Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera
Možnosti dopravy pro zatraktivn ění nabídky cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Jaroslav Cetkovský
Bakalá řská práce 2010
Za poskytnutí interních materiál ů, které napomohly vzniku této bakalá řské práce, d ěkuji pán ům Ji římu Bohá čkovi a Ing. Zde ňku Jurákovi. Zvláštní pod ěkování pak v ěnuji vedoucí bakalá řské práce, Ing. Helen ě Beckové, Ph.D. Její v ěcné nám ěty, p řipomínky a doporu čení mají velký podíl na kone čné podob ě této bakalá řské práce.
ANOTACE
Tato bakalá řská práce je zam ěř ená na využití dopravy pro zatraktivn ění nabídky cestovního ruchu. Význam dopravy v oblasti cestovního ruchu nespo čívá pouze v přemís ťování osob mezi turistickými destinacemi. Doprava je také sama o sobě atraktivitou a vyhledávaným cílem návšt ěvník ů k zábav ě a poznávání. Práce se zabývá analýzou dopravních atraktivit v Moravskoslezském kraji a návrhy k jejímu lepšímu využívání z hlediska cestovního ruchu.
KLÍ ČOVÁ SLOVA doprava, cestovní ruch, Moravskoslezský kraj, regionální rozvoj
TITLE
Transportation options for attracting bids of tourism in the Moravian-Silesian Region
ANNOTATION
This thesis is focused on the use of means of transport for more attractive offers tourism. The importance of transport in tourism is not just moving people between tourist destinations. Transport is also itself a popular attraction for visitors for entertainment and learning. Work address the analysis of transport of attractions in the Moravian-Silesian Region and proposals to better use in terms of tourism.
KEYWORDS transport, tourism, Moravian-Silesian Region, region development
OBSAH
Úvod ...... 9 1 Význam dopravy pro cestovní ruch ...... 10 1.1 Silni ční doprava ...... 10 1.1.1 Charakteristika silni ční dopravy ...... 10 1.1.2 Služby poskytované cestujícím v silni ční doprav ě ...... 12 1.2 Železni ční doprava ...... 13 1.2.1 Charakteristika železni ční dopravy ...... 14 1.2.2 Služby poskytované cestujícím v železni ční doprav ě ...... 15 1.3 Letecká doprava ...... 17 1.2.1 Charakteristika letecké dopravy ...... 17 1.2.2 Služby poskytované cestujícím v letecké doprav ě ...... 19 1.4 Vodní doprava ...... 20 1.4.1 Charakteristika vodní dopravy ...... 20 1.5 M ěstská hromadná doprava ...... 21 1.5.1 Charakteristika m ěstské hromadné dopravy ...... 21 1.5.2 Služby poskytované cestujícím v městské hromadné doprav ě ...... 22 1.6 Ostatní druhy dopravy ...... 22 1.7 Statistiky České republiky z hlediska cestovního ruchu ...... 23 2 Charakteristika Moravskoslezského kraje z hlediska cestovního ruchu ...... 27 2.1 Zem ěpisná poloha ...... 27 2.2 Historie ...... 27 2.3 Významná m ěsta ...... 28 2.4 Nejnavšt ěvovan ější turistické cíle ...... 31 2.5 P řírodní památky a zajímavosti ...... 33 2.6 Historické památky ...... 34 2.7 Sportovní a rekrea ční oblasti ...... 35 2.8 Láze ňství ...... 36 2.9 Dopravní dostupnost ...... 36 2.10 Ubytování, stravování, nakupování, služby a instituce ...... 39 2.11 Statistiky Moravskoslezského kraje z hlediska cestovního ruchu ...... 40
3 Analýza dopravy jako atraktivity cestovního ruchu se zam ěř ením na Moravskoslezský kraj ...... 45 3.1 Silni ční doprava ...... 45 3.1.1 Veteránské srazy a sjezdy jinak netradi čních vozidel ...... 45 3.1.2 Technické muzeum Tatra v Kop řivnici...... 46 3.1.3 Cyklistická doprava ...... 47 3.2 Železni ční doprava ...... 50 3.2.1 Úzkorozchodná železni ční tra ť T řemešná ve Slezsku – Osoblaha ...... 50 3.2.2 Vagoná řské muzeum ve Studénce ...... 58 3.2.3 Jízdy historických vlak ů ...... 60 3.3 Letecká doprava ...... 61 3.3.1 Snímkovací lety ...... 62 3.3.2 Tandemové seskoky ...... 65 3.3.3 Lety balonem ...... 68 3.4 Vodní doprava ...... 70 3.5 M ěstská hromadná doprava ...... 71 3.6 Balí čky zážitk ů ...... 75 4 Možnosti využití dopravních atraktivit pro rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji ...... 79 4.1 Silni ční doprava ...... 79 4.2 Železni ční doprava ...... 80 4.3 Letecká doprava ...... 82 4.4 Vodní doprava ...... 82 4.5 M ěstská hromadná doprava ...... 84 Záv ěr ...... 86 Použitá literatura ...... 89 Seznam tabulek ...... 92 Seznam obrázk ů ...... 93 Seznam zkratek ...... 94 Seznam příloh ...... 95
ÚVOD
V sou časné dob ě pat ří cestovní ruch k nejvýznamn ějším obor ům sv ětového hospodá řství. Podle dosahovaného obratu je v pop ředí spolu s ropným a automobilovým pr ůmyslem. Cestovní ruch je také nejv ětším zam ěstnavatelem na sv ětě a má výrazný pozitivní vliv na rozvoj dalších odv ětví národního hospodá řství, jakými jsou obchod, stravovací a ubytovací služby, stavebnictví či bankovnictví. Opomenout nelze ani kulturu a sport. Cestovní ruch ovliv ňuje zejména rozvoj dopravy. Podle literatury je doprava odv ětvím, které realizuje p řemís ťování osob i v ěcí, umož ňuje tak ekonomický rozvoj spole čnosti a všeobecn ě zvyšování životní úrovn ě. Lze ji také charakterizovat jako zám ěrnou pohybovou činnost uskute čň ovanou pohybem dopravních prost ředk ů za ú čelem p řemíst ění osob a v ěcí v prostoru po dopravních cestách. Pojem doprava p ředstavuje veškeré složky dopravní technologie a dopravní infrastruktury a všechny dopravní služby. A práv ě doprava, p ředstavovaná sou činností t ěchto jednotlivých složek, je hlavním p ředpokladem pro vznik cestovního ruchu. [1, str. 3] Doprava však v sou časné dob ě neslouží pouze k přemís ťování osob a v ěcí, ale také k jiným ú čel ům. Ve druhé polovin ě 20. století se doprava za číná objevovat v nové roli, a to v pozici turistické atrakce. Tuto skute čnost zap říčinil zejména technický pokrok, který souvisel s celkovým hospodá řským rozvojem po 2. sv ětové válce. V tomto období se za čaly v železni ční doprav ě objevovat alternativní typy pohon ů lokomotiv ke klasické pá ře, zna čným vývojem prošel také automobilový pr ůmysl. S velkou oblibou se v padesátých letech 20. století zakládaly aerokluby z řad nadšenc ů a vedle vojenského parašutismu zaznamenal rozkv ět také parašutismus sportovní. Cílem této bakalá řské práce je podrobná analýza dopravních atraktivit, které v sou časné dob ě napomáhají k rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. V tv ůrčí části práce budou p ředloženy nápady a návrhy, jak by se daly aktuální dopravní atrakce inovovat nebo ješt ě lépe využít. Tato práce se v ěnuje všem druh ům dopravy.
9 1 VÝZNAM DOPRAVY PRO CESTOVNÍ RUCH
Cestovní ruch je mezinárodn ě definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prost ředí po dobu kratší než ucelený jeden rok, za ú čelem trávení volného času, obchodu a za jinými ú čely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odm ěň ovány. [2] Z této definice je patrné, že realizace cestovního ruchu se uskute čň uje na základ ě cestování a pobytu. Mezi služby související s pobytem lze za řadit stravovací, ubytovací, pr ůvodcovské či r ůzné fakultativní služby, kterými jsou nepovinné výlety do okolí či jiné vyhlídkové jízdy. Cestování je zajiš ťováno dopravou. Každý dopravní obor nabízí cestovnímu ruchu specifické možnosti, které jsou d ůvodem realizování cestování práv ě tímto druhem dopravy. V cestovním ruchu jsou využívány všechny dopravní obory :
Silni ční doprava Železni ční doprava Letecká doprava Vodní doprava Městská hromadná doprava Ostatní druhy dopravy
1.1 Silni ční doprava
Podle literatury je silni ční doprava souhrn činností, jimiž se zajiš ťuje p řeprava osob, zví řat a v ěcí, jakož i p řemís ťování vozidel samotných po pozemních komunikacích. P řeprava osob je uskute čň ována linkovou osobní dopravou, kyvadlovou dopravou, vykonávanou mezi týmiž místy, nebo taxislužbou. Silni ční doprava je jako jediná využívána v osobní doprav ě pro individuální dopravu, vynecháme-li zanedbatelný podíl letecké a vodní dopravy, která se d ěje prost řednictvím vlastního dopravního prost ředku. [1, str. 95]
1.1.1 Charakteristika silni ční dopravy
Nej čast ěji využívanými formami silni ční dopravy v cestovním ruchu jsou pravidelná
10 a nepravidelná autobusová doprava, individuální automobilová doprava a cyklistická doprava. Pravidelná mezinárodní a vnitrostátní autobusová doprava je konkurencí zejména železni ční dopravy a individuální automobilové dopravy. Nejznám ějším provozovatelem vnitrostátní autobusové dopravy je podnik ČSAD, ve vnitrozemí i v Evrop ě se hojn ě vyskytují v posledních letech autobusy spole čnosti Student Agency. Ty nelze p řehlédnout vzhledem k jejich známému žlutému zbarvení. Vnitrozemské linky za čaly být Student Agency obsluhovány v roce 2004 a v sou časnosti zajiš ťují spojení mezi významnými m ěsty České republiky. Krom ě t ěchto dvou uvedených dopravc ů existuje celá řada dalších, zajiš ťujících dopravu ve vnitrozemí, ale i do zahrani čí. Jedná se t řeba o Tourbus. Novinkou od léta 2009 je také zavedení autobusové linky Českých drah, tzv. SC Bus, která zajiš ťuje každodenní spojení Prahy z Norimberkem šesti páry autobusových spoj ů. Nepravidelná autobusová doprava je v sou časnosti nejd ůležit ějším druhem dopravy pro cestovní ruch. Jejími hlavními objednavateli jsou cestovní kancelá ře, které svým zákazník ům krom ě místa ubytování, pobytového programu a jiných doprovodných služeb ve velké mí ře zajiš ťují i dopravu do cílové oblasti. Nejv ětší výhodou individuální automobilové dopravy je možnost svobodné volby cesty, její délky a zvolení po čtu zastávek. Výrazn ější zájem o tento zp ůsob dopravy v České republice nastává v pátcích a o víkendech, kdy obyvatelé krátkodob ě opoušt ějí svá trvalá bydlišt ě za ú čelem rekreace, návšt ěvy blízkých a p říbuzných nebo výlet ů do okolí. V ned ěli a o svátcích nastává opa čný jev, kdy se obyvatelé m ěst vracejí z odpo činku zp ět do jejich domov ů. Těchto výhod si jsou v ědomi také turisté, kte ří využívají automobil k dalekým cestám na dovolenou. Cestovní kancelá ře tak v tomto p řípad ě zajiš ťují pouze ubytování ve zvolené destinaci, stravování, pr ůvodce či jiné sjednané služby, ale samotná doprava je soukromou záležitostí ú častníka zájezdu. P ři využití osobního automobilu na cest ě do zahrani čí je povinnost řidi če být vybaven p říslušnými dokumenty, kterými jsou rozší řené zákonné pojišt ění odpov ědnosti za provoz motorového vozidla nebo havarijní pojišt ění pro zahrani čí. Vzhledem k tomu, že cyklisté využívají p ři své jízd ě krom ě cyklostezek nebo cyklotras i ve řejné komunikace, ovliv ňují tím jejich bezpe čnost a provoz, řadí se cyklistická doprava také mezi dopravu silni ční. Cyklistická doprava se uskute čň uje s dopravním nebo sportovn ě-turistickým zam ěř ením. V prvním p řípad ě se podle literatury jedná o cyklistiku, která je alternativou
11 k pozemním typ ům dopravy za ú čelem p řemíst ění se na kratší vzdálenosti do deseti kilometr ů. Protože je jízda na kole relativn ě rychlá, s pr ůměrnou rychlostí 15 – 25 km/h, jsou na tyto vzdálenosti často z hlediska času vhodn ějším dopravním prost ředkem než t řeba automobil. Zejména jsou tyto výhody patrné v časech ranních nebo odpoledních dopravních špi ček. [3, str. 110] Cykloturistiku lze charakterizovat jako rekrea ční a turistickou jízdu na kole p řevážn ě po zna čených cyklostezkách nebo cyklotrasách. Dále se také užívá jízda na kole za ú čelem cyklosportu, která k samotné jízd ě po zna čených trasách využívá r ůzných adrenalinových aktivit. Cyklistické trasy se d ělí na cyklostezky, cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklostezky jsou pozemní komunikace nebo jízdní pásy vyhrazené dopravní zna čkou pro jízdu na kole. Cyklotrasy jsou naopak orienta čně vedené a jsou trasované po silnicích a dobrých místních ú čelových komunikacích. Sou částmi cyklotras mohou tedy být také cyklostezky. Cykloturistické trasy jsou vedeny p řes horší polní nebo lesní cesty nebo terénem. [4] Za klady cyklistické dopravy lze všeobecn ě považovat její mobilitu bez ohledu na stá ří a výši p říjmu, cenovou výhodnost, bezhlu čnost a pozitivní vliv na životní prost ředí. Jízdní kolo je také rovnocenným dopravním prost ředkem na cestách do škol, do práce, za nákupy nebo p ři trávení volného času. Rovn ěž jízda na kole p ůsobí blahodárn ě na zdravotní stav, je prevencí proti civiliza čním chorobám. [12] V cestovních kancelá řích zam ěř ených na poskytování aktivní dovolené lze v sou časné dob ě spat řit mezi širokou nabídkou sportovn ě orientovaných zájezd ů i zájezdy na kole. Tyto v poslední dob ě velmi oblíbené zájezdy jsou ur čeny jak pro cyklistiku horskou, tak i pro mén ě náro čnou silni ční. V nabídkách jednotlivých cestovních kancelá ří si lze vybrat zájezd podle typu jízdního kola, jeho technické výbavy a stupn ě obtížnosti tras.
1.1.2 Služby poskytované v silni ční doprav ě
Při využívání silni ční dopravy za ú čelem cestovního ruchu jsou cestujícím poskytovány specifické služby, mezi které lze za řadit služby poskytované v autobusech, taxislužbu, autop ůjčovny, okružní jízdy nebo odpo čívadla. Služby v dálkových vnitrozemských a mezinárodních autobusových spojích jsou cestujícím poskytovány ke zp říjemn ění cesty. Student Agency ve svých autobusech nabízí
12 teplý nápoj, zap ůjčení novin nebo časopis ů ke čtení zdarma. Rovn ěž k pohodlnému cestování přispívá film promítaný na nainstalovaných monitorech nebo hudba prost řednictvím sluchátek. Tento servis zajiš ťuje stewardka, která je samoz řejmostí každého spoje spole čnosti. Sou částí moderního cestování autobusy cestovních kancelá ří jsou polohovatelná op ěradla seda ček, skláp ěcí stolky, kávovary a klimatizace. Své opodstatn ění mají také tzv. hotelbusy. Jedná se o autobusy s místy k sezení v přední části za řidi čem. V zadní části vozidla a v horní části nad sedadly se však nachází prostor ke spaní. Jedná se o samostatné uzav řené kajuty s jedním nebo se dv ěma l ůžky. Ve st řední části hotelbusu pak bývá kuchy ňka a chemické WC s umývárnou. V České republice jsou ve velké mí ře vypravovány cyklobusy, resp. jejich zimní alternativa v podob ě skibus ů. Tyto speciáln ě upravené autobusy umož ňují p ředevším obyvatel ům velkých m ěst snadnou dopravu do cyklistických oblastí nebo zimních horských st ředisek. Taxislužba je také služba. Setkat se s ní je možné p řevážn ě ve m ěstech, zejména v oblastech velkých dopravních uzl ů, letiš ť nebo nádraží. Taxislužba m ůže sloužit k přesun ům cestujících mezi t ěmito stanovišti nebo t řeba k prohlídkám pam ětihodností. Autop ůjčovny jsou z hlediska cestovního ruchu významné zejména v okolí turistického cíle ú častníka zájezdu. Ten má možnost prost řednictvím zap ůjčeného automobilu blíže a rychle poznat zajímavosti okolí, které t řeba nejsou sou částí programu cestovní kancelá ře. Okružní vyhlídkové jízdy jsou častým jevem ve velkých evropských m ěstech. V Praze je také možnost využití autobusu turisty k okružním jízdám za památkami. S touto službou je úzce spojena i kvalifikovaná pr ůvodcovská služba. Silni ční a dálni ční odpo čívadla slouží k odpo činku a regeneraci řidi če b ěhem jeho náro čné cesty. Součástí takovéhoto pln ě vybaveného odpo čívadla jsou čerpací stanice, parkovišt ě, restaurace, venkovní posezení, telefon a možnost relaxace.
1.2 Železni ční doprava
Podle literatury je železni ční doprava druh dopravy uskute čň ovaný železni čními dopravními prost ředky, kterými jsou osobní a nákladní vozy, hnací vozidla, pomocná a speciální vozidla, po železni čních tratích. Železni ční tra ť je obecn ě chápána jako dráha, která je ur čená k pohybu drážních vozidel v četn ě pevných za řízení pot řebných k zajišt ění
13 bezpe čnosti a plynulosti dopravy. [1, str. 52] Dopravní cestou je tedy železni ční tra ť. Na našem území se nacházejí trat ě celostátní a regionální, jednokolejné, dvoukolejné a vícekolejné, elektrizované i neelektrizované i trat ě úzkorozchodné. Souhrn železni čních tratí se nazývá železni ční sí ť, která pat ří v České republice k nejrozsáhlejším na sv ětě. Vlastníkem a provozovatelem dráhy je Správa železni ční a dopravní cesty, provozovatelem železni ční dopravy jsou České dráhy, a.s. a menší dopravci.
1.2.1 Charakteristika železni ční dopravy
V České republice je železni ční doprava p řevážn ě zajiš ťována Českými drahami, v zanedbatelné mí ře na regionální úrovni nebo v případ ě nepravidelné železni ční dopravy pak jinými soukromými dopravci. Podle literatury lze železni ční osobní dopravu z hlediska pravidelnosti rozd ělit na pravidelnou, nepravidelnou a mimo řádnou. Mimo řádná doprava je obstarávána při situacích vyplývajících z náhlé dopravní pot řeby. [1, str. 176] Pravidelná železni ční doprava je uskute čň ována pravidelnými jízdami vlak ů, pro pot řeby cestující ve řejnosti zve řejn ěných v jízdních řádech. Ty jsou zpravidla sestavovány pro období jednoho roku, platnosti nabývají v polovin ě prosince. V oblasti mezinárodní osobní dopravy je spojení ze strany Českých drah zajiš ťováno denními vlaky kategorie Eurocity, Intercity a no čními vlaky kategorie Euronight a rychlík. Z velké části je mezinárodní osobní doprava provozována po modernizovaných tratích, tzv. železni čních koridorech. Ty jsou sou částí mezinárodní tranzitní železni ční sít ě sloužící transevropské dálkové doprav ě. Vnitrostátní dálková osobní doprava je zajiš ťována mezinárodními nebo vnitrostátními vlaky kategorie Supercity, Eurocity, Intercity, Expres, rychlík a sp ěšný vlak. N ěkteré rychlíky a sp ěšné vlaky sou časn ě v některých úsecích částe čně dopl ňují nabídku regionálních osobních vlak ů a tím zlepšují regionální obslužnost. Vlaky vnitrostátní dálkové dopravy jsou vedeny i po tratích, které nejsou sou částí železni čních koridor ů. Na t ěchto tratích nelze v plné mí ře využít konstruk čních rychlostí a jiných schopností vozidel, dochází k prodlužování jízdních dob vlak ů, v případ ě vedení spoj ů po jednokolejných tratích je snížena jejich tra ťová propustnost, což m ůže mít za následek zpožd ění vlak ů a s nimi i ztrátu návaznosti na p řípojné vlaky.
14 Zejména k doprav ě do škol, zam ěstnání či za nákupy, slouží regionální a p řím ěstská osobní doprava . Úkolem této oblasti železni ční dopravy je tedy základní dopravní obslužnost území s přípojnými vazbami na dálkové vlaky či ostatní regionální spoje do okolí. Výhodou zde je zvýšená možnost p řepravy objemných zavazadel, jízdních kol a d ětských ko čárk ů, využívaná zejména u souprav složených z motorových voz ů a motorových a elektrických jednotek. Nepravidelná železni ční osobní doprava je uskute čň ována zejména vlaky na objednávku. Vlakem na objednávku se rozumí zavedení zvláštního vlaku, historického vlaku či zvláštních voz ů na základ ě požadavku objednavatele za ú čelem firemní akce, výro čí měst a obcí či ostatních oslav. České dráhy po získání objednávky p řezkouší technologickou proveditelnost požadavku, nabídnou technickou možnost řešení, které se bude p řibližovat představám objednavatele. Dojde-li ke vzájemné shod ě, bude objednavateli navržena smluvní cena, za kterou budou České dráhy ochotny požadovaný vlak vypravit. Smluvní cena nezahrnuje pouze p řípravu a použití železni čních vozidel, ale také použití a řízení dopravní cesty nebo náklad ů na energii. V případ ě dohody obou stran se sestaví závazná objednávka a České dráhy za čnou s její realizací. [5]
1.2.2 Služby poskytované cestujícím v železni ční doprav ě
Služby v železni ční doprav ě lze rozd ělit na služby poskytované ve vlacích nebo na služby, které cestujícím poskytují železni ční stanice. Mezi služby poskytované ve vlacích lze zahrnout možnost p řepravy zavazadel a živých zví řat, ob čerstvení ve vlaku, p řítomnost ubytovacích voz ů řazených v no čních vlacích nebo t řeba možnost p řepravy automobilu autovlakem. Ve vlacích se setkáváme se dv ěma základními druhy cestovních tříd. Jedná se o první a druhou t řídu. Tyto t řídy se liší jak cenou, tak pohodlím. Do služby přepravy zavazadel a živých zví řat lze zahrnout p řepravu ru čních zavazadel, spoluzavazadel, úschovu b ěhem p řepravy, p řepravu ko čárk ů, jízdních kol a lyží. Zapomenout není možné na možnost cestování se živými zví řaty a se psy. Zajímavostí je t řeba vnitrostátní p řeprava jízdního kola, které m ůže být p řepraveno bu ď jako spoluzavazadlo za 25 K č za p řepravu jedním vlakem, nebo s využitím úschovy b ěhem přepravy za dohledu pr ůvod čího vlaku za 30 K č za jedno p řepravení. Celodenní doklady činí 50 K č, resp. 60 K č. P ři cest ě do vybraných zahrani čních zemí zaplatí cyklisté za p řepravu
15 svých kol 5 Eur, na Slovensko 30 K č. [5] Služby ob čerstvení ve vlaku mohou cestující vyzkoušet ve vybraných vlacích Českých drah. Zájemci mohou využít nabídku jídelního vozu nebo vy čkat na roznášku ob čerstvení obsluhujícím personálem s pojízdným minibarem. Tyto služby jsou zajiš ťovány ve všech vlacích vyšší kvality, expresech a vybraných rychlících. České dráhy spolupracují při zajiš ťování služeb restaura čních voz ů s domácími i zahrani čními spole čnostmi. [5] Ubytovací vozy jsou nasazovány na no ční spoje. Ve v ětšin ě vlaku lze využít k přeprav ě dražších, ale pohodln ějších l ůžkových voz ů, nebo naopak levn ějších, ale mén ě pohodlných lehátkových voz ů. Komfort v lůžkovém voze je zajišt ěn v jednol ůžkových, dvoul ůžkových a t říl ůžkových oddílech, jejichž sou částí je plnohodnotn ě p řipravené l ůžko, umyvadlo s teplou i studenou vodou, mýdlo, ru čník a ústní voda. Toalety jsou spole čné. Nov ější vozy jsou již pln ě klimatizovány a vybaveny p řípojkou na 230 V a navíc také spole čnou sprchou. Sou částí ceny za l ůžko je na vybraných spojích na Slovensko i drobné ob čerstvení. Nižší úrove ň komfortu nabízejí lehátkové vozy, jejichž oddíly mohou být čty řmístné nebo šestimístné. Na rozdíl od l ůžkového vozu si zde cestující své místo musí p řipravit sám. B ěhem denního cestování lze vozy snadno upravit na oddíly k sezení. Lůžkové a lehátkové vozy jsou vypravovány jak na výkony celoro ční, kde nejzajímav ější z nich je cesta do Moskvy, tak i na spoje sezonní, sm ěř ující do Bulharska nebo Chorvatska či Řecka. Servis je zde rovn ěž jako u restaura čních voz ů smluvn ě zajiš ťován posádkami specializovaných firem. Historie autovlak ů na našem území není dlouhá, nicmén ě se sou časná p řeprava automobil ů nebo motocykl ů a cestujících na více než sto kilometr ů dlouhých trasách t ěší mezi ve řejností velké oblib ě. V platném jízdním řádu je zaveden jeden denní a jeden no ční pár autovlak ů z Prahy do Košic a zp ět a jeden no ční z Prahy do Popradu a zp ět. Velmi zjednodušen ě lze tento zp ůsob p řepravy popsat tak, že cestující najede automobilem, pop řípad ě motocyklem ve speciáln ě ur čeném terminálu na nákladní v ůz, noc stráví v ubytovacím voze a ráno sjede z tohoto nákladního vozu v areálu cílové stanice a pokra čuje v jízd ě po vlastní ose. Mezi služby poskytované v železni čních stanicích lze za řadit zejména p ůjčovny jízdních kol nebo p ůjčovnu automobil ů. ČD Bike se nov ě nazývá od roku 2006 služba půjčovny jízdních kol , která byla
16 u Českých drah zavedena v dubnu 2003. Od doby svého vzniku se rozší řila do v ětšiny kraj ů, nejvýznamn ěji se tato služba uchytila v Jižních Čechách, na Šumav ě a v Českém ráji, míst ě svého založení. Služba ČD Bike funguje od dubna do října, minimální p ůjčovné je 90 K č, záloha na vrácení či poškození kola je 1000 K č. Služba půjčovny automobil ů v blízkosti železni čních stanic je poskytována díky autop ůjčovn ě Hertz. Cestující si m ůže automobil objednat bu ď telefonicky nebo prost řednictvím internetu, stejn ě tak i p římo komunikátorem v tzv. meeting pointu – prostoru autop ůjčovny p řed železni ční stanicí, kde již řidi č s klí čky od automobilu při v časném objednání čeká. [5] Samoz řejmostí významných železni čních stanic je vybavenost pokladnami, čekárnami a úschovnami zavazadel. Informace jsou ve v ětšin ě z nich poskytovány prost řednictvím ČD center.
1.3 Letecká doprava
Podle literatury je letecká doprava využívána pro p řepravu osob a náklad ů vzdušnou dopravní cestou. Základními prvky dopravního systémů jsou letadlo, pop ř. vrtulník a letecká dopravní cesta. Letecká dopravní cesta je tvo řena letišt ěm, leteckými službami a vymezenou částí vzdušného prostoru. [1, str. 113] Letecká doprava je jedním z nejdynami čtěji se rozvíjejících odv ětví sv ětového hospodá řství, vyzna čuje se trvalým r ůstem p řepravních výkon ů, rychlým rozvojem technologie a zvyšováním celkové bezpe čnosti a efektivnosti. Její nejvýznamn ější sou částí je civilní letectví a jejím základním znakem je p řeprava cestujících, zboží a pošty za úplatu. Česká republika disponuje letišti pro vnitrostátní a mezinárodní lety. Za mezinárodní lety považují takové lety, které p řekra čují hranice alespo ň dvou stát ů. [6, str. 81]
1.3.1 Charakteristika letecké dopravy
Z hlediska cestovního ruchu lze leteckou dopravu také jako dopravu železni ční či autobusovou dopravu rozd ělit na pravidelnou a nepravidelnou. Pravidelná letecká doprava se uskute čň uje podle schválených letových řád ů jednotlivých dopravc ů, které se sestavují zvláš ť na zimní a letní období. Ostatní letecká doprava je ozna čována za leteckou dopravu nepravidelnou.
17 Pravidelná osobní vnitrostátní letecká doprava je p ředevším zajiš ťována spole čností České aerolinie, a.s.. Ta letecky spojuje m ěsta Prahu, Brno, Ostravu a Karlovy Vary. České aerolinie však neprovozují pouze leteckou dopravu nad územím České republiky, ale jejími letadly dopravují cestující i za hranice státu. V období platnosti letního jízdního řádu dochází v pravidelné osobní mezinárodní letecké doprav ě spole čnosti k rozší ření nabídky spoj ů na pravidelných letech do zahrani čí, a to nejen do rekrea čních a turisty vyhledávaných destinací, ale zejména do Hamburku, Stockholmu, Kodan ě nebo na Blízký východ. U této spole čnosti se lze v rámci mezinárodní osobní dopravy setkat s tzv. code-sharovou spoluprácí. Tato spolupráce spo čívá v ozna čování let ů kódem partnerské spole čnosti a naopak. Tato forma spolupráce zvyšuje vlastní využití let ů Českých aeroliniií a rozši řuje její distribu ční sí ť. Praktickou výhodou pro cestujícího je nákup jedné letenky pro let uskute čněný více dopravci. V sou časnosti se jedná p ředevším o spolupráci se spole čností Delta Air Lines na její nové lince New York – Praha a dalšími dopravci na linkách z Prahy do italských destinací nebo do exotických Taškentu a Tel-Avivu, létá se i do Novosibirsku. Nad územím České republiky provozuje mezinárodní dopravu mnoho jiných zahrani čních leteckých dopravc ů, jakými jsou Lufthansa, Alitalia, British Airways, SwissAir, AirFrance nebo t řeba Siberian Airlines na zmín ěný Východ. Nepravidelná osobní letecká doprava , též nazývaná charterová, je zajiš ťována lety na objednávku. Tuto formu dopravy využívají p ředevším p ři organizaci svých zájezd ů cestovní kancelá ře. Častým jevem p ři uskute čň ování charterových let ů je plné využití kapacity letadla více cestovními kancelá řemi, což je z hlediska nižší p řepravní ceny pro každou z nich výhodné. Významnými poskytovateli t ěchto charterových let ů jsou op ět České aerolinie. Zvláštním typem této formy letecké dopravy je Aerotaxi. Tento soukromý charterový let je pln ě p řizp ůsoben možnostem a p řáním zákazníka, pro kterého je tento let oblíbený díky kratšímu času strávenému v odbavovací hale i samotnému času strávenému v letadle.
18 1.3.2 Služby poskytované cestujícím v letecké doprav ě
V blízkosti letišt ě musí být st řediska služeb, které zajiš ťují plynulý a bezproblémový provoz. Mezi takovéto služby se řadí Policie a cizinecká policie, celní a zdravotnická služba a služba protipožární ochrany. Mezi letištní služby lze za řadit zp ůsob odbavování cestujících . To lze uskute čnit několika zp ůsoby. Krom ě standardního typu odbavení prost řednictvím odbavovací p řepážky lze v sou časnosti využít i odbavení internetové, s využitím elektronické letenky a internetu z pohodlí domova. Novinkou zavedenou na mezinárodním letišti Praha-Ruzyn ě v listopadu roku 2009 je nový systém samoodbavení cestujících, tzv. Self check-in kiosky. Sou částí vybavení a služeb moderních mezinárodních letiš ť jsou odbavení zavazadel, odbavovací hala, obchody a ob čerstvení, možnost p řipojení Wi-fi, p řítomnost pobo ček cestovních kancelá ří, salonky pro cestující, bankovní služby se sm ěnárnami, autop ůjčovny, dále lze na nich setkat s lékárnami, modlitebnami, fotokabinami či t řeba wellness centry. Letišt ě jsou kv ůli své rozlehlosti situovány v blízkosti velkých m ěst. Jiným d ůvodem tohoto umíst ění mimo jejich centra je i zatížení životního prostředí prost řednictvím zna čného hluku produkovaného letadly. Doprava z měst na letišt ě je možná n ěkolika zp ůsoby, nej čast ěji autobusem m ěstské hromadné dopravy, taxislužbou, vyp ůjčeným automobilem nebo individuální automobilovou dopravou. Sou částí letiš ť jsou také přepravní spole čnosti, které zajiš ťují spojení letišt ě s železni čními nebo autobusovými nádražími v okolí nebo m ěsty ležícími v blízkosti letiš ť. Při samotném letu pak mohou cestující využít mnoha služeb dopravce, které slouží ke zp říjemn ění cesty. Mezi tyto možnosti lze všeobecn ě zahrnout polohovatelná k řesla, možnost ob čerstvení a podávání alkoholických a nealkoholických nápoj ů, ke zkrácení dlouhé chvíle čtením slouží tiskoviny, k poslechu slouží audio za řízení a promítají se i filmy. Existují t ři základní druhy cestovních t říd, lišící se cenou a poskytovaným pohodlím. Jedná se o první t řídu, ekonomickou t řídu a t řídu turistickou. Přeprava zavazadel se v letecké doprav ě vyzna čuje výraznými specifiky oproti přeprav ě jinými dopravními prost ředky. Je zde omezená hmotnost p řepravovaných zavazadel pro každého cestujícího. Každý dopravce vzhledem k parametr ům nasazovaných letadel stanovuje jiné hmotnostní hranice, které zavazadlo nesmí p řesáhnout. Zakázáno je obecn ě v letadlech p řepravovat zbran ě, nože, st řelivo či ho řlaviny. [7] Přeprava živých zví řat v kabin ě pro cestující je omezena. Takto se smí p řepravovat
19 pouze malá zví řata s hmotností do 5 kg, výjimku tvo ří slepecký pes. Zví řata s hmotností přesahující hranici 5 kg jsou p řepravována v zavazadlovém prostoru v jim ur čených přepravních boxech. [7]
1.4 Vodní doprava
Podle literatury je vodní doprava uskutečň ována dopravními prost ředky, plavidly, po vodních cestách. D ělí se na vnitrozemskou vodní dopravu, neboli říční, a vodní dopravu námo řní. Vnitrozemská vodní doprava využívá vnitrozemských vodních cest, kterými jsou řeky, um ělé pr ůplavy a jiné vnitrozemské vody. Od námo řní dopravy se liší jak z hlediska sféry p ůsobnosti na p řepravním trhu, tak i z hlediska technologického. [1, str. 130]
1.4.1 Charakteristika vodní dopravy
Ve sv ětě má námo řní doprava z hlediska cestovního ruchu význam rekrea ční. Okružní plavby se stávají vyhledávaným cílem turistů. Další význam lze spat řit v trajektové přeprav ě, spole čné p řeprav ě osob a automobil ů mezi dv ěma mo řskými b řehy. Vzhledem ke geografické poloze České republiky, zejména pak nep řítomností mo ře, v ní existuje pouze vnitrozemská vodní doprava . Ta má v zemi charakter rekrea ční, zábavní i poznávací. Plavební sí ť České republiky není podle literatury rozsáhlá. Je tvo řena zejména labsko-vltavskou vodní cestou, která je splavná od M ělníka, resp. Chvaletic až po státní hranice s Německem. Dále se v ní vyskytuje n ěkolik izolovaných úsek ů, jakými jsou úsek st ředního Labe mezi P řelou čí a Sezemicemi. Vltava je splavná od M ělníka po T řebenice při vodní nádrži Slapy. Rekrea ční charakter pro turisty má také vodní cesta Otrokovice – Rohatec na řece Morav ě, tzv. Ba ťů v kanál. [1, str. 134] V roce 2008 byla zahájena pravidelná osobní lodní doprava na Labi Labskou paroplavební spole čností, o.p.s. Podle jízdním řádu, který odd ěluje hlavní a vedlejší sezonu, se lze svézt lodí Porta Bohemica z Litom ěř ic do Ústí nad Labem-Vá ňova a z Litom ěř ic do Horních Po čaplí. Tento druh dopravy má rekrea ční charakter, stejn ě jako okružní plavby v okolí samotných Litom ěř ic. [8]
20 Podobný název má i jiná významná spole čnost provozující na druhé nejdelší řece České republiky lodní dopravu, a to Labská plavební spole čnost, s.r.o. S jejími lod ěmi je možné se setkat mezi Ústí nad Labem a M ělníkem a Ústí nad Labem a n ěmeckým Bad Schandau. Rovn ěž zde se jedná výhradn ě o rekrea ční plavby. [9] Po Vltavě se lze svézt Pražskou paroplavební spole čností, a.s., která provozuje linkové i okružní rekrea ční plavby. Její plavidla vozí nadšence od M ělníka až po Slapy. Samoz řejmostí jsou okružní plavby po Vltav ě za zajímavými místy hlavního m ěsta České republiky. Z Rašínova náb řeží, p řístavišt ě Pražské paroplavební spole čnosti, se mohou zájemci vydat t řeba pod Vyšehrad nebo k Národnímu divadlu, výjimkou není ani po řádání diskoték p ři plavb ě no ční Prahou. Na Morav ě jsou nejznám ější rekrea ční plavby po Ba ťov ě kanále. [10] Vyhlídkové plavby se uskute čň ují i ve známých rekrea čních st řediscích, jejichž centry jsou jezera či jiné vodní plochy. Pat ří zde Máchovo jezero, vodní nádrž Orlík nebo Brn ěnská p řehrada.
1.5 M ěstská hromadná doprava
Městskou hromadnou dopravu lze definovat jako činnost spjatou s cílev ědomým přemís ťovaných osob a definovaných hmotných p ředm ětů v předpokládaných objemových a definovaných časových a prostorových souvislostech za použití pro tento typ vhodných dopravních prost ředk ů a technologií. [11, str. 7]
1.5.1 Charakteristika městské hromadné dopravy
V sou časnosti lze pozorovat ve m ěstech preferenci m ěstské hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy. Subsystémy m ěstské hromadné dopravy slouží zejména k základní dopravní obslužnosti m ěst a jejích blízkého okolí. Pro turisty mají význam především v přemíst ění mezi jednotlivými stanovišti železni ční, silni ční, letecké, pop řípad ě vodní dopravy, dále pak p řibližují návšt ěvníky k turistickým zajímavostem m ěsta. V České republice existují ve velkých m ěstech autobusové, trolejbusové a tramvajové subsystémy, v Praze pak také subsystém metra. Každá forma subsystému má p řednosti a specifika, která up řednost ňují práv ě tento zp ůsob dopravy p řed jiným systémem. Městská hromadná doprava je také sou částí integrovaného dopravního systému m ěst.
21 Jedná se o systém obsluhy ur čitého území s využitím více druh ů dopravy, kde je podstatnou složkou práv ě m ěstská hromadná doprava. Výhodou tohoto systému pro cestující, obyvatele měst nebo návšt ěvníky, je jednotnost používaných jízdenek i p řesto, že je doprava v integrovaném dopravním systému zajiš ťována více dopravci.
1.5.2 Služby poskytované cestujícím v městské hromadné doprav ě
Omezování individuální automobilové dopravy ve m ěstech ve prosp ěch m ěstské hromadné dopravy je podle literatury uskute čň ováno jak finan čními a um ělými p řekážkami, mezi které pat ří vysoké parkovné, resp. zúžení vozovek nebo šikany, tak i výstavbou záchytných parkoviš ť. Formy záchytných parkoviš ť a podobných z řízení mají názvy Park & Ride, Bike & Ride a Kiss & Ride. [11, str. 61] V p řípad ě Park & Ride se jedná se o formu záchytného parkovišt ě s návazností individuální automobilové dopravy na m ěstskou hromadnou dopravu, pop ř. na vozidla integrovaného dopravního systému. Parkovišt ě jsou budována v t ěsné blízkosti nádraží, stanic metra a jiných terminál ů ve řejné dopravy. Systém Bike & Ride je založený na podobném principu jako p ředchozí, zde se však jedná o návaznost m ěstské hromadné dopravy a cyklistické dopravy. U možnosti Kiss & Ride se jedná rovn ěž o návaznost individuální automobilové dopravy s prost ředky integrovaného dopravního systému, kde jsou v blízkosti terminál ů ve řejné dopravy budována místa k vy čkávání automobil ů. Řidi č p řepravuje k terminál ům osoby, které pokra čují dále v jejich cest ě prost ředkem ve řejné dopravy. Stejn ě se tak m ůže vy čkávat na speciáln ě vymezených místech na jejich příjezd.
1.6 Ostatní druhy dopravy
Mezi druh dopravy se za řazuje take ch ůze, neboli pěší doprava . Ta je po čáte ční a koncovou fází veškerého cestování. Ch ůzi slouží p ěší zony s velmi omezeným pohybem dopravních prost ředk ů a chodníky. K turistickým i dopravním ú čel ům slouží lanové a horské dráhy . Nejproslulejšími lanovými dráhami u nás jsou rarita Českých drah, lanová dráha z Horního Hanychova v Liberci na vrchol Ješt ěd, a poté v Praze dráha na Pet řín. Lyža řské vleky lze take zahrnout mezi ostatní druhy doprav.
22 1.7 Statistiky České republiky z hlediska cestovního ruchu
Následující tabulka a obrázky poukazují na vývoj příjezdového a cestovního ruchu České republiky ve sledovaném období s využitím tzv. hrani ční statistiky, která se řadí mezi statistiky cestovního ruchu. Hrani ční statistika je zam ěř ena na využívání silni ční, železni ční a letecké dopravy p ři cestách nerezident ů do České republiky a rezident ů do zahrani čí.
Tabulka č. 1 Po čet osob p řekra čujících hranice České republiky v letech 1996 až 2006
Po čet osob p řekra čujících hranice České republiky v letech 1996 až 2006 Příjezdy nerezident ů ( v tis. ) Výjezdy rezident ů ( v tis. ) Příjezdy Výjezdy Rok Silni ční Železni ční Letecká Silni ční Železni ční Letecká Celkem doprava doprava doprava doprava doprava doprava 1996 103 313 4 578 1 514 46 772 1 305 536 109 405 48 614 1997 101 860 4 532 1 492 43 556 1 321 1 193 107 884 46 070 1998 96 493 4 870 1 480 40 820 1 382 1 406 102 844 43 608 1999 95 315 4 080 1 438 37 221 1 371 1 386 100 832 39 977 2000 98 317 4 011 1 918 35 427 1 344 1 406 104 247 38 177 2001 97 020 3 931 2 118 33 095 1 348 1 781 103 070 36 224 2002 91 760 3 369 2 465 31 498 1 115 1 691 97 594 34 303 2003 88 714 3 117 3 154 32 946 1 090 2 038 94 984 36 074 2004 88 663 3 080 4 153 33 231 1 023 2 395 95 897 36 650 2005 92 608 3 132 4 727 32 522 1 038 2 625 100 466 36 186 2006 92 639 3 187 4 295 32 491 1 046 3 120 100 120 36 657 Zdroj: www.czso.cz
Pro lepší přehlednost je níže uvedeno grafické znázorn ění p říjezd ů a výjezd ů zahrani čních osob do České republiky a výjezd ů Čech ů do zahrani čí.
23 Obrázek č. 1 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím silni ční dopravy v letech 1999 až 2006
120 000 100 000 80 000
60 000 et osob et č 40 000 Po 20 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Příjezdy Výjezdy
Zdroj: www.czso.cz Obrázek č. 2 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím železni ční dopravy v letech 1996 až 2006
6 000 5 000 4 000
3 000 et osob et č 2 000 Po 1 000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Příjezdy Výjezdy
Zdroj: www.czso.cz
24 Obrázek č. 3 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím letecké dopravy v letech 1996 až 2006
5 000
4 000
3 000 et osob et č 2 000 Po 1 000
0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Příjezdy Výjezdy
Zdroj: www.czso.cz
Z Obrázku č. 3 je patrný nár ůst využívání letecké dopravy pro cestovní ruch. Z Tabulky č. 1 lze vypo čítat, že oproti roku 1996 se zvýšil po čet zahrani čních nerezident ů, kte ří k doprav ě do České republiky využili leteckou dopravu, v roce 2006 o 183, 69 %. K doprav ě do zahrani čí byla letecká doprava v roce 2006 využita rezidenty o 482, 09 % více, než v porovnávaném roce 1996.
Obrázek č. 4 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím všech t ří druh ů dopravy dohromady v letech 1996 až 2006
120 000 100 000 80 000
60 000 et osob et č 40 000 Po 20 000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok
Příjezdy Výjezdy
Zdroj: www.czso.cz 25 Z Tabulky č. 1 a Obrázku č. 4 je také patrné, že po čet p říjezd ů nerezident ů je vyšší, než po čet výjezd ů rezident ů. V roce 2006 byl po čet zahrani čních nerezident ů, kte ří do České republiky p řicestovali, o 173, 13 % větší než po čet tuzemských rezident ů, kte ří naopak republiku opustili.
26 2 CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU
Moravskoslezský kraj vznikl spole čně s ostatními 13 kraji České republiky 1. ledna 2001. Nachází se ve východní části České republiky a sousedí s Olomouckým krajem na západ ě, s krajem Zlínským na jihu, na východ ě pak sousedí s Žilinským krajem na Slovensku a jeho severní část tvo ří hranici s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským. Území kraje je tvo řeno územími 6 okres ů, kterými jsou Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Ji čín, Opava a Ostrava-město a územími 22 obcí s rozší řenou p ůsobností. V kraji se nachází celkem 5 statutárních m ěst, 35 m ěst, 3 m ěstyse a 256 obcí. [12]
2.1 Zem ěpisná poloha
Horopisn ě leží území kraje na rozhraní Českého masívu a Západních Karpat. Nejvyšším poho řím je Hrubý Jeseník na západ ě, o n ějž se Moravskoslezský kraj d ělí s krajem Olomouckým, s nejvyšší horou Prad ědem. Na jihovýchodní stran ě území se rozléhají Moravskoslezské Beskydy, poho ří s nejvyšší Lysou horou. Jihozápadní část kraje tvo ří poho ří Nízkých Jeseník ů a Oderských vrch ů. Mezi horami leží i níže položené oblasti, kterými jsou nejjižn ější výb ěžek Slezské nížiny, Opavsko-Ostravská pánev a Moravská brána. Nejnižšími polohami protékají nejvýznamn ější řeky Moravskoslezského kraje, kterými jsou Odra, Opava, Ostravice a Olše. [12]
2.2 Historie
Dějiny regionu ovlivnilo n ěkolik významných událostí, milník ů, jejichž stopy jsou patrné i v sou časnosti. Osídlování Moravskoslezského kraje nastalo rodem P řemyslovc ů, kte ří koncem 12. století za čali obydlovat oblasti okolo významných obchodních cest sou časného kraje a podél řek. Pro region se stalo p řelomovým 18. století. V roce 1763 bylo totiž objeveno v Pet řkovicích, dnes m ěstské části Ostravy, ložisko černého uhlí. Ihned se za čalo s jeho t ěžbou. Postupem času byla objevena další nalezišt ě v sou časné Ostravsko-karvinské uhelné pánvi, kde se tento druh uhlí t ěží jako v jediné oblasti České republiky doposud. Rychle rozr ůstající se těžba vtiskla regionu jeho pr ůmyslovou tvá ř, která mu s rozvojem t ěžkého hutního a strojírenského pr ůmyslu po druhé sv ětové válce
27 zůstala. Rozmach strojírenství a p říbuzných obor ů p řilákal zejména do její východní části obyvatele za ú čelem získání zam ěstnání. Pro jejich ubytování za čala být ve m ěstech budována velká sídlišt ě, která v nich existují v mnoha p řípadech v jejich p ůvodním provedení dodnes. Od roku 1989 po nedávnou sou časnost však nastal v pr ůmyslu zna čný útlum, v kraji rostla kv ůli propoušt ění velkých podnik ů nezam ěstnanost. V sou časnosti ke zvýšení zam ěstnanosti přispívají pracovní p říležitosti automobilek a ostatních podnik ů nov ě vybudovaných pr ůmyslových zón. Těžba uhlí se spolu s t ěžkým pr ůmyslem projevila také v životním prost ředí regionu. Moravskoslezský kraj pat ří k oblastem s nejvíce poškozeným ovzduším v rámci České republiky. V některých sledovaných parametrech zaujímá p řední postavení i v rámci celoevropského m ěř ítka.
2.3 Významná m ěsta
V Moravskoslezském kraji je 5 statutárních m ěst, se řazených podle po čtu obyvatel sestupn ě Ostrava, Haví řov, Karviná, Opava, Frýdek-Místek. Dalšími okresními m ěsty jsou Nový Ji čín a Bruntál. Významnými m ěsty kraje jsou také T řinec a Krnov. Ostrava je statutární m ěsto ležící ve východní části kraje na soutoku řek Lu činy, Odry, Opavy a Ostravice. D ělí se na dv ě základní části, na Moravskou a Slezskou Ostravu. Po objevení nalezišt ě černého uhlí ve Slezské části v 18. století se Ostrava stala m ěstem pr ůmyslovým. Zanedlouho se v ní rozší řil pr ůmysl, zejména hutní, pozd ěji i chemický. Po ukon čení d ůlní činnosti v Ostrav ě v roce 1994 a výrazným omezením hutnictví se pozvolna za číná obnovovat i špatné životní prost ředí. Ostrava však není místem jen pr ůmyslovým, ale v ěnuje se i jiným obor ům. M ěsto je bohaté na po řádání každoro čních kulturních a sportovních akcí, je protkáno sítí kin, divadel a muzeí, významnými rodáky jsou z oblasti kultury zp ěváci Jaromír Nohavica, Marie Rottrová nebo V ěra Špinarová, ze sportovního odv ětví je slavným rodákem tenista Ivan Lendl. Ostrava je bohatá na památky, které upozor ňují na nedávnou t ěža řskou minulost a skomírající hutnictví. Nejvýznamn ější technickou památkou m ěsta je celým názvem Národní technická památka D ůl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren. Tento t říčlenný komplex je znám zejména pod názvem Dolní oblast Vítkovic, ale známý je i pod p řízviskem Ostravské Hrad čany. Tato památka je zapsána na seznamu Evropského kulturního d ědictví, je také aspirantem na zapsání do celosv ětového seznamu sv ětového
28 dědictví UNESCO. Dalšími památkami symbolizujícími zašlou slávu uhlí a t ěža řských v ěží jsou Kulturní památka d ůl Anselm, znám ější pod názvem Hornické muzeum OKD Ostrava a Národní kulturní památka D ůl Michal. V těchto památkách mají návšt ěvníci jedine čnou možnost seznámit se z úst pr ůvodc ů, p řevážn ě vysloužilých horník ů, o historii hornictví na Ostravsku, prohlédnout si expozice t ěža řských stroj ů a mnoho dalších nevšedností. Mezi jiná zajímavá muzea m ěsta lze zahrnout Hasi čské muzeum, Muzeum citer nebo Pivovarské muzeum. Toto nejv ětší moravskoslezské m ěsto je také po řadatelem významných kulturních akcí. Mezi n ě pat ří Mezinárodní festival vážné hudby Janá čkův Máj, který je po řádán každoro čně stejn ě jako hudební festival Colours of Ostrava. Jinou zajímavostí je každoro čně se konající p řehlídka vojenské, p ředevším letecké, techniky na nedalekém mošnovském letišti pod názvem Den NATO. Haví řov je statutárním m ěstem oblasti T ěšínského Slezska a leží v těsné blízkosti města Ostravy východním sm ěrem. Jedná se o nejmladší m ěsto České republiky, které bylo založeno v roce 1955 v souvislosti s rozvojem hornictví v okolí a pot řebou výstavby sídliš ť pro zam ěstnance dol ů a hutí. Mezi zajímavosti m ěsta lze za řadit každoro čně po řádané Hornické slavnosti. Jedná se o kulturní akci spojenou s návšt ěvou známých um ělc ů a kapel, se sout ěžemi a ob čerstvením. Výro čí založení m ěsta p řipomíná akce Kv ěty pro Haví řov. M ěsto je bohaté na mén ě známé zámky, kostely, zvonice či památníky Karviná je dalším m ěstem, které je v Moravskoslezském kraji spjato s těžbou černého uhlí. Pat ří mezi nejd říve osídlená m ěsta kraje, leží na hranicích České republiky s Polskem východn ě od Ostravy. V minulosti pat řila Karviná k oblastem s vysokým soust řed ěním pr ůmyslu, v sou časnosti se m ěsto orientuje na obchod a turistiku. K zajímavostem m ěsta pat ří m ěstská památková zóna, zámek v empírovém stylu, zámecká zahrada, litinová kašna s m ěstským znakem nebo Lázn ě Darkov. Karviná je proslulá také díky známému házenká řskému klubu. Slavnými karvinskými rodáky jsou olympijská vít ězka v hodu ošt ěpem Dana Zátopková nebo tenista Radek Št ěpánek. Opava se naopak řadí k nejstarším m ěst ům kraje. K nejv ětším zajímavostem a lákadl ům pat ří m ěstské divadlo a muzeum. Základní kámen Slezského divadla Opava byl položen již v roce 1804, b ěhem své existence bylo provedeno n ěkolik oprav a rekonstrukcí, prošlo dokonce i požárem. S profesionálním hraním se za čalo po konci druhé sv ětové války. V sou časnosti má divadlo dva soubory, operní a činoherní.
29 Frýdek-Místek vznikl v roce 1943 spojením slezského m ěsta Frýdku s moravským městem Místek, kde historickou a zárove ň p řírodní hranici mezi nimi tvo ří řeka Ostravice. Město se v sou časnosti orientuje spíše na strojírenský pr ůmysl, p řínosem pro m ěsto je zejména provoz nedaleké automobilky Hyundai. Zajímavostí a hlavním rekrea čním cílem m ěsta je vodní nádrž Olešná. Koná se zde také mezinárodní folklorní festival. Nový Ji čín je okresní m ěsto ležící jižn ě od Ostravy. Toto historické m ěsto je známo především výrobou a distribucí klobouk ů. Firma Tonak, továrna na klobouky, byla založena v roce 1799 a od té doby je spjata s výrobou r ůzných druh ů klobouk ů a jejich vyvážením i za hranice. Známá je také nedaleká obec Kunín, a to pro její mlékárnu a zámek. Zajímavostí je samotný Nový Jičín, který se v roce 1967 stal m ěstskou památkovou rezervací. V roce 2001 byl dokonce ocen ěn titulem Historické m ěsto roku. Tyto dva primáty si m ěsto vysloužilo unikátním čtvercovým nám ěstím lemovaným po celém svém obvodu podloubím, renesan čním domem Starou poštou, Žerotínským zámkem nebo sídlem Muzea Novoji čínska. Bruntál lze považovat za bránu do poho ří Hrubého Jeseníku. Mezi nejv ětší zajímavosti tohoto m ěsta pat ří p ůvodn ě renesan ční zámek s arkádovým nádvo řím pozd ěji zasažen částe čnou barokní p řestavbou. P řírodními atraktivitami okolí m ěsta je vyhaslá Venušina sopka, další sope čné vrcholy nesou název Malý a Velký Roudný a Uhlí řský vrch. Nedaleko se nacházejí také Rešovské vodopády na říčce Huntav ě nebo vodní nádrž Slezská Harta. Třinec je pr ůmyslové m ěsto, ležící na východní stran ě Moravskoslezského kraje. Město sousedí s poho řími Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy, významnými vrchy v okolí jsou Javorový a Ostrý. M ěsto je spjato od 19. století s hutnickým pr ůmyslem, v sou časnosti jsou zdejším nejdůležit ějším podnikem T řinecké železárny. Železárny se zam ěř ují na výrobu a produkci dlouhých válcovaných výrobk ů. Hrají d ůležitou úlohu v regionu, nebo ť zam ěstnávají jeho obyvatele a také poskytují finan ční podporu zdejšímu hokejovému klubu. Krnov leží v severní části Moravskoslezského kraje p ři hranicích s Polskem. V minulosti textilní m ěsto je v sou časnosti známé díky výrob ě nápoj ů Kofola nebo výrob ě varhan. Zajímavostí m ěsta je více. Na vrchu Cvilín se ty čí kamenná rozhledna, v její blízkosti je mezi stromy schovaný barokní kostel. Jinou zajímavou lokalitou je p řírodní památka Staré
30 hliništ ě, úto čišt ě chrán ěných rostlin a živo čich ů. Pestrou faunou se také pyšní Chá řovský park. [12].
2.4 Nejnavšt ěvovan ější turistické cíle
V Tabulce č.1 je uvedeno pořadí návšt ěvností turistických cíl ů Moravskoslezského kraje v roce 2008.
Tabulka č. 2 Nejnavšt ěvovan ější turistické cíle kraje v roce 2008
Nejnavšt ěvovan ější turistické cíle kraje v roce 2008 Návšt ěvnost Po řadí Turistický cíl ( v tis. ) 1. Zoologická zahrada Ostrava 364 2. Ostravské výstavy, a.s., Ostrava 362 3. Slezské zemské muzeum, Opava 164 4. Regionální muzeum v Kop řivnici, o.p.s. 95 5. Hornické muzeum OKD Ostrava 84 Zdroj: www.czechtourism.cz
Zoologická zahrada Ostrava se nachází v ostravské Stromovce ve Slezské části Ostravy. Je zakládajícím členem Unie českých a slovenských zoologických zahrad, členem Unie botanických zahrad České republiky, Evropské a sv ětové asociace zoologických zahrad a akvárií. Expozice zví řectva je velice rozmanitá. Návšt ěvníci se zde mohou setkat s africkou, australskou, jihoamerickou nebo čínskou faunou, dravými ptáky, expozicemi rys ů, jelen ů, slon ů, medv ědů, zajímavé jsou také pavilony hroch ů a nosorožc ů, vodního ptactva, tygr ů nebo lv ů. Nachází se zde také n ěkolik voliér, t řeba voliéry sup ů, výr ů nebo severských sov. Od roku 2007 je sou částí komplexu také botanický park. První t ři zp řístupn ěné botanické stezky v areálu Stromovky zahrnují velice vzácné partie nazvané Cesta vody, Cesta stínu a Cesta lesa. Vybudovány byly také nové pobytové prostory, jmenovat lze Slune ční nebo Pta čí louku. V rámci botanizace bylo vysázeno n ěkolik druh ů nových rostlin. Z původní flory má nejpo četn ější zastoupení buk lesní. Zoologická zahrada Ostrava byla v posledních letech zp řístupn ěna handicapovaným
31 spoluob čan ům a vozí čká řů m, objevily se zde cedulky a interaktivní prvky pro nevidomé, vícejazy čné popisky a vznikly také nové internetové stránky. Po řádají se zde také výukové programy pro školy a ve řejnost, které probíhají ve výukovém centru. Dále ZOO po řádá zajímavé akce pro ve řejnost, nap ř. krmení zví řectva, Den d ětí nebo Den zví řectva, je zde zavedena i možnost adopce vybraných druh ů zví řat. [13] Ostravské výstavy, a.s., byla založená v roce 1998. V sou časnosti pat ří tato obchodní spole čnost mezi p ět nejvýznamn ějších českých veletržních správ. Vlastníkem této spole čnosti je Statutární m ěsto Ostrava. Činnost této obchodní spole čnosti se soust řeďuje zejména na po řádání výstav, veletrh ů, kongres ů a konferencí na n ěkolika scénách a na správu t ěchto scén. Akce po řádané touto spole čností se uskute čň ují na čty řech místech a to v prostorách Výstavišt ě Černé louky, Slezskoostravského hradu, Pohádkového sklepa strašidel a areálu Miniuni. [14] Výstavišt ě Černá louka se nachází v centru m ěsta v blízkosti Masarykova nám ěstí. Díl čími sou částmi výstavišt ě jsou Pohádkový sklep strašidel, m ěstská tržnice, d ětské h řišt ě a parkovací budova. Ro čně se v areálu výstavišt ě uskute ční okolo 95 výstav, konferencí, seminá řů a podobných kulturn ě-spole čenských akcí. Nejznám ější každoro čně konanou akcí ve zdejších prostorách je hudební festival Colours of Ostrava. [14] Slezskoostravský hrad je proslulým d ějišt ěm mnoha kulturních akcí, mezi nejzajímav ější z nich pat ří Majáles Ostravské univerzity, Hradní slavnosti k výro čí otev ření hradu, Colours of Ostrava nebo letní Shakespearské slavnosti. [14] Stálá expozice Pohádkového sklepa strašidel je od roku 2000 p řipravena p ředevším pro d ěti a milovníky pohádek. Miniuni je venkovní areál, v jehož upraveném exteriéru mohou zájemci zhlédnout okolo 30 model ů sv ětových staveb, jakými jsou nap říklad Eiffelova v ěž nebo 7 starodávných div ů sv ěta. Modely jsou upraveny v měř ítku 1:25. V interiéru jsou k nahlédnutí nejslavn ější lod ě a chrámy sv ěta. Dále je areál protkán sítí železni čních drah. Každým rokem areál připravuje nové modely a atrakce, d ětem slouží indiánské h řišt ě. [14] Slezské zemské muzeum je nejstarším muzeem v České republice a je rozd ěleno na dv ě základní odd ělení. Prvním je odd ělení p řírodních v ěd, jehož sou částí jsou botanické, paleontologické nebo zoologické pracovišt ě. Druhou část tvo ří odd ělení spole čenských v ěd. To zahrnuje pracovišt ě archeologické, divadelní, etnografické, fotografické nebo historické. Dalšími sou částmi muzea jsou p řidružené objekty Arboretum Nový Dv ůr, Památník Petra Bezru če, Památník druhé sv ětové války umíst ěný v Hrabyni, Areál čs. opevn ění
32 v Hlu čín ě-Darkovi čkách a Slezský ústav. Slezské zemské muzeum po řádá také p řednášky nebo doprovodné programy pro školy nebo pro širokou ve řejnost v rámci výstav. Sou částí muzea je i knihovna. [15] Regionální muzeum Kop řivnice , o.p.s., vzniklo v roce 1997 transformací z původního Technického muzea Tatra. Tato sou časná nezisková, obecn ě prosp ěšná spole čnost, byla založena dv ěma spole čníky – městem Kop řivnice a akciovou spole čností Tatra. V sou časnosti jsou pro návšt ěvníky muzea p řipraveny čty ři expozice, a to Technické muzeum Tatra, Lašské muzeum, Muzeum Fojtství a Expozice Emila a Dany Zátopkových. [16] Technické muzeum Tatra nabízí sbírku v ěnovanou kop řivnické vozovce, pozd ěji proslavenou jako automobilku Tatra, Lašské muzeum obsahuje expozici v ěnovanou n ěkdejší místní továrn ě na hlin ěné zboží a také slavným kop řivnickým rodák ům, zejména pak Zde ňkovi Burianovi. V Muzeu Fojtství návšt ěvníci nahlížejí do zp ůsobu života lidí v minulosti, mohou se zde seznámit s lidovými zvyky, tradicemi a zp ůsobem dávného cestování s využitím bry ček a ko čár ů. Část Technického muzea je vyhrazena expozici nejslavn ějšímu českému sportovci, n ěkolikanásobnému olympijskému vít ězi a také českému olympionikovi století, Emilu Zátopkovi, a jeho žen ě, rovn ěž olympijské vít ězce, Dan ě Zátopkové. Prohlédnout si zde zájemci mohou autentické fotografie manžel ů, medaile, trofeje, plakety a upomínkové p ředm ěty. Hornické muzeum OKD , nejv ětší české hornické muzeum, se rozprostírá na jihovýchodním úpatí vrchu Landek v severní části m ěsta Ostravy, v Pet řkovicích. V roce 1992 byl Landek vyhlášen Národní p řírodní památkou. Jedná se o sv ětoznámou lokalitu archeologie, geologie, hornictví a p řírody a o nalezišt ě jediné štíhlé venuše v Evrop ě. Lokalita, navržená na za řazení na seznam UNESCO, obsahuje zachovalý areál dolu Anselm. Návšt ěvníci se zde mohou krom ě povrchové expozice stroj ů a za řízení a podzemní expozice prohlédnout i expozici bá ňského záchraná řství. Unikátem je také rekonstrukce prav ěkého sídlišt ě lovc ů mamut ů. V areálu jsou také četná sportovišt ě, jmenujme h řišt ě pro plážový volejbal, tenisové kurty nebo lanové centrum.
2.5 Přírodní památky a zajímavosti
S využitím internetu jsou uvedeny přírodní zajímavosti kraje, mezi které pat ří t ři
33 chrán ěné krajinné oblasti, arboreta, nau čné stezky nebo známé či mén ě známé jeskyn ě. CHKO Beskydy obsahuje 50 samostatných maloplošn ě chrán ěných území. Jedná se o 7 národních p řírodních rezervací, z nichž nejznám ější je Radhoš ť, dále 20 p řírodních rezervací a 23 p řírodních památek. Nejvyšší horou je Lysá hora. CHKO Jeseníky je rozd ělena do 4 národních p řírodních rezervací, Prad ědu, Šeráku-Keprníku, Rejvízu a Rašelinište Sk řítek, dále do 18 p řírodních rezervacích a 6 p řírodních památek. CHKO Pood ří je zachovalé území údolní nivy řeky Odry, typické a ojedin ělé zachovalým vodním režimem s každoro čním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. Nejv ětší hodnoty p ředstavují meandry a slepá ramena řeky Odry, množství travnatých porost ů, lužní lesy, rybni ční soustavy i vzácné ptactvo. Arboreta pot ěší zejména milovníky exotické flory. V kraji se nachází Arboretum Nový Dv ůr u Opavy nebo Arboretum Štramberk, v Aqua Terra mini ZOO Štramberk a Tropicu Hukvaldy si na své p řijdou i obdivovatelé vzácné fauny. Jeskyn ě jsou také vyhledávaným cílem. Ve Štramberku se nachází sv ětoznámá jeskyn ě Šipka, pod vrcholem Lysé hory se nachází jeskyn ě Ondrášovy díry. Městskými památkovými rezervacemi kraje jsou Nový Ji čín, P říbor a Štramberk, vesnickými památkovými rezervacemi pak He řmanovice a Lipina. Dále se v kraji nachází 18 m ěstských památkových zón, z toho čty ři v Ostrav ě, a 6 vesnických památkových zón. [12]
2.6 Historické památky
Pozornost turist ů si v kraji zaslouží také po četné zastoupení hrad ů nebo jejich z řícenin, zámk ů nebo rozhleden, které jsou uvedeny s využitím internetových stránek Moravskoslezského kraje.
Hrady
Sovinec pat řil mezi hrady obranné, st řežil cestu vedoucí z Olomouce do Slezska. Prohlídková trasa vede p ěti nádvo řími na nejstarší část hradu, tzv. Horní hrad. Starý Ji čín je částe čně opravenou z říceninou p ůvodn ě pevného zemského hradu. V roce 1996 byla zrekonstruována hradní v ěž, sloužící v sou časné dob ě jako výhledna
34 do okolí. V patrech je nainstalovaná dobová expozice zbroje a dokument ů o hrad ě a panství Starý Ji čín, v přízemí se nachází stylová restaurace. Na hrad ě se konají dobové slavnosti a oslavy. Hukvaldy jsou hradní z říceninou, jednou z nejv ětších ve st řední Evrop ě a druhou nejv ětší na Morav ě. Kamenný hrad byl postaven ve 13. století a nikdy nebyl dobyt. Dalšími známými hrady kraje jsou Slezskoostravský hrad, známými z říceninami hrad ů jsou Rabštejn, Šostýn a Štramberk.
Zámky
Bruntál se pyšní původn ě renesan čním zámkem s barokními prvky a p ůvodním arkádovým nádvo řím. Jeho sou částí je i zámecký park. Hradec nad Moravicí lze považovat za vstupní bránu do malebného údolí řeky Moravice. Zámek je tvo řen komplexem Bílého a Červeného zámku, samoz řejmostí je i p řilehlý park. Radu ň stojí na míst ě p ůvodní tvrze. Spolu s okolními rybníky vytvá ří tento pohádkov ě vyhlížející zámek návšt ěvník ům nezapomenutelnou atmosféru. Moravskoslezský kraj je bohatý na krásné zámky, jiné zajímavé jsou v Bartošovicích, Kunín ě nebo Frýdku-Místku. V Novém Ji čín ě je Žerotínský zámek.
Rozhledny
Štramberská Trúba není typickou rozhlednou. P ůvodn ě se totiž jednalo o hrad. Za čátkem 20. století byla však v ěž zchátralého hradu p řestav ěná na rozhlednu. M ěsto Štramberk tvo ří s rozhlednou, arboretem, jeskyní Šipkou a Muzeem Zde ňka Buriana městskou památkovou rezervaci. Jinými významnými rozhlednami kraje jsou Bílá hora, Cvilín, Čantoryje, Landek, Prad ěd, Prašivá nebo Vyhlídková v ěž Nové radnice Ostrava. [12]
2.7 Sportovní a rekrea ční oblasti
Letních i zimních sportovních a rekrea čních oblastí a st ředisek je v kraji pro tnávšt ěvníky dostatek.
35 V lét ě se pozornost obyvatel kraje i ostatním turist ům obrací k vodním nádržím . Přehrady jsou vybaveny pís čitými nebo travnatými plážemi, kempy, možnosti ob čerstvení, půjčovnami lo ďek nebo sportovních pot řeb. K nejvyužívan ějším vodním nádržím v kraji pat ří Baška, Čer ťák, Olešná, T ěrlicko nebo Žermanice. Olešná je navíc vybavena i krytým bazénem. Jízdou na kole nebo na bruslích lze využít sít ě cyklostezek, cyklotras, tras pro in-line bruslení, po četné zastoupení mají také golfové areály . V zim ě slouží desítky lyža řských areál ů k aktivnímu odpo činku nebo rekreaci. Nejznám ějšími jsou areály Sport centrum Figura Ov čárna pod Prad ědem, dále pak Ski Karlov v Malé Morávce, Lyža řské st ředisko Skialpin Pustevny nebo Ski Mezivodí u Bílé v Beskydech.
2.8 Láze ňství
Kraj je navšt ěvován také díky láze ňství. Klientelu t ří zdejších láze ňských míst tvo ří však i obyvatele Moravskoslezského kraje. Lázn ě Darkov leží na hranici s Polskem v sousedství m ěsta Karviná. Tvo ří je dva lé čebné ústavy, které jsou špi čkov ě vybaveny. Lé čí se zde poruchy pohybové a ob ěhové soustavy pomocí jodobromové vody, tzv. solanky. Lázn ě Karlova Studánka leží p římo v centru Hrubého Jeseníku. Areál klasicistních lázní je dopln ěn o okolní lesopark. Blahodárnými ú činky uhli čito-železitých pramen ů se zde le čí problémy dýchacích cest a srde ční nebo cévní choroby. Lázn ě Klimkovice pat ří k nejmodern ějším lázním v České republice. V sanatoriích se lé čí také nemoci pohybového a ob ěhového ústrojí, nemoci nervové a gynekologické. Jedine čné mikroklima vytvá ří jodobromová minerální voda. [12]
2.9 Dopravní dostupnost
Moravskoslezský kraj je velice dob ře p řístupný. Využívá ve velké mí ře všech druh ů dopravy, krom ě dopravy vodní. Charakteristika jednotlivých druh ů dopravy z pohledu Moravskolezkého kraje je uvedena s využitím krajských internetových stránek.
36 Silni ční doprava
Kvalita sít ě pozemních komunikací vzrostla dostav ěním úseku dálnice D1, která umož ňuje rychlé spojení Moravskoslezského kraje s jinými oblastmi České republiky po trase Praha – Brno – Ostrava – Bohumín. V roce 2010 se dokon čuje úsek Bohumín – státní hranice ČR s Polskem. Dálnice D1 je sou částí tzv. VI.B multimodálního koridoru Transevropských sítí TEN a umožní spojení kraje s Katovicemi, Krakovem, Berlínem a Hamburkem. Rovn ěž jsou krajem vedeny d ůležité silnice E75 Budapešt – Gda ňsk a E462 Víde ň – Krakov, které vedou částe čně po národních silnicích I/11 a I/48. Ve výstavb ě je také práv ě sou časná silnice I. t řídy I/48, která se transformuje na rychlostní silnici. Ta umožní rychlejší propojení Frýdku-Místku s Českým T ěšínem a dále s Polskem. Významná m ěsta kraje propojují silnice I. t řídy. V ětšina t ěchto silnic jsou čty řpruhové, ostatní jsou dvoupruhové. D ůležité pro zajišt ění základních podmínek m ěst a obcí jsou existence silnic II. a III. t říd. Rozd ělení jednotlivých druh ů pozemních komunikací s délkovým vyjád řením na území Moravskoslezského kraje je ukázáno v Tabulce č. 2.
Tabulka č. 3 Délka jednotlivých typ ů pozemních komunikací v Moravskoslezském kraji v letech 2000 a 2004 až 2008
Délka pozemní komunikace v daném roce ( v km ) Typ komunikace 2000 2004 2005 2006 2007 2008 Dálnice 15 28 Rychlostní komunikace 12 17 16 24 33 32 Silnice I. t řídy 707 713 713 707 716 704 Silnice všech t říd 3 411 3 344 3 344 3 352 3 360 3 366 Zdroj: Ro čenka dopravy 2008
Hustá sí ť regionálních silnic, dokon čované dálni ční úseky a úseky rychlostních silnic umož ňují mezim ěstské autobusové spojení do každé obce v kraji. Mezinárodní a vnitrostátní dopravu zajiš ťuje v kraji n ěkolik dopravc ů, mezi které pat ří ČSAD, Eurolines, Veolia Transport Morava nebo Student Agency. V ětšina mezinárodních spoj ů vyjíždí nebo projíždí Ostravou. V lét ě a v zim ě jsou k dispozici cyklobusy, resp. skibusy, dopravující p ředevším sportovce z Ostravska i jiných m ěst do st ředisek Beskyd a Jeseník ů.
37 Jízdní kolo je jedním z běžných dopravních prost ředk ů v Moravskoslezském kraji. Cyklisté se pohybují bu ď po silni čních komunikacích v plném provozu, nebo po cyklotrasách. Ty jsou zna čené žlutou navigací a ozna čené čísly. Pro lepší orientaci p ři jízd ě na kole v kraji slouží cyklomapy. Moravskoslezský kraj je k cyklistům velice vst řícný. Je zde okolo 50 stravovacích a ubytovacích za řízení, muzeí a dalších turistických cíl ů s certifikací Cyklisté vítáni. Takto ozna čené objekty musí disponovat nap říklad bezpe čnou úschovou kol nebo vhodnou nabídkou stravy pro cyklisty. Samoz řejmostí jsou v kraji cyklobusy nebo p ůjčovny jízdních kol Českých drah. [12]
Železni ční doprava
Kvalitní a rychlé železni ční spojení Moravskoslezského regionu s dalšími kraji České republiky a okolními státy je zajišt ěno dopravou po dvou krajem vedoucích koridorech . Bohumín s jihem republiky spojuje 2. železni ční koridor, 3. koridor pak Mosty u Jablunkova s Chebem. P římé mezinárodní spojení v kraji je zajiš ťováno p řes p řechodové stanice Bohumín, Petrovice u Karviné a Český T ěšín do Polska a p řes Mosty u Jablunkova na Slovensko. V posledních letech se výrazn ě modernizují železni ční trat ě a výraznou obnovou prochází také vozový park v kraji. Nejvíce zm ěn si mohou návšt ěvníci všimnout v ostravské aglomeraci, kde došlo k elektrifikaci trat ě Ostrava-Svinov – Opava východ, elektrifikovaný úsek Ostrava hlavní nádraží – Ostrava- Kun čice je sou částí p řipravované elektrifikace trat ě z Ostravy p řes Frýdek- Místek do Valašského Mezi řičí. Tyto dosavadní elektrifikace p řivedly do kraje také moderní patrové elektrické jednotky CityElefant , zajiš ťující osobní dopravu od Opavy až po Mosty u Jablunkova. Dopravu na regionálních tratích zajiš ťují ve stále v ětší mí ře motorové jednotky Regionova . Železni ční doprava na Ostravsku je sou částí jejího integrovaného dopravního systému. V kraji jsou také v železni čních stanicích z řizovány půjčovny jízdních kol.
Letecká doprava
K návšt ěvě Moravskoslezského kraje je možno využít také mezinárodních nebo vnitrostátních let ů, které jsou provozovány výhradn ě na letišti Leoše Janá čka, vzdáleného 20 km od Ostravy. Toto letišt ě v Mošnov ě je druhé nejv ětší v České republice
38 a nejv ětší v Moravskoslezském kraji. Pravidelnými leteckými linkami se mohou cestující dopravit t řeba do Vídn ě a odtamtud pak do celého sv ěta, letišt ě ke svým charterový let ům využívají cestovní kancelá ře. Doprava z letišt ě do Ostravy je zajiš ťována expresní autobusovou linkou, linkou městské hromadné dopravy, taxislužbou nebo službou spole čnosti Airport Shuttle , která dopraví cestující dodávkami nejen do statutárního m ěsta, ale i do blízkého okolí. [12]
Městská hromadná doprava
V deseti velkých m ěstech kraje funguje městská hromadná doprava, která je zajiš ťována systémem autobusových linek, v Opav ě jsou zavedeny i linky trolejbusové. Ostravská m ěstská hromadná doprava využívá jako jediná v kraji provozu autobus ů, trolejbus ů a tramvají a s okolními m ěsty a obcemi Ostrava vytvo řila vhodnou aglomeraci pro zavedení Ostravského integrovaného dopravního systému s jednotnými jízdními doklady, integrovaným taktovým nebo intervalovým jízdním řádem a s vysokou návazností spoj ů.
2.10 Ubytování, stravování, nakupování, služby a instituce
Tyto služby jsou v kraji provozovány hotely, penziony, hotelovými domy, ubytovnami, priváty, restauracemi, hospodami, jídelnami nebo stánky rychlého ob čerstvení. V Ostrav ě je pro tuzemské i zahrani ční návšt ěvníky k ubytování k dispozici 9 čty řhv ězdi čkových a 22 t říhv ězdi čkových hotel ů, dv ě desítky penzion ů, 6 hotelových dom ů a n ěkolik ubytoven. Krom ě tradi čního stravování v hotelích a restauracích nabízejí neopakovatelnou atmosféru české hosp ůdky a pivnice. V nich se jako pivní specialita servírují nakládaný hermelín nebo utopenci, ochutnat k nim návšt ěvníci mohou místní pivo Ostravar. Ostrava se stala nákupním st řediskem Moravskoslezského kraje. V posledních deseti letech zde vyrostly obchodní domy, které jsou sou částí sv ětových obchodních řet ězc ů. Nejv ětšími nákupními centry jsou Avion Shopping Park v Ostrav ě-Záb řehu a obchodní centrum Futurum v Ostrav ě-Mariánských Horách. V kraji je z řízeno na šest desítek m ěstských a turistických informa čních center ,
39 ve kterých si mohou zájemci krom ě získání informací koupit vstupenky na kulturní akce, mapy, propaga ční materiály nebo jízdenky vybraných dopravc ů. Mezi další d ůležité instituce pro chod kraje a pro ve řejnou službu návšt ěvník ům pat ří regionální a lokální úřady , pošty , banky , sm ěnárny , městská policie a Policie České republiky , dále pak velvyslanectví a ambasády. [12]
2.11 Statistiky Moravskoslezského kraje z hlediska cestovního ruchu
V záv ěre čném bod ě této kapitoly je s využitím statistických údaj ů poukázáno na vývoj návšt ěvnosti Moravskoslezského kraje v meziro čním srovnání. Tabulka č. 3 vyjad řuje návšt ěvnost Moravskoslezského kraje z hlediska po čtů host ů a s hlediska po čtu p řenocování v hromadných ubytovacích za řízeních.
Tabulka č. 4 Návšt ěvnost Moravskoslezského kraje v letech 2000 až 2009
Návšt ěvnost Moravskoslezského kraje v období mezi roky 2000 až 2009 Po čet Po čet Po čet Po čet Po čet Rok Po čet host ů nerezident ů rezident ů přenocování nerezident ů rezident ů 2000 638 516 97 040 541 476 3 102 599 335 487 2 767 112 2001 671 203 121 594 549 609 2 562 439 376 692 2 185 747 2002 671 310 139 249 532 061 2 579 886 412 292 2 167 594 2003 664 836 119 226 545 610 2 464 231 352 947 2 111 284 2004 597 136 108 193 488 943 2 118 693 287 772 1 830 921 2005 596 130 107 560 488 570 2 065 271 313 688 1 751 583 2006 609 436 112 668 496 768 2 055 704 328 943 1 726 761 2007 642 916 132 046 510 870 2 036 206 345 335 1 690 871 2008 640 128 136 316 503 812 1 928 769 333 284 1 595 485 2009 585 694 113 290 472 404 1 851 257 280 650 1 570 607 Zdroj: www.czso.cz
Obrázek č. 5 znázor ňuje graficky vývoj návšt ěvnosti Moravskoslezského kraje v letech 2000 až 2009. Obrázek č. 6 p ředstavuje meziro ční srovnání po čtu nerezident ů a rezident ů, kte ří kraj navštívili. Jde tedy o závislost roku s druhým a t řetím sloupcem tabulky. Po čet návšt ěvník ů, kte ří v kraji p řenocovali, graficky vyjad řuje Obrázek č. 7. Po čet rezident ů a nerezident ů, kte ří v letech 2000 až 2009 p řenocovali v Moravskoslezském kraji,
40 graficky ukazuje Obrázek č. 8.
Obrázek č. 5 Po čet host ů v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2009
680 000
660 000
640 000 ů 620 000
et host et 600 000 č
Po 580 000
560 000
540 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Zdroj: www.czso.cz
Obrázek č. 6 Porovnání po čtu rezident ů a nerezident ů v celkovém po čtu host ů v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2009
800 000 700 000 600 000 ů 500 000 400 000 et host et
č 300 000
Po 200 000 100 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Rezidenti Nerezidenti
Zdroj: www.czso.cz
41 Obrázek č. 7 Po čet p řenocování host ů v Moravskoslezském kraji v letech 2000 a 2009
3 500 000
3 000 000
2 500 000 2 000 000 enocování ř 1 500 000 et p et
č 1 000 000
Po 500 000
0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Zdroj: www.czso.cz
Obrázek č. 8 Porovnání po čtu rezident ů a nerezident ů v celkovém po čtu přenocování v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2009
3 500 000 3 000 000
ů 2 500 000 2 000 000
et host et 1 500 000 č
Po 1 000 000 500 000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Rezidenti Nerezidenti
Zdroj: www.czso.cz
Z tabulky a čty ř obrázk ů je patrné, že v roce 2009 navštívilo Moravskoslezský kraj
42 mén ě host ů, než v roce p ředcházejícím. Konkrétn ěji o 8,50 %. Po čet rezident ů, tedy osob s trvalým bydlišt ěm v České republice, kte ří kraj v roce 2009 opustili, byl o 6,24 % menší než v roce p ředcházejícícm. Návšt ěvník ů nerezident ů se v Moravskoslezském kraji objevilo v roce 2009 dokonce o 16,89 % mén ě než v roce p ředcházejícím. V tomto p řípad ě se jedná o nejvýrazn ější meziro ční pokles u této skupiny návšt ěvník ů od roku 2000. Oproti roku 2008 v Moravskoslezském kraji p řenocovalo v hromadných ubytovacích za řízeních v roce 2009 o 4,02 % mén ě host ů. Z toho o 15,79 % mén ě nerezident ů a 1,56 % rezident ů. U nerezident ů se jedná o druhý nejv ětší meziroční pokles ve sledovaném období. V Tabulce č. 4 je porovnán po čet p řenocování host ů v hromadných ubytovacích za řízeních v jednotlivých krajích České republiky.
Tabulka č. 5 Porovnání po čtu p řenocování v krajích v letech 2000 až 2009
Porovnání po čtu přenocování v krajích mezi roky 2000 až 2009 Kraj 2000 2009 Index 2009/2000 Hlavní m ěsto Praha 7 334 268 11 218 200 152,96 % St ředo český kraj 2 862 335 1 713 592 59,87 % Jiho český kraj 4 098 376 2 855 936 69,68 % Plze ňský kraj 1 891 737 1 428 491 75,51 % Karlovarský kraj 3 769 166 4 189 554 111,15 % Ústecký kraj 2 130 936 977 086 45,85 % Liberecký kraj 3 490 055 2 344 293 67,17 % Královehradecký kraj 4 562 151 3 140 596 68,84 % Pardubický kraj 1 487 051 954 211 64,17 % Vyso čina 1 830 475 927 620 50,67 % Jihomoravský kraj 3 227 741 2 063 247 63,92 % Olomoucký kraj 2 139 340 1 443 050 67,45 % Zlínský kraj 2 273 386 1 555 059 68,40 % Moravskoslezský kraj 3 102 599 1 851 257 59,67 % Zdroj: www.czso.cz
Z tabulky je patrné, že v Moravskoslezském kraji bylo v roce 2009 ubytováno k přenocování o 40,33 % host ů mén ě než v roce 2000, což je mezi 14 kraji České republiky třetí nejhorší výsledek .
43 Moravskoslezský kraj se snaží zviditel ňovat na r ůzných veletrzích cestovního ruchu v tuzemsku, ale i v zahrani čí. Nejvýznamn ější jsou prezentace kraje a jeho m ěst na veletrzích Regiontour v Brn ě, HolidayWorld v Praze nebo Dovolená a Region Ostrava. V roce 2010 se kraj zú častní také veletrh ů IFT Slovakiatour v Bratislav ě nebo také prezentace v polských Katovicích.
44 3 ANALÝZA DOPRAVY JAKO ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU SE ZAM ĚŘ ENÍM NA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
Moravskoslezský kraj je oblastí, ve které se nachází hned n ěkolik dopravních zajímavostí a nevšedností jednotlivých druh ů dopravy. Jedná se o atraktivity, které lze navštívit celoro čně, sezónn ě nebo o akce, které se uskute čň ují pouze ve vybrané dny ur čené po řadateli nebo dopravci. N ěkteré z níže popisovaných skute čností se d ějí prost řednictvím různých sdružení nebo klub ů. Rovn ěž se v kraji nacházejí muzea s dopravní tématikou.
3.1 Silni ční doprava
Silni ční doprava je v Moravskoslezském kraji jako atraktivita cestovního ruchu reprezentována automobilovými a motocyklovými sjezdy, závody a s nimi souvisejícími prohlídkami vystavených exponát ů. T ěm nejzajímav ějším a tradi čním akcím je v ěnován podrobn ě další text. Stejn ě tak není možné opomenout na muzeum nejznám ějšího moravskoslezského výrobce osobních a nákladních automobil ů, ale i jiných dopravních prost ředk ů, kop řivnické Tatry. Pozornost je také v ěnována sou časnému stavu cyklistické dopravy v kraji a jejímu rozvoji.
3.1.1 Veteránské srazy a sjezdy jinak netradi čních vozidel
Automobilové sjezdy lze rozlišit do dvou kategoriií. Do jedné z nich lze zařadit sjezdy upravených voz ů s netypickým motorem a jinými vnit řními či vn ějšími úpravami, tzv. tuningové srazy. Druhým typem sraz ů jsou sjezdy pe čliv ě udržovaných historických automobil ů a motocykl ů. Nejznám ější tuningové srazy v Moravskoslezském kraji jsou TipCars Tuning show v Kop řivnici a Masters of Tuning v Třinci. Opakovan ě úsp ěšnými veteránskými akcemi jsou Velká cena Hlu čína nebo Prajzská rely . Větší propagaci a tím i v ětšímu po čtu návšt ěvník ů se t ěší tuningové srazy. Tuningové akce bývají propagovány v motorisických časopisech distribuovaných i na Slovensko, před konáním akcí jsou nainstalovány velké reklamní pouta če u velkých silni čních tah ů, samoz řejmostí jsoue prezentace na internetových motoristických serverech nebo v televizních motoristických po řadech. V ětšinou jsou doprovázeny kulturními vystoupeními známých
45 osobností. TipCars Tuning show byl spojen s vystoupením slovenského zp ěváka Miro Šmajdy, t řinecký Masters of tuning zase s diskotékou Radia Helax. Naopak skromn ější na propagaci a návšt ěvnost bývají veteránské závody nebo srazy. Propagují se formou leták ů v oblasti konání nebo na internetových stránkách po řadatelských nebo sp řátelených autoklub ů. Samotné jízdy nebo závody vozidel bývají stejn ě jako tuningové srazy spojeny s výstavou vozidel.
V Příloze č. 1 jsou uvedeny podrobn ější popisy akcí Tipcars Tuning show, veteránské akce Ned ělní odpoledne s veterány a dalších akcí. V Příloze č. 2 jsou p ředstaveny kop řivnický polygon a prostranství Penzionu Pod Kozubovou, d ějišt ě TipCars Tuning show a Ned ělního odpoledne s veterány.
3.1.2 Technické muzeum Tatra v Kop řivnici
Toto muzeum se v roce 1997 stalo sou částí Regionálního muzea Kop řivnice, o.p.s., spolu s Muzeem Fojství, Lašským muzeum a Expozicí Emila a Dany Zátopkových. O posledních dvou muzeích a expozici sportovců je pojednáno v předchozí kapitole. První automobil President byl vyroben ješt ě v továrn ě, jež nesla p ůvodní název Nesseldorfer Wagenbaufabrik, p řeloženo jako Kop řivnická vagonka. V sou časné dob ě je možné vid ět v muzeu jeho repliku s roku 1977. Dále mohou návšt ěvníci v muzeu zhlédnout vývoj osobních a nákladních silni čních dopravních prost ředk ů, kde nejznám ějším typem osobního vozu je Tatra 11 . Mezi nákladními automobily je zajímavý typ Tatra 815 VD 4x4, účastník Rallye Pa říž – Dakar. Dále jsou v muzeu ke shlédnutí speciální vozidla v podob ě drezíny nebo aerosaní , zpest řením je pak prostor v ěnovaný epizodní letecké výrob ě. Venkovní dominantou muzea je železni ční motorový v ůz řady M 290.001. Vystavené exponáty jsou dopln ěny informacemi s technickými údaji, pop ř. krátkou historiií vozu nebo ú čelem jeho výroby. Popisky jsou psány v českém, anglickém a n ěmeckém jazyce. N ěkteré exponáty jsou také dopln ěny figurínami symbolizující řidi če, spolujezdce nebo techniky. V muzeu je možnost po řídit si modely vyrobených a vystavených exponát ů nebo jiné upomínkové p ředm ěty. Rovn ěž je zde nabídka doprovodných akcí školám nebo možnost objednání pr ůvodce v cizím jazyku. V březnu roku 2010 se na konferenci Moravskoslezský kraj – kraj technických atratktivit rozhodlo využít Technické muzeum Tatra jako lákadlo návšt ěvník ů
46 do Moravskoslezského kraje. Vzhledem k faktu, že toto muzeum je nejnavšt ěvovan ějším technickým muzeum v kraji, je podle nám ěstka hejtmana Moravskoslezského kraje pana Ji řího Vzientka jisté, že bude Technické muzeum Tatra za řazeno do projektu, jehož cílem bude vytvo řit v kraji jednotn ě propagovanou sí ť technických památek. Tento projekt bude v řádech milion ů korun podpo řen evropskými dotacemi. Podle pana Vzientka bude také Technické muzeum Tatra pomáhat propagovat Moravskoslezský kraj na podzimní tour po šesti velkých m ěstech České republiky. Technické muzeum bude na propagaci reprezentovat dakarský speciál Tatra 815 VD 4x4 s Karlem Lopraisem. [17]
V Příloze č. 3 je uveden podrobn ější p řehled exponát ů vystavovaných v Technickém muzeu Tatra. V Příloze č. 4 jsou ukázány fotografie vybraných exponát ů Technického muzea Tatra.
3.1.3 Cyklistická doprava
V první kapitole v charakteristice cyklistické dopravy jsou zmín ěny n ěkteré výhody jízdy na kole. K dalším z nich pat ří rozvoj cykloturistiky, potažmo pak cestovního ruchu. Cykloturistika se uskute čň uje po zna čených cyklotrasách nebo cykloturistických trasách. Podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje, kterou lze najít v sekci Ve řejná správa na internetových stránkách kraje, jsou cyklotrasy za řazeny do čty ř t říd. O jejich zna čení se stará Klub českých turist ů. Člení se na mezinárodní, resp. evropské cyklotrasy I. t řídy , dále na dálkové národní, resp. nadregionální cyklotrasy II. t řídy , regionální cyklotrasy III. t řídy a místní cyklotrasy IV. t řídy. Základem sít ě mezinárodních cyklotras je program EuroVelo , který organizuje Evropská cyklistická federace jako sí ť 12 dálkových tras nap říč evropským kontinentem. Jsou zna čeny EuroVelo 1 až 12, Moravskoslezským krajem prochází cyklotrasa s ozna čením EuroVelo 4 , vedoucí z Francie p řes území kraje do ukrajinského Lvova. Sou částí evropských cyklotras jsou i ty mezi sousedními zem ěmi, které jsou dopln ěny symbolem regionu. Moravskoslezský kraj je sou částí Cyklistického okruhu Euroregionem T ěšínské Slezsko . Národní cyklotrasy vychází ze sít ě dálkových tras v ČR, do Moravskoslezského kraje zasahuje Beskydsko-karpatská magistrála , trasy č. 43 až 47 z Brna do Českého T ěšína, dále pak Slezská magistrála č. 55 z Jeseníku do Ostravy a Jantarová stezka , spojující Víde ň s Krakovem. Regionální cyklotrasy vycházejí se základní sít ě cyklotras st řední a severní
47 Moravy, krajem prochází cyklotrasa Jihlava – Český T ěšín , trasovaná z Valašského Mezi říčí p řes Starý Ji čín, Frýdek-Místek, Raškovice, Milovice až do kone čné destinace. Jinými cyklotrasami jsou Moravská brána, spojující Nový Ji čín se Štramberkem, P říborem, Pet řvaldem, Mošnovem a Kunínem a trasa Jablunkovským údolím . Místní cyklotrasy vycházejí se základní sít ě a z místních studií, jedná se o sí ť cyklotras navazující na výše uvedené typy cyklotras, jsou zna čeny čty řmístn ě. Dále se pak mezi n ě řadí speciální okruhy a trasy, nap ř. pro nevidomé či slabozraké v regionu T ěšínské Slezsko. Speciálními okruhy jsou pak Beskydy Radegast cyklo track , Radegast Slezsko , Radegast Trojmezí a Radegast Opava , které jsou dopln ěny symbolem pivovaru Radegast, cyklookruh Po stopách hutnictví na Jablunkovsku s logem T řineckých železáren, Permoníkova stezka trasována náro čným terénem pr ůmyslem poznamenané krajiny Ostravsko-Karvinska. Rozvoj cykloturistiky v regionech a mikroregionech kraje probíhá dle vlastních zájm ů obcí a mikroregion ů, které si tento rozvoj financují ze svých finan čních prost ředk ů. Zna čení nových tras se koordinuje se sou časnými trasami a napojeními na n ě. Samoz řejmostí je také při budování nových cyklotras respektování zájm ů chrán ěných krajinných oblastí, majitel ů pozemk ů a komunikací, volba bezpe čné trasy, nazna čení duplicitní silni ční trasy nebo využívání metodiky Klubu českých turist ů. Beskydská magistrála je projekt, který by m ěl po dokon čení sloužit ke zvýšení atraktivity Moravskoslezského kraje, zejména pak jedné z jeho nejatraktivn ějších sou částí, Beskyd. Projekt má za cíl vytvo řit jednotný systém lyža řských běžeckých tras a cyklotras . St ěžejním zám ěrem tohoto projektu je rozší ření b ěžeckého lyžování a cyklistiky mezi širokou ve řejnost všech v ěkových kategorií a rovn ěž zvýšení návšt ěvnosti kraje českými a zahrani čními turisty. Projekt je p řipraven jak pro letní sezónu, cyklisty, tak i pro sezónu zimní, b ěžka ře. Bude vytvo řen systém orientace pomocí orienta čně-informa čního systému , jehož sou částí budou informa ční tabule s mapami a panoramatickými mapami, a umíst ěného inventá ře v podob ě zast řešených odpo čívek, stojan ů na kola, sad ná řadí na kola a lyže, odpadkových koš ů a elektronických informa čních panel ů. To vše by m ělo být nainstalováno na všech propojených cyklotrasách a b ěžeckých trasách Beskyd. Orienta čně-informa ční systém bude s využitím webových stránek obsahovat centralizované webové informace pro turisty o stavu upravenosti jednotlivých tras, výškové profily, stažení polohových sou řadnic pro GPS za řízení, dynamickou mapu nebo zem ěpisnou polohu. Samoz řejmostí pak budou podrobn ější popisky u významn ějších míst nebo čísla silnic a cyklotras. Cyklistická doprava je koordinována s ostatními druhy dopravy. V moravskoslezském
48 kraji jsou v sou časné dob ě z řízeny t ři půjčovny jízdních kol v železni čních stanicích Frýdek-Místek , Studénka a Suchdol nad Odrou . P ůjčovny jízdních kol jsou zájemc ům k dispozici od 1. dubna do 31. října roku, na vybraných tra ťových úsecích lze tato vyp ůjčená jízdní kola p řepravovat vlaky Českých drah bezplatn ě. Jízdní kolo lze vlaky Českých drah přepravit jako spoluzavazadlo nebo s využitím služby úschova b ěhem p řepravy, kdy na jízdní kolo dohlíží drážní zam ěstnanec. Tato služba je turisty využívána zejména na tratích z Ostravy pod Beskydy do Frenštátu pod Radhošt ěm a na trati Olomouc – Opava východ. Ve vybraných vlacích jsou také řazeny speciáln ě upravené vozy pro p řepravu v ětšího po čtu jízdních kol. V oblasti autobusové dopravy je využíváno cyklobusových linek do dvou destinací. Z Ostravy a z Nového Ji čína jezdí cyklobusy do Beskyd a z Olomouce, Krnova a Šumperka do Jeseník ů, do st řediska Ov čárna. Tuto službu poskytuje dopravce Veolia Transport Morava, a.s. Nedávnou minulostí bylo také upravení ostravského tramvajového vozu na cyklotramvaj. Jejím smyslem bylo bezpe čné p řepravení cyklist ů p řes st řed m ěsta k výchozím cyklotrasám. V roce 2010 však tyto speciáln ě upravené tramvaje pro nedostatek cestujících nejezdí. [12] Tabulka č. 5 uvádí otevírací doby p ůjčoven jízdních kol v železni čních stanicích v Moravskoslezském kraji.
Tabulka č. 6 Otevírací doby půjčoven jízdních kol v Moravskoslezském kraji v roce 2010
Otevírací doba p ůjčoven jízdních kol v železni čních stanicích Moravskoslezského kraje v roce 2010 Otevírací doba Úseky s bezplatnou p řepravou Stanice Dny Hodiny vyp ůjčených jízdních kol Frýdek-Místek Po – Ne 6 00 – 20 00 Studénka – Suchdol nad Odrou 5 00 – 10 40 Suchdol nad Odrou – Budišov nad Po – Pá 12 40 – 17 30 Budišovkou Studénka So 5 55 – 16 55 Suchdol nad Odrou – Nový Ji čín 8 55 – 13 25 město Ne 14 45 – 20 45 Studénka – Bílovec 4 45 – 10 40 Frýdek-Místek – Valašské Mezi řičí Po – So Suchdol nad Odrou 12 40 – 17 15 Frýdlant nad ostravicí – Ostravice Ne 10 20 – 21 00 Studénka – Ve řovice Zdroj: www.cd.cz
49 Rozvojem prochází také cyklistická doprava v jednotlivých městech kraje. Ostrava má vypracovanou Koncepci rozvoje cestovního ruchu z roku 2004. V plánu je vybudovat 330 km cyklostezek a cyklotras navazujících na cyklotrasy v okolí Ostravy. K 31. prosinci 2009 jich je v provozu 200 km. Každým rokem jsou na z řizování nových stezek a tras uvol ňovány finan ční prost ředky z městského rozpo čtu. Do tohoto financování jsou zapojovány i dotace státu a prost ředky Evropské unie. M ěstské trasy jsou zna čeny písmeny A až Z. [12]
3.2 Železni ční doprava
V Moravskoslezském kraji se nacházejí také atraktivity, které se uskute čň ují pomocí železnice nebo jsou s ní spjaty v jiné podob ě. Pozornost je v ěnovaná technické památce, jediné úzkorozchodné trati v kraji, spojující Osoblahu s Třemešnou ve Slezsku. Dále pak Vagoná řskému muzeu ve Studénce, které mapuje historii tamního velkovýrobce kolejových vozidel, p ředevším motorových voz ů a vývoj p ředželezni ční a železni ční dopravy v ůbec. Na konci této části práce je vysv ětlena situace okolo konání historických jízd vlak ů v kraji.
3.2.1 Úzkorozchodná železni ční tra ť T řemešná ve Slezsku – Osoblaha
Unikátnost popisované železnice tkví zejména v uspo řádaní jejího rozchodu. Jedná se totiž o jedinou tra ť na síti Českých drah, na které je zajiš ťován provoz na úzkém rozchodu o délce 760 mm . V České republice se nacházejí ješt ě dv ě stejn ě úzkorozchodné trat ě. Provoz však zde není zajiš ťován nejvýznamn ějším českým dopravcem v oblasti osobní železni ční dopravy. Na jiho českých lokálkách Jind řich ův Hradec – Obrata ň a Jind řich ův Hradec – Nová Byst řice dopravu zajiš ťují Jind řichohradecké místní dráhy, a.s.
50 Základní údaje této atypické a jedine čné trati v Moravskoslezském kraji jsou přehledn ě uvedeny v Tabulce č. 6.
Tabulka č. 7 Základní údaje železni ční trati T řemešná ve Slezsku – Osoblaha
Základní údaje železni ční trati T řemešná ve Slezsku – Osoblaha Délka trati 20, 218 km Rozchod kolejí 760 mm Nejv ětší sklon 26 % Nejmenší polom ěr oblouku 75 m Po čet oblouk ů 102 Nejv ětší nadmo řská výška 385 m n.m. Zahájení stavby a provozu 1898 První motorový v ůz řady M 11.0 1928 První modernizované řady M 21.0 1948 První motorové lokomotivy řady TU 47.0 1958 Nejv ětší povolená rychlost 40 km/h Zdroj: www.osoblazsko.com
Výchozím bodem více než dvacet kilometr ů dlouhé slezské úzkokolejky je železni ční stanice Osoblaha. Kone čnou stanicí je pak T řemešná ve Slezsku, která je zárove ň sou částí trat ě Českých drah číslo 292 Krnov – Šumperk. Návazné rychlíkové spoje zabezpe čují jejím prost řednictvím pom ěrn ě rychlou dostupnost regionu Osoblažska k ostravské aglomeraci (do jedné a p ůl hodiny) a také k láze ňským a turistickým cíl ům v oblasti Jeseníku (do jedné hodiny). Historie trat ě se datuje k roku 1898. Nutná pot řeba hromadného odvozu zem ědělských produkt ů a dále pak návoz a odvoz surovin z osoblažského cukrovaru byl důvodem postavení této úzkokolejné napojovací trati. Vzhledem k jejímu lepšímu přizb ůsobení k terénu byla železnice stav ěna mezi cílovými stanicemi oklikou a vzhledem k až o t řetinu nižším náklad ům nebyla také ke stavb ě zvolena klasická tra ť o rozchodu 1435 mm, nýbrž dráha o rozchodu užším. Doprava byla po zahájení provozu zajiš ťována třemi parními úzkorozchodnými lokomotivami a čty řmi osobními vozy. Nákladní doprav ě sloužily t ři kryté a čty ři otev řené nákladní vozy. Provoz byl zajiš ťován t řemi páry smíšených vlak ů, p řechodu nákladních vagon ů z trat ě normálního rozchodu bylo dosaženo pomocí podvalníků.
51 V roce 1928 se na trati objevily první motorové vozy řady M 11.0, vyrobené v Tat ře Kop řivnice. Tím došlo také k převedení v ětšiny smíšených vlak ů na vlaky osobní, ke zkrácení jízdních dob vlak ů a ke z řízení dalších zastávek. Po p řekonání vále čných boj ů a částe čném zastavení provozu se tra ť op ět zprovoznila. V roce 1948 byly do provozu nasazeny nové motorové vozy řady M 21.0, které nahradily starší M 11.0. P ůvodní i postupn ě dodávané parní lokomotivy dosluhovaly, až byly v roce 1958 nahrazeny zánovními motorovými lokomotivami řady T 47.0, sloužícími na severomoravské úzkokolejce pod ozna čením 705.9 dosud. Rovn ěž tak osobní vozy řady Btu, dodané v roce 1966 pod ozna čením Balm/ú, které nahradily vále čné osobní vozy, přepravují cestující dodnes. Poslední generální oprava trati byla provedena v letech 1985 až 1989. V sou časnosti je na trati T řemešná ve Slezsku – Osoblaha pouze pravidelná a nepravidelná osobní doprava. Nákladní doprava byla 31. 5. 1997 omezena pouze na p řepravu uhlí, ta byla však také s koncem GVD 1998/1999 ukon čena. Nepravidelná osobní doprava je zajiš ťována historickými soupravami nebo vlaky na objednávku uskute čň ovanými spole čností Slezské zemské dráhy. [18] Pravidelná osobní železni ční doprava na trati skomírá, slouží základní dopravní obslužnosti a je dlouhodob ě ztrátová. Železnice není vedena p římým sm ěrem, ale obloukovit ě. Obec Dív čí Hrad je proto od stejnojmenné obce vzdálená 1,5 km a obec Slezské Rudoltice od vlaku více než 0,5 km. Velkým konkurentem železnice je autobusový dopravce Osoblažská dopravní spole čnost, s.r.o.. Autobusové linky spojují T řemešnou ve Slezsku s Osoblahou na rozdíl od železnice p řes centra obcí Lipta ň, Horní Povelice, Slezské Rudoltice a Bohušov a zajiš ťují také bezp řestupové spojení z Krnovem. V některých obcích mají autobusy i více zastávek. Ze statistického vý čtu zve řejn ěného v Tabulkách č. 8, 9 a 10 je patrný každoro ční úbytek cestujících využívající k doprav ě v osoblažském regionu úzkokolejnou železnici.
52 Tabulka č. 8 Denní pr ůměry p řepravených osob v roce 2009 podle dn ů v týdn ů
Denní pr ůměry p řepravených osob v roce 2009 podle dn ů v týdn ů Den Pond ělí Úterý St ředa Čtvrtek Pátek Sobota Ned ěle Objem 118 113 106 114 147 173 124 Zdroj: interní materiály
Tabulka č. 9 Pr ůměrný po čet p řepravených osob na jeden den v měsíci listopadu v letech 2006 až 2009
Pr ůměrný po čet p řepravených osob na jeden den v měsíci listopadu v letech 2006 až 2009 Rok 2006 2007 2008 2009 Objem 195 163 155 107 Zdroj: interní materiály
Tabulka č. 10 Pr ůměrný po čet p řepravených osob na jeden den v měsíci lednu v letech 2008 až 2010
Pr ůměrný po čet p řepravených osob na jeden den v měsíci lednu v letech 2008 až 2010 Rok 2008 2009 2010 Objem 164 121 88 Zdroj: interní materiály
Objem p ředstavuje každého cestujícího, který využil vlaku alespo ň mezi dv ěma zastávkami. Z Tabulky č. 8 je patrné, že na trati p řevládá spíše víkendová rekrea ční železni ční doprava, Tabulky č. 9 a 10 zaznamenávají, že od listopadu roku 2006 do ledna roku 2010 klesla poptávka cestujících po železnici mezi T řemešnou ve Slezsku a Osoblahou o více než polovinu, konkrétn ě o 54,87 %. Tabulka č. 11 p řehledn ě uvádí denní pr ůměry nástupu a výstupu cestujících v jednotlivých stanicích a zastávkách trat ě v roce 2009 ve sm ěru z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy, resp. ve sm ěru opa čném.
53 Tabulka č. 11 Denní pr ůměry nástup ů a výstup ů cestujících mezi zastávkami v roce 2009 a pr ůměrné obsazení mezi nimi
Denní pr ůměry nástup ů a výstup ů cestujících mezi zastávkami v roce 2009 a pr ůměrné obsazení mezi nimi Zastávka Nástup Výstup Celkem Zastávka Nás Výs Cel Třmešná ve Slezsku 56 Osoblaha 29 29 Lipta ň 1 11 47 Bohušov 11 4 35 Dív čí Hrad 3 44 Koberno 1 36 Horní Povelice 3 42 Slezské Rudoltice 10 4 42 Amalín 1 2 41 Amalín 1 1 42 Slezské Rudoltice 4 11 34 Horní Povelice 2 44 Koberno 2 33 Dív čí Hrad 2 45 Bohušov 2 11 23 Lipta ň 12 2 56 Osoblaha 23 Třemešná ve Slezsku 56 Zdroj: interní materiály
Tabulka jenom potvrzuje, jak je tra ť z pohledu cestujících málo využívána. Za celý jeden den nastoupilo v roce 2009 do vlaku pr ůměrn ě 64 cestujících, z toho 56 v Třemešné ve Slezsku. Z pr ůměrných 67 cestujících, kte ří za den vystoupili, využilo 56 z nich vlaku až do T řemešné ve Slezsku. Patrné je, že na n ěkterých zastávkách pr ůměrn ě za den v roce 2009 cestující nenasotupili nebo nevystoupili. Nepravidelná železni ční osobní doprava se ale naopak stala v posledních sedmi letech obrovským lákadlem turist ů do tohoto kraje z celé České republiky a z p říhrani ční části Polska. Nebývalé oživení lokálky letními výletními vlaky vedenými parními a motorovými lokomotivami spole čnosti Slezské zemské dráhy znamená také zna čnou propagaci regionu Osoblažsko. To se tak dostává do podv ědomí nejen železni čním fand ům, cestovatel ům za nevšednostmi a ostatním milovník ům atypi čna, ale také podnikatel ům, pro které se d říve zapomenutý kraj stává atraktivn ější pro svou obchodní činnost. Slezské zemské dráhy, o.p.s. za čaly na osoblažské úzkokolejce p ůsobit v roce 2003 pod názvem 1. parní úzkorozchodná spole čnost. V tomto roce byla zakoupena z Rumunska parní úzkorozchodná lokomotiva U 46.002, ve řejnosti byla p ředstavena na Dni Dráhy koncem června roku 2004. V listopadu téhož roku Rešica, jak je tato lokomotiva pojmenovaná, poprvé po zprovozn ění vyjela na tra ť p ři konání Martinských hod ů v Bohušov ě. V roce 2005 byla spolu s pivním vagonem vystavena na veletrhu Dovolená, Region a Domov 2005
54 v Ostrav ě. 1. kv ětna 2005 za čala první oficiální sezona parního provozu na Osoblažce. V roce 2006 se rozší řil lokomotivní park spole čnosti o motorovou lokomotivu Faur TU 38.001, vozidlový park pak o otev řené výletní vozy. V letní sezon ě roku 2007 se ve vedení víkendových vlak ů st řídaly výše zmín ěné lokomotivy, novinkou bylo v tomto roce zavedení Mikulášského vlaku. Rok 2008 prob ěhl ve znamení oslav 110. výro čí vzniku trat ě a zahájení provozu na úzkokolejce. Rok 2009 byl pro Slezské zemské dráhy p řelomovým. Nejenže se lokomotivní park rozrostl o druhou parní lokomotivu řady U 57.001, ale rekordní byla také prázdninová návšt ěvnost kraje prost řednictvím výletních vlak ů. Mezi více než 10 000 svezivšími se nadšenci byla podle p ředsedy p ředstavenstva spole čnosti Jaromíra Foltýna více než polovina polských p říznivc ů. [18] [19] Lokomotivní park se pro 6. letní sezonu spole čnosti v roce 2010 skládá ze zmín ěných parních lokomotiv ,,Rešicy“ U 46.002 a ,,Malého štokru“ U 57.001 a motorové lokomotivy Faur TU 38.001. Vozový park se skládá ze dvou výletních voz ů Ca/ú 31 a 32, p řestav ěných z původních nákladních voz ů, dále pak ze dvou voz ů D/ú 823 a 842. V případ ě vozu 842 se jedná o úpravu na pivní vagon s nainstalovaným vý čepem. Novinkou by letos m ěl být cyklov ůz, p řed dokon čením je také v ůz ur čený pro vozí čká ře. [18] Spole čnost neustále rozši řuje svou nabídku atraktivit pro ve řejnost. V roce 2010 by se na trati m ěl objevit cyklov ůz, možná se stihne p řipravit i v ůz pro vozí čká ře. Dále Slezské zemské dráhy po řádají p říležitostné jízdy normáln ěrozchodných historických souprav v okolí Krnova. P ředseda p ředstavenstva spole čnosti, pan Jaromír Foltýn, seznámil ve řejnost s výhledovými plány týkajícími se zainteresované trat ě. Mezi tyto budoucí plány lze zahrnout zrestaurování n ěkolika vrak ů na vozy s topením , které by sloužily k provozu i v zimním období. Další zatraktivn ění vidí ve spolupráci s Depem historických vozidel v Lužné u Rakovníka. V případ ě zap ůjčení normáln ěrozchodných nostalgických vozidel depem by se podle jeho slov daly skloubit víkendové výletní vlaky na Osoblažce s jízdami parních vlak ů z Opavy nebo Olomouce . Tyto jízdy by se tak daly spojit i s prohlídkou zámku v Linhartovech . Dalším cílem je snaha zvýšit kapacitu parkovacích míst pro osobní automobily v Třemešné ve Slezsku. Opravdu výhledovou možností je propojení úzkorozchodné trat ě s její 3 km vzdálenou polskou kolegyní, čímž by bylo možné vytvo řit unikátní mezistátní úzkorozchodný provoz. Další uvažovanou možností je odkoupení úzkokolejné trat ě od Českých drah a zajiš ťování jejího celoro čního provozu vozidly Slezských zemských drah. P řipraven je také historický stroj na ražbu data jízdy na lepenkové jízdenky. [19]
55 Technických zajímavostí je na této rozmanité dráze více, než si pouhý cestující při jízd ě uv ědomí. N ěkterých z nich si m ůže všimnout p římo za provozu i v sou časnosti, jiné jsou odnedávna minulostí. Um ěle prodloužená tra ť se 102 oblouky se v nezm ěněné poloze dochovala do sou časnosti. A čkoliv vzdálenost obou koncových obcí trat ě je okolo 15 km, železnice m ěř í něco málo p řes 20 km. Tradovalo se, že toto um ělé prodloužení m ěly na sv ědomí p ředpisy Rakouských drah, kdy se nesm ěly stav ět trat ě kratší než 20 km. V blízkosti zdejší úzkokolejky však byla postavena podobná tra ť za stejným ú čelem jako Osoblažka, která měř ila pouhých 11 km. Vysv ětlením tohoto d ůvodu stavby je nejspíše lepší přimykání trat ě k terénu. Nejmenší pojíždený oblouk ČD se nachází nedaleko za T řemešnou ve Slezsku. Jeho polom ěr je pouhých 75 m a soupravy ho smí za silného lomozu pojížd ět maximální rychlostí 20 km/h. Nejkratší manipula čni kolej ČD se nacházela donedávna v Horních Povelicích. Vešel se na ni pouze jeden jediný nákladní vagon. Tato kolej zanikla v srpnu roku 2008. První sv ětly chrán ěný úzkorozchodný p řejezd v ČR byl vybudovaný v roce 2004 na silnici I/57 mezi T řemešnou ve Slezsku a Liptaní. D ůvodem tohoto opat ření byl nár ůst po čtu kamion ů na silnici v souvislosti s otev řením nového nedalekého hrani čního přechodu do Polska. [18] Charakteristika osoblažského regionu z pohledu cestovního ruchu není p říznivá. Při návšt ěvě osoblažského regionu mohou být na jednu stranu návšt ěvníci sv ědky zanedbaných pozemních komunikací, polorozpadlých staveb p řipomínajících boje dávno minulé, na druhou stranu však také pro n ě atraktivních cyklotras, p řírodních zajímavostí a hlavn ě železni ční atrakce. P řínos železnice pro rozvoj cestovního ruchu na Osoblažsku je nezpochybnitelný, avšak zatím se nejedná prost řednictvím výletních vlak ů o celoro ční zpest ření oblasti, nýbrž pouze o čtvrtletní. Pravidelné vlaky, jak je patrné z přiložených statistik v textu, návšt ěvníky do oblasti nelákají. Úzkokolejka je trasována p řes nejvýznamn ější obce osoblažského regionu, jakými jsou Osoblaha, Bohušov, Slezské Rudoltice a Lipta ň. V textu je níže uvedena charakteristika jednotlivých obcí a vesnic z hlediska cestovního ruchu, ve kterých vlak úzkorozchodné trat ě zastavuje. Třemešná ve Slezsku je místem napojení úzkorozchodné trat ě číslo 298 na tra ť číslo 292 Krnov – Šumperk. Pro rekreanty jsou zde zajímavé turistické stezky a cyklotrasy . Lipta ň je prvním zastavením na trati sm ěrem na Osoblahu. Čistý vzduch a klidné prost ředí harmonické krajiny je vhodné p ředevším pro cykloturistiku a rybolov. Zajímavostí obce je d řev ěná ve řejnosti p řístupná rozhledna Strážnice . Zajímavý je také bludný
56 balvan , vzdálený 1 km od úzkokolejné trat ě. Tato p řírodní památka pat ří k nejv ětším svého druhu v České republice a je složena ze severské jemnozrnné žuly s červenými živci. Na severovýchodním svahu Strážného vrchu je lyža řský vlek délky 250 m, jediný v celém Osoblažsku. Dív čí Hrad vznikl jako podhradí gotického hradu p ůvodního jména D ěvčice nebo Děvice. První písemná zmínka pochází z roku 1385. Historickou památkou je také socha sv. Jana Nepomuckého v podhradí ve svahu p ři odbo čce z hlavní silnice a soubor dvou kašen . V 16. století byl na míst ě p ůvodního hradu postaven renesan ční zámek . Ten je však bohužel v sou časnosti ve řejnosti uzav řen, na požádání je však možná prohlídka nádvo ří. Slezské Rudoltice se nachází p řibližn ě uprost řed trati a jedná se o jedno z mála míst úzkokolejky, kde je díky v ětšímu po čtu kolejí umožn ěno k řižování vlak ů. Stejnojmenná obec včetn ě místních částí Amalín, Koberno, Víno, Nový Les a Pelh řimovy má 647 obyvatel. Pro sportovní vyžití slouží tenisový kurt a h řišt ě. Ke kulturním památkám obce pat ří zámek a socha na nám ěstí. Zámek Slezské Rudoltice stojí na míst ě p ůvodní st ředov ěké tvrze. Byl postaven v 16. století, pozd ěji byl barokn ě upraven. Ve řejnosti byl v roce 2009 zp řístupn ěn v letních m ěsících o víkendových odpoledních. Ke shlédnutí jsou k dispozici stálé expozice Obce Slezské Rudoltice , fotografií Osoblažska , Slezských zemských drah nebo historických p ředm ětů a nástroj ů. Ostrá Hora , d říve Dubský mlýn, je název obce i bývalé železni ční zastávky. Ta byla zřízena s příchodem nových motorových voz ů. V roce 1972 však zanikla. Bohušov je p ředposledním zastavením p ři pouti do Osoblahy. Velká pozornost se v obci v ěnuje podpo ře cestovního ruchu. Informa ční centrum je umíst ěno v budov ě obecního ú řadu. Katastrem obce vede cyklotrasa č. 6116 za řazena do sít ě cyklotras Opavice, na kterou se napojují regionální cykloturistické stezky. V obci je také k dispozici sezónní půjčovna jízdních kol . Kombinace možnosti p ěších i cykloturistických výlet ů v nádherné přírod ě, kterou je možné vid ět už p ři jízd ě osoblažskou úzkokolejkou, tvo ří dokonalé podmínky pro aktivn ě strávenou dovolenou. Dále je v obci k dispozici rekrea ční areál s tenisovými kurty, sportovním h řišt ěm a s chatkami. Ubytování je možné v sousedním Penzionu Pod Duby. Indiánská vesni čka byla v roce 2009 velikou zajímavostí obce. Hlavním cílem tohoto projektu zábavného a rekrea čního parku byla integrace d ětí z České republiky a Polska. Integrace se uskute čň ovala pomocí spole čné zábavy v rámci p řipraveného didaktického programu. Dávnou atmosféru Indián ů symbolizovaly indiánské stany týpí, které byly rozesety po n ěkolik hektar ů rozlehlé louce. Dopravu d ětí zajiš ťovaly výletní letní
57 úzkorozchodné vlaky. V roce 2010 bude vesni čka p řest ěhovaná do Osoblahy. Zřícenina Fulštejn bylo kdysi významné panské sídlo, které se ve form ě z říceniny p ůvodního hradu dochovalo do dnešních dn ů a tvo ří další turistický cíl obce Bohušov. Je zde také možnost rybolovu . Osoblaha je poslední stanicí trati. Možnosti kulturního a sportovního vyžití jsou kino , knihovna a p ůjčovna videokazet, koupališt ě, sportovní areál s tenisovými kurty , volejbalové h řišt ě a h řišt ě na kopanou a možnost rybolovu na dvou rybnících. Zajímavostí je také židovský h řbitov . Ubytování v obci je možné zrealizovat v turistické ubytovn ě nebo v kempu. [18] Ostatními zajímavostmi sousedícími s úzkokolejnou tratí v osoblažském výb ěžku jsou barokní zámek Jind řichov a renesan ční zámek Linhartovy . V oblasti cestovního ruchu je podle ve řejné zprávy Moravskoslezského kraje v plánu do roku 2011 obnovit kulturní a řemeslnické tradice v Osoblaze doprovázeného Festivalem Osoblažské léto , dále je v plánu pro rozvoj regionu postavit v Osoblaze rozhlednu . Ta by m ěla být vybudována do roku 2013. Rekonstrukcí na multifunk ční využití by m ěl projít i zámek ve Slezských Rudolticích . [12]
V Příloze č. 5 je znázorn ěn osoblažský výb ěžek protkaný sí ťí autobusových linek a železni ční tratí. V Příloze č. 6 jsou ilustra ční fotografie sou časné podoby zastávek Amalín, Dív čí Hrad, Horní Povelice a Slezské Rudoltice, fotografie sou časného lokomotivního a vozového parku Českých drah a také vybraných vozidel Slezských zemských drah. V Příloze č. 7 je vyobrazena z řícenina Fulštejn.
3.2.2 Vagoná řské muzeum ve Studénce
Úsp ěšná výstava k 55. výro čí zahájení výroby železni čních vozidel ve Studénce, uspořádaná v roce 1956, se stala hlavním podn ětem pro založení Vagoná řského muzea. Po dohod ě mezi tehdejší Vagonkou Tatra Studénka-Butovice, n.p., a Místním národním výborem ve Studénce se sídlem muzea stala v ěžovitá část zámku ve Studénce, kde se v kv ětnu následujícího roku uspo řádala výstava k historii podniku. [20] Ve t řech patrech v ěže mohou zájemci shlédnout vývoj doby p ředželezni ční, kon ěsp řežní a také prvních parostrojních železnic na starodávných fotografiích
58 s doprovodným textem. V muzeu se však výstavní expozice v ěnují po čáte ční, mezivále čné, povále čné a nedávné výrob ě ve Vagonce. Modely a fotografie mapují výrobu nejen motorových voz ů, elektrických jednotek a železni čních vagon ů, ale také tramvají, automobil ů a p řidružené letecké výroby. Sou částí muzea je také modelové kolejišt ě velikosti H0 a fotografická upoutávka na zajímavosti okolí. V Tabulce č. 11 je znázorn ěn vývoj návšt ěvnosti ve Vagoná řském muzeu posledních let.
Tabulka č. 12 Návšt ěvnost Vagoná řského muzea ve Studénce v letech 2005 až 2009
Návšt ěvnost Vagoná řského muzea ve Studénce v letech 2005 až 2009 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Po čet osob 4 074 5 215 5 527 4 371 4 743 Zdroj: www.nipos-mk.cz, www.mesto-studenka.cz
Podle Kroniky m ěsta Studénky z roku 2006 za člen ěním muzea do nabídky agentury Czech Tourism, propagací v regionálních a celostátních novinách, v regionální televizi Odra a v celostátní televizi v po řadu Toulavá kamera po sezon ě v roce 2005 vzrostla v roce 2006 návšt ěvnost o 28 %. [21] Dalšího nár ůstu návšt ěvnosti se muzeum do čkalo o rok pozd ěji. Rok 2008 byl ve znamení poklesu návšt ěvnosti. Roli v tomto poklesu sehrálo i vyloupení muzea na konci měsíce srpna. Odcizeno bylo 40 m kolejiva, vzácné modely vystavených exponát ů a veškeré lokomotivy a vagony modelového kolejišt ě. Muzeum tak t řeba p ři této loupeži p řišlo o model parní lokomotivy, která v roce 1845 p řivezla první vlak z Olomouce do Prahy. Muzeum bylo poté na krátké období uzav řeno, následn ě návšt ěvník ům nabídlo pouze omezenou expozici. V roce 2009 již však návšt ěvník nepoznal v muzeu známky po vyloupení, chyb ějící modely byly bu ď znovu vyrobeny nebo jsou zap ůjčeny z Národního technického muzea v Praze. Návšt ěvnost v roce 2009 byla o 8 % v ětší než v roce 2008.
V Příloze č. 10 je uveden podrobn ější popis exponátů je Vagoná řského muzea. . Je ukázána i vnější podoba zámku, ve kterém je muzeum umíst ěno, ukázky expozic a modelové kolejišt ě.
59 3.2.3 Jízdy historických vlak ů
Dnem 1. ledna roku 2009 vzniklo v České republice v souvislosti s nar ůstajícím po čtem adept ů na za řazení do seznamu historických vozidel, s nár ůstem po čtu nostalgických jízd, ale i s redukcí provoz ů a pracovník ů, soust ředná deponie nostalgických vozidel, tzv. Depo historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Úkol tohoto depa spo čívá v zast řešení a zodpov ědn ě vykonávané údržb ě t ěchto veterán ů. Protože se v celkovém sou čtu jedná zhruba o 100 historických hnacích a 250 tažených do pé če sv ěř ených vozidel, byla krom ě Lužné vyty čena další vzorn ě pracující depa, která vybraná vozidla zast řešují a udržují v provozním stavu. V Moravskoslezském kraji se tak lze setkat pouze s několika málo historickými exponáty, o které se pe čliv ě starají moravská depa. Konkrétn ě se jedná o depa Ostrava a Valašské Mezi řičí. Nej čast ěji tak od vzniku historického depa mohou v čele vyhlídkových jízd objevit parní lokomotivy řady 313.432 , 423.041 a 433.002 . První dva jmenované exponáty jsou umíst ěny v depu Ostrava, 433.002 pak ve Valašském Mezi řičí. Nadšenci se také mohou svést motorovým vozem M 131.1549 , v čele jejich vlaku také m ůže zazá řit perla mezi českými elektrickými lokomotivami , E 499.004 . Ta je známá jako ,,Modrá bobina.“ Jiná muzejní elektrická lokomotiva, E669.2168 , ob čas ješt ě vypomáhá v nákladní doprav ě. Unikátní prototypová motorová lokomotiva řady T499.0 , které se ne řekne jinak než ,,Kyklop“, prochází opravou. Vý čet vozidel umíst ěných k deponii v Moravskoslezském kraji uzavírá posunovací motorová lokomotiva T334.085 , ,, Rosni čka.“ Při pohledu do nedávné minulosti je patrný sou časný ústup jízd nostalgických souprav v celorepublikovém m ěř ítku. V kraji se na této situaci podepsala redislokace n ěkterých využívaných vozidel do soust ředného depa historických vozidel v Lužné, druhou stránkou věci je zp ůsob financování takovýchto akcí. Mnoho železni čních historických akcí nejen v Moravskoslezském kraji bylo v minulosti podpo řeno finan čními prost ředky silných podnik ů a firem, kterými jsou v Moravskoslezkém kraji nap říklad T řinecké železárny, Vítkovické železárny, tehdejší Nová hu ť Ostrava, Radegast a mnoho jiných. Bez jejich výrazné finan ční a materiální pomoci by se nikdy nemohly uskute čnit tak velkolepé čty řdenní oslavy 150 let železnice na Ostravsku, konané v roce 1997 po období železni ční stávky.
60 3.3 Letecká doprava
Atraktivity letecké dopravy jsou v Moravskoslezském kraji zastoupeny zejména vyhlídkovými lety, které jsou dnes po zm ěně evropské legislativy provozovány pod fotolety, lety seznamovacími nebo pozorovacími. Jinými možnostmi, jak zhlédnout krajinu z pta čí perspektivy, jsou tandemové seskoky padákem nebo lety balonem.
3.3.1 Snímkovací lety
Na základ ě p řijaté legislativy Na řízení Komise (ES) č. 8/2008 byly vyhlídkové lety provozované v souladu s Povolením k provozování leteckých prací dnem 15. července 2008 zrušeny . Provozování vyhlídkových let ů od 16. července 2008 spadá do kategorie obchodní letecké dopravy. Obchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základ ě Osv ědčení leteckého dopravce a Licence vydané Ú řadem civilního letectví. Lete čtí provozovatelé, kte ří provozují vyhlídkové lety po uvedeném termínu, museli požádat Ú řad o vydání Osv ědčení leteckého dopravce v souladu s Na řízením Komise (ES) č. 8/2008. [22] Provozovatelé aeroklub ů se proti tomuto na řízení hájili tím, že na rozdíl od leteckých spole čností nep řepravují cestující z jednoho místa na druhé, tudíž by nem ěli být za řazováni do kategorie obchodní letecké dopravy. Nicmén ě vyslyšeni nebyli, takže k provozování vyhlídkových let ů musí od července 2008 aerokluby spl ňovat stejné podmínky, jako velcí lete čtí dopravci. Pro rekrea čně zam ěř ené letecké kluby tedy toto na řízení p řináší pro pokra čující poskytování vyhlídkových let ů nákup nové techniky, nár ůst po čtu zam ěstnanc ů a garantování stejného systému údržby a služeb jako u velkých leteckých spole čností. O takovýto vyhlídkový let by zájemci zaplatili až trojnásobek ceny platné p řed komisionálním na řízením. Aerokluby nespl ňující daná kritéria tak od 16. července 2008 provozují vyhlídkové lety pod jinou kategorií. Dosavadní nabídku služeb aeroklub ů tedy mohou zájemci využít pod snímkovacími lety, resp. fotolety, seznamovacími lety nebo lety pozorovacími. V Moravskoslezském kraji se nacházejí čty ři aerokluby poskytující fotolety ve větší či menší mí ře . Aeroklub Ostrava je ve řejností nejvyužívan ějším poskytovatelem fotolet ů v kraji. Dob ře propracovaný marketing, který propaguje aeroklub nejen na internetu, ale také v tisku, regionální televizi a na letácích, napomáhá k ro čně nalítaným 250 až 300 hodinám s pasažéry. To odpovídá p řibližn ě 600 let ům pr ůměrné délky 30 minut. Díky marketingu se již aeroklub
61 uchytil v pam ěti ve řejnosti kraje, polovina z celkové klientely v sou časnosti navšt ěvuje klub na doporu čení p ředchozích klient ů, mnozí zájemci o lety využívají služeb tohoto sdružení opakovan ě. Zmi ňovaný aeroklub sídlí v Mošnov ě na Mezinárodním letišti Ostrava, ze kterého uskute čň uje své lety. Podle informací člen ů aeroklubu se drtivá v ětšina fotolet ů uskute čň uje na základ ě p ředchozí domluvy, vyjíme čně se stává, že p řijde zájemce o let osobn ě požádat do sídla klubu. P řibližn ě 80 % z celkových fotolet ů je pasažér ům po řízeno od jejich blízkých ve form ě dárkového poukazu, který aeroklub poskytuje. Tato letenka, která je ú častníkovi vytišt ěna s jeho jménem a s věnováním, má platnost 6 m ěsíc ů. V tomto období mohou obdarovaní využít svého letu libovoln ě podle svého volného času. Za dlouhodob ě nep říznivých podmínek pro lety je poukázkám prodloužena jejich platnost. Klienti aeroklub ů jsou rovnom ěrn ě rozvrstveni do všech v ěkových kategorií od malých d ětí až pro ob čany v pokro čilém v ěku. Zájemci o fotolet se mohou na webových stránkách ostravského aeroklubu seznámit se čty řmi letovými trasami. Ty aeroklub uve řejnil nejen pro p ředstavu budoucím klient ům o tom, co všechno za dobu trvání jejich letu na jednotlivých ramenech mohou vid ět, kam až mohou dolet ět, ale také jako doporu čení t ěch nejzajímav ějších a nejatraktivn ějších míst, které lze v kraji z útrob letadla vid ět. Zájem o jejich zhlédnutí pak sta čí nahlásit pilotovi před samotným startem a ten zaletí tam, kam si jen doty ční budou p řát. Vyjímku tvo ří pouze zakázané prostory, stanovené leteckými p ředpisy. Velkým problémem zp ůsobujícím časté odkládání fotolet ů je nep říze ň po časí. Aeroklub se v tomto p řípad ě snaží vyjít klient ům maximáln ě vst říc. P ři komunikaci s nimi dbá na profesionalní p řístup. Seznámí je s aktuální situací, doporu čí bu ď okamžitý start s omezením letu do po časím postižených oblastí, anebo odložení letu na jinou hodinu téhož dne, pop řípadé operativn ě naplánuje let na následující den či kterýkoliv jiný po vzájemné domluv ě s nimi. Piloti aeroklubu byly již n ěkolikrát sv ědky klientova požádání o ruku partnerky p římo během letu. T ěmto nep říliš častým tzv. zásnubním let ům, které se však na propaga čních materiálech nenacházejí, vychází zájemc ům p ři jejich plánování členové aeroklubu vst říc. Doporu čují nap říklad ideální lokalitu pro zanechání vzkazu, vhodnou tlouš ťku písma a barvu pro dobrou viditelnost textu apod. Členy aeroklubu jsou obchodní a dopravní piloti, kteří tyto fotolety uskute čň ují pro ve řejnost ve svém volném čase a také pro své pot ěšení. Vzhledem k umíst ění aeroklubu je vylou čeno bezmotorové létání. K fotolet ům slouží jednomotorová čty řmístná letadla typu Cessna 172, sportovní a turistický letoun Zlín 43, p ětimísný dvoumotorový Piper 23 Aztec.
62 Opravdovou lah ůdkou pak je dvanáctimístný dvoupolšník Antonov AN-2. Aeroklub Krnov je vyjímkou, kde se provozování fotolet ů teké let ů udrželo. Klub je provozovatelem ve řejného vnitrostátního letišt ě Krnov, které je také prezentováno spolu s aeroklubem na oficiálních webových stránkách m ěsta Krnov. Lety jsou uskute čň ovány v sezon ě od dubna do října zkušenými obchodními piloty na letadlech motorových, bezmotorových a kluzácích. Další forma propagace je formou internetu, tiskovin, leták ů ve spole čenských za řízeních, nap ř. na recepcích ubytovacích za řízení Mikroregionu Krnovska a v Jeseníkách v ůbec. Podle slov p ředsedy Aeroklubu Krnov nemá sdružení o zájemce o snímkovací lety nouzi. Pravideln ě každý víkend se uskute čň ují snímkovací lety nejen za krásami Jeseník ů, ale i širokého okolí v kraji. Tento aeroklub, který v roce 2006 oslavil 60. let od svého založení, se také zabývá leteckou školou a parašutismem pod vedením tzv. paraklubu. Aeroklub pravideln ě po řádá tzv. D ětské dny, konající se na p řelomu kv ětna a června, a vydává vlastní kalendá ř pro rok 2010. Ceník snímkovacích let ů s nabídkou typ ů letadel obou výše zmín ěných aeroklub ů je uveden v Tabulkách č. 12 a 13.
Tabulka č. 13 Ceník snímkovacích let ů Aeroklubu Ostrava
Aeroklub Ostrava Kč/min Kč/min Délka letu Cena v Kč Typ letadla Obsazení pro pro v minutách včetn ě DPH obsazení osobu Motorové 15 2 400 160 54 Cessna 172 30 3 600 120 40 pilot+3 Zlín 43 45 4 900 109 36 60 6 200 103 34 30 8 900 297 59 Piper 23 Aztec pilot+5 45 12 200 271 54 60 15 500 258 52 15 6 000 400 33 30 11 000 367 31 Antonov AN-2 pilot+12 45 15 000 333 28 60 18 000 300 25 Zdroj: www.aeroklub-ostrava.cz
63 Tabulka č. 14 Ceník snímkovacích let ů Aeroklubu Krnov
Aeroklub Krnov Kč/min Kč/min Typ letadla Obsazení pro pro Kč/hod obsazení osobu Motorové Zlín 143 pilot+3 95 32 5 700 Bezmotorové L-13, L-23 Blaník pilot+1 10 10 600 vzlet pomocí motorového letounu pilot+3 95 32 5 700 vzlet pomocí navijáku 100/start Motorový kluzák L-13 SE Vivat pilot+1 39 39 2 340 Zdroj: www.letistekrnov.cz
Z tabulek je na první pohled patrná odlišná strategie jednotlivých aeroklub ů při sestavování ceník ů. Zatímco krnovský aeroklub vsadil na pevnou sazbu 95 K č za jednu minutu letu, ostravský aeroklub stanovil pro výpo čet ceny minimální délku letu tří a dvanáctimístným letadlem na 15 minut, pro p ětimístné letadlo pak čas 30 minut. Z ceníku ostravského aeroklubu vyplývá, že čím déle trvající let si klient objedná, zaplatí v přepo čtu na jednu minutu letu mén ě korun než p ři letu kratším. P ři hodinovém letu motorovým t římístným letadlem zaplatí jeden klient u ostravského aeroklubu v přepo čtu na minutu letu 34 K č, zatímco u krnovského aeroklubu pouze 32 K č. Pokud by však klient nebyl náro čný a sta čil by mu pouze patnáctiminutový let t římístným letadlem, zaplatil by u ostravského aeroklubu v přepo čtu na jednu minutu letu 54 K č, zatímco u krnovského aeroklubu by však stále zaplatil jen 32 K č za minutu letu. Vzhledem k nabídce krnovského aeroklubu se vyplatí při dostate čném po čtu zájemc ů využít dvanáctimístné letadlo Antonov AN-2 ostravského aeroklubu. P ři hodinovém letu v tomto letadle by pak jednotlivec zaplatil v přepo čtu 25 K č za minutu letu, zatímco u krnovského aeroklubu by zaplatil stále 32 K č za stejnou dobu letu. Je však na každém zájemci, který z aeroklub ů si pro zrealizování jeho snu vybere. Při výb ěru nebude záležet na pouhé cen ě za minutu letu. Záležet bude také na p řáních a pot řebách klienta, zda bude preferovat motorové nebo bezmototové létání, nebo zda si za cíl svého zkoumámí vybere Beskydy nebo Jeseníky. Záležet však m ůže na pouhé vzdálenosti
64 aeroklubu od bydlišt ě nebo p ůsobišt ě klienta. Slezský aeroklub Záb řeh a Aeroklub Frýdlant nad Ostravicí zaujaly opa čný přístup k poskytování vyhlídkových let ů, resp. fotolet ů po zmi ňovaném evropském na řízení než p ředchozí dva aerokluby. Tato sdružení se vyzna čují zejména klubovou zájmovou činností, leteckou školou nebo sportovním létaním. Po výše zmi ňovaném omezujícím na řízení evropské komise a nové klasifikaci vyhlídkových letů již tyto aerokluby neprovozují tyto lety ani pod jiným názvem. Seznamovací lety jsou v sou časné dob ě pro kluby opravdovou vyjímkou. Podle slov člen ů záb řežského aeroklubu byl p řed červencem 2008 o lety zejména bezmotorovými letadly zájem, nadšenci navšt ěvovali aeroklub každý víkend. Propagace aeroklubu probíhala i v regionálních rádiích. Minulostí jsou i letecké dny, čas od času aeroklub p řipraví pro ve řejnost n ějakou akci s výstavou letadel. T ěch má záb řežský klub v útrobách tří hangár ů uschovaných okolo 50. Po problémech s vlastnictvím letišt ě po n ěkolikaleté odmlce frýdlantský aeroklub obnovil činnost a je držitelem licence pro provozování leteckých prací. Slezský aeroklub Záb řeh provád ěl jak motorové, tak bezmotorové létání. Z motorových letadel se k vyhlídkovým let ům využívalo služeb typ ů Zlínu 43, 142, 143 nebo Z-326, motorového kluzáku typu L-13 SE Vivat nebo bezmotorových letadel typ ů L-13 a L-23.
3.3.2 Tandemové seskoky
Adrenalinov ějším zp ůsobem, jak pozorovat krajinu z pta čí perspektivy než jsou fotolety, je tandemové skákání. Než bude prezentována nabídka tandemových seskok ů spole čnostmi, bude vysv ětlen samotný pojem tandemový seskok. Tandemový seskok je seskok pod vedením zkušeného tandem pilota, kdy si nejd říve účastník po výskoku z letadla užívá n ěkolik vte řin volného pádu p ři závratné rychlosti a následn ě pak klidný n ěkolikaminutový let na klouzavém padáku. Tyto seskoky se provád ějí z výšky až 4 km, p ři které se aktér adrenalinové aktivity řítí rychlostí až 260 km/h volným pádem. Tento pád trvá neuv ěř itelných 50 až 55 vte řin. Následuje p ěti až sedmiminutový let na padáku, který m ůže z výšky 300 m nad zemským povrchem klient s pomocí tandem pilota řídit. Před samotným seskokem probíhá 10 až 15 minutová příprava skládající se s teoretického seznámení se s pr ůběhěm seskoku, ustrojením se a praktickým nácvikem
65 polohy p ři volném pádu a p řistání. Dále se koná p řibližn ě dvacetiminutový let do výšky 4 km a poté samotný seskok. P řistání se za asistence tandem pilota koná pádem z výšky 10 až 30 cm. Tandem pilotem je Vlastimil Bláha, inspektor pro tandemové seskoky v České republice a tandem pilot Parachutes de France. [23] Air Hit Morava je spole čnost Vlastimila Bláhy, která uskute čň uje zájemc ům tandemové seskoky zejména na Morav ě. Ta m ůže podle p řání zákazník ů provád ět své seskoky po domluv ě na letištích ve Frýdlant ě nad Ostravicí, Krnov ě, Kunovicích, Prost ějov ě a Záb řehu. P řevážn ě se však ská če z prost ějovského a kunovického letišt ě disponujícího letadly tamních aeroklub ů, v Moravskoslezském kraji pak ve Frýdlant ě nad Ostravicí. Moravskoslezské aerokluby v Mošnov ě, Aeroklub Ostrava, a ve Frýdlantu nad Ostravicí jsou realizátory tandemových seskok ů Air Hitu Morava. V rámci této synchronizace Ostravský aeroklub poskytuje ke skákání pot řebná letadla, frýdlantský aeroklub pak letišt ě. Tyto aerokluby tedy po řádají ve spolupráci s Vlastimilem Bláhou tandemové seskoky z výšky 3 km nad Beskydami, volný pád trvá v tomto p řípad ě p řibližn ě 30 vte řin. Aeroklub Frýdlant nad Ostravicí má stanoveny pouze t ři plánované termíny seskok ů na rok 2010 a to vždy na jeden pátek v měsících červnu, červenci a srpnu. Podle slov Vlastimila Bláhy je období od srpna roku 2009 ve znamení rapidního úbytku zájemc ů o tandemové seskoky. P řitom do osudného léta 2009 byl každý rok spojen se zvyšující se poptávkou po seskocích, a to pravideln ě od roku 1994, kdy za čal tandemové skákání na území České republiky provozovat. Podle n ěj za vzniklou situaci mohou dva faktory. Prvním d ůvodem z nich je obecn ě proklamovaný problém celosv ětové finan ční krize , který se nevyhnul ani České republice. Druhým faktorem je ,,okoukání“ této adrenalinové atraktivity u ob čan ů. Podn ětem k tomuto názoru jsou zprávy od poskytovatel ů tandemového skákání ve východní Evrop ě, které nastalo o p řibližn ě 6 let d říve než ve st řední a západní Evrop ě. V těchto východních zemích také po p řibližn ě patnáctiletém provozování popisované služby zájem o její využívání rychle uvadal. Podle názoru Vlastimila Bláhy se oba výše zmi ňované faktory neš ťastn ě setkaly ve stejném období, což má za následek tak nízký zájem o tandemové skákání v sou časnosti. Tento úpadek nespojuje dotázaný s nedostate čnou propagací jeho služeb, protože konkuren ční spole čnosti se ve stejném oboru v České republice potýkají se stejným citelným úbytkem svých klient ů. Vlastní realizace zajišt ění tandemového skákání funguje na bázi emailové, lépe ješt ě telefonické domluvy. B ěhem tohoto rozhovoru se stanoví místo a p ředb ěžný datum
66 plánovaného seskoku zájemce. Pokud technické náležitosti nebrání využití požadovaného termínu, seskok se uskute ční. Letadlo m ůže být sou časn ě napln ěno více zájemci o tandemový seskok nebo sportovními parašutisti aeroklub ů. Stejn ě jako u fotolet ů, i u tandemových seskok ů se velmi často využívá forma dárkových poukázek. Tandemové seskoky se mohou věnovat druhým osobám k oslavám narozenin, svatebních jubileí či ostatním výro čím. Ke zv ěč nění svého tandemového seskoku od p ředletové p řípravy p řes let do čty řkilometrové výšky a samotného seskoku s přistáním lze využít služeb kameramana, který bude celou pou ť klienta za adrenalinem monitorovat. Záznam si pak lze ve form ě VHS nebo DVD po řídit podle ceníku. Omezení klienta je pouze hmotnostní do 100 kg, výškové do 195 cm a v ěkové. Děti do 8 let v ěku mohou tandemov ě skákat jen se souhlasem zákonného zástupce. Propagace tohoto tandemového skákání se v případ ě Air Hitu Morava uskute čň uje pomocí internetových stránek, reklamních pouta čů . P ři r ůzných prezentacích a zasílaných dárkových poukázkách je p řehled nabízených služeb spole čnosti zve řejn ěn na letácích. Skysport je prost ějovský poskytovatel tandemových seskok ů. Svou stopu v Moravskoslezském kraji zanechává u krnovského aeroklubu, se kterým spolupracuje na poskytování tandemových seskok ů. Tandemové seskoky jsou již také u Aeroklubu Krnov tradicí, nicmén ě pro rok 2010 se nenašly žádné vhodné termíny pro jejich uskute čnění. Do budoucna se však s nimi nadále po čítá. [24] Ceník tandemových seskok ů je uvedenn v Tabulce č. 15.
Tabulka č. 15 Porovnání ceník ů tandemových seskok ů spole čností Air Hit Morava a Skysport
Porovnání ceníku tandemových seskok ů spole čností Air Hit Morava a Skysport Cena v Kč na Cena v Kč na Nabídka osobu osobu Cena tandemového seskoku 3 500 3 400 Cena tandemového seskoku p ři čty ř a více členné skupin ě 3 200 3 300 Videozáznam VHS + CD s fotografiemi 1 500 Videozáznam DVD + CD s fotografiemi 1 700 1 900 Videozáznam DVD 1 600 Zdroj: www.tandemovyseskok.cz, www.skysport.cz
67 3.3.3 Lety balonem
I s takovouto možností letu se m ůžeme setkat v Moravskoslezském kraji. V České republice se nachází n ěkolik spole čností, kterém jsou schopny uskute čnit let balonem po celé České republice. Lety jsou obvykle uskute čň ovány ve výšce 50 až 500 m, záleží hodn ě na po časí, trasa letu hodn ě závisí na pov ětrnostních podmínkách. Zepelin CZ, s.r.o., jsou kunovickou spole čností realizující létání balonem v České republice. Nej čast ějšími odletovými destinacemi Moravskoslezského kraje jsou Ostrava, dv ě lokality, a Frýdek-Místek. Létá se ve t řech typech balon ů. Menší balony pojmou 4 až 5 pasažér ů, koše v ětších balon ů pak 6 až 8 pasažer ů a dva nejv ětší balony v České republice a na Slovensku pak 10 až 16 pasažer ů. Zájemce poletí vždy s jinými klienty po zapln ění celého koše. Na internetových stránkách spole čnosti jsou zve řejn ěny časy a místa plánovaných let ů, které si mohou zájemci objednat a rezervovat. Rovn ěž lze navrhnout vlastní požadavek na místo a čas letu a pokud bude zapln ěn dostate čným po čtem pasažer ů, bude let uskute čněn. Vyhlídkový let balonem trvá okolo 1 hodiny, záleží na podmínkách p řistání. Celá akce však v četn ě p řípravy trvá okolo t ří hodin. Spole čnost létá za každého po časí. Po ukon čení letu a p řistání probíhá k řest premiérových ú častník ů letu šampa ňským, kte ří také obdrží jako pozornost certifikát o absolvování letu balonem. B ěhem letu je dovoleno fotografovat a natá čet, pro v ětší skupiny zájemc ů je také možno uskute čnit synchronizovaný let dvou balon ů. Spole čnost disponuje 10 balony opat řených r ůznými reklamami, poskytuje slevové akce 2+1, kde t řetí letenka je zdarma a dárkové certifikáty. [25] Jaro-balony.cz zajiš ťuje pro své klienty vyhlídkové, svatební a reklamní lety balonem. Tato spole čnost se sídlem v Olomouci zajiš ťuje lety v celé České republice. Plánovaní letu je obdobné, jako u p ředchozí spole čnosti. Informace o místech a časech nejbližších plánovaných let ů jsou zve řejn ěny na internetových stránkách spole čnosti. V případ ě zájmu a dostate čného po čtu volných míst je možno provést rezervaci letu. Jistou zajímavostí je možnost pořádání svatebního ob řadu p římo v balonu. Tato událost se m ůže uskute čnit ve výšce 40 m v pevn ě upoutaném balonu nebo p římo za letu. Možnost místa vzletu je také rozmanitá. M ůže se jednat o radnici, hrad, zámek, velkou zahradu nebo t řeba h řišt ě. Opomenutelné také nejsou akvizi ční slevy na n ěkolik procent z částky letu, nap ř. v roce 2010 Májová 10% sleva. [26]
68 Sky Balloons, s.r.o., je spole čnost zabývající se poskytování let ů balonem se sídlem v Prost ějov ě. Své služby poskytuje rovn ěž v celé České republice. Samoz řejmostí je možnost dárkového poukazu, novinkou je zde možnost let ět malým balonem pouze pro dv ě osoby a pilota. Pro zájemce z Moravskoslezského kraje je cenov ě nejvýhodn ější objednat si let balonem u olomoucké spole čnosti Jaro-balony.cz. Již p ři pohledu na cenové srovnání všech tří poskytovatel ů leteckých zážitk ů je z řejmé, že Jaro-balony.cz bude pro zákazníky z pohledu cenové výhodnosti první volbou. Vzájemné porovnání ceník ů všech t ří poskytovatel ů jsou uvedeny v Tabulce č. 15.
Tabulka č. 16 Porovnání ceník ů vybraných spole čností poskytující lety balonem v Moravskoslezském kraji
Porovnání ceníku vybraných spole čností poskytující lety balonem v Moravskoslezském kraji Zepelin CZ, s.r.o. Jaro-balony.cz Sky Balloons, s.r.o. Cena v Kč Cena v Kč Cena v Kč Po čet osob Cena v K č Cena v K č Cena v K č pro pro pro celkem celkem celkem 1 osobu 1 osobu 1 osobu 1 5 500 5 500 4 800 4 800 4 900 4 900 2 5 250 10 500 4 700 9 400 4 800 9 600 3 5 000 15 000 4 500 13 500 4 700 14 100 4 4 750 19 000 4 300 17 200 4 600 18 400 5 4 500 22 500 4 100 20 500 4 500 22 500 6 4 250 25 500 4 000 24 000 4 400 26 400 7 3 900 27 300 4 300 30 100 8 4 200 33 600 Zdroj:www.balony.eu, www.jaro-balony.cz, www.skyballoons.cz
Druhým faktorem, který bude hovo řit ve výb ěru ve prosp ěch olomoucké spole čnosti, je práv ě samotné sídlo spole čnosti. To hraje totiž velkou roli v celkové cen ě za uskute čnění letu z místa, které není ozna čené v nabídce spole čnosti jako místo startovní. Každá spole čnost si ur čuje dopravné na 1 km vzdálenosti svého sídla od místa uskute čnění letu. Kunovická spole čnost Zepelin CZ si p řipo čítává p řirážku 14 K č na 1 km za dopravu z místa sídla ke klientem zvolenému startovnímu místu a zp ět. Olomoucká firma Jaro-balony.cz si ú čtuje p ři doprav ě svého balonu ke startovnímu místu vzdálen ějšímu
69 než 30 km od Olomouce 12 K č za 1 km. Dopravné prost ějovské spole čnosti Skyballoons je 12 K č na 1 km p ři vzdálenosti startovního místa balonu od sídla spole čnosti v ětším než 20 km. Vzhledem k faktu, že m ěsto Olomouc je z uvedených t ří sídel spole čností nejblíže Moravskoslezskému kraji a má nejnižší dopravné, je i proto výhodné po řídit si let balonem u této spole čnosti. [25] [26] [27] Zepelin CZ a Jaro-balony.cz nabízejí svým klient ů možnost objednat si tzv. rodinný nebo soukromý let. Tento let spo čívá v rezervaci jednoho letu balonem pro uzav řenou spole čnost. Tzv. Let family lze u spole čnosti Jaro-balony.cz objednat za 16 500 K č. Složit ější je pak ceník u spole čnosti Zepelin CZ, které mohou do svého nejv ětšího balonu vm ěstnat až 20 pasažér ů. [25] [26]
3.4 Vodní doprava
Atraktivita vodní dopravy, která by m ěla velmi p řisp ět k rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, je v roce 2010 reprezentována možností vyhlídkových plaveb po nejmladší a nejmodern ější vodní nádrži na českém území, Slezské Hart ě. Po čátkem června plánuje Mikroregion Slezská Harta ve spolupráci se spole čností Misgurnus, a.s., zahájit pravidelnou osobní lodní dopravu se souvisejícím rekrea čním charakterem mezi dv ěma v červnu zprovozn ěnými moly v Leskovci nad Moravicí a Roudn ě. Lo ď, postavená spole čností Misgurnus, a.s., která bude svým vzhledem p řipomínat plavidlo ze 17. století, bude moci najednou p řepravit 10 až 12 osob a za sebou bude vléci člun pro jízdní kola. V období psaní této bakalá řské práce, p řesn ěji této části, se čeká na vyjád ření Povodí Odry o schválení p říslušného typu hnacího média. Nejpravd ěpodobn ěji bude podle slov projektového manažera Mikroregionu Slezské Harty Kamily Kre čmerové tímto palivem plyn. Benzínový spalovací motor jako pohon je na vodní nádrži zakázán, elektromotor je velice nákladný na provoz a náro čný na čas. Až desetihodinové dobíjení akumulátoru na p ětihodinovou jízdu je velice neú čelné, o čemž se p řesv ědčil v roce 2005 Old řich Kodeda z První bruntálské paroplavební, o.s. Na jeho výletní lodi pojmenovanou po herci Luboru Tokošovi p řestav ěl p řed sezonou 2005 zakázaný spalovací motor na elektromotor. Jeho provoz musel z výše popisovaných ekonomických skutečností a také v souvislosti s nevolí okolních obcí povolit p řívod elekt řiny do lodi zanedlouho zastavit. Při definitivním ur čení typu pohonu budou sestaveny p řesné jízdní řády. Podle Kamily Kre čmerové se pro zahajovací sezonu po čítá s postavením p řístavu a jednoho mola
70 v Leskovci nad Moravicí, druhého mola v Roudn ě, jednohodinovým intervalem provozu s až deseti obraty denn ě. Propagace této novinky je podrobn ě p řipravována mikroregionem. Prezentace již prob ěhla v tisku a na internetu, také v televizi. Vodní nádrž byla za řazena do programu po řadu Panorama. Dále se výletní lo ď stane sou částí nových propaga čních materiál ů Mikroregionu Slezská Harta, jeho jednotného zna čení. Do p říští sezony je v plánu vybudovat mola v Nové Pláni, Mezin ě a Razové a rozší řit tak provoz výletní lod ě po Slezské Hart ě.
V Příloze č. 10 je znázorn ěna mapa vodní nádrže s plánovanými umíst ěními mol a na fotografiích jsou zachyceny nová mola a pr ůběh výstavby lodi.
3.5 M ěstská hromadná doprava
S rozvojem nových technologií využívaných v městské hromadné doprav ě, výrobou nových vozidel a s vy řazováním jejich starších p ředch ůdc ů vznikal v tehdejším Československu velký zájem zachovávat d říve vyrobené reprezentanty jednotlivých druh ů vozidel pro následující generace. Od po čátku sedmdesátých let byla v Technickém muzeu v Brn ě shromaž ďována sbírka vozidel m ěstské hromadné dopravy s celorepublikovým zám ěrem, bohužel však s omezenými možnostmi prezentace. Jedine čná kolekce historických vozidel vznikla rovn ěž v Dopravním podniku hlavního m ěsta Prahy, jehož podnikové muzeum snese srovnání v evropském i sv ětovém m ěř ítku. Městská hromadná doprava v Ostrav ě je práv ě jedinou v Moravskoslezském kraji, která je realizována autobusy, trolejbusy a tramvajemi. A práv ě v Ostrav ě sílila v období sedmdesátých let minulého století snaha o zachování ustupující a mizející r ůznorodé dopravní techniky s cílem uchovat tato vzácná historická vozidla m ěstské hromadné dopravy, která by se v provozuschopném stavu prezentovala ve svém p řirozeném, typickém a nezam ěnitelném prost ředí. Podle literatury se po čátky podnikové sbírky historických vozidel ostravské m ěstské hromadné dopravy vztahují do roku 1978, kde si ostravští zájemci o studium a dokumentaci vozidel nov ě vzniklého Kroužku p řátel m ěstské hromadné dopravy vyty čili za jeden bod z činnosti zachování a postupnou renovaci tramvajového motorového vozu číslo 25 . Cíle bylo dosaženo a služební v ůz byl uveden do stavu z období šedesátých let. Svou obnovenou premiéru m ěl v roce 1979 p ři oslavách 85 let m ěstské hromadné dopravy
71 v Ostrav ě. V následujících letech byl postupn ě renovován a upravován a nyní prezentuje ve sbírce nejstarší dopravní prost ředek m ěstské hromadné dopravy reprezenzující provoz v mezivále čném období. V následujících deseti letech se po čet renovovaných tramvajových motorových vozidel rozr ůstal, mezi zástupci jsou i vozy typu T1 číslo 528 a typu T2 číslo 681 . Nejnov ějším p řír ůstkem se stal tramvajový v ůz typu T3 číslo 752 , který byl vy řazený z pravidelného provozu v roce 2009. Tento tramvajový v ůz čeká renovace do p ůvodního stavu v četn ě pokladny pro pr ůvod čí. Pravidelné vyhlídkové jízdy historickými tramvajemi v ostravských ulicích se konají od roku 1990. Základní kámen k nim byl položen o rok d říve p ři oslavách 150 let železnice na území Československa a 95 let m ěstské hromadné dopravy v Ostrav ě, kdy se tehdejší okružní jízdy tramvají setkaly s nevídaným zájmem ve řejnosti. Trolejbusová doprava byla v Ostrav ě založena v roce 1952, takže ani zástupci tohoto druhu dopravy ve sbírce nechybí. První pokus o zachování trolejbusu Škoda 8 Tr číslo 29 úsp ěšný nebyl, snaha se poda řila až s vozem Škoda 9 Tr číslo 82 , upravovaným od roku 1990. Typ Škoda 8 Tr se nicmén ě poda řilo do sbírky také zakomponovat a spolu s vle čnými vozy od roku 1999 vozí zájemce po okružních jízdách v Ostrav ě. Velkou atrakcí je zejména jízda ve vle čném vozu. V roce 2006 se členem sbírky stal pozoruhodný trolejbus typu Škoda 17 Tr číslo 3902 , vyrobený pouze ve t řech kusech. Následován byl vozem ješt ě provozovaného typu Škoda 14 Tr číslo 3229 . V roce 2009 byl ve řejnosti p ředstaven nejnov ější p řír ůstek sbírky. Jedná se o renovaci p ůvodního vraku pražského trolejbusu typu Tatra T400/III A číslo 26 . V devadesátých letech se poda řilo naplnit i snahy o zachování p ředstavitel ů autobusové dopravy . V roce 1993 se rozb ěhly renova ční práce na autobusu typu Karosa ŠM 11 číslo 5842 následovaným legendárním vozem typu Škoda 706 RTO CAR číslo 247 . Druhý jmenovaný exponát dnes tvo ří spolu se zanedlouho po n ěm renovovaným přív ěsem typickou soupravu ostravských ulic šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Sbírka autobusových exponát ů byla ve řejnosti poprvé v plné ší ři prezentována p ři oslavách 70 let autobusové dopravy v kv ětnu roku 2000. Mezi vystavenými vozy už byl mimo jiné i typ Ikarus 280.10 číslo 4070 nebo typ Karosa B 731 číslo 6160 . Dopravní podnik Ostrava je v sou časnosti majitelem více než dvaceti historických tramvajových voz ů v četn ě jejich vle čných voz ů, nákladních a pracovních kolejových voz ů. Dále se podnik pyšní p ěti historickými trolejbusy, čty řmi autobusy, dv ěma jejich p řív ěsy, speciálním silni čním vozidlem nebo historickými zastávkovými ozna čníky, kilometrovníky
72 nebo sou částmi trak čního vedení. Jedná se o druhou nejv ětší sbírku techniky m ěstské hromadné dopravy v České republice. [28] Dopravní podnik Ostrava spolu s Kroužkem p řátel m ěstské hromadné dopravy organizuje každoro čně jízdy historickými vozidly pro ve řejnost. Podrobné informace o aktuálních akcích jsou uve řejn ěny na letácích ve vozidlech, v denním tisku nebo na internetových stránkách dopravce. V Tabulce č. 16 je uveden p řibližný po čet p řepravených osob v letech 1999 až 2009 při historických jízdách vozidly ostravské m ěstské hromadné dopravy. O p řibližný po čet se jedná proto, že v případ ě vy čerpání zásob jízdenek pro dosp ělého se prodávaly dv ě jízdenky d ětské apod., proto jsou zde možné nepatrné odchylky. Komer ční akce jsou uskute čněné akce, p ři nichž byla vypravena historická vozidla. Každá komer ční akce se však mohla skládat z více provozních dní vozidel, nap ř. víkendová komer ční akce se dv ěma provozními dny.
Tabulka č. 17 Po čet p řepravených osob historickými vozidly MHD v Ostrav ě v letech 1999 až 2009
Po čet p řepravených osob historickými vozidly MHD v Ostrav ě v letech 1999 až 2009 Rok Komer ční akce Provozní dny Po čet p řepravených osob 1999 5 8 4 187 2000 5 6 2 422 2001 4 5 10 177 2002 8 11 10 584 2003 8 10 7 201 2004 8 10 3 867 2005 10 12 4 570 2006 11 13 5 326 2007 9 11 6 362 2008 7 8 4 653 2009 9 11 9 138 Zdroj: interní materiály
Při podrobném zkoumání tabulky jsou patrné zna čné výkyvy po čtu osob, které v daném roce využilý historických vozidel ke své jízd ě k po čtu provozních dní v tomtéž roce. Při porovnání po čtu p řepravených osob v letech 2003 a 2004 p ři shodném po čtu provozních
73 dní lze spo čítat, že v roce 2004 se p řepravilo historickými soupravami ostravské m ěstské dopravy o 46,3 % mén ě osob než v roce p ředcházejícícm. V roce 2006 se uskute čnilo 13 dní provozu historických souprav s 5 326 p řepravenými osobami. V roce 2009 p ři 11 provozních dnech se oproti roku 2006 zvýšil po čet p řepravených osob o 71,6 %. Pojem provozní den je zkreslující. Po čet vypravených spoj ů v jednom provozním dni se v porovnání s jiným rokem m ůže lišit. Provozní den se totiž m ůže skládat ze t ří nebo také 10 jízd vozidel s cestujícími. Druhým faktorem, který ovliv ňuje obsazenost historických souprav, je špatné a nevlídné po časí, které však organizáto ři ovlivnit nemohou. Celkem bylo podle slov Ji řího Bohá čka, ředitele ostravského závodu Dopravních staveb Ostrava, od roku 1991 do roku 2009, tedy za 19 let činnosti historických jízd, p řevezeno 91 228 cestujících. Historické autobusy a trolejbusy jsou také zap ůjčovány p ři oslavách výro čí do jiných moravskoslezských m ěst. P říkladem je t řeba zap ůjčení historického trolejbusu Škoda 8 Tr číslo 29 s vle čným vozem opavskému dopravnímu podniku p ři p říležitosti oslav 50 let trolejbusové dopravy v Opav ě nebo ú čast autobusu typu Škoda 706 RTO p ři oslavách Dni Dráhy T řemešná ve Slezsku – Osoblaha. Historické jízdy a Muzejní noc, kdy Dopavní podnik Ostrava po řádá Den otev řených dve ří do jeho závodu, jsou pro širokou ve řejnost v sou časné dob ě jedinou p říležitostí, jak si mohou tyto historické unikáty prohlédnout. Tramvajové vozy jsou deponovány v prostorách Dílen Dopravního podniku Ostrava v Martinov ě, trolejbusy ve vozovn ě trolejbus ů v centru m ěsta a autobusy ve vozovn ě na Hrane čníku. Protože jsou jednotlivé deponie vozidel rozmíst ěny na t řech r ůzných místech s nemožností soust ředit je vzhledem k nedostate čné kapacit ě vozoven a dílen do jednoho místa, nejsou obyvatel ům m ěsta a jeho návšt ěvník ům vozidla jinak p řístupny než krom ě zmín ěných nostalgických jízd a Dni otev řených dve ří. Navíc zp řístupn ění areálu dopravního podniku návšt ěvník ům je neš ťastné, nebo ť v nich panuje b ěžný provoz. Město Ostrava však vidí v těchto vozidlech potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji, proto již n ěkolik let uvažuje o vybudování muzea ostravské městské hromadné dopravy s oficiálním názvem Muzeum m ěstské dopravy. Město v minulosti uvažovalo o n ěkolika zajímavých lokalitách, kde by se budoucí muzeum mohlo vybudovat. Mezi prvími návrhy byly prostory na Výstavišti Černá louka, areál Dolní oblasti Vítkovic a také areál Dvojhalí p ři nov ě budovaném obchodn ě-zábavním centru na Karolin ě. Podle Petra Kajnara, primátora m ěsta Ostravy, se s pavilonem G na Černé louce uvažuje s využitím jako koncertní sí ň, areál Dvojhalí bude ur čen pro sportovní ú čely.
74 Areál Dolní oblasti Vítkovic by bylo také dobrým řešením vzhledem ke skute čnosti, že se n ěkteré typy tramvají ve Vítkovicích v minulosti vyráb ěly a v areálu má dokonce vzniknout technické muzeum. Ale ani tady z řejm ě muzeum ostravské m ěstské hromadné dopravy nebude. [29] V sou časnosti se jako nejpravd ěpodobn ější varianta místa vybudování muzea nejen historických tramvajových, trolebusových a autobusových exponát ů, ale také jejich vle čných voz ů, pracovních a nákladních motorových voz ů, starých zastávkových ozna čník ů, kilometrovník ů a jiné historické techniky, jeví prostory p ři železni ční stanici Ostrava-Vítkovice. Tomuto faktu napomáhá i skute čnost, že pozemky p řed nádražím pat ří Městu Ostrava, což se projeví na finan ční stránce stavby. V dob ě psaní této bakalá řské práce probíhají podle Ji řího Bohá čka návrhy a studie technického provedení výstavby muzea, čeká se také na vyjád ření M ěsta Ostravy. Podle ve řejné zprávy Moravskoslezského kraje uve řejn ěného na internetu by m ělo vybudování Muzea m ěstské dopravy stát mezi 80 a 90 miliony K č a na financování tohoto projektu by se m ělo podílet m ěsto vlastními prost ředky, dále pak by m ěla být stavba dotována státem, krajem, ze soukromých zdroj ů a ze zdroj ů Evropské unie. [12] Ať už muzeum vznikne p řed vítkovickým nádražím nebo v jiné ostravské lokalit ě, snahou m ěsta je vybudovat M ěstské muzeum dopravy do roku 2015, ve kterém by chtělo město Ostrava usilovat o titul Evropské m ěsto kultury.
V Příloze č. 11 je uveden p řehled plánovaných historických jízd vozidel ostravské městské dopravy. V Příloze č. 12 jsou k dispozici fotografie vybraných historických vozidel ostravské městské hromadné dopravy.
3.6 Balí čky zážitk ů
Do samostatné kategorie je zahrnuta možnost zakoupení tzv. Zážitkového balí čku. Cestovní kancelá ř Valašské království, s.r.o., se sídlem ve Frenštátě pod Radhošt ěm takto spolupracuje s jednotlivými regiony, mikroregiony a konkrétními subjekty v kraji na rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji a krajích sousedících s ním. CK Valašské království je schopna pro své klienty zrealizovat snad jakoukoliv aktivitu či službu od sportovních, adrenalinových, pohodových, gastronomických, astronomických, kulturních,
75 ozdravných, poznávacích či jiných nevšedních atraktivit. Zájemci si tak mohou zakoupit rychlokurz jezdectví na koni, lekci tenisu s profesionálem, kurz potáp ění, vyzkoušet si mohou tradi ční ru ční výrobu mýdel, láze ňské procedury nebo kurz astronomie. V této části práce budou zmi ňovány atraktivity, které jsou uskute čň ovány dopravními prost ředky. Jedná se o pohodové nebo adrenalinové zážitky realizované automobily, letadly či jinými dopravními prost ředky. S využitím informací poskytnutých informa čním centrem v Kop řivnici a internetových stránek cestovní kancelá ře je uveden p řehled t ěchto atraktivit. Extrem truck trial nese název možnost svézt se truck-trialovým speciálem Tatra 813 řízeným zkušeným pilotem po velice náro čném terénu ostravského polygonu. Sou částí ceny 3 990 K č za zprost ředkování této akce je také drobné ob čerstvení klienta v podob ě nealko nápoje. Akce trvá v četn ě ob čerstvení jednu hodinu a je ur čena pro jednu osobu. Ú čast více osob je nutné prodiskutovat se zprost ředkovatelem dop ředu. Loprais Tatra Team – Dakar Ride jen pro Vás! je obdobná adrenalinová akce jako předchozí. P ři spolupráci s Loprais Tatra Teamem CK Valašské království zájemc ům poskytuje dvacetiminutovou ostrou jízdu na sedadle spolujezdce v závodním dakarském speciálu. Náro čný testovací polygon prov ěř í dokonale schopnosti tohoto speciálu. Sou částí ceny 7 800 K č pro jednu osobu je až čty řhodinový pobyt s Teamem, dvacetiminutová jízda, prohlídka speciálu, konverzace se členy Loprais Tatra Teamu, uvítací drink a stylové triko, čepice a plakát s podpisem Karla Lopraise. Životní jízda – škola spolujezdce je podle informací člen ů CK Valašské království velice oblíbená atrakce, p ředevším pak mezi muži. Jedná se o t říhodinové setkání se závodním jezdcem Silvestrem Mikuláštíkem s vozidlem Subaru Impreza. V cen ě 9 730 K č je klientovi poskytnuta teoretická instruktáž jízdy s videoprojekcí na velkoplošné obrazovce, praktická část se skládá s instruktážní jízdy vozu Subaru Impreza a z následné nezapomenutelné čty řkilometrové ostré jízdy závodním vozem. Motokáry a Rychlá kola přinášejí ve řejnosti možnost projet se na nejmenších závodních čty řkolových vozidlech, motokárách. Tyto možnosti lze zrealizovat na nejdelší motokárové dráze ve Frenštát ě pod Radhošt ěm nebo na dráze v Mošnov ě. Atrakce se prodává ve dvou variantách, pro 4 nebo 6 až 8 osob. Okolo Frenštátu veteránem je název balí čku, který lze zrealizovat v malebném okolí města Frenštátu pod Radhošt ěm. V cen ě 6 380 K č pro t ři osoby je p řipravena až čty řhodinová projíž ďka historickým automobilem p řes Frenštát pod Radhošt ěm, Trojanovice, Kun čice pod Ond řejníkem, Lichnov a Ve řovice. P ři jízd ě jsou samoz řejm ě dovoleny zastávky
76 u zajímavých míst trasy, mezi které pat ří kun čický d řev ěný ruský kostelík, lichnovské Muzeum vyst ěhovalectví nebo ob čerstvení ve ve řovické hosp ůdce. Unikátní osoblažská úzkokolejka je novinkou v nabídce cestovní kancelá ře. Sou částí této nabídky je nejenom jízda po úzkorozchodné trati historickým vlakem taženým parní lokomotivou, ale také n ěkolik doprovodných možností. Navštívit zájemce m ůže okolní atraktivity v podob ě slezskorudoltického zámku, bohušovského rekrea čního areálu, z říceniny Fulštejnu, osoblažského židovského kláštera nebo za p říznivého po časí tamního koupališt ě. Další sou částí tohoto balí čku jsou prohlídka nedávno pro pot řeby deponie lokomotiv Slezských drah vybudovaného lokomotivního depa v Třemešné ve Slezsku, místenka do vlaku, možnost užít si jízdu ze stanovišt ě strojvedoucího z pozice topi če, ob čerstvení v podob ě klobásy a piva, upomínkové pohlednice, návšt ěva indiánské vesni čky v Osoblaze a prohlídka tamního více než sto let starého osoblažského depa. Balí ček se prodává ve dvou variantách. Za jednosm ěrnou jízdu zaplatí klient 675 K č, za obousm ěrnou pak 755 Kč. Pilotem na zkoušku je atrakce, která je realizována spolu s ostravským aeroklubem se sídlem v Mošnov ě. Klient si vyzkouší dvacetiminutový let na sedadle druhého pilota, kde bude řešit krizové situace, nap ř. náhlou ztrátu výkonu motoru, výb ěr vhodné přistávací plochy nebo se samotné p řistání. P řed samotným letem klient naplánuje s pilotem trasu letu, zakreslí ji na mapu, naprogramuje palubní p řístroje, provede p ředletovou p řípravu letadla a poslechne si vyžádání ke startu. Druhý pilot, klient, má za letu na starosti navigaci, a to pouze s mapou a kompasem. Po p řistání je také možnost provést poletový rozbor s pilotem v blízké hosp ůdce. Tuto p řibližn ě čty ři hodiny trvající atraktivitu lze koupit pro jednu, dv ě nebo t ři osoby. Domluvit se dá i v ětší po čet ú častník ů. Já letím, nádhera! – 30 minutový vyhlídkový let se dá uskute čnit také prost řednictvím této cestovní kancelá ře pod tímto poutavým názvem. Samotný let pak také realizuje Aeroklub Ostrava. Jedná se o t řicetiminutový let uskute čněný podle požadavk ů klient ů. Samoz řejmostí je doporu čení vhodných lokalit od pilota. Let pro 1 až 3 osoby stojí 4 870 K č. Jen pro porovnání, stejnou nabídku si lze objednat u samotného aeroklubu za 3 600 K č. Tandemový seskok s volným pádem provedený zkušeným tandem pilotem Vlastimilem Bláhou lze zprost ředkovat i p řes tuto cestovní kancelá ř. Cena bez videozáznamu vyjde na 5 885 K č, s videozáznamem pak na 8 715 K č. P ři srovnání této ceny s po řízením adrenalinového zážitku u samotného Air Hitu Morava je patrný zna čný cenový rozdíl. Vzduchoplavba je jiným slovem let balonem. Jednohodinový let balonem p řijde
77 jednoho klienta na 5 500 K č. V cen ě je zapo čítáno také klientovo pojišt ění a jeho k řest šampa ňským. Tato cena není výrazn ě rozdílná oproti p římému zprost ředkování letu poskytujícícmi spole čnostmi. [30]
78 4 MOŽNOSTI VYUŽITÍ DOPRAVNÍCH ATRAKTIVIT PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
V poslední kapitole své bakalá řské práce je v ěnována pozornost nápad ům a návrh ům na vylepšení stávající situace cestovního ruchu ve studovaném kraji, které vycházejí z předchozí analytické části. Tyto návrhy by m ěly nazna čit, jakým zp ůsobem p řilákat prost řednictvím dopravních atraktivit návšt ěvníky do Moravskoslezského kraje a napomoci tak rozvoji cestovního ruchu na jeho území.
4.1 Silni ční doprava
Atraktivitou, která by mohla p řilákat návšt ěvníky do Moravskoslezského kraje, by mohly být nov ě zavedené p ůjčovny jízdních kol v železni čních stanicích. V sou časnosti se zde nacházejí pouze t ři, a to pod Beskydy ve stanici Frýdek-Místek a v Pood ří ve stanicích Studénka a Suchdol nad Odrou. Možností, jak p řilákat cykloturisty do Moravskoslezského kraje, konkrétn ěji do oblasti Opavského Slezska a Jeseník ů, by mohlo být z řízením nových půjčoven jízdních kol v železni čních stanicích Opava východ a Krnov . Město Opava je vstupní branou cyklotras vedoucí malebným údolím řeky Moravice a okolím krásných zámk ů. Cyklisté by zde mohli využít vyp ůjčená jízdní kola k n ěkolika zajímavým cyklistickým okruh ům. Pokud by se rozhodli navštívit zajímavé zámky Opavského Slezska, kterými jsou Hradec nad Moravicí, Radu ň a Krava ře, mohli by využít cyklotras č. 551 z Opavy do Hradce nad Moravicí. Po shlédnutí nebo návšt ěvě zámku by se cyklisté dopravili p řes cyklotrasy č. 6140 a 6141 nebo cyklotrasu č. 6055 k zámku Radu ň a odtamtud po cyklotrase č. 6055 ke krava řskému zámku. Zp ět do Opavy by se cyklisté dopravili po Slezské magistrále, cyklotrase č. 55. Milovníci cyklistiky však mají samoz řejm ě na výb ěr z více cyklotras. Pro její trasování údolím řeky Moravice a cíl v podob ě vodní nádrže Kružberk je atraktivní cyklotrasa č. 551 pojmenovaná Moravice v celé svojí délce. Z Krnova lze pro zm ěnu využít sít ě cyklotrasy Opavice. Tu tvo ří cyklotrasa č. 55 z Opavy p řes Krnov, M ěsto Albrechtice a Rejvíz do Jeseníku, cyklotrasa č. 503 spojující Krnov s vodními nádržemi Slezskou Hartou a Kružberkem, s městy Vítkovem a Odrami a s hradem Starým Ji čínem. P ři projíž ďce Mikroregionem Slezská Harta se také naskýtá cyklist ům možnost výletu k vyhaslým sopkám v okolí. Z popisování osoblažského regionu
79 známá cyklotrasa č. 6116 je trasována z Města Albrechtic p řes Slezské Rudoltice, Bohušov a Osoblahu až na samotný hrano ční p řechod s Polskem. Do cyklotras Opavice je za člen ěna i cyklotrasa č. 34, která má po čátek ve Vávrovicích, dále je trasována polským územím na hrani ční p řechod Osoblaha – Pomorzowiczki a dále sm ěř uje do cíle své trasy, do Glogówku. [31] Po vzoru tra ťových úseku oblastí Pood ří a Beskyd, kde je zavedena bezplatná p řeprava jízdních kol vyp ůjčených v železni čních stanicích, by se dala tato možnost aplikovat i v okolí nov ě z řízených p ůjčoven v Opav ě a v Krnov ě. Bezplatná p řeprava vyp ůjčených jízdních kol by se mohla zavést na železni ční trati číslo 292 v úseku Krnov – Jeseník, na tratích č. 298 Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a 310 Opava východ – Olomouc v úseku Opava východ – Valšov. Dalšími trat ěmi zahrnutými do tohoto bezplatného systému by mohly být tra ťe č. 311 Valšov – Rýma řov, č. 314 Opava východ – Jakartovice, č. 315 Opava východ – Hradec nad Moravicí, č. 316 Opava východ – Ostrava Svinov, č. 317 Opava východ – Hlu čín a tra ť č. 318 Krava ře ve Slezsku – Chuchelná. V půjčovnách by p řevažovaly typy horských a trekingových jízdních kol vhodných pro okolní cyklotrasy, zavedena by byla možnost výpůjčky jízdního kola z půjčovny v Opav ě východ s možností vrácení kola zp ět ve stanici Krnov a naopak.
V Příloze č. 13 je pro p ředstavu znázorn ěno schéma sít ě cyklotras Opavice. V Příloze č. 14 je schéma železni čních tratí Moravskoslezského kraje s vyzna čenými navrhovanými p ůjčovnami jízdních kol ve stanicích Opava výcho a Krnov.
4.2 Železni ční doprava
V oblasti železni ční dopravy by se mohlo využít k rozvoji cestovního ruchu atypické úzkokolejné trat ě T řemešná ve Slezsku – Osoblaha, jejímž prost řednictvím by se mohl zvýšit cestovní ruch v osoblažském regionu, potažmo v celém Moravskoslezském kraji. O oživení cestovního ruchu se od roku 2003 vydatn ě snaží spole čnost Slezské zemské dráhy, která vypravuje o letních víkendech historické soupravy na tra ť. Protože si však turisté cht ějí užít nostalgickou jízdu vlakem až do cíle své cesty, turistický ruch tak ožívá v Osoblaze a také v blízkém rekrea čním areálu v Bohušov ě. Podle Jaromíra Foltýna je díky letním nostalgickým jízdám patrné zvýšení cestovního ruchu oproti zvyklostem v nádaržní restauraci v Osoblaze a na tamním koupališti. [19]
80 V pravidelné osobní železni ční doprav ě je situace ohledn ě využívání mezilehlých zastávek k nástupu a výstupu cestujícími obdobná jako u nostalgických sezónních jízd. Ze statistik zobrazených v předchozí kapitole a také ze skute čností v ní také popisovaných vyplývá, že cestující využívají mezilehlé stanice trat ě k nástup ům a výstup ům ve velmi omezené mí ře. V nedávné minuosti, na p řelomu tisíceletí, byly vyrobeny dva druhy prospekt ů, které m ěly upozornit na unikátní technickou památku Českých drah v podob ě úzkorozchodné železni ční trati T řemešná ve Slezsku – Osoblaha. Byly vytišt ěny v české i anglické verzi a k dispozici k dostání byly v ČD centrech nebo na jiných místech železni čních stanic. Na prospektech byly publikovány fotografie vozidel, které se na trati objevují v provozu. Textová část se v ěnovala popisu a historii trat ě, vývoji nasazovaných vozidel a velice skromn ě byly v prospektech zmín ěny z řícenina hradu Fulštejn nebo stru čně popsána trasa trati. Tyto prospekty byly zam ěř eny na železnici, ne na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Hlavním cílem p ři distribuci t ěchto prospekt ů bylo p řilákat cestující do úzkorozchodného vlaku a zvýšit tím tak jejich vytíženost. Tyto prospekty jist ě n ěkolik zájemc ů zaujaly natolik, že se zajeli svézt osoblažskou železnicí. Nedozv ěděli se z nich však již o okolních zajímavostech. Proto by bylo vhodné využít železnici ne jako cíl pro turisty, ale jen jako lákadlo, prost řednictvím kterého by do kraje návšt ěvník vážil cestu a sou časn ě by navštívil v oblasti zajímavosti a památky, využil zdejších cyklotras a rekrea čních areál ů ke strávení plnohodnotného víkendu nebo dokonce celého týdne. Nový prospekt propagující osoblažský region prost řednictvím unikátní úzkorozchodné trati by mohl byt skládací, t řemi ohyby rozd ělený na čty ři části a oboustrann ě tišt ěný. Na titulní stran ě by jako upoutávka byla samoz řejm ě úzkorozchodná souprava, pod ní nápis trati. Po otev ření prospektu by mohl jeho držitele upoutat krátký a výstižný slogan, který by uvedl schéma samotné trati s vyznačenými zastávkami. U každé zastávky a zajímavosti trat ě by se ud ělalo číselné ozna čení atrakce s jejím stru čným, výstižným a v ěcným názvem. Takhle by se ozna čila celá tra ť. Navíc by se v Třemešné ve Slezsku nazna čila normáln ěrozchodná tra ť se sm ěrováním do Krnova a Jeseníku. U Krnova by se upozornilo i na jeho zajímavosti, aeroklub a potencionální p ůjčovnu jízdních kol Českých drah, dále na zámky v Linhartovech a v Jind řichov ě. Po rozbalení prospektu by tedy na jeho lícové stran ě byl slogan s mapou trat ě a zajímavostmi okolí číseln ě ozna čenými, na rubové stran ě by její čtvrtá část pat řila titulní stran ě, p ředcházející t ři pak podrobn ějšímu
81 popisu vyzna čených atraktivit na opa čné stran ě prospektu. Ješt ě p řed uvedením nového prospektu by však osoblažský region m ěl projít zásadní úpravou spojenou ze sjednocením ozna čení turistických tras, cyklotras a turistických cílů, třeba po vzoru Mikroregionu Slezské Harty. Pokud se třeba návšt ěvník rozhodne v sou časnosti vypravit vlakem do Dív čího Hradu, na bídné zastávce ho p řivítá zubožená a z poloviny vytrhaná informa ční tabule Osoblažska. Rovn ěž rozbitá okna na nádraží čku ve Slezských Rudolticích vrhají na region špatný vliv již z útrob úzkorozchodného vlaku.
V Přílohách č. 15 a 16 jsou p ředstaveny lícová a rubová strana prospektu, reálná ukázka návrhu je umíst ěna v kapse na zadní stran ě desky.
4.3 Letecká doprava
Atraktivitu letecké dopravy zna čně ovlivnilo Na řízení Komise ES 8/2008, které zap říčinilo radikální omezení vyhlídkových let ů nejen na území České republiky. Po této zm ěně tedy utichl provoz vyhlídkových let ů ve Slezském aeroklubu Záb řeh a Aeroklubu Frýdlant nad Ostravicí. Nad hlavami obyvatel Moravskoslezského kraje a jeho blízkého okolí tak lze nej čast ěji spat řit letadlo Aeroklubu Ostrava nebo Aeroklubu Krnov. I tak jsou ale snímkovací lety do budoucna velikou nejistotou. Podle slov člen ů Aeroklubu Ostrava se plánuje jiné na řízení obdobné tomu z roku 2008, podle kterých se budou moci snímkovacích let ů, resp. fotolet ů zú častnit pouze profesionální fotografové. Pokud i toto na řízení vejde v budoucnu v platnost, bude to znamenat definitivní konec let ů s ob čany z řad široké ve řejnosti. Let ů takových, které se ješt ě v sou časné dob ě pod snímkovacími lety uskute čň ují. Vzhledem k situaci okolo tandemového skákání lze předpov ědět, že jednou z mála možností, která se udrží jako atraktivita letecké dopravy, budou lety balonem. Této atraktivity lze využít p římým objednáním u nabídek poskytujících spole čností nebo zakoupením ve form ě programového balí čku.
4.4 Vodní doprava
Atraktivita vodní dopravy bude nov ě v kraji od léta roku 2010 reprezentována výletní
82 lodí plovoucí po vodní nádrži Slezská Harta. Propagace vyhlídkových plaveb bude podle Kamily Kre čmerové sou částí nových propaga čních materiál ů Mikroreginou Slezská Harta. Stejn ě jako jsou snímkovací lety, možnost svézt se automobilovým veteránem nebo nov ě také úzkorozchodná železniční tra ť zahrnuty do zážitkových balí čků, mohla by být i tato čerstvá atrakce za řazena do programových balí čků nejznám ějšího moravskoslezského poskytovatele t ěchto služeb, cestovní kancelá ře Valašské království. Nový zážitkový balí ček by se uvedl do nabídkového katalogu pro v ětší atraktivitu až po dokon čení stavby plánovaných mol v Nové Pláni, Mezin ě a Razové a možnosti okružní jízdy s dalšími do balí čku za řazenými atrakcemi. Dokon čení zbývajících plánovaných mol je v plánu p řed za čátkem p říští letní sezony. Balí ček by se mohl prodávat ve t řech variantách, na úsek Leskovec nad Moravicí – Roudno tam nebo i zp ět a na úsek Leskovec nad Moravicí – Roudno – Nová Plá ň – Mezina – Razová –– Leskovec nad Moravicí. Zážitkový balí ček by m ěl rekrea ční a poznávací charakter, ur čený by byl pro 1, 2, 3 nebo 4 osoby. Palubní lístek by mohl majitel balí čku využít jakýkoliv den v sezon ě podle své volby. Sou částí balí čku by mohla být možnost vyp ůjčení jízdního kola v Penzionu U Sklá řů , p řeprava vlastního nebo vyp ůjčeného jízdního kola na vle čném člunu, vyzkoušení si odkotvení a ukotvení lodi, možnost vystoupit na kterémkoliv mole p ři vyhlídkové plavb ě, p ěšky nebo na kole dopravit se k okolním zajímavostem a poté pokra čovat dále v plavb ě následujícím lodním spojem, ob čerstvení v Penzionu U Sklá řů a prohlídka p řístavu. Mezi pozoruhodnosti, které jsou pro p ěší i cyklisty nenáro čně p řístupné, lze za řadit 655 m n. m. vysokou čtvrtohorní vyhaslou Venušinu sopku nad obcí Mezina, z jejíhož vrcholu se naskýtá jedine čný pohled na h řeben Nízkého Jeseníku. Jinou zajímavostí je vápenná pec, vzdálená 2 km od obce Leskovec nad Moravicí, která v minulosti sloužila k těžb ě vápence. P řerušit plavbu a vystoupit by mohl majitel programového balí čku i v Razové. Tam by mohl zhlédnout opušt ěný lom, tzv. razovské tufity, z něhož se vyt ěžené horniny používaly jako stavební materiál. V blízkosti obce Roudno je pak možnost zdolat vrcholy vyhaslých sopek Malý a Velký Roudný. Cena tohoto balí čku by tak zahrnovala neomezenou plavbu po vodní nádrži Slezská Harta výletní lodí ve klientem vybraném termínu, seznámení se s prací lodní posádky a prohlídky p řístavu v Leskovci nad Moravicí, vyp ůjčení jízdního kola v nov ě z řízené p ůjčovn ě jízdních kol v Penzionu U Sklá řů v Leskovci nad Moravicí a možnost ob čerstvení v tomto penzionu. Držitel tohoto balí čku by tak m ěl jedine čnou možnost skloubit poznávací plavbu s rekrea ční cyklistikou v krásném prost ředí plného p řírodních úkaz ů a zajímavostí.
83 4.5 M ěstská hromadná doprava
Při pohledu na po čet plánovaných akcí s využitím historických vozidel pro širokou ve řejnost v Příloze č. 17 je patrné, že historické tramvaje vyjedou v roce 2010 ze své vozovny a pravideln ě svezou návšt ěvníky nap říč m ěstem pouze p ětkrát, trolejbusy šestkrát a autobusy vyjedou plánovan ě pouze 12. června p ři oslavách 80 let autobus ů v Ostrav ě. Tato nabídka však není dostate čná a m ěsto se tak její omezeností p řipravuje o možnost, jak p řilákat další návšt ěvníky do kraje. Po vzoru nasazení historické soupravy na pravidelnou brn ěnskou tramvajovou linku a zavedení historické tramvajové linky číslo 91 u pražského dopravního podniku by se mohla nová historická tramvajová linka objevit v sezón ě i v ulicích m ěsta Ostravy. Prost řednictvím netradi čních typ ů vozidel dopravit návšt ěvníky m ěsta k technickým, kulturním a jiným pozoruhodným památkám ve v ětší mí ře než doposud by mohlo být dobrým krokem ke zvýšení návšt ěvnosti jednotlivých typ ů za řízení, k rozvoji cestovního ruchu m ěsta Ostravy a ke zatraktivn ění Moravskoslezského kraje. Historická tramvajová linka by mohla být v provozu od dubna do října v soboty, ned ěle a ve svátky. Na svou okružní jízdu by tento nostalgický dopravní prost ředek vyjížd ěl z ostravského hlavního nádraží, odkud je to nedaleko k Hasi čskému muzeu, p řes zastávky Stodolní a Elektra, ze které to mají návšt ěvníci pouhých 100 m na prostranství expozic Ostravských výstav, až na zastávku Nám ěstí Republiky. Tam by souprava odbo čila na trasu pravidelných linek č. 1, 2, 6, 10 a 13 a p řes zastávku Vítkovice vysoké pece okolo sousedního areálu Dolní oblasti Vítkovic by pokra čovala až na zastávku Kolonie Jeremenko. Tam by historická souprava odbo čila vpravo a další zastávkou by byl Most čs. armády. Dále by tramvaj s vle čným vozem pokra čovali po trase sou časné linky č. 3 p řes industriální městskou část Vítkovice na zastávku Mírové nám ěstí. Z Mírového nám ěstí by souprava pokra čovala po trase sou časné linky č. 12 p řes areál Vítkovických železáren s n ěkolika úrov ňovými k říženími s železni čními vle čkami železárenského podniku, kolem Obchodního centra Futurum a okolo Divadla Petra Bezru če a Kina Art až na Nám ěstí Republiky a pak dále po trase linek č. 1, 2 a 8 na Hlavní nádraží. Vznikem Muzea m ěstské dopravy by turisté dostali další impuls, pro č se do Moravskoslezského kraje vydat. A pokud by m ěli tu možnost nejenom prohlédnout si exponáty ve statické poloze v muzeu, ale mohli by se v nich svézt osobn ě, na nár ůst návšt ěvnosti v kraji by to m ělo pozitivní vliv. V případ ě vybudování muzea historických
84 dopravních prost ředk ů m ěstské hromadné dopravy by mohla historická tramvajová souprava vyjížd ět na svou linku po vzoru pražské historické linky práv ě od muzea. Za p ředpokladu vzniku muzea na v sou časné dob ě navrhovaném míst ě poblíž vítkovického nádraží by se trasa historické tramvajové linky dala naplánovat takto. Od muzea by mohla být trasována jako při p ředchozí variant ě p řes Most čs. armády a industriální část m ěsta s úrov ňovým k řížením vle čky na zastávku Mírové nám ěstí. Z této zastávky by dále historická souprava pokra čovala po trase pravidelné linky č. 2 okolo Dolní oblasti Vítkovic, dolu Hlubina, p řes Nám ěstí republiky, Elektru a Stodolní na Hlavní nádraží. Mohlo by se také rozší řit a zpravidelnit nasazení historických trolejbus ů na trase Nám ěstí republiky p řes centum m ěsta a zoologickou zahradu do Michálkovic k technické památce D ůl Michal. Historické autobusy by mohly vozit své cestující nap říklad k Hornickému muzeu OKD v Ostrav ě-Pet řkovicích. Pr ůvod čí by v historických ostravských linkách neplnili pouze úlohu člov ěka prodávajícího a kontrolujícícho jízdenky, ale fungovali by také v roli informátor ů, kte ří by upozor ňovali cestující na zajímavé objekty a prostory, kolem kterých by aktuáln ě souprava projížd ěla a také by poukazovali na zajímavá místa, která by stála za to navštívit. Zavedením t ěchto linek by se v budoucnu mohlo dosáhnout jedine čného propojení technických, industriálních, historických, kulturních a zábavných lokalit m ěsta Ostravy v sou časnosti nedostate čně využívaným pokladem – historickým m ěstským dopravním prost ředkem.
V Příloze č. 17 je uvedeno sou časné schéma tramvajových linek ostravské m ěstské hromadné dopravy z nazna čenými ob ěma variantami tras uvažované historické linky.
85 ZÁV ĚR
Bakalá řská práce se ve dvou teoretických částech v ěnovala významu dopravy pro cestovní ruch a charakteristice Moravskoslezského kraje z hlediska cestovního ruchu. Analýze dopravy jako atraktivit ě cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji byla v ěnována pozornost ve t řetí části práce. Na možnosti využití t ěchto dopravních atraktivit pro rozvoj cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji byla up řena pozornost v praktické části práce. Ve studovaném kraji lze najít atraktivity a zajímavosti každého druhu dopravy. Do silni ční dopravy lze zahrnout nevšednosti v podob ě veteránských sraz ů a sjezd ů speciáln ě upravených vozidel, které lákají návšt ěvníky do kraje za zhlédnutím t ěchto unikát ů. Nejlépe propagovanou akcí je TipCars Tuning show. K rozvoji cestovního ruchu napomáhá v kraji také cyklistická doprava, zejména pak cykloturistika. Jedním s cíl ů krajské strategie v oblasti cestovního ruchu je vybudovat jednotný informa ční systém cyklotras v jednotlivých oblastech a regionech tak, aby návšt ěvníka za cyklistikou do kraje p řilákaly kvalitn ě ud ělané internetové stránky. Sou částí této prezentace by m ěly být informace o upravitelnosti terén ů tras nebo zem ěpisné mapy. Jednotný systém zna čení by pak m ěl umožnit snad ější orientaci cyklisty. Nejnavšt ěvovan ější technickou památkou Moravskoslezského kraje v roce 2008 bylo Regionální muzeum v Kop řivnici, o.p.s., jehož sou částí je Technické muzeum Tatra. Toto muzeum mapuje vývoj zejména silni čních vozidel kop řivnické automobilky, a to jak vozidel osobních, tak i nákladních. Pozornost je v ěnována také epizodní výrob ě letadel a železni čních motorových voz ů. Toto muzeum bude v roce 2010 reprezentovat kraj při jeho prezentaci ve velkých m ěstech České republiky. Cyklistická doprava je propojována s jinými druhy dopravy prost řednictvím p ůjčoven jízdních kol v železni čních stanicích nebo cyklobus ů. Dv ě p ůjčovny jízdních kol jsou v roce 2010 z řízeny v železni čních stanicích v Pood ří, t řetí p ůjčovna pak v oblasti Moravskoslezských Beskyd. Tato služba Českých drah však není v sou časnosti provozována v podhorských oblastech Jeseník ů a v poho ří samotném. P ři tom práv ě oblast Opavska je zajímavá p řítomností krásných zámk ů a malebné řeky Moravice. Nedaleké okolí m ěsta Krnova umož ňuje cyklistické spojení z mén ě známou oblastí Osoblažska, vodní nádrží Slezská Harta nebo sítí cyklotras Opavice také s Polskem. Nov ě zavedené p ůjčovny jízdních kol v železni čních stanicích Opava východ a Krnov by do kraje mohly p řilákat zejména návšt ěvníky ze vzdálen ějších kraj ů České republiky nebo okolních zemí. Vzhledem k pohodlnosti návšt ěvníka nebo vzdáleností jeho bydlišt ě od Moravskoslezského kraje
86 by mohly být tyto p ůjčovny v železni čních stanicích dobrým krokem k přilákání návšt ěvník ů do této oblasti. Výhodou by také byla bezplatná p řeprava vyp ůjčených jízdních kol vlaky Českých drah od Ostravy p řes Opavu a Krnov do Rýma řova a Jeseníku v četn ě okolních regionálních tratí. P ůjčoven jízdních kol by však mohli využít i návšt ěvníci, jejichž cílem by nebylo poznat Moravskoslezský kraj z jízdního kola, ale pouhá existence této služby by je mohla p řim ět vyzkoušet je. Atraktivity železni ční dopravy jsou v kraji reprezentovány technickou památkou v podob ě úzkorozchodné železni ční trat ě T řemešná ve Slezsku – Osoblaha, Vagoná řským muzeem ve Studénce a jízdami historických vlak ů. Úzkorozchodná tra ť prochází osoblažským regionem, který vstupuje do podv ědomí návšt ěvník ů zejména díky atypické železnici. Výrazným krokem k zatraktivn ění osoblažské úkokolejky a regionu bylo zavedení letních rekrea čních víkendových historických vlak ů, za jejichž uskute čň ováním stojí spole čnost Slezské zemské dráhy. Ze statistik p řepravených osob pravidelnými vlaky je z řejmé, že cestující preferují jako nástupní nebo výstupní stanici Osoblahu nebo T řemešnou ve Slezsku, ostatní zastávky pak omezen ě. Navrhovaný prospekt by m ěl ale p řilákat návšt ěvníky prost řednictvím technické památky práv ě do obcí a vesnic, do nichž je preferovaná autobusová doprava. Tyto obce totiž nabízejí návšt ěvník ům k poznání přírodní rezervace, zámky a z říceninu, rekrea ční a sportovní areály, oblasti vhodné pro rybolov a myslivectví. Úzkorozchodná železnice je však nejv ětším lákadlem pro vzdálen ější návšt ěvníky, proto je vhodné vybrat si za hlavního p ředstavitele zajímavosti regionu práv ě ji. V nedávné dob ě atraktivní a zájemci vyhledávané vyhlídkové lety jsou v sou časné dob ě striktn ě omezeny ve t řetí kapitole zmín ěným evropským na řízením, proto jsou vykonávány pod p řípustnou alternativou snímkovacích let ů. Nejistota je však spojena i s budoucím uskute čň ováním již tak zna čně omezené atraktivity. Jednou z možností je i po omezení snímkovacích let ů definitivní zánik této jedine čné možnosti, jak spat řit Moravskoslezský kraj z pta čí pesrpektivy. Alternativou pak mohou být lety balonem, které poskytují spole čnosti s povolením vykonávat letecké práce. Nej čast ějšími poskytovateli těchto let ů balonem jsou moravské spole čnosti sídlící v Kunovicích, Olomouci a Prost ějov ě. Velkou atraktivitu v podob ě vyhlídkové plavby si p řipravil pro rok 2010 Mikroregion Slezská Harta ve spolupráci se spole čností Misgurnus, a.s. Lo ď by m ěla plnit úkoly rekrea ční, sou částí bude člun pro p řepravu jízdních kol. Sou částí projektu pro rozvoj cestovního ruchu v tomto mikroregionu je i jednotný informa ční systém turistických tras
87 a cyklotras. Pro rok 2011 mikroregion plánuje vybudovat nová mola, rozší řit tak nabídku rekrea čních spoj ů, a také vybudovat p ůjčovnu jízdních kol. Tyto dv ě atraktivity by se mohly v roce 2011 za členit do uceleného programového balí čku, který by obsahoval krom ě okružní vyhlídkové plavby vodní nádrže také vyp ůjčení jízdního kola a jeho p řevoz ve vle čném člunu. Návšt ěvník by se také mohl seznámit s technikou obsluhy lodi a p řístavišt ě. Ostravská m ěstská hromadná doprava nabízí druhou nejv ětší sbírku historických dopravních prost ředk ů v České republice. N ěkteré z nich jsou vypravovány na historické jízdy městem. Po vzoru st řešovického muzea v Praze se i v Ostrav ě n ěkolik let uvažuje o vybudování muzea m ěstské dopravy, kde by byly tyto unikáty vystavovány pro širokou ve řejnost. V sou časnosti jsou jednotlivé exponáty deponovány v pro ve řejnost nep řístupných dílnách a vozovnách. Jinou možností, jak p řilákat návšt ěvníky do Ostravy, potažmo Moravskoslezského kraje, by mohlo být zavedení historické tramvajové linky, která by vozila návšt ěvníky typickým ostravským pr ůmyslovým centrem a okolo technických a jiných m ěstských památek. Historické jízdy by se mohly uskute čň ovat také autobusy a trolejbusy.
Z této bakalá řské práce je patrné, že Moravskoslezský kraj nabízí hned n ěkolik dopravních atraktivit, které se podílejí na rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Jiné pro zm ěnu skryté možnosti zatím naplno neukázaly, avšak správným využitím jejich potenciál ů lze v dohledné dob ě napomoci k rozší ření nabídky zajímavostí kraje pro tuzemské a zahrani ční návšt ěvníky.
88 POUŽITÁ LITERATURA
[1] ŠIROKÝ, Jaromír a kolektiv. Základy technologie a řízení dopravy . Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7194-983-1.
[2] Český statistický ú řad [online]. 2010, aktualizováno 28. 10. 2006 [cit. 2010-03-26]. Dostupný na WWW:
[3] DRDLA, Pavel a kolektiv. Osobní doprava . Pardubice: Univerzita Pardubice, 2001. ISBN 80-7194-320-7.
[4] Wikipedie [online]. 2010, aktualizováno 24. 5. 2010[cit. 2010-05-26]. Dostupný z WWW:
[5] České dráhy, a.s. [online]. Aktualizováno 8. 4. 2010. [cit. 2010-04-08] Dostupný na WWW:
[6] KUBEC, Jaroslav; PELOUCH, Karel. Technologie a řízení dopravy 5 . Pardubice: Univerzita Pardubice, 1997. ISBN 80-7194-091-7.
[7] Tripzone [online]. c2009, [cit. 2010-04-09]. Dostupný na WWW:
[8] Lodní doprava Porta Bohemica [online]. Labská paroplavební spole čnost, o.p.s., c2010, aktualizováno 1. 4. 2010 [cit. 2010-04-29]. Dostupný na WWW:
[9] Labská plavební spole čnost, s.r.o. [online]. Labská paroplavebí spole čnost, s.r.o., 2010, aktualizováno 3. 4. 2010 [cit. 2010-04-29]. Dostupný na WWW:
[10] Pražská paroplavební spole čnost, a.s. [online]. Pražská paroplavební spole čnost, a.s., 2010, [cit. 2010-04-29]. Dostupný na WWW:
[12] Moravskoslezský kraj [online]. Moravskoslezský kraj, c2010, [cit. 2010-05-22]. Dostupné z WWW:
[13] ZOO Ostrava [online]. Zoologická zahrada Ostrava, c2005, [cit. 2004-03-30]. Dostupné z WWW:
[14] Ostravské výstavy, a.s. [online]. Ostravské výstavy, 2006, [cit. 2010-03-26]. Dostupné z WWW:
[15] Szmo [online]. Slezské zemské muzeum, [cit. 2010-03-27]. Dostupný na WWW:
[16] Tatramuseum [online]. Regionální muzeum v Kop řivnici, o.p.s., c2007-2008, [cit. 2010-04-17]. Dostupný na WWW:
[17] Kop řivnice [online]. M ěsto Kop řivnice, 2010 [cit. 2010-03-28]. Dostupný z WWW:
[18] Osoblažsko [online]. Slezské zemské dráhy, c2008-2010 [cit. 2010-05-16]. Dostupný na WWW:
[19] Železni ční fanoušci mají plno nápad ů a velké plány [online]. c1998-2010, aktualizováno 13. 10. 2009 [cit. 2010-05-02]. Dostupný na WWW:
[20] Město Studénka [online]. M ěsto Studénka, c2004-2010, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW:
[21] ŠIKULA, Miroslav. Kronika m ěsta Studénka – rok 2006 [online]. M ěsto Studénka, [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW:
[23] Co je to tandemový seskok? [online]. Air Hit Morava [cit. 2010-05-13]. Dostupný na WWW:
[24] Skysport [online]. Skysport [cit. 2010-05-13]. Dostupný na WWW: http://www.skysport.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=3&Itemid=24>.
[25] Balony [online]. c2007, [cit. 2010-05-13]. Dostupný na WWW: < http://www.balony.eu>.
[26] Jaro-balony [online]. Jaro-balony.cz, c2009[cit. 2010-05-13]. Dostupný na WWW:
[27] Sky Balloons s.r.o. [online]. Skyballons.cz, c2008[cit. 2010-05-13]. Dostupný na WWW:
[28] BOHÁ ČEK, Ji ří a kolektiv. Katalog historických vozidel Dopravního podniku a.s. Ostrava: Dopravní podnik Ostrava, a.s., 2009. ISBN 978-80-7329-2171.
[29] ŠTALMACH, Darek. Vzácné historické tramvaje není v Ostrav ě kde vystavovat [online]. Zlínský spolek p řátel trolejbusové dopravy, o.s., c2004-2010, akualizováno 25. 3. 2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupný na WWW:
[30] Valašské království [online]. Cestovní kancelá ř Valašské království, c1997-2010. Dostupný na WWW:
[31] Cyklotrasa Opavice [online]. Cyklistika Krnov [cit. 2010-05-25]. Dostupný na WWW:
91 SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1 Po čet osob p řekra čujících hranice České republiky v letech 1996 až 2006 ..... 23 Tabulka č. 2 Nejnavšt ěvovan ější turistické cíle kraje v roce 2008 ...... 31 Tabulka č. 3 Délka jednotlivých typ ů pozemních komunikací v Moravskoslezském kraji v letech 2000 a 2004 až 2008 ...... 37 Tabulka č. 4 Návšt ěvnost Moravskoslezského kraje v letech 2000 až 2009 ...... 40 Tabulka č. 5 Porovnání po čtu p řenocování v krajích v letech 2000 až 2009 ...... 43 Tabulka č. 6 Otevírací doby p ůjčoven jízdních kol v Moravskoslezském kraji v roce 2010 ...... 49 Tabulka č. 7 Základní údaje železni ční trati T řemešná ve Slezsku – Osoblaha ...... 51 Tabulka č. 8 Denní pr ůměry p řepravených osob v roce 2009 podle dn ů v týdn ů ...... 53 Tabulka č. 9 Pr ůměrný po čet p řepravených osob na jeden den v měsíci listopadu v letech 2006 až 2009 ...... 53 Tabulka č. 10 Pr ůměrný po čet p řepravených osob na jeden den v měsíci lednu v letech 2008 až 2010 ...... 53 Tabulka č. 11 Denní pr ůměry nástup ů a výstup ů cestujících mezi zastávkami v roce 2009 a pr ůměrné obsazení mezi nimi ...... 54 Tabulka č. 12 Návšt ěvnost Vagoná řského muzea ve Studénce v letech 2005 až 2009 ...... 59 Tabulka č. 13 Ceník snímkovacích let ů Aeroklubu Ostrava ...... 63 Tabulka č. 14 Ceník snímkovacích let ů Aeroklubu Krnov ...... 64 Tabulka č. 15 Porovnání ceník ů tandemových seskok ů spole čností Air Hit Morava a Skysport ...... 67 Tabulka č. 16 Porovnání ceník ů vybraných spole čností poskytující lety balonem v Moravskoslezském kraji ...... 69 Tabulka č. 17 Po čet p řepravených osob historickými vozidly MHD v Ostrav ě v letech 1999 až 2009 ...... 73
92 PSEZNAM OBRÁZK Ů
Obrázek č. 1 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím silni ční dopravy v letech 1999 až 2006 ...... 24 Obrázek č. 2 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím železni ční dopravy v letech 1996 až 2006 ...... 24 Obrázek č. 3 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím letecké dopravy v letech 1996 až 2006 ...... 25 Obrázek č. 4 Porovnání p říjezd ů a výjezd ů s využitím všech t ří druh ů dopravy dohromady v letech 1996 až 2006 ...... 25 Obrázek č. 5 Po čet host ů v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2009 ...... 41 Obrázek č. 6 Porovnání po čtu rezident ů a nerezident ů v celkovém po čtu host ů v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2009 ...... 41 Obrázek č. 7 Po čet přenocování host ů v Moravskoslezském kraji v letech 2000 a 2009 ...... 42 Obrázek č. 8 Porovnání po čtu rezident ů a nerezidentu v celkovém po čtu p řenocování v Moravskoslezském kraji v letech 2000 až 2009 ...... 42
93 SEZNAM ZKRATEK
ČSAD Československá státní automobilová doprava SC Supercity ČD České dráhy NATO North Atlantic Treaty Organization UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization OKD Ostravsko-karvinské doly ZOO zoologická zahrada CHKO chrán ěná krajinná oblast TEN Trans-European-Network IFT International Fair of Tourism GPS Global Positioning System GVD grafikon vlakové dopravy H0 měř ítko 1:87 ES Evropské Spole čenství VHS Video Home System DVD Digital Video Disc CD Compact Disk MHD městská hromadná doprava CK cestovní kancelá ř a.s. akciová spole čnost s.r.o. spole čnost s ru čením omezeným o.p.s. obecn ě prosp ěšná spole čnost n.p. národní podnik o.s. ob čanské sdružení
94 SEZNAM P ŘÍLOH
Příloha č. 1 Tipcars Tuning Show a Ned ělní odpoledne s veterány – popis akcí Příloha č. 2 Kop řivnický polygon a Penzion pod kozubovou – dějišt ě TipCars Tuning show a Ned ělního odpoledne s veterány Příloha č. 3 Technické muzeum Tatra v Kop řivnici – představení expozice Příloha č. 4 Technické muzeum Tatra v kop řivnici – fotografie expozic Příloha č. 5 Autobusová a železni ční doprava v osoblažském regionu Příloha č. 6 Třemešná ve slezsku – Osoblaha – fotografie zastávek, lokomotivního a vozového parku Českých drah a lokomotivního parku Slezských zemských drah Příloha č. 7 Zřícenina Fulštejn Příloha č. 8 Vagoná řské muzeum ve Studénce – představení expozice Příloha č. 9 Přehled plánovaných nostalgické jízdy v Moravskoslezském kraji v roce 2010 Příloha č. 10 Přehled a vzhled plánovaných mol a vzhled vyhlídkové lodi na vodní nádrži Slezská Harta Příloha č. 11 Přehled plánovaných jízd historických vozidel ostravské m ěstské hromadné dopravy v roce 2010 Příloha č. 12 Historická vozidla ostravské m ěstské hromadné dopravy Příloha č. 13 Cyklotrasy Opavice – schematické nazna čení trasy Příloha č. 14 Železni ční mapa Moravskoslezského kraje s vyzna čenými plánovanými půjčovnami jízdních kol v železni čních stanicích Příloha č. 15 Plánovaný prospekt – první část Příloha č. 16 Plánovaný prospekt – druhá část Příloha č. 17 Mapa ostravských tramvajových linek s vyzna čenou trasou historické linky – varianta bez muzea a s muzeem
95
Příloha č. 1 Tipcars Tuning Show a Ned ělní odpoledne s veterány – popis akcí
TipCars Tuning show je od roku 2004 zavedená každoro ční motoristická show, která se koná v Kop řivnici. P ůvodn ě nesla název Tuning motor show. Je ur čená nejen pro majitele a p říznivce udržovaných veterán ů, vylepšených sportovních automobil ů nebo obdobn ě nevšedních vozidel, ale i ve řejnosti, která se chce p ři jarním odpoledni pobavit, odreagovat se nebo vid ět n ěco netradi čního. Toto jednodenní setkání probíhá v za jiných okolností ve řejnosti nep řístupném atraktivním areálu zkušebního polygonu Tatra. Tento areál je dob ře p řístupný z hlavního silni čního tahu Brno – Olomouc – Ostrava, v blízkosti se nachází železni ční koridory i mezinárodní letišt ě Leoše Janá čka. Kop řivnice leží v sousedství jiných moravskoslezských m ěst, nedaleko jsou i hranice s Polskem a Slovenskem. Po řadatelé dbají na řádnou propagaci této každoro ční akce. Ve dvou motorisických časopisech distribuovaných i na Slovensko se zve řej ňují celostránkové reklamy, m ěsíc p řed konáním akce jsou nainstalovány velké reklamní pouta če u velkých silni čních tah ů, samoz řejmostí je prezentace na internetových motoristických serverech. Rovn ěž je show propagována z rádia formou sout ěže o vstupenky, 14 dní p řed akcí je vyv ěšeno na Morav ě a v příhrani čí 3 000 ks leták ů a rozdáno dalších 5 000 ks leták ů. Dalším propaga čním plusem jsou reportáže v novinách nebo televizi. Reportáže vysílá televize v po řadu Auto-moto-revue. V roce 2010 se tuningová show konala v sobotu 17. dubna. Pokud se diváci ú častnili atrakce od za čátku do konce, mohli využít možnosti projíž ďky vlastním vozidlem po klopeném oválu. Dále se po okruhu prohán ěli řidi či s automobily Porsche, kte ří se na akci sjeli v rámci celorepublikového srazu voz ů této sv ětové zna čky. Bezprost ředn ě po p ředvád ěcích jízdách se uskute čnily divácky velmi atraktivní a o čekávané sprinty dvojic. Těchto závod ů se zú častnilo na 120 voz ů celkem v pěti kategoriích a ty mezi sebou soupe řily na dráze dlouhé 170 m. Po t ěchto sprintech p řevážná v ětšina řidi čů nabídla své chlouby k dispozici divák ům na výstavní plochu, kte ří tak mohli shlédnout exteriér i interiér jednotlivých voz ů. Rozsah prohlídky vozu záležel na vst řícnosti jeho majitele. Zpest řením byly také drifty, které se svými vozidly p ředvedla p řihlížejícím divák ům jejich posádka. V pozdním odpoledni byly vyhlášeny výsledky závod ů jednotlivých kategorií ve sprintech, následovala volná zábava. Moderátorem dne a vyhlašovatelem výsledk ů byl Leoš Mareš, nabídku k hudebnímu
vystoupení p řijal Miro Šmajda, k ob čerstvení sloužilo n ěkolik stánk ů, majitelé voz ů i návšt ěvníci mohli vybírat z nabídky autodopl ňků, pro d ěti i dosp ělé byly p řipraveny atrakce v podob ě jízd na čty řkolkách nebo motokárách. Ned ělní odpoledne s veterány bylo letos sou částí zahájení nové veteránské sezony pro rok 2010. Akce se uskute čnila dne 25. dubna a byla zahájena srazem majitel ů historických automobil ů a motocykl ů na Slezskoostravském hrad ě v Ostrav ě. Po slavnostním zahájení nové sezony a registrací vozidel se veteráni vlastní silou p řesunuli do 45 km vzdálené obce Milíkov na T řinecku, d ějišt ě Ned ělního odpoledne. Po řadatelství akce se ujal Veteran Car Club Ostrava spolu s Penzionem Pod Kozubovou v Milíkov ě. Veteran Car Club Ostrava je ob čanské sdružení majitel ů a p říznivc ů historických vozidel, která podporuje jejich klubové využití a napomáhá zachování kulturn ě-technických památek historie motorismu práv ě v podob ě historických vozidel a jejich dokumentace. Club dále po řádá nekomer ční akce zam ěř ené na tyto vozidla v rámci sraz ů, sjezd ů nebo výstav a ve spolupráci s dalšími subjekty podobného zam ěř ení z České republiky a ze zahrani čí p řispívá k dalšímu rozvoji veteránského hnutí. Zatímco se diváci v Milíkov ě bavili dopoledními doprovodnými sout ěžemi, historická vozidla putovala ze Slezskoostravského hradu do cíle své cesty. Okolo 13 hodiny se do areálu Penzionu Pod Kozubovou za čaly sjížd ět první z nich. B ěhem hodiny se zde nashromáždilo okolo 100 exponát ů. Odpoledne byly unikáty p ředstaveny formou osobní prohlídky široké ve řejnosti. Mezi nejzajímav ější automobilové zna čky, které mohli nadšenci na výstav ě v Milíkov ě spat řit, lze za řadit Fiat, Aero, Bugatti, Tatra, Horch, Riley nebo Mercedes. Mezi zajímavými motocykly figurovaly zna čky Ariel a Jawa 250, tzv. pérák. Opravdovým unikátem byl však automobilový v ůz Austin-Healey Mk II BT-7, vyrobený v roce 1961 v Anglii. Jednalo se o dvoudvéřový dvoumístný roadster s motorem vp ředu a pohonem zadních kol. Vozidlo o hmotnosti 1158 kg, s výkonem 145 k při 4750 ot/min, s maximální rychlostí 188 km/h a se zrychlením na 100 km/h za 11,5 s bylo do České republiky dovezeno v roce 2002 a pln ě zrestaurováno do konce roku 2004. Pokud se návšt ěvníci zrovna nev ěnovali pohledem krásným voz ům, vypl ňovali sv ůj čas sout ěžemi, poslechem vkusné hudby, ob čerstvením, nebo se t ěšili na vzlet balonem, další po řadatelem avizované atrakce. TipCars Tuning show se konala na rozsáhlém prostranství zkušebního okruhu. Kladn ě lze na akci hodnotit po čet ú častn ěných vozidel , propagaci akce, z pohledu návšt ěvníka četnost stánk ů s ob čerstvením, možnost svést se motokárami a čty řkolkami
a záv ěre čné kulturní vystoupení slovenského za čínajícího zp ěváka. Záporn ě lze hodnotit naopak po řadatelskou organizaci týkající se sprinterského závodu. V této oblasti po řadatelství chyb ěla v ětší profesionalita. Nejenže sprinterský závod bylo o hodinu posunut, ale závodní dráha byla ješt ě o 30 metr ů zkrácena z původních 200 m. Dále nebyla dostate čně zajišt ěna bezpe čnost návšt ěvník ů, kte ří houfn ě p řecházeli dráhu ur čenou pro pr ůjezd vozidel. Rovn ěž chyb ěl doprovodný komentá ř k závodu, kde by se mohlo využít hlasatele s mikrofonem a se startovní listinou. V oblasti konání sprint ů byl také veliký nepo řádek související s nedostatkem odpadkových koš ů. Mezi další nedostatky akce lze za řadit nedostate čnou velikost prostoru vzhledem k po četnosti divák ů p řed pódiem, absenci sm ěrovek k jednotlivým expozicím a atrakcím a vysoké vstupné. Ned ělní odpoledne s veterány se konalo na mnohem skromn ějším travnatém prostranství za Penzionem pod Kozubovou. Kladn ě z návšt ěvnického hlediska je hodnocena pestrost akce . Ú častníci se ur čit ě nenudili. Mohli se na malém prostoru v ěnovat prohlídce automobil ů, vydovád ět se v sout ěžích, kvalitn ě se ob čerstvit nebo poslouchat hudbu. Zapojení návšt ěvníka do hodnocení krás automobil ů prost řednictvím sout ěžního slosovatelného kuponu bylo také velice dobrým krokem. Vzhledem k nižším náklad ům na uskute čnění akce bylo výhodou pro návšt ěvníka nízké vstupné. Majitelé automobil ů byli také co se zp řístupn ění svého vozidla tý če ostatním divák ům p řív ětiv ější než na kop řivnické akci. Záporné hodnocení se týká snad jen malé propagace akce, která se uskute čnila letáky p římo v obci či okolních obcích nebo na internetových stránkách Veteran Car Clubu Ostrava a jejich sp řátelených klub ů. Jiná propagace by však ale podle po řadatel ů byla velice nákladná. Diváky až do pozdních odpoledních hodin na srazu udržela i možnost vzletu balonem. Tato doprovodná akce se však ne vinou po řadatele, ale pov ětrnostní nep řízn ě, neuskute čnila. TipCars Tuning show je krom ě akcí konaných na autodromu v Brn ě jediným místem na Morav ě, kde se uskute čň uje show stejného typu a rozsahu. Popisovaná veteránská akce v Milíkov ě je zase specifická v zahajování veteránské sezony. Krom ě t ěchto sjezd ů se však v Moravskoslezském kraji konají další akce, zam ěř ené na zviditeln ění silni čních dopravních prost ředk ů a ť už historických, či t řeba sportovních. Zde je p řehled n ěkolika nejzajímav ějších veteránských setkání plánovaných pro rok 2010 na území kraje. Setkání italských automobil ů v Bartošovicích se uskute čnilo ve dnech 7. až 9. kv ětna 2010. Jednalo se o mezinárodní setkání majitel ů italských automobil ů,
které prob ěhlo v areálu krásného bartošovického zámku na Novoji čínsku. Záštitu nad akcí převzaly M ěsto Bílovec a Obec Bartošovice, akci také podporovali Statutární m ěsto Frýdek-Místek, Region Beskydy a Region Pood ří. Setkání uspo řádalo ob čanské sdružení Fiat klub Ostrava, které sdružuje práv ě majitele italských automobilových zna ček, zejména pak Fiat. V této t řídenní akci byla zahrnuta prezentace vozidel na náměstí v Bílovci, okružní jízdy po okolí a také prezentace na bartošovickém zámku. Po vyhlášení výsledk ů a p ředání cen vít ězům v jednotlivých sout ěžních kategoriích prob ěhla oslava 52 let Fiat klubu Ostrava, jejíž sou částí byly bohatá tombola a kulturní program. Velká cena Hlu čína se uskute čnila 29. kv ětna 2010. Jednalo se o již 3. ro čník stíhacího závodu historických vozidel na uzav řeném sportovn ě-rekrea čním areálu v Hlu čín ě, po řádané OLDRACING CLUBem. Soub ěžn ě se závodem prob ěhla sout ěž elegance a burza s bohatým doprovodným kulturním programem do pozdních no čních hodin. O den d říve, 28. kv ětna 2010, po řádalo hlu čínské muzeum tzv. Muzejní noc, p ři jejíž p říležitosti byly za ú časti m ěstské policie v podve černích hodinách doprovozeny ú častníci Velké ceny na nám ěstí Hlu čína. Zde probíhala ukázková jízda veterán ů s možností prohlídky vystavených vozidel. Jinými veteránskými akcemi roku 2010 jsou Prajzká rely, 8. ro čník mezinárodní sportovn ě-rekrea ční jízdy historických vozidel s cílem na zámku v Krava řech, dále pak motocyklové akce Otevírání šoupátek a Zavírání šoupátek.
Příloha č. 2 Kop řivnický polygon a Penzion Pod Kozubovou – dějišt ě TipCars Tuning show a Ned ělního odpoledne s veterány
Zdroj: www.tuningtech.cz
Zdroj. www.mapy.cz
Příloha č. 3 Technické muzeum Tatra v Kop řivnici – představení expozice
Nejzajímav ějším exponátem muzea je replika prvního továrn ě vyrobeného automobilu v tehdejším Československu a na území Rakouska-Uherska v ůbec. V roce 1894 byl ve řejnosti p ředstaven automobil President . Protože jeho základem byl ko čár typu Mylord, vžila se pro n ěj p řezdívka ,,ko čár bez koní.‘‘ Prezident byl osazen motorem Benz a jeho maximální rychlost byla 25 km/h. V roce 1898 p ři své pouti na výstavu do Vídn ě urazil vzdálenost dlouhou 330 km za 14 a p ůl hodiny. Originální vozidlo je umíst ěno v Národním technickém muzeu Praha, kop řivnický model byl vyroben v roce 1977. Reakcí na poptávku obyvatelstva po silni čních dopravních prost ředcích uspokojil v roce 1929 typ Tatra 11 , který se již vyzna čoval tatrováckou výrobní koncepcí. Ta spo čívala v pohán ění vozidla dvouválcovým vzduchem chlazeným motorem, p řevodovkou, tzv. centrální nosnou rourou a hnanými polovýkyvnými nápravami s listovými pery. Konstruktérem této koncepce byl Ing. Hans Ledwinka. V pozd ějším pojetí automobilismu se za čalo užívat motor ů čty řválcových, v této automobilce vyráb ěných od roku 1904. Třicátá léta dvacátého století byla nejen ve sv ětě um ění ovlivn ěna avantgardou. Do automobilového pr ůmyslu tento sm ěr p řinesl novinku v podob ě aerodynamických tvar ů automobil ů. Prototypem aerodynamického tvaru automobilky byl v ůz se vzduchem chlazeným motorem vzadu Tatra V570 , p řezdívaný ,, tatrovácký brouk.“ Jednalo se totiž o p ředch ůdce legendárního vozu typu Volkswagen Typ 1, Brouk. V roce 1934 byla zapo čata sériová výroba aerodynamických vozidel Tatra 77 , pozd ěji Tatra 77A. Jejich d řev ěná konstrukce byla potažena plechem, pohon zajiš ťoval vzduchem chlazený motor V8. Tato aerodynamická konstrukce p ředstihla ve vývoji ostatní automobilky, vrcholem aerodynamiky byla 70. léta. Další část expozice je v ěnována také výrob ě letadel a leteckých motor ů. Tato výroba však m ěla jen epizodní trvání v letech 1934 až 1939. Ke shlédnutí je akrobatický dvouplošník Tatra T-131 a kolekce leteckých motor ů. Z vojenských vozidel stojí za pozornost typy Tatra 43 a Tatra 72 , na kterých je spolu s ostatním vojenskými typy vozidel patrná unifikace automobilky, výroba vozidel na stejném základu. Jiná část expozice je v ěnovaná luxusním voz ům s vodou chlazeným motorem,
tzv. ministerským limuzínám typu Tatra 70 se šestiválcovým motorem a Tatra 80 s dvanáctiválcovým motorem. Nejzajímav ějším p ředstavitelem závodních voz ů Tatra je exponát Tatra 607 Monopost , ve řejnosti p ředstavený v roce 1950. Toto závodní vozidlo dosahovalo maximální rychlosti 215 km/h, základem byl osmiválcový dv ěma mohutnými výfuky chlazený motor. Poslední série osobních voz ů Tatra byla vyráb ěna v sedmdesátých letech. Ty s sebou ale op ět p řivedly nové moderní trendy. Aerodynamické prvky automobil ů byly postupn ě nahrazovány hranatou konstrukcí . Na tomto novém designu automobilka Tatra spolupracovala s italským návrhá řským studiem, které provád ělo své studie také pro italské výrobce Fiat a Maserati. Hnacím prvkem byl stále motor V8 nad zadní nápravou. Další část expozice je v ěnována podvozk ům, motor ům a speciálním vozidl ům. Speciální vozidla jsou v muzeu prezentována drezínou Tatra 15/30 , motorovými aerosan ěmi Tatra 55 s motorem V8 a železničním motorovým vozem z roku 1936 ozna čeného jako M 290. 001 , znám ějšího pod názvem ,, Slovenská strela.“ Tento v ůz je vystaven pod p říst řeškem p řed muzeem a je tedy jeho poznávacím znamením. Se zajímavých vystavených motor ů zmi ňuji typ Tatra 81 H na palivo d řevoplyn nebo 18-válcový naftový motor V955. K vid ění jsou také podvozky taha če Tatra 25. Nákadní automobily se v automobilce Tatra vyráb ěly také. První vyrobený nákladní automobil v roce 1898 byl hnaný dv ěma motory Benz, jakým byl pohán ěn také President. Vystavené typy Tatra 85 a Tatra 93 se liší typy motor ů, Tatra 111 z roku 1942 disponuje 12-válcovým vzduchem chlazeným motorem. Tatra 815 8x8 je nákladní automobil, ur čený pro provoz na náro čném terénu. Je vybaven systémem pro kontrolu a regulaci tlaku ve všech osmi hnaných kolech a ryskou zaznamenávající možnost bezpe čného ponoru. Odpruženým podvozkem je vybavena Tatra 162 . Poslední místa expozice jsou v ěnované vozidl ům exponovaným do sv ěta a vozidlu Tatra 815 VD 4x4 , které se n ěkolikrát ú častnilo Rallye Pa říž- Dakar.
Příloha č. 4 Technické muzeum Tatra v kop řivnici– fotografie expozic
Zdroj: www.tatramuseum.cz
Příloha č. 5 Autobusová a železni ční doprava v osoblažském regionu
Zdroj: www.oblibene.com/osoblazka/
Příloha č. 6 Třemešná ve slezsku – Osoblaha – fotografie zastávek, lokomotivního a vozového parku Českých drah a lokomotivního parku Slezských zemských drah
Zdroj: autor Zdroj: http://zeleznice.e-metro.cz
Zdroj: www.zelpage.cz Zdroj: www.osoblazko.com
Příloha č. 7 Zřícenina Fulštejn
Příloha č. 8 Vagoná řské muzeum ve Studénce – představení expozice
Sou časná expozice podniku vybudovaná v letech 1987 až 1991, dopln ěná v letech 1999 až 2003, se skládá ze t ří sál ů. Nejprve se návštevníci mohou seznámit s dopravou předželezni ční , kde si mohou prohlédnout fotografie st ředov ěkých dopravních prost ředk ů. Expozice se také krátce v ěnuje poštovním spoj ům a poštovním rychlík ům, které jezdily mezi Vídní, Prahou a Brnem. Po čátky kolejové dopravy v českých zemích jsou zachyceny prost řednictvím kon ěsp řežných železnic mezi Českými Bud ějovicemi a Lincem a Prahou a Plzní. Ve vitrínách jsou vystaveny modely osobních a nákladních voz ů linecké kon ěsp řežky. Poté už však na řadu p řicházejí parní stroj , parní lokomotivy a první parostrojní železnice , z těch nejvýznamn ějších to jsou Severní dráha císa ře Ferdinanda, Severní státní dráha nebo Rakouské státní dráhy. Ve vitrínách jsou umístěny modely osobních voz ů z po čátku provozu na t ěchto tratích, či fotografie stanic. Na figurínách si lze také prohlédnout dobovou uniformu železni čářů státních drah z po čátku 50. let 19. století. Dále se patro fotografiemi věnuje rozvoji budování železni ční sít ě na Morav ě a ve Slezsku, místním drahám Novoji čínska, železnicím na Slovensku nebo výrobc ům vagón ů, Vítkovickým železárnám. Další část expozice se v ěnuje samotné výrob ě ve Vagonce ve Studénce do roku 1965 . Tu založil v roce 1900 Adolf Šustala, syn Ignáce Šustaly, zakladatele kop řivnické vagonky a pozd ější automobilky. Fotografická prohlídka v ěnovaná po čátk ům výroby mapuje první vyrobené výrobky, tramvaje, speciální kolejová vozidla, osobní vozy a motorové a p řípojné vozy do roku 1945 . V mezivále čném období se také vyráb ělo. Stále se produkovaly tramvaje, dále pak nákladní kotlové vozy. Muzeum se v ěnuje i Ringhofferov ě koncernu , dalšímu výrobci železni čních voz ů. Ve vedlejším sále je uve řejn ěna expozice v období 1945-1965. Povále čná výroba je ve znamení nejv ětší výrobní série dvounápravových krytých nákladních voz ů řady Zsr, kterých bylo z bran závodu vyexpedováno na 6 500 kus ů. Dále se za čaly vyráb ět motorové vozy řady M 131.1 , tzv. Hurvínek a M 262.0 . N ěkolik posledních modernizovaných voz ů této p ůvodní řady dosluhuje na tratích okolo Jeseníku nebo Klatov. Model motorového vozu řady M 262. 0147 byl Vagoná řskému muzeu zap ůjčen z Národního technického muzea v Praze. Dále se expozice v ěnuje výrob ě t ěžkých nákladních a hutních speciálních voz ů. Model prototypové elektrické jednotky řady EM 475.1 je umíst ěn v sále ve spole čnosti prototypu motorového vozu řady M 283.5 a k němu p řípojnému vozu řady Balm. Sou částí výrobního
programu vagonky byla i tzv. přidružená výroba , kterou tvo řily karoserie pro autobusy, osobní a nákladní automobily či dodávky pro armádu. Letecká výroba byla p řidružena v roce 1935, fotografie jednotlivých vyráb ěných typ ů letadel jsou k dispozici. Muzeum se dále v ěnuje výrob ě ve Vagonce mezi lety 1965 až 2003 . K vid ění zde jsou p řevážn ě motorové vozy a jednotky nebo elektrické jednotky , se kterými jsme se mohli donedávna setkávat na našich kolejích nebo se kterými se lze v pravidelném provozu stále setkat. O historii se jedná u motorového expresu Vindobona, modely voz ů M 296.1 a p řípojných voz ů, ze kterých byla tato souprava složena, jsou vystaveny v sále. Nedávná historie je prezentována patrovou elektrickou jednotkou řady 470 , vyrobenou pouze ve dvou kusech. Nedávno poslední z nich dojezdila v pražské přím ěstské doprav ě. Pokra čováním stavby t ěchto jednotek se stala řada 471 , která již pod názvem CityElefant ovládá p řím ěstskou dopravu v pražské aglomerace a výrazn ě za číná také pronikat na Moravu, zejména na Ostravsko. V expozice je zavzpomínáno také na 687 vyrobených kus ů motorových voz ů řady M 152.0 , dnešní populární řady 810, která je podrobována p řestavb ě na Regionovy. Expozici uzavírá prezentace motorových voz ů řady 843 , vyráb ěných v roce 1997, zpest řením jsou ukázky za řízení pro p řečerpávací stanice ropy či obytné komplexy. Ve vedlejším sále se nachází modelové kolejišt ě ve velikosti H0 a expozice v ěnované vlastní historii muzea, historii studénských zámk ů, kulturních památek m ěsta Studénka, informace o muzeích novoji čínského regionu, p řírodní rezervaci Kotvice nebo o hudebním Tamburašském souboru Bra č Richarda Gelnara.
Příloha č. 9 Přehled plánovaných nostalgický jízd v Moravskoslezském kraji v roce 2010
Plánované historické jízdy v Moravsksolezském kraji 2010 Dny konání Hnací Trasa Název akce, vozidla poznámky 1.5. sobota M 131.1454 Krnov – Bruntál – Malá Morávka a zp ět Karneval na kolejích 1.6. úterý U 57.001, Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a zp ět TU 38.001 3.6. čtvrtky, U 57.001, Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a zp ět až 25.6. pátky TU 38.001 26.6. pátky, U 57.001, Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a zp ět až 29.8 soboty TU 38.001 19.6. sobota 423.041 Ostrava hl.n – Bohumín – Karviná hl.n. – Dny Karviné, Petrovice u Karviné – Karviná m ěsto a zp ět potvrzeno 26.6. sobota U 57.001, Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a zp ět Den Dráhy U 46.002 26.6. sobota 313.432 Krnov – Třemešná ve Slezsku a zp ět Den Dráhy, nepotvrzeno 11.9. sobota 433.002 Ostrava hl.n – Frýdek-Místek – Dobrá Den u Frýdku -Místku – Nošovice pivovar Radegast a zp ět Radegastu, potvrzeno 25.9. sobota M 131.1454, Krnov – Opava východ - Ostrava hl.n –Zárubek – Den Železnice 313.432 Doubrava – He řmanice – Ostrava hl.n a zp ět Ostrava, v jednání 25.9. sobota různé různé Den železnice 4.12. sobota 423.041 Ostrava hl.n. – Ostrava Svinov-Štramberk a zp ět Štramberský Mikuláš, v jednání Zdroj: www.cd.cz
Příloha č.10 Přehled a vzhled plánovaných mol a vzhled vyhlídkové lodi na vodní nádrži Slezská Harta
Zdroj:www.slezskaharta.eu
Příloha č. 11 Přehled plánovaných jízd historických vozidel ostravské m ěstské hromadné dopravy v roce 2010
Přehled historických jízd vozidel m ěstské hromadné dopravy v Ostrav ě v roce 2010 Druh dopravního Trasa vyhlídkové Datum konání akce Název akce prost ředku jízdy Hlavní nádraží - 17.4. Den památek a sídel trolejbus Michálkovice 50 let vozovny Poruba tramvaj 12.6. a 80 let autobus ů autobus v Ostrav ě Jízdy historickými Hlavní nádraží - 13.,17. a 31.7 a 14.8. trolejbus trolejbusy ZOO Rozlou čení Poruba vozovna - 4. a 5.9. tramvaj s prázdninami Zátiší Hlavní nádraží - 18.9. Den evropského d ědictví trolejbus Michálkovice Projíž ďka starými Hlavní nádraží - 25.9. tramvaj tramvajemi Ostravou Výstavišt ě 4.12. Mikuláš tramvaj Okruh po Hrab ůvce Zdroj: www.dpo.cz
Příloha č. 12 Historická vozidla ostravské m ěstské hromadné dopravy
Příloha č. 13 Cyklotrasy Opavice – schematické nazna čení trasy
Zdroj:www-cyklistikakrnov.com
Příloha č.14 Železni ční mapa Moravskoslezského kraje s vyzna čenými plánovanými p ůjčovnami jízdních kol v železni čních stanicích
Zdroj: www.cd.cz
Příloha č. 15 Plánovaný prospekt – první část
Příloha č.16 Plánovaný prospekt – druhá část
Příloha č. 17 Mapa ostravských tramvajových linek s vyzna čenou trasou historické linky – varianta bez muzea a s muzeem
Zdroj: http://www. mhd-ostrava.cz