Euroregion Bílé Karpaty

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Studijní obor: regionální rozvoj

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

VÝZNAM A FUNKCE EUROREGION Ů A JEJICH HODNOCENÍ

Autor: Jind řiška Ko řínková

Vedoucí bakalá řské práce: Ing. Václav Kupka CSc.

2013

Pod ěkování

Ráda bych pod ěkovala všem, kte ří p řisp ěli ke zpracování této bakalá řské práce, především d ěkuji vedoucímu bakalá řské práce Ing. Václavu Kupkovi CSc. za rady a odborné vedení.

P r o h l a š u j i,

že jsem p ředloženou bakalá řskou práci vypracovala samostatn ě a všechny citace a prameny řádn ě vyzna čila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Sou časn ě souhlasím s tím, aby tato práce byla zp řístupn ěna v knihovn ě VŠRR a používána ke studijním ú čel ům v souladu s autorským právem.

V Praze, dne 11.4. 2013

OBSAH ÚVOD ...... 6 1. EUROREGIONY ...... 8 1.1. Vymezení pojmu euroregion ...... 8 1.2. P řeshrani ční spolupráce v Evrop ě ...... 8 1.3. Historie vzniku a vývoje euroregion ů v Evrop ě a ČR ...... 8 1.4. Cíle euroregion ů ...... 9 1.5. Právní rámec existence a činnost euroregion ů ...... 10 1.6. Financování euroregion ů ...... 11 2. DĚLENÍ EUROREGION Ů V ČESKÉ REPUBLICE ...... 12 2.1. Velikost euroregion ů dle rozlohy a po čtu obyvatel ...... 12 2.2. Organiza ční struktura ...... 13 2.3. Zam ěř ení činnosti euroregion ů ...... 15 3. EUROREGION BESKYDY ...... 16 3.1. Historie vzniku ...... 16 3.2. Právní status ...... 17 3.3. Organiza ční struktura ...... 17 3.4. Financování ...... 18 3.5. Zam ěř ení činnosti, cíle ...... 19 4. EUROREGION BÍLÉ KARPATY ...... 22 4.1. Historie vzniku ...... 22 4.2. Právní status ...... 23 4.3. Organiza ční struktura ...... 24 4.4. Financování ...... 24 4.5. Zam ěř ení činnosti, cíle ...... 25 5. EUROREGION POMORAVÍ ...... 28 5.1. Historie vzniku ...... 28 5.2. Právní status ...... 29 5.3. Organiza ční struktura ...... 29 5.4. Financování ...... 30 5.5. Zam ěř ení činnosti, cíle ...... 31 6. KOMPARACE EUROREGION Ů BESKYDY, POMORAVÍ A BÍLÉ KARPATY. 34 6.1. Obecná charakteristika česko-slovenské p říhrani ční oblasti ...... 34 6.2. Historie vzniku – vývoj a porovnání euroregionů ...... 35

6.3 Právní status a organiza ční struktura euroregion ů ...... 37 6.4 Financování euroregion ů ...... 39 6.5 Zam ěř ení činnosti a cíle euroregion ů ...... 41 ZÁV ĚR ...... 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 51 SEZNAM TABULEK A OBRÁZK Ů ...... 54 SEZNAM P ŘÍLOH ...... 55

ÚVOD

Tématem této bakalá řské práce je význam a funkce euroregion ů v České republice, p řeshrani ční spolupráce a komparace euroregion ů, které Česká republika sdílí se svým historicky a sociokulturn ě nejbližším sousedem Slovenskou republikou - Beskydy, Bílé Karpaty a Pomoraví. Tato práce se bude zamýšlet nad významem a důvody vzniku euroregion ů, pokusí se ukázat, jaké výhody samotné zakládání euroregion ů p řináší. Dále se bude bakalá řská práce zabývat otázkou, jakým zp ůsobem přispívají euroregiony k eliminaci disparit vzniklých periferní polohou a jak posilují vzájemné vazby v příhrani čních regionech. Cílem bakalá řské práce je mj. vysledovat similarity a diference ve struktu ře a činnosti jednotlivých euroregion ů na česko-slovenském pomezí, a tak usnadnit posouzení efektivity fungování a napl ňování stanovených cíl ů t ěchto územních celk ů. Euroregion je v poslední dob ě často sklo ňované slovo p řevážn ě v příhrani čních oblastech, ale pojem je to pro nás vcelku nový, zmiňovaný v souvislosti s Evropskou unií. Euroregiony vznikají na územích, která p řekra čují státní hranice. P řispívají k odstran ění regionálních nerovností, postupnému vyrovnávání ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje. Jsou základem plynulé integrace Evropy, vytvá řejí mosty mezi jednotlivými národy a nové kontakty, vztahy a partnerství výhodné pro ob čany na obou stranách hranice. Tato forma spolupráce p řináší výhody ze sdružování finan čních prost ředk ů, které posilují vzájemné vazby, p řispívají k poznávání lidí a umož ňují v okrajových hrani čních oblastech realizovat spole čné p řeshrani ční projekty. Přeshrani ční spolupráce je nej čast ěji vnímána jako nástroj integrace. Dle výkladového slovníku je význam integrace chápán jako proces spojování ve vyšší územní celek, sjednocování či za člen ění. Vytvo ření jednotného trhu, odstra ňování obchodních bariér mezi státy a další ze zásadních úsp ěch ů Evropské unie spojené s napl ňováním principu čty ř svobod jsou jist ě akty, jež integraci napomáhají. Bakalá řská práce je člen ěna do šesti kapitol. První kapitola p ředstavuje úvod do problematiky, definuje termín euroregion, přeshrani ční spolupráce, zabývá se vznikem a vývojem euroregion ů v Evrop ě a České republice, v ěnuje se cíl ům euroregion ů, jsou zde ukázány výhody, které zakládání

euroregionů p řináší, řeší finan ční stránku rozvoje euroregion ů z hlediska financování činnosti euroregion ů a finan čního zajišt ění jednotlivých projekt ů. D ůležitým faktorem při samotném vzniku a následném rozvoji euroregion ů jsou dotace z Evropské unie. Druhá kapitola je v ěnována euroregion ům v České republice, jejich rozloze a po čtu obyvatel, organiza ční struktu ře a zam ěř ení činnosti euroregion ů. V kapitolách t ři, čty ři a p ět jsou postupn ě p ředstaveny euroregiony Beskydy, Pomoraví a Bílé Karpaty. Je zde uvedena jejich základní charakteristika, historický vývoj, vymezení právního fungování euroregion ů prost řednictvím zákon ů, dokument ů a jiných pramen ů práva, které upravují vznik a postavení příhrani čních struktur. Šestá kapitola se zabývá komparací vybraných euroregion ů z hlediska historie vzniku, právního statutu, financování a zam ěř ení činnosti. A dále hodnotí fungování a napl ňování stanovených cíl ů t ěchto euroregion ů. V bakalá řské práci byly použity metody srovnávání – věcná, prostorová, časová komparativní analýza euroregion ů, dále analýza a syntéza – ke zkoumání jednotlivých charakteristik euroregion ů. Mezi nejznám ější autory odborné literatury, ze kterých bylo čerpáno p ři zpracování této bakalá řské práce, pat ří V. Netolický, V. Do čkal, J. Kade řábková, M. Je řábek a kol. Mezi další d ůležité zdroje pat řily informace uve řejn ěné na webových stránkách jednotlivých euroregion ů, statistického ú řadu, na webových stránkách Ú řadu vlády České republiky a Evropské komise.

1. EUROREGIONY

1.1. Vymezení pojmu euroregion Je mnoho definic euroregion ů, v ětšina se však liší jen nepatrn ě. Centrum pro regionální rozvoj České republiky vymezuje euroregion jako „ nadnárodní typ svazk ů či sdružení m ěst a obcí, jehož cílem je podpora a realizace projekt ů odrážející všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Zakládání takovýchto svazk ů je d ůsledkem snahy o odstra ňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Jejich spolupráce zasahuje do všech oblastí života ob čan ů na kulturní, sociální, hospodá řské a infrastrukturní úrovni.“ 1

1.2. P řeshrani ční spolupráce v Evrop ě Rada Evropy upravuje pojem p řeshrani ční spolupráce v Evropské rámcové úmluv ě o p řeshrani ční spolupráci mezi územními orgány – tzv. „Madridská dohoda“ z roku 1980 a to konkrétn ě v článku 2: „ Pod termínem p řeshrani ční spolupráce se rozumí jakékoliv spole čně odsouhlasené akce, jejichž cílem je propagovat a podporovat dobré sousedské vztahy mezi územními spole čenstvími nebo ú řady v pravomoci dvou nebo více smluvních stran, jakož i uzavírání jakýchkoliv dohod a smluv, které budou nezbytné pro dosažení spole čných cíl ů. P řeshrani ční spolupráce bude probíhat v rámci pravomocí jednotlivých územních spole čenství nebo ú řad ů, jež jsou stanoveny právními normami jednotlivých stát ů.“ 2 Přeshrani ční spolupráce se týká zejména otázek životního prost ředí, územního plánování, dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, kultury, ekonomiky, rozvoje zaostávajících oblastí. P řeshrani ční spolupráce tedy zasahuje do všech oblastí života ob čan ů žijících v t ěchto regionech.

1.3. Historie vzniku a vývoje euroregion ů v Evrop ě a ČR Evropa je rozd ělena velkým množstvím hranic, jejichž ko řeny vývoje sahají do hluboké historie st ředov ěku. V devatenáctém a dvacátém století se za čala vyvíjet

1 Česko-slovenské euroregiony jako platformy p řeshrani ční spolupráce, diplomová práce Mgr. Petr Michl 2009 2 Cesta do Evropské unie – základní dokumenty evropské regionální politiky, MMR Praha 1997 8

struktura evropských stát ů, z nichž n ěkteré existují dodnes. Hranice, které vznikaly v pr ůběhu posledních t řech století, za čaly stav ět bariéry mezi regiony, ale zárove ň mezi etnickými skupinami. Docházelo ke vzniku periferních, slab ě osídlených region ů, jelikož obyvatelstvo, obchod a hospodá řské aktivity se st ěhovaly do vnitrozemí. Přeshrani ční spolupráce a euroregiony samotné mají za cíl zvrátit uvedené trendy a zvýšit zejména obchodní a hospodá řský potenciál periferních oblastí. Nejstarší euroregion vzniklý na území Evropy byl Euroregio Gronau, který se stal impulsem k rozvoji podobných struktur i v dalších částech Evropy. Vznikl v roce 1958, kdy došlo ke spolupráci m ěst a obcí na hranici státu Nizozemska a N ěmecka. Ve st řední Evrop ě byla situace složit ější. Po roce 1945 vybudováním tzv. „Železné opony“ došlo ke znemožn ění p řeshrani ční spolupráce, p řestal existovat zahrani ční obchod, lidé p řestali znát své sousedy na druhé stran ě hranice. Teprve s pádem “Železné opony“ byl umožn ěn ve státech st řední a východní Evropy proces vytvá ření euroregion ů a jiných forem spolupráce. Činnost euroregion ů je v Evrop ě koordinována Asociací evropských hrani čních region ů (ABER), která byla založena v roce 1971 a má sídlo v Gronau ve Spolkové republice N ěmecko. V České republice byl jako první založen euroregion Nisa, a to v roce 1991. Postupn ě vzniklo na území našeho státu 13 euroregion ů, jako poslední Silva Nortica v roce 2002. Nejprve vznikaly euroregiony na hranicích s N ěmeckem, pozd ěji na hranici s Polskem a až mezi posledními euroregiony na slovenské a rakouské stran ě. Příloha A obsahuje přehled euroregion ů s vyzna čením data jejich vzniku a partnerských stát ů. V příloze B jsou uvedeny bližší údaje k jednotlivým euroregion ům na území ČR.

1.4. Cíle euroregion ů Euroregiony vznikají za ú čelem vzájemné spolupráce a rozvoje, budování nových kontakt ů, vztah ů a partnerství výhodných pro ob čany na obou stranách hranice. Přispívají k odstran ění regionálních nerovností, postupnému vyrovnávání ekonomického, sociálního, kulturního a infrastrukturního rozvoje. Spolupráce zárove ň napomáhá p řekonávat nevýhody okrajových hrani čních oblastí realizováním r ůzných přeshrani čních projekt ů.

V roce 1980 p řijala Evropská rada „Evropskou rámcovou úmluvu o p řeshrani ční spolupráci mezi územními orgány“. Hlavním cílem vytvo ření euroregion ů bylo stanovení spole čných aktivit za ú čelem rovnom ěrného a vyváženého rozvoje region ů a sbližování jejich obyvatel a institucí v p říhrani čních oblastech. Mezi hlavní cíle euroregion ů pat ří: • zlepšení životního standardu obyvatel území euroregionu spole čnou podporou investic a ekonomických program ů, • vým ěna a spolupráce v r ůzných oblastech v ědy, zam ěstnanosti, kultury či mládežnických hnutí, • zlepšování stavu životního prost ředí, • rozvoj ekonomické spolupráce, vým ěna know-how a transfer technologií, • rozvoj a p řizp ůsobení stávající infrastruktury pot řebám p řeshrani ční a regionální dopravy, • spolupráce p ři p ředcházení d ůsledk ů p řírodních katastrof. Spolupráce mezi hrani čními regiony v uvedených oblastech se neustále prohlubuje a rozvíjí se krok za krokem se sousedícími oblastmi jak na místní, regionální, tak i na národní úrovni.

1.5. Právní rámec existence a činnost euroregion ů Euroregion jako forma p řeshrani ční spolupráce je vymezena v celé řad ě dokument ů p ředevším Rady Evropy a Evropské unie. Mezi tyto dokumenty pat ří: Evropská rámcová úmluva o p řeshrani ční spolupráci mezi územními orgány, Dodatkový protokol k Evropské rámcové úmluvě, Evropská charta místní samosprávy, Evropská charta regionální samosprávy, Evropská charta m ěst, Evropská charta hrani čních a p řeshrani čních region ů, dokumenty EU ke strukturální politice a Iniciativy EU, z nichž se odvíjí vazba na Českou republiku. 3 První významnou multilaterální smlouvou i pro Českou republiku byla „Madridská rámcová úmluva“, která byla podepsána 21. kv ětna 1980 v Madridu a vstoupila v platnost 22. prosince 1981. Česká republika ji podepsala v červnu roku 1998

3 Cesta do Evropské unie – základní dokumenty evropské regionální politiky, MMR Praha 1997 10

ale v platnost vešla až v březnu roku 2000. Sloužila jako první právní podklad pro přeshrani ční spolupráci. V p říloze Madridské úmluvy jsou uvedeny vzory a návrhy dohod, statutu a smluv o p řeshrani ční spolupráci mezi územními spole čenstvími a úřady. Možnost existence euroregion ů v České republice je vymezena v zákon ě č. 128/2000 Sb. o obcích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Dle ustanovení § 55 tohoto zákona mohou obce spolupracovat s obcemi jiných stát ů a být členy mezinárodních sdružení místních orgán ů a uzavírat s obcemi jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci.

1.6. Financování euroregion ů Hospoda ření každého euroregionu se řídí právními p ředpisy, plánem činnosti a hlavn ě rozpo čtem a rozpo čtovými pravidly schválenými vrcholným orgánem daného euroregionu. Zdroje financování euroregion ů lze rozd ělit následovn ě: • pravidelné členské ro ční p řísp ěvky od řádných člen ů sdružení, • přísp ěvky od kraj ů či velkých m ěst, • výnosy z vlastní činnosti, • úroky z prost ředk ů uložených na ú čtu, • platby za administrování Fondu malých projekt ů v rámci program ů p řeshrani ční spolupráce, • prost ředky z dalších evropských prost ředk ů, • dobrovoln ě p řijaté dary, podp ůrné prost ředky a podpory. Euroregion je dobrovolným sdružením, jehož hlavními členy jsou obce a m ěsta, tudíž velkou část prost ředků činí p řísp ěvky t ěchto člen ů. Dalším významným zdrojem příjm ů jsou platby za administraci Fondu malých projektů (FMP). V rámci iniciativy INTERREG III, kterou Česká republika využívá od svého vstupu do EU v roce 2004, došlo ke zm ěně financování implementace Fondu malých projekt ů. Iniciativa Evropského spole čenství INTERREG III z období 2000 – 2006 dala základ novému cíli s názvem Evropská územní spolupráce pro finan ční období 2007 – 2013. Jedna ze t ří složek je v ěnována p řeshrani ční spolupráci. Pro Českou republiku tak existuje opera ční program pro p řeshrani ční spolupráci s Bavorskem, Polskem, Rakouskem, Saskem a Slovenskem.

2. D ĚLENÍ EUROREGION Ů V ČESKÉ REPUBLICE

Obr. 1 – Mapa euroregion ů Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B0027BF8E/$File/13720501.pdf

2.1. Velikost euroregion ů dle rozlohy a po čtu obyvatel Velikost euroregion ů lze posuzovat podle n ěkolika hledisek: podle rozlohy, podle po čtu obyvatel či po čtu členských obcí. Největším euroregionem co do rozlohy je euroregion Šumava s 3.678 km 2. Naopak nejmenším je euroregion T ěšínské Slezsko. Euroregiony lze rozd ělit dle jejich rozlohy do 3 kategorií: • velké – s rozlohou nad 2.200 km 2, do této kategorie se řadí euroregiony Šumava, Nisa a Bílé Karpaty, • střední – s rozlohou 1 500 – 2 200 km 2, do této kategorie spadá v ětšina euroregion ů: Prad ěd, Egrensis, Glacensis, Pomoraví, Silva Nortica, Labe a Krušnoho ří, • malé – s rozlohou pod 1 500 km 2, mezi nejmenší euroregiony pat ří Silesia, Beskydy a T ěšínské Slezsko.

Dalším kritériem hodnocení velikosti euroregion ů je po čet obyvatel žijící na jeho území. Euroregiony lze rozd ělit dle po čtu obyvatel do 4 kategorií: • velmi velké – s po čtem obyvatel nad 400 000. Do této kategorie se řadí Pomoraví a Nisa, • velké – s po čtem obyvatel 350 000 – 400 000. V této kategorii jsou zahrnuty euroregiony Labe, Bílé Karpaty a T ěšínské Slezsko, • střední – s po čtem obyvatel 200 000 – 350 000. Do této kategorie spadá euroregion Krušnoho ří, Glacensis, Silva Nortica, Egrensis a Silesia, • malé – s po čtem obyvatel pod 200 000. Mezi nejmenší euroregiony se řadí Šumava, Beskydy a Prad ěd.

Tab. č. 1:Seznam euroregion ů v ČR s vyzna čením po čtu obyvatel a rozlohy

Název euroregionu po čet obyvatel rozloha km2 Labe 374 554 1558,1 Krušnoho ří 298 568 1531,9 Egrensis 234 582 1642,8 Šumava 182 466 3678,1 Silva-Nortica 261 164 1692,9 Pomoraví 672 019 1745,4 Bílé Karpaty 354 738 2236,0 Beskydy 164 467 948,5 Těšínské Slezsko 351 277 763,2 Silesia 222 992 1074,3 Prad ěd 131 583 1895,2 Glacensis 276 409 1836,3 Nisa 448 105 2713,5

Zdroj: Český statistický ú řad, pracovišt ě Liberec (2007)

2.2. Organiza ční struktura Každý euroregion si v pr ůběhu své existence vyvinul svoji vlastní organiza ční strukturu. Její forma je ovlivn ěna p ředevším právním postavením jednotlivých národních částí, ale také rozsahem činnosti euroregionu či zvyklostmi specifickými na druhé straně hranice. P ři komparaci jednotlivých organiza čních struktur zjistíme, že některé orgány se liší spíše názvy, nicmén ě jejich zam ěř ení je podobné. Rozdíly rovn ěž existují v obsazení orgán ů (tj. v jejich velikosti či složení). P řes tyto všechny

různorodosti byla vypracována následující zobec ňující modelová struktura euroregion ů fungujících v České republice:

Tab. č. 2: Modelová organiza ční struktura euroregion ů

Zdroj: http://www.ern.cz/analyza/ern_cz/cz/?D=7 [online][cit. 2013-02-15]

Z uvedené tabulky je z řejmé, že se jedná o t ři úrovn ě: • členská základna, • národní část euroregionu, • samotný euroregion jako p řeshrani ční spole čná struktura.

První úrove ň se týká členské základny jednotlivých částí euroregionu. Nej čast ějšími členy na české stran ě jsou obce a m ěsta. Druhá úrove ň je úrove ň národních částí euroregionu. Nejvyšším a nejv ětším základním orgánem na české stran ě je valná hromada, ve které jsou zastoupeni všichni členové sdružení. N ěkdy bývá tento orgán nazýván sn ěmem nebo valným shromážd ěním. Na základ ě dohody mezi českým sdružením a sdružením z druhé strany hranice pak vzniká spole čný euroregion se spole čnými orgány, do nichž jsou delegováni zástupci obou stran. T ěmito spole čnými orgány obvykle jsou: • rada euroregionu, spole čný orgán, • prezidium - složené z p ředsed ů národních částí euroregionu, • sekretariát, většinou složený ze sekretariát ů národních částí, • pracovní skupiny složené z expert ů z obou stran hranice.

2.3. Zam ěř ení činnosti euroregion ů Euroregiony všeobecn ě podporují rozvoj p řeshrani ční spolupráce. Všechny euroregiony se zam ěř ují na implementaci Fondu malých projektů v rámci program ů přeshrani ční spolupráce. V ětšina euroregion ů se ale neomezuje jen na tuto aktivitu a má zřízeny pracovní skupiny či komise složené z odborník ů na danou problematiku z obou (resp. ze všech t ří) stran hranice. Euroregiony rozvíjejí spolupráci jednozna čně nej čast ěji v oblasti cestovního ruchu. Velmi d ůležitou oblastí je také životní prost ředí, doprava a kultura. N ěkteré euroregiony rozvíjí spolupráci i v oblasti hospodá řství, sportu a školství. Jen jeden euroregion – Nisa – rozvíjí spolupráci knihoven a statistických ú řad ů.

3. EUROREGION BESKYDY

Obr. 2 – Mapa české části euroregionu Beskydy Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B00282CD1/$File/13720511.pdf

3.1. Historie vzniku Euroregion Beskydy byl založen v roce 2000 a sdružuje p říhrani ční regiony z České republiky, Slovenska a Polska. V únoru 2000 byla nejd říve podepsána Smlouva o slovensko-polském spole čenství pod názvem Euroregion „Beskydy“, k p řidružení české strany došlo dne 9. června 2000 ve m ěst ě Frýdek-Místek, kde zástupci příhrani čních regionů z České republiky a Slovenské republiky podepsali dohodu, kterou vznikl historicky první euroregion spojující hranice t ří postkomunistických zemí. 4 Podepsáním této smlouvy byl vytvo řen základ pro napln ění myšlenky realizace přeshrani ční spolupráce v samospráv ě na vyšším stupni. P řed vznikem euroregionu

4 http//www.risy.cz/cs/turisticke-ri/beskydy-cz/beskydy-bez hranic-bez [2013-01-28] 16

se tato spolupráce realizovala p ředevším individuáln ě mezi jednotlivými m ěsty a obcemi. Na české stran ě je dnes sou částí euroregionu Beskydy 5 m ěst a 61 obcí slou čeno v 7 sdruženích: • Sdružení m ěst a obcí povodí Ond řejnice, • Sdružení obcí povodí Morávky, • Slezská brána, • Zájmové sdružení Frýdlantsko-Beskydy, • Sdružení obcí povodí Stonávky, • Mikroregion Žermanické a T ěrlické p řehrady, • Sdružení obcí Frýdecko-Místecka, Na slovenské stran ě spadá do euroregionu Beskydy 7 měst a 42 obcí a polská strana euroregionu se skládá ze 4 m ěst a 20 obcí. Srdcem euroregionu jsou následující m ěsta: na české stran ě Frýdek-Místek, na slovenské stran ě Žilina a na polské stran ě Bielsko-Biala.

3.2. Právní status Nejd ůležit ějšími smlouvami definujícími právní status euroregionu Beskydy jsou jeho zakládající smlouva a stanovy. První dokument zastupuje Smlouva o česko-polsko- slovenském spole čenství s názvem Euroregion Beskydy z 9. června 2000. Dne 13. zá ří 2000 v T ěrchové byly p řijaty stanovy euroregionu a jednací řád. 5 Euroregion je z právního hlediska spole čenstvím zájmových sdružení právnických osob. Zakládající smlouva definuje totožné cíle, které se daná sdružení právnických osob snaží naplnit. Takto sdružené právnické osoby však nemají spole čný rozpo čet.

3.3. Organiza ční struktura Pro euroregion Beskydy byly zřízeny t ři paralelní úzce propojené struktury pro jednotlivé národní části. Spole čným zástupcem euroregionu na mezinárodní úrovni je prezidium. Druhým spole čným orgánem je revizní komise tvo řená 9 členy, která

5 Česko-slovenské euroregiony jako platformy p řeshrani ční spolupráce, diplomová práce, Mgr. Petr Michl 2009 17

kontroluje hospoda ření euroregionu. Organiza ční struktura je pak v jednotlivých částech tvo řena p ředstavenstvem, sekretariátem a pracovními skupinami. 6 Prezidium je složeno z 15 člen ů a schází se cca dvakrát ro čně. P ředseda prezidia se st řídá každoro čně. Mezi funkce prezidia pat ří nap říklad: zastupování euroregionu sm ěrem navenek, ur čování sm ěrů činnosti euroregionu, schvalování finan čních plán ů či ur čování výšky členských p řísp ěvk ů. Kontrolní komise vzhledem k neexistenci spole čného rozpo čtu nefunguje jako nadnárodní orgán, ale pracuje jen v omezené národní podob ě. Rozsáhlé cíle a pole p ůsobnosti euroregionu m ěly být v mnohém spravovány pomocí pracovních skupin. Ty se m ěly zaobírat spravováním koncepce spole čných projekt ů a realizací úloh, které jim sv ěř í prezidium euroregionu. K založení pracovních skupin na české stran ě sice došlo, ale záhy byly zrušeny pro finan ční náro čnost a nedostatek efektivity. Praktickou činnost tak pro euroregion Beskydy provádí pouze sekretariát. 7

3.4. Financování Euroregion Beskydy má sv ůj vlastní rozpo čet, bohužel spole čný rozpo čet euroregionu v jeho nadnárodní form ě neexistuje, což zna čně omezuje výkon činnosti české části euroregionu Beskydy. Dle stanov euroregionu Beskydy by m ěly být rozpo čtové zdroje následující: • členské p řísp ěvky, • dotace, • dary, • finan ční a jiné pohledávky vzniklé z činnosti euroregionu. Jediným stálým p říjmem jsou členské p řísp ěvky od m ěst a obcí, které jsou členy euroregionu. Ro ční p řísp ěvek je stanoven ur čitou sazbou na jednoho obyvatele. V roce 2010 tato sazba činila 2,50 K č a celkový p říjem euroregionu Beskydy z členských přísp ěvk ů činil 410 tisíc K č.8 Některé rozvinuté regiony mají jako nezanedbatelný zdroj příjmu dotace. Region Beskydy je sou částí Moravskoslezského kraje, který se ale

6 Euroregiony a p řeshrani ční spolupráce, diplomová práce, Ivana Kafková, 2006 7 Česko-slovenské euroregiony jako platformy p řeshrani ční spolupráce, diplomová práce, Mgr. Petr Michl, 2009 8 http://www.ern.cz/analyza/ern_cz/cz/index.php?D=11 [2013-01-28] 18

na financování žádnou ur čenou dotací nepodílí. Zdrojem dotací či jiné finan ční podpory tak z ůstává m ěsto Frýdek-Místek. Finan ční prost ředky poskytnuté či zap ůjčené m ěstem Frýdkem-Místkem nejsou však dosta čující pro všechny aktivity euroregionu. Zdrojem příjmu je i komer ční projektová činnost, kterou sekretariát euroregionu vykazuje. V roce 2010 tyto další p říjmy dosáhly 35 tisíc K č. Ur čité omezené prost ředky euroregion získává i z Fondu mikroprojekt ů, který je sou částí Opera čního programu p řeshrani ční spolupráce Slovenská republika-Česká republika 2007 – 2013. Správcem Fondu je na české stran ě region Bílé Karpaty. Tyto prost ředky jsou však vázány pouze na konkrétní projekty a nejedná se o pravidelný finan ční p říjem. Výše jednotlivých p řísp ěvk ů z Fondu se pohybuje v rozmezí od 3.000,- EUR do 30.000,- EUR. 9 Celková výše rozpo čtu ale není taková, aby dovolovala plnit efektivn ě veškeré cíle, které si euroregion stanovil.

3.5. Zam ěř ení činnosti, cíle Cílem česko-polsko-slovenského spole čenství a spolupráce v euroregionu jsou spole čné aktivity za ú čelem rovnom ěrného a vyváženého rozvoje regionu a sbližování jeho obyvatel a institucí v p říhrani čních oblastech. Hlavní cíle euroregionu Beskydy byly dle zakládající smlouvy následující: • vým ěna zkušeností a informací týkajících se rozvoje regionu, • spole čné aktivity za ú čelem rovnom ěrného a vyváženého rozvoje regionu, • sbližování jeho obyvatel a institucí v p říhrani čních oblastech, • vým ěna zkušeností a informací týkajících se regionu, trhu práce, územního plánování a stavebnictví, • řešení spole čných problém ů v oblastech dopravy, dopravních sítí, spoj ů a telekomunikací, problém ů ekologie a životního prost ředí, hospodá řství, obchodu a pr ůmyslu, • rozvoj turistiky a cestovního ruchu, s ohledem na zlepšení podmínek pro turistický ruch v pohrani ční oblasti. Bohužel vý čet cíl ů euroregionu zdaleka nekoresponduje s oblastmi, ve kterých euroregion vyvíjí aktivitu v sou časnosti. P říčiny lze hledat v zejména v nedostate čném

9 Fond mikroprojekt ů česko-slovenského p říhrani čí, P říru čka pro žadatele, 09/12 19

právním statutu a rozpo čtové nedostate čnosti jednotlivých částí. V sou časnosti je rejst řík p řeshrani ční spolupráce omezený, podobn ě jako po celou dobu fungování euroregionu, na oblast kultury, cestovního ruchu a sportovní vým ěny. 10 Přes veškeré výše uvedené problémy se díky Programu přeshrani ční spolupráce Phare povedly uskute čnit v letech 2001-2004 n ěkteré významné projekty, které by bez získaného grantu nemohly vzniknout. Jsou to nap říklad: • strategie rozvoje cestovního ruchu v Beskydech, částka grantu 800.000,- Kč, rok realizace 2001, • účast na veletrzích cestovního ruchu, částka grantu 40.000,- Kč, rok realizace 2001, • rekonstrukce komunikace J. V. Sládka a komunikace U staré pošty, Frýdek- Místek, částka grantu 209.154,- EUR, rok realizace 2002, • mapa euroregionu Beskydy, částka grantu 6.446 EUR, rok realizace 2002, • propaga ční film o euroregionu Beskydy, částka grantu 410.000,- EUR, rok realizace 2003, • informa ční portál m ěsta Frýdek-Místek a okolí s interaktivní prostorovou mapou, částka grantu 25.110,- EUR, rok realizace 2004. Euroregion Beskydy v t ěchto letech realizoval i n ěkteré projekty, na které si sice žádal EU o granty, ale nebyly mu p řid ěleny. 11 V roce 2005 byly v euroregionu Beskydy díky programu INTERREG III zrealizovány nap říklad tyto projekty: • cykloturistický informa ční systém euroregionu Beskydy, částka grantu 620.000,- Kč, rok realizace 2005, • propagace regionu Beskydy Česká republika + Slovenská republika, částka grantu 620.750,- Kč, rok realizace 2005, • mezinárodní setkání k 5. výro čí Euroregionu Beskydy, částka grantu 280.600,- Kč, rok realizace 2005. Na období let v 2007 – 2013 byl schválen Evropskou komisí dne 21.12.2007 Opera čný program cezhrani čnej spolupráce Slovenská republika-Česká republika. V rámci tohoto programu byla v roce 2010 úsp ěšn ě ukon čena realizace projektu

10 Česko-slovenské euroregiony jako platformy p řeshrani ční spolupráce, diplomová práce, Petr Michl, 2009 11 http://www.regionbeskydy.cz-region-beskydy.sk/27-realizace-projekty , [2013-01-20] 20

Cezhrani čný turizmus v euroregióne Beskydy . Cílem projektu bylo vytvo ření, vydávání a distribuce periodického propaga čního magazínu „Vítejte v euroregionu Beskydy“ a knihy „Frýdek-Místek srdce regionu Beskydy“. Magazín v celkem osmi vydáních popisuje atrakce turistických oblastí slovenské části euroregionu a českých mikroregion ů, člen ů regionu Beskydy. Kniha popisuje historii a sou časnost m ěsta Frýdek-Místek a okolí s p řesahem na Slovensko. 12 Dne 4. b řezna 2010 se uskute čnilo v Rajeckých Teplicích spole čné zasedání představenstva české a slovenské části Euroregionu Beskydy. Spole čné výjezdní zasedání se uskute čnilo p ři p říležitosti infocesty českých starost ů, člen ů p ředstavenstva, na Slovensko. Cílem spole čné infocesty bylo seznámit se s problematikou m ěst a obcí v sousední zemi, vým ěna zkušeností, nápad ů a nových nám ětů. D ůraz byl kladen hlavn ě na možnosti využití pro cestovní ruch a jeho propagaci. Hlavním tématem zasedání bylo projednání aktivit zam ěř ených na oslavy 10. výro čí založení euroregionu Beskydy. Ob ě strany se dohodly, že k aktivitám, které se již p řipravují, p řičlení ješt ě další – nap říklad spole čnou cestu historických vozidel euroregionem nebo spole čné dárcovství krve – vytvo ření řet ězce mobilních míst – měst, ve kterých budou moci ob čané darovat krev. Infocesta a spole čné zasedání bylo financováno v rámci projektu 10 let euroregionu Beskydy, který podpo řil finan ční p řísp ěvkem Fond mikroprojekt ů regionu Bílé Karpaty v rámci Opera čního programu p řeshrani ční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013.

12 http://www.regionbeskydy.cz-region-beskydy.sk/27-realizace-projekty , [2013-01-20] 21

4. EUROREGION BÍLÉ KARPATY

Obr. 3 – Mapa české části euroregionu Bílé Karpaty Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B002835B4/$File/13720512.pdf

4.1. Historie vzniku Základní motivace ke vzniku euroregionu je podobná jako u euroregionu Beskydy – tedy vytvo ření platformy, která by napomáhala p řeshrani ční spolupráci, která vzhledem k československé minulosti dlouhodob ě existovala. Rozdílem oproti euroregionu Beskydy je menší míra pasivity na české stran ě při procesu vzniku tohoto euroregionu. Zatímco v p řípad ě zmín ěného euroregionu se region Beskydy svým zp ůsobem p řipojil k již z velké části dojednané podob ě

spolupráce a organiza čního vymezení mezi stranou polskou a slovenskou, ustanovená norma euroregionu Bílé Karpaty je výsledkem oboustranného dialogu mezi ob ěma zú častn ěnými národními stranami. 13 Přeshrani ční spolupráce v rámci Bílých Karpat se za čala rozvíjet hned po rozd ělení spole čného státu. Vzhledem k tehdejší politické situaci v obou státech ale spolupráce z ůstala po ur čitou dobu v rovin ě spíše teoretické. Teprve v roce 1999 se uskute čnila první p řípravná sch ůzka v Tren čín ě. V říjnu 1999 došlo ve Starém Hrozenkov ě k podpisu Deklarace o vzájemné spolupráci, která ale sama o sob ě nem ěla právní závaznost. 14 Euroregion Bílé-Biele Karpaty vznikl až 30.7.2000 podepsáním zakladatelské smlouvy p říhrani čního sdružení a byl zaregistrován na Krajském ú řad ě v Tren čín ě dne 28.9.2000 jako sdružení právnických osob. Českou část euroregionu tvo ří okresy: • Uherské Hradišt ě, • Zlín, • Vsetín, • část okresu Krom ěříž, • několik obcí okresu Hodonín, • mikroregion Hor ňácko. Na Slovenské stran ě je to celý kraj Tren čín. Hranice euroregionu pokrývá 120 km z celkových 252 km hranice mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, euroregion Bílé Karpaty lze tak ozna čit za nejvýznamn ější česko-slovenský euroregion.

4.2. Právní status Z právního hlediska v rámci česko-slovenských euroregion ů má euroregion výjime čnou pozici. Nejd říve bylo na každé stran ě hranice založeno sdružení právnických osob: na české stran ě region Bílé Karpaty a na slovenské stran ě región Biele Karpaty. Druhým a finálním krokem byl podpis zakladatelské smlouvy přeshrani čního sdružení mezi sdruženími region Bílé Karpaty se sídlem ve Zlín ě a región Biele Karpaty se sídlem v Tren čín ě dne 30. 7.2000. Touto smlouvou vzniklo

13 Česko-slovenské euroregiony jako platformy p řeshrani ční spolupráce, diplomová práce, Mgr. Petr Michl, 2009 14 Perspektivy dalšího rozvoje Euroregionu Bílé-Biele Karpaty, diplomová práce, Bc. Kate řina Trochtová, 2006 23

sdružení právnických osob euroregion Bílé-Biele Karpaty, které bylo zaregistrováno na Krajském ú řad ě v Tren čín ě 28.9.2000. 15 Do roku 2003 fungoval euroregion na nadnárodním principu, spole čný sekretariát sídlil v Tren čín ě, ale rozpo čty byly rozd ěleny. V letech 2003-2004 došlo k postupnému rozšt ěpení euroregionu na dv ě složky s vlastním sekretariátem a rozpo čty. Ty se snaží napl ňovat spole čnými orgány vyty čené cíle, ale fungují samostatn ě.16

4.3. Organiza ční struktura V zakladatelské smlouv ě Euroregionu Bílé-Biele Karpaty jsou v článku 5 uvedeny následující orgány euroregionu: valné shromážd ění, správní rada, dozor čí rada. 17 Valné shromážd ění má dle stanov, které jsou nedílnou sou částí zakladatelské smlouvy, 20 zástupc ů z České republiky a 20 zástupc ů ze Slovenské republiky. Výkonným orgánem je správní rada, která má 12 člen ů a kontrolu provádí dozor čí rada, která má 6 člen ů. Činnost euroregionu Bílé-Bielé Karpaty po technické a organiza ční stránce zajiš ťuje pro Slovenskou republiku sekretariát v Tren čín ě. Sekretariát pro Českou republiku se sídlem ve Zlín ě sestává ze dvou zaměstnanc ů. Vzhledem k tomu, že euroregion Bílé-Biele Karpaty administruje Fond mikroprojekt ů pro celou česko-slovenskou hranici, najímá si služby Regionální rozvojové agentury východní Moravy. Na rozdíl od euroregionu Beskydy v tomto euroregionu jsou pln ě funk ční pracovní skupiny. Jejich složení je v ětšinou tvo řeno stejným po čtem zástupc ů z obou stran euroregionu, jsou tematicky rozd ělené a jejich členy nejsou jen členové euroregionu, ale i odborníci na ur čitou problematiku. V sou časné dob ě je vytvo řeno 5 pracovních skupin, nap ř.: pro cestovní ruch, životní prost ředí, programová.

4.4. Financování V Zakládající smlouv ě Euroregionu Bílé-Biele Karpaty článek 7 uvádí:

15 Perspektivy dalšího rozvoje Euroregionu Bílé-Biele Karpaty, diplomová práce, Bc. Kate řina Trochtová, 2006 16 Česko-slovenské euroregiony jako platformy p řeshrani ční spolupráce, diplomová práce, Mgr. P. Michl, 2009 17 http://www.kekonom.sk/podnikanie/euroregiony/zakladatelska-smlouva-euroregionu-bile-biele- karpaty/ [2013-01-18] 24

„Majetek euroregionu Bílé-Biele Karpaty tvo ří zejména: • členské p řísp ěvky • dotace, granty, dary, • úroky z prost ředk ů uložených na ú čtu, • jiné p říjmy vzniklé jeho činností.“18 Členské p řísp ěvky, které činí na rok kolem 120 tis. K č, jsou zcela nedostate čným příjmem euroregionu. Velkou m ěrou se na rozpo čtu euroregionu podílí m ěsto Zlín, které p řispívá na provoz sekretariátu a poskytuje finance na p ředfinancování n ěkterých projekt ů. Vlastní činnost euroregionu (seminá ře, zápisné na konferencích), sponzorské dary, rozpo čty obcí a investice soukromého sektoru pat ří mezi další zdroje financování euroregionu. Nejv ětší finan ční p řínos má euroregion za administraci Fondu mikroprojekt ů pro celou česko-slovenskou hranici. Finan ční prost ředky od Evropské unie jsou převád ěny euroregionu p řes Ministerstvo pro místní rozvoj. Euroregion rovn ěž čerpá finan ční prost ředky p řid ělené na konkrétní projekty euroregionu Bílé-Biele Karpaty.

4.5. Zam ěř ení činnosti, cíle Předm ětem činnosti je všestranný rozvoj regionu Zlínského kraje a p řilehlých příhrani čních mikroregion ů se zam ěř ením na p řeshrani ční spolupráci s partnerskými organizacemi ve Slovenské republice p ůsobícími na území Tren čínského kraje, kooperace a koordinace aktivit pro vytvá ření podmínek harmonického rozvoje příhrani čních region ů a oblastí, jichž se dohoda týká. 19 Hlavní cíle, které jsou uvedeny ve stanovách Euroregionu Bílé-Biele Karpaty, jsou: • životní prost ředí a prostorové plánování, • zem ědělství a lesní hospodá řství, • doprava, komunikace a technická infrastruktura, • ekonomika, zam ěstnanost a lidské zdroje,

18 http://ww.kekonom.sk/podnikanie/euroregiony/zakladatelska-smlouva-euroregionu-bílé-biele-karpaty , [2013-01-18] 19 http://www.regionbilekarpaty.cz/onas.html [2013-01-18] 25

• zdravotní a sociální politika, • školství, výzkum, kultura, • vzd ělávací informa ční a publika ční činnost, • po řádání seminá řů a konferencí, spolupráce s dalšími euroregiony, • civilní ochrana, požární ochrana a záchranná služba.20 V roce 2003 byl vydán dokument Priority a opat ření spole čného programového dokumentu, schváleného na realizování euroregionu Bílé-Biele Karpaty, ve kterém jsou uvedeny tři prioritní oblasti, ve kterých by m ěl být euroregion aktivní: lidské zdroje, cestovní ruch a dopravní a technická infrastruktura. Prvním projektem realizovaným v roce 2002 regionem Bílé-Biele Karpaty byl Pr ůvodce československou spole čností euroregionu Bílé-Biele Karpaty. Výstupem projektu bylo vydání 15 000 ks brožur ve t řech jazycích. Celkové náklady projektu činily 310 tis. K č, z toho 160 tis K č bylo financováno grantem od České centrály cestovního ruchu. 21 Mezi klí čové projekty pat řil projekt s názvem Rozvoj partnerství a p řeshrani ční spolupráce v euroregionu Bílé-Biele Karpaty . Na projekt, který probíhal v letech 2002- 2003 poskytl Fond malých projekt ů PHARE CBC grant ve výši 349 tis. K č. V roce 2003 byl zahájen dlouhodobý projekt – VITRUM PRO FUTURUM – Euroregion Bílé-Biele Karpaty – Euroregion skla . Cílem tohoto projektu bylo zachování a podpora sklá řské výroby ve Zlínském a Tren čínském kraji. Tento projekt byl rozd ělen do n ěkolika samostatn ě financovaných etap. Ke zviditeln ění a propagaci p říhrani ční oblasti prob ěhl v roce 2007 – 2008 projekt: Euroregion Bílé-Biele Karpaty na map ě. Hlavní podstatou projektu bylo vydání heraldické mapy, na které jsou vyzna čeny všechny kulturní památky, sportovní a turistické aktivity regionu. Náklady na projekt činily 391 tis. K č, finan ční p řísp ěvek z Fondu mikroprojekt ů činil necelých 200 tis. K č.22 V roce 2008 – 2011 byl realizován projekt: Informace, inovace a vzd ělávání = rozvoj podnikání. Projekt realizovala Okresní hospodá řská komora v Hodonín ě, partnerem projektu byla Trnavská regionálna komora. Hlavním cílem projektu byla

20 http://www.regionbilekarpaty.cz/onas.html [2013-01-18] 21 Perspektivy dalšího rozvoje Euroregionu Bílé-Biele Karpaty, diplomová. práce Bc. Kate řina Trochtová, 2006 22 http://www.erbbk.sk/main.php?r=3&s=33 [2013-01-18] 26

podpora rozvoje podnikatelského a inova čního prost ředí s orientací na využití potenciálu příhrani čního regionu pro vytvá ření p řeshrani čních sítí, p ředevším v oblasti rozvoje služeb s vysokou p řidanou hodnotou a inova čních odv ětví pr ůmyslové výroby. 23 V porovnání s českou stranou euroregionu, je slovenská strana daleko aktivn ější a převážná část projekt ů se odehrává na slovenské stran ě. Jen v roce 2001 – 2005 bylo realizováno celkem 21 projekt ů a v roce 2006 – 2010 dalších 15 projekt ů. Jednalo se jak o víceetapové, tak krátkodobé projekty, nap ř.: • 2005 - 2007 Euroregion Bílé-Biele Karpaty - euroregion skla, • 2005 - 2007 Príprava spolo čného programového dokumentu Euroregion Bílé- Biele Karpaty na rok 2007 – 2013, • 2007 – 2010 Hradná cesta, • 2008 – Vytváranie partnerstev v oblasti využitia obnovite ľných zdrojov energie, • 2010 Javorina – symbol spolupráce Slovákov a Čechov.24 Jak dokazuje zejména slovenská strana euroregionu Bílé-Biele Karpaty, projekty příhrani ční spolupráce mají sv ůj smysl a s dostate čnou finan ční podporou pozitivn ě přispívají k rozvoji region ů.

23 http://www.ohkhodonin.cz/projekty/preshranicni-spoluprace-sr-cr/ [2013-01-18] 24 http://www.erbbk.sk/main.php?r=2&s=24&w=17 [2013-01-18] 27

5. EUROREGION POMORAVÍ

Obr. 4 – Mapa české části euroregionu Pomoraví Zdroj : http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/7B00283F4B/$File/13720513.pdf

5.1. Historie vzniku Euroregion Pomoraví za čal vznikat dne 12.9.1997, kdy byla v Hohenau zástupci České republiky, Slovenska a Rakouska vypracována Deklarace o p řeshrani ční spolupráci. Dne 1.12.1997 došlo v Mistelbachu k podpisu dohody mezi regionálním Sdružením m ěst a obcí jižní Moravy, regionálním Sdružením Záhorie a euroregionem Weinviertel. Dne 23.6.1999 byla uzav řená Dohoda o vytvo ření p řeshrani čního sdružení Euroregion Pomoraví. Dohoda má formu t ří smluv o vzniku t ří právn ě samostatných sdružení uzav řených vždy podle práva daného státu. Dne 21.7.2000 byl podepsán a vydán jednací řád Euregio, který upravuje vzájemné vztahy mezi sdruženími. 25 V České republice se euroregion rozkládá na území čty ř okres ů Jihomoravského kraje – okres Hodonín, Znojmo, Brno-venkov a B řeclav.

25 http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi/ [2013-01-22] 28

Slovenská strana je zastoupena okresem Malacky náležícímu k Bratislavskému samosprávnému kraji a okresy Senica a Skalica v západoslovenském regionu Záhorie. Na rakouské stran ě euroregion zahrnuje okresy Gänserndorf, Hollabrunn, Korneuburg a Mistelbach. Evropsky ojedin ělou aktivitou je z řízení Mládežnického parlamentu, jehož první zasedání se uskute čnilo v roce 2001 v B řeclavi. B ěhem pravidelných zasedání mají mladí lidé p říležitost diskutovat o budoucnosti svého euroregionu.

5.2. Právní status Právními prameny pro ur čení právního statutu jsou p ředevším Deklarace o přeshrani ční spolupráci, Dohoda o vytvo ření euroregionu Pomoraví a Jednací řád Euregio. Vzorem pro zakládající strany byla Madridská úmluva. Euroregion Pomoraví byl založen na česko-rakousko-slovenském pomezí t řemi zájmovými sdruženími: Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy, Regionálné združenie Záhorie a Euroregion Weinviertel. Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy je právnickou osobou založenou jako sdružení právnických osob, zaregistrovanou u Jihomoravského krajského ú řadu. Jde o dobrovolné sdružení obcí, m ěst a dalších subjekt ů na území Jihomoravského kraje. Regionálne združenie Záhorie je dobrovolné sdružení a euroregion Weinviertel je sdružení právnických osob, jehož členy jsou poslanci dolnorakouské politické strany. 26

5.3. Organiza ční struktura Dle článku IV Dohody o vytvo ření p řeshrani čního sdružení euroregion Pomoraví jsou orgány euroregionu tyto: • valná hromada, • prezidium euroregionu, • výkonný sekretariát, • dozor čí rada, • sbor poradc ů /odborné komise.27

26 http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi/ [2013-01-22] 27 http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi/ [2013-01-22] 29

Toto schéma organiza ční struktury však nikdy nefungovalo. Stanovy euroregionu, které by řešily vymezení struktury orgán ů euroregionu, jejich funkci, pravomoci, práva a povinnosti člen ů nikdy neexistovaly. Českou stranu euroregionu zastupuje Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy. Nejvyšším orgánem sdružení je valná hromada, která se schází 1 x ro čně. Výkonným orgánem je správní rada, která má 7 člen ů. Dozor čí rada, která má rovn ěž 7 člen ů, zajiš ťuje, zda činnost sdružení a jednání jeho orgán ů je v souladu se stanovami, jednacím řádem a zásadami finan čního hospoda ření. 28 Faktickou činnost vykonává Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, která byla založena 10. zá ří 1997 jako zájmové sdružení právnických osob. Jejími členy jsou Jihomoravský kraj, Krajská hospodá řská komora jižní Moravy a Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy. Založena byla za ú čelem administrace programu PHARE CBC pro Fond malých projekt ů. Orgány Regionálného združenia Záhorie jsou: sn ěm sdružení, p ředseda, rada sdružení, kontrolní komise a kluby starost ů a primátor ů. Na rakouské stran ě je výkonným orgánem sekretariát Weinviertel Management se speciálním odd ělením Euregio Service pro řešení otázek p řeshrani ční spolupráce. 29

5.4. Financování Dohoda o vytvo ření p řeshrani čního sdružení euroregion Pomoraví v čl. V uvádí tyto zdroje p říjm ů: • členské p řísp ěvky, • dotace a dary, • příjmy z vlastní činnosti, • pen ěžní a v ěcné vklady ú častník ů, • jiné p říjmy, které nejsou dosahovány v rozporu se zákonem.30 Bohužel rozpo čet Sdružení m ěst a obcí jižní Moravy je p říliš malý na to, aby se s ním dala vyvíjet intenzivní přeshrani ční spolupráce. Členské p řísp ěvky jsou 1,- Kč na obyvatele členských obcí, vstupní poplatek je také 1,- Kč na obyvatele obce.

28 http://www.somjm.cz/organy/ [2013-01-25] 29 Zhodnocení p ůsobení Euroregionu Pomoraví v rámci Jihomoravského kraje, bakalá řská práce, Zuzana Arnerová, 2010 30 http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi/ [2013-01-22] 30

Před vstupem do Schengenského prostoru byl euroregion Pomoraví finan čně podporován z programu PHARE CBC, poté ve zkráceném programovém období 2004- 2006 využíval prost ředk ů z iniciativy INTERREG IIIA. V aktuálním programovém období 2007-2013 je financován z Fondu malých projekt ů.31

5.5. Zam ěř ení činnosti, cíle Dle Dohody o vytvo ření p řeshrani čního sdružení euroregion Pomoraví je cílem euroregionu v duchu p řátelství, vzájemným poznáváním a sbližováním lidí a kultur národ ů posílit p řeshrani ční spolupráci pomocí kulturn ě-spole čenských, ekonomických a ekologických aktivit. Rozvojem t ěchto aktivit se postupn ě budou napl ňovat cíle Evropské unie. 32 Možné zp ůsoby dosažení t ěchto cíl ů: • podn ěcováním a navrhováním opat ření k eliminování administrativních a legislativních p řekážek a rozdíl ů v p řeshrani ční spolupráci region ů Jižní Morava, Záhorie a Weinviertel, • organizováním neformálních pracovních setkání p ředstavitel ů státní správy, samosprávy, obchodu a služeb a vytvá řením prostoru pro vzájemné poznávání obyvatel sdružených region ů, • poskytováním podp ůrných stanovisek a poradenství p ři tvorb ě projekt ů a podnikatelských zám ěrů, • organizováním spole čných seminá řů , symposií, spole čensko-kulturních a sportovních akcí v euroregionu, • vytvo řením poradenských center pro oblasti jednotlivých program ů, • zpracování a ší řením informací prost řednictvím informa čních st ředisek, tiskové agentury, periodického a neperiodického tisku i ší řením redak čně zpracovaných stránek prost řednictvím internetu, • koordinací využívání stávajících možností venkovské turistiky a vytvo řením podmínek pro její další rozvoj.33

31 Zhodnocení p ůsobení Euroregionu Pomoraví v rámci Jihomoravského kraje, bakalá řská práce, Zuzana Arnerová, 2010 32 http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi/ [2013-01-22] 33 http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi/ [2013-01-22] 31

Od založení až do sou časnosti probíhá spolupráce euroregionu Pomoraví především mezi českou a rakouskou stranou, slovenská část euroregionu se zapojuje v daleko menším rozsahu. Většina projekt ů byla orientovaná na oblast kultury, sportu, rozvoj lidských zdroj ů a vzd ělávání, podporu cestovního ruchu a v omezené mí ře na rozvoj životního prost ředí a hospodá řský rozvoj. Na české stran ě nedochází k p řeshrani ční spolupráci v rámci celého kraje, ale do různých projekt ů se zapojují jednotlivá m ěsta a obce ležící blízko hranic. Takto nap říklad od roku 2001 spolupracuje obec Dobšice s rakouskou obcí Seefeld-Kadolz. V roce 2005 byl v obci Dobšice po řádán d ětský letní tábor, kterého se zú častnily d ěti z obou obcí. V letech 2007 a 2009 prob ěhl projekt Děti bez hranic, který byl zam ěř en na děti ve v ěku od 10-15 let a byl financován z Fondu malých projekt ů.34 Tato spolupráce probíhá i v programovacím období 2007-2013, kdy ke stávajícímu projektu přibyly ješt ě projekty: Bezhrani ční p řátelství d ětí obce Dobšice a Seefeld-Kadolz a Učíme se porozum ět. Mezi opakující se projekty pat ří dále Cyklobranní a Bur čákové slavnosti. Cyklistické závody se po řádaly pravideln ě v letech 2006 – 2010, poslední ro čníky ale již nebyly financovány z prost ředk ů Evropské unie. Bur čákové slavnosti probíhají každoro čně již od roku 1995, od roku 2006 již také bez p řísp ěvku Evropské unie. Projekt, Dob ří sousedé, byl realizován ve dvou etapách. B ěhem první části projektu v letech 2005-2006 prob ěhlo dotazníkové šet ření o pov ědomí euroregionu Pomoraví. Ze záv ěru vyplynulo, že více jak polovina obyvatel o existenci euroregionu nev ěděla. Na základ ě t ěchto šet ření byly sestaveny pracovní skupiny a za čal vycházet časopis o kulturním d ění na jižní Morav ě a v Dolním Rakousku. Druhá část projektu byla realizována v roce 2007, kdy byl také vydán Regionální adresá ř s užite čnými kontakty a informacemi. 35 V programovacím období 2007-2013 bylo možné čerpat dotace z Fondu malých projekt ů, který je sou částí cíle Podpora p řeshrani ční spolupráce. Byly podporovány jak malé neinvesti ční projekty typu people to people, tak i investi ční projekty s prokazatelným p řeshrani čním dopadem. Jednalo se zejména o zna čení a vybavení

34 http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?Id=25376 [2013-01-23] 35 http://www.rrajm.cz/dobri-sousede [2013-01-23] 32

turistických stezek, instalace informa čních zna čení a malé projekty v oblasti životního prost ředí. 36 V programovacím období 2007-2013 prob ěhly i finan čně náro čnější projekty, nap říklad projekt EUREGIO tour.net ur čený k rozši řování sít ě turistických destinací ve Weinviertelu a v Jihomoravském kraji ve výši 342.600,- EUR 37 V roce 2008-2011 byl realizován projekt EUREGIO Cit.net, který byl zam ěř ený na rozvoj spolupráce sít ě m ěst v regionu Weinviertel-jižní Morava. Celkové náklady projektu činily 260. 000 EUR. 38 V rámci Programu p řeshrani ční spolupráce Česká republika-Slovenská republika 2007-2013 prob ěhl projekt Rozhlédni se a poznávej. Uskute čnila se t ři setkání velkopavlovických a senických ob čan ů. V sou časné dob ě probíhá projekt Využití brownfield ů pro rozvoj obcí s celkovými náklady 470.000,- Kč a projekt Chrán ěná území – problém nebo příležitost? Celkové náklady činily 430.000,- Kč. Oba projekty jsou financovány z Fondu mikroprojekt ů a budou ukon čeny v letošním roce. 39

36 Zhodnocení p ůsobení euroregionu Pomoraví v rámci Jihomoravského kraje, bakalá řská práce, Zuzana Arnerová, 2010 37 http://www.euregio-weinviertel.eu/cz/projekty/euregio-tournet.html [2013-01-23] 38 http://www.euregio-weinviertel.eu/cz/projekty/cz-euregio-citynet.html [2013-01-23] 39 http://www.rrajm.cz/chranena-uzemi [2013-01-24] 33

6. KOMPARACE EUROREGION Ů BESKYDY, POMORAVÍ A BÍLÉ KARPATY

6.1. Obecná charakteristika česko-slovenské p říhrani ční oblasti Délka státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou činí 251,8 km a jedná se o jednu z nejmladších evropských hranic, která vznikla až v roce 1993. Její pozdní vznik vedl k tomu, že prochází hust ěji zalidn ěnými oblastmi, než je typické pro podobné typy region ů. Bezprost řední p říhrani ční mikroregiony lze ozna čit za dlouhodob ě málo rozvinuté periferní oblasti venkovského charakteru. Periferní poloha hrani čních osad se prohloubila po rozd ělení Československa, které m ělo za následek zp řetrhání existujících ekonomických a sociálních vazeb. D ůvodem vysídlování v této oblasti je nedostatek pracovních p říležitostí, nedostate čná dopravní dostupnost, nízká ob čanská vybavenost, vyšší v ěk obyvatelstva a zm ěna životního stylu. Na české stran ě jsou to regiony s dlouhodob ě nejvyšší mírou nezam ěstnanosti, na slovenské stran ě je tomu p řesn ě naopak. Kraje p říhrani čního regionu pat ří k region ům s nejmenší nezam ěstnaností ve Slovenské republice, kde oproti české stran ě jsou relativn ě nízké náklady na pracovní sílu. Na mí ře nezam ěstnanosti na české stran ě se podílí také stále stoupající nezájem o pracovní místa v zem ědělství, která jsou pak obsazována zahrani čními pracovníky. Celkov ě region pat ří mezi území s podpr ůměrnou podnikatelskou aktivitou, ale jsou zde zna čné rozdíly. Kraj Jihomoravský, Zlínský, Trnavský a Žilinský dosahují skoro pr ůměru podnikání na po čet obyvatel, oproti tomu Moravskoslezský a Tren čínský kraj je podpr ůměrný. Mezi výhody regionu pat ří jeho strategická poloha – spojuje východní a západní Evropu, p řes jeho území prochází mezinárodní dopravní koridory, ropovody a plynovody. Severní část území pat ří mezi významné pr ůmyslové regiony jak na české, tak slovenské stran ě. V kraji Moravskoslezském, Zlínském, Žilinském a Tren čínském se nachází závody na zpracování kov ů, p řesné strojírenství, elektrotechniku, energetiku, stavebnictví, papírenskou a textilní výrobu. Na obou stranách regionu dochází

k dynamickému rozvoji automobilového pr ůmyslu, oproti tomu hornictví a hutnictví v posledních letech oslabilo. Jihomoravský kraj a jih Trnavského kraje jsou charakteristické relativn ě vysokým podílem primárního sektoru na ekonomické výkonnosti regionu, a to zejména na slovenské stran ě hranice, kde zem ědělská p ůda tvo ří až 75% plochy Trnavského kraje. 40 Přeshrani ční region má velmi dobré p řírodní a kulturní p ředpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Bílé-Biele Karpaty, Javorníky a Beskydy pat ří mezi spole čnou rekrea ční destinaci. Na obou stranách hranice nalezneme jak národní parky: Podyjí, Malá a Velká Fatra, Nízké a Vysoké Tatry, tak i chrán ěné krajinné oblasti: Beskydy, Pood ří, Jeseníky, Bílé Karpaty, Pálava, Moravský Kras, Černá Orava, Kysuce, Strážovské vrchy, Malé Karpaty, Záhorie. Velký rozvoj zaznamenává cykloturistika. Nej čast ějšími zahrani čními návšt ěvníky na obou stranách hranic regionu jsou hlavn ě turisté ze sousední zem ě. Dlouhodobým problémem je ale nízká kvalita nabízených služeb cestovního ruchu, základní a doprovodné infrastruktury, velmi malá propagace. Na území nalezneme řadu historických památek, po řádá se zde řada tradi čních kulturních a sportovních akcí. Velmi silné jsou folklórní tradice, vinobraní, hody, lidové slavnosti. Velká návšt ěvnost se dá p řičíst faktu, že mezi českou a slovenskou stranou neexistuje jazyková bariéra. Charakter česko-slovenské p říhrani ční oblasti, p řednosti i shora uvedené nedostatky, p řírodní p ředpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, nedostate čná dopravní dostupnost apod. se odrážejí zejména v obecn ě deklarovaných cílech jednotlivých euroregion ů, jakož i v konkrétních projektech, které euroregiony realizují.

6.2. Historie vzniku – vývoj a porovnání euroregionů Přeshrani ční spolupráce se v západní Evrop ě za čala rozvíjet po II. sv ětové válce. Hrani ční regiony dostaly možnost vzájemn ě spolupracovat na odstran ění nep říznivého „hrani čního efektu“ a postupn ě zvyšovat svoji životní úrove ň v jednotlivých oblastech. Teprve s pádem železné opony se ve st řední a východní Evrop ě nabídla možnost přeshrani ční spolupráce mezi západoevropskými státy a státy východního bloku. B ěhem

40 Mezinárodní p řeshrani ční spolupráce v cestovních ruchu, Institut pro výzkum a vzd ělávání, Ing. Marek Jetmar,PhD., Praha 2007 35

studené války se lidé na obou stranách vzájemn ě odcizili a kv ůli rozdílným hospodá řským systém ům vznikla také propast mezi jejich životními úrovn ěmi. Touha obyvatelstva žijícího v hrani čních oblastech po stejné životní úrovni, jakou m ěli lidé žijící ve v ětší vzdálenosti od hranic, byla hlavním d ůvodem rozvoje tohoto území. Cílem územní spolupráce tak bylo zmenšit stávající nerovnosti a podpo řit spolupráci v rámci p řeshrani čních struktur. Spolupráce se s postupem času rozvinula do takové míry, že bylo pot řeba ji ur čitým zp ůsobem garantovat a dát jí právní základ. To bylo prvním impulsem pro vznik a následný vývoj euroregion ů. Euroregion je oblast p řeshrani ční spolupráce, která vznikla na základ ě dohody dvou pop řípad ě i více sousedních stát ů. Spolupráce periferního p říhrani čního regionu se stejným regionem na území sousedního státu je pro tato území velkou p říležitostí, jak upevnit stávající vztahy a vybudovat nové vazby v návaznosti na regionální rozvoj. Tuto p říležitost sdílí také Česká a Slovenská republika, dv ě zem ě, které historicky v nedávné dob ě, tvo řily jeden stát. V České republice existuje v sou časné dob ě celkem 13 euroregion ů. Jako první vznikly v období let 1991-1993 euroregiony na česko-německé hranici. V letech 1996 - 1998 vznikly euroregiony na česko-polské hranici a v letech 1999 - 2002 euroregiony na česko-slovenské hranici. Jako poslední byl založen euroregion Silva Nortica na česko-rakouské hranici. Na Slovensku je v sou časnosti registrováno 12 euroregionálních sdružení. Na česko-slovenské hranici byl v roce 1999 jako první založen euroregion Pomoraví. V roce 2000 v červnu byl založen euroregion Beskydy a ve stejném roce, jen o m ěsíc pozd ěji, euroregion Bílé-Biele Karpaty. Založení euroregionu Beskydy p ředcházela iniciativa ze slovenské strany a nejprve byl ustanoven slovensko-polský euroregion Beskydy. Česká strana se p řipojila k již z velké části dojednané podob ě spolupráce a organiza čního vymezení mezi polskou a slovenskou stranou. Oproti tomu na vzniku euroregionu Bílé-Biele Karpaty se česká i slovenská strana podílely rovným dílem. U euroregionu Pomoraví p řišla iniciativa z rakouské strany. Velikost euroregion ů m ůžeme porovnat podle rozlohy, po čtu obyvatel a podle po čtu členských obci.

Tab. č. 3 Komparované euroregiony, rozloha, po čtu obyvatel a rozlohy

Euroregion Rozloha v km 2 po čet obyvatel po čet členských obcí zaokrouhleno na tis.

Pomoraví 1745,4 672.000 77

Beskydy 948,5 164.000 61

Bílé-Biele Karpaty 2236 355.000 149

Zpracováno autorem, počet obyvatel k 31.12.2007, počet obcí k 1.1.2009

6.3 Právní status a organiza ční struktura euroregion ů První významnou multilaterální smlouvou i pro Českou republiku byla „Madridská rámcová úmluva“, která byla p řijata Evropskou radou v roce 1980 s platností od roku 1981. Česká republika ji podepsala v červnu roku 1998, ale v platnost vešla až v b řeznu roku 2000. Sloužila jako první právní podklad pro přeshrani ční spolupráci. Dle českého práva euroregion jako takový není nikde v zákon ě upraven. Neexistuje konkrétní právní p ředpis, který by stanovil jeho právní status, možnosti a podmínky fungování. Statut euroregionu vychází pouze z n ěkterých paragraf ů zákona o obcích, zákona o krajích a ob čanského zákoníku. Ústava České republiky definuje pouze uspo řádání, kompetence a pravomoci územních samosprávných celk ů. Legislativa České republiky a Slovenské republiky týkající se p řeshrani ční spolupráce euroregion ů: • Zákon č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje, • Zákon 503/2001 Zb., o podpore regionálneho rozvoja, • Usnesení Vlády České republiky č. 175/2006 Sb., k návrhu Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007-2013, • Usnesení Vlády České republiky č. 560/2006 Sb., o Strategii regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007-2013, • Usnesení vlády Slovenské republiky č. 166/2003 Sb., k návrhu Národního rozvojového plánu Slovenské republiky pro období 2007 – 2013, • Usnesení Vlády Slovenské republiky č. 978/2001 k návrhu Národní strategie trvale udržitelného rozvoje v letech 2005 – 2010, 37

Každý euroregion si v pr ůběhu své existence vyvinul svoji vlastní organiza ční strukturu. P ři komparaci jednotlivých organiza čních struktur zjistíme, že n ěkteré orgány se liší spíše názvy, nicmén ě jejich zam ěř ení a funkce jsou podobné. Euroregion Beskydy je smlouvou o spole čenství českých, polských a slovenských sdružení registrovaných v České republice, Polské republice a Slovenské republice. Euroregion nemá právní subjektivitu. Sekretariát pro českou stranu je ve Frýdku – Místku. Euroregion Beskydy není jedním celkem, ale z právního hlediska spole čenstvím zájmových sdružení právnických osob, které ovšem nemají spole čný rozpo čet. Spole čným zástupcem euroregionu na mezinárodní úrovni je prezidium, dalším spole čným orgánem je revizní komise, která ale vzhledem k neexistenci spole čného rozpo čtu funguje pouze v omezené národní podob ě a její p ůvodní nadnárodní postavení tak není realitou. Vytvo řené pracovní skupiny, které m ěly být hnacím motorem činnosti euroregionu, byly velmi brzy po založení z finan čních d ůvod ů rozpušt ěny. V sou časné dob ě se vytvá řejí alternativní pracovní skupiny pouze ad hoc v případ ě spole čných projekt ů euroregionu. Praktickou činnost tak pro euroregion Beskydy vykonává pouze sekretariát. Euroregion Bílé-Biele Karpaty je roz člen ěn na dv ě zájmová sdružení právnických osob – Bílé Karpaty na české stran ě a Biele Karpaty na slovenské stran ě, zárove ň je ale na Slovensku registrován jako zájmové sdružení právnických osob, tedy s právní subjektivitou. Do roku 2003 byl spole čný sekretariát v Tren čín ě, od roku 2004 došlo k postupnému št ěpení euroregionu na dv ě složky s vlastním sekretariátem a rozpo čtem. Organiza ční struktura: nejvyšší orgán - valné shromážd ění, výkonný orgán - správní rada, kontrolní orgán - dozor čí rada. Na rozdíl od euroregionu Beskydy v tomto euroregionu jsou pln ě funk ční pracovní skupiny. V sou časné dob ě je vytvo řeno 5 pracovních skupin. Činnost euroregionu Bílé-Biele Karpaty po technické a organiza ční stránce zajiš ťuje jeho sekretariát v Tren čín ě. V české části je sekretariát zajiš ťován subdodavatelsky ve Zlín ě. Euroregion Pomoraví – jedná se o zájmové sdružení právnických osob vzniklé na základ ě Dohody o vytvo ření p řeshrani čního sdružení euroregionu Pomoraví, sestávající ze 3 zájmových sdružení: Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy, Regionálne združenie Záhorie a Regionalverband Europaregion Weinviertel. Základními právními prameny jsou Deklarace o p řeshrani ční spolupráci, Dohoda o vytvo ření euroregionu Pomoraví a Jednací řád Euregio. Euroregion nemá žádné stanovy. Nemá dosud právní

subjektivitu, což znamená, že fakticky nem ůže mít zam ěstnance, ani spravovat jakýkoli majetek. Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy je právnickou osobou založenou jako sdružení právnických osob, zaregistrovanou u Jihomoravského krajského ú řadu. Jedná se o dobrovolné sdružení obcí, m ěst a dalších subjekt ů na území Jihomoravského kraje. Faktickou činnost vykonává Regionální rozvojová agentura jižní Moravy. Navrhnuté schéma organiza ční struktury - valná hromada, prezidium, sekretariát, dozor čí rada a odborná komise, se nikdy nenaplnilo. Nefunk ční jsou také pracovní skupiny. U všech t ří zkoumaných euroregion ů se jedná o zájmová sdružení právnických osob, které nemají právní subjektivitu, krom ě slovenské části euroregionu Bílé-Biele Karpaty. Národní části euroregionu tvo ří spole čný euroregion na základ ě dohody o spolupráci s částmi z druhé strany hranice. Tyto dohody mají psanou podobu a popisují fungování euroregionu, ale nezakládají na p řeshrani ční úrovni právní subjekt a euroregion jako takový tedy nemá právní subjektivitu. Tu mají pouze jeho jednotlivé části. Ze všech t ří euroregion ů je na tom po organiza ční stránce nejlépe euroregion Bílé- Biele Karpaty, kde velmi dob ře fungují pracovní skupiny a dochází k pravidelným setkáním u tzv. kulatých stol ů.

6.4 Financování euroregion ů V České republice de facto neexistuje konkrétní podpora euroregion ů ze strany státu. Euroregion ům není p řiznávána žádná finan ční ani jiná státní podpora, jsou do zna čné míry závislé na vztazích s regionálními aktéry a na jejich podpo ře. N ěkteré euroregiony dostávají alespo ň částe čné dotace od kraj ů. Většina euroregion ů na našem území se tak potýká s nedostatkem finan čních prost ředk ů. Jelikož je euroregion dobrovolným sdružením, jehož hlavními členy jsou obce a m ěsta, p ředstavují základní zdroj p říjm ů členské p řísp ěvky t ěchto člen ů. Dalším velmi významným zdrojem p říjm ů jsou platby za administraci Fondu malých projekt ů. Financování činnosti euroregionu p ředstavuje nejv ětší p řekážku rozvoje jejich práce. Omezujícím faktorem v mnoha p řípadech nejsou ani tak zdroje, jako zajišt ění cash-flow v pr ůběhu roku, p ředevším v souvislosti s opožd ěnými platbami za administraci Fondu malých projekt ů a z toho pramenící nutnosti p ředfinancovávat tuto administraci. Některé euroregiony tuto situaci řeší nap ř. p řeklenovacím úv ěrem. Oproti tomu Slovenská republika p řeshrani ční spolupráci podporuje státní podporou již od roku 2000, tehdy obdrželo jednorázovou podporu 11 nov ě vzniklých

euroregionálních sdružení. Od roku 2001 dostávají slovenské euroregiony podporu na svoji činnost každoro čně, v ětší část je ur čená na konkrétní projekt, menší část na režii euroregionu. I slovenské euroregiony mají velké potíže s p ředfinancováním, proto je pro n ě tato státní podpora formou dotace tak d ůležitá, jelikož je proplácena systémem zálohové platby. Od 90. let byla poskytována podpora česko-slovenské p řeshrani ční spolupráce prost řednictvím p ředvstupního nástroje Phare, části CBC. Po vstupu České republiky do Evropské unie byl tento program transformován do iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA Česká republika – Slovenská republika 2004 – 2006. V sou časném programovacím období 2007 – 2013 je podpora poskytována prost řednictvím Opera čního programu p řeshrani ční spolupráce Česká republika – Slovenská republika. Financování euroregionu Beskydy je zajišt ěno členskými p řísp ěvky, dotacemi, dary, p říjmy z jiné činnosti, a ze speciálních fond ů. Výše p řísp ěvku na jednoho obyvatele je 2.50,- Kč, ro čně tedy činí celkem asi 410 000,- Kč. Euroregion Beskydy je sou částí Moravskoslezského kraje, který se ale na financování žádnou dotací nepodílí. Zdrojem dotací či jiných forem výhod je pro region Beskydy tak p ředevším město Frýdek-Místek a komer ční a projektová činnost. Ur čité omezené prost ředky euroregion získává za správu a administraci česko-polského Fondu mikroprojekt ů, jež je placena Evropskou unií. Činnost euroregionu Bílé-Biele Karpaty je financovaná z prost ředk ů, které tvo ří: členské p řísp ěvky, dotace, granty, jiné prost ředky vzniklé z jeho činnosti / seminá ře, zápisné na konferencích/. Členské p řísp ěvky, které činí za rok kolem 120 000,- Kč, jsou zcela nedostate čným p říjmem. Na rozpo čtu euroregionu se podílí m ěsto Zlín, které přispívá na provoz sekretariátu a poskytuje finance na p ředfinancování n ěkterých projekt ů. Nejv ětší finan ční p řínos má euroregion za administraci Fondu mikroprojekt ů pro celou česko-slovenskou hranici. Euroregion Bílé-Biele Karpaty nemá spole čné financování a nemá ani spole čný ú čet. P řeshrani ční spolupráce je financována z projekt ů, které podávají jednotlivé národní části regionu Bílé Karpaty a regiónu Biele Karpaty. Finanční zdroje na české stran ě euroregionu Pomoraví jsou: vstupní poplatek ve výši 1,- Kč na obyvatele obce, ro ční poplatek 1,- Kč na obyvatele obce, což je celkem necelých 700 000,- Kč, mezinárodní fondy, granty, dobrovolné dary a podpory mezinárodních projekt ů a další p řísp ěvky. Regionální rozvojová agentura, která

vykonává faktickou činnost pro euroregion, dostává část členských p řísp ěvk ů. Nejvíce finan čních prost ředk ů na p řeshrani ční spolupráci získává z pozice administrátora česko- rakouského Fondu mikroprojektů. Na česko-slovenském p říhrani čí Fond mikroprojektů pro roky 2007 – 2013 navazuje na spolupráci p řeshrani čních subjektů a sou časn ě vychází ze zkušenosti předchozího období 2004 – 2006. Výkon Správy Fondu je decentralizován p římo v příhrani čním regionu – byli ustanoveni Správci Fondu. Na české stran ě je to region Bílé Karpaty, na slovenské stran ě je to Tren čínský samosprávný kraj. Z Fondu jsou financovány menší akce, které jsou založeny na bázi regionálních pot řeb a mají evidentní p řeshrani ční dopad. Mikroprojekty jsou zam ěř eny p ředevším na oblast rozvoje mezilidských p řeshrani čních vztah ů, spole čenských, osv ětových a kulturních aktivit. Podporovány jsou mikroprojekty zam ěř ené na zlepšení infrastruktury daného území, p ředevším z oblasti m ěstské a turistické vybavenosti s příhrani čním dopadem. Pokud porovnáme financování vybraných euroregion ů, Beskydy a Bílé-Biele Karpaty dostávají dotace na provoz od m ěsta /Frýdek-Místek a Zlín/, euroregion Pomoraví žádnou podporu z krajské úrovn ě nedostává. Problémem českých částí euroregion ů na česko-slovenské hranici je jejich podfinancování nutící organizace k v ětšímu zam ěř ení na poradenskou činnost. Tato situace by byla řešitelná po vzoru slovenské strany, a to finan ční podporou ze strany české vlády.

6.5 Zam ěř ení činnosti a cíle euroregion ů Na česko-slovenské hranici existují velmi silné spole čenské a hospodá řské vazby, které mají dlouhou tradici, a to i p řesto, že tyto vazby utrp ěly rozd ělením republik v roce 1993. Jedním z d ůvod ů je skute čnost, že tato hranice není limitována jazykovou bariérou a také to, že tradi ční aktivity Čech ů a Slovák ů si jsou p řirozen ě blízké. Od vstupu republik do Evropské unie se tyto vazby obnovují, upev ňují a získávají novou kvalitu. Na obou stranách hranice existuje velké množství spole čenských, kulturních a um ěleckých aktivit a akcí, kdy v jejich rozšiřování brání jak nedostate čné finanční prost ředky, tak i nevyhovující technická vybavenost infrastruktury. Podporou těchto aktivit se upev ňují nejen tradice, ale zvyšuje se i atraktivita regionu v oblasti cestovního ruchu, dochází k rozvoji pracovních p říležitostí s tím spojených.

Vzhledem k existenci jednoho Fondu mikroprojekt ů pro česko-slovenskou hranici by se dalo p ředpokládat, že vztahy mezi porovnávanými euroregiony budou na podobné úrovni, ale realita je jiná. Vztahy mezi euroregionem Beskydy a Bílé-Biele Karpaty jsou vřelé a úzce spolupracují. S euroregionem Pomoraví, který je v česko-slovenské přeshrani ční spolupráci velmi málo aktivní, mají zbylé dva euroregiony vztahy více mén ě nulové. Euroregiony všeobecn ě podporují rozvoj p řeshrani ční spolupráce. Všechny t ři euroregiony na česko-slovenské hranici se zam ěř ují na implementaci Fondu malých projekt ů v rámci program ů p řeshrani ční spolupráce /tedy na podporu mezilidských vztah ů/, jednozna čně nej čast ější je spolupráce v oblasti cestovního ruchu a kultury. Rozsah činnosti euroregion ů je teoreticky velmi široký, jejich aktivity jsou však omezeny p ředevším finan čními prost ředky, které mají k dispozici. Financování činnosti euroregion ů p ředstavuje pravd ěpodobn ě nejv ětší p řekážku rozvoje jejich práce. Opera ční program P řeshrani ční spolupráce Česká republika-Slovenská republika je ur čen pro české kraje Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský, ze slovenské strany jde o kraje Tren čínský, Trnavský a Žilinský. Obsahuje 3 prioritní osy: • podpora sociokulturního a hospodá řského rozvoje přeshrani čního regionu a spolupráce, • rozvoj dostupnosti přeshrani čního území a životního prost ředí, • technická pomoc. V období 2007 – 2013 jsou v rámci programu rozvoje česko-slovenského přeshrani čního území podporované pouze spole čné projekty, do kterých jsou zapojeni partne ři z obou stran hranice a projekt musí mít jasný p řeshrani ční dopad. Projekty musí dále zahrnovat p říjemce z obou zemí, kte ří spolupracují dv ěma z t ěchto zp ůsob ů: spole čná p říprava, spole čné provád ění, spole čné využívání pracovník ů a spole čné financování. Podpora je poskytovaná formou nenávratné finan ční pomoci.

Silné a slabé stránky české strany česko-slovenských euroregion ů:

Obecná charakteristika: • + výhodná geografická poloha ve st ředu Evropy, • + rozmanitost venkovské krajiny, • - velký po čet malých vesnic,

• - v n ěkterých oblastech dochází ke stárnutí obyvatelstva, • - velké části p říhrani čního regionu jsou z hlediska dostupnosti okrajovými regiony.

Životní prost ředí: • + vysoký podíl chrán ěného území, národní parky, r ůznorodé p řírodní bohatství, • + výskyt zdroj ů minerálních vod a lé čivých pramen ů, • + p řeshrani ční projekty mezi chrán ěnými oblastmi, • - nedostate čná protipovod ňová ochrana, • - trvalé zne čišt ění životního prost ředí v severní části česko-slovenské hranice, • - vlivem zvyšování dostupnosti území dochází k nár ůstu hluku a koncentraci výfukových plyn ů.

Cestovní ruch: • + dostupná a pestrá nabídka turistických atraktivit, • + bohaté kulturní a historické d ědictví, • + atraktivní láze ňská a rekrea ční místa, • + velké množství zna čených turistických tras a cyklotras, • + p říležitost pro vytvo ření míst p řeshrani čního setkávání, • - nízká kvalita a rozsah služeb cestovního ruchu, • - malý podíl zam ěstnanosti v cestovním ruchu, • - nedostatek parkovacích míst, • - jazyková bariéra – netýká se turist ů ze Slovenské republiky, • - konkurence cestovního ruchu ze zahrani čí, • - neudržování krajiny, devastace památek.

Dopravní a technická infrastruktura: • + výhodná poloha území pro mezinárodní dopravu, • + velká hustota dopravních sítí, • + mezinárodní letišt ě v Brn ě, • + vysoká hustota cyklotras, • - špatný technický stav komunikací,

• - nedostate čné finan ční zdroje na údržbu komunikací, • - zaostávající technická infrastruktura na venkov ě.

Euroregion Beskydy má výborné přírodní, kulturní, ekonomické a sociální předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Potenciál regionu v oblasti cestovního ruchu však není dostate čně využíván. Spole čným problémem vývoje cestovního ruchu na obou stranách hranice je pokles domácích návšt ěvníků. Tato tendence je výrazn ější na slovenské stran ě. Nej čast ějšími zahrani čními návšt ěvníky na obou stranách hranice regionu jsou hlavn ě turisté ze sousední zem ě, tzn., že se zvyšuje podíl českých a slovenských turist ů v p říhrani čním území. Velkým problémem cestovního ruchu na obou stranách hranice je nízká efektivnost nabízených služeb. Nejedná se ani tak o po čet ubytovacích za řízení, ale p ředevším o jejich kvalitu. P řevládají hotely nižších kategorií, penziony, turistické ubytovny a kempy. Práv ě kvalita ubytovacích za řízení často odrazuje návšt ěvníky z jiných zemí, kte ří ve velké konkurenci rad ěji zvolí pětihv ězdi čkové hotely v sousedním Rakousku. Dlouhodobým problémem je také velmi málo rozvinutý marketing. Podpora na česko-slovenské hranici v oblasti cestovního ruchu by se tedy m ěla zam ěř it p ředevším na: • budování p řeshrani čních turistických informa čních center a kancelá ří, • vytvá ření a propojování p řeshrani čních informa čních systém ů cestovního ruchu, • rezerva ční systém cestovního ruchu, • budování a modernizace p řeshrani ční infrastruktury podporující turistické služby. Na obou stranách hranice se koná velké množství folklórních a lidových slavností. Na české stran ě pat ří mezi nejvýznamn ější Mezinárodní festival ve Strážnici, Jízda král ů ve Vl čnov ě, na slovenské stran ě Folklórní festival na Myjave, nebo Festival ľudovej hudby v Habovke. Ke spole čným setkáním dochází také na vinobraní nebo hodech. Velký rozvoj zaznamenává cykloturistika. V porovnání s ostatními regiony má přeshrani ční region ur čitý náskok v budování zna čení cyklotras /zejména množství, délka a jejich propojení se sousedním Polskem a Rakouskem/. Od za čátku 90. let minulého století v region ě dochází k poklesu zne čiš ťování ovzduší. Velkým problémem na obou stranách hranice je čistota povrchových vod, časté

záplavy zp ůsobené nedostatečnou protipovod ňovou ochranou na řekách Dyje, Morava a Váh. Podíl obyvatelstva zásobovaných pitnou vodou z ve řejných vodovod ů a podíl napojení obyvatelstva na kanalizaci je na české stran ě vyšší oproti slovenské části, kde je nejhorší situace v Žilinském kraji. Na české i slovenské stran ě jsou ekonomiky vysoce energeticky náro čné, dochází tak ke zvyšování pot řeby energetických dodávek z obnovitelných zdroj ů. V tomto případ ě je na tom slovenská strana podstatn ě lépe v d ůsledku vyššího podílu energie z vody. Cílem euroregionu Beskydy je rozvoj cestovního ruchu, podpora budování přeshrani ční infrastruktury související zejména s rozvojem cestovního ruchu, podpora spolupráce institucí /škol, neziskových organizací, obcí a m ěst/ a další činnosti vyplývající z povahy sdružení, které p ůsobí v česko-polsko-slovenském p říhrani čí. Vhodné p řírodní podmínky p ředur čují euroregion Beskydy k provozování p ěší turistiky a cykloturistiky. Je zde vyzna čeno velké množství p ěších tras a cyklotras. Dopl ňkové služby pro cykloturistiku jsou však nedostate čné, v regionu se nachází velmi málo cykloprodejen a p ůjčoven kol. Mezi významné projekty financované z Fondu mikroprojekt ů v posledních letech pat ří: • Cezhrani čný turizmus v euroregióne Beskydy 5/2009 – 10/2010 • 10 let euroregionu Beskydy 3/2010 – 11/2010 • Kouzlo pohádky ve d řevě zakleté 4/2010 – 10/2010 • Putování za tradicí a krásou Beskyd 12/2010 – 8/2011 • Učíme se u soused ů na Slovensku 4/2011 – 11/2011 41 Cíle, které jsou obsaženy v zakládající smlouv ě euroregionu Beskydy byly co se týká p řeshrani ční spolupráce, velmi ambiciózní, viz kapitola 3.5. V sou časné dob ě je rejst řík p řeshrani ční spolupráce omezený podobn ě jako po celou dobu fungování euroregionu – tedy na oblast kultury, cestovního ruchu a sportovní vým ěny. P říčiny lze hledat v nedostate čném právním statutu a rozpo čtové nedostate čnosti jednotlivých částí. Základ p řeshrani ční spolupráce tak spo čívá v m ěkkých aktivitách, p ředevším pak v oblasti cestovního ruchu. Euroregion se snaží prezentovat celé území Beskyd jako celek.

41 http://www.parlamentnilisty.cz/profily/otazka.aspx?id=10764 [2013-01-30] 45

Spolupráce na české a slovenské stran ě euroregionu Bílé-Biele Karpaty si vydobyla v oblasti regionálního rozvoje své trvalé místo. Bezesporu je velkým motivem fungování i možnost využití podpory p řeshrani ční spolupráce z finan čních zdroj ů Evropské unie. Jedná se o velmi podobné regiony, což ur čuje i sm ěry přeshrani ční spolupráce v euroregionu. Jednou z oblastí s výraznými p řínosy je rozvoj sklá řské tradice, rozvoj cestovního ruchu, budování a údržba cyklotras. Ke stávajícím aktivitám by se v budoucnu m ěly p řipojit i další, zam ěř ené na ochranu krajiny a p řírody Bílých Karpat a s tím spojeného rozvoje venkova. M ělo by dojít k rozvoji živností, malého a st ředního podnikání, vycházejícího ze specifických podmínek v podhorských a horských oblastech. Pro úsp ěšnou krajinotvorbu v euroregionu je také t řeba přizp ůsobit zem ědělství a lesní hospodá řství. Euroregion Bílé-Bile Karpaty je nejsiln ějším z euroregion ů na česko-slovenské hranici. Je to dáno jednak geograficky, kdy území euroregionu protíná 48 % délky hranice mezi ČR a SR a jednak sv ěř ením administrace česko-slovenského Fondu mikroprojekt ů. Jako jediný ze zkoumaných euroregion ů po řádá setkání pracovních skupin u kulatých stol ů. Za nosný program rozvoje p řeshrani ční spolupráce v euroregionu Bílé-Biele Karpaty, který reaguje na pr ůmyslovou tradici, je považován Vitrum pro futrum – euroregion skla. V letech 2003 – 2006 došlo v rámci programu k vydání 6000 ks materiál ů o sklá řském řemesle v českém a slovenském jazyce, dále k vydání dvou propaga čních materiál ů o programu Vitrum pro futrum. Dále se jednalo o projekty zam ěř ené na vzd ělávání, nap říklad Bielokarpatké konference. Tren číanská regionálna rozvojová agentúra nabízí možnost pomoci p ři výb ěru vhodného kandidáta partnerské obce z České republiky. Toto zprost ředkování funguje díky realizovanému projektu Cesta ku Bielokapratko-beskydským partnerstvám. Tento projekt byl realizován v rámci programu INTERREG IIIA ve spolupráci s přeshrani čním partnerem z České republiky Sdružení TRITIA T řinec. Mezi přeshrani ční projekty uskute čněné díky tomuto projektu pat ří r ůzné kulturní akce /Život v podhradí, Zahrajme si spole čně, S písní a tancem, Country sedlo/, sportovní akce/ Spole čně pro budoucnost fotbalu, Mládež senior ům, senio ři mládeži, Cyklostezka Be čva-Vlára-Váh/, akce podporující životní prost ředí / Čistá obec/ a akce pro d ěti /d ětský tábor/.

V rámci Opera čního programu p řeshrani ční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007 – 2013 vznikl projekt Konkurenceschopné česko-slovenské zem ědělství, který si klade za cíl vytvo řit podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti česko-slovenského hospodá řství. 42 K slabým stránkám euroregionu pat ří nedostate čná kooperace uvnit ř regionu a nevýrazná propagace. Velkým nedostatkem euroregionu Pomoraví je, že českou stranu zastupuje Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy, které nemá vlastní aparát a funkci sekretariátu vykonává Regionální rozvojová agentura. Česká ani slovenská strana nemá oproti stran ě rakouské skoro žádné finan ční zázemí. Dalším problémem je, že členy Sdružení obcí a měst jižní Moravy jsou obce všech okres ů Jihomoravského kraje. Obce, které se nacházejí v okresech dále vzdálených od hranic, se do p řeshrani ční spolupráce nezapojují bu ď v ůbec, nebo jen velmi málo, což platí i pro samotný kraj. Na území Jihomoravského kraje jsou realizovány „malé projekty“, p řevážn ě zam ěř ené na kulturní, um ělecké a sportovní akce. Velkým potenciálem pro cestovní ruch euroregionu Pomoraví je vina řství a vinná turistika, protože jižní Morava, západní Slovensko a Weinviertel jsou nejv ětší vina řské regiony ve st řední Evrop ě. Euroregion Pomoraví má ze zkoumaných euroregion ů nejhorší vztahy se zahrani čními partnery v rámci euroregionu. Slovenská strana o spolupráci s českou stranou nemá velký zájem a její vztahy s rakouskou stranou jsou poznamenané vzájemnou ned ůvěrou a antipatiemi. Dochází tak vícemén ě pouze ke spolupráci mezi českou a rakouskou stranou, což je v p římém rozporu s tím, co bylo plánované v pr ůběhu procesu ustanovování euroregionu. Spolupráce tak probíhá p ředevším na velmi neformální úrovni s absencí jakékoliv dlouhodobé koncepce, navíc tak výlu čně mezi českou a rakouskou stranou. Z výše uvedeného vyplývá, že proklamované cíle nejsou skoro v ůbec napl ňovány, p řípadn ě jen ve velmi omezené mí ře.

42 http://www.cszemedelstvi.eu/?page=o-projektu [2013-01-30] 47

ZÁV ĚR

Tato práce se zamýšlí nad významem a funkcí vzniku euroregion ů v České republice a posuzuje výhody, které samotné zakládání euroregion ů p řináší. Cílem bakalá řské práce bylo zhodnotit finan ční stránku rozvoje euroregion ů, jejich institucionální a organiza ční zajišt ění, právní rámec, organiza ční strukturu a napl ňování vyty čených cíl ů. Přeshrani ční spolupráce vznikla za ú čelem odstran ění nevýhod plynoucích z periferní polohy p říhrani čních region ů. Všechny tyto regiony se vyzna čují stejnými nedostatky, jako je slabé osídlení, nedostate čné vybavení technickou, dopravní a sociální infrastrukturou, vyšší mírou nezam ěstnanosti, nižším hospodá řským r ůstem. První projekty p řeshrani ční spolupráce na území České republiky za čaly vznikat po čátkem 90. let. Od roku 1991 postupn ě vzniklo 13 euroregion ů. Pokrývají p řes polovinu území České republiky, krom ě hlavního m ěsta Prahy a St ředo českého kraje, i když i tento kraj se snaží získat dotace z fond ů Evropské unie v rámci euroregionální spolupráce, zasahující do všech našich kraj ů. Spolupráce periferního p říhrani čního regionu se stejným regionem na území sousedního státu je pro tato území velkou p říležitostí, jak upevnit stávající vztahy a vybudovat nové vazby v návaznosti na regionální rozvoj. Tuto p říležitost sdílí také Česká a Slovenská republika, dv ě zem ě, které historicky v nedávné dob ě, tvo řily jeden stát. Obecné poznatky o fungování a činnosti region ů jsem ov ěř ila na konkrétním případu česko-slovenské spolupráce, přičemž jsem akcentovala shody a rozdíly mezi vybranými euroregiony. Česko-slovenské euroregiony Beskydy, Bílé-Biele Karpaty a Pomoraví jsem si vybrala za ú čelem komparace z toho d ůvodu, Slovenská republika je z historického, sociálního, ekonomického a geografického hlediska nejbližším sousedem České republiky. Na česko-slovenské hranici byl v roce 1999 jako první založen euroregion Pomoraví, v roce následujícím euroregion Beskydy a euroregion Bílé-Biele Karpaty. Všechny euroregiony na česko-slovenské hranici jsou seskupením zájmových sdružení právnických osob se spole čnými cíly, s funk čně totožnými institucemi na národní úrovni a částe čnou úrovní nadnárodní v podob ě nejvyššího řídícího orgánu

ur čujícího dlouhodobé cíle organizace. Ani jeden z euroregion ů nemá právní subjektivitu, krom ě slovenské části euroregionu Bílé-Biele Karpaty. Euroregion Pomoraví není ani registrovaným zájmovým sdružením právnických osob, v praxi se ztotož ňuje se Sdružením obcí a m ěst jižní Moravy. To, že euroregiony nejsou právními subjekty, znamená ur čité omezení pro další vývoj, a to p ředevším z hlediska hlubší integrace jednotlivých částí a omezené spolupráce. Euroregiony nemají totožnou organiza ční strukturu, ale komparace odhalila, že některé orgány se liší názvy, nicmén ě jejich zam ěř ení a funkce jsou podobné. Každý euroregion si ve své národní části vytvá ří své vlastní orgány, které se od ostatních více či mén ě odlišují. Každá národní část euroregionu má sv ůj nejvyšší orgán, dozor čí radu, nebo revizní komisi a sekretariát. P ři zakládání všech t ří zkoumaných euroregion ů byly založeny pracovní skupiny, které jsou však pln ě funk ční pouze u euroregionu Bílé-Biele Karpaty, kde velmi dob ře fungují díky finan ční podpo ře slovenské části a dochází také k pravidelným setkáním u kulatých stol ů. Vytvo řené pracovní skupiny u euroregionu Beskydy byly velmi brzy po založení z finan čních d ůvod ů zrušeny. V sou časné dob ě se vytvá řejí alternativní pracovní skupiny pouze ad hoc v p řípad ě spole čných projekt ů euroregionu. Pracovní skupiny u euroregionu Pomoraví jsou zcela nefunk ční. Mezi spole čné jevy všech t ří euroregion ů pat ří nízké rozpo čty, problémy s předfinancováním vlastních projekt ů. To pak nutí euroregiony fungovat částe čně komer čně a poskytovat poradenské a projektové služby žadatel ům o evropské dotace. Financování činnosti euroregionu p ředstavuje tak nejv ětší p řekážku rozvoje jejich práce. Omezujícím faktorem v mnoha p řípadech nejsou ani tak zdroje, jako zajišt ění cash-flow v pr ůběhu roku, p ředevším v souvislosti s opožd ěnými platbami za administraci Fondu malých projekt ů a z toho pramenící nutnosti p ředfinancovávat tuto administraci. N ěkteré euroregiony tuto situaci řeší nap ř. p řeklenovacím úv ěrem. Pro fungování euroregionu Beskydy a Bílé-Biele Karpaty jsou z finan čního hlediska zásadní m ěsta Frýdek-Místek a Zlín. Finan ční podpora od kraj ů je velmi nízká, u euroregionu Pomoraví je nulová. Všechny zkoumané euroregiony dostávají finan ční p řísp ěvek od Evropské unie za administraci Fondu mikroprojekt ů v rámci Opera čního programu p řeshrani ční spolupráce, euroregion Beskydy za administraci česko-polského a euroregion Pomoraví

česko-rakouského Fondu mikroprojekt ů. Administraci pro česko-slovenské p říhrani čí vykonává euroregion Bílé-Biele Karpaty Vzhledem k obdobným cíl ům a zam ěř ení činnosti porovnávaných euroregion ů by se dalo p ředpokládat, že vztahy mezi nimi budou na podobné úrovni, ale realita je jiná. Vztahy mezi euroregionem Beskydy a Bílé-Biele Karpaty jsou v řelé a úzce spolupracují. S euroregionem Pomoraví, který je v česko-slovenské p řeshrani ční spolupráci tém ěř neaktivní, zbylé dva euroregiony tém ěř nekomunikují. K tomu, aby byla p řeshrani ční spolupráce co možná nejefektivn ější, je zapot řebí neustálý rozvoj a tvorba nových projekt ů. P ři tomto rozvoji je t řeba se zam ěř it jak na velké investi ční projekty, tak klást d ůraz i na tzv. Mikroprojekty. Ty většinou v ěrn ěji kopírují požadavky a p řání samotných obyvatel euroregionu, jejichž sou činnost a spokojenost je ve vztahu k dalšímu rozvoji euroregionu velmi významná. Přes velkolep ě stanovené cíle všech t ří euroregion ů se aktivity omezují p ředevším na oblast cestovního ruchu a kultury. Nejvíce uskute čněných projekt ů se týká r ůzných kulturních či sportovních akcí, pouze malé procento projekt ů podporuje spolupráci v jiných oborech. Přestože se většina uskute čněných projekt ů týká cestovního ruchu, jsou práv ě v této oblasti velké nedostatky. Podpora p řeshrani ční spolupráce by se m ěla zam ěř it především na zlepšování kvality infrastruktury cestovního ruchu, kvality služeb, podpory tvorby nových produkt ů cestovního ruchu. Dle mého názoru p řeshrani ční spolupráce na česko-slovenské hranici není pln ě využita a jsou zde zna čné rezervy. Rovn ěž si nelze nepovšimnout neskrývané snahy všech euroregion ů získávat dotace od Evropské unie. Takto získané finan ční prostředky by m ěly být použity na projekty zahrnující v ětší území, ne jen oblast n ěkolika obcí, či kraj ů.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura

DO ČKAL, V. a kol. Přeshrani ční spolupráce na východních hranicích České republiky. Růžový oblá ček a hrana reality. . První vydání. Brno. : Masarykova universita v Brn ě, 2005. ISBN 80-210-3751-2. NETOLICKÝ, V. Euroregiony. První vydání. Praha Vysoká škola finan ční a správní, o.p.s., v edici EUPRESS, 2007. ISBN 987-80-86754-78-9. KADE ŘÁBKOVÁ J. Úvod do regionálních v ěd a ve řejné správy. Codex Bohemia Praha, 1998. ISBN 80-85963-69-8. JE ŘÁBEK Milan, DOKOUPIL J, HAVLÍ ČEK T a kol. České pohrani čí – Bariéra nebo prostor zprost ředkování. Praha Academia, 2004. ISBN 80-200-1051-3. PEKOVÁ, Jitka; Význam p říhrani ční spolupráce v rámci euroregion ů v kontextu regionální a strukturální politiky. In Euroregiony, státní správa a samospráva. Brno: Ústav geoniky AV ČR, 2005. 855 s. ISBN 80-86407-08-X.

Prameny (právní a jiné dokumenty)

Sd ělení Ministerstva zahraničních v ěcí č. 94/2000 Sb. m. s., o p řijetí Evropské rámcové úmluvy o p řeshrani ční spolupráci mezi územními spole čenstvími nebo ú řady. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. prosince 2005 o úloze euroregion ů v rozvoji regionální politiky. Cesta do Evropské unie – základní dokumenty evropské regionální politiky, MMR, Praha 1997 Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích, ve zn ění pozd ějších p ředpis ů. Zakladatelská smlouva Euroregionu Bíle-Biele Karpaty Fond mikroprojekt ů česko-slovenského p říhrani čí, P říru čka pro žadatele, 09/12 Cíl 3 – Evropská územní spolupráce, Opera ční program p řeshrani ční spolupráce Česká republika-Slovenská republika, stru čný pr ůvodce, 2007

Jiné dokumenty

VYSTR ČILOVÁ, Patricia. Vývoj, zm ěny a celková analýza euroregion ů v ČR: bakalá řská práce, Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 69 s. MICHL, Petr. Česko-slovenské euroregiony jako platformy p řeshrani ční spolupráce: diplomová práce, Masarykova univerzita v Brn ě, 2009. 90 s. KAFKOVÁ, Ivana, Euroregiony a p řeshrani ční spolupráce: diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 142 s. ARNEROVÁ, Zuzana, Zhodnocení p ůsobení euroregionu Pomoraví v rámci Jihomoravského kraje, bakalá řská práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2010. 49s. TROCHTOVÁ, Kate řina, Perspektivy dalšího rozvoje Euroregionu Bílé-Biele Karpaty, diplomová práce, Masarykova univerzita, 2006, 79 s.

Internetové zdroje

Euroregion Beskydy. [online] cit. [2013-01-28] Dostupný z WWW: http//www.risy.cz/cs/turisticke-ri/beskydy-cz/beskydy-bez hranic- bez

Beuchmarkingová analýza. [online] cit. [2013-01-28] Dostupný z WWW: http://www.ern.cz/analyza/ern_cz/cz/index.php?D=11

Projekty euroregionu Beskydy. [online] cit. [2013-01-20] Dostupný z WWW: http:// www.regionbeskydy.cz-region-beskydy.sk/27-realizace- projekty

Euroregion Bílé-Biele Karpaty, zakladatelská smlouva. [online] cit. [2013-01-18] Dostupný z WWW: http://www.kekonom.sk/podnikanie/euroregiony/zakladatelska- smlouva-euroregionu-bile-biele-karpaty/

Region Bílé Karpaty p ředm ět činnosti, cíle. [online] cit. [2013-01-18] Dostupný z WWW: http://www.regionbilekarpaty.cz/onas.html

Euroregion Bílé-Biele Karpaty, projekty. [online] cit. [2013-01-18] Dostupný z WWW: http://www.erbbk.sk/main.php?r=3&s=33

Euroregion Bílé-Biele Karpaty, projekty. [online] cit. [2013-01-18] Dostupný z WWW: http://www.ohkhodonin.cz/projekty/preshranicni-spoluprace-sr-cr/

Euroregion Bílé-Biele Karpaty, projekty. [online] cit. [2013-01-18] Dostupný z WWW: http://www.erbbk.sk/main.php?r=2&s=24&w=17

Dohoda o vytvo ření p říhrani čního sdružení Euroregion Pomoraví. [online] cit. [2013-01-22] Dostupný z WWW: http://www.somjm.cz/euroregion-pomoravi/

Orgány Sdružení obcí a m ěst jižní Moravy. [online] cit. [2013-01-25] Dostupný z WWW: http://www.somjm.cz/organy/

Projekt D ěti bez hranic. [online] cit. [2013-01-23] Dostupný z WWW: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?Id=25376

Projekt Dob ří sousedé 1. [online] cit. [2013-01-23] Dostupný z WWW: http://www.rrajm.cz/dobri-sousede

Projekt EUREGIO tour.net. [online] cit. [2013-01-23] Dostupný z WWW: http://www.euregio-weinviertel.eu/cz/projekty/euregio-tournet.html

Projekt EUREGIO city. net. [online] cit. [2013-01-23] Dostupný z WWW: http://www.euregio-weinviertel.eu/cz/projekty/cz-euregio- citynet.html

Projekt Chrán ěná území. [online] cit. [2013-01-24] http://www.rrajm.cz/chranena-uzemi

Parlamentní listy, financované projekty. [online] cit. [2013-01-30] http://www.parlamentnilisty.cz/profily/otazka.aspx?id=10764

Projekt Konkurenceschopné česko-slovenské hospodá řství. [online] cit. [2013-01-30] Dostupný z WWW: http://www.cszemedelstvi.eu/?page=o-projektu

SEZNAM TABULEK A OBRÁZK Ů

Obrázek 1: Mapa euroregion ů 12 Tabulka 1: Seznam euroregion ů v ČR s vyzna čením po čtu obyvatel a rozlohy 13 Tabulka 2: Modelová organiza ční struktura euroregion ů 14 Obrázek 2: Mapa české části euroregionu Beskydy 16 Obrázek 3: Mapa české části euroregionu Bílé Karpaty 22 Obrázek 4: Mapa české části euroregionu Pomoraví 28 Tabulka 3: Komparované euroregiony, rozloha, po čtu obyvatel a rozlohy 37

SEZNAM P ŘÍLOH

Příloha A: Tabulka euroregion ů v ČR s vyzna čením doby vzniku, partner ů a sídla Příloha B: Seznam a stru čná charakteristika euroregion ů v ČR

PŘÍLOHY

Příloha A: Tabulka euroregion ů v ČR s vyzna čením doby vzniku, partner ů a sídla

Název euroregionu Datum vzniku Partne ři Sídlo v ČR Německo, Česká Elbe/Labe 24.6.1992 Ústí nad Labem republika Krušnoho ří / Erzgebirge / Německo, Česká 18.12.1992 Most Rudawy republika Německo, Česká Egrensis 3.2.1993 Cheb republika Šumava / Bayerischer Wald - Německo, Rakousko, 20.9.1993 Klatovy Böhmerwald Česká republika Rakousko, Česká Silva-Nortica 28.5.2002 Jind řich ův Hradec republika Pomoraví / Weinviertel - Rakousko, Slovensko, Zahorie / Weinviertel - 23.6.1999 Brno Česká republika Südmähren - Westslowakei Slovensko, Česká Bílé Karpaty / Biele Karpaty 30.7.2000 Zlín republika Slovensko, Polsko, Česká Beskydy / Beskidy 9.6.2000 Frýdek - Místek republika Těšínské Slezsko / Śląsk 22.4.1998 Slovensko, Polsko Český T ěšín Cieszy ński

Silesia 20.9.1998 Polsko, Česká republika Opava

Prad ěd / Pradziad 2.7.1997 Polsko, Česká republika Vrbno pod Prad ědem

Glacensis 5.12.1996 Polsko, Česká republika Rychnov n.Kn ěžnou

Polsko, N ěmecko, Česká Nisa / Neisse / Nysa 21.12.1991 Liberec republika

Zpracováno autorem

Příloha B: Seznam a stru čná charakteristika euroregion ů v ČR

Euroregion Nisa

Neisse / Nysa Datum vzniku: 21.12.1991 Partnerské státy: Polsko, N ěmecko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Česká Lípa, D ěč ín, Liberec, Mladá Boleslav, Jablonec nad Nisou, Semily Rozloha: 2 713,5 km² Sídlo v České republice: Liberec Po čet obcí: 145 Po čet m ěst: 40

Po čet obyvatel: 448 105 (k 31.12.2007)

Euroregion Bílé Karpaty

Biele Karpaty Datum vzniku: 30.07.2000 Partnerské státy: Slovensko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Hodonín, Krom ěř íž, Uherské Hradišt ě, Vsetín, Zlín Rozloha: 2 236 km² Sídlo v České republice: Zlín Po čet obcí: 149 Po čet m ěst: 21

Po čet obyvatel: 354 738 (k 31.12.2007)

Euroregion Egrensis

Datum vzniku: 03.02.1993 Partnerské státy: Německo, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Plze ň – sever, Tachov Rozloha: 1 642,8 km² Sídlo v České republice: Cheb Po čet obcí: 47 Po čet m ěst: 23

Po čet obyvatel: 234 582 (k 31.12.2007)

Euroregion Glacensis

Datum vzniku: 05.12.1996 Partnerské státy: Polsko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Hradec Králové, Jeseník, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kn ěžnou, Semily, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Trutnov Rozloha: 1 836,3 km² Sídlo v České republice: Rychnov nad Kn ěžnou Po čet obcí: 102 Po čet m ěst: 37

Po čet obyvatel: 276 409 (k 31.12.2007)

Euroregion Silva-Nortica

Datum vzniku: 28.05.2002 Partnerské státy: Rakousko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: České Bud ějovice, Písek, Jind řich ův Hradec, Tábor Rozloha: 1 692,9 km² Sídlo v České republice: Jind řich ův Hradec Po čet obcí: 40 Po čet m ěst: 17

Po čet obyvatel: 261 164 (k 31.12.2007)

Euroregion Beskydy

Beskidy Datum vzniku: 09.06.2000 Partnerské státy: Slovensko, Polsko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Frýdek – Místek, Karviná, N ový Ji čín Rozloha: 948,5 km² Sídlo v České republice: Frýdek – Místek Po čet obcí: 61 Po čet m ěst: 5

Po čet obyvatel: 164 467 (k 31.12.2007)

Euroregion Prad ěd

Pradziad

Datum vzniku: 02.07.1997 Partnerské státy: Polsko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Bruntál, Jeseník Rozloha: 1 895,2 km² Sídlo v České republice: Vrbno pod Prad ědem Po čet obcí: 74 Po čet m ěst: 10

Po čet obyvatel: 131 583 (k 31.12.2007)

Euroregion Silesia

Datum vzniku: 20.09.1998 Partnerské státy: Polsko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Bruntál, Nový Ji čín, Opava Rozloha: 1 074,3 km² Sídlo v České republice: Opava Po čet obcí: 56 Po čet m ěst: 12

Po čet obyvatel: 222 992 (k 31.12.2007)

Euroregion T ěšínské Slezsko

Śląsk Cieszy ński

Datum vzniku: 22.04.1998 Partnerské státy: Slovensko, Polsko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Karviná, Frýdek - Místek Rozloha: 763,2 km² Sídlo v České republice: Český T ěšín Po čet obcí: 41 Po čet m ěst: 9

Po čet obyvatel: 351 277 (k 31.12.2007)

Euroregion Šumava

Bayerischer Wald - Böhmerwald

Datum vzniku: 02.09.1993 Partnerské státy: Německo, Rakousko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Český Krumlov, Domažlice, Klatovy, Prachatice Rozloha: 3 678,1 km² Sídlo v České republice: Klatovy Po čet obcí: 124 Po čet m ěst: 19

Po čet obyvatel: 182 466 (k 31.12.2007)

Euroregion Labe Elbe

Datum vzniku: 24.06.1992 Partnerské státy: Německo, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Děč ín, Litom ěř ice, Teplice, Ústí nad Labem Rozloha: 1 558,1 km² Sídlo v České republice: Ústí nad Labem Po čet obcí: 92 Po čet m ěst: 25

Po čet obyvatel: 374 554 (k 31.12.2007)

Euroregion Krušnoho ří

Erzgebirge / Rudawy

Datum vzniku: 18.12.1992 Partnerské státy: Německo, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Chomutov, Litom ěř ice, Louny, Most, Teplice Rozloha: 1 531,9 km² Sídlo v České republice: Most Po čet obcí: 76 Po čet m ěst: 16

Po čet obyvatel: 298 568 (k 31.12.2007)

Euroregion Pomoraví Weinviertel – Zahorie Weinviertel - Südmähren - Westslowakei

Datum vzniku: 23.06.1999 Partnerské státy: Rakousko, Slovensko, Česká republika Okresy v České republice, tvo řící euroregion: Blansko, B řeclav, Brno, Hodonín, Vyškov, Brno – venkov, Znojmo Rozloha: 1 745,4 km² Sídlo v České republice: Brno Po čet obcí: 77 Po čet měst: 28

Po čet obyvatel: 672 019 (k 31.12.2007)

Zdroj: http://www.ern.cz/analyza/ern_cz/cz/?D=6 (05.02.2013), http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/1372-05 (11.02.2013)

Záznam o bakalá řské práci

Jméno a p říjmení bakalá ře: Jind řiška Ko řínková Název práce CZ: Výzkum a funkce euroregion ů a jejich hodnocení Název práce EN: Meaning and Function of the Euroregions and their Evaluation Studijní program: Regionální rozvoj Obor: Regionální rozvoj Rok obhajoby: 2013 Po čet stran/Po čet p říloh: 55/2 Vedoucí práce: Ing. Václav Kupka CSc. Anotace CZ: Tato práce se zabývá problematikou euroregion ů, vysv ětluje d ůvody p řeshrani ční spolupráce mezi jednotlivými regiony a dále podstatu a smysl euroregion ů. Popisuje vznik a vývoj euroregion ů v Evrop ě a v České republice, právní rámec jejich existence, finan ční zajišt ění, organiza ční strukturu a stanovené cíle. Zabývá se komparací t ří vybraných euroregion ů ležících na česko-slovenském pomezí, a to z hlediska historie vzniku, právního statutu, financování a zam ěř ení činnosti. V záv ěru se zamýšlí nad efektivitou a smyslem existence euroregion ů. Anotace EN: This bachelor’s thesis deals with the theme of Euroregions. It explains reasons for the cross-border cooperation among individual regions and furthermore the essence and the meaning of Euroregions. It describes constitution and development of Euroregions in Europe and in the Czech Republic, legal frame of their existence, financial arrangement, organizational structure, and set objectives. It deals with the comparison of three chosen Euroregions located in the Czech and Slovak borderland, namely from the point of view of history of constitution, legal statute, financing and focus of activities. In the end there is located the reflection of the effectivity and the meaning of existence of Euroregions. Klí čová slova CZ: region, p řeshrani ční spolupráce, euroregion, fondy, dotace, Evropská unie Klí čová slova EN: region, cross-border cooperation, Euroregion, funds, subventions, European Union Místo uložení: Vysoká škola regionálního rozvoje, Žalanského 68/54 Praha6 Signatura