celkem 1 270 MW

Vzhledem k situování tohoto zdroje procházejí přes území ORP trasy koridorů nadzemního vedení VVN s ochrannými pásmy, které vytvářejí bariéru pro případný rozvoj obcí a snižují estetickou hodnotu krajiny. Nejvýznamnější je vedení VVN 400 kV na území obce Liběchov. V problémovém výkresu je jako problém T2 uvedena nedostatečná redundance napájení elektrickou energií ve městě Mšeno daná chybějícím propojením VN sítí mezi rozvodnami ME a MB v oblasti Mšeno – Skramouš. Nižší zabezpečenost dodávek elektrické energie v této oblasti se může negativně projevit zejména v případě rozsáhlejších výpadků a živelních událostí.

[ 24 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Přes západní část území ORP Mělník procházejí tranzitní trasy VVTL plynovodů s širokým bezpečnostním pásmem. Tyto trasy se v některých úsecích přibližují zastavěnému území sídel (např. Spomyšl, Jevišovice, Býkev, Zelčín).

V jihozápadní části území procházejí rovněž dvě trasy produktovodu ČEPRO, a.s. s ochranným pásmem ve vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí (ochranné pásmo pro budování jakýchkoli objektů a souvislé zastavění vesnic je 100 m). Východnější trasa vede v souběhu s trasou VVTL plynovodu, v blízkosti tras produktovodu se nacházejí zastavěná území sídel Jeviněves, Spomyšl, Vraňany, Jenišovice, Daminěves, Býkev, Zelčín.

Tabulka B.1.1.6b SWOT Veřejná technická infrastruktura

Silné stránky Slabé stránky  síť veřejného vodovodu zásobující  nízký počet obcí se splaškovou téměř celé řešené území napojená kanalizací a ČOV na soustavu KSKM  nízký podíl plynofikace území  zásobování velkého množství (zejména v severní a východní části obyvatel teplem ze systému CTR ORP) (přivaděčem z elektrárny Mělník)  množství tranzitních tras plynovodů a produktovodů s ochrannými pásmy Příležitosti Hrozby  vytvoření nových koncepčních řešení  znečišťování povrchových a odkanalizování a čištění odpadních podzemních vod z individuálních vod špatně fungujících zařízení na  vytvoření programu na podporu likvidaci splaškových vod (žumpy, využívání alternativních zdrojů septiky)  znečištění v malých sídlech při orientaci vytápění na hnědé uhlí

[ 25 ]

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.7 Sociodemografické podmínky

Silné stránky Slabé stránky

 progresivní vývoj početních stavů ve  rozdrobenost sídelní struktury venkovském prostoru  existence pouze jednoho centra  růst atraktivity venkovského prostoru osídlení, Mšeno tuto funkci neplní pro trvalé bydlení, která se projevuje  absence subcenter jako opory řídce jak v nové výstavbě, tak v transferu osídleného severního a rekreačně využívaných objektů severovýchodního prostoru  klesající míra nezaměstnanosti  oslabování pozice centra regionu  vysoká orientace obyvatel na práci ve v důsledku nízké bytové výstavby a službách, vysoký podíl osob emigračních trendů v období 2001- zaměstnaných v tzv. vyšších 2007 službách (zdravotnictví, školství,  stárnutí obyvatel a vylidňování velmi veřejná správa malých částí a obcí  zlepšování vzdělaností skladby  celkově snížený kvalifikační potenciál  vysoké zapojení obcí do obyvatel mikroregionální spolupráce  existence zvýšeného podílu nízkokvalifikovaných a problémových skupin obyvatel  vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti  nízký podíl autochtonního obyvatelstva (narozeného v obci)

Příležitosti Hrozby

 realizace záměrů MAS-Vyhlídky na  růst výskytu sociálně patologických vyšší využití území pro CR projevů života v důsledku rozšiřování  rozšíření nabídky nájemních bytů pro skupiny cizinců na trhu práce mladé rodiny, které povede  růst skupiny osob v pásmu sociální k demografickému oživení centra potřebnosti v důsledku stárnutí  zlepšování kvality dopravní obyvatel a ekonomické krize obslužnosti a komunikací nižších tříd,  růst cen pohonných hmot a omezení které umožní vyšší pracovní mobility, které povede k snížení uplatnění obyvatel odlehlých obcí možnosti využití koncentrované  podpora rozvoje dalších center nabídky práce a služeb v centru vybavenosti ve správním území obvodu a zázemí obvodu  zhoršení situace na trhu práce v cílech vyjížďky místního obyvatelstva (Mladá Boleslav, Kralupy n. Vl.. Praha)

[ 28 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.8 Bydlení

Silné stránky Slabé stránky

 vysoké zastoupení vlastnického  vysoká míra neobydlenosti bydlení v RD domovního a bytového fondu  vysoká míra využití neobydleného  snížená úroveň bydlení v ukazatelích bytového fondu pro rekreaci plošného a prostorového standardu  zvyšování obydlenosti domovního  nízký stupeň plynofikace domácností fondu ve venkovském prostoru po r. – pouze 31% obyvatel a 41% obcí 2001  nízký stupeň napojení na veřejnou  velmi vysoký stupeň napojení kanalizaci -pouze 51% obyvatel a obyvatel na veřejný vodovod 25% obcí  růst počtu dokončených bytů od r  vysoký podíl starého bytového fondu 2003 postaveného před II. sv. válkou  růst podílu bytů s napojením na  nízké tempo bytové výstavby po r. vlastní ČOV 2001  nízké tempo bytové výstavby po r. 1991 až do 2002 výrazně pod průměrem kraje  velmi nízký podíl výstavby bytů v bytových domech

Příležitosti Hrozby

 realizace záměrů na plynofikaci a  růst cen stavebních prací a ztížené vybudování kanalizačních sítí, které možnosti pro úvěrování, které povede k zlepšení standardu bydlení povedou k omezení dynamiky nové ve venkovském prostoru výstavby  pokračování trendu ke zvyšování  růst nezaměstnanosti, propouštění, trvalé obydlenosti rekreačně stagnace nebo pokles životní úrovně využívaných domů obyvatel a pokles zájmu o vlastnické  procesy aktualizace ÚPN obcí a růst bydlení nabídky ploch pro bytovou výstavbu  změna pravidel a změna financování  využití programů na podporu bydlení bydlení s podporou státu, která k výstavbě bytů v bytových domech – neumožní naplnění potřeb výstavby startovací byty pro mladé nájemního bydlení zejména v Mělníku

[ 29 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.9 Rekreace

Silné stránky Slabé stránky

 výhodná zeměpisná poloha v rámci kraje,  snížená prostupnost krajiny blízkost hlavního města Prahy (cca 30  část území intenzivně využívaná km) zemědělskou velkovýrobou s nízkým  příjemné klimatické podmínky (tato oblast podílem zachovalých přírodních prvků patří k nejteplejším oblastem v Čechách)  nízká kvalita komunikací nižších tříd  rozmanitost zdejší krajiny (úrodná,  existence znečišťovatelů v území poklidná Polabská nížina, panenská i v sousedství (Kralupy, Neratovice příroda chráněné krajinné oblasti  na Mělnicku hodnoty emisí základních Kokořínska znečišťujících látek vysoce překračují  dobrá dopravní alternativní průměr ostatních regionů dostupnost (železniční trať Ústí nad  část cyklostezek je vedena po silničních Labem – Praha) v dosahu dálnice D8 komunikacích  kých a cyklistických cest  intenzivní kamionová doprava údolím  přírodní potenciál (CHKO Kokořínsko, Liběchovky na silnici I/9 řada chráněných přírodních památek a  nedostatečně kvalitní vybavenost pro rezervací, pískovcové skály, pískovny a cyklisty (např. půjčovny, úschovny, tůně – přírodní vodní plochy) servis, umývárny, šatny, apod.)  bohatá historie, kterou dokladuje velké množství významných architektonických a uměleckých památek (zámky, hrady, církevní památky, lidová architektura, vesnické památkové zóny a rezervace, městské památkové zóny)  soutok Labe a Vltavy poskytující možnost rozvoje vodní turistiky  specifikum tradičního vinařství (vinné sklepy s možností degustace, odborné vinařské soutěže, vinařská škola, akce Vinobraní)  střediska v Mělníku a Mšeně

Příležitosti Hrozby

 velmi dobrá analytická příprava MAS  vysoká konkurence jiných turistických Vyhlídky pro zpracování koncepce CR destinací a čerpání z evropských fondů  konec boomu cykloturistiky, které se stala  deklarovaná podpora rozvoje CR ve tahounem CR v nižších nadmořských strategických dokumentech výškách bez velkých vodních ploch Středočeského kraje a ČR  ekonomická krize v ČR a přesun  růst demografické skupiny dominantních hodnotových priorit uživatelů  nedostatek financí na údržbu a opravy  podpora rozvoje ekologických forem památek dopravy, vč. cykloturistiky zakotvená  nedostatek prostředků na údržbu v strategických dokumentech ČR i a opravy komunikací Středočeského regionu  opatření na zlepšení ŽP.

[ 30 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.1.10 Hospodářské podmínky

Silné stránky Slabé stránky  dobrá dostupnost Prahy  pouze regionální význam mělnického  poloha na hlavním rozvojovém koridoru rozvojového koridoru Středočeského kraje s obsluhou silnice  rozdrobená sídlení struktura, četné velmi I/9 a možností železniční dopravy malé obce  rozvinuté podnikatelské prostředí  problematická dopravní obslužnost mikropodniků a samostatně činných osob  velmi nerovnoměrné územní rozmístění  stabilizovaná situace v nabídce nabídky pracovních míst pracovních míst u velkých  malá přitažlivost území pro investory zaměstnavatelů  problematický kvalifikační potenciál  dobré klimatické i půdní podmínky pro obyvatel četných obcí ve venkovském zemědělskou výrobu prostoru  tradice vinařství, ovocnářství a pěstování  nízká intenzita tvorby nových pracovních zeleniny příležitostí  potenciál pro přírodní a kulturní cestovní  nedostatek rozvojových ploch ruch  rozptýlenost ploch pro podnikání v centru správního obvodu a jejich nedostatečné využití  rostoucí míra nezaměstnanosti Příležitosti Hrozby  dobrá dostupnost Prahy  pouze regionální význam mělnického  poloha na hlavním rozvojovém koridoru rozvojového koridoru Středočeského kraje s obsluhou silnice  rozdrobená sídlení struktura, četné velmi I/9 a možností železniční dopravy malé obce  rozvinuté podnikatelské prostředí  problematická dopravní obslužnost mikropodniků a samostatně činných osob  velmi nerovnoměrné územní rozmístění  stabilizovaná situace v nabídce nabídky pracovních míst pracovních míst u velkých  malá přitažlivost území pro investory zaměstnavatelů  problematický kvalifikační potenciál  dobré klimatické i půdní podmínky pro obyvatel četných obcí venkovském zemědělskou výrobu prostoru  tradice vinařství, ovocnářství a pěstování  nízká intenzita tvorby nových pracovních zeleniny příležitostí  potenciál pro přírodní a kulturní cestovní  nedostatek rozvojových ploch ruch  rozptýlenost ploch pro podnikání v centru  kvantitativní rovnováha mezi nabídkou správního obvodu a jejich nedostatečné volných pracovních míst a počtem využití uchazečů o práci  tendence k snižování míry nezaměstnanosti v důsledku demografického vývoje

[ 31 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.2 Vyhodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí Území ORP Mělník poskytuje svým obyvatelům relativně kvalitní a pestré životní prostředí. Největšími problémy jsou existence Elektrárny Mělník v tomto území a aktuálně chybějící prostory pro ukládání popílku, intenzivní automobilová doprava v zástavbě měst a obcí, nevhodná lokalizace přístavu Mělník (navazující automobilová nákladní doprava ve městě Mělníce), topení tuhými palivy v lokálních topeništích, těžba štěrkopísků (hlavně potenciální riziko v případě zásadního nárůstu objemů těžby a přepravy navazující nákladní automobilovou dopravou), absence přírodních ploch v zemědělské části území na jihu, nevhodná druhová skladba většiny lesních porostů, narůstající požadavky na zábor zemědělské půdy (včetně té nejkvalitnější) z důvodu realizace soukromých záměrů, čerpání podzemních vod v lokalitě Mělnická Vrutice ve vysokých objemech s výraznými negativními ekologickými vlivy. Největšími pozitivy jsou unikátní krajinný obraz města Mělníka v pohledovém směru od jihu a jeho poloha na soutoku dvou hlavních českých řek (specifický genius loci), území širšího prostoru Kokořínska (přírodní, krajinný i kulturně-historický fenomén), Turbovický hřbet se zbytky vinic a staveb drobné architektury, převaha vysoce kvalitní zemědělské půdy Polabí. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí jsou relativně vyvážené. Hlavním narušujícím faktorem je stav silniční dopravy v jádrové části území – územní podmínky pro řešení tohoto stavu jsou složité, umožňující pouze dílčí řešení problému. Lze očekávat, že vnější podmínky (řešení dopravy v Praze a severní části Pražské aglomerace) přispějí v časovém horizontu cca 10 – 15 let ke zlepšení situace v území ORP Mělník. Územní podmínky pro existenci přístavu v Mělníce jsou rovněž složité. Návaznost vodní dopravy na ostatní druhy dopravy není dobrá, nákladní automobilová doprava navazující na provoz přístavu negativně ovlivňuje stav životního prostředí v Mělníce. V případě nárůstu využití přístavu Mělník (zlepšení podmínek pro plavbu na Labi, důraz na vodní dopravu ze strany státu, prodloužení labské vodní cesty do Pardubic případně i dále, zvýšená aktivita majitele přístavu) je třeba situaci zásadním způsobem řešit, včetně posouzení varianty vybudování nového přístavu ve vhodnější lokalitě (např. na levém břehu Labe – využití vhodných dopravních vazeb na kapacitní silnice a celostátně významnou železnici, využití vodních ploch po těžbě štěrkopísků u Vliněvsi). V území jsou vhodné podmínky pro čerpání kvalitních podzemních vod. Extrémně vysoké objemy čerpání ze zdroje v Mělnické Vrutici narušují vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí tím, že výrazným způsobem negativně ovlivňují hladinu podzemních vod v nivě Pšovky a jejích přítoků, což má mj. za následek výrazné ekologické škody i škody z hlediska soudržnosti společenství obyvatel území.

[ 32 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Podmínky pro příznivé životní prostředí byly posuzovány dle následujících ukazatelů: 1.2.1 Ekologická stabilita území obce – dána koeficientem ekologické stability vyjadřujícím poměr mezi plochami stabilních a nestabilních ekosystémů. 1.2.2 Míra urbanizace území – vyjádřená podílem zastavitelných a ostatních ploch z celkové výměry obce 1.2.3 Míra zalesnění území - vyjádřená podílem lesních pozemků z celkové výměry obce 1.2.4 Intenzita zemědělské výroby- vyjádřená podílem orné půdy z celkové plochy zemědělské půdy 1.2.5 Míra fragmentace krajiny – vyjádřená stupněm fragmentace území obce trasami dopravní a technické infrastruktury (stupně 1 – 7)

1.2.6 Poloha v záplavovém území – vyjádřená podílem stanoveného záplavového území Q100 z celkové výměry obce Údajovou základnu tvoří převážně statistické údaje k 31.12.2013 publikované za obce Českým statistickým úřadem. Dále byly využity veřejně dostupné údaje o životním prostředí z Agentury ochrany přírody a krajiny a agentury CENIA a z jevů zpracovávaných v ÚAP. Indikační význam údajů ve vztahu ke sledované hodnotě území je upřesněn váhovým hodnocením . Hodnocení bylo založeno na porovnání dosaženého počtu bodů obce se zjištěným průměrem za správní území ORP Mělník Podle výše odchylky byly jednotlivé obce roztříděny do škály kategorií 7 až 1, s tím, že kategorie 4 vyjadřuje průměrné hodnoty za ORP: Kategorie 7 - velmi dobré hodnocení Kategorie 6 - dobré hodnocení Kategorie 5 - nadprůměrné hodnocení Kategorie 4 - průměrné hodnocení Kategorie 3 - podprůměrné hodnocení Kategorie 2 - špatné hodnocení Kategorie 1 - velmi špatné hodnocení

Na následujících stránkách jsou uvedeny kartogramy 1.2.1 – 1.2.6 ilustrující jednotlivé ukazatele použité k vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí. Kartogram 1.2.7. zobrazuje celkové vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí. Celkové vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí je uvedeno v tabulce B.1.2.1. Obce jsou v tabulce seřazeny od nejvyššího dosaženého hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí k nejnižšímu. Na závěr kapitoly je umístěna tabulka B.1.2.2 s údajovou základnou pro vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí.

[ 33 ] Tabulka B.1.2.1 Vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí

Ekologická stabilita Míra urbanizace Míra zalesnění Intenzita zemědělské výroby Míra fragmentace krajiny Poloha v záplavovém území

Celkové hodnocení Podíl zastavěných a ostatních Podíl lesních pozemků z celkové Podíl orné půdy ze zemědělské Fragmentace krajiny trasami Podíl plochy Q100 z celkové Koeficient ekologické stability Název obce Kód obce ploch z celkové výměry výměry půdy dopr. a tech. infrastruktury výměry Váha 5 Váha 4 Váha 3,5 Váha 3 Kategorie Váha 2,5 Váha 2 Body Kategorie 2013 Kategorie % Kategorie % Kategorie % Kategorie % Kategorie Body Body Body Body Body Body

ORP 78 4 0,51 4 20 11,2 4 16 25,3 4 14,0 88,7 4 12 4 10 7,4 5 10 Dobřeň 531570 134 7 3,09 7 35 5,3 7 28 71,2 7 24,5 83,2 5 15 4 10 0,0 5 10 Medonosy 529575 123 7 5,41 7 35 7,1 5 20 71,6 7 24,5 40,9 7 21 7 18 3,6 7 14 Vidim 531936 122 7 1,87 6 30 6,9 6 24 57,8 6 21,0 79,2 6 18 4 10 0,0 6 12 Nosálov 531707 118 7 1,43 6 30 7,5 5 20 48,8 6 21,0 77,2 6 18 6 15 0,0 7 14 Hostín 531499 113 6 1,40 6 30 6,8 6 24 54,6 6 21,0 90,4 3 9 6 15 0,0 7 14 Tupadly 529583 113 6 2,35 7 35 8,5 4 16 64,0 7 24,5 83,0 5 15 6 15 3,9 7 14 Želízy 535397 108 6 1,30 6 30 7,6 5 20 47,9 6 21,0 84,1 5 15 4 10 2,7 6 12 Kokořín 534901 104 6 1,18 5 25 9,1 4 16 47,1 6 21,0 86,0 4 12 4 10 0,2 6 12 Kanina 531651 100 6 0,41 4 20 5,1 7 28 25,3 4 14,0 94,8 2 6 7 18 0,0 6 12 Mšeno 535052 100 6 0,86 5 25 7,6 5 20 35,6 5 17,5 82,5 5 15 7 18 0,1 7 14 Jeviněves 531871 94 5 0,57 4 20 6,3 6 24 27,1 4 14,0 86,6 4 12 4 10 0,0 6 12 Lobeč 531677 90 5 0,55 4 20 11,0 3 12 23,6 4 14,0 82,4 5 15 4 10 0,0 7 14 Dolní Zimoř 531987 90 5 0,55 4 20 12,8 3 12 27,0 4 14,0 85,8 4 12 6 15 0,0 7 14 Liběchov 535001 87 4 1,00 5 25 14,9 2 8 36,1 5 17,5 74,9 7 21 7 18 11,0 7 14 Mělnické Vtelno 535044 84 4 0,34 3 15 5,8 7 28 22,0 4 14,0 95,3 1 3 3 8 0,0 4 8 Řepín 535168 84 4 0,39 3 15 7,1 5 20 23,4 4 14,0 93,2 2 6 4 10 0,0 7 14 Vysoká 535338 83 4 0,31 3 15 10,2 4 16 15,9 3 10,5 89,3 4 12 6 15 0,0 7 14 Stránka 531731 81 4 0,16 2 10 5,3 7 28 10,6 3 10,5 96,1 1 3 6 15 0,0 7 14 Chorušice 534838 77 4 0,27 2 10 6,1 6 24 19,0 3 10,5 97,0 1 3 6 15 0,0 7 14 Střemy 535214 76 4 0,39 3 15 8,9 4 16 21,6 4 14,0 93,1 2 6 6 15 0,2 7 14 Lhotka 531898 75 4 0,33 3 15 9,8 4 16 18,9 3 10,5 92,8 3 9 5 13 0,8 6 12 Kadlín 531774 75 4 0,11 1 5 4,9 7 28 8,1 2 7,0 97,9 1 3 5 13 0,0 6 12 Čečelice 534749 73 3 0,10 1 5 5,4 7 28 3,9 2 7,0 95,0 2 6 7 18 0,7 7 14 Kly 534897 73 3 0,62 5 25 11,5 3 12 19,0 3 10,5 78,7 6 18 6 15 63,5 6 12 531502 72 3 0,52 4 20 12,0 3 12 31,6 5 17,5 97,3 1 3 2 5 0,3 1 2 Nebužely 535061 71 3 0,37 3 15 13,8 2 8 21,0 4 14,0 91,1 3 9 3 8 0,1 6 12 Velký Borek 535265 65 3 0,35 3 15 13,9 2 8 16,3 3 10,5 87,3 4 12 5 13 1,0 6 12 Mělník 534676 63 2 0,47 4 20 29,6 1 4 6,0 2 7,0 62,2 7 21 3 8 13,3 6 12 Cítov 534731 61 2 0,11 1 5 9,8 4 16 3,7 2 7,0 92,7 3 9 1 3 0,0 4 8 Malý Újezd 535036 61 2 0,19 2 10 8,8 4 16 11,9 3 10,5 96,5 1 3 4 10 0,0 7 14 Horní Počaply 534790 57 2 0,44 4 20 32,4 1 4 18,3 3 10,5 85,4 4 12 3 8 11,5 7 14 Byšice 534722 55 2 0,25 2 10 11,3 3 12 16,0 3 10,5 95,9 1 3 1 3 0,4 4 8 Spomyšl 535192 52 2 0,13 1 5 12,5 3 12 2,5 1 3,5 89,3 4 12 3 8 0,0 6 12 Tuhaň 531561 52 2 0,33 3 15 14,6 2 8 17,4 3 10,5 94,3 2 6 2 5 50,1 7 14 Hořín 534803 44 1 0,19 2 10 15,2 1 4 3,5 2 7,0 90,1 3 9 4 10 46,6 1 2 Vraňany 535303 41 1 0,13 1 5 13,7 2 8 2,5 1 3,5 91,6 3 9 4 10 7,4 2 4 Dolní Beřkovice 534765 40 1 0,28 2 10 21,8 1 4 8,6 2 7,0 92,8 2 6 2 5 15,9 5 10 Býkev 534714 37 1 0,03 1 5 11,2 3 12 0,7 1 3,5 98,0 1 3 2 5 28,0 4 8 Lužec nad Vltavou 535028 37 1 0,11 1 5 17,0 1 4 2,1 1 3,5 94,1 2 6 3 8 29,0 3 6

Tabulka B.1.2.2 Údajová základna pro vyhodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí

Podíl zastavěných Podíl lesních pozemků Podíl orné a zemědělské Míra fragmentace Záplavové území Rozloha obce Koeficient a ostatních ploch-2015 z celkové výměry 2015 půdy 2015 krajiny (plocha Q100) Název obce Kód obce ekologické ha stability % % % Kategorie ha %

ORP 45669 0,51 11,2 25,3 88,6 3005,4 6,6

Býkev 534714 561 0,03 11,2 0,7 98,0 3 157,0 28,0 Byšice 534722 1085 0,25 11,3 16,0 95,9 7 4,15 0,4 Cítov 534731 1581 0,11 9,8 3,7 92,7 7 0 0,0 Čečelice 534749 1156 0,10 5,4 3,9 95,0 7 8,02 0,7 Dobřeň 531570 2058 3,09 5,3 71,2 83,2 7 0,78 0,0 Dolní Beřkovice 534765 1252 0,28 21,8 8,6 92,8 4 199,0 15,9 Dolní Zimoř 531987 161 0,55 12,8 27,0 85,8 7 0 0,0 Horní Počaply 534790 1240 0,44 32,4 18,3 85,4 4 142,0 11,5 Hořín 534803 1441 0,19 15,2 3,5 90,1 2 671,0 46,6 Hostín 531499 636 1,40 6,8 54,6 90,4 7 0 0,0 Chorušice 534838 1775 0,27 6,1 19,0 97,0 7 0 0,0 Jeviněves 531871 513 0,57 6,3 27,1 86,6 7 0 0,0 Kadlín 531774 681 0,11 4,9 8,1 97,9 7 0 0,0 Kanina 531651 529 0,41 5,1 25,3 94,8 7 0 0,0 Kly 534897 1061 0,62 11,5 19,0 78,7 1 674,0 63,5 Kokořín 534901 1641 1,18 9,1 47,1 86,0 7 2,67 0,2 Lhotka 531898 532 0,33 9,8 18,9 92,8 7 4,12 0,8 Liběchov 535001 1178 1,00 14,9 36,1 74,9 4 129,0 11,0 Liblice 531502 892 0,52 12,0 31,6 97,3 7 3,1 0,3 Lobeč 531677 349 0,55 11,0 23,6 82,4 7 0 0,0 Lužec nad Vltavou 535028 1000 0,11 17,0 2,1 94,1 3 290,0 29,0 Malý Újezd 535036 1223 0,19 8,8 11,9 96,5 7 0 0,0 Medonosy 529575 1489 5,41 7,1 71,6 40,9 6 53,0 3,6 Mělnické Vtelno 535044 2629 0,34 5,8 22,0 95,3 7 0 0,0 Mělník 534676 2496 0,47 29,6 6,0 62,2 4 333,0 13,3 Mšeno 535052 2672 0,86 7,6 35,6 82,5 7 1,8 0,1 Nebužely 535061 862 0,37 13,8 21,0 91,1 7 0,8 0,1 Nosálov 531707 1109 1,43 7,5 48,8 77,2 7 0 0,0 Řepín 535168 1531 0,39 7,1 23,4 93,2 7 0 0,0 Spomyšl 535192 359 0,13 12,5 2,5 89,3 7 0 0,0 Stránka 531731 879 0,16 5,3 10,6 96,1 7 0 0,0 Střemy 535214 1170 0,39 8,9 21,6 93,1 7 2,85 0,2 Tuhaň 531561 461 0,33 14,6 17,4 94,3 1 231,0 50,1 Tupadly 529583 637 2,35 8,5 64,0 83,0 6 25,0 3,9 Velký Borek 535265 1043 0,35 13,9 16,3 87,3 7 10,8 1,0 Vidim 531936 873 1,87 6,9 57,8 79,2 7 0 0,0 Vraňany 535303 968 0,13 13,7 2,5 91,6 5 72,0 7,4 Vysoká 535338 2843 0,31 10,2 15,9 89,3 7 1,08 0,0 Želízy 535397 1106 1,30 7,6 47,9 84,1 6 30,0 2,7

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.3 Vyhodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj území Ekonomická orientace a zaměstnanost obyvatel Zemědělství Mělnicko patří k zemědělským produkčním oblastem středních Čech. Vedle tradičních zemědělských odvětví má význam zelinářství a ovocnářství. Mělnicko patří v rámci kraje mezi obvody s nadprůměrným podílem zemědělské půdy (62,3%) a vysoce nadprůměrným (téměř 90%) podílem orné půdy na půdě zemědělské. Je také jedinou oblastí středočeského regionu, kde se pěstuje ve větším měřítku vinná réva. Území patří do Vinařské oblasti Čechy, Vinařské podoblasti Mělnické. Na území ORP se nachází 8 Vinařských obcí dle přílohy k vyhl. č.254/2010 Sb. (Cítov, Dolní Beřkovice, Jeviněves, Kly, Liběchov, Mělník, Tuhaň, Velký Borek) s vymezenými viničními tratěmi. Po roce 1948 vznikl z Lobkovického a liběchovského vinařství Státní statek Mělník, rovněž byly založeny České vinařské závody. Po roce 1989 se mělnické vinice vrací do majetku Lobkovického rodu. V současné době se produkcí vína v Mělníku zabývají Mělnické zámecké vinařství, Školní statek Střední zahradnické školy Mělník, Česká zemědělská univerzita Praha, Školní zemědělský podnik Lány – středisko Mělník – Chloumek. Pro zaměstnanost obyvatel má ale zemědělství již celkově malý význam. V roce 2011 zde pracovalo již pouze 3 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Má však význam pro udržení stability rozdrobené sídelní struktury, kde není nabídka práce v průmyslu, kde není reálný rozvoj obchodu a služeb a kde je i komplikovanější dopravní dostupnost Prahy. Na zemědělskou činnost je zaměřena zejména průmyslově chudá severní a severovýchodní část mělnického mikroregionu s relativně malou hustotou obyvatel. Pohled na zemědělskou orientaci obcí ORP Mělník doplňuje ukazatel podílu zemědělské půdy na celkové rozloze a podílu orné půdy ze zemědělské. Potom patří mezi obce s výraznou orientací na zemědělství (intenzivně využitým územím pro zemědělství) další obce v jižním a jihovýchodním sektoru POÚ Mělník, kterými jsou Mělnické Vtelno, Byšice, Čečelice, v jihozápadní části potom obec Býkev. Průmysl Z průmyslových odvětví je pro zaměstnanost významný zejména průmysl energetický a potravinářský. V průmyslu pracovalo v roce 2011 celkem 4 348 osob, tj. 21% ekonomicky aktivních obyvatel a dalších 1309 (tj.6%) pracovalo ve stavebnictví. Třetí sektor Dominantní sférou zaměstnanosti je tedy třetí sektor, kde v roce 2011 pracovalo téměř 12 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti byl 57%. Příznivou skutečností je zejména vysoká orientace obyvatel na tzv. vyšší veřejné služby (školství, zdravotnictví, veřejná správa a obrana), kde nalézalo uplatnění více jak 20% pracujících v třetím sektoru. Výrazná orientace na třetí sektor je ovlivněna jednak dostupností Prahy, ale i existencí nemocnice v Mělníku, která je vůbec největším zaměstnavatelem v správním obvodu, a také nabídkou místního školství.

[ 43 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Cestovní ruch Cestovní ruch je dnes jedním z důležitých ekonomických odvětví. Mělnicko má v značné části svého území dobré podmínky pro cestovní ruch vycházející z přírodních a kulturně historických předpokladů. Jedná se především o samotný Mělník a potom Kokořínsko. Možnosti rozvoje cestovního ruchu příznivě ovlivňuje i blízkost Prahy jako hlavního turistického cíle v České republice. Podle Regionální analýzy rozvoje cestovního ruchu zpracované Ústavem územního rozvoje Brno má oblast zejména vysoký potenciál pěší turistiky, cykloturistiky, vodní turistiky, venkovské turistiky a kulturně poznávací turistiky. Výrazný historický ráz regionu spolu s vinařskou výrobou a jedinečnými přírodními lokalitami a blízkostí metropole tvoří dobrý potenciál regionu pro rozvoj CR, který ale zatím není plně využíván. K významným přírodním atraktivitám patří zejména CHKO Kokořínsko, která svou rozlohou 272 km2 patří mezi středně velké chráněné krajinné oblasti. Z množství nemovitých kulturních památek tvoří většinu zámky, vesnické usedlosti, sakrální stavby a měšťanské domy. Nachází se zde dvě městské památkové zóny: Mělník (od roku 1992) a Mšeno (od roku 2003) a tři vesnické památkové zóny: Lobeč, Nosálov a Vidím (od roku 1995). Turisticky atraktivní jsou četné možnosti vyhlídky do krajiny. Dominanty Kokořínska tvoří hrad Kokořín, rozhledna na Vrátenské hoře a pískovcové skály, mělnické dominanty tvoří soutok Labe s Vltavou a mělnický zámek. Vedle pěší turistiky a cykloturistiky má území dobré podmínky i pro rybaření, jezdectví, motorismus, plavání a horolezectví. V současnosti je Mělnicko cílem především tuzemských turistů a polaritních věkových kategoriií – mladých lidí, často studentů, a důchodců. Tomu je přizpůsoben i charakter nabídky ubytovacích zařízení. Převažují jednodenní pobyty, vícedenní pobyty jsou spojeny s přírodní turistikou na Kokořínsku. Potřeba vyššího využití potenciálu cestovního ruchu vedla v území k projektu MAS Vyhlídky. V roce 2007 byla z prostředků EU zpracována v rámci Operačního programu 33 Strop Analýza cestovního ruchu na území MAS Vyhlídky a syntetická studie, jako podklad pro dlouhodobou koncepci rozvoje CR v tomto prostoru. Analýza je velmi bohatým informačním materiálem s naznačenou koncepcí dalšího rozvoje CR.

[ 44 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Podmínky pro hospodářský rozvoj území byly posuzovány dle následujících ukazatelů: 1.3.1 Situace na trhu práce – dána mírou registrované nezaměstnanosti 2013 1.3.2 Sídelní předpoklady rozvoje – vyjádřené počtem obyvatel 2013 1.3.3 Rozvinutost podnikatelského prostředí - vyjádřená počtem podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel (rok 2013) 1.3.4 Intenzita bytové výstavby – vyjádřená počtem dokončených bytů (2009 -2013) na 1000 obyvatel 1.3.5 Pracovní přitažlivost obce – vyjádřená saldem pohybu na 100 obyvatel (2013) 1.3.7 Kvalifikační potenciál obce – vyjádřený podílem osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním z obyvatel 15 a více let (2013)

Údajovou základnu tvoří převážně statistické údaje k 31.12.2013 nebo časové informační řady za léta 2009 - 2013 publikované za obce Českým statistickým úřadem. U některých statistických údajů (pohyb za prací, bilancovaná pracovní místa, vzdělání obyvatel) jsou použity výsledky sčítaní lidu domů a bytů z roku 2011. Indikační význam údajů ve vztahu ke sledované hodnotě území je upřesněn váhovým hodnocením. Hodnocení bylo založeno na porovnání dosaženého počtu bodů obce se zjištěným průměrem za správní území ORP Mělník Podle výše odchylky byly jednotlivé obce roztříděny do škály kategorií 7 až 1, s tím, že kategorie 4 vyjadřuje průměrné hodnoty za ORP: Kategorie 7 - velmi dobré hodnocení Kategorie 6 - dobré hodnocení Kategorie 5 - nadprůměrné hodnocení Kategorie 4 - průměrné hodnocení Kategorie 3 - podprůměrné hodnocení Kategorie 2 - špatné hodnocení Kategorie 1 - velmi špatné hodnocení

Na následujících stránkách jsou uvedeny kartogramy 1.3.1 – 1.3.6 ilustrující hodnocení obcí v jednotlivých ukazatelích vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Kartogram 1.3.7 zobrazuje celkové vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Celkové vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj je uvedeno v tabulce B.1.3.1. Obce jsou v tabulce seřazeny od nejvyššího dosaženého hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj k nejnižšímu. Na závěr kapitoly je umístěna tabulka B.1.3.2 s údajovou základnou pro vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj.

[ 45 ] Tabulka B.1.3.1 Vyhodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj obcí

Situace na trhu práce Sídelní předpoklady rozvoje Rozvinutost podnikatelského prostředí Intenzita bytové výstavby Pracovní přitažlivost obce Kvalifikační potenciál Celkové hodnocení Míra reg.nezam. Velikost obce Podnikatelé celkem Dokončené byty * Saldo pohybu za prací Podíl obyvatel s VŠ Název obce Kód obce na na 100 z obyv. Váha 5 Počet Váha 4 na 1000 Váha 3 1000 Kategorie Váha 3 Váha 3 Váha 1,5 Body Kategorie % Kategorie Kategorie Kategorie EA ob. Kategorie 15 a více Kategorie obyvatel obyv. obyv. let Body Body Body Body Body Body

ORP 70 4 7,1 4 20 1 112 4 16 228,0 4 12 16,6 4 12 -6,1 5 15 8,5 5 7,5 Mělník 534676 109 7 6,4 5 25 19 230 7 28 242,2 5 15 13,6 3 9 0,7 7 21 11,1 7 10,5 Mšeno 535052 99 7 5,2 6 30 1 422 6 24 272,2 6 18 7,7 1 3 -10,2 6 18 7,0 4 6,0 Velký Borek 535265 93 7 6,0 5 25 1 047 5 20 239,7 5 15 20,1 5 15 -17,7 4 12 7,5 4 6,0 Vidim 531936 90 7 5,9 6 30 138 1 4 246,4 5 15 29,0 6 18 3,5 7 21 3,4 1 1,5 Byšice 534722 89 6 7,1 4 20 1 307 6 24 231,8 4 12 13,0 3 9 0,5 6 18 6,1 4 6,0 Liběchov 535001 88 6 7,2 4 20 1 057 5 20 234,6 4 12 16,1 4 12 -3,6 6 18 7,1 4 6,0 Malý Újezd 535036 88 6 5,4 6 30 1 054 5 20 203,0 2 6 26,6 5 15 -16,7 4 12 5,0 3 4,5 Hostín 531499 87 6 6,6 5 25 296 2 8 253,4 6 18 27,0 6 18 -20,6 3 9 9,0 6 9,0 Lužec nad Vltavou 535028 87 6 6,9 5 25 1 450 6 24 191,7 2 6 15,2 4 12 -13,8 5 15 5,0 3 4,5 Dolní Beřkovice 534765 86 5 8,3 4 20 1 444 6 24 202,2 2 6 20,8 5 15 -10,3 6 18 4,8 2 3,0 Kly 534897 86 5 7,1 4 20 1 428 6 24 203,1 2 6 44,1 7 21 -22,1 3 9 7,4 4 6,0 Cítov 534731 86 5 6,6 5 25 1 237 5 20 212,6 3 9 15,4 4 12 -18,4 4 12 8,2 5 7,5 Hořín 534803 86 5 7,2 4 20 797 4 16 227,1 4 12 32,6 6 18 -15,4 4 12 8,4 5 7,5 Tuhaň 531561 86 5 4,5 7 35 685 4 16 229,2 4 12 19,0 4 12 -24,9 2 6 5,8 3 4,5 Řepín 535168 84 4 5,6 6 30 658 4 16 237,1 4 12 15,2 4 12 -23,1 2 6 8,6 5 7,5 Lhotka 531898 82 4 3,3 7 35 292 2 8 250,0 6 18 13,7 3 9 -25,8 1 3 9,3 6 9,0 Chorušice 534838 80 4 6,7 5 25 552 4 16 208,3 2 6 32,6 6 18 -15,4 4 12 4,6 2 3,0 Střemy 535214 80 4 9,7 3 15 435 3 12 241,4 5 15 36,8 7 21 -19,3 4 12 5,4 3 4,5 Jeviněves 531871 79 4 3,1 7 35 211 2 8 199,1 2 6 28,4 6 18 -35,4 1 3 9,8 6 9,0 Lobeč 531677 79 4 5,4 6 30 132 1 4 303,0 7 21 15,2 4 12 -26,4 1 3 9,1 6 9,0 Horní Počaply 534790 78 4 6,6 5 25 1 309 6 24 145,1 1 3 8,4 1 3 58,5 7 21 3,1 1 1,5 Medonosy 529575 76 4 8,8 3 15 150 1 4 306,7 7 21 20,0 5 15 -12,5 5 15 6,9 4 6,0 Býkev 534714 75 4 12,8 2 10 408 3 12 215,7 3 9 76,0 7 21 -0,4 6 18 5,0 3 4,5 Vysoká 535338 73 4 12,2 2 10 882 4 16 242,6 5 15 13,6 3 9 -12,8 5 15 8,2 5 7,5 Kanina 531651 68 3 18,0 1 5 86 1 4 290,7 7 21 11,6 2 6 1,8 7 21 18,6 7 10,5 Nosálov 531707 67 3 11,4 2 10 184 1 4 244,6 5 15 43,5 7 21 -13,0 5 15 3,4 1 1,5 Nebužely 535061 66 3 8,6 3 15 422 3 12 229,9 4 12 11,8 2 6 -11,9 5 15 6,0 4 6,0 Dolní Zimoř 531987 65 3 8,3 4 20 77 1 4 337,7 7 21 13,0 3 9 -22,9 2 6 5,0 3 4,5 Dobřeň 531570 64 3 8,7 3 15 171 1 4 239,8 5 15 23,4 5 15 -17,1 4 12 4,2 2 3,0 Čečelice 534749 64 3 6,4 5 25 640 4 16 217,2 3 9 12,5 2 6 -26,5 1 3 5,6 3 4,5 Kokořín 534901 64 3 9,4 3 15 369 2 8 230,4 4 12 10,8 2 6 -16,7 4 12 10,3 7 10,5 Mělnické Vtelno 535044 64 3 8,5 3 15 973 5 20 185,0 1 3 13,4 3 9 -16,9 4 12 5,2 3 4,5 Vraňany 535303 61 2 9,5 3 15 881 4 16 194,1 2 6 9,1 1 3 -12,6 5 15 6,3 4 6,0 Liblice 531502 59 2 5,2 6 30 492 3 12 191,1 2 6 0,0 1 3 -26,3 1 3 5,4 3 4,5 Želízy 535397 52 2 10,9 2 10 511 4 16 219,2 3 9 5,9 1 3 -23,5 2 6 8,8 5 7,5 Tupadly 529583 47 1 11,0 2 10 144 1 4 180,6 1 3 27,8 6 18 -19,8 3 9 4,8 2 3,0 Kadlín 531774 40 1 10,9 2 10 151 1 4 178,8 1 3 13,2 3 9 -18,8 4 12 0,9 1 1,5 Stránka 531731 34 1 13,9 2 10 194 1 4 201,0 2 6 10,3 2 6 -23,0 2 6 3,8 1 1,5 Spomyšl 535192 29 1 18,2 1 5 449 3 12 178,2 1 3 4,5 1 3 -25,8 1 3 4,8 2 3,0

Tabulka B.1.3.2 Údajová základna pro vyhodnocení podmínek hospodářského rozvoje obcí

Podnikatelské Dokončené byty Dosažitelní uchazeči Vzdělání obyvatel Velikost obce 2015 Pohyb za prací 2011 subjekty 2015 2009-2015 o práci 2015 2015 (podíl) Název obce Kód obce Počet Počet ek. na 1000 na 1000 na 100 Celkem abs. abs. % z EA Vyjíždějící Dojíždějící Saldo max. ZŠ VŠ obyvatel aktivních obyv. obyvatel zaměstnaných ORP 43 365 28 433 9 886 228,0 719 16,6 2028 7,1 5579 3833 -1746 -9,3 22,0 8,5 Býkev 534714 408 272 88 215,7 31 76,0 36,0 12,8 53 52 -1 -0,6 19,9 5,0 Byšice 534722 1 307 883 303 231,8 17 13,0 65,0 7,1 184 188 4 0,7 21,2 6,1 Cítov 534731 1 237 817 263 212,6 19 15,4 54,0 6,6 185 35 -150 -29,8 18,2 8,2 Čečelice 534749 640 434 139 217,2 8 12,5 28,0 6,4 138 23 -115 -41,1 17,8 5,6 Dobřeň 531570 171 105 41 239,8 4 23,4 9,0 8,7 19 1 -18 -25,0 27,3 4,2 Dolní Beřkovice 534765 1 444 979 292 202,2 30 20,8 83,0 8,3 195 94 -101 -17,8 21,1 4,8 Dolní Zimoř 531987 77 48 26 337,7 1 13,0 4,0 8,3 11 0 -11 -28,2 11,7 5,0 Horní Počaply 534790 1 309 855 190 145,1 11 8,4 59,0 6,6 95 595 500 100,8 19,8 3,1 Hořín 534803 797 531 181 227,1 26 32,6 42,0 7,2 129 47 -82 -23,7 19,5 8,4 Hostín 531499 296 214 75 253,4 8 27,0 14,0 6,6 49 5 -44 -34,9 16,7 9,0 Chorušice 534838 552 377 115 208,3 18 32,6 26,0 6,7 66 8 -58 -27,4 20,8 4,6 Jeviněves 531871 211 130 42 199,1 6 28,4 4,0 3,1 48 2 -46 -50,0 20,1 9,8 Kadlín 531774 151 101 27 178,8 2 13,2 11,0 10,9 19 0 -19 -43,2 33,6 0,9 Kanina 531651 86 55 25 290,7 1 11,6 9,0 18,0 6 7 1 3,8 15,3 18,6 Kly 534897 1 428 959 290 203,1 63 44,1 68,0 7,1 242 30 -212 -36,8 16,4 7,4 Kokořín 534901 369 257 85 230,4 4 10,8 26,0 9,4 55 12 -43 -25,9 22,2 10,3 Lhotka 531898 292 178 73 250,0 4 13,7 7,0 3,3 50 4 -46 -34,8 18,9 9,3 Liběchov 535001 1 057 695 248 234,6 17 16,1 52,0 7,2 162 137 -25 -5,5 21,3 7,1 Liblice 531502 492 316 94 191,1 0 0,0 18,0 5,2 106 23 -83 -34,6 21,0 5,4 Lobeč 531677 132 87 40 303,0 2 15,2 5,0 5,4 24 1 -23 -39,7 30,9 9,1 Lužec nad Vltavou 535028 1 450 994 278 191,7 22 15,2 73,0 6,9 216 79 -137 -21,9 21,3 5,0 Malý Újezd 535036 1 054 707 214 203,0 28 26,6 40,0 5,4 168 50 -118 -27,9 20,4 5,0 Medonosy 529575 150 104 46 306,7 3 20,0 11,0 8,8 15 2 -13 -27,1 15,8 6,9 Mělnické Vtelno 535044 973 650 180 185,0 13 13,4 58,0 8,5 128 18 -110 -28,7 24,6 5,2 Mělník 534676 19 230 12 369 4657 242,2 262 13,6 852,0 6,4 2076 2 167 91 1,0 16,0 11,1 Mšeno 535052 1 422 920 387 272,2 11 7,7 50,0 5,2 163 69 -94 -15,0 20,0 7,0 Nebužely 535061 422 285 97 229,9 5 11,8 25,0 8,6 41 7 -34 -20,4 22,1 6,0 Nosálov 531707 184 115 45 244,6 8 43,5 12,0 11,4 19 4 -15 -25,0 26,4 3,4 Řepín 535168 658 429 156 237,1 10 15,2 25,0 5,6 106 7 -99 -33,0 17,4 8,6 Spomyšl 535192 449 291 80 178,2 2 4,5 52,0 18,2 77 2 -75 -47,2 29,8 4,8 Stránka 531731 194 122 39 201,0 2 10,3 17,0 13,9 31 3 -28 -34,6 30,2 3,8 Střemy 535214 435 305 105 241,4 16 36,8 29,0 9,7 63 4 -59 -37,6 22,6 5,4 Tuhaň 531561 685 470 157 229,2 13 19,0 23,0 4,5 121 4 -117 -41,8 18,8 5,8 Tupadly 529583 144 91 26 180,6 4 27,8 10,0 11,0 18 0 -18 -40,0 33,7 4,8 Velký Borek 535265 1 047 682 251 239,7 21 20,1 45,0 6,0 172 51 -121 -27,4 20,7 7,5 Vidim 531936 138 85 34 246,4 4 29,0 5,0 5,9 12 15 3 4,7 38,1 3,4 Vraňany 535303 881 593 171 194,1 8 9,1 66,0 9,5 126 51 -75 -21,7 22,6 6,3 Vysoká 535338 882 588 214 242,6 12 13,6 71,0 12,2 106 31 -75 -23,3 21,0 8,2 Želízy 535397 511 340 112 219,2 3 5,9 37,0 10,9 85 5 -80 -36,9 21,1 8,8

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.4 Vyhodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Administrativně správní členění Správní obvod Mělník se nachází v severní části Středočeského kraje na hranicích s Ústeckým a Libereckým krajem. Sousedí s obvody Mladá Boleslav, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Neratovice a . Správní obvod patří mezi průměrné obvody jak svou rozlohou (45666 ha), tak i počtem obyvatel (43 007 v roce 2013). Člení se na 39 obcí, z nichž Mělník a Mšeno mají statut města a jsou sídlem pověřeného obecního úřadu. Sídelní struktura Sídelní struktura kraje vykazuje velkou rozdrobenost a existenci četných malých lokálních společenství, které často neumožňují vytvoření ani zcela základní vybavenosti. To je patrné již na úrovni obcí. V ORP jsou dnes 2 obce, kde početní stavy klesly pod 100 osob. Je to Kanina se 78 obyvateli a Dolní Zimoř (72 obyvatel). Malé obce do 500 obyvatel tvoří více jak polovinu z celkového počtu obcí. Žije zde cca 13 % obyvatel obvodu jejichž životní podmínky lze považovat za problémové. Rozdrobenost osídlení umocňuje ještě skutečnost, že i menší obce se skládají v některých případech z několika, v často prostorově odtržených částí (osad). Celkově tvoří sídelní strukturu 101 částí. Velký počet osad je přitom již bez trvalé obytné funkce nebo jsou téměř vylidněné. Jsou převážně rekreačně využívané, ale bez sociální kontroly, omezující výskyt sociálně patologických projevů. Tu umožňuje pouze trvalé bydlení. Nejkritičtější případy jsou zaneseny do problémového výkresu. Pilířem osídlení by mohlo být 8 obcí v kategorii 1000-1999 obyvatel. Tuto roli ale plní pouze Mšeno, město s pověřeným obecním úřadem. Ostatní obce této kategorie jsou soustředěny v západní části ORP na levém břehu Labe (Cítov, Horní Počaply a Dolní Beřkovice) a levém břehu Vltavy (Lužec nad Vltavou). V jihovýchodním hraničním prostoru jsou potom situovány Byšice, které hrají vedle Mělníka a Horních Počapel i roli dojížďkového pracovního centra. Kategorie větších sídel do 10 tis. obyvatel potom v obvodu zcela chybí. Jedinou obcí ve vyšší kategorii nad 10 tis. je centrum obvodu město Mělník s 19 139 obyvateli, kde se koncentruje 44,5 % obyvatel správního obvodu. Vývoj počtu obyvatel Stabilita osídlení je nejlépe indikována vývojem počtu obyvatel. Mírný progresivní vývoj z let 2007 – 20011 se v roce 2013 nepotvrzuje. Dynamika vývoje početních stavů je v rámci kraje spíše podprůměrná.

Počet obyvatel Území 1960 1970 1980 1991 2001 2007 2009 2011 2013 ORP 39822 41351 42517 40397 40202 41036 42176 43323 43007 Mělník 13076 15487 18941 19625 19271 19012 19173 19532 19139 Venkovský prostor 26746 25864 23576 20772 20931 22024 23003 23791 23868

Vývoj počtu obyvatel je vyjádřen v kartogramu č. 1.4.1.

[ 55 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Pohyb přirozenou měnou a migrací Vývoj počtu obyvatel je výslednicí pohybu přirozenou měnou a migrací. Za ORP je pohyb přirozenou měnou v sledovaném období 2009-2013 prakticky vyrovnaný. Migrační atraktivita obcí je vyjádřena v kartogramu č. 1.4.4. Stáří obyvatel a věková skladba Průměrné stáří obyvatel obvodu 41,0 let. Podíl obyvatel ve věku 0-14 let je 15,9 %, podíl obyvatel ve věku 65 let a více je 17,2. Zjednodušeným indikátorem dalšího vývoje obyvatel přirozenou měnou je Index stáří, který vyjadřuje vzájemný poměr krajních složek. Ten má jak v ORP Mělník, tak ve Středočeském kraji nepříznivou hodnotu (v ORP mírně příznivější). Pozice všech obcí v ukazateli index stáří je patrná na Kartogramu č. 1.4.3. Domovní fond V roce 2001 bylo v ORP Mělník celkem 11258 domů, z toho pouze 75% trvale obydlených. Podíl nebydlených domů je tedy velmi vysoký (25%) Velká část z nich je rekreačně využívaná (60,2%). Velmi vysoká neobydlenost domovního fondu je charakteristická pro venkovský prostor (29,8%), v Mělníku je podíl neobydlených domů více jak poloviční. V zástavbě ORP jednoznačně převažují rodinné domy (z 92%). Výstavba bytových domů (BD) se koncentrovala především v centru obvodu, kde je lokalizováno více než 50 %% z celkového počtu 693 bytových domů správního obvodu. Početně významný výskyt BD je dále v Horních Počaplech a Mšeně.

Domovní fond 2011 Domy Rekreačně RD celkem Neobydlené domy celkem využívané domy abs. abs. % abs. % abs. % ORP Mělník 12067 11150 92,4 2610 21,6 1455 55,7

Bytový fond Bytový fond ORP Mělník tvořilo v r.2011 celkem 16094 bytů trvale obydlených a 3826 bytů neobydlených.

Skladba bytového fondu 2011

V tom trvale z toho byty Neobydlené Byty celkem obydlené v rodinných v bytových byty celkem domech domech

ORP Mělník 19920 16094 9452 6428 3826

[ 56 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Nová výstavba V letech 2009 – 2013 bylo v ORP Mělník dokončeno celkem 712 bytů, což je 16,6 bytu na tisíc obyvatel. Intenzita bytové výstavby se u jednotlivých obcí v rámci ORP výrazně liší. Přehledně je možné bytovou výstavbu porovnat v kartogramu 1.3.4 Intenzita bytové výstavby. Kvalita životních podmínek Soudržnost společenství obyvatel ovlivňuje významně i kvalita životních podmínek vytvářená sociální a technickou infrastrukturou. Zvláštní význam pro stabilitu obyvatel má existence základní školy, dostupnost lékařské péče a poštovních služeb. Sociálně integrační vliv má zejména sportovní vybavenost obce a kulturní zařízení. Základní školy se vyskytují pouze v polovině obcí ORP, stejně tak jako pošta, Zdravotní zařízení je evidováno v 36% obcí, komparativní výhodou území je existence základní nemocnice v Mělníku a dostupnost specializované zdravotní péče v Praze. Střední školství je soustředěno v centru správního obvodu (celkem 6 škol technického, zdravotního i všeobecného zaměření) Některé střední školy mají dlouhou tradici a vyšší než mikroregionální význam (např. Vyšší odborná a střední škola zahradnická), který poskytuje i bakalářské studium. Možnosti vzdělávání rozšiřuje dostupnost široké nabídky v Praze. Sportovní vybavenost malých obcí přestavuje především sportovní hřiště event. krytý prostor tělocvičny ve škole. Ani tato vybavenost není samozřejmostí:  méně než 1/2 obcí v ORP má fotbalové nebo víceúčelové hřiště  3 obce mají koupaliště a město Mšeno má městské lázně  Horní Počaply mají sportcentrum a v těsné blízkosti veslařský kanál Račice  město Mšeno má plochodrážní stadion. Sportovní vybavenost v ostatních obcích se opírá o využívání přírody pro sport a rekreaci. Specializovaná sportovní vybavenost se soustřeďuje především v centru ORP Mělníku, kde působí řada sportovních klubů, které mají k dispozici větší množství speciálních i víceúčelových hřišť, hal a jiných sportovišť. Mezi nejvýznamnější kulturní zařízení v ORP Mělník patří:  městské knihovny v Mělníku a Mšenu  Masarykův kulturní dům v Mělníku, kulturní dům v Horních Počaplech  Regionální muzeum Mělník a Městské muzeum Mšeno  Muzeum asijských kultur Liběchov (pobočka Náprstkova muzea)  Divadlo v Mělníku  3 galerie v Mělníku. Nízké pokrytí území technickými sítěmi snižuje v řadě obcí kvalitu životních podmínek. Plynofikace obcí se týká cca 38% obcí, napojení na kanalizaci s koncovou ČOV 64 % obcí. Zařazení obcí do kategorií dle míry vybavenosti sociální a technickou infrastrukturou je uvedeno v kartogramu č. 1.4.6.

[ 57 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel byly posuzovány dle následujících ukazatelů: 1.4.1 Stabilita osídlení – dána indexem vývoje počtu obyvatel 2009 - 2013 1.4.2 Demografická vitalita obce – vyjádřená přírůstky přirozenou měnou na 1000 obyvatel středního stavu 1.4.3 Předpoklady k progresivnímu demografickému vývoji - vyjádřené indexem stáří (počet osob nad 65 let na 100 dětí 0-14 let) 1.4.4 Migrační atraktivita - vyjádřená přírůstky (úbytky) migrací na 1000 obyvatel středního stavu 1.4.5 Míra sociální integrace obyvatel – vyjádřená podílem obyvatel narozených v místě bydliště 1.4.6 Kvalita životních podmínek – vyjádřená mírou vybavenosti obce sociální a technickou infrastrukturou (stupně 1 – 7)

Údajovou základnu tvoří převážně statistické údaje k 31.12.2013 nebo časové informační řady za léta 2009-2013 publikované za obce Českým statistickým a dále jevy zpracovávané v ÚAP. Indikační význam údajů ve vztahu ke sledované hodnotě území je upřesněn váhovým hodnocením . Hodnocení bylo založeno na porovnání dosaženého počtu bodů obce se zjištěným průměrem za správní území ORP Mělník Podle výše odchylky byly jednotlivé obce roztříděny do škály kategorií 7 až 1, s tím, že kategorie 4 vyjadřuje průměrné hodnoty za ORP: Kategorie 7 - velmi dobré hodnocení Kategorie 6 - dobré hodnocení Kategorie 5 - nadprůměrné hodnocení Kategorie 4 - průměrné hodnocení Kategorie 3 - podprůměrné hodnocení Kategorie 2 - špatné hodnocení Kategorie 1 - velmi špatné hodnocení

Na následujících stránkách jsou uvedeny kartogramy 1.4.1 – 1.4.6 ilustrující hodnocení jednotlivých obcí v ukazatelích použitých k vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství obyvatel. Kartogram 1.4.7 zobrazuje celkové vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství obyvatel. Celkové vyhodnocení podmínek pro soudržnost společenství obyvatel je uvedeno v tabulce B.1.4.1. Obce jsou v tabulce seřazeny od nejvyššího dosaženého hodnocení podmínek pro soudržnost společenství obyvatel k nejnižšímu. Na závěr kapitoly je umístěna tabulka B.1.4.2 s údajovou základnou pro vyhodnocení podmínek soudržnost společenství obyvatel.

[ 58 ]

Tabulka B.1.4.1 Hodnocení soudržnosti společenství obyvatel

Demografická vitalita obce Kvalita životních Stabilita osídlení Migrační atraktivita Sociální integrace minulá výhledová podmínek Celkové hodnocení Index vývoje Přírůstky migrací Přírůstky přirozenou měnou Index stáří Vybavenost obce soc. a Narození v místě bydliště Název obce Kód obce 2015/2009 2009-2015 2009-2015 2015 tech. infrastrukturou 2009 - 2015

Váha 5 na 1000 obyvatel Váha 4 na 1000 obyvatel Váha 3,5 Váha 4,5 Váha 2,5 Váha 1,5 Kategorie Body Kategoire Kategoire Kategorie Kategorie Kategorie % Kategorie stř. stavu stř. stavu Body Body Body Body Body Body ORP 4 82 103 3 15 16,2 3 12 0,7 4 14,0 111,3 3 18,0 4 10,0 75,7 4 6,0 Kly 534897 7 134 126 7 35 174,4 7 28 22,7 6 21,0 55,3 7 31,5 5 12,5 82,9 4 6,0 Hostín 531499 7 119 124 7 35 74,9 4 16 33,7 7 24,5 60,8 7 31,5 1 2,5 93,6 6 9,0 Řepín 535168 6 108 104 4 20 88,3 5 20 18,6 6 21,0 74,8 6 27,0 5 12,5 85,2 5 7,5 Medonosy 529575 6 107 116 6 30 93,2 6 24 0,0 4 14,0 76,9 6 27,0 1 2,5 93,2 6 9,0 Tuhaň 531561 6 104 107 4 20 135,7 7 28 -4,5 3 10,5 66,7 7 31,5 3 7,5 83,0 4 6,0 Vysoká 535338 6 103 106 4 20 79,3 4 16 17,5 6 21,0 90,9 4 27,0 5 12,5 80,4 4 6,0 Jeviněves 531871 6 102 110 5 25 148,9 7 28 5,0 5 17,5 118,9 3 13,5 3 7,5 99,3 7 10,5 Malý Újezd 535036 6 101 111 5 25 106,8 6 24 4,0 4 14,0 75,3 6 27,0 3 7,5 57,9 2 3,0 Tupadly 529583 5 100 113 6 30 81,2 5 20 0,0 4 14,0 82,8 5 22,5 1 2,5 95,9 7 10,5 Velký Borek 535265 5 98 107 4 20 85,9 5 20 18,8 6 21,0 90,1 4 18,0 5 12,5 82,9 4 6,0 Cítov 534731 5 97 103 3 15 14,8 3 12 37,8 7 24,5 82,6 5 22,5 6 15,0 88,7 5 7,5 Chorušice 534838 5 96 111 5 25 146,9 7 28 1,9 4 14,0 96,6 4 18,0 2 5,0 84,0 4 6,0 Dolní Zimoř 531987 5 94 126 7 35 14,5 3 12 43,5 7 24,5 123,1 2 9,0 1 2,5 101,4 7 10,5 Kanina 531651 5 93 191 7 35 473,3 7 28 -30,5 1 3,5 82,4 5 22,5 1 2,5 30,5 1 1,5 Mělnické Vtelno 535044 5 92 107 4 20 93,4 6 24 -13,8 2 7,0 84,6 5 22,5 5 12,5 83,8 4 6,0 Liběchov 535001 5 91 104 4 20 -15,5 2 8 25,1 7 24,5 101,1 4 18,0 5 12,5 89,8 5 7,5 Hořín 534803 4 89 110 5 25 98,4 6 24 -1,3 3 10,5 111,1 3 13,5 4 10,0 76,1 4 6,0 Dolní Beřkovice 534765 4 87 110 5 25 -13,8 2 8 6,5 5 17,5 97,9 4 18,0 6 15,0 66,8 2 3,0 Vraňany 535303 4 87 103 3 15 -31,1 1 4 15,0 6 21,0 89,5 5 22,5 6 15,0 94,4 6 9,0 Býkev 534714 4 86 101 3 15 86,2 5 20 9,9 5 17,5 88,9 5 22,5 2 5,0 81,3 4 6,0 Spomyšl 535192 4 86 102 3 15 -24,7 1 4 20,2 6 21,0 79,5 6 27,0 4 10,0 94,4 6 9,0 Nosálov 531707 4 84 112 6 30 178,2 7 28 0,0 4 14,0 165,4 1 4,5 1 2,5 74,7 3 4,5 Kadlín 531774 4 83 110 5 25 69,4 4 16 0,0 4 14,0 85,2 5 22,5 1 2,5 55,6 2 3,0 Střemy 535214 4 83 113 6 30 139,2 7 28 -7,3 3 10,5 132,1 2 9,0 1 2,5 63,5 2 3,0 Byšice 534722 4 82 102 3 15 37,1 4 16 -1,5 3 10,5 89,3 5 22,5 6 15,0 68,0 2 3,0 Lobeč 531677 3 77 79 1 5 13,4 3 12 6,7 5 17,5 73,1 6 27,0 2 5,0 100,3 7 10,5 Želízy 535397 3 76 99 2 10 64,3 4 16 -15,6 2 21,0 116,5 3 18,0 2 5,0 66,3 2 6,0 Čečelice 534749 3 72 103 3 15 68,3 4 16 3,2 4 14,0 110,2 3 13,5 3 7,5 79,4 4 6,0 Nebužely 535061 3 72 99 2 10 47,2 3 12 9,4 5 17,5 117,5 3 13,5 5 12,5 82,6 4 6,0 Lužec nad Vltavou 535028 2 70 107 4 20 77,6 4 16 -10,0 2 7,0 149,2 2 9,0 6 15,0 67,6 2 3,0 Kokořín 534901 2 67 98 2 10 18,8 3 12 5,4 5 17,5 107,4 3 13,5 2 5,0 91,2 6 9,0 Liblice 531502 2 65 103 3 15 -2,1 2 8 -2,1 3 10,5 91,3 4 18,0 3 7,5 78,4 4 6,0 Mělník 534676 2 63 100 2 10 -14,2 2 8 1,0 4 14,0 128,7 2 9,0 7 17,5 74,7 3 4,5 Lhotka 531898 2 62 111 5 25 36,1 4 16 -39,7 1 3,5 142,6 2 9,0 2 5,0 65,0 2 3,0 Horní Počaply 534790 2 56 90 1 5 -234,0 1 4 2,9 4 14,0 118,3 3 13,5 6 15,0 73,0 3 4,5 Dobřeň 531570 1 47 107 4 20 18,1 3 12 -66,5 1 3,5 187,0 1 4,5 1 2,5 72,5 3 4,5 Mšeno 535052 1 37 94 1 5 -15,7 2 8 -59,2 1 3,5 156,1 1 4,5 5 12,5 57,2 2 3,0 Stránka 531731 1 21 92 1 5 -39,4 1 4 -64,0 1 3,5 260,0 1 4,5 1 2,5 49,3 1 1,5 Vidim 531936 1 21 85 1 5 -53,2 1 4 -212,6 1 3,5 178,9 1 4,5 1 2,5 33,2 1 1,5

Tabulka B.1.4.2 Údajová základna pro hodnocení soudržnosti společenství

Počet Počet obyvatel Počet obyvatel Střední stavy Přírůstky přirozenou měnou Saldo migrace Narození v místě bydliště Průměrný věk Věková skupina 0-14 Věková skupina 65+ Index stáří částí I.vývoje 2009 2015 2009-2015 2009-2015 2009-2015 2009-2015 2015 2015 2015 2015 obce Název obce Kód obce na 1000 na 1000 obyvatel abs. abs. abs. abs. abs. abs. obyvatel stř. abs. % abs. % abs. % stř. stavu stavu ORP 101 42 176 43 365 102,8 42 771 32 0,7 695 16,2 3 239 75,7 xxx 7 067 15,4 7 865 15,9 111,3 Býkev 534714 2 404 408 101,0 406 4 9,9 35 86,2 33 81,3 38,4 72 19,7 64 13,1 88,9 Byšice 534722 1 1 283 1 307 101,9 1 295 -2 -1,5 48 37,1 88 68,0 39,7 224 17,5 200 14,9 89,3 Cítov 534731 2 1 199 1 237 103,2 1 218 46 37,8 18 14,8 108 88,7 39,0 230 19,8 190 14,3 82,6 Čečelice 534749 1 620 640 103,2 630 2 3,2 43 68,3 50 79,4 40,3 98 13,6 108 16,4 110,2 Dobřeň 531570 5 160 171 106,9 166 -11 -66,5 3 18,1 12 72,5 44,4 23 13,8 43 23,4 187,0 Dolní Beřkovice 534765 3 1 312 1 444 110,1 1 378 9 6,5 -19 -13,8 92 66,8 40,1 235 15,8 230 14,5 97,9 Dolní Zimoř 531987 1 61 77 126,2 69 3 43,5 1 14,5 7 101,4 40,5 13 12,5 16 20,8 123,1 Horní Počaply 534790 2 1 460 1 309 89,7 1 385 4 2,9 -324 -234,0 101 73,0 41,7 208 15,5 246 18,4 118,3 Hořín 534803 4 727 797 109,6 762 -1 -1,3 75 98,4 58 76,1 41,7 126 15,6 140 18,1 111,1 Hostín 531499 1 238 296 124,4 267 9 33,7 20 74,9 25 93,6 40,1 51 18,5 31 12,1 60,8 Chorušice 534838 4 496 552 111,3 524 1 1,9 77 146,9 44 84,0 40,4 89 15,2 86 15,2 96,6 Jeviněves 531871 1 192 211 109,9 202 1 5,0 30 148,9 20 99,3 43,6 37 18,4 44 21,7 118,9 Kadlín 531774 2 137 151 110,2 144 0 0,0 10 69,4 8 55,6 39,5 27 15,3 23 13,2 85,2 Kanina 531651 1 45 86 191,1 66 -2 -30,5 31 473,3 2 30,5 41,9 17 16,7 14 19,2 82,4 Kly 534897 7 1 130 1 428 126,4 1 279 29 22,7 223 174,4 106 82,9 37,3 302 20,5 167 11,9 55,3 Kokořín 534901 6 377 369 97,9 373 2 5,4 7 18,8 34 91,2 41,4 54 13,2 58 13,8 107,4 Lhotka 531898 2 262 292 111,5 277 -11 -39,7 10 36,1 18 65,0 43,4 47 16,1 67 22,2 142,6 Liběchov 535001 2 1 014 1 057 104,2 1 036 26 25,1 -16 -15,5 93 89,8 40,8 180 16,5 182 16,1 101,1 Liblice 531502 1 478 492 102,9 485 -1 -2,1 -1 -2,1 38 78,4 40,0 92 17,3 84 13,1 91,3 Lobeč 531677 1 167 132 79,0 150 1 6,7 2 13,4 15 100,3 39,6 26 19,0 19 13,1 73,1 Lužec nad Vltavou 535028 2 1 360 1 450 106,6 1 405 -14 -10,0 109 77,6 95 67,6 43,1 183 12,7 273 16,8 149,2 Malý Újezd 535036 3 950 1 054 110,9 1 002 4 4,0 107 106,8 58 57,9 38,6 198 18,1 149 14,1 75,3 Medonosy 529575 5 129 150 116,3 140 0 0,0 13 93,2 13 93,2 38,8 26 16,5 20 12,2 76,9 Mělnické Vtelno 535044 3 912 973 106,7 943 -13 -13,8 88 93,4 79 83,8 40,2 175 18,9 148 14,9 84,6 Mělník 534676 1 19 173 19 230 100,3 19 202 20 1,0 -272 -14,2 1 435 74,7 42,5 3 000 14,8 3 861 18,9 128,7 Mšeno 535052 9 1 516 1 422 93,8 1469 -87 -59,2 -23 -15,7 84 57,2 43,6 196 13,6 306 20,3 156,1 Nebužely 535061 1 425 422 99,3 424 4 9,4 20 47,2 35 82,6 40,7 63 16,0 74 14,6 117,5 Nosálov 531707 4 164 184 112,2 174 0 0,0 31 178,2 13 74,7 44,5 26 13,2 43 23,4 165,4 Řepín 535168 2 633 658 103,9 646 12 18,6 57 88,3 55 85,2 39,5 131 18,7 98 15,4 74,8 Spomyšl 535192 1 441 449 101,8 445 9 20,2 -11 -24,7 42 94,4 38,9 88 20,9 70 13,7 79,5 Stránka 531731 3 212 194 91,5 203 -13 -64,0 -8 -39,4 10 49,3 47,1 20 9,2 52 25,6 260,0 Střemy 535214 2 384 435 113,3 410 -3 -7,3 57 139,2 26 63,5 41,5 56 15,2 74 15,7 132,1 Tuhaň 531561 1 641 685 106,9 663 -3 -4,5 90 135,7 55 83,0 37,3 129 20,1 86 11,4 66,7 Tupadly 529583 1 127 144 113,4 136 0 0,0 11 81,2 13 95,9 40,2 29 19,0 24 16,1 82,8 Velký Borek 535265 3 979 1 047 106,9 1 013 19 18,8 87 85,9 84 82,9 39,9 192 17,8 173 15,7 90,1 Vidim 531936 1 163 138 84,7 151 -32 -212,6 -8 -53,2 5 33,2 45,0 19 13,6 34 22,4 178,9 Vraňany 535303 2 856 881 102,9 869 13 15,0 -27 -31,1 82 94,4 40,1 152 16,3 136 14,6 89,5 Vysoká 535338 5 834 882 105,8 858 15 17,5 68 79,3 69 80,4 39,9 154 18,4 140 15,3 90,9 Želízy 535397 3 515 511 99,2 513 -8 -15,6 33 64,3 34 66,3 41,1 79 15,7 92 16,1 116,5

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.1.5 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel území a příznivé životní prostředí Základní jednotkou hodnocení vyváženosti územních podmínek ORP Mělník je obec. Všechny použité informace jsou zpracovány v tabulkových přílohách. Do kartografické podoby (přehledných kartogramů) byla převedena hodnocení všech dílčích ukazatelů.

V souhrnném vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel území a příznivé životní prostředí byl použit postup dle Metodického sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP – RURÚ. Na základě dosaženého hodnocení a váženého součtu bodů v jednotlivých pilířích byly obcím přiřazeny stupně 1 -7, kde jednotlivé stupně odpovídají následujícímu slovnímu hodnocení: 7 nejvyšší úroveň 6 velmi vysoká úroveň 5 nadprůměrná úroveň 4 průměrná úroveň 3 podprůměrná úroveň 2 silně podprůměrná úroveň 1 nejnižší úroveň Obcím byly na základě dosažených hodnot v rámci celkového vyhodnocení jednotlivých pilířů přiřazeny hodnoty + (dobrý stav) nebo – (špatný stav). Podle kombinace hodnocení + nebo – v rámci jednotlivých pilířů jsou obce rozděleny do 8 kategorií. Rozdělení obcí do kategorií je přehledně uvedeno v následující tabulce a graficky zpracováno v kartogramu 1.5.1.

Podobné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek bylo prováděno v rámci ÚAP Středočeského kraje, kde dosahovala řada obcí ORP Mělník příznivějšího hodnocení. Je to dáno tím, že v kontextu celého kraje vychází v řadě ukazatelů ORP Mělník nadprůměrně, proto se v porovnání s ostatními obcemi v rámci kraje dostává většina obcí ORP Mělník nad hranici průměru kraje. V rámci hodnocení obcí pouze v ORP Mělník byly obce rozděleny dle průměrných hodnot za ORP.

[ 68 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Tabulka 1.5.1 Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Stupně Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Název obce Kategorie V kartogramu celkem Stupeň Z Stupeň H Stupeň S Hostín 19 6 + 6 + 7 + 1 Jeviněves 15 5 + 4 + 6 + 1

Liběchov 15 4 + 6 + 5 + 1 Řepín 14 4 + 4 + 6 + 1 Lobeč 12 5 + 4 + 3 - 2a Mšeno 14 6 + 7 + 1 - 2a S Vidim 15 7 + 7 + 1 - 2a Dolní Zimoř 13 5 + 3 - 5 + 2b Kanina 14 6 + 3 - 5 + 2b Medonosy 13 7 + 4 - 6 + 2b Mělnické Vtelno 12 4 + 3 - 5 + 2b H Tupadly 12 6 + 1 - 5 + 2b Vysoká 14 4 + 4 - 6 + 2b Cítov 12 2 - 5 + 5 + 2c Dolní Beřkovice 10 1 - 5 + 4 + 2c Hořín 10 1 - 5 + 4 + 2c Chorušice 13 4 - 4 + 5 + 2c Z Kly 15 3 - 5 + 7 + 2c Malý Újezd 14 2 - 6 + 6 + 2c Tuhaň 13 2 - 5 + 6 + 2c Velký Borek 15 3 - 7 + 5 + 2c Dobřeň 11 7 + 3 - 1 - 3a Kokořín 11 6 + 3 - 2 - 3a Nosálov 14 7 + 3 - 4 - 3a HS Stránka 6 4 + 1 - 1 - 3a Želízy 11 6 + 2 - 3 - 3a Byšice 12 2 - 6 + 4 - 3b Horní Počaply 8 2 - 4 + 2 - 3b Lhotka 10 4 - 4 + 2 - 3b ZS Lužec nad Vltavou 9 1 - 6 + 2 - 3b Mělník 11 2 - 7 + 2 - 3b Střemy 12 4 - 4 + 4 - 3b Býkev 9 1 - 4 - 4 + 3c Spomyšl 7 2 - 1 - 4 + 3c ZH Vraňany 7 1 - 2 - 4 + 3c Čečelice 9 3 - 3 - 3 - 4 Kadlín 9 4 - 1 - 4 - 4 ZHS Liblice 7 3 - 2 - 2 - 4 Nebužely 9 3 - 3 - 3 - 4

[ 69 ]

ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.2 Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Cílem územně plánovacího procesu je vytvoření předpokladů pro dlouhodobý a harmonický rozvoj území regionu při respektování přírodních, kulturních a dalších hodnot území a udržení, resp. zlepšení kvality životního prostředí. B.2.1 Priority a záměry ORP Mělník v územně plánovací činnosti B.2.1.1. Obecné zásady a priority k řešení v ÚPD  zabránění rozpadu kompaktních ploch sídel Urbanizace ORP Mělník probíhá cestou rozpadu a rozmělňování kompaktních ploch sídel a rozrůstání zastavěných ploch do krajiny. Nejvýznamnější je tento jev u města Mělník a u sídel v oblasti polabské nížiny, kde padl limit záboru orné půdy. Stejně je tomu u přeložek silnic a ostatních tras technické infrastruktury.  podpora výstavby uvnitř zastavěného území obcí Investory jsou vyhledávány nové lokality (greenfieldy), namísto obracení se k zastavěnému území. Tím se zvyšují nároky na přivedení inženýrských sítí a dalších podmiňovacích investic v oblasti dopravy a služeb. Což zvyšuje zejména provozní náklady na jejich údržbu. Města a obce nemají prostředky na saturaci těchto nákladů, ale nechtějí být striktní vůči příchozím investorům.  ochrana zemědělské půdy před zbytečnými zábory Zvětšuje se počet staveb v krajině, včetně výrobních a skladových areálů, dochází ke zbytečnému záboru zemědělské půdy. Výstavba se odehrává v režii vlastnických vztahů na rozdíl od koncepční přípravy území a přínosu hodnot do území. Nejsou doinvestovávány technické a dopravní stavby. Územní plány tak záhy ztrácejí účinnost i aktuálnost. Nabídka pozemků k prodeji je všeobecně nižší než poptávka.  přiměřenost rozvojových záměrů V oblasti polabské nížiny dochází k předimenzování rozvojových záměrů, kapacita vymezených rozvojových ploch výrazně přesahuje odhady demografických prognóz. Tím se nadměrně zatěžují historické sídelní struktury, dopravní trasy i technická infrastruktura, která není dimenzována na masivní rozvoj obcí. Zároveň se přesouvá vyšší vybavenost a pracovní příležitosti do nadřazených center. V místě nejsou provozovány základní služby a zařízení pro volný čas.  návrh kolektivního bydlení ve městě Mělník Město Mělník má saturovanou vybavenost obchodní, školskou, zdravotní i volnočasovou i saturované pracovní příležitosti, avšak přibývající nároky na zastavěné plochy neumožňují koordinovat jednotlivé záměry v oblasti bydlení. Téměř se nestaví formy kolektivního bydlení, naopak se záměry regulují do forem nízkopodlažních.  stabilizace obytné funkce v oblasti CHKO U sídel v oblasti CHKO dochází k dalšímu odlivu bydlících obyvatel. Dochází k výskytu lokalit, které zůstávají „bez sociální kontroly“ a s nejnižším potenciálem soudržnosti, s odlivem obyvatel a pracovních příležitostí. Území je využíváno k rekreaci nebydlícími obyvateli a to často pouze sezónně. Státní správa v oblasti CHKO nehledá kompromisní lokality pro další výstavbu, ale striktním trváním na dikci zákona o CHKO způsobuje odliv obyvatel.

[ 71 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

 vymezení ploch vhodných k transformaci Problematika urbanistické koncepce souvisí s transformací stavebních fondů v území. Nové nároky a představy o životním stylu přinášejí do území „jinakosti“ v podobě architektonických novotvarů a uzavřených lokalit, jež se nepodílejí na kultivaci veřejných prostor. Zároveň dochází k bourání nevyužitelných fondů u bydlení. Tím dochází k transformaci struktury, jež narušuje urbanistické a architektonické hodnoty. Jinak je tomu u průmyslových brownfields. Tyto jsou užívány i za cenu provizorií a dočasných řešení a tím dochází k přežívání nefunkčních částí bez možnosti „recyklace“ fondů v území.  hledání rovnováhy mezi ochranou hodnot a progresivním rozvojem Linie mezi ochranou hodnot a progresivním rozvojem daným možností využívání nových tvarů či technologií je velmi tenká, jedno i druhé musí mít svou míru. Z důvodů ochrany hodnot by nemělo docházet ke stagnaci a konzervaci sídel.  řešení protipovodňových opatření v záplavových územích U obcí v polabské nížině je prioritou ochrana zastavěných a rozvojových území před záplavami při ochraně krajinného rázu Polabí a zachování rozlivných míst.  určení míry exploatace ložisek štěrkopísků V jižní části ORP Mělník se nacházejí ložiska štěrkopísků s velkým plošným rozsahem, jejich nadměrné využití by vedlo k nenávratné ztrátě kvalitní zemědělské půdy a ke změně charakteru území (viz problémový list č. 10).  podpora cestovního ruchu Návrhy na zlepšení špatné přístupnosti a zvýšení úrovně občanské vybavenosti území CHKO Kokořínsko. Využití vodní cesty Labe a Vltavy k turistickým účelům, podpora cyklistiky.  návrh odkanalizování obcí V poslední době byla dokončena řada kanalizačních sítí a ČOV. Přesto ještě kanalizační síť u řady obcí – zejména v severovýchodní části řešeného území chybí. Prioritně by měla být řešena kanalizační síť u obcí nacházejících se v ochranných pásmech vodních zdrojů.  podpora smysluplného využití alternativních zdrojů energie V severovýchodní části řešeného území nebyla realizována plynofikace obcí. Důležitá je proto podpora využívání alternativních zdrojů (využití, popř. pěstování biomasy, využití bioplynu, solární kolektory). Omezit (s ohledem na ochranu krajinného rázu) je naopak žádoucí velkoplošné fotovoltaické zdroje.  zajištění provázanosti územních plánů obcí na úseku dopravní infrastruktury V územně plánovacích dokumentacích obcí v rámci ORP je nutné zajistit soulad a provázanost jednotlivých územních plánů, zejména v oblasti návaznosti silniční dopravy. Jedná se především o záměry přeložek jednotlivých silnic I., II., a III. třídy a dalších dopravních staveb zasahujících více katastrálních území.  vymezení skladebných částí ÚSES Obecným problémem k řešení v ÚPD obcí je precizní a věcně správné vymezení skladebných částí ÚSES (biocenter, biokoridorů, interakčních prvků). A jejich koordinace na hranicích se sousedními obcemi.

[ 72 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.2.1.2 Identifikace regionálních a nemístních záměrů k řešení v ÚPD Požadavky a záměry vyplývající z nadřazených územně plánovacích dokumentací V nadřazených územně plánovacích dokumentacích PÚR, ZÚR nejsou v řešeném území stanoveny žádné koridory a záměry krajského významu. Jediným záměrem v této oblasti je možnosti zlepšení parametrů vodních cest na výhledový stav daný mezinárodními závazky ČR s ohledem na nadřazené zájmy: - na Labi (VD1) s ohledem na ochranu přírody a ochranu urbánních struktur měst a obcí včetně jejich plánovaného rozvoje, - na Vltavě (VD2) Uvedený záměr bude zřejmě naplněn v dlouhodobém horizontu a v současné době nejsou pro jeho naplnění na Území ORP Mělník formulována konkrétní opatření. Ze záměrů nadmístního významu jsou v ZÚR Středočeského kraje uvedeny následující plochy a koridory: Plochy a koridory dopravní infrastruktury: - D019 – silnice I/9: úsek Libiš – Mělník, rekonstrukce a přeložka - D020 – silnice I/9: Mělník, úprava a nové vedení - koridor silnice I/16 v úseku Malý Újezd - Mělník ve variantě 2b; - D029 – silnice I/16: obchvat Byšice; - D030 – silnice I/16: obchvat Vysoká Libeň; - D031 – silnice I/16: obchvat Malý Újezd (Vavřineč); - D136 – silnice II/246: Brozánky, přeložka a nové napojení na silnici I/16 - D137 – silnice II/246: Cítov, obchvat - D138 – silnice II/261: Liběchov, obchvat Plochy a koridory technické infrastruktury: - 110 kV Elektrárna Mělník – hranice kraje směr Štětí/Ústí nad Labem – územní rezerva (v trase stávajícího nadzemního vedení) - koridor pro umístění stavby V02 – vodovod Nová Ves – Spomyšl – Býkev; Uvedené záměry nemají vždy význam přesahující území jednotlivých obcí, ale z hlediska případné realizace a jejích dopadů nadmístní význam mají. Uvedené záměry jsou v ÚAP ORP Mělník převzaty a zakresleny v problémovém výkresu, jednotlivé koridory budou zpřesněny v územně plánovacích dokumentacích obcí. V rámci zpracování ÚAP ORP Mělník je dán podnět na úpravu ZÚR týkající se koridoru silnice I/16 Malý Újezd – Mělník. V problémovém výkresu je zakreslen návrh trasy koridoru v souladu se ZÚR, k vypuštění je navržena větev koridoru propojující silnice I/16 a I/9 v oblasti Blat. Územní plánování na území ORP Mělník musí rovněž zajistit kontinuitu s platnými územně plánovacími dokumentacemi obcí.

[ 73 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.2.2 Regionální problémy - Problémové listy PL1 – PL13 Níže popsané problémy jsou přehledně uvedeny v problémových listech (PL 1-13) v příloze. B.2.2.1 Směrové uspořádání a kapacita silnice I/9 v severní části ORP Mělník včetně řešení obchvatu obce Liběchov – PL č.1 Komunikace I/9 nevyhovuje svým směrovým uspořádáním technickým požadavkům pro tento typ komunikace. Vzhledem k uspořádání této komunikace je potřeba vést trasu s většími poloměry směrových oblouků. Problémem je i řešení průjezdního úseku komunikace I/9 obcí Liběchov. B.2.2.2 Průchod silnice I/9 zastavěným územím – PL č. 2 Je třeba řešit nové koncepční dopravní propojení komunikací I/9 a I/16 v jižním a východním segmentu Mělníka. Prakticky vyřešena je část obchvatu silnice I/9 od areálu bývalého cukrovaru (kolem lokality Blata, areálu bývalého ZZN, podél železniční trati a kolem autosalónu Peugeot) k oblouku stávajícího obchvatu na jihovýchodním okraji Mlazic. Tato trasa je již projekčně zpracována a investičně připravována. Poměrně bezproblémově se jeví úprava trasy stávající komunikace v jižním segmentu na území obce Kly, kde je nová trasa navržena v souběhu se stávající trasou. Úprava by měla být realizována s minimalizací nových záborů s maximálním využitím stávající komunikace. B.2.2.3 Trasa silnice I/16 Mělník – hranice ORP – PL č. 3 Trasa silnice I/16 ve většině své trasy po ORP Mělník prochází jako průtah obcemi. Pro ochránění obytného území jsou navrženy obchvaty dotčených obcí. Řešení této problematiky je součástí ZÚR Středočeského kraje a záměrů správce komunikace – ŘSD. Jsou navrženy obchvaty sídel Vysoká Libeň, Byšice a Liblice. Obchvat sídel Vavřineč a Malý Újezd je součástí variantního řešení tzv. velkého obchvatu I/16. Ze zpracovaných variant byla zastupitelstvem města vybrána tzv. vnější varianta obchvatu, která je zakreslena v problémovém výkresu. B.2.2.4 Trasa silnice II/273 kolem obytného území Chloumku – PL č. 4 V rámci aktualizace 2012 bylo z problémových listů vyřazeno – jedná se o místní problém řešitelný v ÚPD města Mělník – v problémovém výkrese vyznačen mezi místními problémy pod kódy D1, H1. B.2.2.5 Zatížení obce Býkev hlukem dálničního přivadeče I/16 – PL č. 5 V rámci aktualizace 2012 bylo z problémových listů vyřazeno jedná se o místní problém řešitelný v ÚPD obce Býkev – v problémovém výkrese vyznačen mezi místními problémy pod kódem H2 B.2.2.6 Ohrožení území záplavami - PL č. 6 Záplavové území je vzhledem k umístění řešeného území při soutoku řek Labe a Vltavy poměrně rozsáhlé. Záplavové území zasahuje do zastavěného území sídel i do ploch potenciálně určených pro jejich další rozvoj.

[ 74 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.2.2.7 Rušení regionálního letiště Hořín – PL č. 7 V rámci aktualizace 2014 z problémových listů vyřazeno. Letiště ukončilo provoz a v dané poloze již zřejmě zprovozněno nebude. V rámci ZÚR doporučujeme prověřit alternativy k chybějícímu regionálnímu letišti. B.2.2.8 Odběry podzemních vod Mělnická Vrutice - PL č. 8 Vysoké objemy odběrů podzemních vod způsobují velké škody – mokřadní biotopy v nivě Pšovky vlivem vysušení zanikají, mizí řada cenných a chráněných druhů rostlin (např. vstavače). Pšovka je v některých obdobích téměř bez vody. B.2.2.9 Deficit inženýrských sítí mezi Chloumkem a Vehlovicemi - PL č. 9 V rámci aktualizace 2012 bylo z problémových listů vyřazeno – jedná se o místní problém řešitelný v ÚPD města Mělník – v problémovém výkrese vyznačen mezi místními problémy pod kódem T1 B.2.2.10 Těžba štěrkopísků - PL č. 10 Současný rozsah těžby štěrkopísků na Mělnicku nepřekračuje požadavky na trvalou udržitelnost. Vznikající vodní plochy obohacují fádní zemědělskou krajinu o nový prvek, přínosný z hlediska přírody, krajiny i potenciálního rekreačního využití. Problémem by se velké zásoby štěrkopísků na Mělnicku mohly stát v případě masivního rozvoje exploatace tohoto přírodního bohatství. Problematický je rovněž nárůst dopravy souvisící s těžbou. B.2.2.11 Kapacita popílkoviště elektrárny Mělník - PL č. 11 Kapacita složiště popílku pro Elektrárnu Mělník je naplněna. Problémem je nalézt řešení dalšího ukládání popílku. B.2.2.12 Části obcí bez sociální kontroly - PL č. 12 V rámci prací na hodnocení sociální soudržnosti obyvatel byly vytipovány části obcí bez sociální kontroly (bez trvalé obytné funkce a s rizikem jejího úplného zániku). V rámci aktualizace 2012 bylo z problémových listů vyřazeno – jedná se o problémy na území jednotlivých obcí – v problémovém výkrese vyznačeny mezi místními problémy pod kódy S1 - S15 B.2.2.13 Území dotčené ložiskem černého uhlí Mělnická pánev - PL č. 13 Výhradní ložisko černého uhlí Mělnická pánev zasahuje významnou část území ORP. Případné využití ložiska je v příkrém rozporu s ochranou regionálně významných vodních zdrojů a území s vysokou úrovní ochrany přírody a krajiny. B.2.2.14 Vybudování spalovny odpadů pro Středočeský kraj v areálu EMĚ V areálu elektrárny Mělník je navrhován krajský záměr na vybudování zařízení pro energetické využití odpadu. Z lokalizace zařízení krajského významu v uvedené lokalitě vyplývá problém s dovážením odpadu a tím se zvýšenou dopravní zátěží na příjezdových komunikacích. Problém je zejména v tom, dosud nebyly vyřešeny trasy mimo zastavěná území obcí.

[ 75 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

B.2.3 Problémy k řešení na území jednotlivých obcí ORP Mělník V dalším textu jsou pro jednotlivé obce ORP přehledně uvedeny SWOT analýzy, hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj včetně odůvodnění a popis dalších zjištění. V textu jsou uvedeny odkazy na regionální problémy řešené v problémových listech na problémy na území jednotlivých obcí zakreslené v problémovém výkrese.

Rekapitulace problémů na území jednotlivých obcí: Dopravní problémy D1 Trasa silnice II/237 kolem obytného území Chloumku D2 Bariéra tvořená železniční tratí v Podolí D3 Průjezd silnice III. třídy sídlem Vliněves (navržen obchvat dle ÚP obce Dolní Beřkovice) D4 Průjezd silnice II/246 obcí Cítov – navržen obchvat kolem obce Problémy technické infrastruktury T1 Deficit inženýrských sítí v Mělníku v prostoru mezi Chloumkem a Vehlovicemi T2 Chybějící propojení VN sítí mezi rozvodnami MA MB v oblasti Mšeno – Skramouš T3 Režim odtoku povrchových vod Byšice T4 Nízká vybavenost obce Dobřeň technickou infrastrukturou T5 Nízká vybavenost obce Dolní Zimoř technickou infrastrukturou T6 Nízká vybavenost obce Hostín technickou infrastrukturou T7 Nízká vybavenost obce Kadlín technickou infrastrukturou T8 Nízká vybavenost obce Kanina technickou infrastrukturou T9 Nízká vybavenost obce Medonosy technickou infrastrukturou T10 Nízká vybavenost obce Nosálov technickou infrastrukturou T11 Nízká vybavenost obce Střemy technickou infrastrukturou T12 Nízká vybavenost obce Tupadly technickou infrastrukturou T13 Nízká vybavenost obce Vidim technickou infrastrukturou Problémy hygienické a ekologické H1 Zátěž obyvatel z průchodu silnice II/237 kolem obytného území Chloumku H2 Zatížení obce Býkev hlukem z dálničního přivaděče I/16 H3 Zátěž obyvatel z průchodu silnice III třídy zastavěným územím sídla Vliněves H4 Hluková zátěž výrobního areálu v obci Lužec nad Vltavou H5 Chybějící kanalizace v obci Hostín v ochranných pásmech vodních zdrojů H6 Problematika starých ekologických zátěží podniku Spolana Neratovice v obci Tuhaň Urbanistické problémy U1 Ztráta celistvosti urbanistické koncepce obce Býkev U2 Příliš rozsáhlé rozvojové plochy nenavazující na stávající urbanistickou koncepci v sídlech Hořín a Vrbno U3 Chybějící centrální prostor obce Horní Počaply

[ 76 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Problémy sociální Části obcí bez sociální kontroly (bez trvalé obytné funkce a s rizikem jejího úplného zániku): S1 Část obce Vlkov na území obce Dobřeň S2 Část obce Klučno na území obce Dobřeň S3 Část obce Vojtěchov na území obce Mšeno S4 Část obce Ráj na území obce Mšeno S5 Část obce Brusné 1. díl na území obce Nosálov S6 Část obce Brusné 2. díl na území obce Mšeno S7 Část obce Hradsko na území obce Mšeno S8 Část obce Příbohy na území obce Nosálov S9 Část obce Kokořínský Důl na území obce Kokořín S10 Část obce Truskavna na území obce Kokořín S11 Část obce Osinalice na území obce Medonosy S12 Část obce Nové Osinalice na území obce Medonosy S13 Část obce Osinaličky na území obce Medonosy S14 Část obce Tajná na území obce Stránka S15 Část obce Ostrý na území obce Stránka Střety záměrů a střety s limity X1 Rozvojové plochy v obci Dolní Beřkovice v blízkosti železniční trati (zátěž hlukem) X2 Rozvojové plochy v sídle Jenišovice v ochranném pásmu produktovodu X3 Rozvojové plochy v sídle Vraňany v ochranném pásmu produktovodu X4 Rozvojové plochy v sídle Spomyšl v ochranném pásmu produktovodu X5 Rozvojové plochy v sídle Jeviněves v ochranném pásmu produktovodu X6 Rozvojové plochy v sídle Spomyšl v bezpečnostním pásmu VTL plynovodu

[ 77 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Býkev SWOT analýza Realizace nové výstavby bydlení v posledních letech. Silné stránky Zlepšení pracovních příležitostí v obci. S (Strenghts) Dobré podmínky pro zemědělství. Nedostatek pracovních příležitostí. Nízká úroveň ekologické stability území. Malý podíl lesních ploch na území obce. Slabé stránky Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická, školská W (Weaknesses) a sportovní zařízení, plynofikace). Zatížení hlukem ze silnice I/16. Ztráta celistvosti urbanistické kompozice obce nově realizovanou zástavbou. Zlepšení životních podmínek realizací protihlukového valu na komunikaci I/16. Příležitosti Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest O (Opportunities) a komunikací a drobných vodních ploch. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) V případě masívní těžby ložisek štěrkopísku může dojít k výrazné změně krajiny na území obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 1 - 4 - 4 + 3c ZH Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Z Obec s nejnižším hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán nejnižším koeficientem ekologické stability, nízkým podílem lesních ploch a vysokým podílem intenzity zemědělské výroby. H Obec vykazuje podprůměrné hodnocení ve většině ukazatelů s výjimkou intenzity bytové výstavby. Počet dokončených bytů v letech 2009 – 2015 na 1000 obyvatel je v obci výrazně nejvyšší v rámci celého území ORP. Výrazně nadprůměrný je i ukazatel pracovní přitažlivosti obce. S Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na horní hranici průměru. Nízké je vybavení obce sociální a technickou infrastrukturou, podprůměrných hodnot dosahuje obec u indexu vývoje 2013/2009. U ostatních ukazatelů dosahuje obec nadprůměrných hodnot u migrační atraktivity velmi vysokých hodnot v rámci ORP.

Sídlo s historickou strukturou kolem centrální návsi, s vodní plochou a s výrazným hospodářským dvorem spíše charakteru brownfieldu, dnes překotně se rozvíjející novou enklávou na západě. Ztrácí se celistvost kompozice a v územním plánu není využit potenciál stávajícího půdorysu. Nová zástavba se odděluje od historické struktury, nevytváří se harmonický celek. Nevhodně založené plochy pro skladové a neobytné funkce na jihu území, které kompozici dále rozmělňují. Do budoucna se nesmí podcenit pohledové osy na Mělnickou akropoli. Pro snížení hlukové zátěže obyvatel je nezbytné vlastníkem komunikace navrhnout a realizovat protihluková opatření u dálničního přivaděče I/16. V současnosti je protihlukovým valem chráněno pouze území s novou zástavbou v lokalitě Prám. Jihozápadní okraj zástavby Býkve se nachází v kontaktu ochranného pásma produktovou ČEPRO, sídlo Jenišovice je vklíněno mezi ochranné pásmo produktovodu a bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu. V obci je realizována tlaková kanalizace s vyústěním na ČOV Hořín – Brozánky.

[ 78 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Byšice SWOT analýza Dobré hodnocení obce v hospodářských podmínkách i v sociální soudržnosti obyvatel. Silné stránky Dobrá vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. S (Strenghts) Dobré podmínky pro zemědělství. Fungující větší zaměstnavatel (Vitana) Nízká úroveň ekologické stability území, intenzivní zemědělská výroba. Území obce rozděluje silnice I/16 způsobující hygienické i bezpečnostní problémy Slabé stránky (chybějící přechody) (PL3). W (Weaknesses) Špatné poměry vodního režimu, zaplavování dolní části obce povrchovou vodou (problém T2). Chátrající zámek. Zlepšení životních podmínek realizací přeložky komunikace I/16 v koordinaci s obcí Liblice (PL3). O Příležitosti Zvýšení ekologické stability a zlepšení vodního režimu realizací prvků zeleně, mezí, (Opportunities) remízků, průlehů. Zvýšení atraktivity obce rekonstrukcí areálu zámku. Hrozby Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13) T (Threats)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 2 - 6 + 4 - 3b ZS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec se silně podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán nízkým Z koeficientem ekologické stability a vysokým podílem intenzity zemědělské výroby. Příznivá je pouze poloha mimo záplavové území. Vysoké hodnocení obce v hospodářském pilíři je dáno zejména díky výrazně pozitivnímu saldu pohybu za prací. H V ostatních ukazatelích dosahuje obec spíše průměrných výsledků. Podprůměrných hodnot dosahuje obec pouze v ukazateli intenzita bytové výstavby. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na dolní hranici průměru. Podprůměrných hodnot dosahuje obec S v ukazatelích demografická vitalita obce (přírůstky přirozenou měnou), stabilita osídlení a zejména sociální integrace. Výrazně nadprůměrné je pouze vybavení obce sociální a technickou infrastrukturou.

Sídlo s výraznou osnovou ulic s centrálním náměstím a s areálem zámku. V osnově čitelný postupný vývoj, ve vnitřním prostoru rezervy pro výstavbu. Realizací obchvatu se uvolní přirozené polohy pro bytovou zástavbu na sever od stávající silnice I/16. Obchvat je nutné maximálně oddálit. Řešení obchvatu I/16 – dle záměrů ŘSD, ÚP a VÚC (ZÚR). Je třeba zajistit soulad mezi záměry správce komunikace a platnými UP. V realizaci pěší stezka v nivě Košáteckého potoka. Obec je plynofikována. Obec je plně odkanalizována s vlastní ČOV. V obci se nachází sběrný dvůr s komplexním tříděním včetně bioodpadů. Byla realizována nová stromořadí a 2 parky 3 nová hřiště (2 dětská a 1 sportovní).

[ 79 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Cítov SWOT analýza Obec je dobře vybavená technickou infrastrukturou (s výjimkou sídla Daminěves). Dobré podmínky pro zemědělství. Silné stránky Blízkost obce k sídlu ORP. S (Strenghts) Obec je vinařskou obcí dle vyhl. č. 254/2010 Sb. Významné spolkové aktivity, vybavenost sportovního areálu a koupaliště. Nedostatek pracovních příležitostí. Blízkost elektrárny Mělník a průmyslových závodů v okolí. Slabé stránky Velmi nízká úroveň ekologické stability území. Malý podíl lesních ploch na území obce W (Weaknesses) a intenzivní zemědělská výroba. Přes střed obce prochází silnice II/246. Navržen jižní obchvat obce (návrh dle ZÚR). Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest Příležitosti a komunikací a drobných vodních ploch. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Možnost detailnějšího návrhu uspořádání centrální části obce a možné řešení dvora statku. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby V případě masívní těžby ložisek štěrkopísku může dojít k výrazné změně krajiny na území obce. T (Threats) Vandalismus a nižší participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 2 - 5 + 5 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec se silně podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán velmi Z nízkým koeficientem ekologické stability, nízkým podílem lesních plocha vysokým podílem intenzity zemědělské výroby. Hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj je v rámci ORP lehce nadprůměrné. To je dáno nadprůměrnými výsledky obce u ukazatelů s vyšší váhou (situace na trhu práce a sídelní předpoklady rozvoje), nadprůměrně je hodnocen rovněž H kvalifikační potenciál. V ostatních ukazatelích ukazatelích obec dosahuje průměrných hodnot, podprůměrná je pouze rozvinutost podnikatelského prostředí. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP lehce nadprůměrné. Velmi vysokého hodnocení dosahuje obec S v ukazateli demografická vitalita (přírůstky přirozenou měnou), vysoká je rovněž vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou a příznivě je obec hodnocena rovněž v ukazateli sociální integrace (narození v místě bydliště).

Obec s centrální návsí a ulicovým uspořádáním. Významný prvek statku na západním okraji obce. Rozvojové plochy vhodně doplňují stávající půdorys, obec se rozšiřuje směrem k trati, tj. východním směrem. Velikost rozvojových ploch je na hranici únosnosti a možností obce. Doporučujeme artikulovat vnitřní prostor obce - náves. Řešení obchvatu silnice II/246 dle záměrů ZÚR a ÚP obce Cítov. Na území obce zasahuje odkaliště Elektrárny Mělník – viz PL 11. Obec má záměr na zásobování pitnou vodou z vlastního vrtu, realizace domovních čistíren v sídle Daminěves. Sídlo Daminěves se nachází v blízkém kontaktu s ochranným pásmem produktovou ČEPRO.

[ 80 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Čečelice SWOT analýza Silné stránky Dobré podmínky pro zemědělství. S (Strenghts) Obec s nízkou hodnotou míry registrované nezaměstnanosti. Obec s podprůměrným hodnocením všech tří pilířů. Slabé stránky Nízká ekologická stabilita a nízký podíl lesních ploch na území obce. W (Weaknesses) Chybí odkanalizování obce a ČOV. Zvýšení standardu realizací kanalizační sítě a ČOV. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Příležitosti Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest O (Opportunities) a komunikací a drobných vodních ploch. Vytvoření vodní plochy s rekreačně ekologickým potenciálem po těžbě štěrkopísků. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Zvýšená zátěž území v případě necitlivé exploatace ložiska štěrkopísků.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 3 - 3 - 3 - 4 ZHS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 4. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán velmi nízkým Z koeficientem ekologické stability, nízkým podílem lesních ploch a vysokým podílem intenzity zemědělské výroby. Příznivě je v tomto pilíři obec hodnocena u ukazatele míry urbanizace, míry fragmentace krajiny a polohou mimo záplavové území. Obec vykazuje u ukazatelů s vyšší váhou lehce podprůměrné hodnocení. Nadprůměrně je obec hodnocena v ukazateli H míra registrované nezaměstnanosti. Nejnižší je hodnocení u ukazatele pracovní přitažlivost obce a intenzita bytové výstavby. V hodnocení soudržnosti obyvatel obce vykazuje obec v rámci aktualizace 2016 stoupající tendenci. Obec dosahuje S poměrně vyrovnaného hodnocení , které se blíží průměru ORP, podprůměrné je hodnocení v ukazatelích stability osídlení, index stáří a vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou.

Sídlo ulicově založené s vymezeným rozvojem, jež logicky doplňuje stávající strukturu. Dominantní by měla zůstat trojúhelníková náves s kostelem. Kanalizační síť s ČOV je ve výstavbě.

[ 81 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Dobřeň SWOT analýza Silné stránky Území s vysokou ekologickou stabilitou.. S (Strenghts) Velký rekreační potenciál území. Nedostatek pracovních příležitostí. Komplikovaná možnost výstavby nových objektů pro bydlení mimo stávající stavební Slabé stránky pozemky a tím nízká úroveň bytové výstavby a nízká migrační atraktivita obce. W (Weaknesses) Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (T4). Špatná dostupnost hromadné dopravy. Části obce bez sociální kontroly (s velmi nízkým počtem stálých obyvatel – problémy S1 a S2). Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Dostavba technické infrastruktury. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace, stárnoucí populace. T (Threats) Další zhoršování dopravního spojení do centra ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 7 + 3 - 1 - 3a HS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nejvyšším hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán vysokým Z koeficientem ekologické stability, nízkou mírou urbanizace, vysokým podílem lesních ploch a nízkou mírou fragmentace krajiny trasami dopravní a technické infrastruktury. Obec vykazuje nadprůměrné hodnocení v ukazatelích intenzita bytové výstavby a rozvinutost podnikatelského prostředí. H podprůměrné hodnocení Nízké hodnoty vycházejí v ukazateli kvalifikační potenciál a nejnižší hodnoty v ukazateli sídelní předpoklady rozvoje. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce patří v rámci ORP k nejnižším. Nízké je vybavení obce sociální a technickou S infrastrukturou, nízkých hodnot dosahuje obec u demografické vitality (přírůstky přirozenou měnou, index stáří). Lehce podprůměrných hodnot dosahuje obec u ukazatelů migrační atraktivita a sociální integrace.

Rostlé, až neuspořádané sídlo, s volnou strukturou a s rekreačním využitím fondů. Vymezené rozvojové plochy v těžišti sídla jsou na místě. V obci nebyla realizována kanalizační síť.

[ 82 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Dolní Beřkovice SWOT analýza Dobrá vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. Dobrá dopravní dostupnost hromadnou dopravou (autobus, železnice). Silné stránky Urbanisticky hodnotná kompozice – osa mezi nádražím a zámeckým komplexem, S (Strenghts) zámecký park). Obec je vinařskou obcí dle vyhl. č. 254/2010 Sb. Velmi nízká úroveň podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Slabé stránky Obec s nedostatkem pracovních příležitostí a nízkým kvalifikačním potenciálem. W (Weaknesses) Poloha v záplavovém území. Průchod silnice zastavěným územím sídel Dolní Beřkovice a Vliněves. Možnost zvýšení rekreačního potenciálu v souvislosti s využíváním labské vodní cesty a cyklostezky podél Labe (služby, přívoz). O Příležitosti Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest (Opportunities) a komunikací a drobných vodních ploch a založením břehového porostu podél Labe. Využití vodních ploch po těžbě štěrkopísků u Vliněvsi k rekreaci. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci a zlepšení Hrozby negativních dopadů průjezdní dopravy. T (Threats) I v budoucnu lze očekávat tlak na těžbu ložisek štěrkopísku – hrozí zátěž území a může dojít k výrazné změně krajiny na území obce (PL10).

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 1 - 5 + 4 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s jedním z nejnižších hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán silně Z podprůměrným hodnocením u naprosté většiny ukazatelů. Obec vykazuje nadprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Výrazně nadprůměrná je pouze v ukazateli H sídelní předpoklady rozvoje zohledňujícím velikost obce a v ukazateli pracovní přitažlivost obce. Velmi nízko v rámci ORP je obec hodnocena v ukazatelích kvalifikační potenciál a rozvinutost podnikatelského prostředí. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP průměrné. Silně podprůměrně je obec hodnocena pouze S v ukazatelích migrační atraktivita a sociální integrace. Velmi dobrá je vybavenost obce soc. a tech. infrastrukturou.

Sídlo s velkým vnitřním hodnotovým potenciálem. Osa mezi nádražím a zámeckým komplexem rovnoběžná s páteřní ulicí je řídícím prvkem rozvoje. Prostor mezi osami je logický pro rozvoj, ale je nutné dodržet stávající monumentalitu. Na ose vhodně základní škola a sportovní plochy. Doplnění sportovním zázemím na severu je možné. Doporučujeme udržet výrazný koncept územního plánu. V místní části Vliněves řešit obchvat komunikace III. třídy dle UP obce Dolní Beřkovice. Na území obce zasahuje odkaliště Elektrárny Mělník – viz PL 11. V obci je kanalizační síť s čerpáním odpadních vod na ČOV Mělník, obec je plynofikována. Obec si přeje omezit vznik nových ubytoven pro sociálně slabé.

[ 83 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Dolní Zimoř SWOT analýza Silné stránky Území s vysokou ekologickou stabilitou. S (Strenghts) Malá izolovaná obec s minimálním rozvojovým potenciálem. Nedostatek pracovních příležitostí. Slabé stránky Komplikovaná možnost výstavby nových objektů pro bydlení mimo stávající stavební W (Weaknesses) pozemky a tím nízká úroveň bytové výstavby. Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (T5). Špatná dostupnost hromadné dopravy. Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Dostavba technické infrastruktury. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace, stárnoucí populace. T (Threats) Další zhoršování dopravního spojení do centra ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 5 + 3 - 5 + 2b H Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nadprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán průměrným Z hodnocením u většiny ukazatelů a nejvyšším u ukazatelů míra fragmentace krajiny a poloha v záplavovém území. Obec vykazuje lehce podprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj v rámci ORP. Nejvyšších hodnot dosahuje obec v ukazateli rozvinutosti podnikatelského prostředí (hodnota tohoto poměrového ukazatele je ovšem H zkreslena nízkým počtem obyvatel obce), průměrně je hodnocena míra registrované nezaměstnanosti. Nejnižší je hodnocení v ukazatelích sídelní předpoklady rozvoje, silně podprůměrná je pracovní přitažlivost obce. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP lehce nadprůměrné, od poslední aktualizace došlo ke zlepšení v řadě ukazatelů. Velmi vysoké je hodnocení v ukazatelích stabilita osídlení, demografická vitalita obce a sociální S integrace. V ostatních ukazatelích dosahuje obec podprůměrných výsledků. Nejnižších hodnot dosahuje obec v ukazateli vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou.

Obec v údolní poloze s limitovanými možnostmi pro rozvoj.

[ 84 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Horní Počaply SWOT analýza Na území obce se nachází Elektrárna Mělník – podnik s velkým významem pro zaměstnanost regionu a energetické zásobování. Obec s nejvyšší pracovní přitažlivostí. Dobrá vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. Silné stránky Dobrá dopravní dostupnost hromadnou dopravou (autobus, železnice). S (Strenghts) Potenciál vyplývající z urbanistických hodnot – osa mezi nádražím a zámeckým komplexem, zámecký park). Poloha v kontaktu s řekou Labe. Obec je vinařskou obcí dle vyhl. č. 254/2010 Sb. Velmi nízká úroveň podmínek pro příznivé životní prostředí. Chybějící centrální prostor v obci. U4 Slabé stránky Vysoká míra fragmentace území trasami technické infrastruktury. W (Weaknesses) Poloha v záplavovém území. Průchod silnice zastavěným územím sídel Horní Počaply a Křivenice. Možnost zvýšení rekreačního potenciálu v souvislosti s využíváním labské vodní cesty a cyklostezky podél Labe (služby, přívoz). Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest Příležitosti a komunikací a drobných vodních ploch a založením břehového porostu podél Labe. O (Opportunities) Rekultivace stávajícího uložiště popílku. Vyřešení negativních vlivů z průjezdní dopravy realizací obchvatů Horních Počapel a Křivenic dle zpracované studie. Hrozby Výhledový problém s naplněním kapacity popílkoviště EMĚ (PL11). T (Threats) Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 2 - 4 + 2 - 3b ZS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec se silně podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán Z nejvyšším podílem zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry, nejvyšší mírou fragmentace krajiny trasami dopravní a technické infrastruktury a rovněž nízkou mírou zalesnění. Obec vykazuje hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj na hranici průměru. V ukazateli pracovní H přitažlivost obce dosahuje nejvyšší hodnoty v rámci ORP. Velmi nízkých hodnot naopak dosahuje v ukazatelích rozvinutost podnikatelského prostředí, intenzita bytové výstavby a kvalifikační potenciál. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP silně podprůměrné. Průměrných hodnot dosahuje obec u ukazatele demografická vitalita obce (přírůstky přirozenou měnou). Výrazně nadprůměrná je vybavenost obce soc. a tech. S infrastrukturou. U ukazatelů migrační atraktivita a stabilita osídlení dosahuje obec jednoho z nejnižších hodnocení v rámci celého území ORP.

Jedná se o ulicově uspořádané sídlo kolem hlavních ulic, na křížení hlavních os se nachází fiktivní centrum obce. Směrem k nádraží je situován hlavní prostor, který nemá vlastní artikulaci. Chybí skutečné centrum obce. Do obce byly vtroušeny novostavby panelových objektů. Objekty nepřispívají k celistvému urbanistickému pojetí. Rozvojové plochy jsou předimenzované, rozvojová lokalita u železniční trati bude zasažena hlukem, jihovýchodní lokalita logicky navazuje na zastavěné území. Na území obce zasahuje odkaliště Elektrárny Mělník – viz PL 11. V obci je kanalizační síť s ČOV, Horní Počaply jsou zásobovány teplem z EMĚ, Křivenice plynem.

[ 85 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Hořín SWOT analýza Historicky urbanistická hodnota kompozice Hořína a Brozánek pod Mělnickou akropolí, areál zámku s parkem. Dobré hodnocení obce v sociální soudržnosti obyvatel, obec S Silné stránky s příznivým indexem vývoje. (Strenghts) Blízkost sídla ORP. Regionální letiště na území obce. Velmi nízká úroveň podmínek pro příznivé životní prostředí. Obec s nedostatkem pracovních příležitostí a nízkým kvalifikačním potenciálem. Slabé stránky Nízká vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. W (Weaknesses) Obec s vysokým indexem stáří. Poloha v záplavovém území (byla realizována protipovodňová opatření). Větší část území obce zasahují ložiska štěrkopísků. Možnost zvýšení rekreačního potenciálu v souvislosti s využíváním labské vodní cesty Příležitosti a cyklostezky podél Labe (služby, přívoz). O (Opportunities) Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest a komunikací a drobných vodních ploch. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. V případě masívní těžby ložisek štěrkopísku může dojít k výrazné změně krajiny na území Hrozby obce (PL10). T (Threats) Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce. Vybudovaná protipovodňová ochrana zástavby Hořína a Vrbna je pouze omezená.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 1 - 5 + 4 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Hořín patří k obcím s nejnižším hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán silně Z podprůměrnou úrovní u většiny ukazatelů (pouze míra fragmentace krajiny je na průměrné úrovni). Obec vykazuje nadprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Ve většině ukazatelů je hodnocena mírně H nadprůměrně nebo průměrně, výrazně nadprůměrné úrovně dosahuje u ukazatele intenzita bytové výstavby. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na hranici průměru. Vysoké úrovně dosahuje obec u ukazatele S migrační atraktivity, nadprůměrné u stability osídlení, naopak podprůměrné u ukazatele index stáří a přírůstky přirozenou měnou.

Obec Hořín tvoří důležitou součást památkové zóny Mělníka, území obce vytváří „podnož“ celé monumentální středočeské kompozice. Kompozice obce vychází z historicky vzniklých jader Brozánek (prohnutá osa na hranici „velké vody“) a Hořína (hlavní osa vrcholí kompozicí zámku), které se vhodně doplňují. Brozánky mají centrum na podlouhlé návsi, která nemá vhodné využití, jakožto skutečného centra sídla (extenzivně využité fondy hospodářských objektů). Rozvojové plochy se nevhodně přibližují k přeložce I/16. Zámecký komplex Hořína zatím bez využití. Sídlo se rozvíjí v lokalitách mimo záplavová území, proto vzniká neuspořádaná kompozice bez akcentace veřejnými prostory. Do přirozené

[ 86 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

struktury sídla je vtěsnána plocha hřiště a plocha výroby. Nedochází k harmonickému sladění do jednoho celku. Rozsáhlé rozvojové plochy jsou situovány kolem laterálního kanálu bez vnitřní návaznosti na stávající kompozici obce. Předimenzované jsou plochy v oblasti Vrbna. V obci jsou navrženy rovněž plochy pro rekreaci. V územním plánu je nutné důkladně zvážit rozsah navrhovaných rozvojových ploch vzhledem ke kompozičnímu uspořádání. Důležité jsou dálkové pohledy a průhledy na mělnickou akropoli se zámkem. V obci se nacházel areál regionálního letiště, jehož provoz byl ukončen. Pro ochranu obytného území byla realizována protipovodňová hráz podél levého břehu Vltavy. U sídla Brozánky řešit hlukovou zátěž z komunikace I/16. V obci byla realizována kanalizační síť s ČOV na níž jsou čištěny i odpadní vody z obce Býkev. Obec je plynofikována. Sídlo Zelčín se nachází v ochranném pásmu produktovou ČEPRO.

[ 87 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Hostín SWOT analýza Velmi vysoká úroveň ekologické stability území při zachování intenzivní zemědělské Silné stránky funkce. S (Strenghts) Vysoká úroveň sociální soudržnosti obyvatel. Dobrá urbanistická kompozice s centrální návsí. Nedostatek pracovních příležitostí. Slabé stránky Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická, školská W (Weaknesses) a sportovní zařízení, plynofikace, chybějící kanalizační síť a ČOV v ochranných pásmech vodních zdrojů!). T6, H5 Příležitosti Zvýšení standardu životních podmínek doplněním infrastruktury (splašková kanalizace). O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 6 + 6 + 7 + 1 Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 1. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s velmi vysokou úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Na vysoké úrovni je Z hodnocení ve většině ukazatelů, pouze u intenzity zemědělské výroby je výsledek podprůměrný. Obec vykazuje vysoce nadprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Podprůměrné, až silně podprůměrné H úrovně dosahuje pouze v ukazatelích pracovní přitažlivost obce a sídelní předpoklady rozvoje. Obec s jednou z nejvyšších úrovní soudržnosti obyvatel v rámci ORP. Obec dosahuje nejvyššího hodnocení v ukazatelích S stabilita osídlení, přírůstky přirozenou měnou a index stáří. Vysoce nadprůměrně je hodnocen ukazatel sociální integrace. Mezi obce s nejnižší úrovní patří pouze v ukazateli vybavenosti sociální a technickou infrastrukturou.

Klasické uspořádání severojižní kompozice s výraznou návsí. Kompaktní zastavění kolem uliční sítě. Rozvojové plochy jsou navrženy vyváženě ve všech důležitých směrech, zůstává zachována původní kompozice s centrální návsí. Návsi chybí dominanta (kostel, kaple). V obci nebyla realizována kanalizační síť, obec není plynofikována.

[ 88 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Chorušice SWOT analýza Dobrá úroveň životního prostředí (z hygienického hlediska) obyvatel. Silné stránky Dobrá urbanistická kompozice s uzavřeným půdorysem. S (Strenghts) Obec s vyrovnaným hodnocením všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Poměrně nízká úroveň ekologické stability území. W Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí, nízký kvalifikační potenciál. (Weaknesses) Podprůměrná vybavenost obce technickou infrastrukturou (chybí kanalizační síť, plynofikace). Příležitosti Zvýšení standardu životních podmínek doplněním infrastruktury (splašková kanalizace). O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 - 4 + 5 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s průměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán silně Z podprůměrným koeficientem ekologické stability a nejvyšší úrovní intenzity zemědělské výroby. Velmi vysoké úrovně je naopak dosaženo u ukazatele míra urbanizace a míra fragmentace krajiny. Obec vykazuje hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj na horní hranici průměru. Výrazněji nadprůměrných hodnot H je dosaženo pouze u intenzity bytové výstavby a situace na trhu práce. Výrazně podprůměrně jsou hodnoceny rozvinutost podnikatelského prostředí a kvalifikační potenciál. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP nadprůměrné. Nejvyššího hodnocení je dosaženo u ukazatele S migrační atraktivita, nadprůměrně je hodnocena stabilita osídlení, silně podprůměrná je vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. Ostatní ukazatele se pohybují poblíž průměrných hodnot

Sídlo s uzavřeným půdorysem kolem výrazného vnitřního prostoru s vystředěným kostelem, farou a hřbitovem. Upravená náves s obecním úřadem. Vzhledem k izolované poloze předpokládaný minimální rozvoj sídla. V obci nebyla realizována kanalizační síť se společnou ČOV, byla však realizována soustava domovních ČOV s centrálním monitoringem na obci.

[ 89 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Jeviněves SWOT analýza Obec s nadprůměrným hodnocením všech tří pilířů územních podmínek udržitelného rozvoje. Silné stránky Dobré životní prostředí z hlediska ekologické stability i hygienických podmínek. S (Strenghts) Nadprůměrná intenzita bytové výstavby. Kvalitní urbanistická kompozice s výraznou návsí. Obec je vinařskou obcí dle vyhl. č. 254/2010 Sb. Nedostatek pracovních příležitostí a nízký kvalifikační potenciál obce. Slabé stránky Nedostatečná veřejná autobusová doprava. W (Weaknesses) Vysoké hodnoty indexu stáří obyvatel. Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest Příležitosti a komunikací a drobných vodních ploch. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Do zastavěného území obce zasahuje ochranné pásmo stávajícího ropovodu. T (Threats)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 5 + 4 + 6 + 1 Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 1. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nadprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Nadprůměrného nebo Z průměrného hodnocení je dosaženo u většiny ukazatelů. Obec vykazuje průměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nejvyšší hodnocení je u ukazatele situace na trhu práce, velmi vysoká úroveň je u ukazatele kvalifikační potenciál, nadprůměrná je intenzita bytové výstavby (další výstavba H RD v obci probíhá). Nejnižší úrovně obec dosahuje v ukazatelích pracovní přitažlivost obce a rozvinutost podnikatelského prostředí. Silně podprůměrné úrovně pak v ukazateli sídelní předpoklady rozvoje. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP vysoce nadprůměrné. Nejvyšší úrovně dosahuje obec v ukazatelích S migrační atraktivity a sociální integrace, nadprůměrné úrovně u stability osídlení a demografické vitality obce. Podprůměrné úrovně je naopak dosaženo u indexu stáří a u vybavenosti obce sociální a technickou infrastrukturou.

Sídlo v západním cípu ORP, jež se opírá o zalesněnou terénní vlnu (závěsné létání). Historická kompozice s výraznou návsí, jež tvoří centrum kompozice, původně dvoupólové uspořádání. Ulicové uspořádání s relativně hustou zástavbou. V centru sídla chybí stavební dominanta, dominantu tak vytváří strom na návsi (kaštan). Rozvojové plochy jsou předimenzované a stírají původní stopu kompozice. V obci je nově realizována kanalizační síť s napojením na ČOV Spomyšl, obec je plynofikována. Jižní část zastavěného území obce zasahuje do ochranného pásma produktovodu ČEPRO.

[ 90 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Kadlín SWOT analýza Obec v klidné poloze s nízkou fragmentací krajiny trasami dopravní a technické Silné stránky infrastruktury. S (Strenghts) Nadprůměrná hodnota indexu stáří obyvatel. Dobré podmínky pro zemědělství. Obec s nízkým hodnocením všech pilířů územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Nedostatek pracovních příležitostí. Špatná dopravní obslužnost. Slabé stránky Velmi nízká úroveň ekologické stability území. Malý podíl lesních ploch na území obce. W (Weaknesses) Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická a školská zařízení, kanalizační síť plynofikace). Příležitosti Zlepšení životních podmínek doplněním infrastruktury obce. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Stárnutí populace a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 - 1 - 4 - 4 ZHS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 4. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí je v rámci ORP na dolní hranici průměru. Výsledek je dán Z nejnižším koeficientem ekologické stability, nízkým podílem lesních ploch a vysokým podílem intenzity zemědělské výroby. Nejvyšší úrovně dosahuje obec u ukazatelů míra urbanizace a míra fragmentace krajiny. Obec s třetí nejnižší úrovní hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj v rámci ORP. Velmi nízké úrovně obec dosahuje H u všech hodnocených ukazatelů s výjimkou ukazatele situace na trhu práce. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na dolní hranici průměru. Na nejnižší úrovni je ukazatel vybavení S obce sociální a technickou infrastrukturou silně podprůměrných hodnot dosahuje sociální Nadprůměrně jsou hodnoceny stabilita osídlení a index stáří.

Sídlo na západní straně v izolované poloze ORP, v sousedství rozhledny. Centrum sídla je tvořeno výraznou návsí, historicky založenou. Vyoseně na jižní straně kostel se hřbitovem. Hlavní objekty kolem centra tvoří usedlosti a statky. Rozvojové plochy jsou limitované, důležité je zachování centrálního prostoru, který doporučujeme do budoucna artikulovat. Rozvojové plochy je nutné umísťovat v souladu s historickou kompozicí. V obci nebyla realizována kanalizační síť. Bylo realizováno nové víceúčelové hřiště. V rámci pozemkových úprav byly realizovány polní cesty se stromořadími, které se staly součástí systému ekologické stability. V západním údolí před obcí byly realizovány tři retenční nádrže na zrovnoměrnění odtoku přívalových srážkových vod.

[ 91 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Kanina SWOT analýza Obec s nadprůměrným hodnocením všech tří pilířů územních podmínek udržitelného Silné stránky rozvoje. S (Strenghts) Dobré životní prostředí z hlediska ekologické stability i hygienických podmínek. Dobré hodnoty indexu vývoje v posledních třech letech. Izolovaná obec s velmi omezenými možnostmi rozvoje. Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí a nízký kvalifikační potenciál obce. W (Weaknesses) Nedostatečná veřejná autobusová doprava. Nízký kvalifikační potenciál obyvatel. Nízký počet narozených v místě bydliště. Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest Příležitosti a komunikací a drobných vodních ploch. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Obec s nejnižším počtem obyvatel – hrozba výhledové postupné degradace sídelní funkce. T (Threats) Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 6 + 3 - 5 + 2b H Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s velmi vysokou úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Hodnocení z hlediska Z ekologické stability je spíše průměrné, nejvyššího hodnocení je dosaženo v ukazatelích míra urbanizace, míra fragmentace krajiny a poloha v záplavovém území. Obec vykazuje podprůměrnou úroveň hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Hodnocení v ukazatelích je nevyvážené. Velmi vysoké úrovně je dosaženo u ukazatelů s nižší váhou (rozvinutost podnikatelského prostředí, pracovní H přitažlivost obce a kvalifikační potenciál). Nejnižšího hodnocení dosahuje obec v ukazateli situace na trhu práce. Jedná se o obec s nejnižším počtem obyvatel v rámci ORP (ukazatel sídelní předpoklady rozvoje). Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP nadprůměrné. Na nejvyšší úrovni je obec hodnocena u ukazatelů S s vysokou váhou stabilita osídlení a migrační atraktivita. Nejnižší úrovně dosahuje vybavení obce sociální a technickou infrastrukturou, ukazatel sociální integrace a ukazatel demografické vitality obce (přírůstky přirozenou měnou).

Obec na ulicovém půdorysu, bez centrálního prostoru. Rozvoj je limitován vůči podmínkám i vůči kompozici sídla. Sídlo není hustě zastavěno, ani se nepředpokládá další zahušťování. Místní dominantu tvoří vodojem. V obci nebyla realizována kanalizační síť.

[ 92 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Kly SWOT analýza Nejvyšší hodnocení sociální soudržnosti obyvatel v rámci ORP. Dobré hodnoty indexu vývoje a indexu stáří. Silné stránky Dobrá vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. S (Strenghts) Vysoká intenzita bytové výstavby v posledních třech letech. Poloha v kontaktu s řekou (stará obec) a blízko centra ORP. Omezené možnosti rozvoje u vlastní obce Kly – s ohledem na záplavové území. Slabé stránky Malé pracovní příležitosti na území obce (je vyváženo blízkostí sídla ORP). W (Weaknesses) Části obce Krauzovna, Lom, Dolní Vinice na trase frekventované silnice I/9. Velký rozvojový potenciál obce podél I/9, nutná koordinace průtahu I/9 s plánovaným rozvojem obce a případným napojením na I/16. PL2 Příležitosti Zvýšení ekologické stability a zlepšení vodního režimu realizací prvků zeleně, mezí, O (Opportunities) remízků, průlehů. Možnost zvýšení rekreačního potenciálu v souvislosti s využíváním labské vodní cesty a cyklostezky podél Labe (služby, přívoz). Poloha v záplavovém území. Hrozby Nedostatečné respektování zájmů obyvatel obce při přípravě a realizaci průtahu I/9. T (Threats) Území obce spadá do zóny havarijního plánování podniku Spolana Neratovice. Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 3 - 5 + 7 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Podprůměrného hodnocení je Z dosaženo u většiny ukazatelů, silně podprůměrné je hodnocení v ukazateli míra fragmentace krajiny, nejnižší hodnocení je z hlediska polohy v záplavovém území. Obec vykazuje nadprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nejvyšší úrovně bylo dosaženo v ukazateli H intenzita bytové výstavby. Velmi nízké úrovně obec dosahuje v ukazateli rozvinutost podnikatelského prostředí, podprůměrně je hodnocena pracovní přitažlivost obce. Obec s nejvyšším hodnocením soudržnosti obyvatel v rámci ORP. Ve všech ukazatelích je dosaženo nadprůměrné S úrovně, v nejvyšší úrovni jsou hodnoceny ukazatele stabilita osídlení, migrační atraktivita a index stáří.

Sídlo, jež prošlo ničivou povodní v roce 2002. Sídlo s limitovanými možnostmi rozvoje (záplavové území). Možnost doplnění objekty v původním uspořádání, avšak s důsledným řešením protipovodňové ochrany. Obec má ulicové uspořádání se středem s kapličkou. Část sídla podél silnice I/9, jež není v přímém ohrožení povodní. V návrhu se počítá s masivní výstavbou podél hlavní komunikace. Pro naplnění záměrů je se nabízí řešení převedení dopravy severně k silnici I/16. Celé území obce se nachází v zóně havarijního plánování Spolany Neratovice a může být ovlivněno kontaminací ze starých ekologických zátěží. Ochrana vlhkých luk v nivě Labe, část území obce slouží jako rozlivná plocha při povodňových stavech. Zástavba je (kromě Hoření Vinice) odkanalizována na ČOV Tuhaň, obec je plynofikována.

[ 93 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Kokořín SWOT analýza Území s vysokou ekologickou stabilitou v centru CHKO Kokořínsko. Silné stránky Velký rekreační potenciál území. S (Strenghts) Vysoký kvalifikační potenciál obce. Nízké hodnocení v pilířích hospodářství a sociální soudržnosti obyvatel. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Nedostatek pracovních příležitostí. W Slabé stránky Komplikovaná možnost výstavby nových objektů pro bydlení mimo stávající stavební (Weaknesses) pozemky a tím nízká úroveň bytové výstavby a nízká migrační atraktivita obce. Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická, školská a sportovní zařízení, kanalizační síť, plynofikace). Špatná dostupnost hromadné dopravy. Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Dostavba technické infrastruktury. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace. T (Threats) Další zhoršování dopravního spojení do centra ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 6 + 3 - 2 - 3a HS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s velmi vysokou úrovní podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Nadprůměrná úroveň je dosažena Z u většiny ukazatelů, pouze míra urbanizace a intenzita zemědělské výroby je průměrná. Obec vykazuje podprůměrné hodnocení ve většině ukazatelů. Velmi nízké úrovně dosahuje v ukazateli intenzita bytové H výstavby. Nejvyšší úrovně dosahuje obec u ukazatele kvalifikační potenciál obce. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP silně podprůměrné. Nízké je vybavení obce sociální a technickou infrastrukturou, silně podprůměrných hodnot dosahuje obec u indexu vývoje 2015/2009. Podprůměrná je migrační S atraktivita a index stáří. Nadprůměrně je obec hodnocena u přírůstků přirozenou měnou a výrazně nadprůměrně u ukazatele sociální integrace.

Sídlo se nachází v těžišti chráněné krajinné oblasti s turisticky atraktivním areálem hradu Kokořín. Sídlo je podřízené dominantě hradu. Rozvojové plochy jsou vymezeny na severu sídla. Rozvojové plochy jsou na hraně proporcionálního rozvoje. Nesmí být narušeny pohledy na dominantu hradu. V obci nebyla realizována kanalizační síť.

[ 94 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Lhotka SWOT analýza Dobrá úroveň životního prostředí (z hygienického hlediska) obyvatel. Silné stránky Obec s pozitivním indexem vývoje za poslední tři roky. S (Strenghts) Nízká míra nezaměstnanosti a vysoký kvalifikační potenciál obyvatel v rámci ORP. Obec v údolní poloze s omezenými možnostmi rozvoje. Poměrně nízká úroveň ekologické Slabé stránky stability území. W (Weaknesses) Nedostatek pracovních příležitostí, vysoká hodnota indexu stáří. Slabá vybavenost obce technickou infrastrukturou (chybí kanalizační síť, plynofikace). Příležitosti Zvýšení standardu životních podmínek doplněním infrastruktury (splašková kanalizace). O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 - 4 + 2 - 3b ZS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Podprůměrné jsou koeficient Z ekologické stability a míra zalesnění. Nadprůměrná (nižší) je míra fragmentace krajiny. Obec má lehce nadprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. U jednotlivých ukazatelů jsou značné výkyvy. H Velmi vysoká úroveň je u ukazatelů situace na trhu práce, kvalifikační potenciál a rozvinutost podnikatelského prostředí. Velmi nízké úrovně naopak dosahuje obec u ukazatelů pracovní přitažlivost obce a sídelní předpoklady rozvoje. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP silně podprůměrné. Silně podprůměrné je hodnocení v ukazatelích S vybavení obce sociální a technickou infrastrukturou, index stáří a sociální integrace. Nejnižšího hodnocení dosahuje obec v ukazateli přírůstky přirozenou měnou. Nadprůměrné hodnoty dosahuje pouze ukazatel stability osídlení (index vývoje).

Sídlo v údolní poloze s roztroušenou zástavbou. Sídlo nemá jasně vymezené centrum. Obec má dvě zastávky železnice. Vlastní sídlo má limitované prostory pro rozvoj, proto je navržen rozvoj ve směru k Hleďsebe a v sídle Hleďsebe. Rozvojové plochy jsou naddimenzované. Dalším rozvolněním nedojde k artikulaci vnitřních prostorů. V obci nebyla realizována kanalizační síť, obec není plynofikována.

[ 95 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Liběchov SWOT analýza Obec s nadprůměrným hodnocením všech tří pilířů územních podmínek udržitelného rozvoje. Dobré životní prostředí z hlediska ekologické stability i hygienických podmínek. Silné stránky Dobrá dopravní obslužnost a vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. S (Strenghts) Velkorysá urbanistická kompozice s řadou dominant, zámek a zámecký park. Obec je vinařskou obcí dle vyhl. č. 254/2010 Sb. Nedostatek pracovních příležitostí, podprůměrná intenzita bytové výstavby. Slabé stránky Velká zátěž průjezdnou dopravou nákladních automobilů. W (Weaknesses) Vysoké hodnoty indexu stáří obyvatel. Realizace JZ obchvatu dle ZÚR popř. hledání trasy pro navazující západní obchvat I/9. PL1 Příležitosti Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. O (Opportunities) Zvýšení rekreačního potenciálu území podporou doprovodných služeb a regionálních projektů. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 + 6 + 5 + 1 Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 1. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí je v rámci ORP na horní hranici průměru. Nadprůměrných hodnot Z dosahuje obec v ukazatelích koeficient ekologické stability, míra zalesnění a intenzita zemědělské výroby. Podprůměrně je obec hodnocena v míře fragmentace krajiny a silně podprůměrně v ukazateli míry urbanizace. Obec vykazuje výrazně nadprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Dobrý celkový výsledek je dán vyrovnaností hodnocení obce prakticky u všech ukazatelů nad hranicí průměru s výrazně nadprůměrným hodnocením H v ukazateli pracovní přitažlivost obce. Obec je v hospodářském pilíři na základě zvolených ukazatelů vysoce hodnocena, přestože většina hospodářských subjektů na území města stagnuje nebo již zanikla, což svědčí o nevyužitém potenciálu města. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP nadprůměrné. Velmi vysoké úrovně dosahuje ukazatel S demografická vitalita obce (přírůstky přirozenou měnou). Nadprůměrná je vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou a sociální integrace. .Silně podprůměrné úrovně dosahuje ukazatel migrační atraktivita.

Město Liběchov má vnitřní velkorysou kompozici. Od prostoru zámku s parkem přes centrální prostor směrem k Boží vodě vede mohutná zelená osa, kolem níž je soustředěna vlastní zástavba. Zástavba tak tvoří „ornament“ vnitřního města. V sídle je mnoho dalších dominant. Je to kostel s monumentální podnoží, dominantním kostelíčkem na nejvyšším kopci s křížovou cestou a pramenem, obnovené „Rašínky“, výzkumný ústav, hřbitov a hřbitovní kaple, rezidence Liběchov, Boží Voda, včelín apod. Za zmínku stojí i některé novodobé dominanty – škola apod. Důležité v kompozici jsou přírodní enklávy podél Liběchovky a mlýnského náhonu. Rozvojové plochy jsou proto navrženy zdrženlivě po okraji, ve směru do úbočních poloh. Město je velmi zatíženo průjezdní nákladní dopravou, důležitá je proto přeložka silnice I/9 navržená tak, aby zachovala celistvost prostoru města. (PL1) Ve městě Liběchov byla realizována kanalizační síť s ČOV, město není plynofikováno. Zachovat stávající řešení obchvatu silnice I/9, které je součástí ZÚR i ÚP obce.

[ 96 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Liblice SWOT analýza Dobrá urbanistická kompozice sídla se zámkem a zámeckým parkem. Dobré hodnocení obce v hospodářských podmínkách i v sociální soudržnosti obyvatel. Silné stránky Dobrá vybavenost obce technickou infrastrukturou (kanalizace v realizaci). S (Strenghts) Dobré podmínky pro zemědělství. Dobrá dopravní dostupnost centra ORP. Nízká úroveň ekologické stability území, intenzivní zemědělská výroba. W Slabé stránky Nízká úroveň bytové výstavby a nízký kvalifikační potenciál obyvatel. (Weaknesses) Území obce rozděluje frekventovaná silnice I/16 způsobující hygienické i bezpečnostní problémy (PL3). Zlepšení životních podmínek realizací přeložky komunikace I/16 v koordinaci s obcí Byšice Příležitosti (PL3). O (Opportunities) Zvýšení ekologické stability a zlepšení vodního režimu realizací prvků zeleně, mezí, remízků, průlehů. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13) T (Threats) Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 3 - 2 - 2 - 4 ZHS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 4. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Většina ukazatelů dosahuje Z podprůměrné úrovně, nejníže je hodnocen ukazatel intenzity zemědělské výroby, nadprůměrná je naopak míra zalesnění. Obec vykazuje v hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj silně podprůměrnou úroveň v rámci ORP. Výrazně nadprůměrně je obec hodnocena pouze v ukazateli míra registrované nezaměstnanosti. U ostatních ukazatelů je obec H hodnocena podprůměrně. U ukazatelů intenzita bytové výstavby a pracovní přitažlivost obce dosahuje nejnižší úrovně hodnocení. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na dolní hranici průměru. Silně podprůměrná je vybavenost obce S sociální a technickou infrastrukturou. Podprůměrných hodnot dále dosahují ukazatele migrační atraktivita a přírůstky přirozenou měnou. Nadprůměrného hodnocení naopak dosahuje obec u ukazatele index stáří.

Noblesně komponované sídlo s třípatrovým zámkem, hospodářským zázemím a návsí, s komponovaným parkem ukončeným slatinnou loukou. Na hlavní prostor s kostelem a hřbitovem navazuje uliční síť. Severojižní kompozice je umocněna terénem. Rozvojové možnosti jsou směrem východním k Byšicím. Řešení obchvatu I/16. Dle záměrů správce komunikace – ŘSD – a návrhového koridoru ZÚR. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a stromořadí podél cest. V obci byla zahájena realizace kanalizační sítě a ČOV, obec je plynofikována.

[ 97 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Lobeč SWOT analýza Obec s nadprůměrným hodnocením všech tří pilířů územních podmínek udržitelného rozvoje. Silné stránky Obec s limitovanými možnostmi rozvoje. S (Strenghts) Dobré životní prostředí z hlediska ekologické stability i hygienických podmínek. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby, nízká míra nezaměstnanosti v rámci ORP. Nedostatek pracovních příležitostí a nízký kvalifikační potenciál obce. Slabé stránky Nedostatečná veřejná autobusová doprava. W (Weaknesses) Nejnižší hodnota indexu vývoje za poslední tři roky v rámci ORP. Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest Příležitosti a komunikací a drobných vodních ploch. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 5 + 4 + 3 - 2a S Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nadprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Z hlediska ekologické stability Z dosahují ukazatele průměrných hodnot, nadprůměrné hodnoty ukazatelů jsou dosahovány u intenzity zemědělské výroby a míry fragmentace krajiny. Obec vykazuje v rámci ORP průměrnou úroveň podmínek pro hospodářský rozvoj. Výrazně nadprůměrná úroveň je H dosažena u ukazatelů situace na trhu práce, rozvinutost podnikatelského prostředí a kvalifikační potenciál. Nejnižšího hodnocení dosahuje obec v ukazateli pracovní přitažlivost obce. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP podprůměrné. V nejvyšší úrovni je hodnocen ukazatel sociální integrace. Výrazně nadprůměrně je obec hodnocena v ukazateli index stáří. Silně podprůměrná je vybavenost obce S sociální a technickou infrastrukturou, nejnižší úrovně dosahuje ukazatel stabilita osídlení (index vývoje 2015/2009 dosahuje nejnižší hodnoty v rámci celé ORP).

Sídlo s nepravidelným uspořádáním se zámkem ze 17. století a s kostelem s dvoupólovým historickým uspořádáním. V centru budova obecního úřadu, na severovýchodě hřbitov. Limitovaný rozvoj je možno naplnit doplňováním v rámci zastavěného půdorysu sídla. V budoucnu vhodné artikulovat vnitřní prostory sídla (u zámku, náves na západě). V obci nebyla realizována kanalizační síť.

[ 98 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Lužec nad Vltavou SWOT analýza Obec s nízkou mírou registrované nezaměstnanosti Silné stránky Dobrá vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. S (Strenghts) Dobré dopravní napojení (autobus, železnice). Velmi nízká úroveň podmínek pro příznivé životní prostředí. Špatná dopravní dostupnost do obce (nevyhovující technický stav mostů). Slabé stránky Poloha v záplavovém území. W (Weaknesses) Nevhodně umístěná výroba v obci (dřevařské závody) – obtěžování hlukem.H4 Nedostatečná frekvence spojů hromadné dopravy. Možnost zvýšení rekreačního potenciálu s využíváním vodní cesty a cyklostezky. Příležitosti Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest O (Opportunities) a komunikací a drobných vodních ploch. Využití vodní plochy Na Pastvinách – bývalá pískovna - k rekreaci. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci a zlepšení negativních dopadů průjezdní dopravy. Častý výskyt povodní. Hrozby V případě masívní těžby ložisek štěrkopísku hrozba výrazné změny krajiny na území obce (PL10). T (Threats) Naplněná kapacita ČOV a životnost některých jejích částí (aktivační nádrže). Nízká participace výrobních závodů na daňových příjmech obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 1 - 6 + 2 - 3b ZS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nejnižším hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán velmi nízkým Z koeficientem ekologické stability, nízkým podílem lesních ploch a vysokým podílem intenzity zemědělské výroby a vysokou mírou urbanizace. Obec vykazuje v hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj výrazně nadprůměrných hodnot v rámci ORP. Velmi vysoké úrovně dosahuje ukazatel a sídelní předpoklady rozvoje. Nadprůměrně je obec hodnocena v ukazatelích situace H na trhu práce a pracovní přitažlivost obce. Na silně podprůměrné úrovni je rozvinutost podnikatelského prostředí. Podprůměrného hodnocení dosahuje obec u ukazatele kvalifikační potenciál. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce se oproti předchozí aktualizaci snižuje a je v rámci ORP výrazně podprůměrné. S Velmi vysokou úroveň má vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou. Velmi nízkého hodnocení naopak obec dosahuje obec u ukazatelů přírůstky přirozenou měnou, index stáří a sociální integrace.

Sídlo mezi laterálním kanálem a tokem Vltavy s kvalitním urbanistickým konceptem. V jižní části u toku Vltavy podlouhlá náves s kostelem. Náves vyúsťuje do ulicové sítě, s hlavní osou ulice Mělnické. Na okrajích jsou umístěny plochy průmyslu a skladů. Doporučujeme řešit přístavní hrany a břehy vodních ploch. Rozvojové plochy jsou situovány do prostoru mezi sídla Lužec a Chramostek. Vzhledem k rozsahu ploch hrozilo propojení obou sídel. Rozvoj obou sídel bude řešen tak, aby nedošlo k propojení obou sídel. Obsluha sídla je limitována třemi automobilovými mosty a jedním železničním. Technické parametry mostů neodpovídají současným požadavkům provozu motorové dopravy. Obec je plynofikována, byla zde realizována kanalizační síť s ČOV.

[ 99 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Malý Újezd SWOT analýza Nízká míra nezaměstnanosti a vyšší intenzita bytové výstavby. Silné stránky Blízkost a dobré dopravní napojení do centra ORP. S (Strenghts) Nadprůměrná demografická vitalita obce (index stáří). Nízká úroveň ekologické stability území, nízký podíl lesních ploch z celkové výměry. Slabé stránky Nízká úroveň vybavení obce sociální a technickou infrastrukturou. W (Weaknesses) Malé pracovní příležitosti na území obce (je vyváženo blízkostí sídla ORP). Zatížení sídla Vavřineč průjezdní dopravou komunikace I/16. Řešení obchvatu sídla Vavřineč (návrhový koridor ZÚR) a další návazné trasy obchvatu Příležitosti I/16 (územní rezerva ZÚR). PL3 O (Opportunities) Zvýšení ekologické stability a zlepšení vodního režimu realizací prvků zeleně, mezí, remízků, průlehů. Poloha v záplavovém území. Hrozby Nedostatečné respektování zájmů obyvatel obce při přípravě a realizaci průtahu I/16. T (Threats) Území obce spadá do zóny havarijního plánování podniku Spolana Neratovice. Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 2 - 6 + 6 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán silně Z podprůměrným koeficientem ekologické stability, nízkým podílem lesních ploch a vysokým podílem intenzity zemědělské výroby. Obec vykazuje v hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj výrazně nadprůměrnou úroveň v rámci ORP. Nejvyšší H úrovně dosahuje ukazatel situace na trhu práce. Nadprůměrné úrovně dosahují ještě ukazatele intenzita bytové výstavby a sídelní předpoklady rozvoje. V ostatních ukazatelích je obec hodnocena podprůměrně. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP výrazně nadprůměrné. Výrazně nadprůměrné je hodnocení v S ukazatelích migrační atraktivita a index stáří. Nadprůměrných hodnot dosahuje ukazatel stabilita osídlení. Podprůměrná je vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou, silně podprůměrnou úroveň má ukazatel sociální integrace.

Sídlo na urbanistické ose silnice I/16, téměř navazující na zástavbu města Mělník (sídlem Malý Újezd silnice neprochází). Velký nezastavěný prostor s kapličkou tvoří centrum sídla. Navazující zástavba na ulicové ose Malý Újezd – Jelenice. Rozvojové plochy je vhodné doplnit ve stávajících nikách zastavěného území. Sídlo dotčeno provozem silnice I/16, zejména sídlo Vavřineč. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a stromořadí podél cest. V obci se probíhá realizace kanalizační sítě, která bude napojena přes sousední obec Velký Borek na ČOV Mělník. Obec není plynofikována. Potřebné je zlepšení stavu vodní nádrže ve Vavřinči.

[ 100 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Medonosy SWOT analýza Území s vysokou ekologickou stabilitou v CHKO Kokořínsko. Silné stránky Velký rekreační potenciál území. S (Strenghts) Nadprůměrné hodnocení sociální soudržnosti obyvatel. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Nedostatek pracovních příležitostí. Komplikovaná možnost výstavby nových objektů pro bydlení mimo stávající stavební Slabé stránky pozemky a tím nízká úroveň bytové výstavby a nízká migrační atraktivita obce. Špatná W (Weaknesses) vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická, školská a sportovní zařízení, kanalizační síť, plynofikace). Špatná dostupnost hromadné dopravy. Části obcí s velmi malým počtem obyvatel (ztráta sociální kontroly) S11 – S13 Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Zlepšení podmínek pro zvýšení standardu technické infrastruktury. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace. T (Threats) Další zhoršování dopravního spojení do centra ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 7 + 4 - 6 + 2b H Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nejvyšší úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán zejména jasně Z nejvyšším koeficientem ekologické stability v rámci celého území ORP, nejvyšší míry zalesnění a nejnižší intenzity zemědělské výroby. Obec hodnocena na dolní hranici průměru z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj. Obec je u většiny ukazatelů hodnocena blízko průměru, podprůměrný je ukazatel situace na trhu práce. Hodnoty ukazatelů s nejvyšším a nejnižším H hodnocením (rozvinutost podnikatelského prostředí a sídelní předpoklady rozvoje) jsou ovlivněny nízkým počtem obyvatel obce. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP výrazně nadprůměrné. Výrazně nadprůměrně je obec hodnocena u S většiny ukazatelů. Nejnižší úrovně dosahuje pouze ukazatel vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou, průměrná hodnota je u ukazatele přírůstky přirozenou měnou.

Sídlo s roztroušenou zástavbou podél silnice I/9. Centrum tvoří křižovatka cest s kostelem, hřbitovem a obecním úřadem. Rozvoj je územně limitován. Na území obce nebyl realizován veřejný vodovod, pouze do sídla Nové Osinalice byl přiveden vodovodní řad ze soustavy KSKM. Vzhledem k roztroušenosti zástavby nelze předpokládat realizaci stokové sítě s obecní ČOV.

[ 101 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Mělnické Vtelno SWOT analýza Přijatelná úroveň životního prostředí při zachování intenzivní zemědělské funkce. Silné stránky Nadprůměrná úroveň sociální soudržnosti obyvatel. S (Strenghts) Dobrá urbanistická kompozice s centrální návsí. Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí. W (Weaknesses) Průchod silnice I/16 sídlem Vysoká Libeň – hygienická zátěž, bezpečnostní rizika. (PL3) Zvýšení standardu životních podmínek doplněním infrastruktury (připravovaná splašková kanalizace Vysoká Libeň a Radouň.). Příležitosti Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. O (Opportunities) Zvýšení ekologické stability a zlepšení vodního režimu realizací prvků zeleně, mezí, remízků, průlehů. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 + 3 - 5 + 2b H Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí na horní hranici průměru v rámci ORP. Koeficient ekologické stability dosahuje podprůměrných hodnot, nejnižší hodnocení má obec u ukazatele intenzita zemědělské výroby. Z V ukazateli míra urbanizace dosahuje obec nejvyššího hodnocení (nejnižší podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry). Obec vykazuje podprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nadprůměrného hodnocení dosahuje obec H pouze u ukazatele sídelní předpoklady rozvoje. Jako silně podprůměrný je hodnocen ukazatel rozvinutost podnikatelského prostředí, ostatní ukazatele jsou hodnoceny jako podprůměrné. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP nadprůměrné. Výrazně nadprůměrného hodnocení dosahuje obec S u ukazatele migrační atraktivita, nadprůměrně jsou hodnoceny ukazatele vybavení obce sociální a technickou infrastrukturou a index stáří. U ukazatele přírůstky přirozenou měnou je hodnocení silně podprůměrné.

Sídlo s trojúhelníkovou návsí se dvěma kostely. Zastavěné území je podél hlavního prostoru a podél uliční sítě. Na severu zastavěné území vyplňuje provozovna. Rozvojové plochy je vhodné doplnit v nikách zastavěného území a na západním okraji sídla. Mělnické Vtelno sousedí se sídly Radouň a Vysoká Libeň. V souladu se ZÚR je navržen jižní obchvat sídla Vysoká Libeň. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a stromořadí podél cest. V obci byla realizována kanalizační síť s ČOV (na níž je napojena i kanalizace obce Řepín), obec není plynofikována.

[ 102 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Mělník SWOT analýza Jádrové sídlo ORP s největším počtem obyvatel, největší koncentrací občanské vybavenosti, školských a zdravotnických zařízení a ekonomických aktivit, nejvyšší kvalifikační potenciál. Poloha při soutoku dvou největších českých řek Vltavy a Labe. Silné stránky S (Strenghts) Historická hodnota města, zámek. Tradice vinařství a ovocnářství, škola. Fungující systém technické infrastruktury. Dobré dopravní napojení na dálnici D8 a tím na pražskou aglomeraci. Poměrně velké zatížení průjezdnou dopravou. Nízká úroveň ekologické stability území. W Slabé stránky Deficit dopravní a technické infrastruktury v místní části Mlazice. T1 (Weaknesses) Bariéra tvořená železniční tratí v místní části Podolí (úrovňové přejezdy). D2 Pozice centra regionu v posledních třech letech slábne, je nízká výstavba nových bytů a nedochází k přírůstkům obyvatel migrací. Zvýšení rekreačního potenciálu města v návaznosti na cyklistickou stezku podél Labe, vinařství a historické památky. Zvýšení turistické atraktivity města zlepšením podmínek rekreační plavby po Labi a Vltavě. Příležitosti Zlepšení dopravní situace po realizaci nové trasy komunikace I/9. O (Opportunities) Zvyšování ekologické stability vytvářením nových ploch zeleně, vodních ploch a nezpevněných ploch přispívajících ke zpomalování odtoku srážkových vod. Zlepšení sociální a hospodářské situace podporou výstavby bydlení a podnikatelských aktivit. Odliv obyvatelstva, stagnace bytové výstavby a zhoršení situace na trhu práce vlivem blízkosti hl. m. Prahy, popř. dalších ekonomicky silných regionů (Kralupy n. Vl., Mladá Boleslav). T Hrozby Úbytek podílu vodní dopravy v rámci kontejnerového terminálu Mělník a tím zvýšení tlaku (Threats) na ostatní druhy dopravy. Snižování standardu bydlení a ztráta sociální kontroly u některých panelových sídlišť.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 2 - 7 + 2 - 3b ZS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Město Mělník má v hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP silně podprůměrnou úroveň. Koeficient ekologické stability je na území města na průměrné úrovni. Nízké hodnocení je dáno zejména nejvyšším Z podílem zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry a vysokou mírou fragmentace krajiny trasami dopravní a technické infrastruktury a rovněž nízkým podílem lesních pozemků z celkové výměry. Město má jako jádrové sídle ORP zcela přirozeně nejvyšší hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj. Za H průměrem ORP pokulhává pouze v ukazateli intenzity bytové výstavby, počet dokončených bytů dosahuje pouze podprůměrné úrovně. To je však u poměrového ukazatele dáno vysokým počtem obyvatel města. Hodnocení soudržnosti obyvatel města je v rámci ORP silně podprůměrné. Nízkého hodnocení dosahuje město zejména S v ukazatelích migrační atraktivity (přírůstky migrací), indexu stáří a stability osídlení (index vývoje). Nejvyšší v rámci ORP je vybavenost sociální a technickou infrastrukturou.

[ 103 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Jádrové sídlo obvodu ORP se spádovostí 25 tisíc obyvatel, historické královské věnné město. Nejstarší osídlení v části Pšovka, výrazný pahorek centra se zámkem a chrámem, vévodící nad soutokem Labe a Vltavy. Obvod města byl pro účely územního plánu rozdělen na městské části Centrum (Velký střed), Podolí, Blata, Mlazice, Pšovka, Malý Borek, Rousovice, Chloumek a Vehlovice. Koncepce Velkého středu byla založena v 60. letech, dodnes je tato městská část naplňována vyšším občanským vybavením a bydlením, obsahuje těžiště městské památkové zóny se strukturou dvou hlavních náměstí, zámkem, hradbami, sadovým bulvárem a vilovou čtvrtí. Není dobudováno centrum města. Velký střed je uzavřen dopravním koridorem Bezručova. Na Bezručovu se soustředila obchodní vybavenost. Od šedesátých let je zde soustředěna masivní bytová výstavba. Na centrum navazuje bývalý areál cukrovaru, chybí koncepce jeho využití a začlenění do organismu města. Podolí limitováno tratí Nymburk – Mělník – Litoměřice, která je dodnes těžko překonatelnou bariérou (problematika úrovňových přejezdů). (D2) Dopravní osou je Bezručova a Nádražní ulice, jsou sem situovány občanská vybavenost, sportovní a rekreační funkce. Výrazná osa toku Pšovky s parkovou úpravou. Blata tvoří území do náhorní polohy k Chloumku, je extenzivněji využitým územím oproti historickým částem, prochází zde další navržený dopravní obchvat, území má funkci rezidenční, výrobní, obslužnou i dopravní. Významný areál Neuberk. Chloumek tvoří protipól mělnické akropole, rozvíjí se jako významný rezidenční útvar, je snaha o propojení s vnitřním městem, již několikrát se posunuly hranice směrem k městu. V koncepci města je snaha podržet „odtrženost“ a celistvost Chloumku. Důležité je zachování horizontu lesního komplexu tvořící pohledovou hranu a udržení dominance Sv. Jana. Rousovice jsou naplněny rezidenční funkcí a zahrnují rovněž přírodní prvky kolem toku Pšovky. Dodnes trvá deficit zainvestování inženýrskými sítěmi. Jsou nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí. Město se naplňuje od centra směrem ku Praze, je snaha o masivní zastavění existujících volných pozemků. Dochází ke srůstání s obcí Kly. Malý Borek je nejmenší zastavěnou částí, navazující na prostor Velkého Borku. Zastavěná urbanizační osa podél silnice I/16. V Malém Borku jsou podél Pšovky významné segmenty ochrany přírody a krajiny. Pšovka je nejmenší, historická část města. Leží v záplavovém území, na ochranu území jsou realizována protipovodňová opatření. Území sloužilo jako rezidenční kolem kláštera, ale postupem doby se začalo vylidňovat. Na okraji území je situován přístav. Napojení přístavu na silniční síť bylo realizováno. Problematická je návaznost přístavu ne železniční koridor s ohledem na blokaci silniční dopravy ve městě. Mlazice jsou největší městskou částí s extenzivním využitím území. Není založena kvalitní dopravní síť a nejsou obslouženy rozvojové oblasti technickou infrastrukturou. (T1) V městské části jsou významné segmenty krajiny z hlediska ochrany přírody a krajiny podél toku Pšovky, Labe a v jednotlivých údolních polohách (dolech). Vehlovice jsou samostatnou, historicky uzavřenou částí města. Vzhledem k umístění v krajině jsou pro investory atraktivní. Pro uložení technické infrastruktury má limitované možnosti, je třeba dořešit vnitřní dopravní kostru. Náměty pro zpracování územního plánu Mělník: - udržet odtrženou polohu Chloumku, udržet koridory pro dopravní trasy, budovat vnitřní dopravní a technickou infrastrukturu, nezastavovat volné plochy krajiny; - stabilizovat řešení propojení komunikací I9 a I/16 mimo stávající i plánovanou zástavbu dle zpracované studie. (PL2 a PL3); - řešení zvýšené dopravní zátěže v případě přesunu větších objemů dopravy vázané na kontejnerový terminál z vodní dopravy na ostatní druhy dopravy; - pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a stromořadí podél cest a provést revitalizaci Pšovky; - definovat nezastavitelné plochy vinic.

[ 104 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Mšeno SWOT analýza Území s vysokou ekologickou stabilitou v CHKO Kokořínsko. Silné stránky Velký rekreační potenciál území. S (Strenghts) Dobré vybavení sociální a technickou infrastrukturou (chybí pouze plynofikace). Cenná urbanistická struktura s městskou památkovou zónou a zachovaným půdorysem centra. Velmi nízká intenzita bytové výstavby, nízký kvalifikační potenciál. Nedostatek pracovních příležitostí. Slabé stránky Nízké hodnocení v pilíři sociální soudržnosti obyvatel. Nízký index vývoje a vysoký index W (Weaknesses) stáří, dochází k úbytku obyvatel přirozenou měnou. Špatná dostupnost hromadné dopravy. Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních míst. Příležitosti Dostavba technické infrastruktury. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupné vylidňování a stárnutí populace. T (Threats) Další zhoršování dopravního spojení do centra ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 6 + 7 + 1 - 2a S Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s velmi vysokou úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán Z nadprůměrným hodnocením ve všech ukazatelích, pouze ukazatel míra fragmentace krajiny dosahuje průměrné úrovně. Obec s druhým nejvyšším hodnocením podmínek pro hospodářský rozvoj v rámci ORP. U tří ukazatelů s nejvyšší váhou (situace na trhu práce, sídelní předpoklady rozvoje a rozvinutost podnikatelského prostředí) a u ukazatele pracovní H přitažlivost obce dosahuje obec velmi vysoké úrovně. Průměrné úrovně dosahuje u ukazatele kvalifikační potenciál. Nejnižšího hodnocení je dosaženo v ukazateli intenzita bytové výstavby. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na nejnižší úrovni. Silně podprůměrných hodnot je dosaženo u ukazatelů migrační atraktivita a sociální integrace. Nejnižší úrovně bylo dosaženo u ukazatelů index stáří, přírůstky S přirozenou měnou a stabilita osídlení. Nadprůměrného hodnocení je dosaženo pouze u ukazatele vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou.

Druhé největší sídlo v ORP s historickým významem, s městskou památkovou zónou a zachovaným půdorysem centra města. Leží na toku potoka, na kterém je umístěn výjimečný areál koupaliště. Mšeno si až na dílčí modernizace fasád uchovalo intaktní hmotovou strukturu. Vzhled města dodnes určuje jak dřevěná maloměstská zástavba, tak pozdně klasicistní a eklektické městské domy. Mšeno má navíc výrazné panorama, dané polohou na mírném návrší, s hlavními dominantami - věžemi kostela a radnice. Velmi příznivě se uplatňuje malebná terénní konfigurace města v členitém terénu a vazby na okolní krajinu s dalekými výhledy. Rozvojové plochy jsou navrženy vně hlavního „balíku“ zastavěného území. Je třeba zachovat hlavní pohledy na město z příjezdových cest a nenarušit veduty. Ve městě byla realizována kanalizační síť s ČOV, město není plynofikováno. Záměr na propojení Mšenského skupinového vodovodu a vodárenské soustavy KSKM může nepříznivě ovlivnit vodní režim v regionu.

[ 105 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Nebužely SWOT analýza Přijatelná úroveň životního prostředí při zachování intenzivní zemědělské funkce. Velký rekreační potenciál území. Silné stránky Vysoké hodnocení pilíře sociální soudržnosti obce. S (Strenghts) Dobré vybavení sociální a technickou infrastrukturou (s výjimkou plynofikace). Dobrá dopravní dostupnost a relativní blízkost centra ORP. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí. W (Weaknesses) Velmi omezené možnosti rozvoje. Zastaralý územní plán. Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních míst. Příležitosti Dostavba technické infrastruktury. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Využití nového územního plánu a pozemkových úprav k iniciaci rozvoje území obce. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Snížení sociální vybavenosti nedostatkem žáků základní školy. Hrozby Omezování dopravní obslužnosti. T (Threats) Nízká participace obyvatel na správě obce. Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 3 - 3 - 3 - 4 ZHS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 4. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Koeficient ekologické stability dosahuje podprůměrné úrovně, silně podprůměrně je hodnocen ukazatel intenzita zemědělské výroby. Vyššího Z nadprůměrného hodnocení dosahuje obec u ukazatelů s nižší váhou - míra fragmentace krajiny a poloha mimo záplavové území. Obec vykazuje podprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nadprůměrně je obec hodnocena pouze H v ukazateli pracovní přitažlivost obce. V ostatních ukazatelích je hodnocena průměrně nebo podprůměrně. Silně podprůměrných hodnot je dosaženo u ukazatele intenzita bytové výstavby. Obec s podprůměrnou úrovní hodnocení soudržnosti obyvatel v rámci ORP. Nadprůměrně je obec hodnocena u S ukazatelů přírůstky přirozenou měnou a vybavenost soc. a tech. infrastrukturou. Průměrné je hodnocení ukazatele sociální integrace. U ostatních ukazatelů (s vyšší váhou) dosahuje obec podprůměrného hodnocení.

Historicky založené sídlo dnes obslouženo silnicí II. třídy, v „koncové“ poloze. V obci dva kostely, vřetenovitá náves. Centrum tvoří oblast s obecním úřadem a školními zařízeními. Rozvoj limitovaný vzhledem ke konfiguraci a využití území (na severu hospodářské zázemí), rozvojové plochy využívány na jihu území. V obci byla realizována kanalizační síť s ČOV.

[ 106 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Nosálov SWOT analýza Silné stránky Území s vysokou ekologickou stabilitou v CHKO Kokořínsko. S (Strenghts) Velký rekreační potenciál území. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Nedostatek pracovních příležitostí. Slabé stránky Sídlo v údolní poloze s minimálním rozvojovým potenciálem. Špatná vybavenost obce W (Weaknesses) sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická, školská a sportovní zařízení, kanalizační síť, plynofikace).T10 Špatná dostupnost hromadné dopravy. Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Podpora zvyšování standardu technického vybavení. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace. T (Threats) Další zhoršování dopravního spojení do centra ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 7 + 3 - 4 - 3a HS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nejvyšším hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán nadprůměrnou Z nebo velmi vysokou úrovní u všech ukazatelů. Obec s podprůměrnou úrovní hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nejnižšího hodnocení je dosaženo H u ukazatelů sídelní předpoklady rozvoje a kvalifikační potenciál, silně podprůměrnou úroveň vykazuje ukazatel situace na trhu práce. Nejvyšší hodnocení dosahuje obec v ukazateli intenzita bytové výstavby. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na hranici průměru. Nejnižší úrovně je dosaženo u ukazatelů S vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou a index stáří. Velmi vysoké úrovně dosahuje obec u indexu vývoje 2015/2009 a nejvyššího hodnocení u ukazatele migrační atraktivity.

Sídlo v údolní poloze, ulicově založené, pod Vrátenskou horou. Centrum tvoří trojúhelníkové prostranství. Izolovaná poloha, nejsou impulsy rozvoje. V obci byl realizován místní vodovod nenapojení z vodárenské soustavy KSKM. V obci nebyla realizována kanalizační síť.

[ 107 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Řepín SWOT analýza Obec s nadprůměrným hodnocením všech tří pilířů územních podmínek udržitelného rozvoje. Silné stránky Přijatelné životní prostředí z hlediska ekologické stability i hygienických podmínek. S (Strenghts) Kvalitní urbanistická struktura, zámek. Nízká míra registrované nezaměstnanosti. Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí a nízký kvalifikační potenciál obce. W (Weaknesses) Nedostatečná veřejná autobusová doprava. Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest Příležitosti a komunikací a drobných vodních ploch. O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce. T (Threats) Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 + 4 + 6 + 1 Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 1. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí na hranici průměru v rámci ORP. Koeficient ekologické Z stability dosahuje pouze podprůměrné úrovně, nadprůměrně je obec hodnocena v ukazateli míra urbanizace a velmi vysoké úrovně dosahuje obec u ukazatele míra fragmentace krajiny. Obec vykazuje lehce nadprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Silně podprůměrné je hodnocení H ukazatele pracovní přitažlivost obce. Na velmi vysoké úrovni je obec hodnocena u ukazatele s nejvyšší váhou - situace na trhu práce. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP výrazně nadprůměrné. Obec má vyrovnané hodnoty u většiny S ukazatelů, velmi vysoké úrovně dosahuje u ukazatelů sociální integrace (narození v místě bydliště), index stáří a přírůstky přirozenou měnou.

Obec založená kolem návsi s kostelem a doplněná zámkem na místě původní tvrze. Kvalitní urbanistická ulicová osnova s průsečíkem v těžišti před zámkem. Rozvojové plochy na šachovnicové osnově na východě obce. Plochy pro rozvoj vhodně umístěny a s dostatečnou rezervou do budoucna. V obci byla realizována kanalizační síť, odpadní vody jsou odváděny na ČOV Mělnické Vtelno.

[ 108 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Spomyšl SWOT analýza Obec s dobrým dopravním napojením na Prahu i do centra ORP Mělníka. Silné stránky Nadprůměrná hodnota ukazatelů demografické vitality a sociální integrace. S (Strenghts) Poměrně dobrá úroveň vybavení technickou infrastrukturou (plynofikace, kanalizace) Dobré podmínky pro zemědělství. Obec s nízkým hodnocením územních podmínek pro hospodářský rozvoj území. W Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí. (Weaknesses) Území s vysokou fragmentací krajiny trasami dopravní a technické infrastruktury. Velmi nízká úroveň ekologické stability území. Malý podíl lesních ploch na území obce. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Příležitosti Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest O (Opportunities) a komunikací a drobných vodních ploch. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Nízká participace obyvatel na správě obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 2 - 1 - 4 + 3c ZH Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec se silně podprůměrnou úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán Z nejnižší úrovní koeficientu ekologické stability a nízkým podílem lesních ploch. Silně podprůměrné úrovně dosahuje i ukazatel míra fragmentace krajiny. Obec s nejnižším hodnocením podmínek pro hospodářský rozvoj v rámci ORP. U všech ukazatelů je dosaženo nejnižší H nebo silně podprůměrné úrovně. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP průměrné. Nejnižší úrovně obec dosahuje u ukazatele migrační S atraktivita, naopak výrazně nadprůměrné úrovně je dosaženo u ukazatelů přírůstky přirozenou měnou, index stáří a sociální integrace. Podprůměrného hodnocení dosahuje obec v ukazateli stabilita osídlení.

Sídlo v Polabské nížině se založenou návsí. Na návsi obecní úřad, pošta a obchod smíšeného zboží. Rozvoj obce severovýchodně od centra. Historický půdorys relativně hustě zastavěn, obec má dostatečné rezervy pro další výstavbu i uvnitř zastavěného území. Pěší napojení na vlakové nádraží. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a alejí podél cest. V obci byla realizována kanalizační síť, obec je plynofikována, vodovodní propojení Nová Ves – Spomyšl - Býkev bylo realizováno v roce 2011. Obec je vklíněna mezi silnici I/16, bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu a ochranné pásmo produktovou ČEPRO. Uvedené limity výrazně omezují rozvojové možnosti obce.

[ 109 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Stránka SWOT analýza Silné stránky Dobrá úroveň životního prostředí (z hygienického hlediska) obyvatel. S (Strenghts) Klidná poloha v dosahu města Mšeno. Velmi nízká úroveň ekologické stability území. Nedostatek pracovních příležitostí. Nízké hodnocení územních podmínek sociální soudržnosti obyvatel. Slabé stránky Podprůměrná vybavenost obce technickou infrastrukturou (chybí kanalizační síť, W (Weaknesses) plynofikace). Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Špatná dopravní dostupnost. Příležitosti Zvýšení standardu životních podmínek doplněním infrastruktury (splašková kanalizace). O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 + 1 - 1 - 3a HS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí na hranici průměru v rámci ORP. Koeficient ekologické stability dosahuje silně podprůměrné úrovně, ukazatel intenzity zemědělské výroby dokonce nejnižší úrovně. Celkový Z výsledek vyrovnává nejvyšší úroveň hodnocení ukazatele míra urbanizace, velmi vysoká úroveň ukazatele míra fragmentace krajiny a poloha mimo záplavové území. Obec vykazuje nejnižší úroveň hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nejnižší úrovně je dosaženo u ukazatelů H sídelní předpoklady rozvoje a kvalifikační potenciál. U ostatních ukazatelů je hodnocení silně podprůměrné. Obec s nejnižším hodnocením soudržnosti obyvatel. Nejnižší úrovně hodnocení je dosaženo u všech sledovaných S ukazatelů.

Sídlo založené s návesním prostorem, na něž navazuje pozdně barokní zámek na čtvercovém půdorysu. Relativně monumentální kompozice je dnes rozdrobena. Původní veřejné prostory jsou neartikulované. Slouží jako rekreační sídlo, nemá výrazný rozvoj. Rozvolněná kompozice má řadu vnitřních rezerv. V obci nebyla realizována kanalizační síť, byla realizována kořenová ČOV sloužící k vyvážení splaškových vod od obyvatel z domovních jímek.

[ 110 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Střemy SWOT analýza Přijatelná úroveň životního prostředí při zachování intenzivní zemědělské funkce. Silné stránky Velký rekreační potenciál území. S (Strenghts) Vyrovnané hodnocení všech tří pilířů blízké průměru ORP. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí, nízký kvalifikační potenciál. W (Weaknesses) Špatné vybavení sociální a technickou infrastrukturou (chybí kanalizace a plynofokace). Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Dostavba technické infrastruktury. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Omezování dopravní obslužnosti. T (Threats) Nízká participace obyvatel na správě obce. Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 - 4 + 4 - 3b ZS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí na spodní hranici průměru v rámci ORP. Koeficient ekologické stability dosahuje podprůměrné úrovně, ukazatel intenzity zemědělské výroby dokonce silně podprůměrné Z úrovně. Celkový výsledek vyrovnává nadprůměrná úroveň hodnocení ukazatele míra fragmentace krajiny a poloha mimo záplavové území. Obec vykazuje úroveň hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj na hranici průměru ORP. Nejvyšším stupněm v rámci ORP je obec hodnocena v ukazateli intenzita bytové výstavby, nadprůměrně pak v ukazateli rozvinutost podnikatelského H prostředí. Podprůměrné úrovně je dosaženo u ukazatelů situace na trhu práce, sídelní předpoklady rozvoje a kvalifikační potenciál. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na hranici průměru. U ukazatele migrační atraktivita dosahuje obec nejvyšší úrovně hodnocení. Velmi vysoké úrovně je dosaženo u kazatele stabilita osídlení. Na nejnižší úrovni je naopak S vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou, silně podprůměrných hodnot dosahuje obec u ukazatelů index stáří a sociální integrace.

Velmi dobře čitelná náves s okolní kompaktní zástavbou tvoří jádrové území. Navazující území nemá jasnou osnovu. Rozvojové oblasti na západní a jižní straně obce rozmělňují původní sevřenost. Vnitřní rezervy zastavěné části obce nejsou využity. V obci nebyla realizována kanalizační síť, obec není plynofikována.

[ 111 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Tuhaň SWOT analýza Vysoká úroveň hodnocení sociální soudržnosti obyvatel v rámci ORP. Dobré hodnoty Silné stránky migrační atraktivity a indexu stáří. S (Strenghts) Poloha v kontaktu s řekou (stará obec) a blízko centra ORP. Obec je vinařskou obcí dle vyhl. č. 254/2010 Sb. Nízká úroveň ekologické stability území. Slabé stránky Malé pracovní příležitosti na území obce (je vyváženo blízkostí sídla ORP). W (Weaknesses) Staré ekologické zátěže z provozu podniku Spolana Neratovice. H6 Zvýšení ekologické stability a zlepšení vodního režimu realizací prvků zeleně, mezí, Příležitosti remízků, průlehů. O (Opportunities) Možnost zvýšení rekreačního potenciálu v souvislosti s využíváním labské vodní cesty a cyklostezky podél Labe (služby, přívoz). Poloha v záplavovém území. Hrozby Území obce spadá do zóny havarijního plánování podniku Spolana Neratovice. T (Threats) Naplnění kapacity ČOV (společné s obcí Kly) – potřeba řešit zkapacitnění.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 2 - 5 + 6 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec se silně podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán Z podprůměrným koeficientem ekologické stability, vysokou mírou urbanizace a vysokým podílem intenzity zemědělské výroby. Hodnocení snižuje i poloha v záplavovém území. Obec s nadprůměrným hodnocením podmínek pro hospodářský rozvoj v rámci ORP. Nejvyšší úrovně hodnocení v rámci ORP je dosaženo v ukazateli situace na trhu práce. Velmi nízké úrovně hodnocení je naopak dosaženo u ukazatele H pracovní přitažlivost obce. Podprůměrnou úroveň má ukazatel kvalifikační potenciál. Ostatní ukazatele jsou hodnoceny na průměrné úrovni. Obec s velmi vysokou úrovní hodnocení soudržnosti obyvatel v rámci ORP. Nejvyšší úrovně hodnocení je dosaženo S u ukazatelů migrační atraktivita a index stáří. Podprůměrné je hodnocení ukazatelů vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou a přírůstky přirozenou měnou.

Jádro obce tvořeno trojúhelníkovou návsí s kapličkou. Ulicové založení oboustranně obestavěné. Obec leží částečně v záplavovém území Labe. Jeho rozvojové možnosti nejsou vůči velkým vodám, na rozdíl od sousedních obcí, limitovány. Území lze rozvíjet směrem severním do oblasti Větrušic nebo Červené Písky. Problematické je sousedství podniku Spolany Neratovice, s rizikem stávajícího ohrožení (zóna havarijního plánování) i z hlediska starých ekologických zátěží (stopy zvýšení koncentrace toxických látek v půdě). Větší část území obce slouží jako rozlivná plocha při povodňových stavech v Labi. Patří do Zóny havarijního plánování Spolany Neratovice. Nová výstavba se soustřeďuje na severní straně obce. V obci byla realizována kanalizační síť s vlastní ČOV, na níž je napojena i obec Kly. Obec je plynofikována.

[ 112 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Tupadly SWOT analýza Silné stránky Území s vysokou ekologickou stabilitou v CHKO Kokořínsko. S (Strenghts) Velký rekreační potenciál území. Nízké hodnocení v pilíři hospodářství. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Nedostatek pracovních příležitostí. Slabé stránky W (Weaknesses) Obec v údolní poloze s minimálním rozvojovým potenciálem, zátěž z frekventované silnice I/9 (PL1). Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická, školská a sportovní zařízení, kanalizační síť, plynofikace). Špatná dostupnost hromadné dopravy. Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Dostavba technické infrastruktury. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace. T (Threats) Další zhoršování dopravního spojení do centra ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 6 + 1 - 5 + 2b H Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s velmi vysokou úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán zejména Z velmi vysokou úrovní koeficientu ekologické stability a nejvyšší úrovní míry zalesnění. Obec vykazuje nejnižší hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Ve většině ukazatelů je dosaženo nejnižší nebo H silně podprůměrné úrovně hodnocení s výjimkou ukazatele intenzita bytové výstavby, kde je dosaženo výrazně nadprůměrné úrovně. Obec s nadprůměrnou úrovní hodnocení soudržnosti obyvatel v rámci ORP. Nejvyšší úrovně je dosaženo u ukazatele S sociální integrace a velmi vysoké úrovně u ukazatele stabilita osídlení. Na velmi nízké úrovni je vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou.

Údolní sídlo v povodí Liběchovky. Leží na průsečíku dvou dolů. Na ostrohu tvrz přestavěná na zámek. Limitovaný rozvoj vhledem k údolní poloze a vzhledem k průtahu silnice I/9. Odborně správné vymezení skladebných částí ÚSES (biocenter, biokoridorů, interakčních prvků) V obci nebyla realizována kanalizační síť.

[ 113 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Velký Borek SWOT analýza Blízkost a dobré dopravní napojení do centra ORP. Silné stránky Poloha mimo frekventovanou silniční síť. S (Strenghts) Obec je vinařskou obcí dle vyhl. č. 254/2010 Sb. Slabé stránky Nízká úroveň ekologické stability území, nízký podíl lesních ploch z celkové výměry. W (Weaknesses) Malé pracovní příležitosti na území obce (je vyváženo blízkostí sídla ORP). Zvýšení ekologické stability a zlepšení vodního režimu realizací prvků zeleně, mezí, Příležitosti remízků, průlehů. O (Opportunities) Podpora kulturních a společenských aktivit obce. Hrozby Vandalismus a nízká participace obyvatel na správě obce. T (Threats) Realizace kulturního a společenského života mimo území obce v blízkém sídle ORP.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 3 - 7 + 5 + 2c Z Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s podprůměrným hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán vyrovnaným Z podprůměrným hodnocením u většiny ukazatelů. Hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj je v rámci ORP na nejvyšší úrovni. U všech ukazatelů je obec hodnocena H jako nadprůměrná nebo průměrná. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP nadprůměrné. Obec má vyrovnané hodnoty přesahující průměr S ORP u většiny ukazatelů, velmi vysoké úrovně dosahuje u ukazatele přírůstky přirozenou měnou.

Zástavba sídla Velkého Borku navazuje přímo na zastavěné území města Mělníka. Centrum obce leží mimo trasu silnice I/16, je tvořeno návsí s kapličkou. Uliční koridory jsou relativně hustě zastavěny. Rozvojové plochy jsou vymezeny podél osy východ - západ, podle ulice Vrutické. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a alejí podél cest. Revitalizace Pšovky a její nivy. V obci byla realizována kanalizační síť, kanalizace je svedena do kanalizační sítě Mělníka (včetně kanalizace ze sídel Mělnická Vrutice a Skuhrov). Obec je plynofikována (mimo Mělnické Vrutice).

[ 114 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Vidim SWOT analýza Území s vysokou ekologickou stabilitou v centru CHKO Kokořínsko. Silné stránky Sídlo s mimořádnou polohou, velké výhledy, zámek. S (Strenghts) Velký rekreační potenciál území. Nízká míra registrované nezaměstnanosti. Nízké hodnocení v pilíři a sociální soudržnosti obyvatel. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Nedostatek pracovních příležitostí. Slabé stránky W (Weaknesses) Komplikovaná možnost výstavby nových objektů pro bydlení mimo stávající stavební pozemky a tím nízký rozvojový potenciál. Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická, školská a sportovní zařízení, kanalizační síť, plynofikace). T15 Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních Příležitosti míst. O (Opportunities) Dostavba technické infrastruktury. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Postupná ztráta rezidenční funkce obce na úkor individuální rekreace. T (Threats) Zhoršování dopravní obslužnosti.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 7 + 7 - 1 - 2a S Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nejvyšší úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Koeficient ekologické stability Z dosahuje pouze nadprůměrné úrovně, u ostatních ukazatelů je dosaženo velmi vysoké úrovně. Obec s nejvyšší úrovní hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj v rámci ORP. Nejvyššího hodnocení je dosaženo u H ukazatele pracovní přitažlivost obce. Velmi vysoké úrovně dosahují ukazatele situace na trhu práce a intenzita bytové výstavby. Nejnižšího hodnocení dosahuje obec u ukazatelů sídelní předpoklady rozvoje a kvalifikační potenciál. Obec s nejnižší úrovní hodnocení soudržnosti obyvatel obce v rámci ORP. Obec dosahuje u všech ukazatelů nejnižší S úrovně hodnocení.

Malé sídlo na vyvýšeném místě s výhledy na Krušné Hory, České Středohoří, Říp a Ralskou pahorkatinu. Dominantou obce je zámek, centrum tvoří náves. Zajistit další rozvoj obce je nezbytnou součástí dalšího rozvoje. Plochy jsou vymezeny na náhorní plošině severně od zámku a v části severní. Jedná se o drobné plochy. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a stromořadí podél cest. V obci nebyla realizována kanalizační síť.

[ 115 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Vraňany SWOT analýza Obec s dobrým dopravním napojením na Prahu i do centra ORP Mělníka. Silné stránky Obec s nadprůměrným hodnocením podmínek sociální soudržnosti. S (Strenghts) Dobré podmínky pro zemědělství. Obec s velmi nízkou mírou ekologické stability území. Vysoká míra nezaměstnanosti a nízký kvalifikační potenciál. Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí. W (Weaknesses) Území s vysokou fragmentací krajiny trasami dopravní a technické infrastruktury. Velmi nízká úroveň ekologické stability území. Malý podíl lesních ploch na území obce. Možnost zvýšení rekreačního potenciálu v souvislosti s využíváním vodní cesty a cyklostezky. Příležitosti Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. O (Opportunities) Zvýšení ekologické stability realizací alespoň liniových prvků vzrostlé zeleně podél cest a komunikací a drobných vodních ploch. Území obce je ohroženo těžbou štěrkopísků (PL10). Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Nízká participace obyvatel na správě obce. Části obce ležící u plavebního kanálu jsou ohroženy záplavou.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 1 - 2 - 4 + 3c ZH Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3c. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s nejnižším hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán silně podprůměrnou Z úrovní koeficientu ekologické stability, a nejnižší úrovní míry zalesnění. Silně podprůměrnou úroveň má i ukazatel míra fragmentace krajiny trasami dopravní a technické infrastruktury. Obec vykazuje silně podprůměrné hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nejnižší úrovně dosahuje obec v ukazateli intenzita bytové výstavby, silně podprůměrná úroveň byla dosažena u ukazatele rozvinutost podnikatelského H prostředí. Jako podprůměrná je hodnocena situace na trhu práce. V ostatních ukazatelích dosahuje obec průměrné úrovně, v ukazateli pracovní přitažlivost obce nadprůměrné úrovně. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP na hranici průměru. Obec vykazuje vyrovnané hodnocení u všech S ukazatelů s výjimkou migrační atraktivity, kde je hodnocení na nejnižší úrovni. Výrazně nadprůměrně je obec hodnocena v ukazatelích přírůstky přirozenou měnou, vybavenost obce soc. a tech. infrastrukturou a sociální integrace.

Sídlo vytvořené podél hlavní ulice bez akcentace velkou návsí a sakrální stavbou. Leží převážně mimo záplavové území, na začátku laterálního kanálu na Vltavě (v záplavovém území se nachází část území obce ležící u kanálu). Rozvojové plochy možné v pokračování podél ulicové kompozice nebo je možné vytvářet nová pořadí směrem severním. Fenoménem obce je kontakt s vodní plochou. Obec napojena na železniční stanici. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a stromořadí podél cest. V obci byla realizována kanalizační síť s ČOV, obec je plynofikována. Severozápadní část zastavěného území obce zasahuje do ochranného pásma produktovodu ČEPRO.

[ 116 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Vysoká SWOT analýza Dobrá úroveň životního prostředí při zachování intenzivní zemědělské funkce. Silné stránky Dobrá úroveň sociální soudržnosti obyvatel. S (Strenghts) Dobrá urbanistická kompozice s výraznou návsí. Blízkost centra ORP. Slabé stránky Nedostatek pracovních příležitostí, velká míra reg. nezaměstnanosti. W (Weaknesses) Chybějící kanalizační síť a ČOV. Zvýšení standardu životních podmínek doplněním infrastruktury (po dokončení splaškové Příležitosti kanalizace a ČOV). O (Opportunities) Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Hrozby Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. T (Threats) Území obce se nachází v CHLÚ Bezno (černé uhlí).(PL13)

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 4 + 4 - 6 + 2b H Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 2b. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s hodnocením podmínek pro příznivé životní prostředí na horním okraji průměru v rámci ORP. Koeficient ekologické Z stability dosahuje podprůměrné úrovně. Ukazatel míra fragmentace krajiny je naopak na velmi vysoké úrovni. Hodnocení hospodářských podmínek obce je na hranici průměru ORP. Silně podprůměrné hodnocení je pouze u H ukazatele situace na trhu práce, podprůměrné hodnocení u ukazatele intenzita bytové výstavby. U ostatních ukazatelů je hodnocení obce průměrné nebo nadprůměrné. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP výrazně nadprůměrné. Hodnocení ukazatelů je vyrovnané, pouze S u ukazatele přírůstky přirozenou měnou dosahuje výrazně nadprůměrných hodnot.

Sídlo s výraznou návsí a dvěma kostely. Na návsi se nachází katolický kostel z konce 18. století. Druhou dominantu tvoří evangelický kostel s farou a hřbitovem. Na začátku obce je Památník toleranční doby. Kolem návsi rozptýlená zástavba usedlostí a hospodářských budov. K sídlu přiléhá část Bosyně. Další části jsou Střednice, strážnice a Chodeč. Rozvojové plochy nejsou masivně vymezovány, sídla slouží jako rekreační. Pro zvýšení ekologické stability je vhodné zakládání zelených pásů, remízků a stromořadí podél cest. V obci byla v roce 2014 zahájena výstavba splaškové kanalizace s ČOV Vysoká. Z ostatních sídel budou odpadní vody na ČOV vyváženy. Obec není plynofikována.

[ 117 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

Želízy SWOT analýza Silné stránky Území s vysokou ekologickou stabilitou na hranici CHKO Kokořínsko. S (Strenghts) Velký rekreační potenciál území. Nízké hodnocení v pilířích hospodářství a sociální soudržnosti obyvatel. Vysoký podíl rekreačních objektů na úkor trvale obydlených. Nedostatek pracovních příležitostí. W Slabé stránky Komplikovaná možnost výstavby nových objektů pro bydlení mimo stávající stavební (Weaknesses) pozemky a tím nízká úroveň bytové výstavby a nízká migrační atraktivita obce. Špatná vybavenost obce sociální a technickou infrastrukturou (chybí zdravotnická a sportovní zařízení, kanalizační síť, plynofikace). Prostorové omezení v údolní poloze, zátěž průjezdnou dopravou silnice I/9. PL1 Zlepšení sítě služeb a tím zvýšení rekreačního využití území a získání nových pracovních míst. Příležitosti Dostavba technické infrastruktury. O (Opportunities) Realizace opatření na silnici I/9. Využití prostředků z evropských fondů případně z programu obnovy venkova. Nedostatek finančních prostředků na zvyšování standardu bydlení v obci. Hrozby Vzhledem ke kvalitnímu prostředí je nebezpečí zvyšování podílu individuální rekreace na T (Threats) úkor rezidenční funkce obce.

Hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území

Územní podmínky pro Životní prostředí Hospodářství Soudržnost Kategorie V kartogramu Stupeň Z Stupeň H Stupeň S 6 + 2 - 3 - 3a HS Obec byla na základě vyhodnocení územních podmínek pro udržitelný rozvoj území zařazena do kategorie 3a. Komentář k posouzení jednotlivých pilířů: Obec s velmi vysokou úrovní hodnocení podmínek pro příznivé životní prostředí v rámci ORP. Výsledek je dán Z vyrovnaným hodnocením ve všech ukazatelích na nadprůměrné nebo velmi vysoké úrovni. Obec vykazuje výrazně podprůměrnou úroveň hodnocení podmínek pro hospodářský rozvoj. Nejnižší úrovně hodnocení H bylo dosaženo u ukazatele intenzita bytové výstavby. Silně podprůměrné hodnocení je u ukazatele pracovní přitažlivost obce a situace na trhu práce. U ostatních ukazatelů dosahuje obec průměrného nebo lehce nadprůměrného hodnocení. Hodnocení soudržnosti obyvatel obce je v rámci ORP podprůměrné. Průměrné úrovně bylo dosaženo v ukazateli S migrační atraktivita. Podprůměrné hodnoty dosahuje ukazatel index stáří. V ostatních ukazatelích vychází hodnocení jako silně podprůměrné.

Údolní poloha sídla na křížení údolí Liběchovky a dolu Šitol. Oboustranně zastavěný tok Liběchovky s návazností na silnici I/9. V centru obce náves s budovou školy. Je potřeba zajistit další rozvojové plochy obce. Rozvojové plochy jsou limitovány CHKO Kokořínsko. V obci nebyla realizována kanalizační síť. V administrativním území obce se nacházejí dvě malá sídla Nové Tupadly a Sitné.

[ 118 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 1

Název Směrové uspořádání a kapacita silnice I/9 v severní části ORP problému Mělník, včetně řešení obchvatu obce Liběchov

Výčet k.ú. obchvat: Liběchov, Želízy, dotčených průjezd : Tupadly, Chudolazy, Medonosy problémem

Komunikace I. Třídy tvoří nadregionální, kapacitní dopravní spojnice. Silnice I/9 svým trasováním v území tyto požadavky nesplňuje. Jedná se o trasu komunikace s častými směrovými oblouky o malých poloměrech. Jsou zde zhoršené podmínky pro předjíždění, čímž je také snížena kapacita komunikace. Nelze totiž předjíždět pomalá vozidla. Dalším problémem spíše společenského významu je vysoká nehodovost s vážnými následky dopravních nehod. Trasa silnice I/9 tvoří průjezdný úsek obce Liběchov. Na křížení s komunikací II/261 dochází k nepřehledným dopravním situacím vzhledem k intenzitě provozu, směrovému uspořádání I/9 a tvaru křižovatky. Obec Liběchov je tedy zatížena jak tranzitní dopravou na I/9, Charakteristika ale i na komunikaci II/261. problému U návrhu dochází ke střetům se zájmy ochrany přírody a krajiny. Kolmé křížení nadregionálního biokoridoru Vědlice – Řepínský důl (teplomilná doubravní společenstva) ve střední části trasy navrhované silnice. Průchod územím mezinárodně chráněného mokřadu (Ramsar Site) „Mokřady Pšovky a Liběchovky“ v severní části trasy a územím EVL NATURA 2000 „Kokořínsko“ (totožné vymezení), tamtéž průchod existujícím lokálním biocentrem na lokálním biokoridoru. Výrazné poškození krajinného rázu. V jižní části trasy kontakt s okrajovou částí lokálního biocentra situovaného do zámeckého parku v Liběchově. Vlivem velké hustoty kamionové dopravy je zhoršena kvalita ovzduší v obcích. Obcemi prochází komunikace I/9 těsně okolo nemovitostí, vlivem otřesů husté kamionové dopravy dochází k poškozování nemovitostí.

V ZÚR je zahrnut pouze jihozápadní obchvat Liběchova. Prověřit možnosti odlišného trasování komunikace I/9 v území. Dalším vhodnějším řešením je převedení tranzitní dopravy na jiné Návrh řešení komunikace v ORP Mělník. Například na komunikaci I/16, ze které je lepší problému časová dostupnost lokalit obsluhovaných komunikací I/9 za hranicemi

ORP. Trasa obchvatu je v předložené podobě zahrnuta a projednána v platném územním plánu města Liběchov.

Součástí řešení problému bude i budoucí oprava objízdných tras silnice Poznámka I/9, které jsou v současné době využívány tranzitní dopravou.

Trvání v čase Problém trvá.

[ 119 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 2

Název Průchod silnice I/9 zastavěným územím problému

Výčet k.ú. Kly, Tuháň, Záboří u Kel, Malý Újezd, Skuhrov u Mělníka, Mělník dotčených problémem

V současné době prochází komunikace I/9 zastavěným územím města Mělník. Tento průtah je veden systémem jednosměrných komunikací. 1. etapa průtahu Mělníkem v souladu s územním plánem města a ZÚR je v současné době připravována k realizaci, je počítáno se zahájením v roce 2013. V jižní části území je počítáno s návrhem trasy sledující současnou I/9 s přeložkami v zastavěných územích. Střet s EVL NATURA 2000 „Úpor – Černínovsko“ je minimalizován – týká se okrajových a v současnosti již Charakteristika negativně ovlivněných částí EVL. Střet s okrajovou částí PR „Kelské problému louky“ (součást EVL). U Kelských Větrušic možný střet s EVL malého rozsahu „Pískovna v Kelských Větrušicích“ – trasu lze vést tak, aby ke střetu nedošlo. Střet s regionálním biocentrem vloženým do nadregionálního biokoridoru totožný s rozsahem střetu s EVL.

Trasa průtahu I/9 vyřeší nejpalčivější dopravní problémy města, ovšem za cenu vytvoření nové liniové bariéry uvnitř zastavěného území. Z tohoto hlediska je výhledově dále potřeba počítat s realizací tzv. velkého Návrh řešení obchvatu (ve spojení se silnicí I/16). viz PL3 problému Úprava komunikace v jižním sektoru by měla být realizována s minimalizací nových záborů s maximálním využitím stávající komunikace a s minimalizací zásahů do popsaných chráněných území.

Poznámka

Trvání v čase Problém trvá.

[ 120 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 3

Název Trasa silnice I/16 Mělník – hranice ORP problému

Výčet k.ú. Velký Borek, Jelenice u Mělníka, Malý Újezd,Byšice, Liblice, Vysoká dotčených Libeň, Radouň, Mělnické Vtelno problémem

Komunikace I/16 prochází po většině své trasy zastavěným územím. Je tedy třeba řešit přeložení této komunikace mimo zastavěná území sídel. V územních plánech obcí a ZÚR jsou tyto přeložky zaneseny. Přeložka trasy komunikace I/16 je také součástí záměrů ŘSD – jako správce komunikace (na území Velkého Borku a Mělníka je v ZÚR koridor zahrnut jako územní rezerva). Jsou navrženy obchvaty sídel Vysoká Libeň, Byšice a Liblice. Obchvat sídel Charakteristika Vavřineč a Malý Újezd je součástí variantního řešení tzv. velkého obchvatu I/16. problému Ze zpracovaných variant (variantní studie) byla zastupitelstvem města vybrána kombinace variant tvořící tzv. vnější variantu, která je v problémovém výkresu zakreslena. Navrženo je vypuštění propojení I/16 a I/19 v oblasti blat ze ZÚR Středočeského kraje. Trasa velkého obchvatu je ve střetu se dvěma regionálními biokoridory (RBK) a jedním lokálním biokoridorem (LBK) vázanými na vodní toky.Okrajově je rovněž ve střetu s EVL NATURA 2000 „Kokořínsko“.

Řešením problému je vybudování obchvatů kolem dotčených územních celků. Vytvořením obchvatu sídelních útvarů dojde ke zvýšení cestovní rychlosti po této komunikaci, ke snížení rizika nehod chodců a cyklistů a ke snížení zátěže obyvatel hlukem a emisemi. Střet s funkčním RBK v nivě Pšovky je možno minimalizovat vhodným mostním objektem, střet s druhým RBK se týká v současnosti omezeně funkčního Návrh řešení biokoridoru podél bezejmenné meliorační vodoteče, obdobně jako východněji problému situovaný střet s LBK. Střety je nutno řešit v podrobnější dokumentaci, např. dílčí úpravou trasy (dle současných podkladů v případě RBK průchod vloženým lokálním biocentrem). Střet s EVL NATURA 2000 „Kokořínsko“ se týká pouze území vodního toku a jeho břehů – řešením je mostní objekt. Stejného charakteru je střet s mezinárodně chráněným mokřadem (Ramsar Site) „Mokřady Pšovky a Liběchovky“.

Je třeba dbát na podmínky ochrany proti hluku v zastavěných územích. Vytvořením severovýchodního obchvatu dojde ke zlepšení propojení komunikací Poznámka I/9, I/16 a II/273.

Trvání v čase Problém trvá.

[ 121 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 6

Název Ohrožení území záplavami problému

Záplavové území: Tuhaň, Kly, Mělník, Liběchov, Hořín, Lužec nad Výčet k.ú. Vltavou Vraňany, Dolní Beřkovice, Horní Počaply dotčených Území ohrožené zvláštní povodní: Tuhaň, Kly, Mělník, Liběchov, Hořín, problémem Lužec nad Vltavou Vraňany, Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Býkev, Cítov

Záplavové území je vzhledem k umístění řešeného území při soutoku řek Labe a Vltavy poměrně rozsáhlé. Záplavové území zasahuje do zastavěného území sídel i do ploch potenciálně určených pro jejich další rozvoj. Pro vodní toky Labe, Vltavy i Liběchovky byla stanovena Vodoprávním úřadem krajského úřadu Středočeského kraje záplavová Charakteristika území vč. aktivní zóny záplavového území. V problémovém výkresu je

problému zakresleno záplavové území Q100. Kromě stanoveného záplavového území je na území ORP evidováno ještě území zasažené zvláštní povodní. Jedná se o výpočtové povodně způsobené havárií vodního díla. V problémovém výkresu je zakresleno plošně nejrozsáhlejší zvláštní povodeň od vodního díla Orlík.

Byla realizována protipovodňová opatření (PPO) na území obce Hořín, a PPO města Mělník. Ani vybudovaná PPO však nemohou zcela eliminovat ohrožení ploch v rámci záplavových území. Zkušenosti z povodně 2013 ukazují, že návrhové parametry PPO v Mělníce neodpovídají zcela skutečně dosahovaným kulminačním průtokům. PPO v Hoříně v případě vyšší povodně a přelití ochranné zdi komplikuje odtok vody po povodni zpět do koryta řeky. Návrh řešení Podmínky pro zástavbu v záplavových územích bude nutno v územních problému plánech stanovit v součinnosti s příslušným vodoprávním úřadem. Protipovodňová opatření vyplývající ze zpracovaných podrobnějších dokumentací a návrhy vyplývající ze zkušeností z povodní 2013 budou zahrnuty do územních plánů jednotlivých obcí. Území zasažené zvláštní povodní má spíše informativní charakter a bude k němu v územních plánech přihlíženo pouze pro umísťování ploch a činností strategického významu.

Území ohrožená záplavami jsou zakreslena v problémovém výkresu a ve Poznámka schématu č. 1.1.2.2

Trvání v čase Problém trvá.

[ 122 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 8

Název Odběry podzemních vod Mělnická Vrutice problému

Jenichov, Hostín u Mělníka, Mělnická Vrutice, Velký Borek Výčet k.ú. dotčených problémem

Vysoké objemy odběrů podzemních vod způsobují velké škody – mokřadní biotopy v nivě Pšovky vlivem vysušení zanikají, mizí řada cenných a chráněných druhů rostlin (např. vstavače). Pšovka je v některých obdobích téměř bez vody.

Charakteristika problému

Možnosti řešení nespadají zcela do oblasti územního plánování. Na základě podrobné hydrogeologické studie navrhnout úpravu odběrů podzemních vod, tak aby nedocházelo k popsaným nežádoucím jevům. Návrh řešení problému

Poznámka

Trvání v čase Problém trvá.

[ 123 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 10

Název Těžba štěrkopísků problému

Dolní Beřkovice, Vliněves, Vraňany Výčet k.ú. dotčených problémem

Současný rozsah těžby štěrkopísků na Mělnicku nepřekračuje požadavky na trvalou udržitelnost. Vznikající vodní plochy obohacují fádní zemědělskou krajinu o nový prvek, přínosný z hlediska přírody, krajiny i potenciálního rekreačního využití. Problémem by se velké zásoby štěrkopísků na Mělnicku mohly stát v případě masivního rozvoje exploatace tohoto přírodního bohatství. Ve Vraňanech je v případě využití ložisek problém s dopravou nákladních automobilů přes zastavěnou část území obce u nádraží. Charakteristika problému

Povolovat vznik nových těžebních lokalit pouze jako náhrada za lokality dotěžované, na základě odborného environmentálního posouzení a na základě návrhu dopravního řešení nezatěžujícího nadbytečnou měrou zastavěná území obcí. Návrh řešení problému

Poznámka

Trvání v čase Problém trvá.

[ 124 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 11

Název Kapacita odkaliště elektrárny Mělník problému

Horní Počaply, Dolní Beřkovice, Cítov Výčet k.ú. dotčených problémem

Na odkaliště elektrárny Mělník jsou ukládány vedlejší energetické produkty (popílek a struska). Ukládání probíhá suchou cestou na vymezeném území (částečně i na rekultivovaném odkališti). Kapacita odkaliště je předpokládána do roku 2025, po ukončení bude následovat rekultivace. Pro dotčené obce je důležité prověřit další záměry s ukládáním vedlejších energetických produktů a koordinovat rekultivace.

Charakteristika problému

Problém řešit ve spolupráci potenciálně dotčených obcí (Horní Počaply, Dolní Beřkovice, Cítov, případně další) a ČEZ, a.s. Na řešení problému je Návrh řešení nutno pamatovat v územně plánovacích dokumentacích uvedených obcí. problému

Poznámka

Trvání v čase Problém trvá.

[ 125 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 13

Název Území dotčené ložiskem černého uhlí Mělnická pánev problému

obce: Byšice, Čečelice, Hostín, Chorušice, Kadlín, Kly (k.ú. Záboří u Kel), Lhotka (k.ú. Lhotka u Mělníka, k.ú. Hleďsebe), Liběchov, Liblice, Malý Újezd (k.ú. Malý Újezd a k.ú. Jelenice u Mělníka), Mělnické Vtelno Výčet k.ú. (k.ú. Mělnické Vtelno, k.ú. Vysoká Libeň, k.ú. Radouň), Mělník dotčených (k.ú. Mělník, k.ú. Vehlovice),Nebužely, Řepín (k.ú. Řepín, k.ú. Živonín), problémem Střemy,(k.ú. Střemy, k.ú. Jenichov), Velký Borek, (k.ú. Velký Borek, k.ú. Mělnická Vrutice, k.ú. Skuhrov u Mělníka), Vysoká (k.ú. Vysoká u Mělníka, k.ú. Strážnice u Mělníka, k.ú. Střednice)

Výhradní ložisko černého uhlí Mělnická pánev (č. B 3075300), pro které bylo stanoveno CHLÚ Bezno (č. 075300000) o celkové ploše cca 390 km2. Ložisko leží na území ORP Mělník a ORP Mladá Boleslav. Celkový stav bilančních zásob na ložisku se pohybuje v objemu 671 920 tis. t a nebilančních zásob 484 136 tis. t. Z celkového množství zásob, tj. 1,156 mld. t, je v hlavní mělnické sloji 876 mil. t (76 %). Na ložisku, které nebylo historicky těženo, je z hlediska současných Charakteristika ekonomických pohledů nereálné uvažovat s báňskou těžbou. Využití problému zásob černého uhlí v ložisku, z nichž téměř polovina je nebilanční, je nereálné i v daleké budoucnosti z hlediska střetu zájmů. Většina území ložiska je vázána v ochranných pásmech vodních zdrojů a území s vysokou úrovní ochrany přírody a krajiny (CHKO Kokořínsko, Polabská Černava, NATURA 2000, mokřady 3010 Liběchovka a Pšovka chráněné dle Ramsarské úmluvy, CHOPAV Severočeská křída, hydrogeologický rajon 4522 Křída Liběchovky a Pšovky, Mělnická Vrutice, lokální biocentra a biokoridory s ochranou podzemních i povrchových vod).

Vzhledem ke konfliktu ložiskového území s ochranou významných vodních zdrojů a přírodních lokalit doporučujeme neprovádět žádné další Návrh řešení kroky směřující k případnému využití ložiska (průzkumy apod.) a usilovat problému o vyřazení ložiska z bilančních zásob.

Výhradní ložisko černého uhlí Mělnická pánev a CHLÚ Bezno jsou zakresleny ve schématu č. 1.1.1.1 Zdroje nerostných surovin. Poznámka

Trvání v čase Problém trvá.

[ 126 ] ÚAP ORP MĚLNÍK – část B - ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ akt. 2016

PROBLÉMOVÝ LIST 14

Název Vybudování spalovny odpadů pro Středočeský kraj v areálu EMĚ problému

Výčet k.ú. k.ú. dotčená stavbou: Horní Počaply, Křivenice dotčených k.ú. dotčená zvýšením intenzity dopravy: všechna k.ú. ležící při problémem významnějších komunikacích

V areálu elektrárny Mělník je navrhován krajský záměr na vybudování zařízení pro energetické využití odpadu. Z lokalizace zařízení krajského významu v uvedené lokalitě vyplývá problém s dovážením odpadu a tím se zvýšenou dopravní zátěží na příjezdových komunikacích. Problém je zejména v tom, dosud nebyly vyřešeny trasy mimo zastavěná území obcí.

Charakteristika problému

Možné je podmínění realizace zařízení vybudováním silničních obchvatů obcí, v trasách předpokládané vyšší dopravní zátěže. Případně Návrh řešení podmíněním dovozu odpadu do zařízení prostřednictvím železnice. problému

Poznámka

Trvání v čase Nově formulovaný problém v aktualizaci 2016.

[ 127 ]