Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

SOU BORNA KVETENA CESKEHO ÜTVARU TRETIHORNIHO.

NAPSAL

Ph. Cand. B. BRABENEC, ASSISTENT ßOIANICKEHO ODDELENI MUSEA KRÄL. CESKEHO.

GAST II.

S VELICE CETNYMI VYKRESY.

ARCHIV PRO PRIRODOVEDECKE PROZKOUMÄNI CECH. (DIL XIV. ClS. 6.)

PRAHA, V KOMMISSI KNlIIKÜPECTVi FU. l'ilVNÄCE. — TISKEM DRA ED. GREGEA A SYNA. 1Ö09. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

F "f f —

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

I i

Moraceae. (Pokracovänf.)

Ficus Hercules Ettingsb.

Obr.,106., fig. 6.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" L, pag. 74., tab. XXL, fig. 1.

Listy jsou dlouze fapikate, kozovitö, velikö (asi 3 1-4 cm dloubö), kopiiiatö, na dolejäku k fapiku pozvolna zü2enö.

Obr. 106. a Ficus populina Heer. List rest. (Zmenseno.) — 5 Ficus Hercules EU. Zlomek list ", skut. vel. — c Ficus hutschlinica EU. Zlomek list. (Skut. vel.) (a die Heera; h, c die EUiugsh.)

Hlavni nerv silny ; druhofade nervy vyniklö, nestejne dloub^, sblizenö, nej- Castöji obloukovitä. 10* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 146

Druboi-ade nervy v dolejäi öästi cepele vynikajl ve velice ostrycb ülilech,

V ostatiiich Cästech cepele vybihaji v ühlech mön6 ostrych. Tfetifade neryy zkräcenö, Jen mfaty dobre znatelnö, v rüznycb üblech ostrych i tupych vynikajfci a v hrubö sitivo se rozblhajici'.

Od podobnöho Ficus lanceolata li§i se popsany drub svyini vyniklymi nervy basälnfmi a hlavne svou velikosU.

Naleziätö: Kuclin, lestivy lupek, vzäcnö; Bre'stany, plastick]^ jfl, hojnö.

Ficus kntschlinica Ettingsh.

Obr. 106., fig. c.

Kttingshausen : „Flora v. Bilin" I., pag. 68., tab. XX., fig. 8, 8b. Listy jsou kozovitt§, podlouhlö, velik6, celokrajnö; hlavnl nerv tlusty, z nö- hoi vybihaji v praväm ühlu velice Cetnö, sblizenö, soub62n6, tenkö nervy druho- rad6. Tfetifadö nervy, od druhofadych s t^ii rozeznatelnö, tvorf velice üzkä, po- dloublä poliöka.

Nalezistö : KucHn, lestivy lupek ; vzäcnö.

Ficus Lereschii Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 6S., tab. C, fig. 12. Engelhardt: „Die Tertiiirflora des Jesuitengrabens" pag. 27. (323.) tab. 5.

(XII.) fig. 14, Listy jsou srddite ellipticnö, celokrajne, pötinervä, na basi nestejnostranuö a slabö vykrojenö. Nedaleko od base jsuu listy nejSiräi a pak se züiuji pozvoina ku spici. Stfedni hlavnf nerv jest mnohem silnöjäl ne2 druhö postrannf hlavni nsrvy, väechny hlavni nervy tdhnou se skoro az ku äpici listu. Nejbli^si sousedni dva nervy vybihaji ze stredniho nervu ve velice ostrych ühlecb. Druhofadö nervy krdtkö a netetaö, v mdnö ostrych ühlech vyblhajicf. Po dobä se velice F. populina, ale jest celokrajny. Nalezistö: Kundratec u Litoineric, ssavy luppek; vzäcnö.

Ficus Morloti Ung.

Unger: „Fossile Flora v. Sotzka" pag 34., tab. XII., fig. 1. Ettingshausen: „Flora v. Bilin" L, pag. 72.

Listy jsou ve!ik6, faplkatö (?), slabö koJovitö, podlouhl^, celokrajnö, na äpici zaokrouhlene, na povrchu velice hladkö. Hlavni nerv silny; druhofade nervy V m;Uo ostrych ühlech vybihajici jsou oddälen^, silne obloukovite, stfidavö.

Heerem popsany Ficus Morloti Ung. (Flora tert. Helv pag. 65., tab. LXXXII.

fig. 7 — 9 a tab. LXXXIII. fig. 1, 2, pova^uje Ettingshausen za n6jaky jiny druh rodu Ficus. Naleziätö: Kostomlaty, sladkovodul väpenec, ülomky. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

147

Ficiis multinervis Heer.

Obr. 107.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" I, pag. 68,tab. XX., fig. 5, 6, 6b.

Engelhanlt: „Tertiärpflanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge" pag. (64.)

404. tab. XI., fig. 8. Listy jsou kozovitö, elliptignö, nebo kopinate, celokrajnä, na dolejäku zuzenö, na konci dlouze pfiäpi- cat^lö ; hlavni nerv velice tiusty; druhofad^ nervy skoro V prav^m ühlu vybihajfci, velice cetne, huste sblizenö, soubeznö, jemn^, casto vstrlcne, pfi samöm obvodu Ce- pele listovö oblouökem navzäjem spojene. Mezi oblouC- kem spojenymi nervy byvajl jeäte nervy zkräcenö, na- vzäjem se nespojujfci.

Nalezi§te : Bfezno, plas-ticky jil; Kuclin, leätivy lupek; zfidka; Zitenice, sladkovodnl piskovec, dosti hojnö. Cernovice, Libotice u Zttce; Galgenberg u ValCe; Zdlezly,

Ficus populina Heer.

Obr. 106., fig. a.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 66., tab.

LXXXV. fig. 1—7; tab. LXXXVI. fig. 1-11.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" I., pag. 81, tab.

XXI. fig. 8-10.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengra- bens" pag. 27 (32.S) tab. 6. (XIII.) fig. 2.

Listy jsou dlouze fapikatö, srdöitö-elliptiöne, nebo srdcitö-kopinatö, zaäpicatelß, vroubkovanö-pilovit^, huste

teökovanö ; hlavni nervy jsou 3 az 5, prostfednl nejsil- nöjsf, postranni vyblhaj( v oström ühlu. Druhofadö nervy vynikaji takö v ostrych ühlech a tvofi znatelnö, Obr. 107. Ficus miiltinervis pozvoln^ oblouöky. Heer. List rest. bez spiee. (Die Ettingsh.) Heer popisuje listy rüzne velikosti a soudf, zc velikö listy jsou staräi z vötvf, malö pak listy, uejcasteji tfinervö, z konce vetvf

Bfezno, j(l lestivy Kundratec Nalezistö: plasticky ; Kuclin, lupek; u Lito raefic, ssavy lupek. Hojnö.

Ficus Büiuiniana Heer.

Obr. 108., fig. a.

Heer: .Flora tert. Helv." III., pag. 183., tab. CLII. fig. 11, 12.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" I. pag. 76. tab. XXII. fig. 5. — )

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

148

Listy jsou polokozovitö, leskle, vejcito-kopinatö, na dolejäku tupe zaokrouh- len^, ponökud nestejnostranne, tfinervö, ku pfetiu pozvolua zii^ene, ve spicku prota- zeue. Hlavui nerv stfedni jest siluy, z n6hoz vyblhaji obloukovit^, oddälenö, jemnä nervy druliofadö, na obvodu klicky tvofici. Postranul basälnf dva nervy hlavni jsou

jemuö, krätkä a spojuji se s nejblizäimi nervy druhohadyoii.

Listy byvajl dosti velkä, die Heera az 1572 '^'"• Naleziäte: Kostomlaty, sladkovodni väpenec; Kuclin, leätivy lupek; Bfezno,

plasticky jll. Zfidka.

Ficus Titaiium Ettingsb.

Obr. 108., fig. c.

FMingshausen: „Flora v. Bilin" L, pag. 77., tab. XXII, fig. 12. Engelhardt: Die Flora der über den Brankohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux". pag. (35.) 163., tab. 7. (X.), fig. 17.

(Jbr. 108. a Ficut Büminiana Ileer. List rest. — b Ficus Eeuxsii Ett List. Skut. 7el. — c Ficus Titamtm Ett. List. Skut. vel. (

Listy jsou fapikatö, polokozovite, vej6it6, celokrajnä, kii pfedu dlouze za- spicatelö, na dolejäku tupe zakoncenö, stejnostrannö, tfi az pötinerve, z nichz dva "

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

149 zevnöjSf jsou zkräcene a iiekdy üploö mizf; prostfedni basäliii uerv vynikly, rovny, ostatni postraDni basälul nervy skoro rovnt^, v ühlu velice ostrem vybihaji'ci, dosti siluö; druhofade nervy, poctem 4— 5 po obou stranäch, dosti oddäleue, uprostfed cepele listovö v ostrycli. u äpice skoro v pravych ühlech z hlavnlho nervu vyni- kajicf, obloukovitö. Tfetifade nervy znatelne, na vnitfnf stranö druhofadych nervü V ostrem, na vnöjsl strauö v tup6m ühlu vybihajici.

Naleziäte : Zahrusamj, vypäleny lupek, vzäcnö Zelenki/, sferosiderit, vzäcne Grasset. '

FiCTis Reussii Ettingsh.

Obr. 108.,, fig. b.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" I., pag. 79., tab. XXII., fig. 3, 4 7,10, (4 b). Listy jsou näpadnö dlouze fapikat^ ko^ovitö, elliptiCne, nebo vejöitopo- dlouhle, celokrajne, na dolejäku tupö. Hlavnich nervü jest 5, z nicliz prostfedni jest silny, vynikly, rovny, postrannl jsou tenke a Jen mälo obloukovite zahnute; n.ejzev- nejsi dva nervy jsou velice krätkö a skoro rovne ku okraji öepele se tiihnouci. — Druhofade nervy skoro v pravem ühlu vybihajici, obloukovitö a kliCky tvofici. Tfetifadö nervy vythäzeji v pravöm ühlu, rozvetvuji se navzäjem a pfechä- zeji V nepravidelaou, mnohobokou zilnatinu. Naleziste: Kostomlaiy, sladkovodnl väpenec, öetnö; Kuclin, lestivy lupek. Zfidka.

Ficus sagoriana Ettingsh.

Ettingshausen: Sagor, pag. 183., tab. 6., fig. 1, 2. Engelhärdt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth." pag. (26.) 298., tab. 6. (XV.), fig. 3. Listy jsou kozovite, dlouze fapikatö, podlouhle kopinatö, nebo siroce kopi- nate, ku spici i k dolejsku mälo züJene. Hlavni nerv jest silny, druhofadö nervy v ostrych ühlech vybihajici jsou sblizenö a spojuji se navzäjem s okrajem soubez- nymi oblouöky, sitivo nervov^ vybihä töz v ostrych ühlech. Naleziäte: Grasset, sladkovodnl piskovec, zfidka.

Ficus wetteravica Ettingsh.

Ettingshausen: „Wetterau" pag. 36, tab. II., fig. 1, 2, 6; tab. III., fig. 10;

„Sagor" I. pag. 30,, tab. VII., fig. 6, 7.

Mensel : „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz." 1. c. pag. 16. Synon: Ficus Daphnes. Ettingshausen: „Wetterau" pag. 38., tab. III., fig. 2, 3, 11. Listy jsou polokozovit^, dlouze fapikatö, vejöitö — ellipticnö neb podlouhle, ostfe neb dlouze zaäpicatölö, celokrajnö, na dolejäku sv6m tupö, zaokrouhienö, fidCeji jemne pfiSpiöatölö, 3—9 cm. dlouhö, 1-5—45 cm. sirokö. Nad basi vybihaji 3—5 nervü, hlavni (stfedui) nerv jest vynikly, rovny; postranni nervy jsou tenkö, tu a tarn ijonßkud vyuiklö. Druhofade nervy poCtem 4—8 vybihaji v ühlech Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

I5i

55 — 65", jsoii ohlouküvite, zprohybauö a tvofl oblouCky ; tretifadö nrrvy v mälo o>trycli ühlech vyuikajicf, sftivo tvofici.

Nalezistc : Suletice, lestivy lupek, zfidka.

Ficus tiliaefolia A. Br.

Obr. lOtl., tig. a, b.

Kttingshausen: „Flora v. Bilin", pag. SO., tab. XXV., fig. 4, 5, 10, vergr. 7.

Velmovsky: „Flora v. VrSovic b. Laun", pag. 28., tab. VI., fig. 1 — J. Engdliardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens", pag. 27. (323.), tab. 5. (XII.) fig. .3—6.

Engenlhardt : „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grassetb", img. (26.) 298., tab. 6. (XV.), fig 1-2.

Ol r. lOn. — a, h Ficus tiliaefolia A. Hr. a Dulejsi polovice listu 3 fapikom. (Ü\e Velen.); h Phnl sedici tetvifice na (Die Heera )

Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tufen Nordböhmens". Isis in Dresden 1891., pag. 6. Menzel: „Über die Flora der plastischen Tone von Preschen und Langaujezd

bei Bilin". Isis 11)03., pag. 16.

Listy jsou dlouze fapfkate, (faplk vjbiliä na spodai stranö öepele listove), äiroce srdöitö, nebo podlouhle vejCitö, na dolejäku bud! stejnostrannö, nebo nej-

casteji nestejnostrannö, u pfedu dvou i tfllalocnö, pii öem^ stfednf lalok jest vötsfm nei dva sousednl laloky, nebo jednoduch^, zaokrouhlenö, nebo krätce pH- äpicatfl^, celokrajnö, nebo roztrousene vlnovit6 zubatö. rilavnich nervü basälnich

lest 3—7, velice tlustych, rovnyuli, z nichä postranni jsou na konci obloukovite Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at I 151

zahuuty. Druhofadö nervy silnö, ponekud obloukovitö, cetnymi klickami iiavzäjem spojene. Sitivo öetnö, na druhofadö uervy kolmo postavenö. Plod jest skoro kulovity, krätce stopkaty; öasto jsou na povrchu tohoto plodii znatelnö mal6 düliöky, jichz pfiöinou jsou asi mala semena plod vy- plnujici.

Nalezi§te: Brezno, piasticky jil; zfidka ; Bfestany a Dlouhy Uj(2d; Vrsoviee u Loun, vypälene lupky, dosti hojne; Kumhatec u Litomöfic, ssavy lupek ; casto; Holy KluJc, zfidka; Jorddnüv Jez, Chlum, Jägerhütte u Libverdy, tufy, Cetnö; Grasset u Falknova, sladkov. pfskovec; Libedice u Zatce; Zelenky, vypäleny jÜ; Viletnäv dül, lupky; Petipsy, Cetuö; Galgenberg u Valce; tiuletice, diatom. bfidlice.

Ficus traehelodes Uug.

Unger: „Gen. et spee. , foss." pag. 413.

Unger: „Sylloge plantarum fossilium". I., pag. 15., tab. VI, fig. 7, 8.

Ettirigshausen: „Flora v. Bilin". I., pag. 72., tab. XXL, fig. 12. Listy jsou dlouze fapikate, celokrajnö, ellipticnö, poloko^ovite; hlavni nerv tlusty, druhofadö nervy tenkö, jednoduchö, oddälenö, ponökud obloukovitö.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lupek; Brezno, piasticky jil; zfidka.

Ficus tnincata Heer.

Obr. 110., fig. c.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 183. tab. CLII., fig 15.

Velenovsky: „Flora v. Vräovic b. Laun". pag. 29. tab. VI. fig. 5. B. Brdbenec: „0 novöm nalezisti tfetihornfch rostlin ve spodnira päsmu vrstev zateckych", pag. 18.

Listy jsou trojhranne vejöite, na dolejsku uestejnostrannö a zäroveii i nej-

sirSi, ku pfedu v dlouhou äpici ziizene, celokrajne, bucT pevnö az kozovitö. Hlavni nerv neni pfilis silny, skoro rovny, ku §pici züzeny. Po obou stranäch hlavniho nervu vyuikaji skoro pärovite jeste daläi basälni nervy, kter^J jsou teze slly jako uervy druhofade. Dolejäi druhofade nervy vynikajl v ostrych ühlech, kdezto nervy hofejsi V tupych ühlech, nejsou rovne a rozvötvuji se na konci v klicky, jei obloukovite se navzäjem spojuji. Tfetifade nervy odbihaji kolmo od nervü druho- fadych a podobnö zase nervy ctvrteho fädu dopadaji kolmo na nervy tfetifadö,

tvofice velice hustou, z polygonälnlch poliCek sestävajici sif. Naleziste: Vrsoviee u Loun, vypäleny lupek; Holedec u Mecholup, piasticky

jil, zfidka.

Ficus vulcanica Ettingsh.

Obr. 110., fig. a.

Ettingshausen : „Flora v. Bilin" I., pag. 74., tab. XXI., fig. 11.

Listy jsou fapikatö, s fapikem dosti silnyiu, na povrciiu velice huste, jerane teckovanö, polokozovite, opak vejcite-ellipticnö, zaSpicatelö, na dolejäku zaokrouh- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 152 len6, na obvodu celokrajnö. Hlavni nerv dosti tlusty, ku äpici znateloe se züzujicf. Druhofad6 iiervy jsou obloukovit6, jemiie, skoio v pravem ühlu vyiiikajlcl, sm^reiu

übr. HO.—o Ficus vulcanica Ett. List rest. — b Ficus Urani Ett. List reat. — c Ficus truncata Heer. Pekny list. Skut. vel. (a, h die Ettiiigah., c die Vclea.) k basi jsou zkracenö, stlacenö a vyhfhaji v ostr^m ühlu. Tfetifade nervy velice jeuine, zfidka zuatelnö a v ostrych übledi vyuiklö.

Diuli tento je podobny F. Braunii Heer, kteryz se lf§i oddälen6jsfnii nervy pfi basi, V ostfejSfch ühlech vynikajicinii a tfetifadymi nervy v tupejäich ühlech odbihajlclmi. NaleziStß: Kuvlin, leätivy lupek, zHdka.

Ficus Urani Ettingsh.

Obr. 110., tig. b.

Ettingshausen: „Flora v. Biiia" I., pag. 75., tab. XXL, fig. 5. Listy jsou fapikatö, polokozovitö, vejöito-elliptiönö, celokrajne, na dolejäku ptitupö, trinerv6. Hlavni nerv pevny, postranni nervy basälnl v ostrych ühlech vy- blhajfci; druliofade nervy pou^kud obloukovitö, v mälo ostrych ühlech vynikajici; tretii'adö nervy cetnö, sblizeaö, kteröz vystupuji po obou stranäch nervü druho- radych v ostrych ühlech. Sitivo jest hustö a objfmä ozdobnä polfcka tvaru vejeitöho az ellipticnöho. Naleziäte: KucUn, leätivy lupek, zfidka. — i

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

153

Conoceiihaloideae.

Cecropia Heerii Ettingsh.

Obr. HL, flg. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" I., pag. 82., tab. XXYII. ; XXVIII fig. 7. Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth" pag. (27.) 299., tab. 2 (XI.), fig. 33., tab. 7 (XVI.), fig. 3.

Obr. 111. a Cecropia Heerii YAX. Necely list, zmenäeno. — h Cecropia europaea Ett. Lalocnaty list. Skuteö. vel. [a, b die Ettingsh.)

Listy jsou ätltovitö, celokrajnö, okrouhle; hlavnich nervü az 9, vyniklych stfedni silnejäi ; druhofade nervy obloukovitö, v ostrych ühlech vybihaji'cl, pf okraji cepele listove klicky tvorlci. Tfetifade nervy vynikajl v pravöm ühlu a spojuji se navzäjem.

Nalezistö: Bfesno, plasticky jfl; Grasset u Falknova, sladkov. piskovec Petipsy.

Cecropia europaea Ettingsh.

Obr. 111., fig. h.

Ettingshausen: „Tert. Flora v, Bilin" I. pag. 82,, tab. XXVIIL, fig. 1, 2. Menzel: „Über die Flora der plastischen Tone von Preschen und Lang- aujezd bei Bilin." Isis 1903, pag. 16. Listy jsou rapikat^, srdcite-polokrubovite, dlanite dölene, 5— 71aloöne, s laloky tvaru vejciteho, neb podlouhlöho. Hlavnich nervü jest 7 —9, z nich^ pro- atfedni jest trochu silnejSl, postranni vybihaji v ühlech velice ostrych; druhofadö ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

:54 nervy pon^kud zprohybanö, v ostrych üLlech vystupajicf, öasto vidliönate delen»^ tfetifadf^ nervy vyuikaji z dnihofadych v pravöm i'ihlu a spojuji se iiavzäjem. Druhu tomuto podobd se z nyni iijfcich v troiiicke Ameiice Cecropia pal- mata Willd.

NaleziSt6: Biezm, jfl, zffdka; Bfesfawj a Dlouhy Ujeed.

P r t e a c 8 a e.

Persoouia firina Heer.

B. Biabenec: „0 nov6iu naleziäti tfetihornich rostlin ve spodnfm päsmu vrstev zateckych", pag. 14. List jest vejCity, bez fapiku, na dolejSkii hodne züieny, uprostfed cepele nejgiräi, na predaim konci zaokiouhleny. Nerv stredni jest dosti silny, z nöhoz nad basl na obö strany vynikaji blizko sebe dva nervy druhofadö, kteröz se tähnou ku

äpicce üstu a zasc se zfejme rozvetvujf; prvni nerv spojuje se s vetvi druhöho nervu, kteryz pak v oblouku zabihä do krätkeho blize äpiCky leifclho tfetiho nervu druhofail^ho.

Naleziäte: Holedec u Möcliolup, plasticky jil, tri listy.

Pereoonia laiirina Heer.

Heer: „Die tertiäre Flora der Schweiz" II., pag. 95., tab. XCVII., fig. 25-28. Menzel: Über die Flora der plastischen Tone von Preschen und Langaujezd". Isis 1903, pag. 16. Listy jsoii pfisedlö, polokozovitö, ellipticnö, ku spodu velice zü^enö a pro- tählö; u pfedu tup6 zaokrouhlenö, neb krätkou §pic( opatren^, üpln§ ceiokrajnö. HIavni nerv jest na basi siluy, ku Spiel ale pozvolna se züzujfcf. Druhotadö nervy vybihaji ve velice ostrych ühlech, nejvyse dva z nich byvaji skoro vstricnö, ostatnf jsou pak stfidavä; dolejäl tähnou se daleko ku pfedu, spojuji se jako ostatnf nervy navziijein oblouckovite a znatelne se rozvötvnji.

Podobä se velice druhu tirma Heer, od nehoz liSl se tfm, ze jest jemnejäi a na dolejSku vfce züzeny. Persoonia laiirina Fers. (= P. ferruginea Smith) jest nyni zijfcf druh V Nov^m Jiznlm Walesu, od nöhoz tfeba tento druh zkamenöly odiiäovati. NaIeziStfi: Bfestany a Dlouhy Üjezd.

Persoouia Dapbiies Ett.

Ettingshausen : „Proteac. d. Vorwelt" pag. 718., tab. I., fig. 6, 7. 1 „ „Flora V. Häring" pag. 50. tab. XIV., fig. — 4.

Unger: „Sylloge pl. foss." I., pag. 10., tab. VII., fig. 7, 8. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abhdig. „Lotos" 1898 pag.

95. tab. IX. fig. 32—35. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

155.

Listy jsou poflloulile-kosoctverecnö, celokrajne, pon6kud kozovitä, s velice krätkym faplkem; hiavnf nerv jemny, az do spicky listu se tähuouci ; druhofadö nervy vybfhajf ve velice ostrycb ühlecb, jsou jemne, pfi okraji listu se roz- vetvujlcl. Peckovice jest bobulovitä, opak vejcitä, velice mala (asi 4'3 mm dlouhä), se stopkoa krätkou, a vytrvaly'm zobanem, nitovitym, as tfikräte deläim peckovice,

korunkou opatfenym ; peckovice jest jednopouzdrä a jednosemennä.

Podobnö nyni ziji'cf druby: Persoonia hirsu'a Peis., a P. lucida R. Br. z Australie.

Naleziätö: Berand, nezffdka, plody ; Pochlovice, bfidliönaty j(l, zfidka.

Persoonia radobojana Ung.

Unger: „Sylloge plant, foss " I., pag. 19., tab., VII. fig. 1,2.

„ „Flora von Radoboj" pag. 142 tab. IV. fig. 2. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. Lotos 1898 , pag. 95., tab. IX., fig. 38. Peckovice jest bobulovitä, tvaru elliptidaäho, 4"3— 6.5 mm dlouhä, se zoba- nem vytrvalym, nitovitym, dvakräte deläfm peckovice, korunkou

opatfenym ; pecka jest pravdöpodbbnö dvoupouzdrä a dvöma se- meny opatfenä.

Unger porovnävä tento druh s plody cetnych druhu nyni zijicfch, zvlä§t6 pak s Persoonia acerosa Sieber, z Port

Jacksonu a hlavnö s P. laurina (.Pers.) Smith, z Australie.

NaleziStö: Berand, jeden plod.

Protea bilinica Ettingsh.

Obr. 112.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 14., tab.

XXXV., fig. 1.

Listy jsou fapfkatä, polokozovitö, podlouhle klfnovite, celokrajnö, se sirokym hlavnim nervem, vyniklym, rovnym, ku spiel zü^enym; nervy druhofade jsou tenke zprohybanö, v üblu 25—35° vyblbajfcf, ku kraji vidliönatä; nervy tfetifadö vybfhajl v tup6m nebo praväm ühlu ze strany zevnejsi nervü druho- radych a tvofi volnö sftivo.

Tömito znaky podobä se velice tento otisk nökterym druliöm jihoafrickym z rodu 'a lisf se teuto otisk od Protea bili- listü podobnych, je^ Ettingshausen popsal z leätiveho lupku (Ibr. Il2. nica Eit. Zlomek list. kuJ'l(nsk6ho pode jmönem Ardisia Harpyarum. Skut. vel. (Die Et-

Naleziste: Bfezno, plasticky jil ; ß/eifany, plasticky jil. tiiigsb.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

156

Grevillea grandis Ettingsh.

Obr. 113.. fig. a.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag

15. tali. XXXV. fig. 8.

Listy jsoii dlouze fapfkatö, öt4rkovate-kopinat6, 10— 14 cm dloubö, kozovit^, lirube zubatö, se zuby

stejnoinörnymi, oddälenymi, ostrymi ; hlavnl nerv jest

tlusty, nervy druhofadö chybf.

List tento porovnävä Ettingshausen s nynl 21-

jfcim druhem longifoUa R. Bi'. z Novo Hollandie.

NaleziStfi: Kuclin, leätivy lupek.

Grevillea haerin^iana Ettingsh.

Engelhardt: „Tert.iiirpflanzen aus dem Leitme-

ritzer Mittelgebirge" pag. (43.) 383., tab. VI., fig. 9-11. Obr 1 13. — o. Grevtlleti grandis Ett. List. — b. bohemica Listy jsou koÄovitö, cärkovitö, nebo cärkovite- EU. List. (Die Ettingsh.) kopinatö, celokrajnö, ostre za§piöatel6, na dolejSku ku krätköinu fapfku züzenö, krätce rapikatö, nebo

pfisedlö. Hlavnl nerv silny ; druhofadö nervy oddälenö, velice jemnö, jednodiichö nebo vidliCnate d61en6, ve velice ostrych ühlech vybfhajlci.

Naleziätö: Holy Kluk; casteji.

Grevillea Jaccardi Heer.

Engelhardt :„ Die Flora der über den Brannkohleu befindl. Tertiärschichten

von Dux"". pag. (41.) 169., tab. 4. (VIL), fig. 36

Engelhardt: „Über die Uyprisschiefer Nordböhmens". Isis in Dresden 1879.,

pag. 141., tab. VIL, fig. 27.

Listy jsou cärkovitö, celokrajn6, za§picat§l^, pfisedlö; hla\Tii nerv mocn;^, postranni nervy znatelnö vybihajf v ostrych ühlech a jsou vidlicnatö delenö.

Ni\sledkem äpatnöjäiho zachoväni nenl mo^no (die Engelh.) pfesnö urciti, zda list jfm nalezeny u Krottensee patfl druhu tomuto.

Nalezigtö : Krottensee, cyprisovö lupky, zlomek listu ; Ledvice, lupky zfidka. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

161

Anadeuia liguitiim Ettingsh.

Obr. 114., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". IL, pag. 14„ tab. XXXV., fig. 2.

Listy jsou ko^ovitö, opakvejöitä, stffhanö lalocDatö, s laloky vejcitymi, pfi-

tupymi, se stfednim vötsfm, klfnovitym ; hlavni nerv jest z base vynikly a nervy po- stranni vybiliajf ve velice ostrych ühlech.

Tento zkamenely list porovnävä Ettingshausen s nyni zijfdini rody Anadetiia heterophylla R. Brown a Anadenia illicifolia R. Brown z Novöho Zelandu. Naleziäte: Zabrusany, vypäleny lupek.

Hakea macroptera Ett.

Ettingshausen: „Sagor." I., pag. 40,, tab. X., fig. 12, 18. Menzel: „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz." pag. 18, tab. II. fig. 5.

Listy jsou stfidavö, fapikat^, ponökud kozovit^ ; druhofadö nervy jsou tenkö, tfetifade nervy vybihaji skoro v pravöm ühlu.

Semena jsou tvaru ellipticnöho, s kfidly tence blanitymi, siroce vejcitymi, k dolejäku ponekud züzenymi, na spici zaokrouhlenymi, beznervymi. Naleziste: Suletice, leätivy lupek, zfi'dka.

Hakea bohemica Ettingsb.

Obr. 113., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 15., tab. XXXV., fig. .3. Listy jsou tuhö, kozovitä, podlouhle elliptiönö nebo kopinatö, jemnö, ostnitö zubatä, na dolejäku züzenö; hlavni nerv jest vynikly, rovny; nervy druhofadö nezfeteinö.

Druh tento jest podoben druhu Hakea Gaudini Heer „Tertiärfl. IL, pag. 96., tab. 98, fig. 18., avsak druh nä§ niä sirsi list, men§f a vfce sblfzenejäl zuby. Ha- kea lanceolata Web. Tertiärf. d. niederrhein. Braunkoblenformation, liäi se cärkovite kopinatymi a zaspicatelymi listy. Naleziätö: Kostomlaty, sladkovodni väpenec; Bfe'stany, plasticky jü; Kuclin, lestivy lupek.

Hakea Gaudini Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 96., tab. XCVIIL, fig. 18. Engelhardt: „Die Tertiärflora von Berand." Abb. Lotos 1898., pag. 96., tab.

IX., fig. 40.

Listy jsou pevnö, kozovitö, üzce-kopinat6, s okrajem ostnitö zubatym, se zuby uialynii, nedaleko od sehe stojfcimi. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 158

Eugelhardt uvädi jakozto podobny nyui iijici druh : Hakea florida R. Br z Australie. Naleziäte; Berand, vzäcne.

Lambertia tertiana Engelb.

Engelhardt : „Über die Cyprisschiefer Nordböhmeus und ihre pflaazlichen

Einscblüsse" pag. 141., tab. VII., fig, 28. (Sitzb. Isis 1879.)

List jest koi^ovity, cdrkovitö kopinaty, celokrajny ; hlavni nerv jest silny, ku spici jeuom mdlo ziiieny jeinnö nervy druhoiadtJ ühlech nebo ; vybihajf v pravych skoro pravych, jsou vidliCnatö dölenö a vötevnatö; jestö jemiiejsf nervy tfetifadö vyl)Ihaj( V pravöm ühlu.

Tento drub porovndval I^ngelhardt s nyn( zijicim druhem Lambertiafloribunäa

H. B. S. z Australie a .sbledal, ze oba druhy tyto liplne spolu souhlasi. Naleziätö: Krottensec, cyprisov^ bKdlice, ztidka.

Embotbriuni leptospermou Ett.

Engelhardt: »Die Tertiaerflora des Jesuitengrabens" pag. 35. (3.31), tab. G.

(XIII.), fig. 8. Syu: Embothrites leptospermos Ett. KHdla semen jsou 3—5 mm dlouhd, zaokrouhlenöellipticnil, pfitupd, na dolejäku pon6kud stabend, fi—8 velice jeinnyiui, probnutyuii, jednoducbynii neb rozvftvenymi nervy opatfend.

Nale/iätö : Kundratec u Litoniöfic, ssavy lupek.

Eiubotbrium microspermum Heer.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora des Jesuitengrabens" pag. 35. (331), tab. 6.

(XIII.), fig. .5, 6. Semena jsou 5 — 7 mm dlouhd, kHdly opatfend; kfidia jsou podlouhle pro- ta^enä.

Nalezistö : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Eiubotbrium saliciinim Heer.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora des Jesuitengrabens", pag. 36. (332), tab. G.

(XIII ), fig. 24, 25. Listy jsou kopinati^, na dolejsku pozvolna v fapfk züzenö, u pfedu tupö zakoncen6; stfedof nerv silny, ku äpici se ztrdcejfci, druhofad^ nervy jsou co nejvfce jemnö, jen tu a tarn zrelelne a v ostr6m ühlu ku spiel lisUi suififujlci. Geld cepcl listovd jest protkdna pravidelne velice jeninym sitlveui. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

159

Plody se svraskalou skofäpkou jsou stopkatö; se stopkou veiice tlustou, dfevnatou, oddöleny jsou od stopky pficnou cärkovitou partil a jsou tvaru krätce vejciteho. Semena jsou vejöitä, jemnym kozovitym kridlem bez nervatury opatfenä.

Semena tohoto druhu rozeznävaji se od semea rodu Acer ti'm, ze jsou veiice mala, jemnym a beznervym kfldlem opatrenä.

Listy, plody i semena die Heera souhlasf s novozelandskym druhem Em- bothrinm salignum R. Br., s nlmz tento zkamen§ly druh porovnävä. Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, jen semena; Holy Kluh.

Embothriiim sotzkianum üng.

Engelhardt : „Die Tertiaerflora des Jesuitengrabeas" pag. 35. (3ol), tab. 6.

(XIII.), fig. 3.

Syn : Emhothrites sotzkianus Ung. Semena jsou zaokrouhlenä, smacklä, kfidly opatfenä; kfldla jsou jemn^ ko- iovitd, ua konci tupe zakouCenä, s okraji spolu rovnoböznymi. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Einbothriles cuncatus Ettingsh.

Obr. 114., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. lö., tab. XXXV., fig. LS. Semena mala, podlouhlä, s kridlem 4 —5 mm dlouhym, zaokrouhlene-kllno- vitym; kffdlem problhaji veiice öetnö, tenouCk^, jednoduchö nebo i vidiicnate de- leue nervy.

Naleziste : Kuclin, lestivy lupek.

Lomatia Heei'i Engelhardt.

Engelhardt : „Tertiaerpflanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge" pag. (43)

383, tab. III., fig. 14. Listy jsou kozovitö, kopinatö, na okraji öepele listovö jemne zoubkovanö hlavni nerv je silny; druhofadö nervy jemnö, jednak jednoduche, jednak vidlicuate döleuö, dosti huste, na okraji navzäjem spojene; sftivo uervov^ jest veiice jemn6 a tvofi jemnou ^ilnatinu. Engelhai'dt uvädl druh tento jako .stfedni typ me'.i L. horealis Heer a L. latior Heer. Naleziäte: Holy Kluk.

Lomatia Pseiidoilex Ung.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora des Jesnitengrabens" pag. 3G. (332), tab. 8 fXV.), fig. 19. Ph. Cand. ß. Brabenec; Souborna kvetena. 11 — —;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

IßO

ziizenö, faplkat^, s vel- Listy jsou ko^ovitö, podlouhlö, ku §pici i ku spoilu kyroi a nastfazenymi zuby; zuby jsou oddiilenö, ostfe zaspiöatelö. Stiednf nerv je.

Banksia liaeriiigiana Ettingsh.

Obr. 114., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 16., tab. XXXV., fig. 16, 17. EngelhanU: „Tertiaerpflanzen aus dem Leitm. Mittelgebirge" pag. (42) 382. tab. VI. fig. 6, 7. Menzel: „Über die Flora der plastischen Tone von Preschen

und Langaujezd bei Bilin " Isis 1903. pag. 76. Listy jsou kopinatö nebo cärkovito kopinat^, poloko^ovitä, na dolejäku v fapik ziizenö, na

okraji ostfe , pilovitö zubate hiavnf nerv jest zfetelny, nervy druhofadö tenouCke, v ühlu 65 80 stupnü vybihajici, obloukovitö, a2 skoro ku kraji öepele dosa- hujfci.

haeringiana'E.it. Zlomek list. Obr. 114. — a. Die Ettingshausena Ize tento h. c. li. lonylfolia Ktt. Dva zlomky list. — d. Embo- fossilnf druh porovnati s nyni Ihiitei cnnealiis Ett. SemenO. — e. Anadenia linyni'.um 2ij[cf Banksia collina R, Brown Ett. List, {a—e die Ettiagha.) z Novöho Zelandu.

Naleziste ; Kuclin, legtivy lupek; Biezno, plasticky jil; vzdcnö; Hohj Kluk. Bfesfany a Dlouliy Üjezd.

Bauksia lougifolia Ettingsh.

Obr. 114., fig. b, c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" II., pag. 15., tab. XXXV., fig. 11, 12. Engelhardt: Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mitteigeb. Lotos 1896. pag. 150. Syn.: Myrica longifolia Ung. Listy jsou pevn^, kozovitö, üzce Cärkovite, na dolejsku v fapik zii2en6, na okraji oddälene zoubkovane; hlavni nerv jest zfetelny, a^ do äpickylistu vybfhajtcf; nervy druhofadö tenouckö, v pravöm ühlu vynikajfcf. List jest opatfen sftivem.

Ettingshausen porovnavä listy tyto zkamenöl^ s nyni zijicim druhein Bank- sia spinulosa R. Brown z Nov^ho Zelandu. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

161

Naleziäte: Kuclin, lestivy lupek; Holy Kluh, zfidka. Krottensee, cyprisovö

lupky, dosti hojne; Bfestany, plasticky jil. Suletice, leätivy lupek, zfidka.

Bauksia cuueifolia Heer.

Heer: „Flora, tert. Helv." IL, pag. 98., tab. XCVIL, fig. 36. Engclhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 95.

tab. IX., fig. 57. Listy jsou kozovitö, pevnö, krätce fapikatö, na dolejiku k fapiku znatelne ziizene, klinovite, u predu znacn^, tupe zaokroublenö, tupö, celokrajnö. Hlavni nerv jest velice silny, az do §pi6ky listu vyblhajicf; druhofadt§ nervy jsou velice jemne, jednoduchö, spolu souböznö, a pH okraji obloucky s okrajem cepele skoro soubö^- nymi mezi sebou spojenö. Sitivo jest pravidelnö a vicebokö. Podobnym nyni ziji'clm druhem jest Banhsia intergrifolia R. Br. z Australie. Naleziätö: Berand, vzäcne.

Bauksia Deikeana Heer.

Heer: „Flora tert. Helv" IL, pag. 98., tab. XCVIL, fig. 38-43. Engelhardt: „Flora von Göhren". pag. 27.

Engelhardt : „Die Tertiaerflora von Berand", pag. 96., tab. IX., fig. 56. Listy jsou pevnö, kozovite, ponekud pHsedlö, na dolejsku k fapiku pozvolna züzenö, opak vejcitö neb opak vejcitö-podlouhlö, na spici zaokrouhlenö, tup6, na obvodu sv6m celokrajnö. Hlavni nerv jest velice silny, zvlääte na basi, a^ do äpiCky

listu vyblhajlcl, druliofadö nervy nejsou zädn6 znatelnö; sitivo jest velice jemnö a pravidelne. Nalezi§tö: Berand, vzäcnö

Dryandra bilinica Ettingsh.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 17. Listy jsou kozovitö, 4— 6 cm dloubö, 3—4 mm sirok^, dlouze kopinatö, pfi-

§picat§n6, stfldavö pefenolalocnatä, s laloky tupymi ; hlavni nerv zfetelny a vynikly, druhofadö nervy nezfetelne.

NaleziStä : Kostomlaty, sladkovodnf väpenec.

Dryandra Brongniartii Ettingsh.

Obr. 116., fig. g.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 16. Syn: Dryandra Schranhü Heer. „Flora tert. Helv." IL, pag. 96., tab. XCVIIL,

fig. 20. 11* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

162

Listy jsou koJovitö, cdrkovitö uebo cärkovite-kopinatö, priäpicatelö, ua do- lejjku V fapik züzeue, stfidavö pefenodilnö, s likrajky jemne pfiostrenymi tvaru tfihrannöho ueb polokosnlkovit6ho, v uich^ tähnou se 2—4 nervy; uervy druho- fade jsou velice teiiouckö a vynikaji v ülilech 65 —80 stupüü. Listy tyto srovnävä Ettingshausen s nyni zijfcfui rodem Dryamlra formosa R. Brown. List tohoto druhu fossilulho upouiinä v innohöra na nöktere formy druhu

Myrica acutüoha Stbg. sp. a sice obraz 74. fig. b, d. Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek.

Dryaudroides banksiaefolia Heer.*)

Obr. 116., fig. a—c.

Heer: „Flora tert. Helv." IL pag. 102. tab. c. fig. 3—10. Engelhardt: „Beiträge zur Palaeontologie des bölini. Mittelgeb." Lotos 1896., l)ag. 149. Menzel: „Über die Flora der plast. Tone." Isis 1903, pag. 15.

Syu. : Myrica banJcsiaefolia Ung. Dryandroiäes angustifolia Ung. Banksia Ungeri Ettingsh. Listy jsou dosti dlouze fapikatö, pevnö, kozovitö, cärkovitö nebo ßdrkovite kopinat6, na celöm okraji ostfe pilovit^, na obou koncich zaspiüatel^. Hlavni nerv zfeteliiy; druhofadc uervy skoro v pravem ülilu vybihajici jsou öetn^, sbli^ene, jednoduch^, tenou5k(5, spolu soub6zn6, obloakovitö, Jako uejblizäi pfibuzne z nynf 2ijfclch (na Novöra Zelandö) oznacil Ettings hausen rody : Banksia atieniiata R. Brown, B. littoralis R. Brown a j. v. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Suletice, leätivy lupek, zfidka, Brekfany, plasticky jil, sferosiderit; Krottensee; Kinsperk, Kaolin, leätivy lupek. —

Dryandroides acuininata Heer.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora des Jesuitengrabens " pag. 20. (316.), tab. 2.

(IX.), fig. 9. Engelhardt: „üie Flora der über den Brankolilen befind]. Tertiärschichten

von Dux." pag. (1^5.) 153., tab. 3. (VI.), fig. 13. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgeb." Lotos 1896., pag. 13.

Syn. : Myrica acuininata Unger.

*) K. A. Ziltcl ve spise sv^m „Handbui^h der Palaeoutologie" II. pag. G61 poukazuje

k tomu, ze nelze doaud s jistotou rozhodnouti kam by se mely velice podobne listy techto druhö

zaraditi ; zarazeni do sprävnych skupin Ize uciniti teprve, budou-li nalezeny listy, kvfity a nebo

i plody pospolu. ; '

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

163

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 103., tab. XCIX., fig. 17-21, tab. C, fig. 1, 2. Ettmgshausen: „Proteaceen der Vorwelt" pag. 32. List.y jsou pevne, ödrkovitö uebo cärkovite kopinate, ostre zoubkovaiiö nebo jemue pilovitö, v dlouhou, jemuou spici vybihajicl, na spodu züzene; hlavui nerv jest znatelny, druhofadö nervy jsou sblizenö, öetnä, prohaute a vybihaji v ostrych ülilech.

Plody podle Heera: „Flora foss arct. I., pag. 102, jsou krätce vejcite, hladkö a do husteho, klasoviteho kveteustvl sestavene. Nalezistö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; Zälezly, tufy, zildka; Holij

KIuJc; dül Peter a Pavel u Duchcova, sferosiderity, vzäcne; i?/-esfo««/, plasticky jil Suletice, le§tivy lupek.

Dryaudroides hakeaefolia Ung.

Obr. 115., fig. e, f.

EUingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 17. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges". Lotos 1896. pag. 36; 148. Menzel: „Über die Flora der plastischen Tone von Preschen und Langaujezd bei Bilin." Isis 1903., pag. 15.

Syn. : Myrica hakeaefolia Ung. sp. Listy jsou kozovite, pevnö, kopinatö, nebo 5ärkovite kopinatö, na dolejsku v fapik züzen6, na pfedu pfiäpi- catelö, oddälene a nestejne zubate, k dolejäku nebo v celku üplne bezzube, se silnym ätfednim nervem, s postranimi nervy pomörnö jemnymi, rovnobözne v tupöm ühlu az ku

kraji v slabeni oblouku odbiliajicioii ; ostatui nervatura jest tak silnä jako nervy postranni a tvofi hustö sitivo, jehoz poliöka jsou dosti velikä a jako dülky ve vynikajfci nervatufe znatelnä. Nalezi§tö: Kostomlaty, sladkovodnl väpenec; Kun- dratec u Litomefic, ssavy lupek, le§tivy lupek; Holy Kluk; sladko- Natternstein u Soutösek ; Grasset u Falknova, Ledvice, lupky, vodni piskovec ; Cernovice u Choniutova ; velice hojnö; dül Anialie, sferosiderity: Suletice, lestivy lupek. Warensdorf; Bfestany a Dlouhy Üjezd.

Dryaudroides laevigata Heer.

tert. pag. 101 tab. XCIX., Beer: „Flora Helv." IL, , „ ^ .^

Ilg. 5 ö. hakeaefolia Ung. Jeden zu- des böhm. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie ^,at^_ ,],.„iij-, celokrajny list. Mittelgeb." Lotos 1896. pag 35. (Zmenseno die Heera,) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 164

Syn. : Myrica lacviyata Heer. Listy jsou koiovit(§, pevnö, lesklö, hladkö, kopinatö, du dolejsku k rapiku ziizenö, ku predu pfi§picat6l^ nebo äpicatö, ua obvodu celokrajnä, nebo roztrouäene zubat^. Hlavni nerv silny, druhofadö nervy velice jemnt5, souböznö. v ostrych i'ihlecli vybihajfc( a u okiaje cepele se spojujici. Tfetifadö nervy velice jemn«^, zfidka kdy znatelnö.

Od podobnö Dnjandroides hakeaefolia Ung, lisi se drub tento tim, ze listy u D. laevigata jsou mnohem sirsf a vzdy jemnou nervaturou opatfenö. Naleziätö: Natternstein u Soutösek; Grasset, sladkovodni plskovce; Ledvice, lupky, hojne; Zelenky, vypälenö jily; dül Amalie, sferosiderit; casto.

Dryandroides lignitum Ettingsh.

Obr. 116., fig. d—f.

Heer: „Flora tert. Helv." II,, pag. 101., tab. XCIX., fig. 9—15. Enijelhardt: „Beiträge zur Paläoatoiogie des böhm. Mittelgeb." Lotes 1896. pag. 37,

V

^

01)r. 116. a—c. Diyandroides hanksiae/olia Heer. a. List na basi rest. (Die Heeia.) — b, c. Listy z Bfesfan. (rüvodni vyobr.) — d—f. Diyandroides lii/nitum Ettingsh. — d. Zubaty list z Bfesfan. (Püvodni vyobr.) — e, /". Jeden zubatj', driihy celokrajni list. (Volne dlo Etttingshausena.) — g Drtjaiidra Bvongniartii Ett. List necel^. (Die Heera.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

165

Mensel: „Über die Flora der plast. Tone." Isis 1903., pag. 15.

Syn. : Myrica lignitum Ung. sp. Quercus lignitum Ung. Listy jsou kozovitö, pevn6, cärkovito-kopinatö, kopinatö nebo kopinato-ellip- tiCnö, dloiize stopkatö, na dolejäku v fapfk züzene, nahofe pfispiCatöne, nepravi- delne a oddälenö zubatö nebo skrovne zubatö nebo celokrajnö; hlavni nerv jest silny, druhorade nervy znateliie, skoro v pravöin ülilu a nebo v iihlu mälo ostr^m navzäjem rovnobözne odblhajicl az ku kraji listovemu, kdez se jemnymi oblouöky spojuji. —

Naleziäte: Bfestany, sferosiderity ; Dlouhy Üjesd; Bfezno plasticky jil;

Zahrusany, vypäleny lupek ; Kostomlaty sladkovodni väpenec; Holy Kluk] Natternstein u Soute§ek, diatom. bridlice; Erottensee, cyprisovö lupky, ßasto; Led-

vice, lupky, velice casto; dtll Amalie, sferosiderity; Sddeh u Zatce, jll; Kuclin, lestivy lupek.

Dryaudroides Loimensis Velen.

Obr. 117.

Velenovshj: „Flora v. Vr§ovic b. Laun," pag. 33., Tab. IX., Fig. 17—22.

Listy jsou pevne, tvrdS kozovitö, podlouMe kopinatö,

jak ku äpici tak i ku spodu pozvoina züzenö, uprostfed öepele nejäiräi, vzdy celokrajnö Hlavni nerv jest silny, az do Spiee vybihajici, kdez pouze se slabö züzuje. Druhofadö nervy vy- nikaji v tupem ühlu a spojuji se mezi sebou na okraji listu cetnymi, hustymi a nepravipelnymi obloucky. OblouCky tyto jsou rozdeleny na jine mensi. Mezi nervy druhofadymi pro- bihaji jeste 1 —2 jenanöjSi nervy, kteröz ale brzo zanikajl v ostatnim sftivu. Sitivo, kteröz tvofi mnozstvi polygonälnich poliöek, silne vynikä. Eaplk az 2 cm dlouhy jest silny a rovny.

Nalezistö: Vriovice u Loun, vypäleny lupek, hojne.

Dryandroidcs basaltica Ettingsh.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 18.

Listy jsou koiovitö, tvrde, cärkovito kopiuatö, na do- Oar. 117. Dryandroides lejsku V krätky fapik züzen(^, oddälene zubate, s tlustym hlavnlm Lounensis Velen. List na spici rest. (Die nervem a se silnymi nervy druhofadymi, kter^z vybfhaji Velen.) V prav6m ühlu ve vzdälenosti 5— 7 mm od sehe. NaleziSte: Bresfany, sferosiderity, Jen lilomky; Dlouhy Üjesd sferosiderity, peknö exempläfe, Kostomlaty sladkovodni väpenec, ülomky. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

166

Dryaudroides lepida Heer.

Heer: „Flora d. Schweiz" III., pag. 188., tab. CLVI., fig. 19—21. Enyelhardt: „Die Flora der über den Brankohleu befindl. Tertiärschichteu von Dux". pag. (41.) 169., tab. 7. (X.), tig. 32. Listy jsou koÄovite, pozvolua dolö k faplku züzene, kopinat(^, nepravidelne laloCnatö, s laloky velkymi a zaokrouhleaymi, viceuervymi.

Hlavnl nerv jest dosti silny, z neho vybihaji velice cetn6, jemne nervy dru- horade, z nichi silnöjSi nervy spojuji se pfed okrajem cepele navzäjem obloucky, ostatoi pak rozbihaji se v sltivo nervovö, zfeteluö vyniklö.

Nalezistö : Ledvice, lupky, vzäcnö.

Dryandroides coaciiuia Heer.

Engelliardt : „Über die Cyprisschiefer Nordböhmens" Isis in Dresden 1879., pag. 141., tab. VII. iig. 30. Listy jsou kozovitö, färkovitö, na dolejsku züzenö, na okraji Cepele listov^ oddälenö a hluboce zubatö; stredui uerv znatelny, druhofade nervy sitovitö se roz- vetvujici. Od rodu Bank^ia longifolia lislse druh tento mnohem vfce vyniklym sitivem, vetsimi a hlubsinii zuby.

NaleziSte : Krottensee, cyprisov6 lupky, zridka.

Dryaudroides serotina Heer.

Enyelliardi: „Über die Cyprisschiefer Nordböhmens" Isis in Dresden 1879. pag. 141. tab. VII. fig. i'd. Listy jsou pon^kud kozovite, kopiuate, pilovitö na okraji cepele, na obou koncfch züzenö; druliofadö nervy jsou cetuö, k sobö sblfzenö, skoro rovu^, sou- bezne, jednoduch^, na kouci obloukovite.

Naleziste: Krottensee, cyprisov6 lupky, zridka.

Dryaudroides uudulata Heer.

Engelliardt : „Über die Cyprisschiefer Nordböhmeus" Isis in Dresden 1879., pag. 141.. tab. VIII., tig. 1.

Listy jsou kozovitö, podlouhle-kopinatä, s okrajem vlnovite zprohybanym jest dosti slaby, druhofadö nervy hlavni nerv obloukovite ; pollcka opatfena jsou znatelnym sitivem nervovyni.

Naleziste : Krottensee, cyprisove lupky, zridka. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

167

Santalaceae.

Leptomeria biliiiica Ettingsli.

Obr. 118, fig a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". IL, pag. 12, tab. XXXIV., fig. 7, Vetve a vetövky tvori protähle oblouky, casto bjvaji vetövky skoro rovnö, jemne a dosti huste ryhovanö, dosti pevne. Zbytky listove stffdavö, oddälene, zlaznate, (zläzkäm podobne), tup6.

Leptomeria acida R. Brown jest druhu to- muto podobnyin nyni zijicim druhem.

Naleziäte : Kuclin, leätivy lupek ; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Leptomeria gracilis Ett.

Ettingshausen: „Flora von Häring" pag. 48, tab. XII., fig. tab. XIII., fig. 20,21; 3-6. obr. 118. - a. Leptomeria lil^ca

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Ett. Cäst vetve, ',', skuiec. vel. — 6. Abb. LotOS 1898. pag. 94. Sanlalum salicinum Ett. List, pfiroz. vel. (Die Ettingsh.)

Leptomeria flexiiosa Ett.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 34. i33Ü), tab. 6. (XIIL), fig. 27, 28.

Vötve a vetvicky jsou prodlouzenö, tu a tarn obloukovite prohnutö, skoro bezliste, näsadce stfidavych listu oddälenä, 5upinovit6, spicate.

Kvötenstvi tvori klas, seraennik jest zaokrouhleny, basemi okveti obdany.

Naleziste: Kundratec u Litomäric, ssavy lupek; Suletice, le§tivy lupek.

Santalum salicinum Ettingsh.

Obr. 118. fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 12., tab. XXXIV., fig. 5, 6.

Listy jsou pon§kud kozovite, podlouhle-kopinatö, na obvodu svöm ceIokrajn6, pfitupö, dolu V trochu kfidlaty faplk ziizene.

Hlavnf nerv zfetelny, casto nedaleko spicky listu se zträcejfcf; druhofade nervy v ostrych lihlech vybfbajici, zfidka znatelue.

Naleziste: Kuclin, leätivy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 168

Sautaliim achcronticiini Ettingsli.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" II., pag. 12., tab. XXXIV., fig. 4. Engdhardt: „Die Tertiärtiora des Jesuitengrab. bei Kundratitz." pag. 34.

(330.) tab 6 (XIII.), fig. 1.

Synon. : Vaccinium acheronticum Ung (ex parte) Foss. Flora von Sotzka. tab. XXIV. fig. 2, 8, 9, 11. Listy jsou vejCitö nebo vejcito-podlouble, u pfedu tupö zakonöenö, na basi äpicatä, na obvodu Cepele listovö celokrajne, fapil^atö, kozovitö. Hlavni nerv zfeteJny; druhofadö nervy jednoduche, necetnö, zrldka znatelne. Naieziäte: Zabruiany, vypäleue lupky; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Santalum styriacum Ettingsh.

Ettingshausen: „Die fossile Flora von Schoenegg bei Wies in Steiermark" pag. 103., tab. IV.,, fig. 20-27. Brabenec: „0 D0v6m naleziäti tretihornlcb rostlin ve spodnira päsmu vrstev zateckych." Rozpravy öes. akadeniie. Roc. XIII. pag. 15. Listy jsou tvaru krätce neb dlouze elliptiönöho, zfidka opak vejciteho, s okrajeiu bezzubyni, ponökud prebrnutym; na dolejsku jsou listy pouekud züzenö neb zaäpicatölö, u pfedu zaokrouhlenö, tupe. Hlavni nerv jest vynikly, na dolejäku silny, ku äpici zü^eny, rovny; druho- fadö nervy vybihajl v ühlu 45— 50", nejsou uinoho vynikle, byvaji vice neb möne obloukovitö, na konci sväni casto vidlicnatö delenö ; tfetifad^ nervy jsou velice jemnö, krätkö, zfidka dobfe znatelnö. Naleziste: Heledvc u Möcbolup, lupek.

L r a n t h a c e a e.

Lorantluis Circes Ettingsh.

Ettingshausen: „Fossil. Flora von Leoben" II., pag. 18., tab. VI., fig. 25, 26. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärfiora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden. 1897. pag. 8., tab. I. fig. 3. Listy jsou ko^ovitö, malinke, tvaru kopinateho, na obvodu cepele listovö celokrajne, ku pfedu zaspicatölö. Hlavni nerv rovny, vynikly; druhofadö nervy poöteni tri po kazde stranö hlavniho uervu v ostrycli üblech vyblhajici, jednoduche, zakHven6. Nervy tfetlho fiidu a sitivo jen mdlo znatelu6.

Nejbllze podobnym jest nynl zijici druh Loranthus Pocppigü DU z Chile. Nalezistö: Kundratec u Litomefic, hoflavy lupek; jediny llstek.

Lorauthus Palaeo-Eucalypti Ettingsh.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 47.

(343.), tab. 10. (XVIL), fig. 19. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

169

Listy jsou küzovite, iapfkate, kopiuate neb podlouhl^, na dolejSku k fapiku züzene, zaSpiöalelö.

Nervatura smöfuje ke §pici listove; hlavui nerv jest vynikly; basälnl drubo- fadö nei'vy jsou tenke, äpicky listovö nedosahujfci, ostatnl necetnö druhofadö nervy jsou velice jemnö; tfetifade nervy nezfetelne.

Naleziäte : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek ; Grasset, sladkovodnl piskovec.

Polygouaceae.

Coccoloba biliiüca Ettingsh.

Obr. U9, fig a.

Ettingshauscn: „Tert. Flora v. Bilin." I., pag. 88., tab. XXX., fig. 1, Ib.

Listy jsou vejcite, fapikatö; celokrajnö; hlavni nerv silny; druhofadö nervy skoro V pravöni ülilu vybihajid zprohybanö; nervy tfetlho fädu vynikaji v prav^m

übr. 119. — a. C'occoloha hilinica Ett. List skut. vel. — b. Coccoloba aculangula Ett. List, rest. (Die Ettingshausena.)

ühlu, spojuji se mezi sebou a tvofi volnö sitivo, kter^z uzavirä v sobö nepravidelnä pollfka, velice jemnym pletivem protkanä.

Naleziätö: Bfezno, plasticky jil; zfldka. j

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 170

C'occoloba acutan^ula Eitiagsh.

Obr. HO., fig. h.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliii" I., pag. 89., tab. XXX., fig. 2. Listy jsou vejCito-kopinat^, celokrajnö; lilavni nerv silny; druhorad6 nervy vybihajf v rüzue ostrycli ühlecb. Poneluid zprohybanä nervy tfetiiadö vybibaji

V pravöm i'ihlu, spojuji se uavzdjem a tvorl volnö si ivo, kterez uzavirä mezi sebou [lolicka nepravidelnä, velice jeiunym pletiveni protkanä.

Od Coccoloba bilina Ett. lf§i se druh teuto prodlouzenejäfmi listy a vice ostfeji vybfbajfcimi druiiofadymi nervy. Po iobii se nyn( zijici Coccoloba longifolia Link.

Naleziste: Brcsno, plasticky jil; zHdka.

N y c t a g i n a c e a e.

Pisonia eocenica Ettingsh.

Obr. 120, fig. e—g.

Engdhardt: „Die Tertiärflora d. Jesuitengra-

bens" pag. 30. (326.), tab. 5. (XII.), lig. 13.

Listy jsou kozovit^, celokrajnö, opak vejcitö, Ohr. 120. e — g. Pisonia eoce- nebo opak vejcit6-elliptiön6, casto na dolejäku ostfe nka Ettingsh. e—f. Dva listy. zakonCenö, v fapik ziizene, na jedne stranö pouökud — g. piadek (Die Heera.) vice nezli na druhö, u pfedu ve spici vice mene protazenö, pfitupö. Hlavni nerv silny; druhofade nervy velice jemnö, oblouökovite, v ostrych ülilech

vybihajici ; tfetirade nervy zridka zfetelnö.

Ettiogsbausen spojuje s temito listy mal6, po- dlouhl6, na Spici ponekud stlustlö plüdky, na nitko- vite stopicce sedici, kteröz se velice podobaji mladyni plüdküm dvuhu Pisonia subcordata Sw. z Brasilie.

: Kundratec u Litoiuefic, lupek Naleziste ssavy ; ziidka.

Pisoiiia bllinica Ettingsh.

Obr. 121.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". L pag. 89,

tab. XXIX., fig. 2, 4. Listy jsou blanite, vejcito-ellipticn^, na dolej§ku ostfe zakonfenö, nahofe ve äpici ponekud protählou, tupou vybihajicf, na obvodu cepele listovö celokrajnö. Hlavni nerv vynikly, rovny, ai do äpicky se tähnouci;

Obr. 121. — J'isoiiia bUinica Ktt. druhorade nervy vybihaji skoro v pravych ühlecli, List bez §picky. (Die Kttingsb jsou oddälen^, obloufkovitö; tfetirade nervy velice Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

171 teuke, jerane, hodne krätke, v sitivo dosti ostfe vynildö pfecMzejici. Policlca jsou mezi sebou dosti stejnelio tvaru a jsou vyplnena menäiiui poKCky. Nejvice podohä se druh tento uyni iijicimu driihu Pisonia aculeata L, z Vych. Indie. Naleziäte: Zichov, menilitovy opäl; zn'dkii; Kuclin.

Nymphaeaceae.

Neliinibium Ettlngshauseni Sieber.

Sieber: „Zur Kenntüiss der nordböbmischen Braunkohlenfiora". Sitzb. Wieu

LXXXIL, pag. 83., tab. IL, fig. 15., 16.

Listy jsou tercovitö, celokrajnö, dosti kozovite, s paprskovitou nervaturou, hustö stesnauou a od mista, kde vchäzf fapik do cepele na vsecky straiiy se roz- bihajlcJ, ostfe vyniklou, öimz list nabyvä vzhledu pevnöho, vräskovitöiio (sfasna- tel6ho).

Naleziäte: Bremo, plasticky jil.

Aiiooctomeria Bi'Oiigniarti Saporta.

Obr. 122, fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III. pag. 10, tab. XLL, fig. 11 — 14.

Synon. : Ni/tnpliaea Brongniarti Caspary, Heer: „Flora tert. Helv." III.

pag. 195, tab. CLV., fig. 20. NympJiaea Arethusae Brongn.

Oddenky jsou tlustö, plazive, s polätäfky pflöne rbombickymi, se 4 hlavnlnii vzdusnymi chodbami sblizenymi, z nichz dvö dolejsl chodby jsou mnohem vetsi

hofejsich, däle s jinyrai öetnymi chodbami vzduänymi malickymi do kruhu sefaze- nymi, mezi nöz jsou nökter^ öärkovitö ehodby vlozeny; dülky po kofincfch, v poötu asi 14, pod fapikem ve dvou vzrustajlclch fadäch rozlozenö. Listy jsou velikö, tercovitö, zaokroulileuä, biauitö, celokrajne, ouäkate-srdüite;

hlavni nerv s nervaturou sikmo spetenou, nervy tu a tarn v poctu 15 — 18, ze stfedu paprskovite vybihajicl, vidliönate döienö, pfi okraji mezi sebou jemnö vötvitö

V jemne sitivo se spojujfcl. Piody kulovite opak-kuzelovite, asi se 30 biiznami ; se- mena jsou velkä, vej6itä. Nalcziste: Kuclin, leätivy lupek, cetn6; Litmice.

Nymphaea tbai'ijentieri Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 30, tab. GVL, tab. CVIL, fig. 1; pag. 195,

tab. CLV., fig. 20.

Heer: „Mioc. balt. Flora" pag. 91, tab. XII., fig. 16. :

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

172

Menzel: „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz" pag. 19. Listy leknfnu jsoii ledvinitö, skoro kruhovitö, velk^, celokrajnö, nökdy tu a tarn vlnovite zprohyban^, hluboce vykrojenö, kter(^zto vykrojenl sahä 9.1 skoro k fapiku; laloky jsou sbllzen^ a tup6 zaokrouhlen6. Nervy jsou velice silnö a roz- bihajl se v Cetn^m poCtu od fapfku. Oddenek jest velice tlusty, cetnymi, huste sestavenymi, velkymi, podlouhlymi bradavicemi pokryty, na nichz pfisedaly listovö fapiky; na töchto mistech shle- ddväme do kruhu sestavene jizvy, jez oznacuji misto, kudy prochäzely cevy. Semena jsou mala, 2—4 mm dlouhä, ovdlnd, jeniuö vroubkovanöryhovanä, na gpici otvürkem opatfend. Nalezist6: Suleticc, leätivy lupek, semeno.

Nymphaea gypsoruin Saporta.

Obr. 122, fig. c.

EUingshausen „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 11. tab. XLI., fig. 15.

Listy jsou srdöit^, s laloky sbKze-

nymi, celokrajnymi , nervy, v poctu asi 23—25, paprskovite se rozbihajici, vidiicnatö delene; hiavni (stfednl) nerv tlustäf, s ner- vaturou sikmo spefenou. Base faplkü nökdy zachovan6 neb do polstdfku ve tvaru polo- kruhovitöho terCe vmacklö; vzdusnych cho-

deb jest äest, jinych menslch ve dvou i'a- ddch, V poCtu 5—6, tu a tarn k tomu jeste pristupuje, dole jest 7—9 dülkü po koHn-

rf(-h, ve vzrustajfcf fadö vyznacenych. Nalezistö: Kuclin,, leStivy lupek.

Nymphaea polyrrhiza Saporta.

Obr. T22. — a. Anoeetomerla Brongniarti Obr. 122, fig. d. Saporta. CÄst oddenku mladäho. — h. Ea- uunculns eintndatus Ileer. Plod skute6. vel., EUingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." yedle zvetieny. — c. Nymphaea gypiomm III., pag. 11, tab. XLI., fig. 16., 17. Sapoita. Cäst oddenku. — d. Nymphaea Polstdfky vyniklä, pokryte pokozkou polyn-hiza Sap. Gast oddenku (a, c, d. Die Ettingsh. — h. die Heera.) velice jemne zrnitou, s terCem polokruho- vitym, vmacklym, se §esti vötäfmi vzduä- nymi chodbami a dole s velice öetnymi jizvami po korincich, ve vzrüstajfcl rad§ vyznaöenymi.

Llstky okvötni jsou tri, plod tobolkovity velk;^, nesouci bud" zbytky neb jizvy basi kaliehu a koruny; plod nepravidelnyra rozpraskdvänini stön pfi uzräni se roz- paddvajfcf. NaleziSte: Kuclin, lestivy lupek; Zichov, ssavy lupek. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

173

R a 11 u n c u 1 a c e a e.

Rauuiiculus emendatiis Heer.

Obr. 122, flg. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliu." III.. pag. 10. Plody jsou malinkä, sraaCklö, velice hladke, u pfedu ve Spickii vybihajlci plod obsahuje jeduo semeno, na dolejälcu ziizenö, nahofe tupö zaokrouhlene. Naleziste: Zichov, meuilitovy opäl.

Clematis ti'ichiiira Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 29, tab. CVIII., fig. 1., 2.

Engelhardt : „Über die Cyprisschiefer Nordböbmens". Isis 1879, pag. 143, tab. VIII., fig. 6.

Plüdky jsou eliipticüö, s dlouhymi ocäsky, je2 jsou tvaru ätötinovitäho, hladke a lyse.

Xaleziste : Cheb-Falknov, cyprisove lupky, Cetnö.

Clematis oeniugensis Heer.

Engelhardt: „Über die Cyprisschiefer Nordböbmens". Isis 1879, pag. 143, tab. VIII., fig. 7.

Plüdky (na^ky) jsou skoro kulovite neb kulovitö, s krätkyuii ocäsky, nej- castöji obnutynii.

Naleziätö: Cheb-Falknov , cyprisovö lupky.

Magnoliaceae.

Magnolia crassifolia Goepp.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III, pag. 8. Listy jsou fapikatä, podlouble-kopinate, ponökud zakiivene, na obvodu svöin celokrajnt^, tlustö kozovite, se äikmo spefenou nervaturou. Hlavnl nerv jest tlusty; druhofadö nervy vzhüru se tähnouci, tenouCk«^, pi-i okraji ve velice malinkä pollcka pfechäzejicf. Naleziäte: Kuclin, leStivy lupek.

Maguolia primigenia Ung.

Obr. 123, fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 8, tab. XLI., fig. 7. Listy jsou fapikate, ponökud ko2ovit6, äiroce kopinat6, zaSpiCatelö, na ob- ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

174

vodu sv6m celokrajnö. Hlavni nervsilny; druhofade nervy oddälenö, velice tenkö, v o- strych ülilech vybfhajici, skoro jednoduche, pomocf oblouckü inezi sebou spo- jenö.

Nalezi§t6: Kuclin, leätivy lupek.

Magnolia lougepetiolata Ettingsh.

Ohr. 123, fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flo-

ra V. Bilin." III., pag. 9,

tab. XLI., fig. 8., 9.

Listy jsou velikö, dlouze

fapf katö, ko2ovite, podlouhlö, celokrajnö, na dolejsku k tlustömu (az 5 mm), po- döliie ryhovanemu f^ipdiu züzenö. Hlavni nerv jest velice silny; druhorade nervy v ostrych lihlech vybf- hajici jemnä, ponekud zpro- hybanö, sbllzene, pH okraji 6epele rozvetvenö; tfetirade nervy vybihaji na vnöjsi strane nervü druhofadycli

v ühlech ostrych, na vnitfiii strauö V rüzne tupych neb nuilü ostrych ühlech, jsou zprohybanö, mälo jemuej.^1 nez-Ii nervy druhofadö a na- vzAjem inezi sebou spojene Olir. 123. — a. Mai/nolia piimiyenia Ung. List. — h. Magnolia sftivo nervovö dobfe zna- lanyepetiolata Ett. List, ',, skiitec. vel. (Die Ettingah.) telnö, zaokrouhleuö-ellipticnä

poliCka tvoflci.

Tento druli podobd se svyin tvareui n\ui zijicfmu druhu Magnolia pu- niila Andr.

Naleziäte: Kuclin, Icätivy lupek Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

175

Ma^nolia Dianae Ung.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". pag. 49. (345.), tab. 11. (XVIII.), fig. 4. Listy jsou velikö, siroce-vejCite, u pfedu spicat^, na dolejäiiu k fapi'ku zü2en6, ponökud kozovite, na obvodu cepele celokrajnö.

Hlavni nerv jest znatelny, silny ; druhofadö nervy jsou jednoduchö, rovuö neb trochu obloukovitö a mezi sebou spojene. Naleziätö: Kundratec u Litoraöfic, ssavy lupek; Zitenice, sladkovodnf plskovec.

Ma^nolia Cyclopuin Web.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth". pag. 37. (309.), tab. 10. (XIX.), fig. 7. Listy jsou velikö, äiroce-kopinate, zaäpiöatel6, celokrajnö, se spefenou nerva- turou. Druhorade nervy jsou cetn6 a obloukovitö. Nalezistö: Grasset, sladkovodni pfskovec.

Liriodendron Haileri Ettingsh.

Obr. 124.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bi- lin." III., pag. 9., tab. XLL, fig. 10. Listy jsou fapikatö, chobotnate- lalocnatö, na basi pfitupö, na obvodu sv6m celokrajne. Hlavni nerv jest silny, vynikly,

rovny ; druhofadö nervy v ostrych lihlech vyblhajici, rozvötvenö, na basi listu sblf- zenö, hofejsf oddälene, obloukovitö; tfeti- fade nervy po obou stranäch druhoradych nervü v ostrych ühlech vyblhajici, roz vötvenö, zprohybanö, mezi sebou spojenö, obloukovitä pole tvofici, kteräJ vyplnöna jsou vyznaönym sitivem ctyrbokym. Z nyni zijlcich druhü podubä se liruhu tomuto Liriodendron tulipifera L. obr. 124. - Liriodendron Haueri Ett. List NaleziStö: Zichov, menilitovy opäl. rest. die otisku a skute6. ziv listu.

Monimiaceae.

Hedycaria europaea Ettingsh.

Obr. 125, fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" II., pag. 3, tab. XXX., fig. 3., 4.

Listy jsou podlouhlö neb vejCitö-podlouhlö, na okraji sv<^ni uestejne zubatö Ph. Cand. B. Brabenec: Souborna kvetena. 12 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

176

Hlavni nerv jest silny ; dru!iofad6 nervy v ühlech 70—80° vybiha-

jici, trochu zprohyban6, vice kli- Cek za sebou tvoffcl; tretifadö nervy vybihajt v rüznych ühlech.

Velice podobnym nyui ^ijicfm druhem tomuto druhu zkamenö- 16mu jest Hedycuria dentata Forst. z Noväho Zelandu.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lu- pek, cetn6.

Laurelia glanduliferaEttingsh.

Obr. 125, fig. c.

Ettinyshausen: „Tert. Flora

v. Biliu« III., pag. 64, tab. LV.,

fig. 20.

Listy jsou ponökud kozovitö, rapikatö, vejcitö, na obou konclch zü^enö, na okraji 6epele vroub- Obr. 125. - h. HeJycaria europaea Ett. List ponekud kovanÖ-ZubatC, Se ZUby opatfe- rest. c. Lmirelia iflanduHfeva VXt. List, skut. vel. (Die ' • — Älr^yljnini EttingBhausena.) •' Hlavni nerv zretelny; dru- liofadö nervy velice tenkö, jeuinö, na spici rozv§tven6.

Naieziätö : Kuclin, iestivy lupek.

Lauraceae.

Cinnaiuumum Bossmaessleri Heer.

Obr. 126, fig. a.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 84, tab. XCIII., fig. 15-17.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" II., pag. 9, tab. XXXII., fig. 11—14. Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 31. (327), tab. 7. (XIV.), fig. 8., 10. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges". Lotos in Prag. 1896, pag. 38.

Listy jsou ko^ovitö, ellipticne nebo podlouhle elliptiönö, krdtce fai)ikat6, tfinervö; listy byvaji uprostfed nejäirsi, k oböma koncöm soumörnö züzenö, u pfedu bud zagpiCatöle, bud tupe zakon6en6. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

177

Postrannf dva uervy basälnf tähnoa se az do spiüky listovö; tfetifadö nervy vybihaji skoro v pravych lihlech a tvori polifika vyplnönä mnohobokou nervaturou.

Heer 1. c. rozeznävä u driihu tohoto varietu C. foliis lanceoluto-oblotigis, listy jsou mnohem protählejäi a ku spodu vice züzeu6jäi nez ku §pici. Naleziste: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; Natternstein u Soutösek

3. Kuclin, leätivy lupek; u Libverdy: Jordänüv Jez a Chlum; Vernence, tufy; doly Vilömüv a Povyäeni sv. Kfi2e u Duchcova, lupky, sferosiderit; Grasset, sladkovodnl piskovec; Holy Kluk, Sorg a Meierhof u Chebu.

Cinnamomum Scheuchzeri Heer.

Obr. 126, fig. h.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 85, tab. KCl., fig. 4—2 4., tab. XCII

tab. XCIII, fig. 1., 5.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" IL, pag. 10, tab. XXXIL, fig. 2—10., tab.

XXXIII, fig. 4—6., 10—12.

Obr. 126. — a. Cinnamomum Eosamaessleri Heer. List. — h. C. Scheuchzeri Heer.

List. — c. 0. lanceolalum Ung. sp. List, (a die Heera a Kttingsh., 6, c die Heera.)

Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgeb." Lotos 1896, pag. 160. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitgrb. bei Kundratitz" pag. 328 (32.), 12* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 178

tab. 5 (XII.), fig. 15—23., tab. 6 (XIII.), fig. 11., 12, tab. 7 (XIV.), fig. 9., 12.,

14., 16., 17., 26., 27., tab. 21 (XXVIII.), tig. 6.

Velenovsky: „Flora v. Vräovic b. Laun" pag, 33, tab. IV., fig. 21 — 25.

Menzel: „Beitrag zur Kenntaiss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 14.

Listy jsou spolu sblizenö, skoro vsth'Cnö, kozovitö, liladk^, fapikate, elliptiönä, vejcitö nebo podlouhlö, trfnerve; postrannf nervy basälui jsou s okrajem listovym soubeznö neb skoro souböznö, do spiee uevnikajici, vybihaji zfidka pfi samö basi cepele ze stfedniho nervu, nejöasteji vybihaji ponökud vy§e nad basi. Dve pro- stiednf velkd pole jsou opatfena jemnou, skoro v pravöm ühlu vybihajici nerva-

turou; V hofejäi cästi listu vynikajf z hlavniho nervu nejCastöji 1 — 2 nervy na obe strany, zHdka vice. Pole pfi okraji listovöm jsou opatrena öetnyini, jemnymi nervy tfetitadymi, kter^z vybihaji skoro v pravöm ühlu a spojuji se protählymi obloucky

navzäjem mezi sebou ; nökdy byvaji vypluöny mnohobokym sitivem. Stopky kvötni jsou na konci stlusti^, okv6ti krätkö, opadavö, plody jsou vejCitö. Tento druh podobä se velice nynl zijicimu Cinnamomum peduncidatum Thunb. sp. (C japonicum Sieb).

Naleziätö: Kundtatec u Litomefic, lestivy lupek, ssavy lupek; Skalice u Li-

tomeric; Zichov; Valec; Stare Sedlo ; Suletice ; Seifhennersdorf ; Jorddnäv Jez u Lib- verdy; Vrsovice u Loun, vypälen6 lupky; Grasset sladkovodaf piskovec, hojnö; cyprisovö lupky v sev. Cechäch; ^itenice, sladkov. piskovec; Kuclin, piskovec;

Lusice, piskovec; Krottettsee, Falknov, Zabrusany ; Biezno.

Ciunamomiim lauceolatiim Ung. sp.

Obr. 126, fig. c.

Heer: „Flora tert. Helv." II., pag. 86, tab. XCIII., fig. 6—11.

Kttmyshauaen: „Flora v. Bilin" IL, pag. 10, tab. XXXIII., fig. 7—9., 13., 16. Enyelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 162. Enyelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. .33 (329,), tab. 7 (XIV.),

fig. 7., 13., 18., 19—22., 25., tab. 8 (XV), fig. 3., 4., 6., 7., 12., 13.

Synon: Dalphnoyene lanceolata Unger: „Foss. Flora v. Sotzka". Tab. XVI.,

fig. 1-6. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kuudratitz". Isis in Dresden 1897, pag. 14. Listy jsou rapikatö, kopinatö, celokrajuä, k obßma koacum ziizenö, tMnervö;

postranui dva nervy pfi basi vynikajici jsou bud vstflönö nebo stfidavö, s okrajem Cepele Iistov6 soub^^nö, k okraji dosti pfiblizenö a daleko ku äpici se tähnouci, V ni2 pak mizi; postraunl nervy nevysiiajl zädnych nervu, kdyz v§ak vysllaji jsou tyto nervy velice jemnö. Ze stfedniho nervu pfi äpici vybihaji na obe strany nej-

casteji oblouCkovitö nervy, kteröz se nejenom spolu spojuji, nybrz i s obema ba- säluimi nervy. !;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

n9

Plocha listovä jest uprostfed cepele nejsirsf, k obema koucüm soum6rne züzenä, na pfedu v jemnou spici protählä.

Nalezigte : Kundratec u Litomefic, leStivy lupek, velir.e casto ; ssavy lupek Bieziny, tefritovy tuf; Sidetice; Kinsperh (Königsberg); Krottensee; Zitenice; Grasset; Stare Sedlo, hojne; Skalice u Litomefic; Holy Kluk, v üdoli Velkobfezensköm

Blankartice j. v. od Decina, piskovec; Kuclin, nezfldka.

Cinnainomum polymorplium AI. Br. sp.

Obr. 128.. fig. a, b.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 88, tab. XCIIL, fig. 25— 28., tab. XCIV.,

fig. 1-26.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" IL, pag. 10, tab. XXXIIL, fig. 14., 15., 17—22.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 32 (328.), tab. 6 (XIIL),

fig. 13—18., tab. 7 (XIV.), fig. 6., 11., tab. 8 (XV.), fig. 2. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 14. Synon: Ceanothus polymorphus AI. Braun in Lonh. u. Broun's Jahrb. 1845, pag. 171. Listy jsou dlouze fapikatö, elliptiöne, na dolejsku ziizen6, triuervö. Postranni dva nervy basälni nejsou s okrajem soubezne, do §pice listovö nevnikajici; v lihlu, jejz svfraji se strednlm nervem obycejne Äläzkou opatfeuö.

Kvitky jsou male, plätky kalisni na §pici tupe ; plod kulovite-vejcity, maly, na basi eelistvym (nedölenym) kalichem opatfeny. Od podobnöho druhu Cinnamomum Scheuchseri Heer rozezudvä se teuto druh:

a) delsim fapfkem, b) s okrajem nesoubeznymi a od neho oddälenymi postrannimi

nervy basälnimi, c) Spici nable stazenou. Podobny nyni zijicf druh jest Cinnamomum Camphora Nees. Naleziätö: Kundratec u Litomefic, leätivy lupek; ssavy lupek; Zitenice; sladko- vodni piskovec; Stare Sedlo; Horni Ves u Chebu; Krottensee; Grasset, sladkovodni piskovec; hojnö; Holy Kluk; Skalice; Bilina; Davidsthal: Varnsdorf; Bfest'any,

plasticky jil, hojnö ; Valec; Kuclin.

Cinnamomum Buchii Heer.

Obr. 127. fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 11, tab. XXXIV., fig. 14. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischeu Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 79. Listy jsou fapikat(5, opak vejcito-ellipticnö neb opak vejCito-kopinate, ku spodu zü^enö, na Spici prodloazene, krätce a jemne zaspiöatölö, tfinervö; postranni nervy basälni nejdou az ku spici listove. Tfetifadö nervy dosti silnö, obloukovitö se spojujicl, sitivo nervovö jemnö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

180

Plody jsou skoro vej5itä, na §pici pfitup^, na basi ostre ohranieenym, celo- kiajnym kalichera opatfenö.

Tvar listü jest dosti mönlivy a Heer: „Flora tert. Helv." II., pag. 91 roze- znäTä näsledujici 4 tvary:

Obr. 127. — a. ('innamomtim spectabile Heer. List. (Die Heera.) — b, C. Buchii Heer. List. (Die Ettingshausena.)

1. Listy opak vej(';ito-elliptiöu6, s delSf spici, ne pHlis ndhle stasenou.

2. Listy opak vejcitoelliptiönö s delsf, velicc ndhle stazenou spici.

3. Listy opak vejöito-eilipticne, s hdtkou ipici.

4. Listy opak vejCito-kopinatö, s dlouhou spici.

Nalezi5t§: Kuclin, lestivy lupek ; Bieziny, tefritovy tuf; Grasse#, sladkovodnf pfskovec; hojnö; Stare Sedlo; Zelenky, vypäienö iiorniny. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

181

Cianamomum spectabile Heer.

Obr. 127, fig. a.

Heer: „Flora tert. Helv". II. pag. 11, tab. XCVI., fig. 1—8.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" II., pag. 11, tab. XXXIV., fig. 11, 15.

Engelhardt: „Leitm. Mittelgeb." pag. 405, tab. XL, fig. 10, tab XII., fig. 1.

Engelhardt: „Grasseth". pag. 302, tab. VIII, fig. 1, 2.

Engelhardt: ,Tert. Flora d. Jesuitengrabeas" pag. 31 (327), tab. 7, (XIV.) fig. 15.

Listy jsou sirokö, elliptiönö, na dolejäku ziizenö, na pfedu dosti dlouze za- spicatöle, uprostfed nejsirsi, tfinervö.

Obr. 128. — a, b. Cinnamomum polymorphum AI. Br. Dva listy, z nichz jeden jest opatfen

dv6ma zläbky. — c. (Jinnamomum laurifolium Ett. List. — d. Daphnogene Unjeri Heer.

List, skutec. vel. (o, c, die Ettingsh., b, die Heera, d, die Engelhardta.)

Postranni nervy basälnl nejsou s okrajem listovym soubö^ne, netähnou se az do äpiöky listu, vysilajf 6etn6 nervy tretlho fädu, kter(5z se pak obloukovitö mezi sebou spojuji; ostatni druhofadö nervy tvoff dosti velikö oblouky. Velkä pole opatirena jsou vyniklou, skoro horizontälni, jednoduchou neb vidliönatö dölenou uervaturou.

: Luzice, ; Kundratec lupek Naleziätö menilitovy opäl u Litomefic, ssavy ; Stare Sedlo, nezfldka; Grasset; Valec; Zitenice, sladkovodnf pfskovec; Bfestany. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

182

Ciiinainoiimm laiirifoliiim Ettingsh.

Obr. 128, fig. c.

Eltingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL. pag.ll, tab. XXXIV, fig. 13. Listy jsou fapikati5, vejCitß-ellipticnö, na dolejSku tup6, na Spici luillo zü2en6, trinervö; postrannl nervy basälni nedosahuji §pice listovö, druhofadä nervy asi V polovici cepele z hlavnibo nervu v mälo ostrych ühlecb vybibajlcf, velice oblou- kovitö, s okrajera soub62n6 a skoro az do §pi6ky vnikajici; tfetifadö nervy siln6 vyniklö. Nalezistß: KucUn, leätivy lupek.

Ciuiiamomiiiu subrotuuduni Ä. Br. sp.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkolilen befind!. Tertiärschiebten

von Dux", pag. 40 (1(18), pag. 8 (XI), fig. 7. Synon.: Ceanothus subrofundus A. Br. Listy jsou i-apfkatö, male, okroublö, na Spici tupe zaokroublenö, tfinerve. Postranui nervy (druhofadö) nejdou az do spicky listu. Plody jsou ovälnö, mal6, na dolejsku äestidllnym kalichem opatreuö.

Naleziste: Zeloiky, vypälenö horniny, jeden list; Bt'ezno, plasticky jil; BfeMany.

Ciunamomum retiisuin Heer

Heer: „Flora teit. Helv." pag. 87, tab. XCIIL, fig. 12—14, üb. XCIV.

fig. 20, f. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 93

Listy jsou podloublö, u pfedu tupö zakoucen^ neb bluboce vykrojene, tri' nervo; postranui dva nervy (hiavnl) vysoko ku spici se tähnouci a obyöejnö oblou- kovitö zahnut^.

Heer i Engelhardt se douinlvä, ze druh teato jest asi vzläätai formou C'tn- namomum subrotundum AI. Br. sp. Naleziste: Berand, vzilcne.

Daphnogeue Unf;eri Heer.

Obr. 128, fig. d.

Heer: Flora tert. Helv." IL, pag. 92, tab XCVL, fig. 9—1.3. Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens", pag. 33 (329), tab, 8 (XV.),

fig. 8-10. Listy jsou kopinatö neb ellipticnö-kopinatö, na dolejSku ponekud zaokrouli-

lenö, dlouze i'apikate, s iaplkem nejcastöji tenkyui, ku pfedu pozvolna zaspi6at616. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

183

pod prostfedkem uejsirsi, tflnerve. Basälui dva aervy s okrajem listu skoro sou- bezn6, ostatai nervatura jest nezfetelnä.

NaleziStö: Kundratec ii Litomöric, ssavy lupek, cetne ; Bfesno, plasticky jil; Valec; Grasset, sladkovodnl piskovec,

Dapbiiogene kutschliuica Ettingsh.

Obr. 129, fig. b.

Ettingshausen : „Tert. Flora

V. Bilin" IL, pag. 11, tab. XXXIV., fig. 12.

Listy jsou raplkate, kopiiiatö, velice dlouze zaäpiCatele, na basi zü- zene, th'nerve. Hlavnf nerv ua do- lejäku vynikly , postranni basälni nervy velice jemne, s okrajem ce- pele souböznö, do gpice listu ne- vnikajfcl; druhofade nervy velice jemne luälo znatelue.

Ettingshausen jest toho ml- neni, zda snad list tento nepatfi nöjakemu rodu Laurus.

Naleziste : Kuclin , leätivy lupek.

Oreodaphue bohemica Engelh.

Engelhardt : „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nord- böhmens". Isis in Dresden 1981,

pag. 41, tab. L, fig. 3.

List jest kozovity, velky, podlouhly, na dolejäku sväm tupy. Hlavni nerv jest silny; druhofadö nervy dosti mocnö vynikaji v rüzne ostrych iihlech, pri basi jsou vstficne, Obr. 129. — a. Persea Eeeiii Ett. Necely list- —

ostatni strldave ; tfetifadö nervy hDaphnogene kutschlinica Ett. List. (Die Ettingsh.) casto prerusovane.

Engelhardt poukazuje pfi druhu tonito na podobny nynf zijicl druh Oreo daphnc tnacrophylla Meissn. z jizni Brasilie.

Nalezi.^te: Zdlezly, tufy, vzäcng. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

184

Goeppertia Castelli Engelh.

Engelhardt : „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens." Isis

in Dresden 1891, pag. 40, tab. I., fig. 4. Listy jsou kozovite, vejCitS-kopinatö, za§pi6at§16, na dolejäku zü2en6, tfinervö. HIavnl nerv (stredni) jest silny, ku spici pozvoina se züzujicl; postranni, basälai nervy velice strmne se tähnoucf nejdou az de spiöky listu a opatfeny jsou cetnyiiii vuejäimi nervy; hofejsi druhofadö nervy vybihaji v ostrycli ühlech, jsou oblouko-

vitö, spojuji se pred okrajem niezi sebou; tfetifadö nervy pfetrhävanö neb rovnö se tähnouci.

Engelhardt porovnäval tento druh s nyni zijicim druhein Goeppertia hir- sutu Nees.

Naleziäte: Zdlezlij, tufy, jeden list.

Beuzoiu antiqiiiim Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 81, tab. XC, fig- 1-8.

Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens." Isis in Dresden 1891, pag. 27. Listy jsou blanitö, elliptiöne neb podlouhlö, ku spodu züzenö, uprostfed nej-

siräi, ku §pici zdzenö, nökdy zaSpicatele, nekdy pfitupe. Hlavni nerv pomörne dosti slaby, z nöhoi vybihaji jemn6 nervy druhofad(§, poctem 4—6 po kazdö Strand, v ostrych lihlech a spojuji se ve velikych obloucich tfetif-ade neivy Casto znatelnö, mnohobokö sftivo uzavlrajfci.

Kvftky jsou mal^, krätce stopkate, s ütyrcetnym kalichem, jehoz plätky jsou ellipticnö neb vejcito-ellipticnö, s tmavou skvrnou na dolejsku. Druh tento podobä se nyni zijfclmu druhu Benzoin odoriferum N. a E. (Lau- rus Benzoin L.) v Kanada a Virginii, kdez tvoff kfoviny.

NaleziStö : Kundratcc u Litomeric, ssavy lupek ; Chlum u Libverdy, tufy.

Benzoin paucinerve AI. Br.

AI. Braun: „Stizenb. Verzeich." pag. 79.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 32, tab. LXVIII., fig. 20-22. IIL pag. 175, 185.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abh. Lotos 189H, pag. 93.

Synon. . Salix integra Goepp. Listy dülü k rapfku se ziizujfcf a po fapiku sbfliave, kopinate neb cärkovitö-

kopinatö, ostfe zaspicatelö ; hlavni nerv zfetelny, druhoradö nervy necetnö, ve velice ostrych ühlech vybihajici. Podobnym nynf Zijicim druhem jest Benzoin odoriferum Nees.

Nalezistö : Berand, vzäcnö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

185

Persea Heerii Ettingsli.

Obr. 129, fig. a, obr. 130.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliu" IL, pag. 9, tab. XXXII., fig. 17.

Engelhardt : „Die fossilen Pflanzen des Süsswasser-

sandsteins von Grasseth", pag. 29(301.), tab. 7 (XVI.), fig. 6. Listy jsou ko^ovitöi fapikate, podlouhle, na dolejsku zü^ene.

Hlavni nerv jest tlu-

sty ; druhofadö ner-

vy, V poctu 1 1-13, po kazde stranö nervu hlavniho velice vy- nikle, v oström ühlu

vybihajicl ; tfetifade nervy tez znatelne a V ostrych ülilech vycliäzejlci. Nejvice upominä tento druh na nyni

zijfci Persea gratis- sitna Gärtn. Obr. 130. Persea Heerii Ktt. Nalezi§t§; Bfezno, List die otisku fotogr.

plasticky jll ; Gras-

seth sladkovodni piskovec; Zälezly, basaltovy

tuf; Bfestany ?

Persea speciosa Heer.

Obr. 131.

Heer: „Flora tert. Hei v." IL, pag. 81, tab.

XC, fig. IL, 12., tab. C, fig. 18. III. pag.

185, tab. GLIIL, fig. 5.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin"JI., pag. 9,

tab. XXXIL, fig. 15., 16.

Velenovslcij: „Flora v. Vrsovic b. Laun"

pag. 32, tab. VI., fig. 6., 7. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus ter- tiären Tuffen Nordböbinens." Isis in Dresden pag. 28. Ubr. 1,31. Persea speciosa Reer. List skut. 18--*L

vel. (Die Heera a Velenov.) Listy jsou silnö ko^ovitö, velkö, obycejnö Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

186

leskle, dlouze fapikatä, äiroce kopinate, uprostfeJ nejsirsi, ku oböma koncüin zii- zenö, na obvodu sv6m celokrajnö. Hlavni nerv velice siluy, ku Spici se züzujfcf; druhorade nervy velice cetn6, V ostrych ühlecli vybihajicf, z poCätku rovnö, blfzko pH okraji obloukovitö a kliö- kami mezi sebou spojenö. Tfetifadö nervy jemnö, pronikajicl; pletivo nervove ve- lice jemnö. Podobny nynl 2ijfcf druh jest Persea indica L.

Naleziäte: Vrsovice u Loun, vypälenö lupky, nehojnö; uLibverdy. Jordänuv Jez a Sarfensteinsky tunel; Zabru'sany, zemni pozäry; Libedice jizne od Zatce; Zdlezly, tufy; Bfezno.

Persea Braiinii Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 80, tab. LXXXIX., fig. 9., 10; III. pag. 185-

tab. CLIII., fig. 1., 2. Menzel: „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz", pag. 21. Listy jsou ponekud ko^ovite, krätce fapikatö, ellipticnö, slfovitö, 4—12 cm dlouhö, 3 — 7 cm siroke. Hlavni nerv jest siluy; druhoradö neivy, poCtein 6 —8 po kazde stranö nervu hlavüiho, vyniklö, v dosti ostrych ühlech vybihajfcl, hodn6 zakfivenö a v dlouhych obloucfcli mezi spbou spojenö. List jest uprostfed neb ponekud vy§e nejSiräi, ku oböma koncum stejno- mi'rnö zi'i^eny.

Stopky plodnf (neb kvetnl) jsou ölänkovanö ; stopeCky jsou klinovitö ztlustle, 8 plody ovälnymi, na dolejäku vytrvalym kalichem opatrenymi.

Naleziste: Suleticc leätivy lupek, listy, Cetnö.

Nectaiulra arcinervia Ettingsh.

Obr. 132, fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 8, tab. XXXIIL, fig. 1—3. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens". Isis in Dresden 1891, pag. 41. Listy jsou krätce fapikate, ko^ovitö, Carkovite-kopinat^, na dolejSku spicate, u predu zvolna zaäpicatölö, na obvodu svem celokrajne. Hlavnf nerv vynikl^, rovny, az do spiöky listu se tähnouci; druhoiradö nervy, poctem 8 —9 po kazdö strane, v ostrych ühlech vybfhajici, obloukovitö, podöl okraje

vzhüru se tähnouci; tretiradö nervy velice tenk(''.

Druhu tomuto podobnym nyui zijicim druhem jest Nectandra angustifolia Nees z Brasilie.

Nalezistö: Kuvlin, lestivy lupek, neztidka; Zdlesli/, tufy, jeden pökny list; Stare Sedlo. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

187

Nectandra Baflfelti Engelh.

Enyelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kunclratitz", pag. 33 (32y.), tab. 8 (XV.), flg. 11. Listy jsou ko^ovite, kopinatö, celokrajne; hlavnf nerv jest silny, drahofade nervy obloukovitö, nekdy a^ hadovitö zprohybanö, pfikie vzliüru se tdhnoucl a pfi okraji mezi sebou spojene; tfetifade nervy dllem rovnö, dilem pienigovanö.

Naleziätö : Kundratec u Litomei^ic, ssavy lupek.

Nectandra Hofiueyeri Engelhardt.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux-, pag. 39 (167.) pag. 8 (XL), fig. 10.

Koiovitö listy jsou fapikatö, vejcite-kopinate neb kopinate, ku spodu zü^ene, celokrajnö.

Hlavnl nerv jest silny, rovngz i nervy druhofade, kter62 nejsou spolu sou- beznö a jsou cästeCne hadovite zakri- ven6 a vyblhajl v rüznö ostrych uhlech. Poliöka sitiva jsou ötyrbokä neb mno- hobokä.

Naleziäte: Ledvice, lupky, zfidka.

Sassafras Aesculapi Heer.

Obr. 132, fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v

ßilin" IL, pag. 8, tab. XXXL, fig.

9., 12.

Listy jsou slabö blanitö, äiroce elliptiönö, s basi kUnovitou, na obvodu svem celokrajne,. tfiuerv6; hlavni nerv ztetelny, druhofadö nervy dosti zpro" hybanö, basälnl dva posirannl nervy tu a tarn zprohybanö vysilajl dosti silnö nervy tfetii'adö.

Jako^to nejblfie pffbuzny druh uvädi Heer Sassafras officinalis Nees, Strom rostoucf na bfezich niezi Kana- arcmervia Ett. List. dou a Virginii. (^br. 132. — a. Nectandra pfiroz. vel. — h. Sassafras Aesculapi Heer. List. —

Naleziäte : Zichov , menilitovy c. Litsaea dermatophiilla Ett. List, ponekud rest. opäl; Kuclin, leätivy lupek. (a—c die Ettingsh.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

188

Sassafras primigeniiim Sap.

Saporta: „Flora von Sezaane" pag. 78, tab. VIII., tig. 'J, 10 Engelhardt: „Flora von Berand" „Lotes" 1899 pag. 93

Litsaea dermatophyllon Ettiiigsh.

(Obr. 132, fig. c.)

Ettinyshausm : „Flora v. Sagor" L, pag. 36, tab. X., fig. 21,22.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuiteugrabens" pag. 33 (329), tab. 7 (XIV. ),

fig. 24.

Synon: Lauras dermatophyllum Ettingshausen: „Flora v. Biiin" IL, pag. 7,

tab. XXXI. , fig. 8. Listy jsou faplkate, kozovitö, vejcitö-kopinatö, na dolejäku zü2en6, skoro tiiuervö, na pfedu zaäpicatölö, na obvodu svem celokrajnö. Hlavnf nerv nastfa^eny a jemny; druhoradö nervy obloukovitö, velice jemne, zrldka znatelne.

Naleziätö : Kundratec u Litomeric, ssavy lupek.

Litsaea DeichnittUeri Engelh.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuiteugrabens" pag. 34 (330), tab. 8 (XV.),

fig. 5. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiiirflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 14.

Listy jsou velike, ko2ovit6, kopinatö, zaspiCatelö, celokrajnö, tfinervä ; stfedni nerv jest silny, postrannl nervy jsou inocn6; dva postranni nervy nejdolejäi jdou

s okrajem dosti soubözne a jsou ponökud zakfivenö, hofejäi nervy jsou oblou- liovitä a vybihaji v m6n6 ostrych ühlech. Nervstvo vybihä v pravych ühlech a jest jednak rovn^, jednak lomenö.

Druh tento jevi velikou podobnost s nyni zijlcim druhem Litsaea foliosa Nees.

Naleziätö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek, lestivy lupek.

Laurus Fiirstenbergii A. Braun.

Obr. 133, fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag, 4, tab. X.XX., fig. 6. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux", pag. 37 (166), tab. 8 (XL), fig. 2, 4. Listy jsou krätce fapfkate, s fapikem krätkym, silnym, opak vejöitö, u pfedu piitupö neb vejiito-ellipticnö, se äpici ostrou. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

189

Hlavni nerv jest silny; druhofadö nervy, poctem 5—6 po kazdö strane hla- vni'ho nervu, v ostrych ühlecli vybihajicf, obloukovitö, vynikle; tietiradö nervy zprohybanö, rozvetvenö; sltivo dosti pravidelne z mnohobokych polfcek sestävajicl Svym vlnovite zprohybanym okrajera podobä se tento druh nynf iijicimu druhu Lauriis nobilis L.

Naleziäte: Zicliov, raenilitovy opäl ; dül Amalie u Duchcova, jil.

Lauriis stenophylla Ett.

Eftingshausen: „Flora von Sagor" 1., pag. 34, tab. IX., fig. 10, 11. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". .A.bhdlg. Lotos 1898, pag. 92.

Laurus phoeboides Ettingsb.

Obr. 133, fig. a.

EtUngshausen: „Flora v. Wien" pag. 37, tab. III., fig 3.

Velenovshy: „Flora v. Vrsovic b. Laun", pag 32. tab. V. fig. 6, 7, tab. VI., fig. 9.

Listy jsou kozovitö, podlouhle-kopinate, v dolejäi tfetine nejsirSi, na dolejäku züzenö, na odvodii sv(5m celokrajnö. Hlaynf nerv nepfiliä silny; druliofadö nervy cetnö v ostrych ühlech vybi'ha- jfcl, pfi okraji pozvolna obloukovite a pekne, pravideln6 kliöky tvofici. Tfetifade nervy rozvetvenö a spolu spojenö.

Naleziätö: Zahrusany, vypälenö lupky; Vrsovice u Loun, vypälenö jlly, ne- zfldka; Grasset, sladkovodni piskovec.

Lauru!) primigenia ünger.

Obr. 133, fig. d.

Unger: „Fossile Flora v. Sotzka" pag. 38 (168), tab. XIX. (XL.), fig. 1—4.

Heer : „Flora tert. Helv." IL, pag. 77, tab. LXXXIX., fig. 15. — HL, pag.

184, tab. CXLVIL, fig. 10 c, tab. CLIIL, fig. 3.

Ettirigshausen: „Flora v. Bilin" IL, pag. 4.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 30 (326), tab. 5 (XII.), fig. 12. tab. 6. (XIII), fig. 19, 20, 22, 23, tab. 7 (XIV.), fig. 2.

Velenovshy: „Flora v. Vrsovic b. Laun" pag 30, tab. V., fig. 1 —5. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Terticärflora des Jesuitensgrabeus bei Kundi-atitz". Isis in Dresden 1897 pag. 14. Listy jsou podlouhle kopinatö, na obou koncich pozvolna zü^enö, celokrajuö, pevn6, kozovite. Hlavni nerv jest rovny, velice silny, kii §pici züzeny. Druhofade nervy velice öetn6, nejcasteji nestejnö silnö a dlouhe, ve velice tupych ühlech vy- bihajici, obloukovite zahnutö, znatelnymi klickami bllzko pfi okraji cepele listov6 zakoncen6. Sitivo nervovö obycejnö pekne zachovanö, z mnohobokych öetnych po- lfcek sestaven6. Rapik asi 1 cm dlouhy, silny. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

19Ü

§irka listü drubu tohoto se velice casto mönl, ale Charakter listu jest pfi-

toin vzdy stejnym; vyznaönou jest nervatura : druhofadö nervy vybihajf v tupych ühlecl), jsou protähle, a velice öetnö.

Veletiovsky (Flora v. VrSovic pag. 31.) jest toho mi'nenf, ^e rozdily mezi Ettingshausenovymi druliy Laurus Biichii, L. ocoteaefoUu a L. primigcnia jsou ne- jasne a 2e druhy tyto patri drubu jedinömu.

Li^'C

Übr. 133. — a. Laurua phoeloidea Ett. List lest. — h. Laurus FürUenh-rgii A. Br. Cely

list. — c. L. ocoleaefoUa Ett. List bez i^apiku. — d. L. primigenia ünger. Cely list skut.

vel. (a. die Velen., h, d. die Heera, c die Ettingsh.)

Naleziätö: Vrsovice u Loun, vypäleuö lupky, velice hojnö; Kundratec u Li- touieric, ssavy lupek, leStivy lupek, cetne; Bieziny, tefritovy tuf; Suletice; Stare

Sedlo; OkoII Lihverdy; Chlum a Jordanswehr; Grassei, sladkovoduf pfskovec ; Maly Uliost u öernovic; Zdledy, tufy; Holy Kluk; Zitenice, sladkovodnl piskovec; Cer- novice, sladkovodni piskovec.

Laurus Heeri Enselhardt.

Engelhardt: „Tertiärpflanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge". Nova

Acta I87fi., pag. 21 (H61), tab. 2 (XVII), fig 8. List jest pevny, kozovity. kopinaty, na obvodu sv6m celokrajny, ponökud Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

191

vlnovite zprohybany, uprostfed nej§ir§i, k obema koueüm pozvolaa züzeny. Hlavut nerv jest silny; druhofadö nervy vybihajl v rüzne ostrych ühlech a jsou obloukovitö, horejäl nervy skoro v pravych ühlech vychäzeji; tfetifade nervy znatelne, zfldka

rozvötvenö ; sitivo jest viceboke. Naleziäte: Zäledy, tufy.

lauriis ocoteaefolia Ettingsh.

Obr. 133., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 4., tab. XXX., fig. 11, 12. Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth"

pag. 29 (301), tab. 7. (XVI.), fig. 7, 8. Listy jsou koJ;ovit6, kopinatö neb Cärkovitö-kopinatö. Druhofade nervy Cetnö, V ostrych ühlech (40—45") vyblhajici, zakfivenö a pfi okraji obloukovitö. Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek; Grasset, sladkovodnl piskovec.

Laiirus Swoszowiciaiia Ung.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth"

pag. 28 (300), tab. 7 (XVI. ), fig. 11. Listy jsou pevnö, kozovitö, kopinatö, na dolejäku mälo züzene. Druhofade

nervy vybihajl z hlavnfho nervu v ostrem ühlu, jsou jeninö a roztrouäene. Naleziätö: Grasset, sladkovodnl piskovec; Stare Sedlo, piskovec.

Laurus Uugeri Engelhardt.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth"

pag. 28. (300), tab. 7 (XVI.), fig. 1. List jest kozovity, kopinaty nebo ellipticne-kopinaty, na obou koncich züzeny. Hlavni nerv jest na dolejäku silny, ku §pici pozvolna se züzujlci; druhoradö nervy jsou jemnö, v ostrych ühlech vyblhajici, dolejSl tähnou se pfikfe vzhüru a jsou od sehe vzdälenejsl nezli uervy hofejsi. Ungerem popsanö listy pode jmönem Laurus princeps Heer z Kumi (pag. 56,

tab. 8, fig. 8. 9.) pfifazuje Engelhardt k tomuto druhu nov^mu. Naleziätö: Grasset, sladkovodnl piskovec.

Laurus Bucliii Ettingsh.

Obr. 134, fig. c

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 5., tab. XXX., fig. 10. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 77.

Ph. Cand. B. Brabenec; Soubornä kvetena. 13 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 192

Listy jsou krtitce iapikate, kozovitt^, kopinate nebo podlouhle, ku obeuia koucüin zii^enö. Po obou stranäch hlavuiho iiervu vybihä 7—9 nervü drubofadycli V ostrych üblech, klikate se tähuoucich; tfetiraile nervy velice tenkö a v sitivo se rozbibajici.

Nervaturou soii blast tento druh skoro iiplne s nyni zijiclm Luurus nobilis L.

Nalezistö: Kostomlaty, sladkovodni väpeuec; Breziny, tefritovy tuf; zridka; Ledvice, lupky.

Laurus Reiissü Ettingsb.

Ohr. 134,, {ig. b.

Ettinyshausen: „Tert. Flora v. ßilin" II., pag. 5, tab. XXXI., fig. 5, 11.

Listy jsou krätce faplkate, kozovitö, kopinatö aeb podlouhl^, na obou koncfcb pfitup6, na okraji sv6m vlnovite zprobybane.

Obr. 134. — u. Laurus nectandroides Ett. Cely list. — b. Lauius Eeussii EU. Pekny list.

— c. Launis Uuchit Ett. — d, e. Laurus princepa Heer. List a plod (a — c die Ettingsh..

dy e. die Heera). Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

193

Nervy druhofadä, v poctu 8-10 po kazdö stiane hlavDiho nervu, v ühleuli 50—60" vybihajicl, basälni v lihlech ostfejäich; tfetifade nervy tenkö, v praveni ühlu vybihajfci.

Naleziste : Kuclin, leätivy lupek.

Launis princeps Heer.

Obr. 134. fig. d, c.

Heer: „Flora tert. Helv." 11 pag. 77., tab. LXXXLK , fig. 16, 17, tab. , XC,

fig. 17, 20, tab. XCVII., fig. 1. Bd. III., pag. 185.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" II., pag. 5."

Engelliardt : „Flora Tert. d. Jesuitengrabens " pag. 31.(327), tab. 7. (XIV.),

fig. 3. Listy jsou kozovite, nezlaznatö, äiroce kopinate neb kopinatö-elliptiöne, ku obema koncüm ziizene. Hlavni nerv silny; druhofadö nervy jemne, 6etn(§ (15—18), dosti sblfzenö, V osti'em ühlu vyblhajlci.

Plody jsou tvaru hru§kovit61io ; na dolejsku velice züzenö, u pfedu tup6 za- okrouhlenö. Heer uvädi tez pfi druhu tomto kvetnl poupata, kteräz majl dlouhou stopku, dva Ifstky poupe zevnö uzavirajlcl a tup§ zakouceny vnltfui list. Druh tento jest velice podobnj'm nynf Äijicfmu druhu Laurus canariensis

Webb. a obzvlaStö na Madeife zijici variete glaucescens. Nalezistö: Kuclin, leätivy lupek; Zäbrusany, vypäleny lupek; Kundratec u Litoiuöfic, ssavy lupek; Bfe'stany.

Lauriis tetrautheroides Ettingsh.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliu" IL, pag. 5.

Listy jsou kozovitö, vejcito-podlouhle, na dolejsku ziizene, na obvodu svöm celokrajne. üruhofadö nervy jeduoJuche, skoro rovne, v rüzne ostrych lihlech vy- bihajfci.

Nalezi§t6 : Kuclin, leätivy lupek.

Lauriis Lalages Ung.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 6.

Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens." Isis in Dresden. 1891., pag. 26. Listy jsou ponekud ko^ovitö, vejcito-kopinate, ku obema koncüm züzenö, dlouze fapiUatö, na obvodu cepele celokrajuö. 13* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 194

Hlavnf uerv znatelny; druhoiadö iiervy jemnö, obloiikovitö az skoro ku okraji 'listu se tähnouci; dolejSi druhofadö nervy vybihaji v pravöin neb skoro prav^m

uhlu, kdezto piostfednl a hofejgi nervy vybihaji v oström ühlu ; sitivo jest vicebokö, av§ak ötyrbokö pfevlädä.

NaleziStö: Kucltn, lestivy lupek; Kundratec u LitomöHc, ssavy lupek; Jor- ddnüv Jes u Libverdy; Galyenherg u ValCe; Zelenky, vypälenö horniny; Grasset sladkovodnl plskovec; Zälezly u Litomöfic, tufy.

Launis tristaniaefolia Web.

Weber: „Palaeontografica" IL, pag. 182., tab. XX., fig. 2; — IV., pag. 143.,

tab. XXVI., fig. 6.

Menzel: „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz", pag. 23. Listy jsoukozovitö, podlouhle — opak vejcitö, u pfedu zaspiöatölö, na dolejäku zfetelnß züzenö, 10— 12 ch» dlouhö, 4 — 5 cm Sirokö, na obvodu svöm celokrajnä, dlouze vykrajovanö-vlnitö. Hiavni nerv jest na basi silny, vzhüru znatelnö se zuzujicl; druhofadö nervy vybihaji v ostrych ühlech, jsou jemnö, blizko kraje niezi sebou obloukovite spojen^. Naleziste: Suletice, leStivy lupek, zfidka.

Lauriis ueetaiidroides Ettiugsh.

Obr. 134., fig. a.

Ettingshausen: „Tert, Flora v. Bilin" IL, pag. 6., tab. XXXL, fig. 1, 2, 6, 7.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux", pag. 38 (lüü), tab. 8. (XL), fig. 8.

Listy jsou kopiuate, na obou konclch züien6, celokrajnö, koäovitö. Druho- fad6 nervy jednoduchö, vyniklö, zakfivenö, stfidavö, dolejsi v ostrych ühlech, ho-

fejSI V pravycli neb skoro v pravych ühlech vyblhajici; tfetifade nervy jemnö v o- strych ühlech vychäzejlci. Naleziätö: Zabrusany, vypäleny lupek; Bfezno, liHna hrncifskä; Kuclin, le-

Stivy lupek; Stare Sedlo; Zelenky, vypdlen6 horniny, sferosiderit; Blankartice j. v. od Decina, plskovec; Brestany.

Lanrus noctaudraefolia Web.

Sieber: „Zur Kenntniss der nordböhuiischen Braunkohlenflora". Sitzber.

Wien 1881., LXXXII., pag. 79., tab. IV., fig. 33.

Listy jsou faplkatö, vejcit^, zaspiöatölö, na obvodu svem celokrajnö, kozo-

vitö. Hiavni nerv jest silny, rovny ; druhofadö nervy v rüznych ühlech vyblhajlcf, obloukovitö, mezi sebou spojene. Naleziste: Kw'lin, leätivy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

195

I Lauriis Ägathophyllum Ung.

Obr. 135 , fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Fluia v. Bilin." IL, pag. 6, tab. XXXI., fig. 3.

Etigelhardt : „Über fossile Pflanzen aus Tertiären Tuffen Norclböhmens." Isis IQ Dresden 1891., pag. 27. Listy jsou kozovitö, opak vejcitö, tup6, ku spodu züzenö, s fapikem silnym. Hl avni nerv silny; druhoiadö uervy skoro vstflönä, jednoduche, zprohybanä.

NaleziSte; Bfezno, plasticky jil; Jordänüv Jez u Libverdy.

Obr. 335. — a. Laurus Tleliadum üng. — b. Laurus Ägathophyllum Ung. — c. Laurus slyraci- jolia Web. — d. Laurus Haidingeri Ett. List rest. {a—d die Ettingsh.)

Laurus styracifolia Web.

Obr. 135, fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 6., tab. XXX., fig. 7. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmiscben Mittellgebirges." Lotes 189G., pag. 78. ;;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

196

Listy jsou faplkatö, opak vejCite, na §pici pfitup^, celokraJQÖ. Hlavnl nerv 4 tlusty ; druhofad^ neivy poctem — 5 po obou stranäch, velice zakrivenö, tfeti- radö nervy zfetelnä. do vnitf zahnutö nebo problhav6.

Naleziäte: Zichov, menilitovy opäl ; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek

Bieziny, tefiitovy tuf ; U LIbvetdp: Jordänüv Jez, Chlum (Kolmer-Scheibe) ; Grasset, sladkovodni piskovec.

Laurus Heliadum Uug.

Obr. 135., fig. a.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. (5., tab. XXXII., fig. 1. Listy jsou iapikatö, kozovitö, vejcito-kopinatö, na obou koncich zü2enö, celo- krajne. Hlavnl nerv jest silny; drubofadö nervy obloukovitö, jemnö, jeduoduchö, pfi ükraji spolu spojenö.

Nalezistö: Breznn, plasticky j(l; Maly Ulw.it' u Cernovic, uedaleko Ciio- Hiutova.

Laurus Broeehiaua Massal.

Ettingshausen: „Tert. Flora v Bilin." IL, pag. 7. Listy jsou kozovitä, fapfkatö, ellipti6n6 neb podloulile, na obou koncich pfi-

tupö, celokrajnö, skoro tflnerve. Hlavnl nerv (zebro ) silny ; druhofadö nervy po-

inoL-i obloiickü spojenö, mezi nimiz nal^zaji se zkräcene nervy bojnö rozvetveiiö ; tietifadö nervy nepravidelnö, velice tenouckö, zprohybanö, rozvetven§, v sitivo se rozblhajici. Naleziätö; Kiiölin, leätivy lupek.

Laurus Protodapbne Web.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 7. Engdhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswasseisandsteios von Grasseth."

pag. 27. (299.), tab- 6. (XV.), fig. 4—7. Listy jsou kopinatc^, opak vejcite, zaSpiöatölö, züzenö, celokrajn6, skoro tri- nerv6. Hlavnl nerv tenky; drubofadö nervy velice jeiunö, obloukovite spojenö tfutif'adö uervy vyblbajl v pravöm ühlu, sitivo mälo zuatelnö, velice jeuine. Naleziätö: Kuclin, lestivy lupek; Grasset, sladkovodni pfskovec, üetnö.

Laurus Ilaidingeri Ettingsh.

Obr. 135., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 8., tab. XXX., fig. 5, 8, 9.

Engelhardt : „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotos 1895, pag. 114. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

197

Listy koJovitö, fapikcatö, vejcite-podlnuhle neb kopinatö, pfitnpö, ku spodu züzenö. Hlavnf nerv silny; druhofadö nervy, poötem 10—15 po kazde strane nervu hlavnlho, vynikle, obycejnö ponekud zprohybanö a pfi okraji listu se delici, v rüzne ostrych üblech vybibajfci; tfetifade nervy jemne, po obou stranäch nervü druho- iadych skoro v pravöm ühlu vynikajici. Svoji nervaturou podobä se tento druh velice Laurus caerulea L, tvarein listovym Nectandra apetala Nees a Persea gratissima Gärtn. Naleziätö: Bfezno, plasticky jU, nezfi'dka; DolejsiBfeziny-, Krotfensee, cetne;

Holt/ Kluk, jeden list ; Kuclin, lestivy lupek.

Hydiangea microcalyx Sieber.

Sieher: „Zur Kenntniss der nordböhmischenBraunkohlenflora." Sitzb. Wien LXXXII pag. 82., tab. IV., fig. 26—28, 31. Listy jsou polokozovitö, äpicatö, na okraji cepele zubat6. Hlavni nerv jest silny; druhofade nervy vyblhaji v ostrycb ühlech a jsou rozvetvene. Plätky kalisnf sterilnfch kvltkü jsou lupenkovitö (v podobe listkü korunnich), opak vejcit§-zaokrouhlene neb rhombickö, ponekud nestejnö.

Sieber vyobrazuje vetevky s dosud sedi'cimi kalicliy a s nökolika od sebe oddälenymi, piipenüm podobnymi ütvary. Naleziätö: Kuclin^ lestivy lupek; Zabrusany, vypälen6 lupky.

Saxifragaceae.

Saxifragites crenxilatxis Ettingsh.

Obr. 136.,^ fig. /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 7., tab. XLI. fig. 1—3. Listy jsou sperenö, s listky kozovitymi, krätce fäptkatymi, kopinatymi, zu stlust- zenymi ; na dolejäku nestejnostrannymi, skoro tupymi, s okrajem chrupavkovite lym, drobounce pilovitym. Hlavul nerv silny; druhoradö nervy velice jemne, zprohybanö, skoro v pra- v6ni ühlu vyblhajfcl, öasto nezfeteln^. Naleziste: Kuclin, leätivy lupek.

Callicoma boheraica Ettingsh.

Obr. 136., fig. Ic

Ettingsh azisen: „Flora v. Bilin." III., pag. 5., tab. XL., fig. 23.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuiteugrabens", pag. 48. (344), tab. 10.,

(.Wll.) fig. 22, 23, tab. 21. (XXVIII.), fig. 2. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

198

Menzel: „Beitrag zur Kenntuiss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897., pag. 15. Listy jsou rapli

Naleziätö : Kundratec u Litoiuöric, lestivy lupek, ssavy lupek; Kuclin, ies- tivy lupek.

Callicoma media Engelhardt.

Engiihardt: „Die Tertiärflora dos Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 48.

(344.1, tab. 10. (XVII.). fig. 21, 31, 32.

kopinate, s okrajem pilovitym. jest Listy jsou kozovitö, Hlavni nerv siluy ; druhofadö nervy v mälo ostrycli ühlech vybihajfci, cetne, jeu mälo obloukovitö, n6-

ictere z nich delf se vidliCnate nedaleko okraje listoveho.

Od podobneho druhu C bohemica Ett. liSi se tento druh tim, ze nervy druliofade vnikajl do zubü a ie jest na dolejsku pozvolna zii^eny. Naleziste: Kundratec u Litoniöfic, ssavy lupek, nezi'fdka

Callicoma micropliylla Ettingsh.

Obr. 136., fig. g, h.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 5., tab XL., fig. 14—22. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebinges." Lotos 1896., pag. 164. Listy fapikatä, ko^ovitö, Mrkovitö kopinatö neb öärkovitö, dloiize pfiäpica- töii(5, pilovite na okraji öepele Hlavni nerv vynikly, dosti silny, druhofadö nervy

V ostrych ühlech (die Engelhardta 1. c. v dosti pravych ühlech) vybihajlct, öetnö, rovnö neb ponökud obloukovite; tfetiradö nervy vynikaji rovnöz v ostrych ühlech, spojujf se navzäjem mezi sebou, sitivo nialö, mnohoboke, znatelne. Naleziätß: Kuclin, lestivy lupek; Sidetice; Kundratec u Litomöric, ssavy lupek; Zelenky, lupky zfidka.

Ceratopetaluin biliuiciim Ettingsh.

Obr. 136., fig. a.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" III., pag. 6., tab. XL., fig. 26, 30, 31. Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens." pag. 48. (344.), tab. 10. (XVII), fig. 27. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhni. Mittelgebirges." Lotos 1895., pag. 115. Listy jsou jednoducbö, fapfkat^, ko^ovitö, siroce-kopinatö, dolü k fapiku zü- zene, ku pfedu krdtce zaSpicatelö, na okraji Cepele pilovitö. ) ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

199

Hlavnl nerv vynikly, ku äpici velice züzeny, rovny; druliofadö nervy vybi- hajf V ostrych ühlech, jsou zprohybanö a rozvötvenö; tfetifadö nervy zkräceue, si- fovitou nervaturu tvorici.

Obr. 136. — a. Ce7-atopetalum, hilinicum Ett. — h, c. Weinmannia zelkovaefolia Ett. Dva li'stky. —

d. e. Ceralopelalum haeringianum Ettingsh. — /. Saxifragites crenulatus Ett. Jeden listek. —

g. h. Calliconia mic.rophylla Ett. Dva listy. — i. WeAnmannia rectinerms Ett. Jeden listek. —

k. Calliconia bohemica Ett. (a — i. die Ettingsh. — Je. die Engelhardta

StlustlejSIm fapikeiu, siln^jäfm hlavnim nervem, rovnöz siräi, krätce protaze-

Dou äpicf a druhofadymi nervy v ostrych ühlech vybihaji'cimi li§f se tento druh od podobnych listü rodu Myrica.

Naleziätö : Kuclin, leätivy lupek, Cetnö ; Kundratec ii Litomef ic, ssavy lupek Lovci Chijse u Libverdy, Valee; Holy Klvk, zfldka.

Ceratopetalum cundraticense Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 48.

(344.), tab. 11. (XVIII.) fig. 2. List jest siroky, kopinaty, bezpochyby za§pi6at6iy, na okraji ostfe piiovity, ko^ovity, fapikaty. Hlavni nerv jest silny, rovny; druhofadö nervy spolu soubezn6, v ostrych ühlech vybihajici, z pocätku rovn§ jdoucl a dosti daleko od kraje listoveho se roz- vötvujfci; sltivo jest jemnä.

Naleziäte: Kundratec u Litomef ic, ssavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

2U0

tJeratopetaliim hneria^iauuin Ettingsli.

Obr. 136.. fig. d, e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. ü., tab. XL., fig. 27, 28; tab. XLL, fig. 4, 5. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befind). Tertiärschichteu von Dux." pag. 48. (176), tab. 9. (XII.), fig. 22. Listy jsou jedtiodiich^, lapikate, kozovitö, kopinate, ku obema koncüm zu- zene, s okrajem vruubkovane pilovitym. Druhofad^ nervy v ühlu 65—80" vyhfhajici, trochu zprohybanö, rozvötvene, ve voln6 sitivo se rozbfhajicf.

: lestivy cetne ; Naleziätö KucUn, lupek, Kundratcc u Litomeiic :, ssavy lupek; Ledvice, lupky, vzäcne.

Wciiimainiia rfctinervis Ettingsh.

Obr. 136., flg. i.

Etingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 7. tab. XL., fig. 13.

Listy jsou spefene, s listky kozovityuii, pfisedlynii, vejcitynü, vroubkovanymi, na doiejsku tupö zaokroulilenymi, u predu pouekuil tupyini. Hlavni nerv jest na basi vynikly, rovny, az do äpiCky listku se talinouci ; dvuUofadö nervy jeinne, skoro V pravem ühlu vychdzejfcf, rovne, sbUzenö; tfetirade nervy velice tenke, v ostrych ühlecli vyciidzejicl.

NaieziSte : Kostomlaty, sladkovodnl väpenec.

Weiumauuia sutzkiaua Ett.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". pag. 47.

(343.), tab. 10. (XVII.), fig. 18.

Listy jsou lichospefenö, s listky kozovitynii, vroubkovaue- zubatymi; konecny listek jest fapikaty, opak vejcitö- kopinaty, na dolejsku züzeny; postrannl listky jsou vejcite- elliptiönö, krätce rapikatö neb skoro prisedl6, s basi öasto nestejno- strannou, se Spiel tupou.

Hlavni nerv jest znateluy, a2 do spicky llstkü vnikajici, rovny ; druhoiadö nervy jsou üetnö, jednoduche, pod^l okraje vzliüru se tähnouci, v ostrych ülilech vybfhajlci.

Nai(^ziät6 : Knndratec u Litomef ic, ssavy lupek.

Weinmannia zelkovaefolia Ettingsh.

Obr. 136., fig. b, c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 7., tab. XLL, fig. 6.

Listy jsou spefenö, s listky ko^ovitymi, po stranäch sedicimi, pfisedlymi, skoro kruhovitynii, s hrubß vroubkovanymi na okraji, u pfedu vykrojenymi. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

201

Hlavni nerv vynikly, do äpiöky listu se tdhnouci; druhofade nei-vy skoro

V ostrych lihlech vybfhajlci, jemnö, v poCtu 2—3 po kazde stranö ; tfetifadö iiervy V pravöm ühlu vybihajici. Naleziste: Euclin, leätivy lupek.

Weiniuannia fflabroides Engelh.

Engelhardt: „Teitiiirpflanzen a. d. Leit.m. Mittelgebirge." pag. 46. tab. VI., fig. 20—22. « Mensel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897. pag. 9.

Synon. : Weinmannia microphylla Ettingsh. Listy jsou lichospefenö, rapfk pfetrhävanö kfidlaty; llstky jsou malö, kozo- vit6, oddälene zubate, velice krätce stopkate, koneCne listky jsou vejöito-kopinatö neb vejcite-podlouhlö, ku predu i ku spodu za§piöat616, postrannf Ifstky jsou okrou- bl6 neb opak vejöitö neb ellipticnö. (5—20 mm diouhö, 3 —6 mm äirokö.) Hlavni nerv slaby, z nehoz vyblhaji neßetnö, velice tenke nervy druliofadö V pravöm neb skoro v pravöm ühlu.

Podobny nyni zijfci ^ druh jest Weinmannia glahra D C ze zäpadni Indie.

Nalezistö : Holy Kluk, skoro cely list a jednotliv6 listky; Kundratec u Lito- mefic, listek.

Ciinonia bilinica Ettingsh.

Obr. 137., 6g. a.

Ettingsliausen: „Flora

v. Bilin" III , pag. 64., tab.

LV., fig. 21.

Engelhardt : „Tert.

Flora d. Jesuitengrabens" pag. 47. (343.), tab. 10.

(XVII.), fig. 28, 29. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengtabens bei Kun- dratitz." Isis in Dresden 1897. pag. 15. Obr. 137. — o. Cunonia bilinica Ett. List na spici rest. — faplkatö, Lfstky jsou h. PiUosporum laurinuvi Sap. Cely list. — c. Belangeya ohtu- koiovitö, kopinate, na okraji sl/olia Ett. Jeden listek {a—c. die PUtingsh,) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

202

cepele listovö pilovitö. Hlavnl nerv jest silny, rovny ; druhofadö nervy jsou jemnö, V ostrych lihlech vybihajicl, sblizenö a rozvötveue. Näpadnou podobnost jevi llstky tohoto druhu s jihoafrickym druhern Cunonia capensis L. Naleziätö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, leätivj' lupek; Kuclin leStivy lupek.

Cunonia formosa Friedr.

Mensel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden lSy7., pag. 9., tab. I., fig. 4.

Listy jsou polokozovitö, lichospefenö, s iistky stopkatymi, podloulile- kopi- natymi, na obou koncich züienymi, na dolejäku nestejnostrannymi neb stejnostrau- nymi, na okraji Cepele listov6 tupö pilovitymi. Hlavnf nerv jest silny; druhofadö nervy Cetnö, zakfivenö, skoro soubeznö; nervy tfetifadö vybihaji v ostrych ühlecli, tvoHce parallelnl sitivo ku nervüm druhoradym. Druhu toniuto podobnym nynl 2ijiclm druhem jest Cunonia capensis L.

NaleziSte: Kundratec u Litomel-ic, hoilavy lupek; dobfe zachovany postran- ni Ifstek.

Belangera obtusifolia Ettingsli.

Obr. 137., fig. c.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III, pag. 8., tab. XL., fig 29.

Listy jsou spefenö, s Iistky podlouhlymi, ua dolejäku nestejnostrannymi, u pfedu tup6- zaokrouhlenymi, na okraji sv6m ziibatymi. Hlavni nerv jest silny, vynikly, ku §pici znaönö züzeny, vybihajfci; druho- fadö nervy v ühlech 65 — 7.5" vybihajici, vynikle, hoiejii &i. ku okraji se tähnouci; tiretifadä nervy v ponekud ostrych ühlech vychiizejicf, zorohybane a rozvötvenö, niezi sebou spojenä; sitivo zfetelnö, z velice malinkych pollcek, trochu zaokrou- hlenych sestävajlcf.

Nalezigtö: Zichov, menilitovy opäl.

Pittosporaceae.

Pittospoi'um laiirinum Saporta.

Obr. 137., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IIL, pag. 29., tab, XLVI., fig. 15. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux." pag. 57. (185.), tab. 10. (XIII.), fig. 8. Rapfkatö listy jsou ponökud kozovitö, kopinatö, na dolejäku pozvolna v fa- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

203 pik züzeoä, na obvodu sv6m celokrajne. Hlavni nerv jest dosti silny; drubofadö nervy jsou jemuö; tfetifadö nervy velice jemne, v sltivo se rozbihajici. Nalezistö: Kostomlaty, sladkovodni väpenec; Ledvice, lupky, zridka.

Hamamelidaceae.

Liqiiidambar europaeum A. Braun.

Obr. 138., fig. a, b.

A. Braun: „In Duckland Geolo I., pag. 115. Ettingshausen: „Tert. Flora

V. Bilin." I., pag. 84., tab. XXIX., fig. I. B. Brahenec: „0 nov6m na- lezi§ti tf etihornich rostlin ve spodnim päsiBu vrstev zateckycb" pag. 15., tab. I., fig. 4. (Rozpravy ces. ak. eis. F. J. roß. XIII., tfida IL,

eis. 18.)

Listy s velmi dlouhou stop- kou, dlanitodilnö, troj- &i petilalocnö, ostfe pilovitö, ku konei zaspicatelö, prostfedni lalok nedeleny, ridceji dö- leny. Plody nahlouöenö v hlavieich ojedinölych neb po dvou, krätkymi stopkami na deläi spolecnö ose se-

dicich ; osa tato jest dlouhä, rovnä a pevnä. Na^ky zaäpiöatöle, u pfedu V dlouhy, ponekud stoceny zoban pro- dlouzenö.

Naleziste : Bfemo, plasticky

jil, zridka; Holedec u Möeholup,

hojnö ; dül Petr a Paveiu Duehcova,

sferosiderit, zridka ; Stralm u Teplic.

Parrotia pristina Ettingsh. sp.

Obr. 139., fig. a. Obr. 138. — a, b. Liquidambar europaeum A. Br. '^

Ettingshausen: „Tert. Flora priroz. vel. a. List s plodnimi hlavicemi, die otisku.

b. List die Heera rest. V. Bilin." III., pag. 4., tab. XXXIX., fig. 23., tab. XL., fig. 24., 25. Engelhardt: „Die Flora der über den Brauakohlen befindl. Tertiäi-schiehten

von Dux." pag. 50., (178.) tab. 9. (XU.), fig. 18. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

204

Listy jsou kozovitö, fapikatö, srJcitö-vejcite,

s okrajem vluovite-zprohybanym, u pfedu tiipö, na do- lejäku vykrojenö, se spefenou nervaturou.

Na basi vyljihajf tri uervy, z iiichz dva nejdo-

lejsi jsou vstficnö, rovnobezne s okrajem, ostatni nervy dfuliofadö jsou vice mt^nö pfikrö a spolu soubezne.

Nyni zijlcl pfibuzny druh jest Parrotia persica C. A. M. z Kavkazu a sev. Persie. Naleziäte: Zahusany, vypälene lupky; Zelenky, vypälenö lupky.

Parrotia Pseudo-Populus Ettingsh.

Obr. 141, fig. e. Obr. 139. — a. Parrotia

pristina KU. sp. (List die Ettinysliauscn : „Tert. Flora v. Bilin." III., Ettingsh.) pag. h., tab. XXXIX., fig. 20. Krejci: „Übersicht der

Tertiaer- Flora." Sitzb. d.

k. b. Gesellschaft d. Wis- sensch. 1878 pag. 200. Listy jsou koiovit^, fa- pikat^, opak vejcitö, zaäpi- catelö, vlnovitö zprohybanö, na dolejSku ziizenö. Hlavni uerv jest rovny, az do §picl

listu se tabnouci ; druhofade nervy skoro rovnd, spolu soubözne, v ostrych ühlecli

vybibajici, z uichz dva nej- dolejäl jsou vstflCnö a vybi-

liaji V ostfejäini ühlu nezli ostatni.

Naleziäte : Zahrusauy, vypälene lupky.

Platanaceae.

Plataniis aceroides Goepp.

Obr. 140., tig. a, b.

Ettingshausen : „Tert.

Flora V. Bilin" I., pag. 84.,

tab. XXIX., fig. 7. Listy jsou dianitö do- (Ihr. 140. — a, h. Flalaims aceroides Goepp. List ii plodni lens, trojlaloCnö, zridka skoro hlärka se stopkou. (Die Heera ) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

205 petilaloöne; hlavni lalok(prost,fedul) se2 — 4 zuby po oboii strauäch, laloky postranul velikö, casto s mnohymi zuby ; zuby nestejnö, oströ; base listovä, srdcitä, nebo pfi- iiznutä, nebo züzenä a zaokrouhlenä, nebo ponökud klinovitä. Hlavni nervy jsou tri, hned u same base se rozbihajici neb trochu däle nad basf; druhofadö nervy rovue neb obloukovitö, v ostrych uhlech vybihajicl; tfetifade nervy silne, rovnö, neb obloukovitö, soubezne, v pravöm ühlu vybihajici, navzäjem mezi sebou spojeuö.

Plody asi 5 mm dlouhö, na konci trochu stlustlö. Hlävky plodni kulovitö, s tlustou stopkou.

Heer („Tertiärflora d. Schweiz" Bd. IL, pag. 71.) rozeznävä listy starsi vet§i a listy mladsi z vrcholku vetvi a rozdeluje je ve 4 variace s nekolika (8) formami. Nalezi§t§; KucUn, le§tivy lupek, jeden list; Suleiice, diatomovä bHdlice.

R s a c e a e.

Pynis Euphemes Ung. sp.

Sieber: „Zur Kenntniss der nordböhm. BraunkohlenHora." Sitzb. Wien

LXXXII. pag. 91., tab. III., fig. 21. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotos 1895. pag. 115.

Listy jsou fapikat(5, ellipticne, trochu kozovitö, s okrajem zpöt ohrnutyni, celokrajnym.

Hlavni nerv jest siiny ; druhofade nervy jsou 6etnö, sparend, siioro jednoduchö. Naleziste: Lovci chyse (Jägerhütte) u Libverdy, list; Kundratec u Litomö- fic. ssavy lupek; doly Petr a Pavel u Duchcova, sferosiderit; Bfesno, plasticky jil.

Pyi'us pygmaeoriim Ung.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 72

(ol8.), tab. 17. (XXIV.), fig. 13.

Listy jsou inalö, fapikate, podlouhie -kopinatö, s okrajem ostre zubatym.

Pouze hlavni nerv byvä zi^-etelny. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Pyrus Phytali Unger.

Unger: „Sylloge plant, fosi." III., pag. 58., tab. XVIII., fig. 16.— 18. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Beraud." Abb. „Lotos" 1898. pag. 112., tab. X., fig. 21.

Listy jsou spefenö, s li'stky malymi, kopinatymi, na basi nejcasteji nestejno- stranuymi, na okraji cepele listove ostfe pilovityiiii, blanitymi. fapikatynii. Pouze hlavni nerv byvä znatelny. Unger porovnävä tento druh s näsledujleirai druiiy nyni zijicirai: Pyrus Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

2Ü6

(Sorbus) microphylla Wall, P. gracilis 8. a P. ursina Wall, kteröz se tvarem svym podobajl druliu fossilnimu, chybi jim v§ak dlouhy iapik. Naleziäte: Berand, vypalenö lupky, Jen llstek.

Rosa lignitiim Heer.

Engelhardt : „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 73.

(369.), tab. 19. (XXVL), fig. 11, 12. Lfstky jsou vejöito-elliptiöne, za§picatel6, na okraji ostre zubatö, na dolejäku celokrajnö. Druhofadö nervy jsou jemnö, obloukovite. Naleziätö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Rosa boliemica Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabeus bei Kundratitz." pag. 73.

(369.), tab. 19. (XXVL), fig. 10., Listky jsou elliptiönö-kopinatö, na basi ponökud nestejnostrannö, s okrajem ostte pilovitym. Hlavui nerv jest rovny, zi'etelny; druhotadö nervy jsou jemnö v ostrych ülilech vybihajfci a obloukovite spojenö. Polifika vnejäi (uiezi okrajem cepele a druho- fadyiui uervy) vyplnöna jsou klickaini.

Podobnc listky md nynl ^ijicl druh Rosa pimpinellaefolia L. Naleziätö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Spiraea Osiris Ettingsb.

Obr. 141., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin III., pag. 55, tab. LIII., fig. 20. Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuit, bei Kundratitz". pag. 73. (369), tab. 17.

(XXIV.), fig. 20.

Rapikatö listy jsou vejcite-elliptifine, pilovitö. Druhofadö nervy vyblhaiici V ostrych iihlech jsou ponekud obloukovite; tfetifadö nervy vybihajl v pravöm lihlu a tvofi sitivo.

Naleziäte: Bi-ezm, plasticky jil; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Sjiiraea teuiiifolia Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz" pag. 73.

(36!i), tab. 17. (XXIV.), fig. 14.

Jemny list jest dlouze fapikaty, skoro kopinaty, na dolejSku celokrajny, v horejSi Cästi zubaty. Hlavni nerv jest znatelny, druhofadö nervy jsou jemnö, nasttazenö.

Naleziäte : Kundratec u Litomöi'ic, ssavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

207

Sorbus Palaeo-Aria Ettingsh.

Obr. 141 , fig. a.

Ettingshausen: Tert. Flora v. Biliii III., pag. 55., tab. LIII., fig. 24, 25. Listy jsou fapikatö, ponekud kozovite, podlouhle-vejcitö neb elliptiCuö, na dolejäku zaokrouhlene, na okiaji cepele pilovitö.

Obr. 141. — a. Sorbus Palaeo-Aria Ett Cely lisc. -^ h. Crataegus hüinica EU. List. —

c. Aronia prixca Ett. Celi^ list. — d. Spiraea Osiris Ett. — e. Parrotia Pseudo-Populus Ett. List (o-e. die Ettingsh.)

Hlavnl nerv jest rovny, vynikly; druhofadö nervy vybihaji v ostrych iihlecb, jsou zakfivenö, s 1 — 3 nervy vnöjsfmi; ffetifadö nsrvy jsou velice jemn6, sblf^enö prlCnö inezi sebou spojenö.

Naleziätö: Zichov, menüitovy opäl ; Kuclin, legtivy lupek.

Aronia prisca Ettingsh.

Obr. 141., fig. c.

Ettingshauseti : „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 54., tab. LIII, fig. 18, 19; tab. LIV., fig 8. Listy jsou kozovit6, krdtce faplkatö, ponekud kruhovite, tupe, pilovit^, ch'oupkatep).

Ph. Cand. B. Brabenec: Souborna kvetena. 14 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

208

Hlavni nerv jest rovny, vyuikly; druhofadö nervy jsou zakfiveii6, v poötu 5— 7 po kazd6 strane nervu hlavnlho, hofejäf a prostredni vybihaji v ostrych, do-

lejäf V pravych i'ihlech ; tretiradö nervy jsou jemne. Naleziste: Zichov, menilitovy opäl; KucÜn, lestivy lupek.

Crataegus bilinica Ettingsli.

Obr. 141., fig. b.

Ettinyshausen: „Tevt. Flora v. Biliii" III., pag 54, tab. LIIL, fig. 17. Listy jsou fapikatö, blauitö, vejöito-rhoniboidickö, na obou koncich krätce zaSpicat6l6, na okraji Cepele vroubkovanö.

Hlavni nerv jest na basi vynikly, ku spici ziizeny ; druhofadö nervy, v poctu iihlech vybihajfei, 4— G po kazdt^ strane, ve velice ostrycb casto vydlicnatö ; tfetifadö nervy uezfeteln6. Podobd se nyni iijictmu druhu severo-americkenm Crataegus j)iinctata Ait. Naleziste; Kuclin, leStivy lupek.

Crataegus tentoiiica Ung.

Engelhardt : „Die Tertiäiflora des Jesuiteugrabens bei Kundratitz". pag. 72.

3C8.), tab. 19. (XXVI.) fig. 8. Siroce vejöitö listy jsou tupe, k rapiku ztizen»^, na okraji cepele pilovite, blanite. Hlavni nerv tiÜine se a.i do äpice listovö; druhofadö nervy jsou üetnö, roz- vi^tvene, zuatelnö u okraje listovöho pomoci kiitek mezi sebou spojenö. Naleziste: Kundratec u Litouiefic, ssavy lupek.

Crataegus pumilifolia Eugelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuiteugrabens bei Kundratitz". pag. 72.

(368.), tah. 19. (XXVI.), fig. 9. Listy jsou male, blanite, fapikate, dosti opak vejöitö-zaokrouhlene, zafezä- vau§ laloönate; na §irokt§ spiCce jsou laloky mal6.

Naleziätö : Kundratec u Litoni^ü'ic, ssavy lupek.

Amygdalus biliuica Eitingsh.

Obr. 142., fig. a, b.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 55., tab. LIIL, fig. 22, 23. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz", pag. 72.

(368.1, tab. 18. (XXV.), fig. 21. Listy jsou fapikate, ponökud ko^ovite, kopinatö-za§piCat^l6, jemnö vroub- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

209

kovaiiö-pilovite. Hlavnf nerv vynikly, druhofade nervy jemne, skoro jednoduch6.

Peckovice je vejiiitä, smacklä, svraskalä.

Nalezistö : Kuclin, leätivy lupek; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Amygdalus pereger Uug.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 95., tab. CXXXII., fig. 8—12. Menzel: „Beitrag zur Kenutuiss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". Isis in Dresden 1897, pag. 17.

Listy J.SOU blanitö, dlouze fapfkate, vejöito-kopinatö, v dolejsi polovici uej-

sirsi, ku pfedu dlouze zaspicatele, ku spodu vice nebo mdne züzene, nejcast^ji stejnostranne, zfidka vsak nestejnostrannö, na okraji cepele listove ostfe a zre telne pilovite. Z blavniho nervu vyblbaji v ostrych ühlech nervy druhofade, jez se spolu navzäjem spojuji dosti daleko od kraje v znatelnych oblouccicb. Ku drubu tomuto pHfazuje Heer tez pecku asi 2-6 cm. dlouhou, r9 cm. §irokou, dosti hustymi, malynii dülky posäzenou, zvlääte pfi okraji, kdez vyskytuji se tez vräsky.

Listy druhu tohoto souhlasi dosti s zijicimi druhy Amygdalus communis

L. a A. persica L, pecka souhlasi zcela tvarera i velikosti s A. persica L.

Naleziätö : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, leätivy lupek.

Amygdalus persicifolia Web.

Weher: „Palaeont." IL, pag. 218., tab. XXIV., fig. 9.

Heer: „Balt. Flora", pag. 98, tab. XXX., fig. 23—27. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abh. „Lotos" 1898., pag. 112.

tab. XL, fig. 11. Listy jsou blanite, kopinatö, na dolejäku k rapiku züzenö, u pfedu zaspica- tele, na okraji 5epele drobnö pilovite. Hlavnl nerv znatelny; druhoradö nervy vybihaji v ostrych ühlech, jsou dosti zakfivene, pomocl obloukü pfi okraji cepele mezi sebou spojene. Podobnym nyni zijicim druhem jest Amygdalus persica L. ve vychoduich krajinach a Persii.

Naieziätö : Berand, vypälenö lupky, vzflcnö.

Amygdalus prae-communis Menzel.

Menzel: „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz". („Isis' zu

Bautzen 1896/7) pag. 24., tab. L, fig. 11. Peckovice se slupkou kozovitou, vejcitä, sniacklil, 4 cm. dlüiihd, 25 cm. siroka. 14*

.1 l Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

'210

Plod tohoto zkanienfleho nuindloiiö poflobä se ndpadnö obalem opatfen^mu plodu, kozovitöniii, rozpukävajiciiiiu Anygdalus communis L, od nölioz liäf se pouze tim, le sanietovä slupka nenf na sv6m povrchu disnä, nybrz hladkd.

Näleziätö: Suletice, lestivy lupek, vzäcue.

Prnmis olympica Ettingsh.

Obr. 142., fig. c.

Ettingshausen: „Teit. Flora v. Bilin" III., pag. 55., tab. LIII., fig. 21.

Engelhwdt: ,Die Tertiärflora des Jesuiteugrab. bei Kundratitz." pag. 72,

(3G8.), tab. 18. (XXV.), fig. 1, 19.

Krätce rapJkatö iisty jsou dosti koiovitä, vejeite-eliipticnö, na obou konclcb §pi6at6, na okraji piiovit6.

Obr. 142. — a, h. Amygdalus hilinica Ett. List a plod. — r. Pruniis olympica EU. Krätce fa-

pfkat^ list. — d. Acacia Ilenesehi Brabencc. Lnsk se 4 odstavci, dole zebra listovä bez li-

steökä. — e, /. Pi-unua denliculala Vel. List a peckovice. la—c. die Ettingsh., d. die otisku,

e, f. die Velen.)

Hlavnf nerv je vynikly, nz do spicky listu se tähnouci, drubofadö nervy pocteiu 5 — 6 po kaide strnn6 nervu hiavnlho; tfetifadä nervy jsou rozvetvenä a mezi sebou spojeuö.

Naiezistö. Zichov, meiiilitovy opdl ; Kundratec u Litom6Hc ssavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

211

PriiiiHS denticulata Velen.

Obr. 142, fig, e, f.

Velenovshy: „Flora v. Vräovic b. Laun" pag. 47., tab. VIII., tig. 17 — 19. Listy jsou fapikate, (s fapikem pomernö silnym, az 1 cm. dlouhyni), vejcitö- podlouhlö, V pfedu krätce zaspicatölö kozovitö, na okraji öepele s c-etnyiiii malymi zoubky, jichz spiöky jsou ohnuty do vnitf, na basi celokrajne. Hlavni nerv jest rovny, m/rnö silny, ku spiel pozvolua sezüzujici; druhofade uervy vybihajl v ostrych ühlech, vöt§inou vstficnö, rovne, pfi okraji cepele vetälmi vetvickami mezi sebou spojene, z nichz vybihaji jemaöjäi a vnikaji do äpicek zoubkü. Sitivo jest vynikle a kolme ua nervech druhoi['adych. Peckovice jest kulovitä, na jednö stranö vyääi, hlubokymi bräzdami opatfenä, na drulie strane Jen slabymi ryhami.

NalezlSte: Vrsovice u Loun, vypäleny jll.

Leguminosaceae.

Acacia parschlugiana Uuger.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 62.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz." pag. 81., tab. 20.

(XXVII.), fig. 31, 32. Listy jsou dvakräte- spefenö, jafma jsou mnohojafmä; llstky jsou kopinatö- neb podlouhle-öärkovitö. Lusky jsou podlouhle- öärkovite; asi 7-8 cm dloulie, 5'5— 10 mm siroke, smacklö, trochu zakrouceoe, na dolejäku k faplku züzene, na äpici zaokrouhlenö se 4— 6 ovälnymi semeny. Nalezi§t§: Bfemo, plasticky jll; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek, cetiie.

Acacia inicrophylla Ung.

Engelhardt: „Die Tertiäräora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 81., tab. 20. (XXVII.), fig. 37.

Listy jsou dvakräte- spefenö (?), s Ifstky blanitymi 8 —9 mm diouhymi, 2'3 — 5 mm äirokymi, podlouhlymi, tupyrai, krätce fapikatymi. Lusky jsou siroce- cärkovite, rovnö, tup6, smackle, vlcesemennö, se semeny malymi, krätce ovälnymi. Unger porovnävä tento druh s Acacia fruticosa Mart. z Brasilie. Naleziste: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Acacia dubia Engelh.

Engelhardt: „Die Tertiärfiora von Berand." Abb. „Lotes" 1898. pag. 115., tab. XL, fig 24. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

212

Llstek jest pevny, vejcite- kopinaty, na obvodu svem celokrajny. Hlaviii nerv jest znatelny; dolejsf (basdlni) druhofadö nervy dosti pfikfe vzhüru se täh- noucf, ostatnl vybfhaji v ostiych ühlech a jsou sblizenö.

Naleziäte : Berand, vypälen6 lupky, vzäcnö.

Acacia coriacea Ettingsh.

Engelhardt: „Tertiärpflanzeu aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." pag. 5ö. (395.), tab. 7. (XXII.), fig. 29

List jest spei'eny; listky jsou pevnö, ko^ovitö, s nestejnymi polovicemi, ko- pinatä, zaspiCatelö, celokrajnö, krätce rapikate, na dolejsku spiCatö, äikme. Hlavni uerv jest silny; drulioüadö nervy jsou nezretelnö.

Naleziste : Holy Kluk.

Acacia liypogaea Heer.

Engelhardt: „Tertiärptianzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876., pag. 7L 411., tab. 12. (XXVII.), fig. 28. Listky jsou kopinatö, u pfedu za§picatele. na dolejsku velice sikmö. Hlavni nerv je dosti silny; druhofade nervy jsou jemnö, znatelne, obloukovitö, v ostrych

ühlech vybiliajlci, tfetifadymi nervy jeninymi mezi sebüu si)0jene. Naleziste: Zitenice, sladkovodni piskovec.

Acacia Beneschi Brabenec.

Obr. 142., fig. d.

B. Brabenec: ,0 novöm nalezisti tfetihornlch rostlin ve spodnlm päsmu

vrstcv zateckycb." Rozpravy ceske akademie. Ro6. XIII, trida II. eis. 18., pag. 16., tab. I., fig. 5.

Lusk jest podlouhly, pravidelnö, dosti znacnö zaskrcovany, u konce v ohnu-

tou äpiöku vybihajfci, s odstavci cockovitö vypouklymi.

Lusk tento jevi nejvötäi podobnost s luskeni nyni zijiclho rodu Acacia arabica Willd.

Nalezistö : Holedec u M6cholup, lupky.

Acacia Sotzkiaua Unger.

KtUngshausen : „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 62.

Heer: „Flora tert. Hehv." III., pag. 131., tab. CXL, fig. 1—12. Mngelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges". Letos 1896., pag. 180. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

213

Listy jsou dvakräte spefene?, s listky kopinatymi, iS 26 cm dlouhymi, poloko^ovitymi, celokrajnymi, nejöasteji pod prostfedketn nejsir§(mi. Hlavnf nerv zfe- telny, druhofade nervy velice jemnö a obloukovite. Lusky dlouze stopkatö, 3*9 —5-2 cm dlouhö, a2 8 mm äiroke, u pfedu za- okrouhlene a znatelnou §pici (zobaaem) opatfene, po stranäch vlnovite zprohybane, lülsty dosti ziiacne stazen6. Semena zaokrouhlenä, dosti cetnä.

Unger porovnäval tento druh s nyni zijlci'mi Acacia portoricensis Willd.

V trop. Americe a s J.. fallax z Afriky. Nalezi§tö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, zfidka; Kiiclin, lestivy lu- pek; Bfezno, plasticky jll; 6uletice\ Zelenkt/, sferosiderit ; doly Petr a Pavel u Duchcova, sferosiderit.

Mimosites haeriusiana Ettingsh.

Ettingshausen : „Tert.Flora v. Bilin" III., pag. 62. Mensel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuiteiigrabens bei Kundratitz". Isis in Dresden 1897, pag. 17. Listy jsou spefenö, s listky kopinatyrai, 7 —20 mm dlouhymi, 3 — 5 mm §i- rokymi, tence blanitymi, na basi zaokrouhlenymi, nestej- iiostraunymi, pfisedlymi nebo velice krätce fapikatymi- Hlavni nerv jest tenky, jemuy, druhofade nervy zfidka znatelnö. Engelhardt nalezl nejen listky jednotliv6, nybrz i rüznö zachovanö cästi listü.

Nalezi§t6 : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, leätivy lupek, hojne; Kuclin, le§tivy lupek; Holy KiuJc.

3Iimosites cassiaeformis Ettingsh.

Ettingshausen: „Flora v. Häring" pag. 92., tab

XXX., fig. 38-50. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Beraud."

Abb. „Lotos" 1898, pag. 116., tab. X., fig. 37.

' Naleziäte : Berand, vypälenö lupky, vzäcnö

Swartzia borealis Ettingsh.

Obr. 143.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" III, pag. 62., tab. LIV., fig. 4., 5.

Listy jsou lichospefenä, s listky koÄovitymi, vej- Obr. 143. — Sii-artzia borealis cite - podlouhlymi, zaäpicatelymi, celokrajnymi, krätce f^tt. Jeden listek skut. vel. fapikatymi. (Die Ettingsh,) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 214

Hlavni nerv jest nu basi silny, ku Spici znacnft se ziiÄujIci, ai do spicky vnikajici; druhofade neivy jsou jemnö, v oström ühlii vybihajici, nejdolejsi vsak ve velice oatröm ühlu vynik;ijici.

Naleziätö : Zichov, menilitovy opäl.

Cercis antiqiia Sap.

Menzel: „Beitrag zur Keniitniss der Tertiärflora des Jesuitengrabeus bei

Kundratitz." Isis in Dresden. 1897. pag. 10., tab. I., fig. 8. Listy jsou poiokozovitö neb dosti pevne, trochu dlouze fap(kat6, na vrchni 8tran6 casto velice tence varhänkovitö teckovanö, ku koiici fapiku uiäio nadmutö, n§kdy se dvema zläzkami, vejCitö neb castöji opak vejcite kruhovitymi, na §pici tupö zakouieiiö neb tup6 a take vykrojenö. Dolejäl basdlnf uervy poClem dvou po obou stranäch vice möne nestejne, ostatni dosti daleko se tähnoucf, na vnejäl strane nejCasteji v§tevnat6, vzhüru se tähnouci, pak u okraje cepele listovö obloucky na- vzdjem spojenö, oby5ejn§ mezi sebou zprohybanou ziinatinou opatfeuö. Naleziätö: Kundratec u Litomöfic, jeden Ifstek.

Leguiuiiiosites s^parsiuervis Engelhardt.

Engelhardt : „Die Tertiärflora des Jesuitengrabeus bei Kundratitz." pag. 79.

(37.T), tai). 20. (XXVII.), fig. 19. Lfstek jest blanity, krätce fapikaty, kopinaty, celokrajny. Druhofade nervy jsou roztrousene, velice jemnö, obloukovitö spojene, do- lejäl nervy V mnohem ostfejsfch lihlech vybihajici. Naleziste: Kundratec u Litomeric, ssavy lupek.

Legiiininosites erytliriuoides Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärttora des Jesuitengrabens bei Kuudratitz." pag. 80.

(376.), tab. 20. (XXVII.), fig. 44. Listek jest blanity, vejCity, zaäpiöatöly, celokrajny. Dolejsf druhorade nervy

tähnou se pfikfe vziniru a doli se, hofejäi vybihaji skoro v pravych ühlech. Naleziätö: Kundratec u Litomeric, ssavy lupek.

Leguminosites cbrysopliylloides Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 80.

(376.), tab. 21. (XXVIII.), fig. 25./a. Listek jest ellipticny, v hofejäi polovici uejsiräi, na dolejsku se zuzujfci^ celokrajny, ponekud kozovity. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

215

HIavüi nerv jest silny, ku §pici hodiiö züzeny; druhofade nervy vybihaji V ostrych ühlech, jsou rovnö, spolu soubeznö, hodne rozvetvenö.

Naleziäte : Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Leguminosites paiicinervis Heer.

Engelhardi : „Tertiärpflanzeu aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876, pag. 54. (394.), tab. 7. (XXII.), fig. 26. Liätky jsou jemnö, elliptiCne, na dolejsku zuzen6, v hofejäi Casti nad stfe- deiu nejsirsi, V tupou §pici vybfhajicf, celokrajnö. HIavni nerv jest znatelny; druho- fade nervy jsou jemne, dolejäi dva jsou vstficne, pfikfe ai. do prostfed Kstku do- sahujlci a zde s druhofadj'mi nervy spojene. Naleziäte: Holt) Kluk, tufy.

Leguminosites Geinitzi Engelh.

Engelhardi: „Tertiärpflanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876. pag. 55. (395.), tab. 7. (XXII.), fig. 27.

Krejci: „Übersicht der Tertiaer-Flora". Sitzb. d. k. b. Gesellschaft d. Wis- sensch. 1878. pag. 206. Jemny, spefeny Ifstek jest vejöite kopinaty, uestejnostranny, celokrajiiy, äpi- öaty, velice krätce fapikaty. Hiavnl nerv nevyuikä mnoho. Naleziäte: Holy Kluk, tufy.

Leguminosites Proserpinae Heer.

Heer: „Flora tert. Helw." III, pag. 123., tab. CXXXVIII., fig. 50.-55. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos 1896. pag. 180. Engelhardt: „Die Tertiärflora von Berand." Abh. „Lotos" 1898. pag. 115.,

tab. XL, fig. 17., 20., 23. Listky jsou kozovite, krätce faplkale, siroce elliptiSnö neb podlouhle-äiroce ellipticnö. Na äpici slabe vykrojenö. Hluvnl nerv silny az do spiöky se tahiiouci druhofade nervy velice jemne, jen mälo znatelnö. Nalezistß: Suletice, jeden Ifstek; Benind.

Legnminosites celastroides Heer.

Engelhardt: „Über diu Cyprisschiefer Nordböhmens." Isis 1879, pag. 148.,

tab. IX., fig. 8. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

216

Listky jsou diuu^e fapikate, na dolejäku k niplku zuzeue, ovälne, na äpici vykrojeuö, blanitö. Naleziätö: Cheb-Falknw, cyprisovö lupky.

Legumiiiosites Sancti Martini Heer.

Heer. „Flora tert. Helv." 111, pag. 123., tab. CXXXVIII., fiji. 48. Eiigelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abli. „Lotos" 1898, pag. 115., tab. XL, fig. 25. Listky jsou fapikate, pevne, kozovitö, vejcitö. Hlavni nerv jest velice silny ; druhoradö nervy jsou cetne, huste, velice jemne, nedaleko okiaje cepele listovö spolu spojenö. Naleziste: Berand, vypdlene lupky, vzticue.

Legumiiiosites rotimdatus Heer.

Heer: „Flora Lert. Helv." 111., i»ag. 126., tab. CXXXIX., tig. 9.

Engelhardt : „Die Tertiaerflora von Berand." Abii. „Lotos" 1898, pag. 115., tab. XL, fig. 22. Listky jsou zaokrouhlen^, u predu vykrojene. Hlawii nerv silny, az ku vy- krojeni se tdhnouci; driihora(16 nervy nejsou cetnö, velice obloukovitö, skoro sou- beznö s okrajem cepele; nervatura jest jemnä. Naleziäte: Berand, vypäleuö lupky, vzäcne.

Cassia Feroniae Ettingsh.

Obr. 144., fig. b.

Kttinijshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III. pag 60. tab. LIV., fig. lo Emjelhardt: „Die Flora der über den Braunkoiilen befindl. Tertiürschicliteii v(.n Dux." pag. 68. tab. 14. (XVII.) fig. 8, 16, 21. Listky JSOU pouekud ko^ovitö, krätce fapikate, kopinat(5 na dolejSku zao- krouhletiö neb ponekud äiknie. Hlavni nerv jest znatelny; druhofade nervy jsou velice jemn6, obloukovitö.

Jakozto podobny nyni ^ijici druh uvädi Ettingsliausen druh Cassia stipulacea

Ait z Chile. Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek; Ledvice, lupky nezfidka.

Cassia stenophjila Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 122., tab. CXXXVIIL, fig. 42., 43. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Terticärschichteu von Du-x." pag. 68. (196.), tab. 10 (XIIL), fig. 20.-22. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. Lotos 1898 pag. 114. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

217

Listy jsQU spefene, muohojarm^, s llstky skoro pfisedlymi, blanitymi, üzce kopinatymi, ku obema koncüm zd^enymi, Spiöatymi. Hlavnl nerv jest znatelny, druhofade nervy vybihajl v ostrych ühlech.

Naleziste : Ledvice, lupky ; Berand u Suletic.

Cassia Berenices Ung.

Unger: „Sotzka." pag. 138., tab. LXIV., fig. 4—10.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 118., tab. CXXXVII., fig, 42—56.

Engelhardt : Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag, 180. Listy jsou spefene, s listky krätce rapikatymi, blanitymi, vejcite-ellipticnymi, pozvolna zaSpiöatölymi, na dolejsku tupe zaokrouhlenymi, jednak zfetelnö nestejno- strannymi, jednak s nezfetelnou nestejnostrannosti, vzdy pod stfedni cästi uej- §irsimi. 5 Hlavnl nerv jemny ; — 7 nervü druhofadych po kazde straiie velice jemnych, mnohdy vstflCnych a ponekud od kraje listu obloukovite se spojujicich ; tfetirade nervy zfidka znateinö. Lusk jest välcovity, rovny, trochu dfevnaty, v tupou spicku vybihajicf, v prihrädky rozdeleny, z nich kazdä obsaliuje jedno zmackle, zaokroubleiie semeno. Cassia laevigata Willd jest podobiiym nyni zijlclm druheni. Naleziätö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Suletice; Cheh-Falknov, cyprisovö lupky; Holy Kluh; Zitenice, sladkov. pfskovec; Davidsthal u Fal- knova, piskovce.

Cassia palaeocrista Engelhaidt.

Engelhardt: „über die Cyprisschiefer Nordböhmens." Isis 1879, pag. 146, tiib. VIII., fig. 21.

Llstky jsou blanitö, s oböraa polovicemi nestejne elliptiöuynii, celokrajnymi,

krätce iapikatymi. Hlavnl nerv jest znatelny ; druhofade nervy jsou jemne, aie vyniklö, v ostrych lihlech vyblhajici a blizko okraje obloukovite se spojujici. Naleziste: Cheb-Falknov, cyprisovö lupky.

Cassia Zephyri Ettingsh.

Ohr. 144., fig c.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 61.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kuiidratitz." pag. 79. (37.5.), tab.

20. (XXVII), tig. 24, 25. Listky jsou ponöliud kozovite, kopinatö, na dolejäku züzenö, ponökud ne- stejnostrannö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

218

Hlavai uerv jest silny; diuhofade nervy nastrazenö, ale skoro üplne ne- zretelnö.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lupek; Kundratec u Litoiuöric, ssavy lupek ; Led- vice, lupky; Zelenky, sferosideiit.

Cassia cordifolia Heer.

Engelhardt: „Die Tertiarflora des Jesuitengrabens bei Kuudratitz." pag. 79.

(375.), tab. 20. (XXVII.), flg. 14. Listky jsou trochu ko2ovit6, srdcitt? neb srdcitö-ellipticnö, u pfedu za- äpidatöle. Hlavnl nerv jest znatelny, se 4 —5 nervy drulioradyuii na kazdö strane, obloukovitynii, spoiu skoro scubeznymi, velice jemnyini. Nalezistö: Kundratec u Litomeric, ssavy lupek; Zitenice, sladkov. piskovec.

Cassia p&eiuloglaudiilosa Etttiugsh.

Obr. 144., üg. a.

Kl tinyshausen: „Tert. Flora v. Bilin " III., pag. Gl., tab. LIV. tig. 14. Engelhardt: „Über fossile PHanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens". Isis in Dresden 1891., pag. 40.

f

Obr. 14-1. — a. dasaia pseudoylandulosa Ett. Jeden listek. — h. Cassia B'eroiiiae Ett Listek na

Spiel rest. — c. Cassia Zephyti Ett. Cely listek. — d. C. hyperhorea üng. Listek. — e, /. C.

phaseolites Ung. Lfstek a lusk. (a, b. die Ettingsh., c —/. die Heera.)

Lfstky jsou blanite, kopinate neb öärkovite-kopinatö, na basi dlouze zagpi- cat6l6, nestejnostrannö, na obvodu sv6m celokrajnö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

219

Hlavni nerv teiiky; druliofade nervy nezfelelnö. Naleziste: Kuclin, leätivy lupek, zhdka; Hohj Eluk, cetnö; Kuitdratec u Litoinefic, ssavy lupek.

Cassia hyperborea Ung.

Obr. 144., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biiin" III., pag. 61. Engelharclt: „Die Tert d. Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 79. (375) tab. 20. (XXVIL), fig. 1, £6., tab. 21. (XXVIII.), fig. 5.

Listy jsou spefenö, s listky blanitymi, fapfkatymi, vejcite-kopinatyrai, za§pi- Catölymi, celokrajnymi. Hlavni nerv jest silny; druhofadö nervy jsou velice jemnö, obioukovit^ Naleziätö: Kuclin, lestivy lupek; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek, Davidsthal u Falknova, piskovec.

Cassia Pliaseolites Ung.

Obr. 144., fig e, f.

Ettingshausen: „Tert Flora v. Bilin" III, pag. 61., tab. LIV'., fig. 9. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böbm. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 179.

Listy spefenö, vfcejafmä, s Ifstky fapfkatymi, blanitymi, podlouhlymi, po- dlouhle-ellipticnymi nebo podloiihle vejcityini, celokrajnymi, pfitupymi. Hlavni nerv silny, druhoraile nervy jemne, Cetnö, spolu souböznö neb skoro soubeznö, na okraji obloucky spojenö. Lusk smaökly, ziizeny, na pfedu zahnutym zobaneni opatfeny. Nalezistö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, Suletice; Galgenherg

u Valöe; ZeUnlty, sferosiderit ; Cheb-Falknov, cyprisov6 lupky, Zälezly, tufy; Bfpzno.

Cassia Fiseheri Heer.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 119., tab. CXXXVÜ., fig. 62-65. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 179. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898, pag. 114. tab. XL, fig. 19. Synon: Juglans tristis Heer. Verz. d. Tertiärpfl. pag. 61. Lfstky blanite, fapi'kate, elliptitne neb vejcito-elliptiCnö, zagpiCatelt^, na basi iiestejnostrannö. Hlavni nerv zfetelny; druhofadö nervy vyblhajl ve velice ostrycli, ühlecb a jsou obloukovite. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

220

NaleziSte: Suletice, zfldka; HoliJ Kluk; Ledvice, lujiky ; Cheb-Falknov, cyprisovö lupky.

Cassia lignitum Ung.

Ettingshausen: „Flora v. Häring" pag. 90, tab. XXIX., fig. 40-42. Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 121., tab. CXXXVIII., fig. 22—28. Enyelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des biilim. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 178.

Synon. : Dalbergia podocarpa Unger. Listy jsou spefenö, s listky krätce fapikatyuii, blanitymi, §iroce ellipti6nyiiii neb podlouhlymi, na basi uejcasteji nestejnostraunynii, zaokroublenymi, na spiel tupynii nobü zaokrouhlenymi. Druhorade nervy velice jeinne, uejcasteji nezreteluö. Heer rozeznävä u druliu tohoto dve fonny:

1. Listky §iroce-ellipti6n6, na pfedu tupö zaokrouhleue neb trocbu vy- krojene.

2. Listky deläi u pfedu meue tupe zaokrouhleue. Unger porovndvä tento druh s Cassia chrysotricha a C. huinUis. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Suletice, Ledvice, lupky,

liojnö; doly: Viliinüv, Amalie u Ducbova. sferosiderit a j(l; Clieb-Falknov, cyiiri-

sov6 lupky ; Jloly Kluk.

Cassia anibigna Ung.

Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böbuiisclien Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 42.

Synon.: Acacia amorphoides Weber. Paläoiit. IV., pag. 164., tab. 29.^

iig. 1. c.

Listy jsou spefene, s listky krätce fapikatymi, ellipticnymi nebo kopinatymi^ zaspieatßlymi. na dolejäku nestejnostrannymi; druhorade nervy jsou jemnö a oblou- kovite. Nalezistö: Kundratec u Litomei'ic, ssavy lupek, nezfidka; Natternstein u Sout65ek, leStivy lupek. Ledvice, lupky, nezfidka; Holy Kluk, tufy; Bilina,

plasticky jÜ ; Davidsthal u Falknova, piskovec.

Caesalpinia norica Ung.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Biliu" III., pag. 60. Engelhardt: „Die Tertiaei-flora von Berand". Abh. „Lotos" 1898, pag. 116.,

tab. XI., fig. 26, 31-37.

Listy pferuäovanö dvakräte spefeaö, parciälnf jsou Ctyfjafuiö, vlastni sestijaf me (?) s listky nestejnynii, na dolejSku uestejnostrannyuii, vejcito-ellipticnymi, vykrajovanynii, celokrajnymi, skoro pfisedlymi.

Naleziäte: Biczno, plasticky jil : Berand u Suletic, velice hojn6. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

221

Caesalpinia Haidingeri Ettingsh.

Ettingshausen : „Flora v. Häring". pag. 89., tab. XXIX., fig. 21 — 39. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböbuiens". Isis in Dresden 1891, pag. 39. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos", 1898, pag. 116., tab. XL, fig. 31.

Listy dvakräte sperene, s llstky nestejnymi, ellipticnymi, neb zaokrouhlenj'mi, na dolejäku nestejnostraunymi, velice krätce faplkatymi, na obvodu celokrajnynii.

Hlavul nerv znatelny ; druhofadö nervy velice zh'dka znatelne. Krome listku dobfe poznatelnt^bn nalezl Engelhardt t6z llstek, ktery se zda nälezeti ku Cae^talpinia micromera Heer. Naleziste: Holy Kluk, zfidka; Birand u Suletic.

Caesalpinia Towusliendi Heer.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 111., tab. CXXXVII., fig. 26—37. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhni. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 178.

Listy dvojuasobne sperene?, s listky malinkymi, blanitymi, krätce fapikatymi, na dolejsku sotva znatelnö neb dosti znacnö nestejnostrannymi, äiroce ellipticnymi neb podlouMe-siroce ellipticnymi, na spici tupymi. Teuto druh podobä se velice Caesalpinia Haidingeri Ett. Nalezi§t§: Suletice; Cheb-Falhiov, cyprisove lupky.

Caesalpinia oblongo-ovata Heer.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz". pag. 77. (373.), tab.

19. (XXVL), fig. 36.

Listy jsou dvakräte sperene i?), s listky dosti ko2ovitymi, podlouble-opak- vejcitymi, na basi nestejnostrannymi. Druhofade nervy vyblhaji v ostrych ühlech a jsou ponökud rovne.

Naleziätö : Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Caesalpinia bohemica Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz". pag, 77. (373.), tab.

19. (XXVL), fig. 47. Listky jsou dosti velikö, krätce i-apikatö, blanitö, podlouhlö. celokrajnö, na konci mälo vykrojene, na dolejäku nestejnostrannö. Druhofadö nervy jsou jemne, liofejäi pfi okraji rozdelenö; sltivo jest velice jemne. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

222

Caesalpinia Falconeri Hei-r.

•Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. HO., tab. CXXXVII., fig. I— 10. Engelhardt: „Die Tertiaerttora von Berand". Abh. „Lotes" 1898, pag. llij.. tab. XL, fig. 27, 28. Listy jsou spefenö, vi'cejafme, s Ifstky blanitytni, podlouhlymi, na dolejSku nestejnostrannymi, u pfedu tnpe zaokrouhleuymi a dosti hluboko vykrojenymi.

Hlavnf nerv az ku vykrojeni se tähnoucf ; druhofade nervy jsou velice jemnö a väecliny vybihajf v stejiiych üblecli a spojuji se mezi sebou pomocf obloukü pfi okraji Cepele.

Druhem podobnym nyni zij(diii jest Caesalpinia mucronata Willd. z Brasilie. Naieziätä: Berand u Suletic, vypälene lupky.

Gleditschia celtica Ung.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 109., tab CXXXIIL, fig. 66—68 Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 177. Lfstky jsou kopinatö neb podlouble-kopinatö, vroubkovanö nebo pilovitö na okraji Cepele, pfispiCatelö; hlavnl nerv silny, druhofade nervy jemnä. Ostny mo- hutnö a v6tevuat6.

Naleziäte: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; Suletiee.

(ileditschia allemaunica Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 103., tab. CXXXIIL, fig. 43-52; tab.

CXL., fig. ?A.

Entjelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz." pag. 80., tab. ^0. (XXVII.),"fig. 30.

Listy jsou spefenö, s Ifstky stfidavymi, ovälnyini, krätce rapikatymi, nezfetelnö vroubkovanymi, u pfedu tupynai neb raälo vykrojenymi. Z hlavnlho nervu vybibaji cetne, jeninö drubofadö nervy a dosti daleko od kraje spojuji se mezi sebou pomoci obloukü. Naleziätö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Gleditschia bolieraica Engelh.

Engelhardt: „Die Tertinerfiora von Berand". Abh. „Lotos" 1898., pag. 113.

tab. XL, fig. 6, 9, 13,

Llstky jsou vejöitö-kopiiiatö, nestejnostranu6, na okraji sv6m vroubkovane- pilovitö.

Hlavnl nerv jest znatelny, druhofadö nervy jsou jeinnö. Osten jest rozvötveny. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

223

Gleäüschia triacanthos L. nyni zijlci, ze Sev. Ameriky jest podobnym druhem tomuto zkamenölemu.

Naleziäte: Berand, vypälenö lupky, zfidka.

Gletlitscliia Wesselii Web.

Heer: „Flora tert. Hehv.« III., pag. 108., tab. CXXXIII., fig. 55-59.

Etigelliardt : „Über fossile Pflauzen aus tertiären Tuffen Nordböhmeus". Isis in Dresden 1891, pag. 40.

Listy jsou spefene, mnohojafmö; li'stky jsou vstficuö, kopinate, skoro pfi- sedle, na pi-edu pfitupe, na okraji sv6m vroubkovane-zubatö; druhofade nervy velice jemne, cetnö, mezi sebou se spojujici.

Ostny jsou rozvetvenö. Lusk smackly, §iroky, podlouhly, na Spiel sirSi, tupy, se semeny smaöklymi, siroce elliptiönymi.

Druh tento upominä na nyni zijicl Gleäüschia triacanthos L. v Americe.

Nalezi§t§. Holy Kluh.

Glycyrhiza deperdita Ung.

Heer: „Flora tert. Helv." IlL, pag. 101. tab. CXXXIII,, fig. 4, 5.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz". pag. 77., (373.), tab. 19.

(XXVI.), fig. 46.

Ponekud kozovite listy jsou spefene (?), s li'stky podlouhle-kopinatyini, tu- pymi, na dolejäku züzenymi, celokrajnymi, se spefenou nervaturou, krätce fapikatymi- Druhofade nervy v mälo ostrycli üblech vybibajicl, obloukovitö, jemnö; sitivo velice j emnö. NaleziSte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Pliaseolites orbicularis Ung.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz." pag. 76. (372.), tab.

19. (XXVL), fig. 48.

Listy jsou pfisedlö, krätce ovälne, se spefenou nervaturou. Druhofade uervy jsou jednoduchö, obloukovitö a spolu spojenö.

Nalezistö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Inga Icari Ung.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz." pag. 77. (373.), tab.

20. (XXVII.), fig. 10. Listy jsou sudospefene, s listky velikymi, vejcitö-kopinatymi, zaäpicateiymi, velice krätce fapikatymi, celokrajnymi, blanitymi.

Ph. Cand. B. Brabenec; Soubom.i kvctena. 15 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

224

Hlavni nerv jest silny ; druhofadö nervy eetnö, obloukovite, jednodiichö. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Copaifera rediviva Ung.

Engelhanlt: „Die Tert. d. Jesuitgvb. bei Kundra'jitz." pag. 75. (371.), tab.

19. (XXVI)., fig. 32.

Listy jsou sudospefeae, s li'stky vejcitymi, zaspicatöl^mi, ua obvodu svöni celokrajnyini, skoro pfisedlymi, ponökud kozovityrai. Hlavui nerv jediny jest znateluy.

Naleziste : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Podogoniiim Knorrii Heer.

Obr. 145., fig. a, b.

Heer: „Flora tert. Hehv." III. pag. 114., tab. CXXXIV., fig. 22.-26., tab.

CXXXV., tab CXXXVL, fig. 1—9.

Ettinyshausen: „Flora v. Bilin III. pag. 60., tab. LIV., fig., 7., 12.

VelenovsJcy : „Flora v. Vräovic b. Laun" pag. 48., tab. X., fig. 13— 17. Syuon: Dalbergia podocarpa Ung. „Foss. Flora v. Sotzka" pag. 55. tab.

XL , fig. 14. Listy jsou 5—10 jafmö, s llstky kopinatymi neb podlouhle ellipticnymi, celokrajnynii, piisedlymi neb velice krätce faplkatymi, blauitymi, u pfedu zaäpicate- lymi, zrldka tiipyiui. Hlavni nerv jest rovny, dosti silny, na basi nable velice stlustly; na jedne

strane listku vybihd na basi silnöjsi a deläi nerv druhofady, s okrajem skoro sou-

be^iiy, az do prostfed listku se tähnouci a zde s ostatnimi krdtkymi nervy druho- fadyiui spojeny. Po obou straudch nervu blavniho vybfbaji v ostrych üiilech velice cetnö, kratkö a slabsf nervy druhofade. Lusky jsou rovne, podloulile-ellipticnö

u pfedu zaspiöatöle, skoro tfikräte delsi ue^ sirsf, stopkate; semena jsou vejCitß-eliipticna a pouze jedine v iusku. Naleziste: Kuclin, leStivy lupek; Bresno, Zabrusani/, Zichov, Vrsovice uhonn,

vypäleny jil; Cheb-Falknov, Grasset. cyprisovö lupky. ,

Podogoiiium Lyelliamim Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 117., tab. CXXXVL, fig. 22—52. Engelliardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 113.

Listy jsou 5—8 jafmö, s listky podlouhlymi, äiroce ellipticnymi, fidöeji vej- citymi a opak vejcitymi, na hofejsfm konci vykrojeuj'mi neb zaokrouhlenymi, ost- uitou äpickou 01,'atfenymi. Lusky jsou rovnö, äiroce ellipticnö, na §pici pfitupe neb malou ostnitou spiCkou opatfenä, dlouze stopkatö. Semena jsou velkä, ovälnä, ua obou koncich tupö zaokroublenä. Naleziäte: Berand, vypälenö lupky, zfidka. —

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

225

Podogoniiim liirsutum Ettingsh.

Obr. 145., fig. c—d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III. pag. 60., tab. LV. fig. 11., 17., 23. Listky jsou vejcito-kopinate, na dolejsku nestejnostraunö, u pfedu züzenö.

Obr. 145. — a, b. Podogonium Knorrii Heer. Gast listu a lusk s vypadävajicim seme-

nem. — c, d. Fod. Jiirsutum, Ett. Jeden listek a lusk. — e. Sophora bilinica Ett.

Listek. — Skutec. Yel. (a, b. die Heera, c e. die Ettingsh.)

Hlavül nerv jest na basi vynikly ; druhofadö v ostr6m ühlu vybihajici sbllzen^. Lusky jsou rovnö, vejcitö, teckovanS-ostnatö. Naleziste: Kucliti, lestivy lupek.

Podogonium latifolium Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 116., tab. 136., fig. 10—21. Mensel: „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz." pag. 27.

Listy jsou vlcejarm^, s listky podlouhle-vejöitymi, tupe zakonöenymi neb po- n§kud vykrojenymi 2— 8 cm dlouhymi, 1 —2 cm sirokymi. Piody jsou rovnö, ellipticnö, na konci dlouze zaäpiöatölö, 272 delSI nez sirsi semena jsou dosti velkä, ovälnä.

Naleziät§ : Suletice, leätivy lupek, veliky listek.

Sophora bilinica Ettingsh.

Obr. 145., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliu." III, pag. 58., tab. LIV., fig. 6. Listky jsou kozovite, vejöito-ellipticnö, velice krätce fapikatö, na basi ne- stejnostranne, zaokrouhlene, u pfedu tup6, ponökud vykrojenö, celokrajnö. 15* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

226

Hlavni uerv jest ua basi vyuikly, rovny; druhorade nervy jsou velicejemnä, V ostrych üblech vybihajici.

Nejvetsi podobnost vykazuje s nynl zijfci'm vychodoindickym druhem Sophora heptaphylla Liun. Naleziätö: Zichov, menilitovy opäl; Kuclin, leätivy liipek. Biest'any.

Sopliora eiiropaea Ung.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 107., pag. CXXXIII., fig. 36.- 39.

Engelhanlt: „Die Tert. d. Jesuit, bei Kuiidratitz." pag. 75. (371.), tab. 19.

(XXVI.), fig. 13., 28., 29.

Listy jsou licbospefene, vlcejafmö?, s listky cetnymi, bianitymi, opak vejci-

tyiui, neb podlouhievejcitymi neb vejätö zaokrouhleuyini, na basi nestejnostrau- nymi, krdtce fapfkatynii, na obvodu sv6m celokiajnymi. S druhem tiuito poiovnilväna byla Sophora tomentosa L.

Naleziätö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Grasset.

Robiiiia Regelt Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." HL, pag. 99., tab. CXXXII., fig. 20-26, 34-41.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuit, bei Kuudratitz." pag. 75. (371.), tab. 19.

(XXVI.), fig. 30, 31.

Listy jsou licbospefene, s listky skoro vstfiönymi, krätce fapikatymi, zao- krouhlenymi neb skoro vejöitymi, celokrajnyuii, bianitymi. Hlavni nerv jest silny; druhofadö uervy jsou obloukovitö a pfed obloukem se spojujfcl. Lusky jsou jemne ryhovanö, na dolejsku züzenö, u pfedu zaokroublenö, na mlstecli, kde prisedala cnelka, malou spickou opatfenö, vicesemenne, se semeny velkymi, oväinymi.

NaleziStö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Oxylobium mioceniciim Ettingsh.

Obr. 146., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 56., tab. LIV., fig. 11.;

tab. LV., fig. 3-5.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". pag. 73. (369.), tab. 19, (XXVI.), fig. 17, 18.

Listy jsou tub6, kozovite, krätce fapikate, kopinatä neb öärkovitö-kopinatö, zaSpicatelö, celokrajuö. Hlavnf nerv jest rovny, na dolejsku silny, ku Spici se zü- zujlci; nervy drubofadö trochu zprohybanö, sblfzenö, dolejsi nervy vybihajf v ostrych

ühlech, prostfednl a hofejäi uervy v tupöjäich ühlech ; tfetifade nervy jsou rozvetvene a tvofi sitivo. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

227

Nalezi§tö: Zichov, menilitovy opäl; Kiiclin, lestivy lupek; Eumlratec u Lito- möfic, ssavy lupek; Ledvice, lupky, nezfidka.

Dalbergia liaeriugiana Ettingsh.

Obr. 146., fig. i.

Ettingsliausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 57., tab. LV., fig. 10. Engelhardt: „Tertiärpflanzen aus dem Leitmeritz;er Mittelgebirge". Nova

Acta 1876, pag. 54. (394.), tab. 7. (XXII), fig. 25. Listky jsou pfisedle, podlouhle-eliiptiön6, celokrajnö, kozovite, na dolejsku gikmö. Hlavni nerv jest vynikly; druhofade nervy jsou jerane v ostrych lihlech vybihajlci, obloukovitö, tfetifade nervy tvoH velice jemnö sitivo.

Naleziste: Zichov, menilitovy opäl; Holy Kluk.

Dalbergia retiisaefolia Web. sp.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 104., tab. CXXXIII., fig. 9-11. Menzel: „Die Flora des tertiären Polierscbiefers von Sulloditz". pag. 27 Synon: Templetotvia retusaefolia Weber: „Palaentogr." IV., pag. 160.

tab. XXIX., fig. 7.

Listy jsou lichospefenö, s Ifstky stffdavymi, ponökud kozovitymi, krätce fa- pikatymi, podlouhle-vejcitymi, ku spodu kllnovite züzenymi, na pfedu vykrojeuymi, 2—3-5 cm. dlouliymi, 7 —10 mm. Sirokymi. Hlavni nerv rovny; druhofadö nervy jsou velice jemne.

Naleziätö: Sulefice, lestivy lupek, vzäcne.

Dalbergia Empetrites Ettingsh.

Obr. 146., fig. /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 57., tab. IV., fig. 13. Listky jsou kozovit^, vejcito-ellipticnö, trochu nestejnostranue, knltce fapikate, na spici ponekud vykrojene, celokrajne. Hlavni nerv jest rovny, vybihajici, drulio- fadö nervy jsou velice jemne, v rüzne ostrych lihlech vychäzejfci; tfetifadö nervy pfechäzeji ve velice jemn^ sitivo.

Nalezistö: Bfezno, plasticky jil.

Dalbergia Proserpinae Ettingsh.

Obr. 146., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 58., tab. LV., fig. 15.

Engelhardt: ,Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz". pag. 76. (372.), tab. 19.

(XXVI.), fig. 33. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

228

Listky jsou trochu kozovitö, vejeitö, na §pici zaokroulileuö, ponökud vykrojen^, na obvodu svem celokrajne.

Hlavai nerv jest vynikly, roviiy, s.1 do §piöky listku se tahuouci; druhofadö

Obr. 146. — a. Oxylobium miocenicum Ett. Jeden list. — b. Dalbergia Jiaeringiana Ett. Listek.

— c. Dalb. reclinervis Ett. Listek. — d. DaUi. Pi-oserpinae Ett. Listek. — e. Halb. ApoUinis

Ett. Jeden listek. — /. ßalb. Empetriles Ett. Cely listek. — g. Mackaerium palueogaeuvi Ett. Jeden listek. — h. Palaeolobium Sluri Ett. Cel^ listek. — Skutee. vel. (a—h. die Ettingsh.).

nervy jsou jeinii6, sbl(zen6; tfetifadö iiervy ve velice ostiych lihlech vybihajici. skoro pficne a tvorf jemu6 Bitivo.

Naleziätö: Zichov, menilitovy opäl; Kundratec u Litoniöfic, ssavy lupek.

Dalbergia nostratum Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 105., tab. CXXXIIL, fig. 25 31.

Emjelhanlt : „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kimdratitz. " pag. 76. (372.), tab.

19. (XX vi.), fig. 34, 35..

Synou : Zichia nostratum Kovats.

Listy jsou spefeue, s Ifstky malynii, prisedlymi neb krätce i-apfkatymi, blani-

tyiiii, podlouhle-opak-vejeitymi, na dolejsku ziizenymi, na spici vykrojenymi. Druho- 6 fade nervy po kazdö stranö nervu hlavniho, v poötu — 8, jsou obloukovite; tfeti- rad6 nervy tvoii jemnö sftivo. Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Dalbergia Apollinis Ettingsh.

Obr. 14G., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 58., tab. LV., fig. 16.

Listky jsou ko^ovit^, elliptiön6, na dolejsku uestejnostranne, zaokrouhlene, krdtce taplkate, celokrajnö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

229

Hlavni nerv jest na basi vynildy, rovny; druhofade nervy skoro v pravöm ühlu vybi'hajlci, sbKzene, zprohyban6; tfetifade nervy tvofi volnö sltivo. Nalezistö: KucUn, leätivy lupek.

Dalbergia rectinervis Ettingsh.

Obr. 146., fig. c.

Ettingsh ausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 58., tab. LV., fig. 14. Li'stky jsou kozovite, ellipti6nö, na dolejäku nestejnostrannö, tupö, u pfedu vykrojenö, na obvodu svöm celokrajnö. Hlavni nerv jest vynikly, rovny az do äpicky se tähnoiici; druhofadö nervy skoro rovne, sbllzenö, dolejsl v pravem ühlu vy- bihajid; tfetifade nervy jsou velice jemnö.

Nalezi§t6: Kuclin, lestivy lupek.

Dalbergia priinaeva Ung.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz." pag. 76. (372.)

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 105., tab. CXXXIII., fig. 21—23.

Listy jsou spefeuö, s llstky fapikatymi, vejöite-kopinatymi, züzenymi; druho- fade nervy nezfetelne. Lusk jest stopkaty, elliptiöny, ku oböma koncum züzeny, blanity, do plochy smaökly, trochu nervaturou opatfeny, jednosemenny, s okrajem kfldlatym.

Naleziste: Kimdratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Dalbergia cassioides Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz". pag. 76. (372.), tab.

19. (XXVI.), fig. 37. Llstky jsou vejcitö-elliptiönö, celokrajnö, krätce fapikate. Druhofadö nervy jsou jemne, sblizene, jednoduche neb rozvetvenö a v ostrych ühlech vybfhajici Sitivo sestavä z jemnych polfcek. Dalbergia mirabilis DG jest podobnym nyni ^ijlcfm druhem. Nalezistö: Kundratec u Litomöfic, s

Machaerium palaeogaenm Ettingsh.

Obr. 146., fig. g.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 59., tab. LV., fig. 24. Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kundratitz". pag. 78. (374), pag.

19. (XXVL), fig. 45. Listky jsou trochu kozovitö, krätce faplkatö, kopinatö neb podlouhle, s basI nestejnostrannou, u pfedu §picatö, celokrajnö. Hlavni nerv jest vynikly, rovny, druhofadö nervy cetnö, v ostrych ühlech Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

230

vybihajici, vzhöru podöl okraje zahnutö, mezi sebou spojene ; tietifadö nervy vybf- liaji skoro v pravöin ühlu a jsou velice jemnö.

Ettingshausen porovnäval tento druh s nyni zijielm druhem Alachaerium mu- ticum Bentli. z Biasilie.

Nalezistö : Kuclin, lestivy lupek ; Kunäratec, u Litomefic, ssavy lupek.

Palaeolübium sotzkianuiu Ung.

Unger: „Sotzka." pag. 56., tab. XLI., fig. 6, 7.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 106., tab. CXXXIV., fig. 3-7. Engelhaidt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges" Lotes 18U6, pag. 177.

Listy spefenö, s listky celokrajnymi, velkymi, z nich^ postranni Ifstky jsou vejcito-ellipticnö, na dolejäku nestejnostranne, koneünö listky podlouhle opak vejcife. Druhofadö nervy uejsou 6etnö, dosti daleko od sebe vzdaleue, spolu dosti soub^zny a oblouky spolu spojenö; vyskytuji se tez zkräcenö nervy druhofad^. Nalezi§t§: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, nezfidka; Suletice.

Palaeolobiuni Stiiri Ettings.

Obr. 146., fig. h.

Ettingshausen: „Tert. Elora v. Bilin" III., pag. 59., tab. LV., fig. 12.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuitgrb. bei Kuudratitz". pag. 75. (371.), tab- 19. (XXVI), fig. 25, 27, 49.

VejCito-elliptiöne listy jsou celokrajii^. Hlavni nerv jest vynikly, rovny ; dru- hofade nervy jsou velice öetnö a sblizen^, jemnö, rozvetvene, mezi sebou se spo- jujicl, V ostrych ühlech vybihajici; tfetifadö nervy velice jemnö a z malych pollcek sestävajici

Naleziäte : Kuclin, leätivy lupek ; Kundratec a Litomei'ic, ssavy lupek, velice hojne.

Palaeolobium haeringianum Ung.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 106., tab. CXXXIV., fig. 8. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuiteugrabens bei A'undratitz". pag. 74.

(370.), tab. 19. (XXVI), fig. 1, 19-21, 24. Listy jsou sperene?, blanite, s listky kopinatymi, spiratymi, celokrajnymi. Druhoradö nervy jsou cetnö, jednoduchö, spolu soubeznö, sitivo byvä pöknc zacho- väno. Podobnym nynf zijfcfni druhem ve vychodni Indii jest Dalbergia nobilis DC

Naleziätö: Kundratec u Litoraöfic, ssavy lupek.

Palaeolobium heterophyllum Ung.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuit, bei Kuudratitz." pag. 74. (370.), tab.

19. (XXVI.). fig. 22, 23. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abh. „Lotos" 1898., pag. 113.,

tab. XL, fig. 5. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

231

Listy jsou spefenö, s listky kopinatymi nebo vejcityiui, ua obou koncicli za- spicatelyini, spicatymi neb tupymi, krätce fapikatymi, celokrajnymi, kozovityiui. Hlavnf nerv jest zfetelny; druhofadö nervy velice jemue, pfi okraji rozvetven^.

Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Dolicliites spec.

Mensel: ,Die Flora des tert. Polierschiefers von Siilloditz." pag . 28. Lusky jsou öärkovitö, smackle, stopkatö, vicesemenne, dvouchlopnovite, s vläknityrai vymrstovaci (elatery) mezi semeny tercovitymi, na gpici pfitupe neb ponekud zahnute. Menzel se domnivä, ze lusk tento patfl asl ku druhu Dolicliites maximus Ung.

Naleziäte: Suletice, lestivy lupek, zfidka.

Dolichites maximus üng.

Ettingshansen : „Tert. Flora v. ßilin" ID., pag. 57.

Listy ze tri listkfl slozenö; s listky tence blanitymi, 7'8 — 13 cm dlouhymi, pfisedlymi, celokrajnymi, prostfedni listek je vejcity, ku obema koncüm ziizeny, postranni listky jsou na dolej§ku nestejnostranne. Druhofadö nervy jsou stfidave, u pfedu ponekud rozvetvenö, pomoci pflcnycb nervü mezi sebou spojene.

Naleziste : Kuclin, leätivy lupek.

Keuuedya dubia Ettingsh.

Obr. 147., fig. a.

Eitingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 57., tab, LIV., fig. 10; tab. LV., fig. 6.

Listy spefenö trojliäte, s listky, ktere jsou zaokrouhleaö ellipticnö, pone- kud kozovitö, celokrajnö, velice tupe. Hlavni nerv jest rovny, na basi vynikly; druhoirade nervy necetnö, oblou- kovit6 ; tfetifade nervy skoro v pravöm lihlu vychäzejici, velice tenkö, huste. Nalezi§t§: KzicUn, lestivy lupek.

Kemiedya aquatica Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuit, bei Kundratitz." pag. 74. (370.), tab. 17.

(XXIV.), fig. 15. Listky jsou zaokrouhlene, jemnö. Hlavni nerv jest na dolejsku pomörnö

dosti silny, ku äpici se zü2ujici; druhofade nervy jsou jemne, v ostrych ühlech vybihajfci a sitovite se rozvetvujfcf. Kemiedya prostrata R. Br. jest podobnym nyni ^ijicfm druhem. NaleziStö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

232

Keimedja Phaseolites Eltingsh.

Obr. 147., flg. h.

Ettingshauscn : „Tert. Flora v. Bilia" III., pag. 56., tab. LV., fig. 22.

Engelhardt: „Die Flora der über dcu Brauukohlen befiudl. Tertiärschichten von Dux". pag. 67. (195), tab. 10. (XIII.) fig. 3.

Listy jsou spefen6 trojöeta^, s li'stky vejcitö-ellipticnymi, blanitymi, celokraj- nyiui, tupymi, na dolejäku sikmymi.

Hlavni nerv jest rovny; druhoirade nervy jsou jemnö, sblizeuö, obloiikovit(5 tfetirade nervy sotva zretelii^.

Naleziätö: Ledvice, lupky, zfidka; Kuclin.

R u t a c 6 a e.

Zauthoxj'lon serratuiii Heer.

Obr. 147., fig. e.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 85., tab. CXXVII., fig. 13—20. tab.

CLIV., fig. 37.

Engelhardt: „Die Tertiärf. des Jesuitgrb. b. Kundratitz" pag. 365. (69), tab.

17. (XXIV.), fig. 17, 21.

^ ö

Obr. 147. — a. Eenn^di/a dubia Ett. Jeden listek. — b. Ken. Phaseolites Ett. Listek. — c.

Zantlioxylon hilinicum Ett. Lfstek. — d. Tetrapteris vetusta Ett. sp. Zbytky kvetni. — e.

Zanthoxylon serralum Heer. Jeden listek. Skutec. velik. {a—d. die Ettingsh ; e. die Velen.).

Velenovsky: „Flora v. Vräovic b. Laun" pag. 45., tab. V., fig. 18. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhni. Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 175.

Listy speren^, hlavni vfeteno je opatfeno krätkyini, zaki-ivenymi ostuy, s llstky pHsedlymi, (die Velenovsköho krätce fapikatynii), stfidavymi, ellipticne vejöitymi, Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

233 na basi nestejnostrannymi, na okraji cepele vroubkovane pilovitymi, pevnö kozovi- tymi. Hlavni nerv lovny, na dolejäku dosti tlusty, ku gpici pozvolna se ziizujici; cetne druhofade nervy v ostrych ühlech vybiliajici, z poccätku rovne, rozvötvenö, dosti daleko od okraje nepravidelnymi obloucky mezi sebou spojene. Sltivo jemnö, vynikl6.

Naleziätö: Vrsovice u Louq, vypäleny lupek, zfi'dka; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Suletice, Kuclin.

Zanthoxylou bilinicum Ettingsli.

Obr. 147., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliu" III., pag. 51., tab. LIIL, fig. 1.

Listy jsou lichospefene (?), s listky ponökud kozovitymi, na dolej§ku Irochu §ikmymi, pfisedlymi, vejcito-ellipticnymi, na okraji sv6m vroubkovanymi, u pfedu vykrojenynii.

Hlavni nerv jest vyuikly, rovny, az do spiöky jdoucf, diuhofade nervy jsou velice jemne, rozvötvenö, doIejSi v ühlech 40—45", ostatni v tupöjsfch ühlech

vybihajicl ; tfetifade nervy tvofi sifovitou nervaturii.

Nalezistö: Brezno, plasticky jfl.

Zaiithoxylon Braxmii Web,

Weher: „Palaeontol". IL, pag. 224., tab. XXV., fig. 6.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abh. „Lotes" 1898, pag. 110.

tab. XL, fig. 30.

Listy jsou lichospefenö (V), mnohojafme, s listky fapikatymi, vejcitö podlou- hlymi, pfitupymi, na basi nestejaostrannymi. na okraji svem oddälenö zoubkovanymi, poloblanitymi. Eapik jest ponekud kridlaty (rozäifeny.)

Hlavnf nerv je znatelny; druhofadö nervy jsou velice jemne, cetne, po- nökud perovite, pfi okraji cepele vidliönaiö dölene a pomoci oblouckä spolu spojene. Zanthoxylon r.arolhiianum Link, a Z. tricarpum Mich, ze sev. Ameriky jsou uvedeny jakozto podobnö, nyni zijfci druhy. Naieziste: Berand, diatocQovö lupky, cetne.

Sima ru baceae.

Ailauthus Confucii Ung.

Uncjer: „Sylloge plant, foss." IIL, pag. 54., tab. XVII., fig. 6, 7.

Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens". Isis

in Dresden 1891, pag. 39. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 234

KHdlaty plod jcst podlouhly, blaaity, jemnö ryhovany, doliromady smackly,

uprostfed nadmiity, s jednou piilirädkou, seineno kulate; ua dulejäim okraji tähne se soubeiny nerv. Engelhardt nalezl ponekud §ir§l plod, ne^li jsou ve vyobrazenf Ungerov^,

podelnö ryhy spojeny byly pficnymi nervy, raimo to nalezl i faplCky, ktere upo- uilnajl zcela na Ailanthus glandulosa L.

Naieziäte: Holy Kliik.

Ailanthus oxycarpa Sap.

Saporta: „Sud-Est de la France". III., pag. HL, tab. XIV., fig. 2, 3. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898, pag. HO.,

tab. XL, fig. 15, l(j.

Nalezistö: Berand, vypälenö lupky, plody.

Burseraceae.

Elapliriiiiu antiquum Ung.

Etlingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 50.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz", pag. (J9.

(365.), tab. 17. (XXIV.), fig. 23. Peckovice jest mala, elliptiCnä, nestejnostranne zaäpiCatelä, v krätkou stopku

lirota^euä, s tlustou kürou a s jednosemennou peckou.

Naiezistö : Bresno, plasticky jll; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Malpighiaceae.

Tetrapteris vetusta Ettiugsb. sp.

Obr. 147., fig. d.

Siebet- : „Zur Kenntniss der nordb. Braunkohleuflora" Stzbg. LXXXIL, pag.

85., tab. IV., fig. 29, 30.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 54. (350.) tab. 13., (XX.) fig. 2S, 29.

Synon: Ononis vetusta, Ettingshauscn: „Flora v. Bilin." III., pag. 56., tab.

LV., fig. 7—9.

Tetrapteris sagoriana, Ettingshausen : „Sagor" IL tab. XV., fig. 6 — 11, 16, 20.

Kvöty jsou dlouze fapfkatö, s kalicbem petidllnym ; plätky jsou opak-vejöite, tup6, ua dolejsku züzene.

Vybözky krfdlatöho plodu jsou blanitö, krätce ostnit(§, ctyfkridle, s krfdly pevnymi, kh'zeni postavenymi, spolu stejnynii.

Nalezigte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Kuclin, leStivy lupek; Ledvice, lupky. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

^35

Tetrapteris biliuica Ettingsh.

Obr. 148., fig. a, b.

EUingshausen: „Tert. Flora v.

Bilin." III., pag. 23., tab. XLVL, fig. 10, 1 1. Erejci: „Übersicht der Tertiaer- Gesellschaft d. Wis- Flora" . Sitzb. d. k. b. senschaft. 1878, pag. 201. Listy jsou kozovitö, §iroce vejßitö, celokrajue, na dolejlku trochu züzene. Hlavnf nerv jest silny; druhofadö nervy pevnö, vmackl(§, zprohybane-oblou- kovite, ku okraji rozvetvene a pomoci v6tvi mezi sebou spojene; tfetifadö nervy vy- bihaji z hlavniho nervu v pravöm ühlu, z druhofadych nervü v oström ühlu, v do- lejli fästi pfechäzeji ve vynikle nervy vnöjsi, kteröz se spolu spojuji. Kfidlate plody jsou opatfeny na okraji ctyfmi kfidly, ponekud koiovitymi, velice jemne ryhovanymi, elliptiönymi, dvö jsou vötsi. NaleziSte: Bfemb, plasticky jll;

2,icliov, raenilitovy opäl.

Malpishiastrum lanceolatum Ung. iiH'nca Ett. Obr. 148. — a, h. Tetrapteris vel. Engelhardt : „Die fossilen Pflanzen Kffiilaty plod a jeden list. Pfiroz. des Süsswassersandsteins von Grasseth." (Die Ettiugsh.). pag. 38. (310.), tab. 7. (XVI.), fig. 9. ponökud kozo- Listy jsou kopinatö, zaspicatöle, na obvodu sv6m celokrajnö, menäimi- vitö. Dlouhö nervy druhoradö stfidaji se se skräcenymi nervy Naleziätö: Grasset, sladkovodnl pJskovec.

Hiraea expansa Heer.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 55. (183,), tab. 13. (XVI.), fig. 2, 3. basi vice mene Plod jest kfidlaty, s kridlem velikym, skoro kruhovitym, na Kfidlo opatfeno vykrojenym. Jeden z plodü Engelhardtem nalezeny mä delsl fapfk. rozvetvujl. jest cetnymi podelnymi nervy, kterez se tu a tarn Naleziäte: Zclenki/, vypdlenö lupky, cetae. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

236

Hiraea sp. (?)

Engelhardt: „Die Flora der über eleu Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 55. (183), tab. 9. (XII.), fig. 8.

Male semeno jest obdäno blauou, kterdz opatfena jest mnohoutlsobne roz- vötvenymi nervy.

Naleziäte: Ledvice, lupky.

E u p h r b i a c e a e.

Adeiiopeltis protogaea Ettingsh.

Obr. 149-, fig. a, b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biiin". III., pag. 44., tab. L. fig. 23, 24. Listy jsou koiovite, pfisedlö, vejcitö neb podlouhle-ellipticnö, na okraji sväm pilovite, se zuby v 2ldzky stlustlymi.

Obr. 149. — a, h. Adenopeltis protogaea Ett. Dva listy rözneho tvaru. — c. Omalan-

thus tremula Ett. Cel^ list. — d. Baloyhia miocenica Ett. List ' „ Tel. a rest. — e. Phyllanlhns bihnica Ett. Vetviöka listovite rozsirenä. {a—e, die Ettingsh.).

Hlavnf nerv jest vynikly, rovny, az de äpiCky listu se tähnouci; druhofadö

nervy jsou jemnö, oblouky tvoficl s ola-ajem soubözn^.

Tento drub souhlasi velice s nynl ^ijiclm druheni v Chile Adenopeltis Colli- guaja Bert.

NaleziSte: Kuclin, lestivy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

237

Colliguaja protogaea Ett.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz", pag. 64.

(360.), tab. 15. (XXII.), fig. 15. Listy jsou vejöite, zaäpicatölö, krätce fapikatö, kozovitö, na dolejsku za- okroublenö, ua züzenö spici ostnite zaäpicatele, s okrajem zoubkovanym. Hlavni nerv jest silny. Naleziste: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Euphorbiophylliim parvifoliiim Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz", pag. 65.

(361.), tab. 15. (XXII.), fig. 26, 28. Listy jsou faplkatö, podlouhle-zaokroublene, na okraji zoubkovan^. Hlavni nerv na basi silny, vzhüru pozvolaa sezüzujici; druhofade nervy jsou velice jemne^ skoro V pravych uhlech vyblhajici. NaleziStö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Omalanthus tremula Ettingsh.

Obr. 149., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 44., tab. L., fig. 27. Listy jsou dlouze fapfkatö, vejcite, na dolejsku zaokroublenö, u pfedu züien6, celokrajne. Hlavnf nerv jest na basi vynikly, ku spiel ziizeny, rovny; druhofade nervy, poctem 6—7 po kazde strane nervu hlavniho, jsou jemnö, v ostrych uhlech vybl- hajici, oddälenö, zakfivenö, nejcasteji na konci svem rozvötvenö; tfetifade uervy jsou velice jemnö, v ostrych uhlech vybihajicf, mälo zfetelne. Naleziäte: Zabrusant/, vypälenö lupky.

Balogliia miocenica Ettingsh.

Obr. 149., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 45., tab. L.., fig. 22. Listy jsou kozovite, podlouhle-kopinatö, celokrajnö, na dolejäku ziizen^, u pfedu Spicatö.

Hlavni nerv silny, rovny, az do spicky se tähnoucl ; druhofadö nervy jsou jemne, v lihlech 55°—65° vybihajici, rovnö, u pfednf cästi vidlicovitö dölene, s ve- tvemi v ostrera ühlu vybihajlclmi a klicky tvoffcfmi. Naleziste: Kuclin, leätivy lupek.

Phyllanthus bilinica Ettingsh.

Obr. 149., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 45., tab. L., fig. 26. dolejsku Vötviöky listovite rozäifenö, kvitky opatfene, kozovite, podlouhle, na

zü2enö, s okrajem oddälene zubatym. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

238

Hlavni nerv jest silny, vynikly; druhofade nervy jsoii velice jemn(5, sotva znateluö. Naleziätö; Kostomlaty, sladkovodai väpeuec.

Anacar diace ae.

Pisfacia bohemica Ettingsh.

Obr. 150., flg. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III. pag. 49., tab. L., fig. 25.

Listky jsou kopinatö, celokrajnt^, s bas( ponökud äikraou, tupö-zaokrouhlenou, u pfedu za§piCat<51e. — Hlavni nerv jest silny, vynikly ku ppici züleny; dnihoiad^ nervy jsou velice cetne, sbKzeoö, skoro v pravöin ühlu vyblhajlci, na äpici vidlic- natö neb rozvötvenö; tfetifade nervy v ostrych ühlech vyblhaji'cl, pfechäzejl v si- tivo sestävaji'ci z ph'cne ellipticnych policek. Podobnyin nyni zijfctm druhem jsou postranni listky Pistacia vera L.

Naleziäte: Bfezno, plasticky jil.

Rhus Meriani Heer.

Obr. 150., fig. a.

Heer: „Flora tert. Hehv." III. pag. 82., tab. CXXVI., fig. 5.— 11.

Velemvsky , „Flora v. Vrsovic. b. Laun." pag. 44., tab. VII., fig. 16.— 20.,

tab. VIII., fig. 27., tab. X., fig. 12.

Engelhardt : „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos 1896. pag. 81. Brabenec: „0 novöm nalezisti tfetihornich rostlin ve spodnim päsmu vrstev zateckych." Rozpravy ces akadem. rot. XIII., pag. 16.

Listy jsou lichospefenö, podlouhle kopinatö, uprostfed nejäiräi. Listky jsou blanitö, pfisedlö, na basi vejeitö nebo srdöite, ku äpici kopinate prodlouzenö, ve

spici pozvolna vybihajicf, uprostfed nejäirsi s basi nestejnostrannou, na okraji cepele V hofejäl polovici nestejne, hrubö zubate.

Hlavni nerv jest rovny, ku §pici nepflli§ zii^eny. Druhofadö nervy velice obloukovitö, na okraji vidliöiiatö delenö a navzäjem inezi sebou spojenö; z obloukü vybihajl vötviCky, je2 vnikaji do zubü.

Tfetifade nervy jsou koline k nervüm druhoiadyiu a dobfe znatelnö; sitivo nervov6 byvä nezfetelne.

Podobny nyni zijicf druli tomuto druhu zkamenel^mu Heerem 1 Velenovskym uvädöny jest Rhus typhina L.

Naleziätö: Vrsovice u Loun, vypälenö lupky, hojnö; Bieziny, tefritovy tuf; Zelenhy, sferosiderit a vypälenö horniuy, cetne; Milevsko (Mühlhausen); Libverda; Galgeiiberg u Valce; Ledvice, lupky, velice hojne; doly: Pdr a Pavel, Ainalie

u Duchcova, sferosiderit a jil; Zaii«sa»y, vypälene lupky; ffoZef^ec u Möcbolup, lupky. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

239

Bhiis elaeodeiidroides üng.

Eiujelhanit: „Die Tertiärflora des Jesuiteugrabens bei Kuadratitz". pag. 68. (364), tab. 18. (XXV.), fig. 8, 9. Listky jsou liopinate, zaspicatöle, ua dolejäku züzene neb rhoiiiboidälnf, na okraji pilovite-zubate, pferusovane ponökud kozovite. Hlavai nerv jest silny ; druho- fadö nervy jsou spefenö, casto nezfeteln^.

Nalezi§te : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Bhus Herthae Ung.

Engelhardt: „Die Tertiäiflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". pag. 68.

(364.), tab. 18. (XXV.), fig. 10, 12. Listky jsou vejeite, zagpicatelö neb opak vejcite za§picateI6, skoro cetne, nepravidelne-hrube pilovite. Nervatura jest hadovitä; druliofade uervy jsou skoro jednoducli6, tfetifade nervy tvofi sltivo.

Naleziste : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Bhiis Pyrrhae üng.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". pag. 68

(364.), tab. 16. (XXIII.), fig. 25, 27., tab. 17. (XXIV.), fig. 18, 19.

Engelhardt : „Über die geologische Beschaffenheit der Umgegend von

Wallsch." Isis in Dresden 1882, pag. 80. — Verhandlg. d. k. k. geolog. Reichsanst. 1882, pag. 301. Listky jsou ponekud vejcitö, oddälene-zafezävane-zubat6, postranni listky na basi nestejnostraiin(?, krätce fapikate; konefine listky krätce vejcitö, na basi stejno- strannö a ponekud k i'apiku züzen6, mene cetnymi ale hluboce zafezävanymi zuby opatfenö. Druhofadö nervy jednak jdou do zubü, jednak se obloukovite spojuji a prvni z techto obloukü pak vnikä do zubu. Sitivo jest znalelne.

Naleziste : Kundratec u Litomeiic, ssavy lupek, öetne ; Valeö.

Bhus stygia Ung.

Ettingshausen: „Flora v. Häring". pag. 79., tab. XXVI., fig. 40—42. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898, pag. 111., tab. XL, fig. 3.

Listy jsou sperene, s listky pfisedlymi, podlouhle-kopinatymi, na okraji svdm pilovitymi, blanitymi, s nervaturou pörovite rozvetvenou.

Naieziätö: Berand, vypälenö lupky, vzäcne.

Bhus triphylla Ung.

Engelhardt: J)ie Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". pag. Q>i.

(364.), tab. 16. (XXIIL), fig. 20.

Ph. CanJ. B. Brabenec: Soubornä kvetena. 16 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

240

Listy jsou trojcetue, s Ifstky vejcitymi, zaäpicatölymi, na okraji cepele pi- lovite-zubatj'mi. Druhofadö nervy jsou cetuö, casto rozvetvenö. Naleziste: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Blins qiiercifolia Göpp.

Engelhardt : „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux". pag. 65. (193.), tab. 15. (XVIII.), fig. 23. Listy jsou dlouze faplkatö, trojfetnö; hofejsl listek jest iaplkaty, podlouhle-

kopinaty, nepravidelnö vykrajovanö-lalocnaty, ku obfma koncßni züzeny ; postranni

listky jsou pfisedlö, zubatö neb niillo ialocnatö. Laloky probihajf dosti silnö nervy hlavni, z nichz vybihaji obloukovitö druhofad(§ nervy a opodäl okraje mezi sebou se spojujici; tfetifade nervy jsou casto zuatelne. Naieziäte: Zelenky, vypälenö 'upky, svrchui vrstvy.

Bhus sp.

Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 17. Menzel nalezl u Kundratce i)lüdek, ktery2 dluino porovuati s plody Ungereiu

(Chlor. ])rotog. tab. XXII., fig. 5.) ku Ritus styyia zavaztinymi a s plüdky J^ftus radi-

cans L, jakoz i dosti souhlasi s druhy Ettingshausenem (Foss. Flora von Sagor.

tab. XVII., fig. 5, 7 ) uvedenymi Rhus sagoriana Ett. a Rh. styyia Ung. a niusl tudiz onen plüdek näiezeti rodu Rhua.

Naleziätö : Kundratec u Litomöric ; lestivy lupek.

Bhus elegans Veleii.

Obr. 150., fig. /.

Velenovsky: „Flora v. Vräovic b. Laun" pag. 45., tab. X., fig. 5—11. Brahenec: „0 novem naleziäti tfetih. rostliu ve spodnim päsmu vrstev za- teckych". Rozpravy Ces. akad. roc. Xlll., pag. 17. Listky jsou vzdy b?z fapiku, siroce srdöitö kopinate, uprostfed ßepele nejsirsi, u pfedu V dlouhou äpici züzenö, na dolejäku nestejnostranntj, s okrajem vice nebo meue vlnovityni, v^dy celokrajnym. Hlavni nerv jest silny, rovuy, ku pfedu se zü^ujlci; druhofade nervy vybf- hajicl V ostrych ühlecli jsou Casto hadovitö zprohybanö, na konci obloukovite a klickami malymi mezi sebou spojenö; na basi vynikä po obou stranäch nervu hlavnfho vice, jemuych uervu basälaich; tretihidö nervy vybihaji v prav^m neb skoro pravöm ühlu.

Nalezigte: IVsor/ce u Loun, vypäleny jil, hojne; Zelenky; //oWeJ u Mecholup, lupky, zi-idkn. —

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

241

Bhus hydrophila Ung. sp.

Obr. 150., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 49., tab. LI., fig. 3. Menzel: „Die Flora des tärtiären Folierscliiefers von Sulioditz", pag. 26.

Synon. : Juglans hydrophila Ung. „Sotzka" pag. 49., tab. XXXIl, fig. 5.

Listy jsou vicejafmö, s Hstky blanitymi, faplkatymi, cärkovitö-kopinatymi^ za§picat61ymi, ostfe pilovitymi; na basi celokrajnymi, 3—9 cm dlouhyrni, Ol— 2cm sirokymi.

Obr. 150. — o. Rhus Meriani Heer. Hofejsi cäst listku. — b. Ekus prisca Ett. Dva

listky. — c. Rhus hydrophila Ung. sp. Jeden listek rest. — d, g. Hex berberidifolia Heer.

Dva listy. — e. Pistacia bohemica Ett. Cely llstek. — /. Rhus elegans Velen. Listek beze

spi6ky. — h. Hex stenophylla Ung List. — i. Rhus Juglandogene Ett. Listek bez spicky a

bezzuby. (o, f, die Velen; b, h, die Heera; c, d, e, i, die Ettingsh.).

Hlavnf nerv jest zfetelny, rovny; druhofadö nervy jsou jemne v ühlech 75

90° vybihajici, rozvetvene ; tretifade nervy vychäzeji v pravein lihlu a tvofl voln6 sitivo. Naleziste: Kuclin, leätivy lupek; Suletice, lestivy lupek, nökolik listkü.

BIius deleta Heer.

Engelhardt: „Tertitärversteinerungen aus dem Sandsteine von Pjlankersdorf".

Isis in Dresden 1870, pag. 57. NäleziStö: ßlanlcartice. 16* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

242

Rhus cassiaeformis Ett.

EtUngshausen : „Häring" pag. 81., tab. XXVI., fig. 30—38.

jMensel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Salloditz". pag. 29.

Listy jsou trojCetnö, s Ifstky podloublymi neb kopinatymi, ponökud blanityrai, phsedlymi, na obvodu svöm ceiokrajnynii neb oddäleue zoubkatymi, na basi casto uestejnostrannyuii, u pfedu tupyini neb pfiäpiCatölymi, s nervaturou pörovite se rozvetvujfci. Listky skuinpy 2 5 — 5 cm. dloube, 6—12 mm. §irok6.

Naleziste : Suletice, leätivy lupek, vzäcnö.

Bhiis Saportana Pilar.

PUar: „Flora foss. Susedana" pag. 114., tab. XIII., fig. 20.; tab. XV., fig. 6, 32. Menzel: „Die Florades tert. Polierschiefers von Sulloditz". pag. 29. 2 Synon. : Rhus sfi/(/ia Unger: „Chloris protog." pag. 86., tab. XX IL, fig. — 5.

Ehus juglandogene Ettingshausen : „Häring" pag. 80., tab. XXVI., fig. 24—29.

„Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 50., tab. L., fig. 13. Engelhardt: Jsis"

1876, pag. 5; „Leitm. Gebirge", pag. 5ü., tab. VII., fig. 15. Listy jsou lichospefenö, s listky r&zue velikymi, 3 — 10 cm. dlouhymi, 1 — 2 cm. äirokymi, blauitynii; postranni Ifstky jsou prisedlö, s basi uestejnostrannou, podlouhle-kopinatö, dlouze zaäpicatel^, nejcastöji ponekud srpoviti\ vice m^nö od- dälenö pilovitö, fasto skoro celokrajnö; koneön(^ Ifstky jsou fapikatö, na dolejSku nestejuostraunö, na äpici velice züzenö.

Hlavni nerv silny ; druhofade nervy vybfhajf v ostrych ühKch (55"— 60"), jsou jeninö, vidiicnate rozvetveuö; sftivo jest mnohoboke.

Naieziätß: Suletice, leätivy lupek, cetnö. (Srovnej str. 243.)

Bhtis prisca Ettingsh.

Obr. 150.. fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". IIL, i)ag. 50., tab. LI., fig. 11., tab. LH., fi;.;. 6.

Engelhardt: „Über fossile Plianzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens". Isis in Dresden 1891, pag. .38.

Listy jsou licbospercne, s listky slabe blanitymi, giroce-ellipticnymi neb po- dloublymi, prisedlymi, na dolejäku nestejnostrannymi, u pfedu pfitupymi, na okraji sv^m oddiilene zubatymi.

Hlavni nerv znatelny ; druhofade neivy jemnö, zakfivenö, rozvetvenö ; treti- fäde nervy velice jemnö, napffc se tähnoucf.

Naleziäte. Kostomlaty, sladkovodni vapenec; Brezno, plasticky jfl; Ilolg Kluk: Kumlratcc u Litomßfic, ssavy lupek, Cetnö; Zitenice, sladkovodni piskovec, nezffdka. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

243

Bhus coriacea Engelhardt.

Engelhardt: „Über die Cyprisschiefer Nordböhtnens". Isis 1879, pag. 145., tab. VIIL, fig 18. Lfstky jsou kozovite, kopinatö, zaspicatelö, na dolejäku §ikm6, na okraji oddälenö zubatö. Hlavnf nerv jest silnöjsf; drubofade aervy jsou velice jemne, nejcastöji nezfetelnö. Naleziäte: Cheb—Falhwv, cyprisove lupky.

ßhiis Juglaudogeue Ettingsh.

Obr. 150 , fig i.

Ettingsliausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag, 50., tab. L., fig. 13. Engelhardt: „Tertiärpflanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge". Nova

Acta 1876, pag. 50, (390.), tab. 7. (XXII.), fig. 15, Listy jsou öasteji pferusovane vicejafmö (4-8.), speirenö; li'stky jsou trochu kozovitö, krätce fapikate, nejöasteji vstficnö, podloulilö neb podlouhle-kopinate, na dolejsku uestejnostranae, u pfedu maohdy dlouze zaäpiöatelö,. s okrajem ostfe piiovitym. Hlavni nerv jest znatelny; druhoi:'ad6 nervy jsou öetne, velice jemn6, za- kfivene a rozv§tvenö. Pilar a Menzel prifazuji druh teuto ku Rhus Sapoitana Pilar; dluzno väak vyökati dalsich nälezü. Nalezi§te: KucUn; Holy Kluk.

Aquifol iaceae.

Hex berberidifolia Heer.

Obr. 150., fig. d, g.

Ettingsliausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 38. tab. XLVL, fig. 16, 17.

Steter: „Zur Kenntniss der nordbölim. Braunkohlenflora ". Bitzb. WienLXXXII., pag. 88., tab. V., fig. 43. Kozovite listy jaou leskle, podlouhle-opakvejcitö, v äiroky fapik züzene, na okraji cepele roztrouäenö ostnitezubatö. Hlavni nerv jest silny, s 5—6 nervy druhoralymi p) kazdö strane, rozvötvenymi a pomoci oblouku spojenymi; sitivo jest jemnö, viceboke. Ku druhu tomuto pl-ifazuje Heer a Sieber tez kulaty plod. Bli'zce pfibuznym zdä se v Karoline a Floride rostoucl druh Hex Cassine Ait.

Naleziste: Brezno, plasticky jfl; Zabrusany, vypäleaö lupky; Kiiclin, lestivy lupek; Zichov, nienilitovy opäl.

Hex Hibsclii Engelh.

Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tufl"en Nordböhmens". Isis in Dresden 1891, pag. .30., tab. I., fig. 1. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 2U

List jet veliky, tuhy, kozovity, kopinaty, uestejnö-hrube a jemiie ostnit^- zubaty, se znatelnou obrubou.

Hlavni nerv tuhy ; druhofade nervy v ostrych ühlecli vybihajici, nastfazenö a do zubü vnikajici; sftivo nervove sestävd z velkych polifek; jemn^jäf policka jsou v6t§inou ctyfbokä, nekdy tez vicebokl

Naleziste: U Lihverdy: Jordans Wehr, jediiiy list.

Hex ambigiia Ung.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschicliten von Dux." pag. 59. (187.), tab. 10. (XIII.), fig. 2. Listy jsou pevnö, kozovite, podlouhle-vejöitö, krdtce fapfkatö, fidce ostnit^- zubatö. Hlavni nerv znatelny; druhofadö nervy nejcastöji nezfetelne. Naleziätö: Ledvice, lupky, zfi'dka.

Ilex lougifolia Heer.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 59. (187.), tab. 10. (XIII.), fig. 17. Li.sty jsou koiovit^ lesklö, kopinaty, v hofejsi cästi na okraji Cepele jeuine ostnitö-zubatö. Druhofadö nervy jsou obloukovite a tvoh' pfi okraji listu cetnä mala policka. Nalezi§tö: Zelenkg, vypälene lupky.

ilex Heeri Sieber.

Sieber: „Zur Kenntniss der nordböhm. Braunkohlenflora". Sitzb. Wien

LXXXII., pag. 87., tab. IV., fig. -23. Listy jsou pevnö, kozovitö, kopinatö, ve velice krätky iapik trochu stazene, nestejnö, hrub^, ostnitö-zubatö, se äirokou obrubou. Hlavni nerv jest silny, vynikly, ku gpici se züzujicl; druhofadö nervy jsou cetnö, sbllzenö, spolu soubeznö, v ühlech 70"- 80° vybihajici a nervy podöl okraje se tdhnoucimi niezi sebou spojenö. Mezi dvönia silnymi nervy druhofadynii probihä jeden neb vice slabych me- zinervö, ktere^ se vidiicnate doli a ohranicuji z mnohobokych poliöek sestävajici sitivo. Nalezistö: Kuclin, leätivy lupek.

Ilex g;igas Engelh.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens", pag. 61. (357.), tab. 16.

(XXIII.), fig 4. List jest veliky, kozovity, elliptiCny, hiuboce- laloönate-zubaty. Hlavni nerv jest silny; druhofade nervy jemne v [iravych ühlech vybihajici a do zubü se täh- nouci. Nervatura sestävd. z velkych policek. Naleziste: Kxmdratec u Litomöfic, ssavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

245

Hex simnlaris üug.

Unger: „Syll. plant, foss.« IL, pag. 13., tab. III., fig. 14.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens. " pag. 61. (357.) tab 15

(XXII ), fig. 6. Listy jsou podlouhle opak-vejcite neb klmovite, k fapiku ziizenö, na okraji vroubkovanö, zubate, tupe. Druhofadö nervy jscu öetne, skoio vSechuy jednoduchö, spolu soubözne. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Hex denticiilata Heer.

Engelhardt: „Über die Oyprisschiefer Nordböhmens." Isis 1879, pag. 145., tab. VIII., fig. 17. Listy jsou podlouhle ßärkovitö, tup§, na dolejäku ku krätkömu fapiku po- zvolna züzenö, celokrajnö, v hofejSi cästi zubatö. Hlavni nerv jest silny; druhofadö nervy vybfhaji v ostrych ühlech a spojuji se nedaleko okraje listoveho pomoci plochych obloukä; sltivo sestävä z dosti vel- kych poli'cek.

Pflbuznym nynf Jiji'clm druhem jest Ilex angusiifolia Wiild. z Karoliny a Xove Georginy. Naleziäte: Cheb-Falknov, cyprisovö lupky.

Hex cyclophylla Ung.

Engdhardt: „Tertiärpflanzen aus dem Leitmertzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876, pag. 25. (365.), tab. 2. (XVII), fig. 14. Listy jsou kozovite, lesklö, elliptißnö neb dosti zaokrouhlenö, na dolejäku srdcit6, skoro pfisedle, na obvodu svöm celokrajnö.

Hlavni nerv jest silny ; druhofade nervy jsou nejcastöji nezfetelnö, mnohdy byvä znatelnym velice jemn6 a volnö sltivo. Naleziäte: Zälezly u Litoniöfic, tufy.

Ilex steuophylla Ung.

Obr. 150., fig. h.

Unger: „Chlor, prot." pag. 149, tab. L., fig. 10, 11. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag.

61. (357.), tab. 15. (XXIL), fig. 32, 33, Engelhardt: „Die Tertiärflora von Berand". Abh. Lotos 1898, pag. 108., tab. X., fig. 33, 41. Kozovitö listy jsou krätce fapikatö, öärkovitö-kopinate, tupö, celokrajnö. Hlavni nerv jest silny, druhoi'-adä nervy velice jemnö, v ostrych lihlech vybihajlcf, obloukovitö, rozvßtvene a uiezi sebou spojenö. Naleziätö: Kundratec u LitomWic, ssavy lupek. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

24fi

liex aspera Ung. sp.

Ettingshausen: Teitiärflora, Deakschr. d. k. k. Akad. d. Wiss. Bd. 63., pag. 120. Engelhardt: „Die Tertiärflora von Berand." Abb. Lotes 1898. pag. 108., tab. IX., fig. 67, 70.

Synon.: Quercus aspera Unger. „Chlor, protog." pag. 108., tab. XXX , fig. 1—3. Listy jsou pevu^, kozovitö, krätce fapikatö, krätce a äiroce vejcitä, na nkraji ostnitö-zubate. Druhofad^ neivy jsou dosti oddälen^; sitivo jest jemnö.

Naleziätö : Berand diatomovy lupek, zfidka.

Prinos cuiidraticiensis Engelh.

Engelhardt: „Tert. Flora d Jesuitengrabens". pag. 62. (358.), tab. l.'i.

(XXII.), fig. 7.

Listy jsou vejcitö, zaokroublenö, na okraji pilovitö. Hlavni nerv jest silny druiiofadö nervy jemn6, v ostrych ühlech vybihajici, obloukovitö a nedaleko od okraje listovöho pomoci oblouikü mezi sebou spojenö.

Tento druh porovnäval Engelhardt s nyn( zijicim druhem Prinos deciduus D C. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Prinos radobojana Ung.

Unger: „Syll. plant, foss." IL, pag. 15., tab. IIL, fig. 34c, 36.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens", pag. 62. (358.), tab. 15.

(XXII. ), fig. 4.

Synon. : Nemopanthes radobojanus Unger, gen. et. sp. pl. foss. pag. 462.

Kopinatö-ellipticnö listy jsou dlouze fapfkatö, velice ffdce, jemne pilovitt§. Druhofadö nervy vybihaji v ostrych ühlech, jsou skoro vseeky jednoduch^ a zpro- h^banö. Naleziäte: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; dül Anialie u Duchcova, hltna.

Celastraceae.

Evonymus radobojauus Ung.

Obr. 152., fig. «.

Unger: „Sylloge plant, foss. IL, Denkschr." Bd. XXIL, pag. 12., tab. 2.,

fig. 26, 27.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin." IIL, pag. 29,, tab. XLVIIL, fig. 8.

Syn.: Evonymus Latoniae Ung. 1. c pag. 11., tab. IL, fig. 25. Listy jsou vejcito-kopinat6, fapikate, za§pi6at§lä, jemn^ji zultatö, ponökud kozovitö. Hlavni nerv jest zfetelny; druhofadö nervy v ostrych ühlech vybfhajici, pfe- ruäovanö, jednoduchö. Tobolka jest tupä, ctyrhranuä, ostnitä. Druh tento podobä se nyni zijfcinui druhu Evonymus vagans Wall, z Nepalu. Naleziätö: Zichov, nienilitovy opäl. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

247

Evonyums Proserpiuae Ettingsh.

Obr. 151.

FAtingshausen: „Flora v. Biliii" III., pag. 30., tab. XLVIIL, fii^. 6, 7. Engelhardf: „Die Flora der über den Braunkohlen beflndl. 'Tertiärschichten von Dux". pag. 57. (185.), tab. 10. (XIII.), fig. 18., tab. 11. (XIV.) fig. 4. Brabenec: „0 novem iialeziSti tfeti- hornlch rostlin ve spodnlin pdsmu vrstev zateckych". Rozpravy akademie, roc. XIII., pag. 18.

Listy jsou vejcitö-ellipticne, u predu jemnö zagpiöatele, na okraji 6epele pilovitö.

Hlavnf nerv jest silny, rovny, az do spicky listu se tähnoucf; druhofadö nervy jsou vyniklö, obloukovitö, v uhlech 70.— 80° vybihajicl, pfed okrajem cepele vidlicnatö se dölicl a mezi sebou se spojujici; treti- fadö nervy vybihnji v rüznych ühlech a tvofi vicebokö sitivo.

Druh teuto hUivne souhlasi s nyni zijicim druliem Evonymus acuminatus Benth. V Mexiku.

Naleziäte : Bfezno, plasticky jil ; Led- vice, lupky; Holedec u Mecholup, lupky.

Evonymus Fsetido-dichotomus Engel- hardt.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von

Dux". pag. 58.(186.), tab. 10. (XIII.), fig. 13. Listy jsou kopinate, celokrajnä, fa- plkate.

Hlavui nerv jest na dolejsku vynikly, ku spici se ziizujlci; druhofade nervy jsou velice jeniuö, dolejäl v ostfejsfch ühlech vy-

bihajici nez-li hofejsi a pH okraji ö( pele mezi sebou se spojujicf; tfetifadö nervy zHdka zfetelne. Die Engelhardta souhlasi druh tento

üplnö s nyni zijfclm druhem Evonymus diclio- Obr. 1.51. Evonymus Proserpinae Ett. tomus Heyne v Indii. Cel^ peküf list; pfiron. vel. (Die Naleziätö: Ledvice, lupky. Ettingsh.). Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

348

Evoiiyinus Napaearmn Ettiii^sli.

Obr. 152., fig. h.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin." III., pag. 30., tab. XLVIII., fig. 3—5.

Engelhardt : „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 59 (355.), tab. 15.

(XXII.), fig. 9. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kuodratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 16. Listy jsou dlouze fapfkat^, ponökud ko^ovite, podiouhlö, na okraji cepele listovö pilovit^, na dolejsku pfitup^, na pfedu ostre zaäpicatelö. Hlavni nerv vy-

nikly, rovny ; druhofadö nervy tenke, jednoduchö neb vidiiCnate delen^, v ostrych

üblech vybfhajicf ; tfetii'adö uervy nezfetelnö. Drubofadö nervy netäbnou se az ku okraji Cepele, nybri döK se vidlifinatö

neb tvoin krätke obloucky, cimÄ lisl se snadno od podobnych listü Fagus Feroniae. Stavbou listu podobä se svrchu popsany druh iiplne nyni zijiclinu drubu Evonymus tingens Wall, z vychodnl Indie. Nalezistö: Kundmtec u Litoniefic, ssavy lupek, leätivy lupek, neCetnö; Biesno

plasticky jil; Zahru'samj, vypälenö lupky.

Evonyiinis glabroides Engelhardt.

Engelhardt: ,Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grassetli".

pag. 39. (311.), tab. 6. (XV.), fig. 11. List jest elliptiöny, zaSpicatöly, na okraji od base az skoro ku stfedu celo-

krajny, v hofejsi cästi pilovity. '>'

Hlavnf nerv jest ostire vynikly, ku äpici pozvolna se zü^uji'ci; druhofadö nervy jsou velice jemnö, rovnö a spojuii se nedaleko okraje cepele listovö pomoci jemnych. mälo znatelnych obloukü.

Evoni/mus glaber Roxb. nynf ^ijicf druh ve vych. Indii jest podnbnym tomuto druhu fossilnlmu. NaleziStö: Grasset, sladkovodnf pfskovec.

Evonyinns Heeri Ett.

Ettingshausen: „Flora v. Sagor". IL, pag. 35., tab. XVI, fig. 23. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Heran d" Abhd. „Lotos" 1898, pag. 107.,

tab. X., fig. 32.

Evonymus atropurpureus Jacq. zijlcf v sev. America je&t podobnyni druhem tomuto zkanienel^mu.

Nalezistß: Berand, hlinit(5 lupky.

Evonymus Heeri Engelli.

Obr. 152., fig. c.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 59. (355.), tab. 15. (XXII ),

fig. 3. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

249

Vejeito-kopiuate listy jsou jemue vroubkovanö, na dolejsku tup6, u pfedu §picate, ponekud kozovitö, fapikate.

Hlavni nerv vynikä na basi a züzuje se pozvolna ku äpici; druhofadö nervy vybfhajf v ostrych liblech a spojuji se pobliz okraje listoveho pomoci oblouckü tfetifade nervy jsou obzvlästö jemnö.

Druh tento povazuje Eiigelhardt skoro za totozny s nynl zijtcfm drul .n Eronymus americana L. z Virginie.

Naleziltö : Kundratec u Litoniefic, ssavy lupek.

Evonymus tenuifolius Eugelh.

Engelhardt : „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898., pag. L07., tab. X., fig. 34.

List jest kopiiiaty, na obvodu svem celokrajny. Hlavnf nerv na basi silny ziizuje se velice ku spiel; druhofadö nervy velice jemne vybi'baji v ostrych ühlech,

Obr. 152. — a, Evonymvs radobojanus Ung. List. — h. Evonymm Napaeai-um Ett. List. e. c. Evon. Heerü Engelh. List. — d. Piltosporum Fenzlii Ett. Dvö plodnf cblopne. —

J. c, e. die Engelh. d. die Heera). Celaürus dubius Ung. List. Skutec. vel. (o, die Ettingsh ; ;

doiejsi tähnou se pfikfe vzhüru, kdezto hofejsi odstupuji skoro v pravöm ühlu. Zilnatina jest neobyöejne jemnä a tvofl brub6 sltivo vyplnenä maliCkymi poiiöky. Podobnym nynf 2ijlcim drulieni, jejz Engelhardt uvädi jest Evonymus dicho- fnmus Heyne z Vychodni Indie.

Naleziäte: Berand, hlinite lupky, YZilcn«. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

250

Evonymus Pjthiae Ung.

Unger: „Flora v. Sotzka" pag. 48., tab. XXX., fig. 25, 26.

Engelhardt : „Teil. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 59 (355.), tab. 15.

(XXII.), flg. 13.

Dlouze fapikate listy jsou vejCite, tup6, zoubkovanö. Z tenkeho hlaviüho nervu vybihaji velice jemnö nervy druhofadö, nejüasteji rozv^tvenö. Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Pittosporum Fenzlii Ettingsh.

Obr. 152., tig. d.

Engelhardt: „BeitFcäge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges". Lotus 1896. pag. 170. Plod jest tobolka skoro kulovitä, pon6kud dobromady smacklä, dvouchlophovä, s chlopnerai kozovityiui, tlustymi.

Naleziste : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek ; Suletice.

Pittosporum boheinicum Engelb.

Engdhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böbni. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 170. Dve vedle sebe leiici, tluste kozovitö plodni tobolky, zaokrouhleiiö, tmave zbarvene.

Veiikosti, stavbou üpluö souhlasf tento plod s vyobrazenym plodem nynt

^ijlcibo drubu u Ettingsbausena. (Häring tab. 24., fig. 7. c.)

Naleziste: Suletice.

Celastrus diibius Ung.

Obr. 152., fig. e.

Unger: „Flora v. Sotzka" tab. LT., fig. 15, 16.

— „Syil. plant, foss." IL, pag. 9., tab. IL, fig. 6, 7.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabeas" pag. 56. (352.), tab. 14. (X.XI.)^

fig. 20, 21, 26.

Vejöito-elliptißnö listy jsou tupe vroubkovan^, faplkatö, kozovite.

Cetn6 druhorade nervy vybihaji z blavniho nervu v ostrych ühlech a jsou jeniuö. Naleziätö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Celastrus oreophilus Ung.

Engelhardt: „Tertiärpllanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." Nova Acta

1876., pag. 70. (410.), tab. 12. (XXVIL), fig. 19. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

251

Listy jsou mal6, opak vejcite, na dolejäku v fapik pozvolna züieuö, kozovitö, na obvodu svem celokrajnö.

Hlavni nerv jest silny ; druhofade nervy jsou nezfetelne.

Naleziäte: Zitenice, sladkovodni plskovec.

Celastrus Ungeri Engelh.

Engelhardt: „Teit. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 56. (352.), tab. 14. (XXL), fig. 23.

Synon.: Celastrus Andromedae Cdst. Unger, „Sotzka" pag. 47., tab. XXX.,

fig. 9, 10.

Kopinat6 listy jsou i^apikat^, vroubkoväne-zubate. Hlavul nerv jest zfetelny; drubofadä nervy jsou jemn^, mnobdy nezfetelnö a vyblhajf v ostrj'ch ühlech.

Nalezi§te: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Celastrus cassinefoliiis Ung.

Obr. 153., fig. b.

Unger: „Syll. plant, foss." II. pag. 7., tab. IL, fig. 1.

Heer: J^ora tert. Helw." III., pag. 67., tab. CXXL, fig. 24—26.

Ettingsliausen: „Flora v. Bilin" III., pag. 31., tab. XLVIIL, fig. 17, 18.

— „Flora v. Sagor" pag. 32., tab. XVI., flg. 22.

Engelhardt: „Tert Flora d. Jesuitengrabens" pag. 57. (353.), tab. 14. (XXL),

fig. 10—12.

Menzel: „Beitrag zur Kenntnis der Tertiärtiora des Jesuitengrabens bei K'un- dratitz". Isis in Dresden 1897., pag. 16.

Synon.: Celastrus noaticus Unger: „Syll. plant, foss." II., pag. 7., tab. IL, fig. 3.

Heer: „Balt. Flora" pag. 44., tab. X., fig. 15. Listy jsou ponekud kozovite, skoro ellipticnö nebo opak vejöitö, na äpici tupö,

na dolejsku v krätky fap)k züzene, zubatö, zfidka celokrajnö, s p^vovitou nervaturou, se sitovitou zilnatinou.

Tvarem a zilnatinou upoiiilnajf listy druhu lohoto fossilnibo na nyni zijfci Cassine capensis; veliliostf, zubatosti neb vyskytovänim se tez listü celokrajnych priblizuji se vice zijicimu druliu Celastrus huxifolius L. Naleziäte: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, leätivy lupek; Kuclin, leätivy lupek; Zabrusany, vypäleny lupek.

Celastrus Aeoli Ettingsii.

Obr. 153., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". III., pag. 32., tab. XLVIIL, fig. 28.

Synon. : Celastrus dubiics Ung.

Listy jsou ponekud ko^ovit^, fapfkatö, opak vejcitö neb podlouhleopakvejcit^. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

252

ua dolejsku k rapiku züzene, ii pfedu zaokiouhlene neb vykrojenä, s okrajem vioubkovanö-pilovitym.

Hlavnl nerv jest silny; druliofade nervy v oström lihlu vybihajici, sbllzen4, jemnt^, sprohybanö, rozvetvene, pflcnymi tfetifadynii nervy spojene.

Nyni zijicim druhem podobnym jest Celastrus trigynus D. Cand. z ostrova Sv. Mauritia.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lupek.

Celastrus Audi-omedae Ung.

Obr. 153., fig. d.

Unger: „Flora v. Sotzka" pag. 47., tab. XXX., fig. 2—5.

Heer: „Flora tert. Helw.« III., pag. 67., tab. CXXII., fig. 2., Beiträge pag. 20., tab. X., fig. 5.

Engelhardt: „Flora v. Grasseth" pag. 311., tab. V., fig. 14.

— „Tert. Flora d. Jesuiteugrabens" pag. 57. (353.), tab. 14. (XXI.) fig. 24, 25.

9

Obr. 153. a. Celastrus Oxyphyllus Ung. List rest. — b. Cel. cassinefolius Ung. List. — c.

Gel. Aeoli Ett. Dlouze rap. list. — d. Cel. Andromedae Ung. List. — e. Cel. Pyrrhae Ett.

List rest, — /. Cel- Acherontis Ett. List. — g. Cel. Deucaltonis Elt. List. Skuteö. vel {a,

h. d. Heera; c, die Ettingsh; — /'. die Heera Ett). die e , g. a

Listy jsou kozovitö, ellipticn6, ua obou koncich ziizenö, fapikatö, s okrajem huste zubatym. HIavni nerv znatelny; druhofadö nervy, poctein K)— 12 po kazdö stranö nervu hlavniho, jsou velice jemne, zridka zretelnö. Naleziste: Kundratec u Litomeric, ssavy lupek; Grasset, sladkovodnf pfskovec; Hnly Kluk, tufy. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

253

Celastrus Pyrrbae Ettingsh.

Obr. 153., fig. e.

Ettingsh ausen: „Teit. Flora v. Bilin." III., pag. 33., tab. XLVIIL, fig. 21.

Listy jsou fapikate, kozovite, kopinate, ku obema konc&m züzenö s okrajem oddälenö zubatym. Hlavni uerv ku §pici velice züzeny; druhofade uervy jsou velice jemnö, ve velice ostrych üblecb vybihajici, tfetifade nervy uezfetelne. Na povrchu listu jevf se pravidelne sestavene dulky. Celastrus empleurifolius Eckl. & Zeyh. z jizul Afriky jest uejpoilobuejäfiu nyni zijicim druhem.

Naleziätö : Dlouhy Ujezd, plastickf jil.

Celastrus Acherontis Ettingsh.

Obr. 153., fig. /.

Ettingshausen : „Flora v. Häring". pag. 71., tab. XXIV., fig. 14.

— „Flora V. Bilin" III., pag. 33., tab. XLVIIL, fig. 9.

Heer: „Flora tert. Helw." III. pag. 68., tab. CXXL, fig. 47—52.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 57. (353.), tab. 11.

(XVm.), fig. 3. Kozovitö listy jsou opak vejcite-podlouhlö neb kopinate, dolü k fapiku züzenö,

celokrajnö neb v bofejSf polovici pilovit(5. Druhofade we\:vj vyblhaji z vynikleho nervu hlavnlho v ostrych ühlech, jsou velice jemne, rozvetvene.

Velice podobnymi listy vyznacujl se druhy näsledujici nyni zijici: Celastrus pyracantha L. z Kapu a C. empleurifolius Eckl. et Zeyh.

Naleziste : Kiiclin, legtivy lupek; Kundralec u Litomefic, ssavy lupek; Stare Stdlo: Ledvice, lupky, nezfi'dka; Zelenhy, vypälenö lupky; Seifhenncrsdorf.

Celastrus oxyphyllus Ung.

Obr. 153., fig. a.

Heer: „Flora tert. Helw." III. pag. 69., tab. CXXL, fig. 44.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 57. (353.), tab. U. (XVIII.)

fig. 11, 16. Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz", pag. 29. 2 Synoii. : Celastrus Andromedae Unger. Sotzka. tab. LI., fig. —4.

Evonymus Pythiae Unger, Sotzka tab. LI., fig. 21. Listy jsou vejcitö, ku obema koncüm züzene, krätce faptkatö, kozovit^,

s okrajein vroubkovanym. Hlavni nerv jest dosti jeniuy, druhoi^ade nervy velice jerauö, v ostrycli ülilecb vybihajici, nejcastcji jcdnoduchö, zfidka znatelne.

Naleziste: Kundralec u Litouiöric, ssavy lupek. Suleticc, lestivy lupek, jeden list. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

254

Celasti'us Bruckmanni Heer.

Obr. 154., fig. a — c.

Heer: „Flora tert. Helw." III., p

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens " pag. 58. (354.), tab. 11. (XVIIL), fig. 21, 23. Spion: Rhamnus parvifolius Weber, „Palaeont." IV., pag. 154., tab. XXVII., fig. 16. Trochii kozovitö listy jsou krätce fapikatö, ovälne, u pfedu tupä, na obvodu sveiu celokrajnö, na dolejsku ponekud ziizenä. Druhofadö nervy, v poctu 3 — 5 po

f 5p

Obr. 154. — a— r. Oelaatrus Brurhnanui Heer. Dva rüzne vel. listy a kvftek. — d, e. Gel.

piotogaeus Ett. List a tri kvitky. — f. Cel. Arethusae Ett. List. — //. Cel. Pseudo - Hex Ett.

Jeden list. — h. Cel. Ettingshauseni Velen. List. — i. Gel. nippohjti Ett. List. Skute6. vel.

(a— e. die Heera; f, g, i. die Ettingsh. ; h. die Velen.) kazdö strane nervu hlavnlbo, jsou obloukovit^. S drubeni tfmto spojuje Heer tez kvitek petidilny, kteryz liplnö soublasi s kvftky rodu Celastrus.

NaleziStö: lümdrafec u Litomöfic, ssavy lupek.

Celastrus protogaeiis Ettingsb.

Obr. 154., fig. d, e.

Ettingshausen: „Flora v. Häring." pag. 70., tab. XXIV., fig. 17— 29.

Heer: „Flora tert. Heiw." III. pag. 68., tab. CLIV., fig. 30. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges". Lotos 1896., pag. 170. Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz", pag. 30. Listy jsou kozovite, opak vejcitö, opak vejCite podlouhle, vejcitö neb kllnovitö, velice krätce fapikate, na dolejäku züzenö, na §pici uejcastöji tup§ zaokrouhlenö, celokrajnö neb ponekud jemnö vroubkovanö. Stfednl nerv 'zfetelny, ku §pici se züiujici, ostatnf nervatura nezfetelnä.

Kvitky male petidilnö, kalich nialy peticlpy s cipy zaspiöatölyini.

Nynl zijicf podobny druh jest Celastrus rigidus Thbg. z Kapu.

Naleziäte: Kundratee u Litomefic, ssavy lupek; Suletice; Lovci chyse u Lib- verdy, list; Holy Kh(k\ Ledvice, lupky, zfldka; ^itenice, sladkovodnf pfskovec. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

255

Celastrus Eudyinionis Ung.

Unger: „Sylloge plant, foss." IL, pag. 8., tab. II., fig 5. Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz." pag. 29.

Engelhardt : „Die Tertiaerflora vonBerand". Abb. „Lotos". 1898., pag. lOö., tab X., fig. 9.

Listy jsou kozovitö, ku obema koncüm zü^eue, zaäpicat§l(§, fapikatd, oddälene- pilovite-zubatö, steJQOstrannö, bcm dlouhö, 25 — So« siroke. Druhofade nervy cetne, skoro jednoduchö, na konci obloukovitö spojene.

Engelhardt se domnivä, ze by se mohl tento druh spojiti s Celastrus oxyphyllus Ung., jemuz se velice podobä. Na ostrovech Kanärskych zije druhu toniuto podobny Celastrus cassinoides Herit.

Naleziäte: Berand, blinite lupky, vzäcne ; Sidetice, lestivy lupek.

Celastrus Deucalionis Ettingsh.

Obr. 153., fig. g.

Ettingshaiisen : „Tert. Flora v. Bilin". III. pag. 33., tab. XLVIIL, fig. 15. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Diix." pag. 59. (187.), tab. 7. (X.), fig. 31. Listy jsou pevnö, ko2ovite, üzce kopinate, na obou koncich züzene, za§picatön6, na okraji velice jemae pilovitö. Hlavnl nerv jest zfeteluy, rovny, az do gpiöky se se tähnoucf ; druhofade nervy jsou velice jemnö, v ostrych ühlech vybihajici, sbllzene Ponekud podobä se nynf zijicimu druhu Celastrus lanceolatus Eckl. z Kapu. Naleziste: Kuclin, le5tivy lupek; Zdenhy, vypälene Inpky, zfldka.

Celastrus europaeus Ung.

Unger: „Sylloge plant, foss." IL, pag. 10., tab. U., fig. 10—15.

Ettingshausen: „Flora von Sagor." IL, pag. 34., tab. XV., fig. 25—27. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abh. „Lotos" 1898. pag. 106., tab. X., fig. 15. Li.sty jsou kozovit^, Siroee kopinate, u pfedu zaäpicatele, na basi v faplk prostfednl velikosti züzene, na obvodu svöm celokrajnö neb skrovnö a nestejne zu- bate. Hlavni nerv jest silny; druhofadä nervy v oström ühlu vychdzejici jsou skoro jednoduche, rovnö a spolu souböznö. Jakozto nejvlce podobny druh nyni zijici uvädl Unger Celastrus myrtifolius L z Jamalky. Nale/istö: Berand, hlinitö lupky, vzäcnö.

Celastrus Arethusae Ettingsh.

Obr. 154., fig. /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 34., tab. XLVIII , fig. 10. Listy jsou kozovitö, vejöitö-rhombickö, ku obema koncüm zi'izenö, ostnite- zubatö.

I'h. CanJ. ß. lirabenec: Souborna kvetena. 17 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

256 I

HIavni nerv jest na basi vynikly, ku äpici velice züzeny; druhofade nervy vybfhajf ve velice ostrych üblecb, jsou zprohybanö a rozvetven^. Naleziätö: Zdbrusany, vypälenö lupky.

Celastnis microtropoides Ettingsh.

Obr. 155., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. ßilin." III., pag. 34., tab. XL VIII., fig. 19. Listy jsou faplkatö, koiovitö, äiroce kopinate, ku obema koncüm züzen6, oddälene zubatö. HIavni nerv jest silny, rovny &i. do äpiöky listu se tähnoucl; drubofade nervy jsou vyniklö, v ostrych lihlech vybihajici, oddälenö, uiezi sebou spojenö; tfetifadö nervy jsou pfl5n6 a velice jemnö. Celastnis senegaliensis jest podobnyni nynl zijicim druhem. Naleziste: Kuclin, lestivy lupek.

Celastnis Pseudo-Uex Ettingsh.

Obr. 154., fig. (/.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. XLVIII., fig. 22—24. Listy jsou ko^ovitö, pfisedlä, cärkovitö-kopinatö, celokrajnö, u pfedu tupt5 neb jemnö zaäpicatelö. HIavni nerv jest slaby ; druhofadö nervy jsou rozvetvene. Kaiich jest velice maly, petidllny, s laloky Cärkovitö-kopinatymi, äpicatymi, odsta- lynii; plätky korunni podobajl se kaliänlm plätküm a sthdaji se s nimi.

Nalezist6: Kuclin, lestivy lupek; Bfezno, plasticky jll.

Celastnis Ettingstaauseni Velen.

Obr. 154., fig. h.

Velenovsky: „Flora v. Vrgovic b. Laun." pag. 40, tab. VI., fig. 14. List jest pevny, kopinaty, ku oböma koncüm züzeny, u pfedu zubaty neb celokrajny, bez fapiku. Hlavnf nerv jest dosti slaby, na dolejsku ponökud silnejäl; druhoi'adö nervy jsou velice jemnö, v ostrych ühlech vyblhajicl, ku pfedu obloukovite zahnut(4.

Naleziätö: Vrsovice u Loun, vypäleny jll, jeden list.

Celastnis elaenus Ung.

Obr. 155., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 34., tab. XLVIII., fig. 29. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus Tertiären Tuffen Nordböhmens."

Isis in Dresden. 1891. pag. 34.

(Synon: Pterocelastrus elaenus Ung. sp. Menzel: „Die Flora des tert. Polier- schiefers von SuUoditz" pag. 30. Listy jsou kozovite, podlouhle kopinatö, na obvodu svem celokrajn^, ku spodu v faplk züzenö, u pfedu casto ve §pici protählö, fidceji tupe zaükrouhlenö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 257

Hlavni nerv vynikly; druhofadö nervy v ostrycli ühlech vyblhajfcf, jedno- duchö, obloukovite; tfetifadö nervy vyblhajf v pravych ühlech.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lupek; okoli Doupova; Kundratec u Litouaefic, ssavy lupek; Suletice lestivy lupek.

Celastnis Hippolyti Ettings.

Obr. 154, fig. i.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 35., tab. XLVIII., fig. 14. Listy isou kozovite, podlouhle-opak-vejcitö, celokrajnö, na spodu züzenö, u pfedu tupe.

Hlavni nerv jest vynikly; druhofadö nervy v ostrych lihlech vybfhajfci, vi- (iliönatö; tfetifadö nervy v rüznö ostrych a tupych ühlech vyblhajici, pfechäzeji V sitivo sestävajici z nepravidelnych policek. V jizni Africe zije podobny druh Celastrus campesfris Eckl. a Zeyb.

Naleziätö: Bresno, plasticky jil; Stare Sedlo.

Celastrus scandentifolius Web.

Weber: „Palaeont." IL, pag. 201., tab. XXIL, fig. 10.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens." pag. 58. (354.), tab. 11.

(XVIIL), fig. 22.

Tobolky jsou malö, trojchlopüove, s chlopnemi malymi, okrouhle-vejcitymi.

Naleziätö : Kimdratec n Litomefic, ssavy lupek.

Celastrus Laxibeji Engelhardt.

Engelhardt: „Pflanzenreste von Putschirn." Isis 1880, pag. 85., tab. IL, fig. 15.

Plod jest trojdilnä tobolka se tfemi chlopnemi; seniena jsou vejcitä, ku obema koncüm zü^enä, ponökud smacklä, plosko-vypukkl Tobolky a semena podobaji se velice nyni zijiclmu druhu severoamericköinu Celastrus scandens L.

Nalezi§t§: Pucirna u Karlov. Varü.

Celastnis Maytenus Ung.

Obr. 155., fig. /.

Unger: „Syll. plant, foss." IL, pag. 9., tab. IL, fig. 9.

Engelhardt: „Flora tert. d. Jesuitengrabens" pag. 58. (354.), tab. 14. (XXL), fig 17.

Listy jsou podlouhle-kopinatö, za§picatel6, ostfe zubatö, kozovit(5. Druhofadö nervy jsou jemnö a vyblhajl v ostrych ühlech. Naleziätö: Kundratec u LiLoiuöfic, ssavy lupek. 17* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 258

Celastriis Lucinae Ettingsh.

Obr. 155., fig. d.

EtUngshausen: „Flora v. Biliu." III., pag. 32., tab. XLVIIL, fig. 26, 27.

Engelhanlt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 58. (354.), tab. 14. (XXI. ), fig. 18, 19., tab. 15, (XXII.), fig. 1. Menzel: „Die Flora des tevt. Polierscli. von Sulloditz." pag. 29.

l)br. 1,55. — o. Celostrus elaenu» Ung. List bez fapiku. — h. Cel. microtvopoides Ett. List. rest.

c. Celastioj/hyllum Actaeonis Ett. List. — d. Celastrus Lucinne Ett. Pekny^ list. — e. Celastro-

phyllum my icoides Ett. List. — /. Celastrus Maytenvs Ung. Ijist. Skutec. vel. {a — e. die Et- tingsh.;/. die Engelh.).

Trochu kozovitä listy jsou faplkate, opak vejöite-klinovite, dole k fapiku ziiäeu^, u pfedu ve äpici rovnez züzeu6, s okrajeiu zubatevroubkovanym. Ze siln6ho hiavniho uervu vybfhaji druhofade nervy v ostrych ühlecb, jsou vyniklö a velice rozvetvenö. Podobnym nynf zijicim druheui jest Celastrus illicinus Burch. z jiznf Afriky.

Naleziäte; Kuclin, lestivy lupek; Kundrafec u Litomßfic, ssavy lupek ; Sule- tice, leStivy lupek.

Celastrus palaeo-aciiminatus Engelti.

Engelhardt; „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 58. (354.), tab. 15.

(XXII.), fig. 2. Vejöitö-kopiuate listy jsnu ku obema koncüm züzeni?, na okraji pilovit^.

Hlavni nerv vynikä az do polovice sv(5 delky, v liorejäi polovici stävä se vSak stäle jemnöjälm; druliofade nervy jsou velice jemu6, vybihajf v ostrych ühlecli a rozv^tvuji se v sitivo. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

259

Engelhardt porovnäval tento druh s nyn[ zijfcim druliem Celastms acuminutus Tliumb. z jiznl Afriky.

Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Celastrophyllum Actaeonis Ettingsh.

Obr. 155., fig. c.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilia". IlL, pag. 35., tab. XLIX., fig. 1.

Listy jsou pevne, kozovitt5, üzce kopiuatö, ku oböma koucüm zü^enö, celo- krajnö, u pfedu spieatö.

Hlavni nerv na basi silny, ku äpici sezüzujlcl; druhofadö uervy jsou jemne, V ostrych ühlecb vybihajici; sitivo jest jemnö, ostfe vynikle. Nalezistö: Zahrusany vypälen6 lupky.

Celastropliylium inyricoides Ettingsh.

Obr. 155., fig. e.

Ettingsliausen: „Tert. FJora v. Bilin." III., pag. 35., tab. XLIX., fig. 3.

Listy jsou ponökud kozovitö, fapikatä, opak vejcite-klinovitö, celokrajue.

Hlavni nerv na dolejSku jest silny, ku spici ziizeny ; druhofade nervy jsou jemn6, v ostrycli ühlech vybihajici, skoro rovnö, jednoduchö.

N"alezi§t6 : Bfezno, plasticky jil ; Hrutov u Lisova.

Celastropliylium Mlmiisops Ettingsh.

Ettingsliausen: „Tert. Flora v. Bilin". III. pag. 36., tab. XLIX., fig. 2.

Listy jsou pevnö, kozovite, opak vejöitö-kllnovitö, na obvodu sv6m celokrajnö.

Hlavni nerv jest silny, vynikly; driihofad6 nervy jsou jemnö, vybihajf v ostrych ühlecb, jsou zprohybane, rozvötvenö; tfetifade nervy jsou huste, zkräcene; sitivo dobfe znatelne.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lupek.

Pterocelastrus Oreonis Ettingsh.

Obr. 156., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 31., tab. XLVIII., fig. 20.

Listy jsou pevnö, kozovite, opak vejcitä, u pfedu krätce a tupe, jemnö za- spi6atöl6, na obvodu sv^m celokrajnö.

Hlavni nerv na dolejSku jest vynikly, ku §pici trochu zprohybauy ; druhofadö nervy jsou necetnö, jemnö, zakfivenö, v mälo ostrych ühlech vybihajici; tfetifadö nervy jsou nezretelnö.

Nalezistö: Zichov, menilitovy opäl. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

260

Maytemis euroi)aea Ettingsh.

Obr. 156., fig. b.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin". III., pag. 31., tab. XLVIIL, fig. 10—13.

Engdhardt : „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 59. (355.), tab. 15. (XXII.),

fig. 8, 10. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Siilioditz." pag. 30.

Stfldavö listy jsou fapiiiat^, ponöliud kozovitö, kopinatö, neb vejcito-kopinate,

s okvajem jenine pilovitym, na dolejSku züzenö, u pfedu zvolna zagpicatelö. Z hlavnlho,

t >br. 156. — a. Pterocclasli'us Oreoiiis Ett. List. — i. Mai/lenns curopaea Ett. List,

f. Elaeodendron bohemicum Engelh. List s houbou Phyllerium Crocoxylontis Engelh.

— d. Elaeod. Persei Ung. List. Skutec. vel. (a, h, d. die Etingsh.; e. die Engelh.).

rovnöho nervu vybihaji druhoiadö nervy v ostrych lihlech (65—75°), jsou velice jemnö, obloukovit^ a luezi sebou spojenö; tfetifadö nervy tvofi jemnö sitivo.

Nyui zijici druli v Chile Maytenus Boaria Molina soublasl velice s timto drubem zkamenelym. Naleziätö: KucUn, lestivy lupek, Cetnö; Kundratec u Litomöfic, ssavy iupek. Suletice, leätivy lupek.

Maytenus Engelhardtii Menzel sp.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierscbiefers von Sulloditz". pag. 30. („Isis"

zu Bautzen 1896/97,) tab. I., fig. 10. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotes" 1898, pag. 107.,

tab. IX., fig. 7.

Synon. : Celastrtts Engelhardtii Menzel. Listy jsou liodnö kozovitö, vejöitö, na basi zaokrouhlenö, u pfedu zaspicat^lö, pfitupe, na okraji vroubkovane-zubat^, fapfkatö. Hiavnf nery jest siiny, ku §pici pozvolua sezüzujJcI; dolejäi nervy druhofade vybihajf skoro v pravych ühlech, hofejäf v ostrych ühlech, jsou rozvetvenä a mezi Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

261 sebou spojeue. Sitivo jest volnö a jemnö. Eagelhardt pravi, ze listy jsou na basi zaokrouhlene, kdezto list Menzelem 1. c. vyobrazeny jest k fapfku znatelnö züzeny. Podobny nyni zijici druli jest Maytenus repanda Reiss z Brasilie. Naleziäte: Suletice, lestivy lupek; Berand, hlinitö lupky, vzäcn^.

Maytemis Deichmülleri Engelhardt.

Enydhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898., pag. 107., tab. X., fig. 11. List jest ponökud ko^ovity, faplkaty, kopinaty, celokrajny. Hlavnl nerv jest silny; drubohidö nervy vybihaji v ostrych ühlech, jsou ponökud zakfivenö a pomocf obloukü mezi sebou spojeiiö. Sitivo jest voln6, mälo znatelnö. Maytenus attenuata Reiss z Brasilie jest podobnym nynl fijicim druhem.

Nalezigtö : Berand, hlinity lupek, vzäcne.

Hippocratea bilinica Ettingsh.

Obr. 157., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III. pag. 38., tab. XLIX., fig. 12-14. Listy jsou fapikatö, ponökud blanitö, kopinate, ku oböma koncüm zü2en6, s okrajem jemne pilovitym. Hlavni nerv jest silny; druhofadö nervy jsou vyniklö, vybihaji v ostrych kliöek; liblecb, tähnou se vzhüru podel okraje öepele a spojujf se mezi sebou pomoci tfetifadö nervy vybihaji na vnejäl stranu v ostrych ühlech a jsou pfICnö. Podobnym druhem ve vychodnl Indii rostoucim jest Hippocratea arborea Roxb. Naleziste: Kuäin, leätivy lupek; Valec-, Seifhennersdorf.

Elaeodendron bohemiciun Engelh.

Obr. 156., fig. c.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 60. (356.), tab. 15.

(XXII.), fig. 34. vykrojeny, na okraji Ko^ovity list jest faplkaty, opak-vej&ity, na Spici svö jemnöjzubaty. kteröz Ze silueho nervu hlavnlho vybihaji velice obloukovitö nervy druhofadö, opatfeny jsou na zevnl strane jemnou nervaturou. Engelhardt. Na listu tomto sedi houba Phyllerium Crocoxylontis Naleziste: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Elaeodendron Persei Ung. sp.

Obr. 156., fig. d.

tab. XLVIIL, fig. 25., tab. Ettingshausen: , Flora v. Bilin" III., pag. 36.,

XLIX., fig. 11. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

262

Engelhardt : „Tcrt. Flora \\. Jesuitengrabens" pag. 60. (356.), tab. 15. (XXII.) fig. 11, 12, 14. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von SuUoditz", pag. 30.

Synon.: Celastrus Persei Unger, Sotzka. tab. LI., fig. 1.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 67., tab. CXXII., fig. 1. Listy jsou ko^ovitö, opak vejcit6 nebo elliptifnö, dolü k fapfku züzenö, tupe, vroubkovan§ zubatö. Hlavui nerv silny; druhofadö nervy vybihajf v ostrych ühlech; tfetitadö nervy rovn6z v ostrych üblecli vybihajfci spojujl se niezi sebou.

Naleziste: ÄMm/raiec u Litomef ic, ssavy lupek, nezridka; Ä'mc/««, leätivy lupek ; Suletice, leätivy lupek, velice hojnö.

Elaeodendroii dubium Ettingsh.

EUingshausen: „Flora von Häring" pag. 74., tab. XXIV., fig. 39, 40.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 60. (356.), tab. 15.

(XXII.), fig. 5. Menzel: „Beitrag zur Kenntnis der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 16. Listy jsou kopinate nebo podlouhle, skoro koiovit^, na obou koncich zaäpi- üatölö, na okraji cepele zoubkovane. Postrannf (druliofadö) nervy jsou velice jemnö, V ruzuych ühlecli vybihajici, hadovite zprohybane a velice rozvetvenö. Naleziätö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek, lestivy lupek, zfidka.

Elaeodendron degeuer Ung. sp.

Obr. 157., fig. a.

EUingshausen: „Flora v. Bilin" III., pag. 37., tab. XLIX., fig. 5, 7—10.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitgrb." pag. 60. (356.), tab. 15. (XXII.),

fig. 16, 17, 19—24. Menzel: „Beitrag zur Kenntnis der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden 1897 [lag. 16.

Synon.: Eicus degener Unger: „Flora v. Sotzka" pag. 35., tab. XIII., fig. 3—7 Listy J30u kozovitö, äiroce kopinatt5, tupe zakoncenö, v Krätky a tlusty fapik züÄenö, pilovite nebo pilovite zubat6. Hlavni nerv jest silny, druhofade nervy jsou jemn^, oblouckovite, castöji nezfetelne.

Nejlöpe soublasi listy tohoto druhu s uyuf zijfcim druhera Elaeodendron at*strale Vent. a proto pfifazeny k rodu tomuto.

Naleziste: ÄM?jrf;-a^t;c u Litomefic, ssavy lupek, leätivy lupek; KufUn, leätivy lupek.

Elaeodendrou Pliylemonis Ettingsh.

Obr. 157., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III.. pag. 37., tab. XLIX., fig. 6. Listy jsou ponekud kozovitä, rapikatö, podlouhle-ellipticnö, na dolejSku tupe,

s okrajem pilovitym. )

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

263

Hlavni nerv silny lest ; diuhofade nervy jsou skoro jednoJuche, obloukovite. V jiznl Africe zije podobuy druh Elaeodendron capense Eckl. & Zeyh.

Naleziste : Kuclin, leStivy lupek.

Elaeodendron Dryadum Etticgsli.

Obr. 157., fig. e.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin III." pag. 37., tab. XLIX., fig. 4.

Velenovshy: „Flora v. Vräovic b. Laua" pag. 40., tab. VI., fig. 15, 16. Listy jsou kozovitö, skoro pfisediö, vejöite-ellipticnö, trochu protäblö, u pfedu

Obr. 1.57. — a FJaeodendi-on degener Ung. List rest. — b. Elaeod. Phylemonls Ett. List.

ponekud rest. — c. Hyppocrotea büinica Ett. Cely list. — d. Caasine palaeogaea Ett. List.

— e. Elaeod. Dryadum Ett. List. Skutec. vel. [a. die P2ngelh. ; h—e. die Ettingsh zaäpicatöle, na dolejSku tupe, zaokrouhlenö. ua okraji ostre pilovite, nekdy v dolejsf cästi celokrajn6.

Hlavnf nerv jest silny; druhofade nervy jsou velice jemnö, v ostrycli lihlech vybiljajici, stfidave, na koQci v sitivo pfecbdzeji'ci; tretifadö nervy vybiluiji v rüznych ühlecb. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

264

NejbliÄe pHbuznym nyni zijicim druhem jest Elueodendron Orientale Jacq., z Madagaskaru.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lupek ; Vrsovice u Loun, vypäleny j(l.

Elaeodeudron graudifoliuiu Eagelh.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898., pag. 107., tal). X., fig. 30. List jest ko2ovity, veliky, siroce-ellipticny, ostnitß-pilovity, na basi celokraju;f. Hlavnl nerv jest siluy, ku äpici pozvoloa züzeuy; druhoiadö nervy vybihaji V üstrycli lihiech, jsou oddälenö a vysllajl klikatö se tahnouci vetve do zubu; tfeti- fad6 nervy iasto pferuäovant^ tvon velkö sitivo, jei uzavirä v sobö mnohobokä policka. Engelhardt uvädl Elaeodendroti c^uadrangulatum Reiss z Brasilie a sice var. latifolia, jako^to podobny nynl 2ijfcl druh.

Nalezistö: Berand, diatomovö lupky, vzäcne.

Cassiue palaeogaea Ettingsh.

Obr. 157., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin.« III., pag. 38., tab. XLVI., fig. 13, 14. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 59. (187.), tab. 10. (XIII.), fig. 10, 24. Listy jsou pevne, kozovitö, velice krdtce fapikatö, vejöitö, na dolejSku äpiöatö, na okraji cepele oddälenö zubatö. Hlavni nerv jest silny; druhoi'ad^ nervy jsou obloukovit^, dolejäl v ostfejslch ühlech vyblhajicl nezli hofejgl nervy; tfetifadö nervy jsou nezfetelnö.

Podobnö nynf zijicf druliy uvädi Ettingshausen: Cassine capensis L. a C. articidata Ehrh.

Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek; Dlouhy Üjezd, sferosiderit; Ledvice, lupky; dül Povyseul sv. Krize u Duchcova, lupky.

Aceraceae.

Acer trilobatiim (A. Br.) Stbg. sp.

Obr. 160, fig. a, b.

A. Braun: „Neues Jahrb. von Bronn u. Leonh." 1845. pag. 172. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 165. Mensel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden 1897., pag. 9., tab. I., fig. 6. Mensel: „Über die Flora der plastischen Tone von Preschen und Langaujezd bei Bilin." Isis in Dresden 1903, pag. 17. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz" pag. 31. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

265

Biahenec: „0 iiovem naieziäti tfetihornich rostlin ve spodnim päsrau vrstev zateckych." Rozpravy öes. Akad., roC. XIII., pag. 19. Listy jsou dlouze fapfkatö, tri- neb skoro petilalocn^, prstnate rozdölenö, se tremi neb pSti basälnimi nervy; laloky jsou nejcasteji nestejuö velikö, stfedni laloh deläf a sirSi nezli laloky postranni, zfidka s postrannimi stejny; okraj lalokä zafe- zävanö zubaty, se zuby nestejnymi. Laloky tvaru trojhrannt^ho neb kopinateho, ku pfedu dosti dlouze zaäpiCatelöho. Base llstu vejcitä neb ponökud srdcitä. Postranni laloky odstävaji od stfednilio laloku v pravöra neb skoro pravöm ühlu aneb tvofi

i nekdy ühel ostry. Nervy basälni a druhofadö rovne, silue, pevnö; druhofadö na konci rozdelene. Sitivo vynikle.

Plody jsou siroce elliptiöne, äiroce kfidlatö ; hfbetni strana kfidla kozovitöho jest mälo obloukovitä, bHänl strana vice, näsledkem celioz jest ktidlo uprostred nejsirsi ; kfidlem problhä cetnä, rozvötvenä nervatura. Semena jsou äiroce elliptiönä..

Obr. 158. — Aoei-magnum Velen. List. Pfiroz vel. (Die Velen ponekiid rest.)

Nynl äijici druh Acer rubrum L. ze Sev. Araeriky jest druhu fossilnfmu nejpodobnejsim.

Naleziätö: Kundratec ü LitomiHc, hojne; Suletice velice hojnö, listy i plody; ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

266

F>-so!;tce II Loun, vypilleay jil, velicehojne; Ledvice, lapky liojaö; Zelenhi/, vypälene horniuy, hojnö; doly Petr a Pavel u Ditc/jcoua, sferosiderit ; Krottensee; Warnsdorf; Bachelsdorf u Libverdy, lestivy lupek. Bränany (Proha) u Mostu, hojne; Libedice Zatce; Brezno; Zabrusany; Zichov; Holy Kluk; Cheb-Falknov, cyprisove lupky u ;

Maly Üho'st u Cernovic ; Zdlezly, tufy, hojnö ; Bilina; Holedec u Mecholup, lupky, hojne listy i plody ; Zitenice ; Bfestany.

Acer maguiim Velen.

Ohr. 158.

Velenovsky: „Flora v. Vräovic b. Laun" pag. 38., tab. VII., fig. 7 — 9.

Engelhatdt : „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. .54. (Iö2.), tab. 12. (XV.), fig. 12, 13. Brabenec: „0 novöm nalezisti tfetih. rostlin ve spodnim päsmu vrstev zatec- kych." Rozpravy Ces. Akad., roc. XIII., pag. 20. Listy jsou dlouze fapikatö, trojlalocnö, trinervö; prostfednl lalok jest mdlo vetsi lalokü postrannfch; mfsto lalokü dolej sich jsou vyviniity dva velkö zuby, laloky jsou kopinat^, dlouze prota^ene. Na dolejäku jest list vejöity, obycejne s okrajem ponekud i)0 fapiku sbihavym, nikdy neni srdSity, okraj cepele jest nestejne pilovitö- zubaty. Postranni nervy svfrajf se strednim (hlavnfm) nervem velice ostrd ühly, v podobnych ühlecli vybihaji i ostatnf nervy druhoradö, je2 jsou na koncich obloukovitö zakfivenö. Si- tivo jest jemnö.

w, 1^ Naleziste : Vrsovice u Loun, vypii!en6 jfly doly Petr a Pavel u Duch-

löljr cova, sferosiderit ; Holedec u I, Mecholup, tmavoäedy lupek, nekolik pöknj'ch listü.

Acer dasycarpoides Heer.

Obr. 159., fig. a — c.

Ettingshausen: ,Tert.

Flora V, Bilin'" III., pag.

I9.,tab. XLIV., fig. 16, 17. Engelhardt: „Beiträ- ge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges. "Lo- tes 1896. pag. 168. Menzel: „Die Flora

Obr. lüü. — a~c. Acer dasycarpoides Heer. Cäst listu, kviiky des tert. Poliersch. von a zrali^ plod. Skutec. vel. (Die Heera). Sulloditz". pg. 32. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

267

Listy jsou dlouze rapikate, dlauitö, trojlalocne neb skoro petilalocuö, s laloky hlubüce, nestejue, zafezävanö pilovitymi; stfednilalok pfi basi sve ziizeny, postranni laloky sviraji se stfednim lalokein ostry üliel.

Kvöty V okollk sestavene, malinkö, s kalichem na dolejäku trubkovitym,

u pfedu V tiipe lalflcky rozdflenym ; plody velk^, s dlouhyiui kfldly.

Od podobneho druhu Acer trilobatum A. Br. li§i se tento druh vetäi'mi zuby, skoro V laloky pfechäzejicfmi a pfi basi zü^enym lalokem strednim.

Naleziäte: Brezno, plasticky jil; Zichov, menilitovy opäl; Stdetice hojne.

Acer Bruckmaimi A. Br.

Obr. 160., fig. c, d.

A. Braun: „Stitzenberger's Verzeichniss" pag. 85.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 54., tab. CXVI., fig. 6—10.; pag. 198. tab. CLV., fig. 11.

Obr. 160. — a, h. Acer trilohatum (A Br.) Stbg. sp. List a plod. Pfiroz. vel. — c, d. Acer Bruckmanni A. Br. List a dva plody s dlouhou stopkou. Pfiroz, vel. (a, b die Ettingsli.;

c, d. die Heera).

Etüngshausen: ..Flora v. Bilin" III., pag. 20., tab. XLIV., fig. G.

Velenovshy: „Flora v. Vrsovic b. Laun" pag. 38., tab. IX., fig. 1. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiiirflora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden 1897., pag. 9., tab. I., fig. 5. Menzel: „Die Flora des tert. Poiiersch. von Sulloditz." pag. 32. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 268

Listy jsou trojlalocnö, na okraji celistvö neb roztrouäene a tupe, nestejnö zubate; postrannf laloky uial6, se spici tiipou a odstävaji od prodlouzenöho stfedniho laloku V tupych ülilech. Obrys celkovy listu jest podoby vejciW. Ku druhu tomuto pfidävä Heer tez plody, kter62 jsou vyznacoy velkymi siroce ellipticnymi semeny, vzpffmenymi, pfes sebe lezfclmi kridly a dlouhou stopkou.

Naleziäte: Vrsovice u Loun, vypdlenö jily; Biezno, plasticky jll; Ledvice, lupky; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Suletice, leätivy lupek, zfldka.

Acer vitifolüim A. Braun, sp.

Obr. 161.

Heer: „Flora tert. Helv." lU., pag. 55., tab. CXVIL, fig. 14.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 20.

Synon. : „Acer aequimonta- nuin Ung.

Listy jsou dlouze faplkatö,

dlanite, s postrannimi laloky krät- kymi, nestejne a nejcastöji nez-

iretelne zubatö ; na dolejsku jest

list ponßkud vykrojeny , slabö srdöity.

Hlavnfch nervo jest pöt, skoro stejne silnych; druhofade nervy täbnou se k okraji. Postranni dva laloky ho-

fej§( jsou blizko u piredu, u pro- stfednlho laloku a svirajf skoro pravy ühel se stfedntm lalokem.

Heer pova^uje za bli'zce pfi- buzny druh nyni zijlci Acer spi- catum Lam. ze sev. Ameriky.

Naleziäte : Zabrusany, vypä- lenö lupky.

Acer crenatifolium Ettingsh.

Obr. 162., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora

V. Bilin." m., pag. 20., tab. XLV.,

fig. 1, 4. Velenovsky: „Flora von Vrso-

vic bei Laun" pag. ,38., tab. VII., Obr. 161. Acer viti/olium A. Br. sp. List skllt vel. (Die Heera.) fig. 4., tab. IX., fig. 3, 5. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

269

Sieber: „Zur Kenntniss der nordböhm. Brauukohlenflora." Sitzbg. LXXXII., pag. 85. Listy jsou dlouze fapikate, v obrysu siroce vejcitö neb srdcite trochu za- okrouhlenö, trojlalocne neb skoro petilalocnö; postranni laloky svlraji se stfednim lalokem ostry ühel, jsou mälo men§( stfedntho laloku, na basi sirok6, kopiuate, zaspicatelö, nejdolej§l dva laloky byvajf mnohdy vyvinuty pouze v podobe velkych zubü; listy jsou na okraji nestejne, hrube vroubkovanö pilovitö.

Basälni'ch uervü hlavmcb jest p6t; druliofade nerry jsou zakfivenö; sitivo jest dosti jemuö.

Nalezi§te: Vrsoiice u Loun, -yypäleny jil, nezri'dka; Zichov, menilitovy opäl; Zahrusany, vypälenö lupky; Warnsdorf; Bfestany; Kundratec.

Acer brachj'phyllum Heer.

Obr. 162., fig. h.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biiin." III., pag. 20., tab. XLV., fig. 3.

Engelkardt : „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 53. (181.), tab. 11. (XIV.), fig. 8.

Synon. : Acer vitifolium Weber.

Obr. 162. — a. Acer crenatifolium, List, ponekud rest. — b. Acer hrachyphyllum Heer. List. —

c. Acer populües Ett. List skutec. vel. (a — c die Ettingsh.)

Listy jsou dlouze fapikatö, ponekud srdcitö-zaokrouhiene; tfilalocuö, übly raezi laloky jsou bud! prave neb tupö; laloky jsou Sirokö, krdtkö, u pfedu zaäpica-

t^l6, s ridkymi, velkymi, nestejnyini zuby. Druhofadö nervy jsou zakfivenö.

Naleziste: Zichov, sferosiderity ; Ledvice, lupky. zfidka. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 270

Acer populites Ettingsh.

Obr. 162., fig. c.

Eftingshausen: „Tert. Flora v. Biliii." III., pag. 21., tab. XLV., fig. 6, 7. Listy jsou velice male, na dolejsku zaokrouhlenö, skoro tillalocue, se stfednim lalokem velkym, spicatyin, 8 fidkyini, velikyrai zuby; postranni laloky jsou velice kiittkö, celokrajnö, tupö ühly svirajicl. Drubofadö uervy jsou neöetne, oddälenö, zakrivenö.

Naleziätö: Biesno, plasticky jll.

Acer bilinicuin Ettingsh.

Obr. 163., c, d.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 21., tab. XLIV., fig. 13, 14. Listy jsou faplkat^, vejcitö-zaSpicatelö, skoro trojlaloCn4, ua dolejäku neb na

^0

Hbr. 103. — u, b. Acer pseudocampestre Ung. Ploil a list. — o, d. Acer bilinicum Ett. List

a ploil. — e. Acer indivisum Weber. List. — /. Acer mtegrilobum Weber. List. Skutec. vel.

;'. (o — (/., die Ettingsh. ; e. die Heera.)

postrannich laloctch pilovitö, ku Spici neb na laloku stfednim celokrajne; laloky postranni sviraji tup6 ühly. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 271

Druhofadö nervy jsou velice jemnö, vidliCnatö dölenä, blizko pfi okraji ßepele klicky tvoricf.

Plody jsou malinke, se seineny vejöitynii, s kfidly zkräcene-ellipticnymi, s okraji skoro soubeznymi.

Naleziäte: Bfezno, plasticky jil.

Acer indivisum Weber.

Obr. 163., fig. e.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 60., tab. I., fig. 10., tab. CX., fig. 15., tab. CXVI., fig. 12.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 23.

Listy jsou fapikate, vejöito-kopinatö, za§picatele, nedölenö, s okrajem zafe- zävanö pilovitym, na dolejsku zaokrouhlenö, u pfedu v lizkou spici protählö. Nervatura jest dobfe zachoväna, zfetelnä.

Nalezistö; Dlouhy Ujezd, sferosiderity.

Acer integerrimiim Viv.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 46.

Wentsel: „Flora d. tert. Diatomeensehiefers von SuUoditz." Stzber. d. k. Acad. d. Wissensch. Bd. LXXXEL, pag. 261., fig. 2.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz." pag. 32.

Listy jsou pötilalocnö, laloky uejsou na svem okraji zubate, nybrz üplne celokrajnä.

Naleziätö : Suletice, lestivy lupek, dva listy.

Acer cyclospermum Goepp.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz." pag. 33.

Wentzel: „Flora d. tert. Diatomeensehiefers von Sulloditz" Stzber. d. k.

Acad.d. Wissensch. Bd. LXXXIIL, 1. Abt., pag. 261., fig. 5.

• Semeno jest zaokrouhlenö, kfidlo jest velkö, tvaru skoro vejcitöho, s oblou- kovitou nervaturou.

Naleziäte: Suletice, diatomovä lupky a leätivy lupek.

Acer psendocampestre Ung.

Obr. 163., fig. a, b.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. .59., tab. CXVH., fig. 23, 24.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliu." III., pag. 23., tab. XLIV., fig. 10, II; tab. XLV., fig. b. Listy jsou dlouze fapikate, tfilaloen6 neb skoro petilalotnö, s laloky tupymi

Ph. Cand. B. Brabenec: Soubornd kvetena. ^° ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

2.12

neb kopinatymi, äpicatymi, celokrajuymi neb zubatymi neb s postiannimi uejcasteji celokrajnymi a s prostfednfm lalokem po obou strauäch hluboce jednozubym. Nervatiira jest obloukovitä.

Kffdlatö plody se semeny pfiflzniitymi a 8 krfdly vejöitymi.

Naleziste: Brezno, Dlouhij Üjezd, plasticky jfl; Zahusany, vypälenö lupky.

Acer Rüminianum Heer.

Obr. 164., fig. a, h.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 59., tab. CXVIII., fig. 11 — 16; pag. 199. tab. CLV., fig. 13, 13 b.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" III., pag. 23., tab. XLVI., fig. 8, 9.

Obr. 16-1. — a, h. Acer Rüminianum Heer. List a dv.i plody. Skutec. vel. (a die Heera, b. die Engelh. a Heera rest.)

Engelhanlt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 5.3. (349.), tab. 14. (XXI.),

fig. 2, 4.

Brahenec: „0 noveni naleziäti tfetihorni'ch rostlin ve spodnfm päsmu vrstev zateckych." Rozpravy ces. Akad., roc. XIII., pag. 19.

Listy jsou poaökud kozovitä, hluboce-trojlalocnö, s laloky cärkovitö kopinatymi, zaspi6atelymi, hluboce zafezävane-iiilovitymi. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

273

Prvofadö nervy dosti silnö, rovne, az do spicky Lilokü vybfhajfcl; druhorade nervy jsou velice slab6, nökdy i nezfetelue, v oström lihlu vybihajici, rovue iieb niäln obloukovitö. Sitivo hustö, iiekdy zfejme vynikle, tvofi mnoliobokä poKCka. Plody jsou malinkö, s tenkou stopkou a odstävajicfmi kridly. Naieziste: Zabrusany, Strahy, vypäleue jily, zfidka; Kundratec u Litoineric, ssavy liipek, cetne; Holedecxx Mecliolup, lupek, zridka; doly Petr a Pavel u Duchcova, sferosiderit.

Acer grosse-deutatum Heer.

Obr. 165., fig. rt, h.

Heer: „Flora tert.

Hehv." III., pag. 54., tab.

CXIL, fig. 17—25. Engelhardt: „Tert. Flora des Jesuitengra- bens" pag. 53. (349.), tab. 13 (XX.), fig. 18,19. Listy jsou skoro petilalocne, prostfedni la- lok jest protazeny, nino- hem deläl lalokü postran- nich, okraje lalokü s ve-

likymi zuby ; basälni dva laloky jsou velice malö, ostre.

Plody s kridly od- stälymi, jejichz strany Obr. 165. — a, h. Acer grosse-dcntatum Heer. List a dva plody jsou skoro spolu soubezne. Skutec. vel. (a die Engelh. rest., h die Heera. Naleziäte: Kun- dratec u Litoniefic, ssavy lupek ; Zelenhy, vypäleny lupek Ledvice, lupky, zfidka. Suletice, leätivy lupek, listy, liojnö.

Acer ansustllobum Heer.

Obr. 166., fig. «, h.

Heer: „Flora tert. Hehv." III., pag. 57., tab. CXVU., fig. 25a., tab. CXVIII., fig. 1-9.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 53. (349.), tab. 13. (XX.), fig. 5, 6, 8, 11-16., tab. 14. (XXI), fig. 6., tab. 21., (XXVIII.), fig. 18. Menzel: „Beitrag zur Keniitniss der Tertiärflora des Jesuiteugrabens bei Kuudratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 16.

Listy jsou dlouze faplkatö, tri- a2 petilalo6n6, s laloky Dastfazenymi, üzce kopinatymi, za§picatftlymi, zafezdvanö zubatyiiii, s postrannlmi odstfilymi; stfedni lalok byvä na dolejsku nejcasteji züieny a v töchto mistech bezzuby, prvni zub byvä Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

274 obycejiie vetsi nezli ostatnf zuby a vice vyuikä. Z postrannfch odstälych lalokü vynikä na dolejäi stranu zub laloCnatöho tvaru, do nöhoz vnikä bud hlaval nerv neb pouze uerv druhofady. Druhofadö nervy jednak vnikaji do zubü, jednak tvorl oblüu6ky. Sitivo nervov6 jest jemnä, mnohobokö.

Obr. 166. — o, b, Acer anyustilobum Herr. List a dra plody. Skutec.

vel. (o, die Engelh. ; b, die Heera).

Plody jsou kfidlate, uprostred kfi'dla nejäirsi. Svymi plody podobä se tento diuh velice nyn( zijicimu Acer monspessidanum L. a avymi postrannfmi, nikdy celo- krajuymi laloky. Tvarem listu bliii se obzvläätö druhu Acer campestre L.

Nalezistö : Kundratec u Litomöf ic, ssavy lupek, leStivy lupek, cetuö ; Ledvice, lupky; Zelenky, vypdleaö horniny; Bfezno, plasticky jll; Stdetke, leätivy lupek, plody a listy, liojne.

Acer integrilobum Web.

Obr. 163., fig. f.

Weher: „Palaeoutographica" II., pag. 196., tab. XXII., fig. 5.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 58., tab. CXVI., fig. 11.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin." III., pag. 22., tab. XLV., fig. 2.

Engelhardt: „Tevt. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 53. (349.), tab. 13. (XX.), fig. 20, 21., tab. 14. (XXI.) fig. 1.

Si/non.: Acer pseudo-monspessulanum Unyer: „Cblor. prot." tab. XLII., fig. 5., tab. XLIII., fig. 1.

Acer ribifolium. Göpperf: „Schoschnitz." pag. 34., tab. XXII., fig. 18, 19.

Listy jsou dJanitö-trojlalocne, s laloky na okraji sv(5iu celokrajnymi neb vlno- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

275 vit§ zprohybanymi, zaSpicatölymi; postranni laloky jsou odstäle a svirajl se stfednim lalokem pravy neb skoro pravy ühel. Tri blavni nervy jsou silne, drubofadö nervy tvofl obloucky. Tvarem svym podobä se teuto drub Acer campestre L.

Naieziätö : Bresno, plasticky jÜ ; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek ; Grasset, sladkovodnf piskovec ; Suleiice, lestivy lupek, vzäcnö.

Acer decipiens A. Braun.

Obr. 167., fig. a, h.

Ä. Braun: „Stizenberger Verz." pag. 84.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 58, 109., tab. CXVIL, fig. 15 — 22; tab. CLV., fig. 12. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmiscben Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 167. B. Brabenec: „0 novöm nalezi§ti tfetihornich rostlin ve spodnim päsmu vrstev zateckycb" pag. 21., tab. L, fig. 7, 8. Rozpravy ceskö akademie; roc. XIII., tflda IL, Öls. 18.

Listy jsou malö, trojialoCnö, Casto lesklö, mnohdy k dolejäku, pfi fapiku züzene, nekdy ponökud vykrojeuö, s laloky stejnö velkymi, celokrajnymi, äpiöatym

Obr. 167. — a, b. Acer decipiens A. Br. Dva liaty ruzneho tvaru. Die otisku. neb zaokroublenymi; postranni laloky odstäM, nökdy skoro pravy ühel se sti:-ednim lalokem tvoflcl.

Hlavnf nervy jsou tfi, dobfe znatelnö; druhofadö nervy oblouCkovite, roz_ vötvenö; slt nervovä tvoff mnohobokä, vötäinou pravidelnä policka. Plod mä velike semeno, krätkö, kfldla sirokä, na pr'edu tupe zaokrouhlena, na vnitfni stranö az ku basi se tähnoucl. Listy druhu tohoto podobaji se vzhledem svym nyni zijfcfmu druhu Acer monspessulanum L. a Acer creticum L. Nalezistö: Holedec u Mecholup, lupky, velmi hojnö; StUetice; Libedice u Zatce. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

276

Acer Sturi Engelhaidt.

KngelliarcU: „Pflauzeiireste von Liebotitz." Isis 1880, pag. 83., tab. I., fig 21. List jest tfilalocny; stieiiui lalok jest znaönö del§i a sirsi nez laloky postranui a pozvolna ve spiCku protazeny, okraj listii jest jemnö a stejnomörnö pilovity, na (iolejäku tffnervy. Naleziste: LibSdice u Zatce.

Acer nervatiiin Velen.

Obr. 168., fig. a, c.

\clenovsky: „Flora v. ViSovic b. Laun" pag. 39., tab. VII., fig. 5, 6. B. Brabenee: „0 novöm nalezisti tfetihornich rostliu ve spodniui päsmu vrstev

Zateckych." Rozpravy eeskö akademie. Roönfk XIII., trfda IL, eis 18., pag. 20.,

tab. L, fig. 6.

Obr. 1C8. — o, c. Acer nervalum Vel. ". List se 7. laloli) (die Velen.). c List s .J. laloky

(die otisku Brabenee.) — 6. Acer eupterigium l'ng. l'lod. (Die Uugera.) Skutec. velik.

Listy jsou dlanite, 5— 7 nervo, s 5—7 laloky; nejdolejsi laloky jsou mal§, ninohdy Jen jako zuby vyvinut6; laloky jsou kopiuatö, nälile dlouhou a jemnou

äpiCkou zakonCenö. Pevny, skoro kozovity list jest v obrysu svöni okroulily, na spodu srd6ity, na obvodu celokrajny; faplk jest velice dlouby. Basdlni nervy rovne, az do spicky lalokü vybfhajicl; drubofad6 nervy dosti znatelnö, navzäjem ne[)ravidelnymi

obloucky spojene; sitivo jest velice jeninö z vicebokycli policek slozene. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

>77

Tento druh üploö souhlasi s nyiii zijicfm druhem Acer pictum Thunb. v Japanu, Clnn§, na Himalaji.

NaleziSte: Vrsovice u Loun, vypälenö jlly ; Holedec u U^cho\\ip, plaslicky jil.

Acer subplatanoides Engelhaidt.

Obr. 169., fig. c.

Engelhardt: „Die Tertiätflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 54.

(350.), tab. 14. (XXL), fig. 7, 8.

Menzel: ,Die Flora des tert. Poliersch von Siilloditz" pag. 32.

Obr. 169. — o, h. Acer crassinervium Elt. List a plod. — c. Acer suhplalaiioides Engelh.

List. — Skutec. vel. la, c. die Engelh.: h. die Etingah.).

Listy jsou troj- neb skoro petilalocnö, stfedni blavm lalok jest siroky, dolejäi laloky vedlejsf jsou üzk6, prostfedni postrannl laloky velikymi zuby opatfenö, choboty mezi jedQotlivyrai laloky jsou ostroü!il6. Engelhardt soudi, ie druhu tomuto bli/.ko stojl uynl ^ijlci druh Acer plata- noides L.

N'aleziste : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Suletice, leätivy lupek, öetuö listy.

Acer crassiiiervinm Ettingsh.

Obr. 169., fig. a, h.

Etüngshausen: , Flora v. Bilin" III, pag. 22., tab. XLV., fig. 8 16.

Engelhardt: ,.Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 54. (350.), tab. 14. (XXI.) fig. 9. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges.- Lotos 1896, pag. 167. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

278

Listy jsou koiovite, trojlalocnö, zfldka nedelenö, velice zrldka dvoulaloönö, s laloky celokrajnymi, s prostfediiim nejsiräim (jsou-li trojlalocnö), tupym neb pfi- §pi6at6lym neb dlouze zaSpiöatölym, 8 postrannfmi laloky zkiäcenymi, odstälymi, tup^, zaokrouhlenö ühly tvoricfmi. Hlavnl nervy tluste, rovne, az do Spiöky listove vnikajici; druhofadö nervy silnö, obloukovit6; faplk jest tlusty. Plody jsou velke, se semeny vej6ito-kopinatymi, s kffdiy rozsifenymi, iiodloiihle-ellipticnymi, na povrchu sväm 2ebernatymi. Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek, cetnö; Suletice, zfidka; Kundratec u Lito- m§fic, ssavy lupek (?).

Acer ewpterigiiim Ung.

Obr. 168., fig. b.

Unger: „Chlor, prot." pag. 135., tab. XLIV., fig. 7.

— „Syll. plant, foss." III., pag. 47., tab. XV., fig. 12—17. Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 54. (350.), tab. 13. (XX.), fig. 26, 27. Plody majl semeno podlouhle a na prodlouzenö stranö rozslfenym kridlem opatreu^.

Naleziätö : Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Neguudo bohemica Menzel.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von SuUoditz." pag. 33., tab. IL, fig. 8, y. postrannf Ifstky jsou ne- Listy jsou spefenö, s listky blanitymi, fapikatymi ; stejnostrannö, kopinatö, kdezto konecnö listky jsou vejCite, na spici prota2en6, s okrajem zafezävane-zubatym, 5 cm dlouhe, 2—3-5 cm §irok6. Hlavni nerv jest zfetelny; druhofade nervy vyblhajl v ostrych ühlech (50— 70°); tfetifadö nervy jsou pfiCnö.

Tento zkanienely druh souhlasl die Menzela s nynf zijfcim druhem Negundo aceroides Mnch.

Nalezistö: Suletice, leätivy lupek,

Hippocastanaceae.

Aesculus Palaeocastanum Ettingsh.

Obr. 170., fig. a.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" III., pag. 29., tab. XLVIII., fig. 1, 2.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuiteugrabens" pag. 61. (357.), tab. 15,

(XXII.), fig. 27.

Brabenec: „0 novöm naleziäti tfetih. rostlin ve spodnim päsmu vrstev zatec- kych." Rozpravy ces. akadem., roc. XIII., pag. 22. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

279

Listy dlanite, s Kstky velice krätce faplkatymi, blanitymi, podlouhle opak- vejcitymi, na dolejäku züzenyini, u pfedii jemne zaspiöatelyrai, na okraji s velikj'mi neb dvojitymi zuby.

Hlavni nerv jest vynikly ; druhofade nervy dolejäi skoro v pravych ühlech, liofej§i V ostrych ühlech vybihajfcf, obloukovite, pfed okrajem se rozvötvujfci; treti- fadö nervy jsou velice jemnö, vynikajf v ostrych ühlech, spojujl se mezi sebou, hofejsl vsak jdou ua pfiö.

Podobnö nyni ^ijici druhy jsou Aesculus rubicunda De Cand. a Ae. Hippo- castanum L.

Naleziste : Zichov, menilitovy opäl ; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek

Holedec u Mecbolup, svötle äedy jfl, zfldka.

Sapindaceae.

Paulinia furcinervis Velen.

Obr. 170., fig. d.

Velenovsky: „Flora v. Vrsovic b. Laun" pag. 39., tab. YIIL, fig. 20.

h, Sapindus Obr. 170. — 'i. Aesculus Palaeocastanum Ett. Jeden llstek rest. — c. falcifolius A. Br. Listek a plod. — d. Paulinia furcinervis Vel. Necel;^ list. — e. Ä»- (o. Etingsh. h, c. die pindus bilinicus Ett. Llstek resl. Skutei. vel. die Engelb. a ; Heera; d. die Velen.; e. die Etingsh.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

280

List jest podloulily, nn dolejsku hluboce srdcity, na okraji cepele iirubö, vroubkovanö zubaty. Hlavni nerv jest rovny, dosti slaby, ku äpici mälo ziizeny; druhofadö nervy skoro V pravöm üblu vybihajid, vidlicnatö se dellci a do zubu vnikajicf ; tretifadö nervy jemne, v pravych ülilech vycbazejicf z nervü dnihofadych.

Naleziäte: Vrsovice u Loun vypälene jily.

SapiiKhis dnbiiis Ung.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 63., tab. CXX., fig. 9—11. Engelhanlt: „Über die Cyprisschiefer Nordböhmens." Isis 1879, pag. 144., tab. VIII., fig. 16. Listy jsou spel'en^, s listky blanitymi, podlouhle-kopinatymi, irapikatymi, na obvodu sv6m celokrajnymi, ku oböma konciim züzenymi. Hiavnf nerv jest silny; druhofadö nervy velice öetne, huäte, blfzko pfi okraji 6epele spolu spojenö pomocf obloukü; sitivo jest jemuö, viceboke. Naleziätö: Cheb-Falknov, cyprisovö lupky; Suletice, lestivy lupek, Kstek.

Sapindiis falcifoliiis AI. Br.

Obr. 170., fig. ö, c.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 61., tab. CXIX; CXX., fig. 2—8., tab.

CXXI., fig. 1-2. Engelhanlt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 169. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 33.

Synon. : Juglans falcifolia A. Br. Buckland's Geologie pag. 513.

Listy pferuäovane-sudospefenö, blanitö s Kstky stfidavymi, odstäiymi, roz- lozenynii, celokrajnymi, fapikatymi, pon^kud srpovitymi, vejcito-kopinatymi neb dlouze zaspicatele kopiiiatynii, na dolejSku nestejnostrannymi a ku fapiku zii^enymi. Hiavnf nerv silny, druhofadö nervy cetnö, jemnö a obloukovitö. Plody jsou äiroce elliptiCii^, podölnou listnou opatfene, kteräzto liätna znacf mfsto, kde pravdepodobne dv6 seiiiena spolu souvisela, jak tomii jest u nyni Äijicilio druhu Sapiiidus saponarius L. Druh tento fossilni porovnävAn s listy nyni zijicfch druhü Sapindus marginatus Willd., S. surinamensis Poir a S. frutescens Aubl.

Naleziste : Kmulratec u Litomef ic, ssavy lupek ; listky a senieno ; Suletice leStivy lupek, hojne; Kuclin, lestivy lupek; Stary Warnsdorf; (urc. Vel.), Zitenice cetnö; Ledvice, lupky, zfidka; Biezno, plasticky j(!; Cheb-Falknov, cyprisovö lupky;

Holy Kluli ; Freudenlieimerüv dul, lin#de uhl(.

Sapindiis undnlatns Heer.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersaiidsteins vou Grasseth." pag. 38. (310.), tab. 7. (XVI.), fig. L>1. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

281

Llstky jsou blaiiite, pnsedlö, kopinatö, na dolejäku züzeoö, u pvedu za§pi- £atel6, na okraji vlnovite zprohybane. Ze hlavniho nervu vyblhaji cetne, obloukovite nervy druhorade.

Naleziste: G»-asse^, sladkovodnf plskovec; Suletice; lestivy lupek, jeden listek.

SaiJindus graudifolius Engelhard t.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grassetii."

pag. 38. (310.), tab, 12. (XXL), fig. 1.

Hsty jsou spefenö, s listky niälo ko^ovitymi, podlouhle-kopinatymi, celo- krajuymi, krätce faplkatymi. HlavDl nerv jest silny; druhofadö nervy jsou huste, velice jemnö a spojuji se bli'zko kraje cepele obloukovite.

Z nyjii ziji'cich druhü jest nejpodobnöjslm Sapindus Saponaria L. Naleziste: Grasset, sladkovodni piskovec.

Sapiudus Pythii Uug.

Unger: „Syll. plant, foss." I., pag. 33., tab. XIV., fig. 6 — 17.; IIL, pag. 51.

tab XVI., fig. 6, 7.

Engelhardt: „Leitm. Mittelgeb " pag. 388., tab. VII., fig. 7-10.

— „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 55. (351.), tab. 14. (XXL), fig. 27.,

tab. 21. (XXVIIL), fig. 3.

Menzel: Die Flora des. tert. Poliersch. von Sulloditz", pag, 34.

Synon.: Quercus Ettingshauseni Wessel. Palaeout. IV., pag. 22., tab. IIL, fig. 10, 11.

Quercus tenuinervis Wessel. Palaeont. pag. 23., tab. IIL, fig. 9.

Listy jsou spefenö, s listky dlouze fapfkatymi. na dolejsku iiestejaostrannynii, kopinatymi, zpola srpovityrai, zaäpicatelymi neb pfitupyiui, s okrajein nestejne zubatym. Illavni nerv jest siluy; cetne druhorade nervy jsou skoro jednoduchä, spolu Soubezn6, vyblhaji skoro v pravych neb mäio ostrych lihlech a pri okraji cepele se obloukovite spojujf.

Naleziste: Kundratec u Litomeiic, ssavy lupek; Holt) Kluk. tnf. Stdetice; lestivy lupek, hojne.

Sapindus bilinicus Ettingsh.

Obr. 170., fig. c.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IIL, pag. 24., tab. XLVIL, fig. 4 — 7. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens". Isis in Dresden 1891, pag. 37.

Listy spefene, s li'stky trochu ko/.ovitynii, ndstälymi, dlonze fapikatyini, pozvoloa zaspiöatelymi, kopinat^nai, na obvodu svöin celokrajnynii, na spodu pon&kiid nestejnostrannymi, gpicatyini. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

282

Hlavni nerv siliiy; druhofade nervy tenke, jeiunö, v mälo ostrych ühlech, pfi basi skoro v pravöin ühlu vyblhajfci. SItivo znatelne. K druhu tomuto pfipojuje Engelhardt Wz zaokroubleny plod. Naleziätö: Bfezno, Dlouhy Üjesd, plasticky jll; Kuclin, leätivy lupek, nezfldka; Holy Kluk; Ledvice, lupky, bojnö; Suletice, leätivy lupek.

Obr. 171. — a. Sapindophyllum spinulosodenlatum Ett. Jeden listek. — b. Sapindus cu-

' vel. — c. Sap. basilktis Uag. Listek — d. Sap. Haszlinskyi Ett. panoiden Ett. Listek ., Listek, (a—d. die Etingsh.).

Sapindiis Haszlinskyi Ettingsh.

Obr. 171., fig. d.

fig. Ettinyshausen : „Teit. Flora v. Bilin." III., pag. 25., tab. XLIII., 13 ,

tab. XLVII.,' fig. 1, 2. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböbmens". Isis in Dresden 1891, pag. 34.

Synou. : Sapindus dubius Uug. ^

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

283

Listy jsou spefene, s Ifstky ponökud blanitymi, podlouhle-kopinatymi, celo- krajnymi, na basi nestejnostrannymi, krdtkym fapi'kem opatfenymi.

HIavnl nervsilny; druhofad<5 nervy v ostrych ühlech vybihajici, obloukovitö, jemnö, sbli^eue mezi sebou.

NaleziSte: Zichov, inenilitovy opal; okoM Doupova; Ilorni Hostomice n Büiny vypälenö horniny; Holy Kluk.

Sapindiis ciipanoides Etingsh.

Obr. 171., fig. b.

Ettingshausen : „Flora v. Bilin III., pag. 25., tab. XLVII., fig. 3.

Engelhardt : „Tert. Flora d. Jesuitengrabens " pag. 55. (351.) Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 168. Menzel. „Die Flora des tert. Poliersch. von SuUoditz." pag. 34.

Listy jsou spefene, s listky ponekud koJovitymi, vejöite-kopinatymi, celokraj- nymi, na basi nestejnostrannymi, fapikatymi. Druhofade nervy jeronö, obloukovit6> ponökud oddälen6, jednoduchö, dolejäi skoro v pravöm ühlu vybihajici, hofejsi V ostrych ühlech; tfetifade nervy na zevnej§i stranö nervü druhofadych v ostrych ühlech vynikajicl, zndka znatelnö.

Naleziste: Zichov, menilitovy opäl; Sulcticc, le§tivy lupek, cetne; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Sapindiis basilicus Ung.

Obr. 171., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". III., pag. 25., tab. XLVIL, fig. 13.

Listy jsou spefene, s Ifstky vejöitymi, zaspiöatölymi, krätce fapikatymi, na obvodu svära celokrajnymi, asi 15'5 cm dlouhymi.

Hlavni nerv jest silny; druhofade nervy jsou jemne, ^etnö, jednoduchö skoro rovne, na konci zakfivenö a spolu spojenö.

Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek.

Sapindus fraxinifolius Ettingsh.

Obr. 172., fig. h.

Ettmgshauseti: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 26., tab. XLVI., fig. 24.-26.;

tab. XLVIL, fig. 12.

Listy jsou spefenö, s Kstky poloblaoitymi, vejCitymi neb vejeite-kopinatymi, na ol)Ou koncich spicatymi, nestejnostrannymi, s basi ponökud stejnou, na okraji pilovitynii, fapickatymi. Hlavni nerv znatelny; druhofade nervy obloukovitö. Naleziätö: Kuclin, leStivy lupek. )

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

284

Sapindiis cassioides Ettingsli.

Obr. 172., fig. c.

Kttingshausen: „Flora v. Bilin." III., pag. 26., tab. XLVI., fig. 1 — 7.

Enf/elhardt : „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 55 (351.), tab. 12. (XIX.) lig. (1, 7, 10. Tab. 14. (XXI.), tig. 13, 16. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 16.

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch von Sulloditz", pag. 34.

Listy jsou spefenö, s Ifstky blanitymi, cetnymi, cärkovitö kopirati?nii. za- äpiCatölyuii, na basi nestejnostrannymi, na okraji Cepele listove drobounce pilovi- tynii, krätce rapikatymi. Nervy druhofadö vyblhajf v ostrych lililech, jsou velice tenkö sblizenö, obloukovit^, ßasto nezfetelne. Skvostny exemplät spefeneho listu toboto drnhu vyubrazuje Sieber. (Zur Kenntniss der nordb. Braunkoblenflora. Sitzb. Wien

LXXXII., pag 87., tab. IL, fig. 12.)

Obr. 172. — a. Cupania Palaeorhus Ett. Jeden liBtek. — 6. Sapindus fraxinifolius Ett.

Cely listek. — c. Sap. cassioides Ett. Listek — d. Sapindophyllum falcatnni Ett. Listek.

— e. Sapindoph. dubium Ett. Listek. Skiiteö. vel. (a — e. die Ettingsh

Od podobuych druhu Rhus juglandogene Ett., liäi se druh teuto näpadnö siktue uestejnostrannou basi, dlouliym zaäpicatenira, od Carya Ileerii Ett., jemne pilovitym okrajeni a ninohem kratäiin {-apikem. Naleziste: Kundratec u Litoinöric, ssavy lupek a lestivy lupek, hojne; KiicUn, leätivy lupek; Kostomlafy, sladkovodni viipenec, cetnö; Äwie^/ce, lestivy lupek, cetne.

Sapiiidophylliim spinnloso-deiitatum Ettingsh.

Obr. 171., fig. a.

Kttingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 26., tal). XLVI., fig. 27. Engdhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens." Isis in Dresden 1»91, pag. 37. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

285

Listy jsou spefene, listky dosti kozovite, kopinate u pfedu zaspicatele, na dolejsku nestejnostranue, na okraji cepele ostnite zubatö. Druhofade nervy skoro v pravych ühlecli vybihajici, ku okraji se tähnouci, sbli'zen^, velice jemne, v okroulilem sJtivu se zträcejici, nekdy nezfetelnö.

NaleziSte: Kuclin. leätivy lupek; Holij Kluh; Kostomlati/, zfldka.

Sapindopliylhiin aciimiuatnm Ettingsli.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 27.

Listy spefene, s listky blanitymi, kopinatymi, pozvoli:a zaspiCatelymi, na do- lejSku pfi basi nestejnostranne tupe zaokrouhlenymi, na okraji sv6m vroubkovaiiymii s velice krätkymi fapicky. Hlavni nerv tenky; druhofade nervy mälo zuateln^.

Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek, zridka.

Sapiudophyllum falcatuin Ettingsli.

Obr. 172., fig. d.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin." III., pag. 27., tab. XLVL, fig. 23.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesnitengrabens", pag. 56. (352.), tab. 14.

(XXL), fig. 22.

Listy jsou spefene, s listky kozovitymi, srpovitö-kopinatymi, na äpici tupyuii, na dolejsku nestejnostrannymi, na okraji vroubkovanymi, fapikatymi, Hlavni nerv jest mocny; druhoi^adö nervy obloukovite, uökdy nezfetelne.

Naleziäte ; Kuclin, leätivy lupek; Eunäratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Sapiudophyllum dubiiini Etfingsb.

Obr. 172., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 27., tab. XLVL, fig. 21.

Listy jsou spefene, s listky kozovitymi, sikmö-vejcitynii, na obou koncich tupymi, na okraji vrouljkovanymi, fapickatymi. Hlavni nerv jest silny, vynikly; druhofadö nervy jsou velice jemnö, oblou- kovite. Naleziätö: Zichov, menilitovy opäl.

Cupaiiia Palaeorhus Ettiugsh.

Obr. 172., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 27., tab. XLVL, fig. 12.

Krejci: „Übersicht der Tertiaerflora " Sitzb. d. k. b. Gesellschaft d. Wissen- schaften 1878 pag. 202. ,

Listy jsou spefene, s listky ponökud blanitymi, vejcitymi neb podlouhlymi, na dolejsku sikraymi, pfitupymi, fapickatymi, u pfedu äpicutymi, na okraji cepele oddälene zubatymi. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

286

Hlavni nerv jest vynikly; druhorade nervy vybihaji skoro v pravöin ühlu a jsou jemn^; tretifade nervy jsou zkräcenö, sitivo tvoflci.

NaleziStö : Kuclin, le§tivy lupek.

Ciipania Neptuiii Ung.

Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhiuens." Isis in Dresden 1891, pag. 30. Synon: Samyda Neptuni Ung. gen. et sp. pl. foss., pag. 443.

Listy jsou spefenö(?), s listky faplkatymi, podlouhle elliptiCnymi, spicatymi neb zaäpiCatelymi, na pfednim konci na okraji sv6m pilovitö zubatymi, na spodu ponökud nestej- nostrannymi a celokrajnymi. Hlavni nerv silny, druhoiadö nervy v ostrych lihlech vybihajicf, jednoduchö, obloukovitö; nerva- tura slozena jest z velkych poliCek.

Naleziäte: Bresiny, tufy, zHdka.

Dodoiiaea Salicites Ettingsh.

Obr. 173., fig. c.

Ettingshausen : „Tert. Flora v.Bilin."III., pag

28., tab. XLVII., fig. 11. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus ter- tiären Tuffen Nordböhmens." Isis in Dresden 1891, pag. 37. Listy jsou podlouhle-kopinatö, na obvodu sv^m celokrajnö, trochu blauitö, na dolejsku ve velice krätky fapik ziizenö, u pfedu tupe zakon- cenö. Hlavni nerv slaby; druhoiadö nervy velice jemnö, skoro v pravöm ühlu vybihajici, jedno- duchö. Plody stopkatö, okrouhle-ellipticnö, nahrbet-

n( strane kfldlatö, s kffdly ponökud blanitymi.

Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek; Skalice u Li-

tomeric; Holy Kluk, zfidka ; Ledvice, lupky ; Ze- lenky, vypdlenö lupky.

Dodonaea pteleaefolia Web. sp.

obr. 173. — o. Dodonaea antiqua Engelhardt: „Die Flora der über den Braun- Ktt. List. — b. Dod. Apocyno- kohlen befindl. Tertiärschichten von Dux.", pag. phyllum Ett. List. — c. Dod. salicites fig. Ett. Pfiroz. vel. (a— c. die Ettings- 56. (184.), tab. 9. (XII.), 11, 12, 17, 20.

hausena.) Synon : Rhus pteleaefolia Weber. (Listy.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

287

Listy jsou kozovite, leskl^, celokrajne, elliptiöm^-kopinatö. Hlavni nerv jest silny; druhofade iiervy jsou cetnö, obloukovitö, mezi sebou spojenö.

Semeno jest mal6, okrouhl6, s hodn§ velkym kfldlem, na spici i na dolejsku vykrojenym a zilnatinou opatfenym.

NaleziSte: Leävice, lupky, neztidka; Grasset, slalkovodnf plskovec.

Dodonaea Apocynophyllum Ettingsh.

Obr. 173., fig. b.

Ettingshansen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 28., tab. XLVI., fig. 19, 20. Engelhardt: „Die Flora der über denBraunkohlen befindl. Tertiärschichten, von Diix." pag. 57. (185.), tab. 9. (XU.), fig. 25. Listy jsou kopinatö, celokrajnö, ponökud kozovitä, na dolejSku v fapik züzenö, u pfedu spicatä. Hlavni nerv jest tenky; druhofadö nervy jsou velice jemnö, sblizene, rovnö, na spici oblou6kovite, vidliCnate dölenö, pfed okrajem listu mezi sebou spojenö a skoro V pravem ühlu vybihajicl.

Nalezistß : Kuölin, lestivy lupek ; Ledvice, lupky, zfidka.

Dodonaea antiqua Ettingsh.

Obr. 173., fig. a.

Etthigshausen: „Flora v. Bilin." III., pag. 28., tab. XLVI., fig. 18.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens", pag. 56. (352.), tab. 11.

(XVIII.), fig. 5.

Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböbmens." Isis in Dresden 1891, pag. 38. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch von Sulloditz." pag. 34. Listy jsou fapikatä, podlouhle kopinate, celokrajnö, blanit^, ku obema kon- cüm züzenö. Hlavni nerv na dolejäku vynikly, ku Spici pozvolna se züzujfci; druhoi-ade nervy vybfhajl v ostrych ühlech, jsou jemnö, obloukovite, mezi sebou se spojujicf.

Naieziätö: Kuölin, leätivy lupek, casto; Holy Kluk, zfidka; Kundratec u Lito- mefic, ssavy lupek; Sidetice, leätivy lupek, list.

Rhamnaceae.

Paliurus Favonii Unger.

Obr. 174., fig. c, d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 39., tab. L, fig. 6, 7.

Plody jsou peckovicovit6, na svrchni Strand v kruhovity terfc celokrajny roz-

äifenö. Listy jsou äiroce-vejöitö, ponekud srdcite, tup6, s okrajem pilovityin, trinerve.

Naleziste : Biestany, sferosiderit ; Zabrusany, vypälenö lupky.

Ph. Cand. B. Brabcnec: Souborna kvetena. 11) ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

288

Paliurus FriM Brabenec.

Obr. 174., fig. a.

Brabenec: „0 novem naleziäti tfetihornfch rostlin ve spodnlm päsmu vrstev zateckych." Rozpravy ceskö akademie. Rocnfk XIII., tfida II, Cis. 18., pag. 18. tab. I., fig. IIa.

Plod dosti veliky, s kozovitym exokarpem a s tercovitou na plocho rozlo^enou kh'dlatou obrubou, na okraji vlnovit6 zprohybanou, ode stfedu paprskovite äilkovanou.

Podobnym nyni zijlcim druhem jest Paliurus aculeatus Lam. (obv. 174., fig. b). Nalezistö: Holedec u Mecholup, hllny.

Obr. 174. — a. Paliwue Prifi Brabeuec. Plod s kh'dlatou obrubou. — h. Paliurus

aculeatut Lam. Plod nyni zijiciho druhu. — r, d. Pal. Favoitii Unger. Dva plody. —

e. Pal. popuUfolivs Ett. List. — /. Zizyphus Ungeri Heer- List. Pfiroz. Tel. [a, h. orig. c—/. die Ettingsh.)

Paliurus pupulifolius Ettingsh.

Obr. 174., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 39., tab. L., fig. 12. Listy jsou dlouze faplkate, blanitö, vejcitozaokrouhlene, na obvodu sv6m celokrajnö, na dolejsku nestejnostrannö, petinerve.

Basälni nervy jdou pfikfe vzhüru, z nichz prostfedni jest ponekud silnöjäi

ostatnich ; druhofad^ nervy vybfhaji v ostrych ühlech a jsou dosti cetnö.

Nalezistö : Kuclin, leStivy lupek.

Paliurus Geinitzii Engelhardt.

Engelhardt : „Pflauzenreste von Liebotitz." Isis 1880., pag. 84 , tab. IL, fig. 3. Listy jsou blanit6, skoro kruliovit^, na obvodu svöm celokrajnö, na dolejäku nestejnostrann^, ponökud vykrojene, jiötinervä, u pfedu krätkou äpiökou opatrenö- Mocny blavui nerv vuikä az do spiee, dva jemu nejblizsl postranni basälnf

nervy jsou slabäi a tähnou se ve velkych obloudch jen do hofejgi polovice listu

nejspodnöjäi druhö dva nervy jsou jemuä a konöf pfi okraji v dolejSi polovici listu. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

2d9

Druhofade nervy jsou slabgi a mälo ohnute. Sltivo sestävä z jemnych, üzkych polICek. Naleziste: Libedice u Zatce.

Paliurns tenuifolius Heer.

Heer: „Flora tert. Helv.« III., pag. 76., tab. CXXIL, tig. 31.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Bprand." Abh. „Lotos" 1898, pag. 109., tab. X., fig. 17. Listy jsou blanit^, tvaru ellipticnöho, celokrajne, tfinerve. Stfedni nerv ponekiid silnejäi neiü oba postranni pfi basi vznikajici a vzhüru se täbnoucf nervy. Naleziäte: Berand, hlinity lupek, vzäcne.

Zizyphus Ungeri Heer.

Obr. 174., fig. /.

Heer: „Flora Tert. Helv." III., pag. 74. tab. CXXIL, fig. 25., 26.

Ettmgshausen : „Flora v. Bilin" III., pag. 41. tab. L., fig. 11.

Engelhardt : „Tert. Flora d. Jesuitengrabeus" pag. 62. (358.) tab. 16.

(XXIII.), fig. 5.

Synon: Ceanothus zizyphoides Ungar: „Chloris protog." pag. 145. tab. XLIX. fig. 10

Ettingshausen : „Flora v. Häring." pag. 76., tab. XXV., fig. 9 —39. Listy jsou hladke, faplkate, kopinatö neb vejcite-kopinate, u pfedu zaspiöa- töl6, na basi äikm§, na okraji zubatö neb zoubkovanö, tfinerve.

Dolejäi dva basälni nervy druhofadö vybihajl skoro u same base a tähnou se az ku §pici iistovö.

Naleziätö : KucUn, leätivy lupek, Kundratec u Litoraöfic, ssavy lupek

Krottensee ; Stary Warnsdorf.

Zizyphus tiliaefolius Heer.

Obr. 175., fig. e.

Heer: „Flora tert. Helv." IE., pag. 75., tab. CXXIIL, fig. 1—7.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" III., pag. 39., tab. L., fig. 8, 14, 15, 17, 18.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrb. b. Kundratitz." pag. 358;

(62.), tab. 16. (XXIII. I, fig. 2.

Velenovsky: „Flora v. Vräovic b. Laun" pag. 41., tab. VIIL, fig. 22.. 23. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos 1895, pag. 115.

Menzel: „Die Flora des tert. Poiiersch. von Sulloditz", pag. 35. Listy jsou dlouze fapikatö, vejcit§-ellipticn6, siroce vejöitö, na dolejsku srdeitö a casto nestejnostraunö, u pfedu krätce zaspicatölö, na okraji Cepele listov§ mölce a hust^ vroubkovane pilovitö. Hiavni nerv dosti silny, rovny, ku spici ziiäeuy. 19* ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

290

Druhofadö nervy obloukovitc, ponökud s okvajem soubezne, na vnöjsl stranu roz- v6tven6; sltivo nervovö dobfe zfetelnö.

Vetve byvajt ostnitö, s ostny krätkymi, rovnymi ; kvöty ctyrdfln6, mal6.

Naleziätö : Brezno & Dlouhy Ujezd, plasticky jil ; Za&rM.saM«/, vypäleny lupek vypälenö velice hojnö; Kundratec Vrsovice u Loun, lupky, u Litomefic, ssavy lupek ;

Libverda: Jordans Wehr; Galgenberg u Valce; Ledvice, lupky, hojne ; Zelenky, vy- pälenö horniny, hojnö; Suletice, lestivy lupek, vzäcne.

Zizyphiis Protolotus Unger.

Unger: „Flora v. Sotzka" pag. 48., tab. XXXI., fig. 1., 2.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 74., tab. CXXIL, fig. 32.; tab. CLIV. fig. 32.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 109., tab. IX., fig. 10.

Listy jsou krätce fapikatö, blanitö, skoro kruhovite, u pfedu tupe zaokrouh- lenö a nökdy ponökud vykrojenö, na obvodu svöui celokrajnö neb nezfetelnö vroub- kovanö, trfnervö.

Dva postrauni nervy vybihaji ze stfednlho nervu ponekud nad basi a jdou vzhüru souböznö s okrajeui listovfm; na vnejäl straau vybihaji jemnö nervy tfeti- rad6, obloukovite spolu spojent5.

Sltivo jest mnohoboke a jemne.

Podobnym nynf iSijlclin druhem jest Zisyphus Lotus L. ze Sicilie a sev. Afriky.

Naleziäte : Berand, hlinity lupek.

Zizyphus ovatiis Weber.

Obr. 175., fig. h.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 40., tab. L., fig. 16.

Menzel : „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärtiora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 10.

Listy jsou faplkat^, vejcitö, drobounce pilovit^, tffnervö ; nervy jsou silnö, skoro az ku Spici se tähnouci ; druhofadö nervy odstälö, skoro rovne, hustö, stup- novit^; sitivo nervov6 tvofi velice tenkou ^ilnatinu.

Kv6ty jsou dlouze stopkatö, kalich s okrajem pötidilnym, s laloky odstälymi, trojhrannymi, na vnitfnl strane uprostfed kylem opatfenö plätky korunni poötem ; pöti ätitkeni sotva znateluyni pfipevn6n6, s laloky kaliSnimi stfidavö, vejcito lo- patkovitö, jemnö ; tycinek jest p§t sotva znatelnych, zakrytych.

Od podobnöho druhu Zizyphus tiliaefolius Heer rozeznävä se tento druh züienöjsi, vej6itou basf a pozvolnym züzenfm ku spiel.

Naleziäte : Brezno, plasticky jfl ; Kundratec u Litomöric, hoHavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

291

Zizyphus biliuicus Ettingsh.

Obr. 175., fig. a. Ettingshausm : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 40., tab. LI., fig. 1. Vetve jsou zprohybanö, s listy stffdav^mi, rapfkatymi, vejcite podlouhlymi. na okraji cepele drobnö pilovitymi, trinervymi.

Obr. 175. — a. 2azj/phti.

c. Coluhrina tertiana Vel. List. — d. Berchemia multinervis A. Br. List dlouze fapik. — e.

Zizyphus tüiaefolivs Heer. Cel^ list. — /. Berchemia acutangula Ett. List. — Pfiroz. vel. —

(o, b. f, die Ettingsh.; c, e. die Velen. ; d. die Heera.)

Nervy silne, vnöjSi jsou postranni na stranu vötevnate ; druhofadö nervy

jsou vynikle, v ostrych ühlech vybihajici, obloukovite ; ttetiradö nervy jsou nezfetelne.

Naleziste : Kuclin, lestivy lupek.

Colubriiia tertiana Velen.

Obr. 175., fig. c.

Vehnovsky : „Flora v. Vrsovic b. Laun." pag. 41., tab. VIII., fig. 24. List jest fapikaty, pevny, vejciity, dosti krätce zaspicately, na dolcjäku vejöity, zaokrouhleny, na okraji hrubö, tupe-vroubkovanö-zubaty. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 292

Hlavni nerv jest rovny a pomörue dosti silny, ku spici se züzujici ; druho- fade uervy skoro v tupych lihlech vybihajici, obloukovite, druhä dvojice nervü druhofadych jest innoheiii silu6j§i ostatnfch a vyznaöuje se jako postranni iiervy basälnl, jest väak pfilis vysoko na hlavnfm nervu a doli se vidlicuatö. Sitivo stoji kolmo na hlavni'm nervu, jest spohi soubezne a jemnymi Äilkami uiezi sebou spojenö. Podobuym nynf zijfciin druhem jest Colubrma asiatica H. M. V. z Asie a Novöho Zelandu.

NaleziSte : Vrsovice u Loun, vypäleny jll.

Berchemia multinervis A. Braun sp.

Obr. 175., fig. d.

licet : „Flora tert. Helv." III., pag 77., tab. CXXIII., fig. 9- 18.

Ettingshausen : „Flora v. Bilin." III., pag. 41., tab. XLIX., fig. 15.— 17.

Veknovsky : „Flora v. Vräovic b. Laua" pag. 42., tab. IV., fig. 26., 27.

Engelhardt : „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." I.olüs 1896, pag. 41.

Synon : Rhamtms multinervis A. Braun in Buckl. Geol. pag. 513.

Karwinskia multinervis A. Braun in Leonh. u. Broun's Jahrb. 1845., pag.

172., Unger. Chlor, prot. pag. 147., tab. L., fig. 4.

Listy jsou dlouze fapfkate, ellipticnö, vejCitö, vejCite-ellipticnö, kruhovitö neb skoro kopinatö, vice blanite nez kozovitä, celokrajnö, zaäpiCatölö, äpiöate neb pfi- tup6, s pt^rovite rozloienou nervaturou.

Hlavni nerv rovuy ne pfilis silny, ku spici pozvolna se züzujfcl : druhofadö nervy hustö, v ostrych ühlech vybihajici, spolu rovnobe^nö a obloukovitö a pH okraji Cepele zahuutö. Tfetifade nervy Cetne, spolu skoro rovnobeznä, velice tenkä

Nynf 2ijici podobny druh die Heera jest Berchemia volubilis.

Nalezist6; Brezno, plasticky jfl ; Kuölin, leätivy lupek; Natternstein u Sou-

teSek ; \rsovice u Loun, vypalenö lupky ; Ledvice, lupky, dosti hojne; Zelenky, sferosiderity, velice hojne; Bfeeiny, tefritovy tuf; u Libverdy : Chlum, tufy.

Berchemia acntangula Ettingsh.

Obr. 175., fig. /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 41., tab. XLIX., fig. 18.

Listy jsou nialö, ponekud blanitö, podlouhle-ellipti6n6, celokrajnö, se spefenou nervaturou.

Druhofade nervy vybihaji ve velice ostrych ühlech, v poctu 8—9 po kazdö Strand nervu hlavniho, jsou jemne, ponökud vstHönö, jednoduche, spolu soube2n6, podöl okraje se tähnouci; tretifadö nervy jsou velice jeuinö, mälo znateln(5.

NaleziSte: Kuclin, leStivy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

293

Rhamnus orbifera Heer.

Heer: „Mioc. baltische Flora" pag. 46, tab. XL, fig. 12. Engelhardt: „Über die geologische Beschaffenheit der Umgegend von

VValtsch." — Isis in Dresden 1882, pag. 80. — Verhandlg. d. \i. k. geolog. Reichs- anst. 1882, pag. 301. Jest druhu Rh. Gaudini velice podoben, listy jsou väaii v pfedu tup6 a majl po kazdä strane Jen 6 sekund. nervü.

NaleziätÖ : Valec.

Rhamnus inaeqiialis Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 80,, tab. CXXV., fig. 8-12. Engelhardt: „Über die geologische Beschaffenheit der Umgegend von Waltsch." Isis in Dresden 1892, pag. 80. — Verhandlg. d. k.k. geolog. Reichsanst. 1882, pag. 301. Listy jsou fapikatö, trochu kozovitö, siroce elliptißne, opak vejcite, opak vejöito-ellipticne, na basi nestejnostrannö, na okraji cepele ostfe pilovitö. Diuhofade nervy, v poctu 10 — 12 po kazdö strane, skoro rovnoböznö, pfi okraji obloukovitö; tfetifadö nervy znatelnö, trochu rozvötvenö a dosti rovnobe^nö. Sitivo velice jemnö, mnohoboke. Naleziste: Galgenberg u Valße.

Rliammis sp.

Sieber : „Zur Kenutniss der nordböhm. Braunkohlenflora". Sitzb. Wien LXXXII. pag. 89., tab. V., fig. 42. Sieber vyobrazuje kus vetevky s ostny, vedle nichz zachoväny jsou znatelne jizvy po opadalych listech.

Naleziäte: Brezno, plasticky jil.

Rhammis bilinicns ünger.

Ohr. 176., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". III., pag. 41., tab. L., fig. 19. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhnn. Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 170. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von SuUoditz" pag. 35.

Listy krätce faplkatö, s fapikem velice tlustym, vejcite zaokrouhlenö, velice einnö pilovite, s perovite spefenou nervaturou. Hlavni nerv tlusty, pozvolna ku spici se züzujlcf; druhofadö nervy, poctem 7—9, po kazdö stranö, slabö zakfivenö; tfetifad6 nervy velice jemnö, mezi sebou spojenö. Tomuto druhu k porovnänl slouzfcl nyni zijlcf droh jest Rhamnus alnifolius

I16rit. ze sev. Ameiiky.

NaleziStö: Bfezno, plasticky j(l; Zichov, menilitovy opäl; Sidetice, leätivy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

294

Rhaumus acumiuatifolius Web.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 81., tab. CXXVl., fig. ?,. Engelhardt: „Ueber fossile Pflauzeu aus tertiären Tuffen Nortlböhmens." Isis in Dresden 1891, pag. 32. Listy jsou velikö, faplkatö, vejcito-ellipticnö, na konci pfednim za§picatel6, na okraji öepele vlnovitö, celokrajnö. Hlavnl nerv vynikly; druhofadö nervy, pocteni 10 po kazdö strane, nejca- stöji vstflönö, zprohybanö, pfi okraji oblou6ky spojenö; tretiiadö nervy spolu sou- b§2nä, skoro v pravych ühlech vybihajlci. Podobnym nyni ^ijfcim drubem jest Rhamnus grandifolius Fisch, a Meyer z Persie, kteryz jest trocbu zoubkovän.

Nalezistö : Okoli Libverdy: Jiigerbütte; pekny list; Ledvice, lupky; doly

Petf a Pavel, Amalie u Duchcova, sferosiderit ; Maly Uhost' u öernovic nedaleko Cbomutova; Falkenberk.

Kliumuns Gaudiui Heer.

Obr. 176., fig. 6.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 79., tab. CXXIV., üg. 4-15., tab.

CXXV., fig. 1, 7, 13.

Heer: „Flora Baltica" pag. 45., tab. XL, fig. 1—12., tab. XII., fig. 1 d., pag. 97., tab. XXX., fig. 20, 21.

FAtinyshausen: „Flora v. Bilin" IIL, pag. 42., tab. XLIX., fig. 20., tab. L., fig. 1-4.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabeus" pag. 63. (359.), tab. 16.

(XXIIL), fig. 1, 6-8, 14. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz". Isis in Dresden 1897, pag. 17. Listy jsou dosti pevnä, fapfkatö, ellipti5n6, zfidka siroce elliptiCu6, na basi tup6 zaokrouhlen6, nebo züzenö, na pfednf stranö zaspi6atel6 (nikdy vsak v deläi spicku prota^enä), zffdka tupö, na okraji cepele listov6 drobounce a ostfe pilovite. Z dosti silneho blavufho nervu vyblhajf v ostrych ühlech po obou stranäch nervy druhofade poctem 12, zfidka 8, tähnou se v mälo znatelnych oblouclch dosti spolu rovnoböänö az bllzko ku okraji üepele a spojuji se mezi sebou navzäjeiu obloucky. Tfetifadö nervy jsou skoro soubezne pospolu a vynikajf z druhofadych nervo v ühlech pravych, zfidka mälo ostrych. Listy velikö, asi 10'5 cm. dlouhö a 5"2 cm. Sirokö, sedöiy die Heera na koncich vetvl, kde2to listy menäl zaokrouhleuö, tup6, sedely na dolejälch öästech vßtvi. K druhu tomuto pficitä Heer takö plody, jez jsou äiroce elliptiCne, se tfemi plodolisty a uprostfed s ovälnym semenem.

Nynf ^ijici podobny druh jest Rhamnus grandifolius Fisch, et Meyer z Kavkazu. Nalezistö: Falkenberk, velice hojne; Valec; Kundratec u Litomeiic; ssavy lupek, leätivy lupek ; u Libverdy: Chlum, Jägerhütte; Biemo, plasticky jll; Zi- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

295

c/joy, menilitovy opäl; Bfeziny, tefritovy tuf; Ledvice, lupky; Cheb-Falknov, cypri- sovö lupky.

Rliamims aizoou Ung.

Unger: „Sylloge plant, foss." pag. 17., tab. IIL, fig. 44—46.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 81., tab. CXXVL, fig. 2.

Engelhardt: „Die TertiaerÜora von Berand." Abh. „Lotos" 1898, pag 108.,

tab. X., fig. 40. Listy jsou raplkate, elliptiöoe neb opak vejcite, na obvodu svem celokrajnö ko2ovitö. Hlavnl nerv jest silny; druhofadö nervy öetne (po ka^dö strane 7 — 12) jednoduchö, rovnö neb mälo zakfivenä, spolu soubözne, v mälo ostrych ühlech vy- blhajlci a pfi okraji cepele pomocl obloukü mezi sebou spojenö.

Naleziste: Berand, hliuitd. lupky, zrldka.

Rhamnus Rossmässleri üng.

fleer: „Flora tert. Helv." III., pag. 80., tab. CXXIV., fig. 18-20.

Engelhardt: „Ueber fossile Pflanzen aus Tertiären Tuffen Nordböhniens." Isis in Dresden 1891, pag. 34.

Obr. 176. — a. Rhamnus bilviicus Ung. List. — 6. Rh. Qaudini Heer. Cely mal^ list. — c.

Rh. Fricii Vel. List bez spiee. — d. Rh. ' Augustinii Ett. List. — e. Rh. celtifoUus Ett.

Jeden üst. — Skutec. vel. — (a. b, e. die Ettingsh.; c, d. die Velen.)

Listy jsou podlouhle-ellipticnö, ua obvodu svem celokrajne. Hlavni nerv mocny; druhofadö nervy, po kaidö stranö v poctu 7 — 10, zfetelnö, spolu souböznö a pomocl oblouckü pfi okraji mezi sebou spojenö.

Druh tento podobd se velice drubu Rhamnus Gaudini Heer, liäl se vsak tfm, ie jest celokrajny ; z nynl zijicicb nejblize prlbuznym zdä se druh Rhamnus frangula L.

Nalezistö: Okoli Dnupova, Cetnö; Grasset, sladkovodnf pfskovec; Maly Ühosf u Cernovic nedaleko Chomutova; Stare Sedlo. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 296

Rliamuiis Frifii Veleu

Obr. I7(i., fig. c.

7 Velenovsky : „Flora tert. v. Laun% pag. 42., tab. VIII., tig. — 16., tab. IX., fig. 6., tab. X., fig. ISd.

Listy jsou dlouze a tence fapikatö (az 4 cm. dl.), mälo kozovite, vejöitö &i elliptiöue, na dolejsku zaokrouhlenö neb srdCitd, v pfcdu krätce zaäpicatelö, na obvodu sv6m celokrajnö neb vlnovite zprohybanö neb jemne, ostfe a nestejne zubate. Hlavni nerv jest siiny, rovny, ku äpici pozvolna se ziizujlcf; druhofadö nervy jsou obloukovitö, v liofejSI öästi stffdav6, ku spodu vzdy vice vstffcnö, v ho- fejäi cästi v ostrycli ühlecli, na dolejsku v pravycli ühlecb vybihajlci, pri okraji Cepele öasto mälo zretelnymi oblouky spojene. Sitivo jest velice jemnö, vÄdy pökne zachovane, v pravem ühlu vyblhajicf z nervü druhofadych.

Nale/iste: Vr^ovice u Loun. vypäleny jil, velice cetne.

Kliaiunus Augustinii Ettiugsh.

Obr. 176., fig. d.

Ettingshausen: „Flora v. Wien" pag. 23.,

tab. V., fig. 2.

Velenovsky: „Flora v. Vrsovic b. Laun"

pag. 43., tab. VII., fig. 12—14. Listy jsou fapikate, elliptiCnö-kopinatö, na okraji Cepele zubate. Hlavni nerv jest vynikly, rovny, ne pHli§ silny, ku spicizü^eny; druhofadö nervy vybihaji v ostrych ühlecb a jdou pflkfe ku okraji öepele a vnikaji do zubü. Sitivo nezfetelnö neb jenora malounko zretelnö.

Naleziätß: Vrsovice u Loun, vypäleny jil.

Bhamiins Eridani Ung.

Obr. 177.

Unger: „Flora v. Sotzka" pag. 48., tab.

XXXI., fig. 3-6.

Heer: „Flora tert. Helw." III., pag. 81.,

tab. CXXV., fig. 16., tab. CXXVI., fig. 1.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens"

pag. 63. (350.), tab. 16 (XXIII.), fig. 16, 21. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus ter- tiären Tuft'en .Nordböhmens". Isis in Dresden 1891. Obr. 177. — Ehamnus Eridain Ung. List, die Heera ponekud rest. pag. 34. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

297

Listy jsou velikö, dosti dlouze fapikatö, blanitö, vejcito-podlouhlö, celokrajne. Hlavnt nerv mocny; druhofade nervy, po obou stranäch v poötu 8 — 13, vyblhaji v ostrycli ühlech, dosti jeuiue a tvofi pfi okraji plochd oblouky.

Naleziätö: Kundratec u Litoniöfic, ssavy lupek; okoll Doupova, pekny list;

Grasset; Ledvice, lupky ; Maly Ühosf u Cernovic.

Rliamnus Graeffi Heer.

FTeer: „Flora teit. Helw." III., pag. 79., tab. CXXVI., tig. 4. Engelhardt: „Tert, Flora d. Jesuiteugrabens" pag. 63. (359.), tab. 16,

(XXIII.), fig. 13.

Engelhardt: , Beiträge zur Paläoutologie des böhmischeu Mittelgebirges." Lotos 1896. pag. 41. Listy jsou faplkatö, koJovit^, elliptiönö, celokrajnö, dole k fapiku zü^enö, na pfednf strane zaspicatölt^. Hlavni nerv silny, z n6ho2 vybfhajl druhorade nervy velice obloukovitö a vzhüru ku äpici se tähnouci. Nejcasteji vybihajf v dolej§l po- lovici po obou stranäch hlavnilio nervu ütyfi velike nervy druhofade v ostrych ühlech, kdezto v hoi'ejsi polovici jsou nervy druhofade mnohem kratsi, raenäl, V mono ostrych ühlech vyblhajlcf a spolu mezi sebou spojeuö. Tfetifade nervy doli se vidlicnatö. Naleziätö: Valec, tufy; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, Natternstein u Soutösek. leStivy lupek. Hohj Kluk.

Rliamuus parvit'olius Web.

Wessel a Weher: „Paiaeont." IV., pag. 154., tab. XXVIL, fig. 16. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abh. „Lotos" 1898-, pag. 109.,

tab. X , fig. 14. Listy jsou vejCite, fapfkate, na obvodu svöm celokrajne, male. Hlavni nerv jest znatelny; di'uhofadö nervy vybihaji v ostrych ühlech, jsou oblüukovite, poctem 4— 5 po obou stranäch nervu hlavnlho. Naleziste: Berand, hiinity lupek, vzäcnö.

Rhamnus Decheni Weber.

Ohr. 178., fig. h.

0. Weher: „Palaeontografica" II., pag. 204., tab. XXIII., fig. 2.

Heer: „Flora tert. Helv.' IIL, pag. 81., tab. CXXV., fig. 14., 15. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges," Lotos 1896, pag. 81. Listy jsou vejcitokopinat^ az kopinate, celokrajne, ku pfedu züzene a za- §picat61e, uprostfed neb ponökud pod prostfednl cästi ncjsiräi. Hlavni nerv jest dosti silny; druhofadö nervy jemne, v dosti ostrych ühlech vybihajici, dobfe znateluö a jdou pospolu skoro rovnobözn6 az bUzko ku okraji öepele a spojuji se zde pomocf oblouckü. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 298

Od podobnöho druhu Rhamnus rectinervis Heer liäi se tento druh üzkou, po- zvolna vyta^enou äpicf.

Naleziste : Kundratec u Litom6fic, ssavy lupek, hojne ; Breziny tefritovy tuf ; II Libverdy : Chlum, Jordans Wehr; Ledvice, lupky, nezfidka; Zelenky, vypä- lenö horniny ; doly Petr a Pavel u Duchcova, sferosiderit ; Grasset, sladkovodnl pfskovec, cetnö; Maly Ühost u Cernovic.

Rhamuus rectinervis Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." IH., pag. 80., tab. CXXV. fig. 2.-ß. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges". Lotos 1896, pag. 80.

Listy jsou ellipticnö, celokrajn^ neb na Spiel jemnö zoubkovanö ; druhoradö nervy poCtem 8— 12 po kazdö strane cepele listov6, v ostrych ühlech vybihajici, blizko pfi okraji listu ohnutö; tfetifadä nervy spolu dosti soubeznä.

Tento diTih jest blizce pfibuznym druhu Rhamnus Gaudini Heer, lisl se vsak tfm, ze jest nejcastöji celokrajnym, na basi vice züzenejäf a ku spici ponökud vice priäpicatönyin.

Nalezist§: Bieziny, tefritovy tuf, zfidka ; Chlum u Libverdy ; Ledvice, luyiky

doly Petr a Pavel u Duchcova, sferosiderit ; Grasset, sladkovodnl pfskovec.

Rhamnus Castellii Engelhardt.

Engdhardt : „Tertiärpflanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876, pag. 53. (393.), tab. 7. (XXII.), fig. 20. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 64.

(360.), tab. 16. (XXIII.), 6g. 3.

List jest dosti ko^ovity, okrouhle-elliptiCny, zagpiCatöly, na dolejäku za- okrouhleny, celokrajny.

Hlavnl nerv jest silny ; druhohidö uervy jsou znatelnö, vice menö zprohy- ban^, obloukovite a spolu spojen6 ; tfetifad6 nervy jednak nedelenö, jednak roz- vötvenö.

Naleziätß : Holy Kluk, tufy; Kundratec u Litomeiic, ssavy lupek.

Bhamnns Reussii Ettingsh.

Obr. 178., fig. a.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 42., tab. L., fig. 9.— 10.

Engelhardt: „Die Tertiärfl. d. Jesuit, bei Kundratitz." pag. 63. (359.), tab.

16. (XXIIl.), fig. 17. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

299

Eapikatö listy jsou podlouhlö neb siroce kopinate, u pfedu jemuö za§piöatel6, na dolej§ku spiCate, s okrajem vlnityin a ku spici pilovite. Hlavnf nerv jest silny; druhofadä nervy, poctem 9 — 11 po kazde stranö, ve velice ostrych ühlech vybihajfcf, obloukovitö zprohybanä a spolu spojenö ; tfetifadö nervy jsou velice jemnö a velice 6etne, pficnö, mezi sebou spojene.

Obr. 178. — o. Bhamnvs Beussü Ett. List — h. Eh. Decheni Weber. List rest. — c. Rh.

Heerii Ett. List. — d. Rh. paucinervis Ett. List. — Skiitec. vel. — (o, c, d. die Ettingah.

6. die Heera.)

NaleziStö : Kuclin, leStivy lupek ; Kimdratec u LitomeHc, ssavy lupek ; Led- vice, lupky ; Zelenky, vypälenö lupky ; Grasset, sladkovodnf pfskovec.

Rhaiuuus celtifülius Ettingsh.

Obr. 176., fig. e.

L., fig. 5. Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 42., tab. Listy jsou blanitö, faplkate, vejCitö, na okraji cepele jemne pilovitö. stran6, vybl- Hlavni nerv jest tenky ; druhofadö nervy, poctem 5 po ka^d6 baj( V ostrych ühlech, jsou ponekud obloukovitö; tfetifadö nervy jsou velice jemnö a pficn§ jdoucf.

Nalezistö : Bfezno, plasticky jil. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

300

Bhaiuinis Heerii Ettinfjsh.

Obr. 178., fig. c.

Eitingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" HL, pag. 43., tab. L., fig. 20; tab.

LI., fig. 2.

Listy jsou velik^, dlouze fapfkatc, blanitö, vejcito-podlouble, oddälenö zu- bat^, ffdceji celokrajne

Hlavnf nerv vynikly, rovuy ; druhoradö nervy, v poctu 8 — 12 po kazde strauö jsou skoro jednoduch6, ponekud obloukoviW.

Ettingshausen povazuje Rhamnus Eridani Ung. Heerem („Flora tert. Helv."

III., pag. 81., tab. CXXV., fig. 16., tab. CXXVI., fig. 1.) popsany s timto druhem za totoJny, av§ak oba druhy odliSuji se od sehe svym okrajem a zvlääte nervy druhofadymi.

Naleziäte : Kuölin, legtivy lupek ; Bresno, plasticky jfl.

Rhamnus paiicinervis Ettingsb.

Obr. 178., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 43., tab. XLIX., fig. 19.

Engelhardt: „Die Tert. d. Jesuit, bei Kundratitz." pag. 64. (360.), tab. 16.

(XXIII.), fig. li».

KoÄovitä listy jsou kopiuate, u predu zaSpicatelö, na obvodu sv6m celo- krajn6.

Druhorad^ nervy stfldavö, po ka^d^ strane nervu hlavnibo v poötu 4, ve ve-

lice ostrych ühlecli vybihajlci, vzhüru se tähnouci, jednoduchö, obloukovitö ; tfeti- fad^ nervy jsou velice jemn6, hustö a pffcne se tähnouci.

NaleziStö : Kuölin, lestivy lupek ; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Rhamnus brevifoliiis A. Br.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 64.

(360.), tab. 16. (XXIII.), fig. 18.

Listy jsou fapikatö, trochu kruhovitöho tvaru, ponökud kozovitö, celokrajnö, na obou konclch zaokrouhlenö.

Po kazde strane nervu hiavnfho vyblhaji 4 nervy drubofadö, kteröz jsou obloukovitö a spolu spojenö opodäl okraje iistov61io.

Naleziäte : Kundratec u Litomßfic, ssavy lupek.

Ceanothus ebiiloides Web

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz " pag. 64.

(.360.), tab. IG. (XXIII.), fig. 24. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

301

Listy jsou vejcito-kopiuat6, ua okraji vroubkovaue zubatö, skoro tnnervt§. Dolejsl druhofaiiö nervy nad basälni'mi jsou obloukovitö a nedaleko okraje spolu spojenö. NaleziStä: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Pomaderris aeiiminata Ettingsh.

Obr. 179., fig. a

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 43., tab. L., fig. 21.

Listy jsou fapikate, kozovitä, kopinatö, dlouze zaäpicatele, na obvodu sv6m celokrajne.

Obr. 179. — a. Pomaderris acuminata Ett. Kopinaty iist. — h. Cissus atlantica Ett. Cely list. e, Cissus c. Vilia leutonica A. Br. List. — d. Cissus rhamnijolia Ett. Jeden Hstek - f. Ximrodi Ett. Dva Ifstky. — Skuted. vel. - (a, b, d-f. die Ettingsh.; c die orig)

Druhofadö nervy, v poötu 6-7 po ka2d6 stranö nervu hlavnlho, vybihajl v ostrych V osti-ych iihlecli a jsou stfi'davö; tfetifade nervy vychäzejf na vnejsi strane ühlech a jsou velice jemnö.

NaleziStö : Kuclin, lestivy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

302

Pomarterris obli((iia Ettingsh.

Ettitigshausen : ^Tert. Flora v. Biliii" III., pag. 44. Listy jsou pevn6, kozovitö, siroce-kopinatö, na okraji cepele pilovitd 7 Hlavni nerv jest vynikly ; druhofadö nervy, v poctu —8 po kazdä strane, vybihaji v ostrych ühlecb, jsou strldavö, odddlenö, obloukovitö, podöl okraje vzhüru nervy vybihaji na vnejäi strauö v ostrych ühlecb, se tähnouci ; pricnä tfetifad^ jsou vyniklö a mezi sebou S])0jen6.

Naleziätö : Kuclin, lestivy lupek.

V i t a c e a e.

Vitis teutonica AI. Braun.

Obr. 179., fig. c.

AI. Braun: „In Leonliard's ii. Hraun's Jahrbuch" 1854, pag. 7., tab. III.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 194., tab. CLV., fig. 1.—3. Kngelhurdt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 46. (342.), tab. lü.

(XVII.), fig. 12.

Ettingshausen: „Beitrag zur Kenntaiss d. Tertiäi-flora Steierniarks" pag. 76., tab. IV., fig. 15.

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz", pag. 35.

B. Brabenec : „0 novöm naleziSti tretihornich rostliu ve spodnlm päsmu vrstev 4ateckych" pag. 22., tab. I., fig. 9. (Rozpravy ceskö akademie ; rocnik XIII., tflda II.. 6(s. 18.)

Listy dlouze rapikatö, dlanitß troj- Ai pötilaloCnä, na nestejnostrannö basi

vykrojenö neb srdcitö, ialoky dlouze za§iiiCat61ä, ostfe zubatö ; zuby jsou od sehe dosti daleko vzdäleny. Nervy prvofadö jsou dole silne, ku konci znaCne züiene a do spicek lalokü vuikajicf ; nervy druhofadö v ostrych ühlech vybihajlcl jsou bud rovnö neb trochu obloukovite a do zubü vnikajicl tvoff velkä, ; tfetifadö nervy jemne, znatelnö, rözne mnohobokä polißka politka vypluena velice hustym ; jsou jeninym a sitivem.

Nyni zijicf podobny druh ze sev. Ameriky je.st litis vulpina L.

Naleziäte : Brestany ; Holedec u Möcholup, hojnö ; Suletice, lestivy lupek, listy

i pecickovita semena velice hojn6 ; Kumhatec u Litomefic, ssavy lupek ; Bilina.

Cissus rhamiiifi»lia Ettiugsh.

Obr. 179., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 3., tab. XXXIX., fig. 22.

Engelhardt: „Die Tertiärtiora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 46.

(342), tab. 10. (XVll.), fig. 20.

Ll.stky jsou blanitö, vejcitö, na obou koncich tup6, ua basi uestejnostranu^. tflnerv^, s okrnjein vlnovite zoubkatym.

Hlavni nerv jest rovny ; druhofade nervy, v poötu 5 po obou stranäch nervu Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

hlavnlho, jemnö v ostrdm ühlu vybfhajlci, obloukovitö, sbli^enö, jednoduche ; tfeti- fadö nervy nezfetelnö.

Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek ; Kundrafec u Litomöfic, ssavy lupek.

Cissus IViinrodi Ettingsh.

Obr. 179., fig. e, /.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 3., tab. XL., fig. 3., 4., 6.— 10.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux." pag. 49. (177.), tab. 7. (X.), fig. 10., tab. 9. (XII.), fig. 10.

Llstky jsou ponökud blanitö listky krätce fapikatö ; postranni neb skoro pfi- sedlö, vejcitö, u pfedu tap6, na okraji nestejnö vroubkovane-pilovitö, na dolejäku celokrajnö, nejöastöji tflnerv6.

Hlavnl nerv jest vynikly, ka äpici velice ziizeny ; druhofadö nervy v ostrycb ühlech vybihajfcl; tfetifadö nervy skoro v pravem ühlu vychäzejici.

NaleziSte: KucUn, leätivy lupek, hojnö; Ledvice, lupky ; Zelenky, vypälene bfidlice, zhdka.

Cissus atlantica Ettingsh.

Obr. 179., fig. i.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". III., pag. 4., tab. XL., fig. 5.

Listy jsou jednoduche, dlouze i^apikatö, trochu ko^ovitö, vejöite-elliptiön6, na dolejäku trochu pfiiiznutö neb vykrojen6, u pfedu zü^enö, na okraji öepele ne- stejnomerne zubat6.

Hlavni nerv jest vynikly, rovny; drubofadä nervy, v poctu 5 — 7 po kaMd

stranö, vybihajf v ostrych ühlech, jsou skoro rovn6 neb mälo obloukovitö ; tfetii-ad6 nervy jsou pfiin^.

Naiezistö: Zichov, menilitovy opäl.

Ampelopsis bohemica Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abh. „Lotos". I. Bd., 3. Heft,

1898, pag. 101., tab. X., fig. 23—26. Listy jsou trojcetnö az p§ticetn6; listky jsou hladkö, elliptiCnö-kopinat^, zaäpiöatölä, s okrajem ostfe zubatym, krätce fapikatö.

Hlavnl nerv jest silny; slabsi druhofadö nervy vybfliaji v ostrych ühlech, jsou ponekud obloukovite a vnikajl do zubü. Sltivo dosti znateln6.

Naleziäte : Berand, hlinitö lupky ; cetnö.

Ph. Cand. B. Brabenec: Soubornä kvetena. 20 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

304

Elaeocarpaceae. Elaeocarpus europaeus Ettingsh.

Obr. 180., fig. a.

EHingshausen: „Flora v. Bilin". III., pag. 16., tab. XLIII., fig. 6—10. Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 52. (348.), tab 12.

(XIX.), fig. 8, 9. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens" Isis in Dresden 1891, pag. 30. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz," pag. 35. Listy jsou i-apfkate, ko^ovitö, vejeitö neb podlouhle-elliptiönö, na spodu spi catö, na pfedu s protählou spici tupou, na okraji cepele vroubkovanö-pilovitö.

Obr. 180. — a. Elaeocarpus europaetts EU. Cel^ list. - h, c. Tilla lignitum Ett. List srdcit^ a jazykovit;y listen. — Skutec. vel. - {a—c. die Ettingsh.)

Hlavnl nerv silny, vynikly, rovny, az do spi5ky listu se ttlhnoucf ; druhofadö nervy spolu souböinä, obloukovitö, ponekud zprohyban^, rozvötvenö, v ostrych üblech (50 — 60°) vybihajlci z hlavniho nervu; vötve nervü druhofadych vynikajl rovnei v ostrych ühlech, tvofl kliöky a spojuji se oblouCkovite mezi sebou; tfeti- fad6 nervy velice tenkö, pficnö.

Naleziste: Kuclin, lestivy lupek; Dlouhy Ujezd, plasticky jil, öetne ; Kun- dratec u Litomöfic, ssavy lupek; Breziny, tufy.

T i 1 i a c e a e. Tilia lignitum Ettingsh.

Obr. 180., fig. b, c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". III., pag. 15., tab. XLII., fig. 3, 6. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux.« pag. 52. (180.), tab. 10. (XIII.), fig. 4. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

805

Listy jsou faplkatö, srdöitö, pongkud nestejnostrann^, na dolejäku pötinervö,

u pfedu prodlouzenö, s okrajem vroubkovane-pilovityiu. Hiavnl nerv jest vyuikly; druhofade nervy v ostrych lililech vybihajici, obloukovite; basälni nervy vysilajf nervy na vnejsl stranu, ostatnl pak nervy jsou skoro jednoducbö; tfetifadö nervy jsou uezfetelnö.

Listeny jsou podlouhle-jazykovitö, krAtce faplkatö, na dolejSku trochu srd-

öite; hlavnf nerv jest silny, na spici rozvötveny ; druhofade nervy jsou jemne, zprohybanö, rozvetvenö, v hustö, z nialych poUöek sestävajicl sitivo pfechäzejid.

Naleziste: Zichov,, menilitovy opäl; Vilömüv dül u Duchcova, lupky.

Tilia prae-parvifolia Menzel.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz". („Isis" zu

Bautzen 1896-97) pag. 36., tab. III., fig. 2.

Lfpa s listy äiroce vejcitymi, zaspicatelymi, na dolejsku srdöitymi, uestejno- strannymi, s okrajem nepravidelnö zafezävanö-zubatym, 8 cm. dlouhymi, 6'5 cm. sirokymi.

Zäkladnf nervy basälnf jsou 3; hlavni (stfedni) nerv jest skoro rovny, ostatnl jsou obloukovite; druhofade nervy vybihaji v ostrych ühlech a jsou obloukovite.

Menzel porovnäval tento druh se tremi druhy, je2 popsal Massalongo, asice Tilia Passeriana, T. Mastajana, T. Saviana; shledal, ze v§ak tvarem svym list tento souhlasi s nynl zijicim druhem Tilia parvifolia Ehrh.

Nalezi§t6: Suletice, leStivy lupek, zffdka.

Tilia prae-graudifolia Menzel.

Menzel: „Beitrag zur Kenutniss der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz". Isis in Dresden 1897, pag. 15., tab. I., fig. 17.

Listy jsou velik6, fapikatö, (sikme) nestejnostrannö srdcit6, na gpici snad prodlouzenö, na okraji cepele listov6 nestejnö pilovite. S nervaturou prstovitö se rozbihajfcf; basälnfch vetäich nervü jest sest, s jednlm rovnym nervem vynikajf- cfm, ostatnf jsou zakfivenö, na jednu stranu pouze nervy vnejäl vysllajlci, nejdolejäf velice krätk6; druhofadö nervy vybihaji v ühlech 40—50" a jsou spolu soubezn6; nervy tfetifade tenkö, oblouckovitä z druhofadych nervo skoro v pravych ühlech vynikajicf, jednoduch6 neb vidliönatö delenö.

Die Menzela 1. c. nepodobä se tento otisk ^ädn6mu dosud vöeskem tertiäru popsanemu druhu a pouze podobä se ponekud Heerem popsan6mu druhu Tilia Mahngreni ve „Foss. Flora Spitzbergens", liäi se väak od neho okrajem pilovitym a nervaturou.

Velikou podobnost jevi tento novy druh s nyni zijiclm druhem Tilia gran- difolia Ehrh. (:= T. platyphyllos Scop.).

Naleziätö: Kundiatec u Litomöfic, leStivy lupek, cdst velkeho listu. 20* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

306

Ol)-. 181. — n. Tilia Zephyii Ett. List. — h. Grewia crenata Heer. List. Skuteö. vel.

(n. (Ue Ettingsh. ; 5. die Velen. rest )

Ohr. 182. — Tilia gigantea Ett. List na basi rest. (Ple Ettingsh.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

307

Tilia Zephyri Ettingsh.

Obr. 181., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". III., pag. 16., tab. XLIIi., fig. 11. Listy jsou skoro kruhovite, na dolejsku zaokrouhlene, nestejnostrannö, na okraji cepele hriibö neb dvojitö pilovitö. Hlavnf nerv jest vynikly; druhofadö nervy vybihaji v ostrych iihlech, jsou skoro rovnö. Basälnf nervy a hofejsf vysllajl na vnöjsi stranu nervy postranni, ostatni nervy jsou jednoduche; tretifad(5 nervy jsou vyniklö, skoro pfiCne. Naleziäte: Zicliov, menilitovy opäl.

Tilia gigantea Ettingsh.

Obr. 182.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". III., pag. 16., tab. XLIII., fig. 12. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 40. Listy jsou velike, trochu blanitö, zaokrouhlene-vejöitö, na okraji cepele listovö s velikymi zuby. Hlavnf nerv jest vynikly; druhofadö nervy v iihlech 30—40" vybihajici, V poctu 5—6 po kazdö stranö nervu hlavnlho, skoro rovnö, do spicky zubü vni- kajfci; basälni nervy vysllaji na vnej§f strane sv6, dlouhö postranni nervy, ostatni hofej§i nervy jsou jednoduchö. Tretifade nervy velice tenke, na vnej§l stranu voström neb skoro pravem, na vnitfni stranu v pravem ühlu vybihajici a uavzäjem mezi sebou se spojujfci.

Nalezistö: Zicliov, menilitovy opäl; Natternstein u Soutösek, leStivy lupek, zlomky listovö.

Grewia crenata (Unger

sp.) Ileer.

Obr. 181., fig. 6; obr. 183.

Engelhardt: „Bei- träge zur Paläontologie des böhmischen Mittel- gebirges". Lotos 1896, pag. 165.

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz," pag. 36.

Synon. : Dombry- ';XjmL / opsis crenata Ung. sji.

Gen. et sp. pl. pag. 448. .reaata lleei" List necelj. Fotogr. die otisku. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

308

Listy jsou srdCite-elliptiüne nebo vejCitö, srdcite a.i skoro ledvinitö, upro- basi stfed neb v dolejäl tretinö nejsir§i, na okraji öepele vroubkovanö, nekdy pfi celokrajnö.

Hlavnf nervy poetem 5 —9, rozvötvenö; prostfednf nerv tsibne se a,i do

gpiöky listii, kdeä se znatelne züzuje; postranni druhe hlavnf neivy jsou oblouko-

vit6, &i ku okraji se tdhnouci, rozvötvenö a s vetvemi mezi sebou se spojujicimi.

Sltivo nervovö z vötälch a menäich, mnohobokych policek sestävajfcf, vzdy dobfe znatelnö. Rapik tenky, vice nei l'ü cm. dlouhy.

Nejblize pfibuznym nynl zijicim druhem jest Grewia columnaris Sm. z Nubie.

Naleziätö: Vrsovice u Loun, vypälenö lupky, cetuö; Brezno, plasticky jil; Zichov, nienilitovy opal; Kundiatec u Litomöfic, ssavy lupek; Most, plasticky jil; Zälezly, kämen; Suletice, dosti hojnö; Zelenky, vypäleuö lupky, zfldka.

Grewia ovalis Heer.

Obr. 184.

Ileer: „Flora tert. Helv. III., pag. 44., tab. CX.,

fig. 12.

Velenovsky: „Flora v. Vrsovic b. Laun" pag. 37.,

tab. IX., fig. 15.

Listy jsou vejcite-kopiuatö, uprostred uejsirsl, u pfedu krätce pfispiöat^lä, skoro po cel6 dolejäi po- lovici celokrajnö, v hofejäl mälo zfetelnö vroubkovanö.

Vnöjsl dva basdlni nervy tdhuou se soub§znö

s okrajem cepele listovö, vnitfnl basälnf nervy jsou hodne ku pfedu zahautä a jdou az bllzko ku spici

listu ; tyto basälni nervy maji jemuö, krdtkö nervy

druliofadö, s nimiz se vnöjäf basälni nervy spojujf a übr. 18i. — Grewia ovalis tvofi cetnö klicky. Sitivo jest znatelne. Heer. List. (I)le Ileera a Ve- leuovskeho). Nalezistö: Vrsovice u Loun, vypäleny jil.

(irewiopsis Sayortaiia Lesqx.

Lesquereux: „Tert. Flor." pag. 257., tab. L., fig. 10—12.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898., pag. 103.,

tab. X., fig. 27.

Listy jsou blanitö, vej6ite, tupe zakoußenö, na dolejäku klfnovite züzenö, dlouze faplkatö, oddälene a drobounce zoubkovane. Hlavnf nerv zfetelny; druho- radö nervy rozvötvenö. PoUöka jsou ütvereönä neb obdölnfkovä.

Naleziätö: Berand, hlinitö lupky, jediny list. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

309

Apeiboi)sis Laharpii Heer.

Obr. 185.

Heer: „Flora tert. Helvetiae« III., pag. 40., tab. CXVIII., fig. 27.-29.

Plody jsou velikö 3-5—4-5 cm v prümeru m§fici skoro kulovitö nebo vej- citö, nökdy öoökovite na plocho smacklö, 9—12 pouzdrö (chlopnovö).

Heer rozeznävä u druhu tohoto Ctyfi tvary:

a) Plod jeat skoro kulovity neb krätce vejöity, z 10 plodolistu slozeny;

h) Plod jest krätce vejcity, z 12 plodolistu slozeny;

c) Plod krätce vejcity, z 9 plodolistu slozeny;

d) Plod vejcitö-coekovity, z 9 plodolistu slozeny.

• tÜlMiiitt'^^i HH^P^. ^S^^^^ik.

' 1/ ^^H 1 '';«*tf-?s.'^i^ :^M -j "" "'.'^ ^HHb' ^*£^S^ * ^l WKm^' - '"'^'IBH^HBJ

Obr. 185. — Apeibopaia\Laharpii~'\l{&ei\ Plod se strany a shora Fotograf, die odlitku ve sbirkäcL musea kräl.' öes.

Naleziätö: Kadan, v zateckem kraji.

Druhu tomuto podobä se velikosti svou plod druhu Apeibopsis Haidingeri

(Ung.) Ueer(=zCucumites Haidingeri Ung.-Genera et sp. plant, fossil, pag. 445.) li§I se v§ak tim, ze plod zde slozen jest ze 16 plodolistu; nalezeu byl u PuSiren V Cechäch.

Apeibopsis Desloesi Gaudin sp.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 41., tab. CIX., fig. 9.— 11.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 51. (179.), tab. 10. (XIII.), fig. 19.

Listy jsou ponekud srdcito-ovälnö, vykrojene, na okraji vlnovitö zprohybanä, celokrajüö.

HlavDi nerv jest silny, se dv^ma druhofadyuii (postrannfmi) uervy basälnimi, je^ se s nejblizSImi nervy druhofadymi spojuji pomoci dlouhych, obloukovitych kliöek. Daiäich nervü druhofadych jest 6—7, po kazd^ stranö nervu hlavnfho,

V ostrych ühlech vyblhajlcfch, zahnutych a obloukovitö mezi sebou spojenych ; tfeti- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 310

fadö neivy vyblhaji skoro v pia- \6m ühlu a jsou spolu dosti soubeine. Engelhardt nalezl i^i plod, kteryz väak nebylo mozno

blfzie uröiti.

Naleziäte: Zelenky, vy- pälenö lupky.

Bouibacaceae.

Bombax chorisiaefolium Ettingsh.

Obr. 186., fig. c.

Ettingshausen: „Flora

V. Biliii" III., pag. 11., tab.

XLIL, fig. 2., 4., 5.

Engelhardt : „Tert. Flora

d. Jesuitengrabens", pag. 50.

(346.), tab. 11. (XVIII.), fig. 7.

Listy jsou dlanitö, s listky fapfkatymi, kopinatymi, na dolejäkii züzenymi, na piedu Obr. 186. — h. Bombax oblnnr/ifolium Ktt. Listek celo-

krajn^. — c. Bombax chorhiaefoUum Ett. Listek s pilo- zaspiCatelymi, s okrajem pi- vit^m okrajem. (Die Ettingsh.) lovityni.

Hlavnl nerv jest vyuikly, az do spiöky Kstku dosahuji'ci', rovny; druboradö nervy jsou jemnö, v mälo ostiych liblech vybihajicl, sblizenö, podöl okrajü vzbüru se talinoucf, rozv^tvenö ; tfetifadö nervy velice jemn6, zkrdcen^, sifovitö, s policky ellipticnymi.

Naleziäte : Kundratec u Litom^fic, ssavy lupek; Kticlin, leätivy lupek, hojne; Seifhennersdorf.

Boinhax salmaliaefoliiun Ettingsh.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 12., tab. XLII., fig. 10., 11. Listy jsou dlanitö-slo^en^, s listky dlouze rapikatymi, kozovitynii, vejöite- podlouhlymi ueb elliptiCnyini, na obou koncfch tupynii, celokrajnynii. Hlavni nerv jest silny, rovny; druhofad(5 nervy jsou vyniklö, v poCtu 8—10 po kaÄde strane, dolejäi zkräcenö v pravöm neb skoro pravöm, stfednl a hofejsi 70" V ühlech 60— vybibajici ; tretifade nervy vybihaji na vnfj§I stranu v ostrych, na vnitfni stranu v pravych ühlech, jsou vyniklö, rozvötveaö, mezi sebou spcjenö, sitivo jest velice jemn6, sestävajlcl z velice malych policek zaokrouhlenych.

Naleziste : Drezno, plasticky jll. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

311

Boinbax oblongifolium Ettingsh.

Obr. 186., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilia" III., pag. 12., tab. XLIL, fig. 8., 9.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befiadl. Tertiärschichten von Dux." pag. 50. (178.), tab. 10. (XIII.), fig- 14.— 16.

Menzel : „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz", pag. 36.

Listy jsou dlanite-slozene, s listky faplkatymi, ko^ovitymi, podlouhlymi neb äiroce-kopinatymi, celokrajnymi, na dolejäku züzenymi, u pfedu tupymi.

HIavni nerv jest silny, rovny ; druhofade nervyjsoii vyniklö, poötem 12—15 po kazdö strane, v ostrych ühlech vybihajici, raälo obloukovitö, pfi okraji cepele vidlicnat^ a klicky tvoflci, pfi basl zkräcenö ; tfetifadö nervy vybihaji na vnöjäl stranu v ostrych, na vnitfni stranu v tupych ühlech, jsou velice jemnö, mezi sebou

spojenö ; sitivo jest jemu6, z velice malinkych, eliipticnych, sotva znateinych po- iCek sestävajlci.

Ettingshausen porovnävä tento druh se dvema nyni Äijiclmi v Brasilii a sice Bombax ferrugineum Cav. a B. floribundum Schott.

Naleziste : Biezno, pla sticky jll; Ledvice, lupky; Su- lefice, leätivy lupek, vzäcne.

Bombax grandifoliiim Engelhardt.

Obr. 187.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 50.

(346.), tab. 11. (XVIIL), fig. 10.

Listy jsou slozenö; listky jsou fapfkatö, velik^, dosti ko zovite, ellipticnö, celokrajne.

Hiavnl nerv jest silny^ ku spici mälo züzeny ; druho- fadö nervy vybihaji v mäio ostrych ühlech, jsou daleko od sehe oddälene a spojuji se pri okraji pomocl nekolika oblouckü tfetiradtä nervatura mälo zna- telnä.

Nalezistö : Kundratec u Litomefic, SSavy lupek, ne- Ohr. ist. — Bombax grandi/olium Kn^elh. holepi po\once zffdka. Hstku. Pftvodni velik. (Die Engelh.) : ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

312

Sterculiaceae.

Sterculia Liibriisca Ung.

Obr. 188., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 13., tab. XLIII., fig. 4., 5.

Engelkardt: „Die fossilen Pflanzen des Siisswassersaudsteins von Grasseth." pag. 37. (309.), tab. 4. (XIII.), fig. 18. Listy jsou dlouze tapl- katö, ko^ovitö, na dolejäku za- okrouhlenö neb trochu srdcit^, trojlalo6nö, zfidka dvou- neb

I)6tilaloJn6, s laloky kopinatymi, zaspiöatelymi, celokrajnyrai, se stfednfm hilokem Casto pro- dlouzenöjäim. Hlavni nervyjsou 2—5; druhoradö ner?y jsou jeranö, vidliönat^, kliöky tvoricf tfetifad^ nervy jsou zkräcenö. Ettingshausen rozeznävd u diuhu tohoto 5 variet a) Sterculia Labrusca an-

gustata, listy dvou- neb tfila- loCnö, na dolejäku gpiCat^, pro- ta^ene neb zäien6.

b) St. L. genuina, listy trojlalocnö, na dolejäku tupö

neb zaokiouhlenö, s lalokem stfednim deläfm.

c) St. L. aceroides, listy Obr. 188. — c. Sterculia Labrusca Ung. Trojlalocny list. - trojlalocnö, na dolejäku skoro 6. Sterculia laurina Ett. List. Skuteö. vel. (Die Ettingsh.) srdöitö, s laloky stejuö velkymi.

d) St. L. caricoides, listy trojlalocnö, na dolejSku ouäkate, s lalokem stfednim deläfm.

e) St. L. platanifolia, listy petilaloCuö, na doIejsku skoro srdöitö, s laloky skoro stejnymi neb se strednfm delätm.

Naleziätö: Kuclin, lestivy lupek ; Grasset, sladkovodnf piskovec ; Zitenice, sladkovodnl piskovec.

cf. Sterculia Labrusca Ung.

Mensel: „Die Flora des tert. Polierschiei'ers von Sulloditz." pag. 37.

Listy jsou dlouze fapikatö, kozovitö, na dolejäku sv6m zaokrouhlen6 neb skoro srdcit^, trojlalocne, ridöeji dvou- neb pötilaloCnö ; velikosti byvaji velice men- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

313 livö; laloky postranni jsou vice möaö vzprlmerie, kopiaate, zaspiöatöle, celokrajnö ; sttednf lalok casteji protazenöjäl. Nervatura jest dlanite rozvötvenä.

Hlavni nervy jsou 2—5 ; druhofadö nervy jemne, vidlicnate dölenö, oblouky tvoffcf ; tfetifadö nervy jsou zkräcenö.

Naleziäte: Suletke, leätivy lupek, zlomek listovy.

Sterculia teniiinervis Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 35., tab. CIX., fig. 1., pag. 196., tab. CLIV., fig. 24. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 102. tab. X., fig. 28.

Listy jsou blanitö, trojlaloönö, na basi tupö zaokrouhlenö ; laloky jsou ellip- ticne, na dolejsku sirokö, ku pfedu zii2ene, SpiCatö. Tri hlavni nervy jsou siinä ; druhofad6 nervy jsou tenkö, u pfedu pomoci obloufikü spojenö. Ze druhü nyni zijicich podobä se tomuto zkamenölömu druhu nejvice Ster- culia platanifolia L. z Clny a Japanu.

Nalezi§tö: Berand, hlinite lupky ; zrldka.

Sterculia variabilis Sap.

Saporta: „Flore fossile de Sdzaune" pag. 113., pl. XII., fig. 6., 7.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierscbiefers von Sulloditz." pag. 37., tab.

III., fig. 1. Listy jsou siroce vejcitö, ruzne velikö (5—20 cm Sirokö), zaäpicatölö, na do- lejäku tupö, krätce züzenö, na obvodu celokrajnö, dlanitö-tfinerve, ridCeji skoro pötinervö. Postranni basälni nervy na vnejsi stranu rozvötven6, vzestupnö, s drubo- fadymi nervy oddälenymi a z hlavufho zebra (nervu) vychäzejicimi, obloukovite spo- jenymi ; tfetirade nervy jsou zprohybanö, napflö v praväm ühlu dolü se tähnouci.

Naleziäte: Suletke, leätivy lupek, dva zlomky listovö.

Sterculia lauriua Ettingsh.

Obr. 188., fig. h.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 14., tab. XLII., fig. 1. Listy jsou fapikatö, pevnö, kozovitö, podloubleelliptiiinö neb kopinatd, celo- krajnö neb zubatö. na dolejäku züzenö, tfinervö.

Hlavni nerv jest silny, rovny, az do §piöky listu se tähnouci ; druhofadö nervy jsou zakfivenö, basäliil jsou vstficnö, ve velice ostrych ühlech vybihajici, ostatnl jsou stridave v ühlech 60— 70" vychäzejicf, vidlicnate, s vetvemi ve velice tupych ühlech vychäzejicimi a mezi sebou spojenymi ; tretifadö nervy vyiiikajl z libivulho nervu v praväm, z druhofadych nervü v oström ülilu.

Naleziäte : Kostomlaty, sladkovodni väpeuec. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

314

Sterculia grandifolia Engelhaidt.

Engelhardt: „Die Tertiäiflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 51.

(347.), tab. 12. (XIX.), fig. ö. List jest veliky, podlouhle-elliptifiuy, celokrajny.

Hlavni nerv jest silny, ku spici pozvolna se zü^ujici; drulioradö nervy od-

dälenö, hodne obloukovitö, podöl okraje cetnö kliCky tvoficf ; tfetifade nervy jednak rovnd, jednak pferuSovanö tvofi velkä pole.

Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Sterculia deperdita Ettingsh.

übr. 189.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin."

III 13., tab. XLIII., lig. 1., 3. , pag. Engelhardt: „Die Tertiärflorades Jesui-

tengrabens bei Kundratitz." pag. 51. (347.),

tab. 11. (XVIII.), fig. 15.

Listy jsou dlouze fapikatö, kozovitö, vejcitö neb podloulile-vejcitö, celokrajne, na

basi nestejnostrannö, tupe zaokrouhlene, tfl- neb petiuervö.

Hlavnf nerv jest silny, rovny, az do

Spicky listovö se tähnoucf ; druhohidö nervy zakhvenö, vynikle, basdlnl jsou vstfiCn^, v ühlech 40-50° vybihajicl, ostatni druhoradö nervy vy- blhajt V ühlech raönö ostrych, tähnou se vzhüru pod(§l okraje listovöho a spojuji se mezi sebou

pomocf obloukü ; tfetiradö nervy vynikajl z dru-

hofadych v prav^m lihlu, spojuji se pospolu, tvüff policka skoro rhombickä a uzavlrajl voln6 sitivo.

Naleziätö : Kuclin, lestivy lupek ; Kun-

dratec u Litomeflc, ssavy lupek ; Holy Kluk.

Sterculia I>apbuo§;eiies Ettiugsh.

Obr. 190., fig. a.

Ettingshausen „Tert, Flora v. Bilin." ;

111., pag. 14., tab. XLIII., fig. 2.

Listy jsou ponökud kozovite, kopiiiate, koiicich Obr. 189. — Sterculia deperdifa Ett. na obou züzene, celokrajne, na do- List rest. (Die Ettingsli.) lejäku tfinerve. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

315

Hlavni nerv jest na basi vyuikly, ku äpici hodnö se zu^ujlci ; druhofadö nervy jsou jemne, zprohybane, zakfivenö ; basälnf nervy jsou vstffcne, ve velice ostrych ühlech vybihajfct, ostatnl vyblhajf v rüzne ostrych ühlech, jsou rozvetvenö a mezi sebou spojene nestejnymi kliCkarai ; tfetifadö nervy jsou velice jemnö, pfe- chäzejlci V sftivo pomerne velikö, nepravidelnö.

Nalezi§te : Kuclin, leätivy lupek.

Pterospermiim ferox Ettingsh.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 14.

Krejci: „Übersicht der Terdaer-Flora." Sitzb. d. k. b. Gesellschaft d. Wissensch. 1878, pag. 201. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz", pag. 37. Listy jsou koÄovite, vejöitö neb ellipticne, celokrajne neb v hofejäi cästi od- dälene zubatö neb vykrajovanö, na dolej§ku ponökud srdcite.

Hlavni nerv jest vynikly, rovuy ; druhoradö nervy vybfhajl v ostrych ülilecli tietiradö skoro v pravem ühlu vynikajf, jsou jednoduchö a mezi sebou spojenö

Nalezi§t6 : Zicliov, menilitovy opäl ; Büina, plasticky jii ; Suletice, velice vzäcne.

Dombeyopsis Declieni Web.

Weber: „Palaeontographica" IL, pag. 193., tab. XXI., fig. 10.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 36., tab. CX., fig. 14. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abh. „Lotos" 1898, pag. 103, tab. XI., fig. 8. Listy jsou dlouze faplkate, srdcitö, trojlalo6n6, vykrajovanö-zubate, se stfed- nlm lalokem protazenejälm, zaSpicatölym ; postranni laloky jsou krat§f, zaSpiCatölö. Nervatura jest dlanite rozvetvenä; hlavni nervy poCtem 7 —9 jsou rozvetvenö. Druhofadö nervy jsou obloukovitö, pri okraji vidlicnatö. Zilnatina pflcnö jdoucijest hustä a tvori voln6 sitivo sestävajlci z peti- neb äestibokych polföek. Naleziätö: Berand, hlinite lupky, vzäcnö.

Ternstroemiaceae.

Ternstroemia bilinica Ettingsh.

Obr. 190., fig. b.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin." III., pag. 17., tab. XLVIL, fig. 8.— 10. Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 52. (348.), tab. 12. (XIX.), fig. 11., 12., tab. 15. (XXIL), fig. 29. Listy jsou faplkatä, kozovitö, podlouhlö neb äiroce kopinatö, k obema koncüm prodlouzene, s okrajem zubatfe-pilovityui.

Vynikly hlavni nerv jest rovny, tähne se a.i do äpicky listovö ; spolu sou- b^Än6 nervy druhotadö jsou jemnö, obloukovite, zprohybanö, rozvötvene, dolejsl

V ostfejsich ühlech vyblhajfcf nezli hofejäi : jednotliv6 vetve vyblhaji v ostrych Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

316

ülilech, tvoff kliöky, jich2 oblouCky zh'dka byvaji znatelnö ; tfetifadö nervy jsou ve- lice jemnö, na vnöjsl stranu v oström, na vnittnf stranu v tupöm ühlu vyblhajlcl.

Naleziätö : Kuclin, lestivy lupek ; Kundratec u LitomöHc, ssavy lupek.

Samydaceae. Samyda borealis Ung.

Unger: „Flora v. Sotzka" pag. 44., tab. XXIV., fig. 20.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 32., tab. CVIIL, fig. 9.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 50. (346.); tab. 11.

(XVIII.), fig. 6., 12.

Menzel : „Beitrag zur Kenntnis der Terticärflora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 15. Listy jsou kozovitö, kopinatö nebo vejCitö kopinatö, uprostfed 5epele nej- sir§(, k obema koncnm pozvolna züzen6, na pfedu ve äpiöku vybihajlci, na basi velice nestejnostrannö, na okraji 6epele listovö malynii, ostrymi, ale dosti od sebe vzdälenyrai zoubky opatfenö. Z hlavniho nervu vybihä po obou stranäch asi 20 ve- lice jemnych, jednoduchycli, spolu skoro souböinych, rovnych nervo druhofadych az ku okraji cepele se tähnoucich. Sitivo nervovö jest velice jemnö.

Naleziätö : Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek, leätivy lupek.

Samyda tenera Ung.

Unger: „Syll. plant, foss." III., pag. 45., tab. XIII., fig. 6.-9. Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 50. (346.), tab. 11.

(XVm.), fig. 8.

Listy jsou vejcito-kopinatö, ku oböma koncüm zü2en6, zaäpicat6l6, s okrajem zubate-pilovitym.

Hlavni nerv jest silny ; druhofadö nervy jsou velice jemnä, casto nezfetelne, jednoduche, pfi okraji listu rozvötvenö.

Naleziäte : Kundratec u Litom6fic, ssavy lupek.

Tliymelaeaceae.

Pimelea oeniiigensis Heer.

. Obr. 190., fig. c, d.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 13.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 40. (168.), tab. 7. (X.), fig. 1. Listy jsou skoro pfisedlä, ko^ovitö, kopinatö, u pfedu jednak pfitupä, jednak 3 zaäpicatelö ; druhofade nervy, v poctu —4 po ka^dö strane nervu hlavniho, v ostrych ühlech vyb(haj(cf. Kvltky jsou mal6, tvaru nälevkovitöho, na basi brvitö.

Naleziste : Kuölin, leätivy lupek ; Zabrusang, vypälenö Inpky ; Ledvice, lupky. —

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

317

Obr. 190. — a. Sterculia Daphnogenes Ett. List. — h. Ternstroemia hilimca Ett. List

rest. — c, 1^. Pimelea oeningensis Heer. Tri listy riizne velikosti a kyitek. — e. Pimelea

maritima Heer. List. — /. Pimelea kutachlinica Ett. Klinovit^ list. — g. Daphne pro-

togaea Ett. List. Skutec. Tel. — (a, h, f, g. die Ettigsh. c e. die Heera.)

Pimelea maritima Heer.

Obr. 190., fig. e.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 13. Listy jsou kozovitö, vejcit^, pfisedlö. Hlavnl nerv jest silny, vynikly, &i do Spicky

listu se tähnouci ; druhofade nervy, v po5tu 4—5 po kazdö strane, jsou jernn^ a vyblhajl skoro v pra- vöm lihlu.

Naleziätö : Zabrusany, vypälenö lupky.

Pimelea kutschlinica Ettingsh.

Obr. 190., fig. /. Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." II.,

pag. 14., tab. XXXIV., fig. 9. Listy jsou ponekud blanite, pfisedlö, kllno- vitö, u pfedu tupö zaokrouhlen^. Hlavnf nerv jest tenky, pfed §picf se zträ-

cejfcl ; druhofadö nervy, po 2—3 na kazdö stranö oddäien6, vybihajf v ostrych ühlech.

Naleziste : Kuclin, leätivy lupek.

Daphne protogaea Ettingsb.

Obr. 190., fig.^r., obr. 191, fig. a, b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin.' IL Obr. 191. — Daphne protogaea Ett.

pag. 1.5., tab. XXXIV., fig. 1.—3., 10. Dva listy röznö vel. (die Ettiogsh.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

318

Menzel : „Beitrag zur Kenntnis der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 8.

Sieber: „Zur Kenntniss der nordböhmischen Braunkolilenflora." Sitzb. Wien LXXXII. 1881, pag. 80.

Menzel: „Über die Flora der plast. Tone von Preschen und Langaujezd bei Bilin." Isis in Dresden 1903, pag. 18.

Listy jsou fapiifatö, polobianitö, klfnovite-iiopiuatö, celokrajn6, ku spodu

zü2en6, ku pfedu v ostrou äpicku vybihajfcl neb krätce zaSpicatöIö ; hlavnf nerv jest na dolejäku dosti silny, vyuikly, ku äpici znadnö jeuinejäi, öasto v hofejsl polovici

zanikajicf ; druhofadö nervy v ühlech velice ostrych vybihajici, velice tenkö, jedno- duchö, u6kdy ponökud obloukovitö, tfetifadö nervy nejsou zfetelne.

Druh tento velice souhlasf s druliem zkamenölym Daphne Rucellajana Massal.

Naleziäle : Brezno, plasticky jll ; Zabrusany, vypäleuö lupky; Kundratec

u Litomefic, hoflavy lupek ; Bfest'any a Dlouhy Üjezd, plastickö ji'ly; Bfestany, sferosiderit.

Dapliue palaeo-3Iezereimi Ett,

Menzel. „Über die Flora der plastischen Tone von Preschen und Lang- aujezd bei Bilin." Isis in Dresden 1903, pag. 18.

Nalezistö : Biebtany.

Elaeagnaceae.

Elaea^nns aciiiniuatug Web,

Obr. 192 , fig. a.

O. Weber: „Palaeoutographica" IL, pag. 185., tab. XX., fig. 13.

Heer: „Flora tert. Helv." IL, pag. 94., tab. XCVII , fig. 16-18.

Engelhardt: „Flora v. Grasseth" pag. 305., tab. IX., fig. 18.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens", pag. 35. (331.), tab. 8. (XV.),

fig. 32.

Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos, 1895, pag. 114.

Listy faplkat^, blanitä, vejcito-kopinate, pozvolna, dlouze zaspicatölä, na obvodu cepele listovä celokrajn^, na spodu zaokrouhlene.

Hlavni nerv jemny, ätihly; druhofadö nervy obloukovite, velice 5etn6 roz-

vötvenö. Sitivo nervovö jest slo^eno z uiiiohobokych policek.

Nalezistö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Breziny na sev. strauß; u Libverdy: Chlum a Jordänüv Jez, tufy; Grasset, sladkovodnl pfskovec. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

319

Combretaceae.

Terminalia Radobojensis Ung.

Obr. 192., fig. h.

Unger: „Chloris protogaea", pag. 142., tab. XLVIII., fig. 1—2., Radoboj.,

pag. 150., tab. IV.. fig. 10.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 32., tab. CVIII., fig. 10—12.

Velenovshy: „Flora v. Vrsovic b. Laun" pag. 46., tab. IX., fig. 25., tab. X., fig. 1-4.

Engelhardt : „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 79.

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 39. (58.) Isis zu Bautzen 1896 a 1897.

Obr. 192. — a. Elaeagnus acuminaiua Web. List ponekud rest. — b. Termi-

nalia Eadobojenaia Ung. List bez base. — c. Term. üngeri Ett. List. Skut.

vel. (a. die Heera, b. die Velen., c. die Ettiagsh.)

Listy jsou opak vejöito-kopinatö neb kopinatö, na dolejsku ku siinemu, a.i "2 cm dlouhömu fapiku zvolna züzenö, ku predu krätce zaäpiöatele, uprostfed neb V hofejSi polovici nejäirsi, celokrajn6. Hlavni nerv jest rovny, na dolejäku silny, ku §pici pozvolna se züzujicf; druhofadö nervy v ostrycli ühlech vybfhajici, oblou-

Ph. Cand. B. Brabenec: Soubornd kvetena. 21 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 320 kovit6, pH okraji cepele obycejne Jen jednou kliCkou s näsledujicfiu nervem druho-

fadym spnjene. Nervatura jeinnä, sikmä, s innohobokou mälo znatelnou zilnatinou. Naleziätö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; \'rsovicR u Loun, vypälenä

lupky, hojne; Breziny, tefritovy tuf; Chlum: Holy Kluk; Blankartice, piskovec; Davidsthal u Falknova; Suletice, leätivy lupek. vzacne.

Termiualia Uniseri Ettingsh.

Obr. 192., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" III., pag. 51., tab. LIII., fig. 26, 27. Listy jsou podlouliie-kopinate, na dolejäku k rapiku züzenö, celokrajnö, tro- chu kozovit6.

Hlavnl nerv jest sihiy ; druhorade nervy jsou jemii(5, v mälo ostrych ühlech

vybihajfcf. Plod (peckovice) jest suchy, s kratkou cn6lkou, nitkovitou, s korunou

kozovitou, dvoukfldlou, s kffdly ponökud blanitymi, na sirokö basi vejöitymi, na okraji celistvymi.

Naleziste: Kuclin, leätivy lupek.

il

Obr. 193. — o. Myrtus atlantira Ett. List. — h. M. Vianae Heer. List. — c. Eugenia

ApoUinis Ung. List rest. — d. CaUistemophyllum melalencaefnrme Ett. Uzk^ list. —

e. Hedera Kai-f/ii A. Hr. List. — f. Pencedanites hiliniciis Ett. Zaolfrouhleny plod. Skut. Tel. (2. c—f. die Etiingsh., b. die Heera.)

M y r t a c e a e.

Myrtus atlantica Ettingsh.

Obr. 19.3., fig. a.

Ettingsltausen : „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 52., tab. LIV., fig. 16. Listy jsou ko^ovite, fapikate, vejcite neb elliptiönö, celokrajnö, tflnervö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

321

Basälnl nervy jsou jednoduchä; druhofade nervy jsoujemnö, rovnö, v ostrych

ühlech vybihajicl ; tfetifadö nervy jsou velice jemnä, raälo zfetelne. Naleziäte: Kostomlaty, sladkovodni väpenec.

Myrtus Dianae Heer.

Obr. 193., fig. h.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 196., tab. CLIV., fig. 12.

Velenovshj: „Flora v. Vrsovic bei Laun"; pag. 47., tab. VIL, fig. 15. Listy jsou faplkate, hladke na povrchu, pevn(5, kozovitö, podlouhle-kopinat^, ku fapfku zü2enö, na obvodu sv6m celokrajne. Hlavni nerv jest-rovny; druhofade nervy jsou obloukovitö, pfi okraji öepele pravidelnymi, spolu souvislymi oblouky spojene ; sitivo nezretelne.

Naieziäte: Vrsovice u Louu, vypäleny jil.

Myrtus Aphrodite s Ung.

EngclJiardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz", pag. 69.

(365.), tab. 18. (XXV.), fig. 16. Podlouble-vejöitä listy jsou pfitupö, krätce faplkate, na obvodu sv6m celo- krajn6, kozovite. Hlavni nerv jest silny; druhofade nervy cetne, skoro vsude jednoduchö, ostatui nervatura mälo znatelnä. Naleziste: Kundratee u Litomöric, ssavy lupek.

Eugenia Apollinis Ung.

Obr. 193., fig. c.

Unger: „Foss. Flora von Sotzka," pag. 182., tab. LVL, fig. 3—18.

Ettiiigshausen: „Tert. Flora v. Bilin," IIL, pag. 52., tab. LIIL, fig. 16. Engelhardt: „Tertiärpfianzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876., pag. 23. (363.), tab. 2. (XVII.), fig. 12. Listy jsou kozovite, rapikate, kopinate nebo vejeitö, äpifcate neb pfitupe, na obvodu svem celokrajne. Hlavni nerv jest znatelny, az do spißky listu se tähuouci; druhofade nervy jsou velice jemne, spolu soubözue, sblizene, v ostrych ühlech vybihajlci a male kli^ky tvofici. Naleziätö: Kuclin, lestivy lupek; Zalezly, tufy; Grasset.

Eiigenia haeringiana Ung.

Unger: Sotzka pag. 182., tab. LVI., fig. 19.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 34, tab. IL, fig. 1., tab. CVIIL, fig. 16, tab. CLIV., fig. 13. 21* ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

322

Engelhardt : „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 176. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von SuUoditz." pag. 38. (57.) Listy jsou kozovitö, cärkovite kopinat6, dolü ku krätkömu a tlustöniu fapiku zü2en6, na okraji öepele listovö celokrajnö. Hlavnf nerv jest zfetelny, postrannl (druhofadö) nervy zprohybanö, obiou-

kovit6, z nich^ dolejsi dva jsou delSi ostatnlch a t6w^i soubözne s okrajem listu.

NaleziStö : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Suhtice, dosti liojne; okoli Libverdy: Chlum, tufy, cetne; Holy Kluk.

Eugeuia Aizoon Ung.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag, 34., tab. CVIII., fig. 17-19. Engelhardt: „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens." Isis in Dresden 1891, pag. 32. Listy jsou kozovitö, krätce fapikat^, podlouhl^, celokrajne; hlavni nerv silny druhofadö nervy jeninö, jednoducbö, obloukovitö se spojujici mezi sebou.

Eugenia Jambos i., uyni zijicl druh, jevl podobnosti s druhem timto fos- silnfni.

Nnleziäte: Okolf Libverdy: Jordans Wehr, zHdka.

Myrcia la(lowicen8i§ Engelhardt

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag 66. (194.), tab. 15. (XVIII.), fig. 16. List jest vejcitö-kopinaty, zaäpiöately, ku spodu pozvolna züieny, celokrajny. Hlavnf nerv jest silny; druhofadö nervy jsou öetnö, jemn6, ale ostfe vyznaöenö, V mälo ostrych lihlech vybfhajlci, mälo obloukovit^, bKzko okraje öepele pomocl plochych oblouku mezi sebou si)ojen6; tfetitade nervy jsou skoro stejnö silnö; poUcka nepravidelne-mnohoboka.

Naleziste: Ledvice, lupky.

Callistomophylliiiii biliuicum Ettiugsh.

Obr. 194., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 53., tab. LV., fig. 1, 2. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 177. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiärfloia des Jesuiteugrabens bei Kundratiz." Isis in Dresden 1897., pag. 10. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von SuUoditz." Isis zu Bautzen

1896-1897, pag. 38. (57.)

Listy jsou kozovite, raptkatö, Cärkovitö, zaspicatelö, celokrajnö. Hlavni nerv jest silny, vynikly a rovny; druhofadö nervy jsou jemn6, velice öetnö, zkräcen6, ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

323

V ühlech 70—80° vybihajfd, a pak po zakfiveni podöl okraje cepele listovö vzhüru se tähnoucl. Die Ettingshausena, vyznaönä pevnä koiovitä podstata, charakteristickä ner- vatura, üplaö celokrajne, cärkovite, ku äpici pozvolna züzene listy nasvedöuji tomu, ze listy druhu tohoto patri spfSe ku Myrtaceim nez Apocynaceim. Ettingshausen porovnäval teuto druh fossilnl s nyni zijicimi druhy Callistemon rigidum R. Br. a C. Unearifolium DC. z Noveho Zelandu.

Nalezi§te : Kuclin, lestivy lupek ; Kundratec u Litornefic, hoflavy lupek Suletice, pekne listy.

Callistemophyllum melaleucaeforme Ettiugsh.

Obr. 193., fig. d.

Ettitigshausen : „Tert Flora v. Bilin." III., pag. 53., tab. LIV., fig. 1—3. Engelhardt; „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges." Lotes 1895, pag. ]15. Listy jsou kozovite, fapikatö, kopinate-cärkovitö, celokrajnö. Hlavui nerv zfetelny, vynildy; druhofadö nervy Cetn§, teukö, v ostrych ühlech vybihajicf, jedno- duchö neb rozvetvenö, ponökud zprohybane.

Menzel ve spise svem „Die Flora des tert. Poliersch. von SuUoditz" pag. 38. (58.) pf§e, ze zde nalezl pfechody mezi obema druhy Ettingshausenovymi a proto soudf, ze zvlästö z Bilinij Ettingshausenem uvedeuy druh Callist. melaltucaeforme Ettingsh patfi pouze ku C. bilinicum Ett.

Naleziäte: Kuclin, leStivy lupek ; Zichov, menilitovy opäl ; ZaörMsawj/, vypäleny

lupek; Skalice u Litomöfic; Lovci chyse (Jägerhütte) u Libverdy ; Ledvice, lupky.

Eucalyptus oceanica Ung.

Obr. 194, fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IIL, pag. 52., tab. LIV., fig. 15, 20-23.

Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhm. Mittelgebirges. " Lotos 1896, pag. 175. Mensel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 37. (57.) Listy jsou kozovite, 5-2—13 cm dlouhö, kopinatö neb cärkovitö-kopinate. dlouze zaäpicatölö, skoro srpovitö, dolü k faplku zü^enö, celokrajne; fapik asi 13 c?» dlouhy, öasto na basi svö stoceny.

Hlavni nerv znatelny ; druhofadö nervy velice jemnö, v ostrych ühlech vy-

bihajicf.

Nalezistö: Kundratec u Litornöric, ssavy lupek; Kuclin, leStivy lupek; Dlouhy Suletice, Üjezd, sferosiderit ; Brezno, plasticky jil; Zabrusany, vypalene lupky ; cetne; okoli Libverdy: Chlum, Jordaas Wehr, tufy. Holy Kluk; Galgenberg u Valte; Ledvice, lupky, nezfidka; dül Povyseni sv. KHze u Duchcova, sferosiderit; Grasset, sladkovodui piskovec; Cheb-Falknov, r.yprisove lupky; Maly Ühost u Cernovic, ne- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

324 daleko Chomutova; Zdlezly, tufy, hojnö; Zitenice, sladkovodni pfskovec; Suletice, leStivy lupek, velice hojne.

Obr. 194. — o. Encalyptvs oceanica Uiig. List. — h. Aralia palaeoijaea Ung. Lfstek,

'/j Tel. — <• Eucalyptus grandifotia Ett. List. — d. Callislemophyllum bilinicum Ett. Cär-

kovity list. — «. Sciadophyllum Haidingeri Ett. Listek bez §picky. (a— e. die Ettingsh.)

Eucalyptus cf. haerin^iana Ettingsh.

Sieber: „Zur Keuntniss der nordböhm. Braunkohlenflora. " Sitzb. Wien

LXXXII., pag. 90., tab. I., fig. 2 a, b. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

325

Tobolka jest uzavfena v kaliSni pouzdro tvaru ciskovitöho, jest opak kuie- lovitä neb hruskovitä. Tobolky majl limec (obrubu) opadavy.

Süiid patfi tento plod ku druhu Eucalyptus oceanica Ung. jak i Sieber se domnlvä, jeliko2 druh ten na uvedenem nalezisti pfichäzi.

Naleziätö: B/esno, plasticky jil.

Eucalyptus graudifolia Ettingsh.

Obr. 194., fig. c.

Ettingshamen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 53., tab. LIV., fig. 17—19.

Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotos 1896, pag. 42, 176.

Mensel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz' pag. .38. (57.)

Listy jsou kozovite, faplkat^, Siroce kopinat^, 10'4—20 8 cm dlouhö, dlouze zaspicatel6, celokrajnö, na dolejsku za§picatöI6, s fapikem skoro 26 cm dlouhj'm. Hlavni nerv jest silny, skoro rovny; druhofadö nervy velice jeuinö, rovuö, spolu soubeznö, v ostrych lihlech vybihajicf a klicky tvoficf.

Od Eucalyptus oceanica Ung. lisl se tento druh delSimi, sirsimi, na basi skoro vejfiitymi, zaäpicatelyml listy, fapikem skoro 26 cm dlouhym.

Nalezigte: Kuclin, le§tivy lupek; Kundratec u Litomeric, ssavy lupek; Nat-

ternstein u Soutöäek, leätivy lupek ; Hrutov, cetne ; Suletice ; Zdledy, tufy, hojnö-

Eucalyptus Persidis Ett.

Ettingshausen : „Flora v. Leoben", pag. 358., tab. IX., fig. 33.

Engelhardt: „Die Tertiaerfora von Berand." Abh. „Lotos" 1898, pag. 111.,

tab. XL, fig. 4.

Naleziätö: Berand. hlinite lupky, vzäcnö.

Araliaceae.

Uedera Kargii A. Braun.

Obr. 193.. fiig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 2., tab. XXXIX., fig. 21.

Listy jsou mal6, ko^ovitö, trochu srdöitö neb vejcitö, na okraji cepele s ma- lymi laloky.

Hlavni nerv jest rovny, vyaikly; druhofadö nervy jsou obloukovit6 neb zpro- hybane, nejdolejäi basälni vyblhajl v ostrejäich ühlech.

Nalezistö: Kuölin, lestivy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 32ß

Sciadophjilum Haidiiigeri Ettingsh.

Obr. 194,, tig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 2., tab. XL., fig. 1. Engelltardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kuiidratitz." pag. 46.

(342.), tab. 10. (XVII.), fig. 16. Listky jsou dlouze fapikatö, kozovitö, kopinatö, na dolejSku spitatä, na ob- vodu svem celokrajue. Hiavnl nerv jest silny, rovny; druhofade nervy oddalen^, v ostrych ühlech

vyblhajicl, obloukovitö ; tretifadä nervy nezreteln6. Naleziäte: Kundratec u Litoraefic, ssavy lupek; Kuclin, leätivy lupek.

Aralia palaeogaea Ettingsh.

Obr. 194., fig. b.

Ettmgshauscn: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 2., tab. XL., fig. II, 12.

Engelhardt : „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 45.

(341.), tab. 1(1 (XVII), fig. 15. Listky jsou dlouze faplkatö, vejcitö-kopinate, na dolejsku tupe, na okraji vlnovitö neb oddaleue zoubkate. Hlavni nerv jest vynikiy, rovny; drulioi'adö nervy vybihajici v ostrych ühlech, pred okrajem llstku inezi sebou se spojujici; tietifade nervy jemne, z vnejSi strany nervü druliofadych v osträm, ze strany vnittni v prav6m neb tupem ülilu vychäzejlci mezi sebou se spujujf a uzavirajf velice jemne sftivo. Naleziätß: Brezno, plasticky jll; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Panax longissinium Uug.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 45,

(341.), tab. 10. (XVIL), fig. 14. Listy jsou kopinate, na obou konclch zaäpicatölä, dlouze rapikatö, s okrajem zubatym. Hlavni nerv jest silny; druhofadö nervy jednoduche, velice cetnö, spolu sou- bezn6, v ostrych ühlech vybihajici. Naleziste: Kundratec u Litonieric, ssavy lupek.

Umbelliferae.

Peucedanites bilinicus Ettingsh.

Obr. 193., fig. /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." III., pag. 1., tab. XL., fig. 2. Plod jest splostely, zaokrouhleny, 3 mm. dlouhy, 4 mm. äiroky, üzce kh'dlaty s plodonoSem velice tenkyra.

Nalezistö: Brezno, plasticky jll. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

327

Diachaenites ovalis Engelhardt.

Engelliardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 48., tab. 7. (X.), fig. 20.

Plod jest bezkfidl)', dvojnazka elJipticnä; pülka plodu jest stönou rozdölena ve dv§ pulovice, z nichz kazdä obsahuje jedno semeno. Naleziste: Zelenhy, vypälenö horniny.

Diacliaenites microsperma Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 45.

(341.), tab. 10. (XVII.), fig. 8.

Plod jest maly, opak-vejcity, ze dvou melkou ryhou od sebe oddelenych semen slo^eny; caölky byvaji t(?2 zachoväny.

Nalezistö: Kundratec u Litomeric, ssavy lupek.

Diachaenites OTata Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärfiora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 45.

(.341.), tab. 10. (XVII.), fig. 9.

PJod jest vejöity, krätce stopkaty, ze dvou semen slozeny, jez se äpici od sebe rozestupujf.

Naleziste: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Diachaenites Novakii Engelhardt.

Engelhardt: „Pflanzenreste von Putschirn." Isis 1880, pag. 85., tab. IL flg. 13.

Plod jest bezkfidlä, vejöitä dvojnazka, pülka plodu jest üzkou stönnu (pfe- hrädkou) ve dvö cästi rozdelena. z nich2 ka^dä cäst obsahuje jedno semeno.

Naleziäte: Pucirna u Karlov. Var.

C r n a c e a e.

Nyssa Vertnmni üng.

Obr. 195., fig. c.

Unger: „Sylloge" (I.), tab. VIII, fig. 19., 20.

Velenovsky: „Flora v. Vr§ovic b. Laun." pag. 37., tab. VI., fig. 20—24.

Plody jsou vejf'itö neb elliptiöiiä, na koncich tupö neb krätce pfispiCat6l6, byvajf pflC- na povrchu sv6m se 6 neb i vice pruhy vyvySenymi, podöinymi, kteröä; nymi, malymi jizvaini opatreny. Naleziätö: Vrsovice u Loun, vypäienö jily, velice hojnö; Zelenky. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 328

Nyssa ornithobroma Ung.

Unger: „Sylloge plant, foss." I., pag. 16., tab. VIII., fig. 15—18; III., pag.

73., tab. XXIII., fig. 12.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von SuUoditz." pag. 40., tab.

IL, fig. 6.

Peckovice tvaru bobulovitelio, jejfi duinaty obal byvcä vrstvou uhelnou vy- znacen; pecka ponökud kosfovitä, vejcitä, 10 — 15 mm dlouhä, 7 — 10 mm äirokä, ponökud smacklä, podölnynii ryhaini opatfenä,.

Menzel porovndval druh tento s Nyssidium australe Heer, jemuz se tvarem

ponökud podobä, aväak poctem ryli a vyniklostf jich souhlasi vice s Nyssa orni- thobroma Ung

Nalezi§tö : Suleiice, le§tivy lupek, zHdka.

Obr. 195. — a, b. Cornus Buehii Heer. Kryci supina a list. — c Nyssa Vertumni Ung. l)va

ploily. — d. Azalea protoyaea Ung. List. — c, f. Anävomeda Acheronlis Ett. Zlomek plo-

list. — Arbulites Euri Ett. List. — h, i. Vaccinium acheronlicum Ung. Dva üsty. denst»! a .y. Skiitec. vel. (o, h, d—i. die Ettingsh., c die Velen.)

Cornus Bncliii Heer.

Obr. 195., fig. a, b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. ßilin." III., pag. 4., tab. XL., fig 32. Kryci §upiny jsou vejcitö, na dolejäku pfiffznute, podölnymi, tu a tarn roz- vötvenymi nervy opatrenö. Listy jsou fapikatö, vejcitö-ellipticne.

Hlavni nerv vynikly, ku äpici znatelnö ziizeny ; druhofadö nervy v ostrych ühlech vybihajicf, dosti cetne; tfetifad^ nervy nidlo znatelne. NaleziStö: Zabrusany, vypälene lupky.

Cornus rhaniuifolia Web.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkolilen befindl. Tertiärschichten von Dax." pag. 49. (177.), tab. 10. (XIII.), fig. 5—7. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz", pag. 39. (58.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

S29

Listy jsou vejcitö-ellipticne, vejöite neb elliptiSne, na obvodu svem celokrajn6, faplkatö. Hlavni nerv jest rovny; druhofadö nervy, v poctu 8 — 11 po kazdö sträng, jsou obloukovitä; tfetifadö nervy jsou kolmö neb skoro kolmö na nervech druhofa- dych. Sitivo tvofl vfcebokä poli'Cka.

Naleziste: Ledvice, lupky, hojne; Grasset, sladkovodnf piskovec; Suletice dosti bojne.

Corims orbifera Heer.

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkoblen befindl. Tertiärschichten von Dax." pag. 50. (178.), tab. 9. (XII.), fig. 19. Listy jsou ovälnö, vejcitö neb opak vej6it^, na obou koneich zaokroublenö, celokrajne. Hlavni nerv silny; druhofadö nervy jsou spolu soubeznö, hodne zakfi- veuö. Sitivo sestävä ze ctyrbokych polfcek. Nalezi§t6: Ledvice, lupky; Holy KluJc; Grasset, sladkovodni piskovec.

Cornus Stiideri Heer.

Obr. 196., fig. a.

Heer: , Flora tert. Helv." III., pag. 27., tab. CV., fig. 18—21.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens. " pag. 46. (342.), tab. 10.

(XVII.), fig. 13.

Mensel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz", pag. 39. (58.)

Synon. : Cornus grandifolia. Gaudin et De la Harpe, „Flore fossile de Lau- sanne", pag. 24. Listy jsou ellipticnö neb ellipticne kopinatö, u pfedu zaspicatölö, na obvodu sväm celokrajnö. Druhorad6 nervy, v pofitu 8 — 9 po kazdö strane nervu hlavniho, vybihaji ve velice ostrych ühlech, jsou obloukovitö a daleko do predu se tähnouci.

Naleziätö: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek; Stare Sedlo; Grasset ; Sule- tice, cetne.

Coruus paucüiervis Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 47.

(343.), tab. 10. (XVIL), fig. 30. List jest elliptifeny, celokrajny; druhofadö nervy vybihaji ve velice ostrych ühlech a jsou oddälenö. Tfetifade nervy jemnö, hustö a vodorovnö se tähuoucl. Naleziätö; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Pirolaceae.

Monotropa microcarpa Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 9., tab. CI., fig. 28. Engelhardt: „Die Tertiäi-flora von Berand." Abh. „Lotos". 1898, pag. 100., tab. X., fig. 5. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 330

Plody bezpochyby do hroznü sestaveii^ jsou kulovite. krätce stopkatö, se zobanein velice krätkym, silnym, na konci v plochou päsku rozäifenyin; plody se, zobanem 5 5—6 mm dlouhö.

Naleziäte : Berand, hlinite lupky, vzdcnö.

E r i c a c e a e.

Lcdum limnophiliim Ung.

Engelhardt : „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz. " pag. 45

(341.), tab. 10. (XVII.), fig. 17.

Obr. 196. — ". Comus Sluderi Heer. List. — i. AndromeAa proloqaea CJng. List. — c. Rho-

dodendron Saveri Ett. List. —

l>. die Kiigelhardta, c. die Velen , d. die Ettingsh.)

Listy jsou krätce faplkate, kozovit^, cärkovitö-kopinatö neb kh'novitö-Cärko- vitä, tupe zakonCenö, s okrajem pfehrnutym, celokrajnym. Hiavnl nerv jest znatelny; diuhofadö nervy nezfetelnö. NaleziSte: Kundratec u Litomöfic, ssavy iupek.

Rhododendron Haneri Ettingsh.

Obr. 196., fig. c.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" II., pag. 50., tab. XXXIX., fig. 19.

tab. fig. 9. Velenovsky : „Flora v. Vrsovic b. Laun", pag. 36., IX., 8, Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

331

Listy jsou rapikate, s f apikem krätkym, silnyni, zakfivenym, pevne, kozovite, podlouble-kopinat^, celokrajoö, na dolejäku pozvolna züzenö. Hlavnl nerv jest velice silny, rovny; druhofadö nervy jsou cetnö, jemnö, v ostrych ühlech vybfha- jlci, zprohybanö, rozvötvene, dale od okraje cepele nepravidelnymi oblouky mezi sebou spojeuö; tfetifade nervy vybihajf na vnitfni stranu v ostrycb, na vnejSf straau V tupych üblech, jsou vyniklö, zprohybanö, mezi sebou spojenö, sitivo velike a volne uzavirajld.

Naleziste: Kuclin, lestivy lupek; Vrsovice u Loun, vypäleny jil.

Azalea deleta Ettingsb.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 50. Listy jsou stfidavö, pfisedle, trocbu kozovite, podlouhle-kopiuate, na obvodu svem ceiokrajne, u pfedu spiöate, na dolejäku ziizenö.

HIavni nerv jest zfetelny, do spicky listu vybfhajici ; druhoradö nervy vy- chäzeji v ostrych ühlech, jsou obloukovitä, velice jemne, mälo znateluö.

Nalezi§t§ : Biezno, Bilina, plasticky jil.

Azalea protogaea Uug.

Obr. 195., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin", IL, pag. 49., tab. XKXIX., fig. 10.

Engelhardt : „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux." pag. 47. (175.), tab. 9. (XII.), fig. 15. Kopiaatä listy jsou na obou koncich züieaö, skoro pfisedlö, blanite, na ob- vodu svöm celokrajnö. Pouze hlavni nerv je znatelny.

Naleziätö: Bilina, plasticky jil; Ledvice, lupky; Zdleshj ; tufy.

Andromeda basaltiia Ettingsh.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin". IL, pag. 49. Listy jsou krätce rapikate, kozovite, kopiuate, ku ob6ma koncüm züzen^, celokrajnö.

Hlavni nerv jest silnj', vyiiikly, rovny; druhoradö nervy jsou velice jenin6 sblizend, obloukovitö, skoro v pravöm ühlu vyblhajici, jednoduch6 neb irozvötvenö; tfetifadö nervy tvofi mälo znatelnö sitivo.

Naleziste; Za.brusany, vypäleny lupek.

Andromeda Acheroutis Ettingsh.

Obr. 195., fig. e, /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL pag. 49., tab. XXXIX., fig. 6, 7, zpet ohrnu- Listy jsou fapikatö, tuh6, kozovitö, siroce kopinatö, s okrajem

t:^m, celokrajnö, na dolejsku znatelne v fapik zü2enö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

332

Hlavnf nerv je silny, vynikly, rovny ; druhofadö nervy jsou velice jemnö, V ostrych ühlech vybfhajfcl, zprohybanö, rozvötvenö; tretifadö nervy tvoff velice jemiiö sltivo. Kvety jsou pfevislö, hroznovitö sestavenö; tobolky jsou okrouhle-elliptiCnö, na povrchu sv6m ryhovanö. Nalezistö: Kuclin, lestivy lupek; Zichov.

Andromeda (Leiicothoe) protogaea Ung.

Obr. 196., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Fiora v. Bilin." II., pag. 48., tab. XXXIX., fig. 8,

9, U. Menzel: Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 40. (59.) Menzel: „Beitrag zur Kenntnis der Tertiiütlora des Jesuitengrabeus bei

Kundratitz." Isis in Dresden 1S97, pag. 8. Menzel: „Über die Flora der plastischen Tone von Preschen und Langaujezd bei Bilin." Isis in Dresden 1903, pag. 18.

Listy jsou koiovite, kopinate, k basi i ku spici zü^enö, celokrajnö, dlouze Hlavni nerv byvajf nejcastöji stopkatö. je velice silny ; postrannf nervy (druhofadö) nezretelne, kde väak jsou znateluö byvaji obluukovite a jemne. Kroni6 neziidka se vyskytujfclch listü u Kundratce nalezl Menzel maly plüdek, kteryz die jeho udani üpla6 souhlasi s druhera Heerem popsanym a vy- obrazenyni Andromeda protogaea: „Miociine baltische Flora", pag. 82., tab. XXV., fig. 4. NaleziSte: Kundmtec u Litomeric, listy a plüdek, cetne; KroUensee. Skalice u Litomeric, piskovec; u Libverdy, Lovcl ciiyäe, tufy Galgenberg u Valce; Ledvice, ; lupky, zfidka: Grasset, sladkovodni piskovec; Kuclin, leätivy lupek; Cyprisovö lupky V sev. Öechäch; Maly Ohost' u Cernovic, nedaleko Chomutova; Holy Kluk, Zitenice, sladkovod. piskovec, hojnö. Bilina; Suletice, lestivy lupek, dosti hojnö.

Andromeda revoluta Ä. Br.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 7., tab. GL, fig. 24 a—c. Enyelhardt: „Tertiärpflanzen aus dem Leituieritzer Mittelgebirge." pag. 66.

(406.), tab. 12. (XXVII.). fig. 2. Listy jsou pfisedlö, kozovitö, üzce kopinatö, na dolejsku pozvolna züzenö, s okrajem zpet ohrnutyin.

Hlavnf nerv jest znatelny, az do spicky listu se tähnouci; druhofade nervy jednotlivö, velice ku pfedu namirenö. Naieziste: Zitenice, sladkovodni piskovec.

Andromeda vacciniifolia üng.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 7., tab. GL, fig. 25. Engelhardt: „Die Tertiäi-flora des Jesuitengrabeus bei Kundratitz." pag. 44.

(340.), tab. 10. (XVII.), fig. 11. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

333

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 40. (59.) Listy jsou kozovitö, celokrajnö, u pfedu tupe zakonöene, na dolejäku vice nebo inenö zaokrouhlen^, fapikate.

Hlavni nerv jest dosti silny; druhofadt§ nervy v ostrych ühlech vybfhajlcf. obloukovite; sitivo jest jemne, mnohobokö.

Nalezistö: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; Suletice, leätivy lupek, list.

Gaultheria Sesostris Ung.

Engelhardt : „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 47. (175.), tab. 4. (VII.), fig. 35. Listy jsou mal6, na dolejsku srdcite, u pfedu za§picatel6, celokrajne, fapi- katö; fapik jest silny a zakriveny. Jen hlavni nerv byvä znateiny. Naleziste. Ledvice, lupky, vzäcnö.

Arbutites Eiiri Ettingsh.

Obr, 195., fig. g.

Ettingshamen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 48., tab. XXXIX., fig. 14. Listy jsou kopinatö, na obou koncfch züzenö, na okraji cepele vroubkovane- zubatö. Hlavni nerv jest vynikly, rovny; druhoradö nervy jsou jemne, skoro v pra- v6m ühlu vybihajici; tretifade nervy jsou zkräcenö.

Naleziäte: Biezno, plasticky jll.

Vacciniura acheronticiim Ung.

Obr. 195., fig. Ä, i.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 48., tab. XXXIX., fig. 15., 16. Menzel: „Beitrag zur Kenntnis der Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 15. Listy jsou polokozovitö, fapikate, ponökud äiroce ellipticne nebo vejöite ko- pinate, na basi zaokrouhlenö, celokrajiiö. Hlavni nerv zfetelny, z nehoz vybfhaji jemnö, obloukovite, rozvötvene nervy druhoi"ad6. Sitivo nervove jest velice jemnö, z mnohobokych policek sestävajfci. Podobnym nyni Äijfcim druhem jest Vaccinium stamineum Ait. ze sev. Ameriky. Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, leätivy lupek; Zabrusany, vypälenö lupky; Natternstein u SouteSek, leätivy lupek; Cyprisove lupky v sever- nich Cechäch.

Vaccmiiim Vitis Jai)eti Ung.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 11., tab. CL, fig. 34. Engdhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." tab. 9.

(XVI.), fig. 31, 32. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

334

Menzel: „Die Flora des tert. Polierscb. von Sulloditz", pag. 41. (60.) Listy jsou mal6, pfisedle (die Engelhardta krätce fapfkatö), opak vejßite, ku spodu klinovitö zii^eni?, u predu zaokroulileiiö neb ponekud vykrojene, na obvodu

svem celokrajuö, kozovite. Hlavui nerv znatelny ; druhofadö nervy cetaö, rozvötvenö mezi sebou spojenö.

Naleziätö: Kundratec u Litoinefic, ssavy lupek, zfidka; Zedu/ce, lupky zfidka. Suletice, iestivy lupek, vzäcne.

Erica schoeneggensis Ettingsb.

Ettingshausen: „Flora von Scbönegg." IL, pag. 298., tab. VI., fig. 14.

Enyelhardt : „Die Tertiärflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 100., tab. X., fig. -5. Listy jsou lual^, ku oberaa koncüm zaspiöatelö, nejöastöji byvd jen hlavnl nerv zfetelny.

Naleziäte; Berand, hlinitä lupky.

Myrsinaceae.

Ai'disia Harpyariini Ettingsb.

Obr. 196., fig. d.

EUingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 40., tab. XXXVIIL, fig. 1, 2. Listy jsou faplkatö, blanitö, podloubie-klinovite, celokrajnö. Hlavnl nerv jest na basi Siroky, ne pHliä vynikly, rovny, ku ^pici se züzujici; druhorade nervy jsou jemne, skoro rovne, v ostryeb ühlecb vybliiajici, pfed okra- jem cepele vidlicnatö a luezi sebou ponioci klicek spojeuö; tfetiradö nervy jsou velice jeinue, vybfbajf v pravycb üblecb a rozvötvujl se v sitivo, sestävajicf z vej- Citych policek.

Podobnym nyni zijicim drubem jest Ardisia Perrottetiana DC. z Filipln.

NaleziSte: Kuclin, Iestivy lupek.

Ardisia inyricoides Ettingsb.

Obr. 197.

EUingshausen: „Flora v. Bilia'' IL, pag. 40., tab. XXXVIL, fig. 23.

EngelhanU: „Leitni. Mittelgeb." pag. 385., tab. VI., fig. 17.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 42. (338.), tab. 9. (XVL)

fig. 14, 15, 23. Listy jsou trochu blanitö, krätce fapikate, kopinate, ku obema koncüm zü- 2ene, se §pici protazenou, na okraji cepele nestejnö zubat6-pilovite, se zuby ostrymi. Hlavni nerv jest vynikly, rovny, ku spici pozvolna se züiujfci; druhofadö, nervy badovitö zprobybane, v üblecb 60 — 70° vybfbajici, pH okraji cepele vidlicnate se döUci a raezi sebou se spojajicf; tretifadö nervy jsou tenke, na vnejäi stranu Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

335 nejcasteji v ostrych ühlech vyblhajici; sitivo jest jemne z nepravidelnycli, branatych polI6ek, slozeaö, Die Ettingshausena dluzuo porovnävati tento druh s nynl zijtcim druhem Ardisia angustifolia D. C. na Filipliulch.

NaleziSte : Brezno, plasticky jil ; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; Holy Kltik, ve Velkobfe- zenskem üdoli; Seifhennersdorf.

Myrsiue antiqua Ung.

Engelhardt: ^Die Tertiärfloia des Jesuiteu- grabens bei Kundratitz." pag 41. (337.), tab. 15.

(XXII.), fig. 25. Listy jsou skoro kruhovitö, fapfkatö, na ob- vodu sv6m celokrajnö, ponekud blanitö. Hlavnl nerv jest rovny; druhofade nervy vstflcne, obloukovite, v mälo ostrych, skoro pravych ühlech vyblhajici, zvläste pfi basi listovö.

Naleziste : Kundratec u Litoinöfic, ssavy lupek.

Myrsine Engelhardtii m.

Synon.: Jfymwe üeem Engelhardt : „Die Ter- tiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag.

41. (337.), tab. 8. (XV.), fig. 27. Listy jsou ellipticnö, pilovitö na okraji, trochu kozovite. Hlavni nerv zfetelny, ku §pici listovö znacnö se züzujici; druhofadö nervy velice jemne, ponekud hadovite zprohyban6 a bllzko pri okraji listu se roz- vetvujicl. Obr. 197. — Ardisia myricoides Tento druh podobä se üplnö druhu na Azor- Ett. List. Skutecnä velik. (Die skych ostrovech zijfcimu Myrsine retusa Ait. Ettingsh.)

Jeliko^ Ettingshauseu popsal jiz dfive pode jmönem M. Heerii zcela odlisny druh, aby se piedeslo moznyru omylüm, nazval jsem tento novy druh popsany Engelhardtem pod timze jmönem (ale odliäuy) jm^nem M. Engelhardtii. Naleziste: Kundratec u Litomöric, ssavy lupek.

Myrsine radobojana Ung.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 41.

(337.J, tab. 8. (XV.), fig. 25, 26. Listy jsou velice mal6, vejcite, na dolejäku k fapiku ziizenö, ostre pilovitö, trochu kozovitö.

Pli. Cand. B. Brabenec: Souborna kvetena. 22 : ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

336

Hlavni nerv jest rovuy ; druhofadiS nervy velice öetne,

jednoduche, zakrivene, v ostrycli ülilecli vychäzejlcl.

Naleziste : Kundratec u Litoiiieric, ssavy lupek.

Myrsine parvifolia Engelhardt.

y Engelhardt: „Die Tertiäiflora des Jesuitengrabens bei Kiindratitz." pag. 41. (337.), tab. 8. (XV.), % 28, 29. Lisfy jsou male, krätce rapikate, zaokrouhlen6, ua spici niälo vyki'ojeu^, jemne-vroubkovaue-zubate. Hlavni uerv jest jemny a ku äpici stäle se züzujlci; druhofadö nervy, v poctu

5, jsou velice jemnö a vybihaji v ostrych i'ililecli. Nalezistö: Kundratec u Litomeric, ssavy lupek.

Myrsine dorjphora Ung.

Obr. 198.

Unger: „Sylloge. plant, foss." III., pag. 19., tab. VI.,

fiK. 1—10.

Ettingshausen: „Flora v. Bilin" IL, pag. 35., tab.

XXXVII., fig. 5, 6, 13.

Velenovsky: „Flora v. Vrsovic b. Laun." pag. 34., tab.

VI., fig. 10, 11., tab. IX fig. 23, 24.

Menzel : „Beitrag zur Kenntnis der Tertiäilioi-a deS

Jesuitengrabens bei Kuudratitz." Isis in Dresden 1 897, pag. 14.

Mensel ,Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz",

pag. 41. ((31.)

Syiion. : Apocynophyllumlaticeolatum Ung. Gen. et spec. plant, fossil, pag. 434.

Listy jsou dlouhe, kopinatö, neb vejCito-podlouhlö k ob^ma koncüni ziizenö; nejcast§ji k basi pozvolna ziizenö, ku pfedu bud' knltce zaspicatöle neb dosti tupe zakoncenö, krätce rapikate, celokrajnä, kozovite. Hiavnf nerv jest rovny,

silny, zvläSte na basi hodue stlustly a v fapik pfechäzejicf drubofade nervy tenk^, cetne, dosti sblizene, jednak oblou- kovitt^ jednak hadovitö se tähnouci, rozvetvene, v ostrych Obr. 198. — Myrsine do- ryphora Uüg. List die üblech vybfhajfci, nökdy nezfeteln^. Nervy tfetifadö vyuikajf Ungera a Ettingshaus. nepravidelne po obou stranach nervo druhofadych v ostrych Skutec. vel. i tupych ühlecb, jsou knitkö a tvori sltivo.

Naleziät^ : Vrsovice u Loun, vypäleny jll; Kuclin; Kundratec u Litomeric, legtivy lupek; Zelenhy; u Libverdy: Jordänöv Jez, tufy; Suletice, leätivy lupek, vzäcn6. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

337

Myrsine Plejadum Ettingsh.

Obr. 199., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 36., tab XXXVII, fio-. 24. Engelhardt: „Die Tertiätflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz" pag. 40. (336.), tab. 9. (XVI.), fig. 12. Listy jsou fapikatö, trodiu kozovitö, podlouhle - opak vejöite, nepravidelue — oddälene — zubatö, na dolejsku züzene, u predu tupe.

Hlavnl nerv jest na basi vynikly, ku spici listu se zu^ujfci, rovny ; druhofadö nervy jsou jemnö, v ostrych ühlech vybfhajfci; tfetifadö nervy nezfetelnö.

Obr. 199. — a. Myrsine clethrifolia Sap. List. — b. M. Plejadum Ett. List bez base. — c. M. pedunculata Vel. Cely list. — d, e. M. celastvoides Ett. Dva listy. — /. M. microphylla Heer

Ostfe pilovitT^ list. — y. M. europaea Ett. Klinovity list. — h. M. Heerii Ett. List. — i. M. Phi- lyrae Ett. Zaokroublony list. — Ic. Pleiomeriles reticulatus Ett. List. Pfiroz. vel. (o, h- d, e, g — k

die Ettingsh., c. die Velen., /. die Heera.)

Myrsine variahilis E. Brown, z Nev6iio Zelandu jest podobnym druhein dosud 2ijicim. Naleziäte: KucUn, leätivy lupek; Kundratec u Litomönc, ssavy lupek.

Myrsine clethi'ifolia Sap.

Obr. 199., fig. a.

Saporta: „Etüde sur la vegöt. du Sud-Est de la France. Ann. des Scienc. nat. 4. s6r. Bot. Tome 19, pag. 72., tab. VIIL, fig. 8. Ettingshausen: „Flora v. Bilin" IL pag. 36., tab. XXXVIIL, fig. 3—5.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuitengrabens" pag. 40. (336.), tab. 9. (XVI.), fig. 9—11. Listy jsou kozovitö, fapfkate, podIoulile-elliptiCn(5, na pfedu za§piöat6I6, slabö pilovitö. 22* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

338

Hlavni uerv jest zretelny; druhorade nervy äikmo vyblhajici, zprohybane rozvetven^, v slfovitou nervaturu pfechäzejlci.

Nalezi§tö : Kuclin, leätivy lupek ; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek, cetoß, Ledvice, lupky nezfidka.

Myrsine peduiiciilata Velen.

Obr. 199., fig. c.

Velenovsky: „Flora v. Vrsovic b. Lauii." pag. 34., tab. VI., fig. 12, 13. Listy jsou pevnö, kozovitö, üzce kopinatö, u pfedu krätce zaSpiCatele, ku spodu pozvolna züzenö a po dlouhem fapiku sblhavö, na okraji s neCetnymi a ma- lymi zuby. Hlavni nerv jest silay, rovny, ku Spici züzeny; druhorade nervy jsou jemne, obloukovitö.

Naleziätö : Vrsovice u Loun, dva listy.

Myrsiiie Heerii Ettingsh.

Obr. 199., fig. h.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 36., tab. XXXVIII. fig. 11. Listy jsou blanitö, opak vejCitö-kopinatö, na okraji sv6ui pilovitö, na dolejäku züzene. Hlavni nerv tenky, na basi vynikly, ku spici mälo zfetelny; druhoradö nervy velice jemnö, v ostrych ühiech vybiliajicl, velice cetnö, sblizenö; tretifadö nervy nezretelnö. NaleziStö: Kuclin, leätivy lupek.

Myi'siue coriaoea Eugelliardt.

Engelhardt: „Pflanzenreste von Liebotitz." Isis. 1880 pag. 82. tab. I. fig. 15. List jest ko2ovity, vejüity, za§pi6ately, na dolejsku züzeny a celokrajny, na okraji zoubkovany.

Hlavni nerv je znatelny, ku Spici pozvolna se ziizujici ; druhorade nervy V ostrych ühiech vyblhajfcl, velice jemnö.

Pfibuznym nyni iijicfni diuhem jest Myrsine africana L. Nalezistö: Libedice u Zatce.

Myrsine europaea Ettingsh.

Obr. 199., fig. y.

EUingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 37., tab. XXXVIL, fig. 22. Listy jsou opak vejCitö-klinovitä, krätce tapfkat^, kozovitö, u pfedu zubate, aa dolejäku celokrajnö.

Hlavni nerv jest znatelny, rovny, vynikly; druhofadö nervy jsou niäio znatelnö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

3 39

Jakozto blizko pfibuzne druhy nyni zijlci oznaöuje Ettingshausen Myrsine africana L. z Mysu Dobre Nadeje a 31. retusa Ait z Azorskych ostrov«.

Naleziäte : Zahrusany, vypälenö liipky.

Myrsine celastroides Ettingsh.

Obr. 199., fig. ri, e.

Ettingsliausen: „Tert. Flora v. Bilin." II., pag. 37., tab. XXXVIL, fig. 14, 17.

Engelhardt : „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotos in Prag. 1896, pag. 39.

Listy jsou krätce fapikate, kozovite, podlouhiö, ku spodu zi'izenö, drobnö zoubkovane.

Hlavni nerv jest znateluy, rovny ; druhofade nervy jsou velice jemne, V ostrych ühlech vybihajfci.

Naleziäte : Kundratec u Litomöric, ssavy lupek; Bremo, plasticky jll ; Nattern- stein u Soutösek, lestivy lupek.

Myrsine Philyrae Ettingsh.

Obr. 199., fig. i.

Ettingshausen: „Tert Flora v. Bilin." II. pag. 37., tab. XXXVIL, fig. 27. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten

von Dux." pag. 44. (172.), tab. 7. (X.), fig. H, 12. Listy jsou velice malinkö, kozovitö, velice krätce fapikatö, zaokrouhlenö, oddälene zoubkate. Hlavni nerv jest jemny, rovny, nökdy nezfetelny; druhofadö nervy velice jemn6, v ostrych ühlech vyblhajici, mälo ztetelnö.

Naleziätö: Brezno, plasticky jll; Ledvice, lupky.

Myrsine micropliylla Heer.

Obr. 199., fig. /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." II. pag, 38. Listy jsou blanitö, krätce opak vejöite, na dolejäku klinovite zü2en6, u pfedu zaokrouhlenö, na okraji ostfe pilovite. Druhofade nervy vybihaji z hlavnlho nervu v ostrych ühlech, jsou rozvöt- vene a pomocl kliöek pospolu spojene. Naleziste: Zabrusany, vypälene lupky.

Pleiomerites reticulatus Ettingsh.

Obr. 199., fig. k.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 38., tab. XXXVIII. fig. 6. Listy jsou fapikatö, kozovite, opak vejcite-kopinatö, u pfedu trochu zü2en6, pHtupe, na doiejsku v fapik züzen^, s okrajem jemnö pilovityui, na basi celokrajnym. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 340

Hlavni nerv je.st rovny, na basi silny, vynikly, ku §pici pozvolua züzeny; druhofadö nervy jsou velice jeinne, mälo zuatelne; sitivo jest bust6, smaCkle, zaokrouhlenö. Nalezistö: Kuclin, leätivy lupek.

Myrsinites salicoides A. Braun sp.

Obr. 200., fig. a.

Ettingshaustn : „Tert. Flora v. Bilin." II. pag. 38. Synon: Myrsine salicoides A. Er.; Salix myricoides A. Br. Listy jsou kopinatö, hluboce pilovit^.

Obr. 200. — o. Mirsinües -lalicoides A. Br. List. — 6. M. antiguus Ett. List. — c. M. Braunii

Ett. Piloyil^ list. — d. Icacoiea jjrimaeva Ett. List bez base. — e. Icacorea lanceolala. Ett. Ko- pinaty list — f.Sapotacites Daphnes Ung. List. — g. Sapotacites augustifolius Ett. Uzky list. Pfiroz.

vel. (a. die Heera, b—g. die Ettingsh.)

Hlavni nerv jest znatelny; druhofade nervy jsou cetn6, jednoduchö, hustö sestavenö. Naleziste: Kuclin, leStivy lupek.

MjTsinites Braunii Ettingsh.

Obr. 200., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 39., tab. XXXVII., fig. 25. Listy jsou ko^ovite, kopinat^, ku obema koncüm züzene, na kraji cepele pilovitö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

341

Hlaviii nerv jest rovny, slaby; drubofadö nervy jsou öetnö, rozvetvene, hustö, V ostrych ühlech vybihajlcl.

Naleziätö: Bfesno. plasticky jll.

Slyrsinites autiquus Ettingsh.

Obr. 200., fig. h.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliii." IL pag. 39., tab. XXX VII., fig. 26.

Listy jsou blanitö, vejcite-kopinate, s okrajem vroubkovanym.

Hlavni nerv zfetelny; druhofade nervy jsou rozvetveaö, necetne, obloucky a v6t6vkami niezi sebou spojenö.

Nälezistö: Kuclin, leätivy lupek.

Icacorea priinaeva Ettingsh.

Obr. 200., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." II. pag. 39., tab. XXXVII., fig. 15.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kuudratitz." pag. 42.

(338)., tab. 9. (XVI.), fig. 19.

Listy jsou trocbu kozovite, ellipticnö, na dolejäku gpicate, u pfedu züzenö. ponekud zaäpicatölö, na okraji Cepele vlnitö-vroubkovan^.

Hlavni nerv jest silny, na basi vynikly; druhofadö nervy jemnö, v ostrych ühlech vybihajlcl, zprohybane, spojujict se se stfidavymi skräceuymi nervy druho- fadymi; tfetifadö nervy velice jemnsS vybihaji v ostrych ühlech.

Blizko pribuznym nynl zijicim druhem v Brasilii jest Icacorea semicrenata D C.

Naleziäte: Kuclin, leätivy lupek; Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Icacorea lanceolata Ettingsh.O'^

Obr. 200., fig.o- e

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL pag. 40., tab. XXXVII. , fig. 28.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 42.

(338.), tab. 9. (XVI.), fig. 20. Listy jsou trochu kozovite, kopinate, ku obenia koncüm züzenö, se äpici protazenou. s okrajem nestejne zubatyin, se zaby ostrymi.

Hlavni nerv jest vynikly, na basi silny, rovny; druhofade nervy jemn^, zprohvban6 v mälo ostrych ühlech (70—85°) vybihajici, nestejnö a mezi sebou spojeue, pi-i basi listu zvläste zkriiceue; tretifade nervy v ostrych ühlech vybiha- jici, velmi jemnö, sotva znatelnö. Ettingshausen porovnävä tento druh s iiynf zi- jicim druhem Icacorea dentata D C na Kube.

Naleziste: Brezno, plasticky jll; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 342

Sapotaceae.

Sapotacites sideroxyloides Ettingsh.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 41.

Listy jsou kozovitö, podlouhle opak vejöitö, na obvodu svöm celokrajnö, u pfedu zaokrouhlene, ua dolejäku ziizenö. Pouze hlavai nerv jest znatelny.

Nalezi§te: Bfemo, plasticky jil.

Sapotacites Daplines Ung. sp

Obr. 200., fig. /.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." II., pag. 41.,tab. XXXVIII., fig. 8, 23.

Engelhardt: „Die fosilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth".

pag. 34. (306.), tab. 6. (XV.), fig. 12. Syuon: Quercus Daphnes Ung.

Listy jsou krätce faplkatö, pevn6, kozovitö, podlouhlö neb opak vejCite-

podlouhle, u pfedu zaokrouhlenö, tup6, na obvodu svem celokrajnö, s okrajem zpöt ptehnutym.

Hlavnl nerv jest silny ; drubofadö nervy jsou velice jemnö, rovn^, spolu

soubeiSnö, velice sblizene, v i'ihlech G5— 80° vybihajici, pri okraji cepele obloukovite spojenö.

Naleziste: Kuclin, leätivy lupek; Dlouhy Üjezd, sferosiderit ; Grasse^, sladko- vodnf pfskovec; Maly C'ho'sf u Öernovic nedaleko Chomutova.

Sapotacites lingiia Rossm.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth."

pag. 35. (307.), tab. 9. (XVIII), fig. 11., 12.

Listy jsou kozovite, jazykovitäho tvaru, u pfedu tupe zaokrouhlen^, na obvodu svem celokrajnö, nahofe §ir§{ ne2 dole. Hlavnf nerv jest rovny, dosti tlusty, ku spici

rychle se zü^ujicl ; drubofadö nervy nezfetelnö.

Naleziätö: Grasset, sladkovodnf piskovec.

Sapotacites angiistifolius Ettingsh.

Obr. 200., fig. g.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL pag. 42., tab. XXXVIIL, fig. 9., 10. Listy jsou pevnö, ko^ovitö, öärkovitö podlouhle, na dolejsku züzeue, u pfedu

vykrojen*^, celokrajne, s okrajem zpet ohrnutyui.

Pouze blavnl nerv jest znatelny.

NaleziSte: Lusice, menilitovy opäl; Zichov, piskovec. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

343

Sapotacites bilinicus Ettingsli.

Obr. 201., fig. d.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliir'. IL, pag. 42., tab. XXXVIII., lig. 21, 22. Engelhardt: „Die Flora der über deu Braunkoblen hefindl. Tertiilrscb lebten

von Dax." pag. 45. (173.), tab. 9. (XII.), fig. 24. Listy jsou trochu blanitö, faplkate, podlouhle-opak-vejcit6, v fapik züzene, celokrajnö, u pfedu dosti §picat6.

Hlavni nerv silny, az do spi5ky listu se tähnouci, rovny ; druhofade nervy jsou velice jemnö, öetne, spolu soub^^nö, sbllzenö, v ostrycb ühlech vyblhajkf^ jednoducbe neb vidliCnatö. NaleziStö: Kuclin, le§tivy lupek; Ledvice, lupky, zi-idka.

Saiiotaeites minor Ettiugsb.

Obr. 201., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 42. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kuadratitz." pag. 42.

(338.^ tab. 8. (XV.), fig. 83., 34., tab. 9. (XVL), fig. 21. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von SuUoditz," pag. 41. (60.) Listy jsou krätce faplkatö, kozovite, opak vejcit6, celokrajnö, na spici vy- krojene, na dolejäku klinovitö — zuzenö. Hlavni nerv jest silny; druhofade nervy v ostrycb ühlech vyblhajid jsou velice jemnö, obloukovite a niezi sebou spojene.

Naleziäte: Bi'ezno, plasticky jfl; Kundratec u Litomeric, ssavy lupek, ne-

zfldka; Grasset; Suletice, le§tivy lupek, list.

Sapotacites teuuiuervis Heer.

Engelhardt: „Über die Cyprisschiefer Nordböhmens." Isis 1879, pag. 142.,

tab. VIII., fig. 4.

Listy jsou ko2ovite, vejöito ellipticnö, celokrajnö, raplkatö. Necetn^ druho- fade nervy jsou velice jeinn4, hodne obloukovitä a pomocl obloukü spojenö; sftivo jest pravideln6 a velice jemne. Naleziste: Cyprisove lupky v sev. Öechäch. (Cheb-Falknov.)

Sapotacites emargiuatiis Heer.

Sieber: „Zur Kenntniss der nordböhmischen Braunkohlenflora." Sitzuagsber.

Wien. LXXXIL, pag. 82., tab. IV, fig. 35. Listy jsou mal6, kozovite, fapikate, podlouhle opak vejcite-elliptiCnö, u pfedu liluboce vykrojene neb srdcite, na obvodu sv6m celokrajnö. Hlavni nerv jest silny, rovny, az do äpicky listu se tähnouci; dniiiofad6 nervy jsou velice jemne, huste, spolu soubezn6, pri ukraji 5epele pomocl kliCek spolu spojen^. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at 344

Od druliu Sap truncatus Ettiugsh. li§( se tim, i.e neni na dolejäku kliuovite züzeny a ze jest u predu vice vykrojeny. Naleziäte: Kuclin, le§tivy lupek.

Sapotacites Towusbeudi Gaud.

(i. Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 15., tab. CHI , fig. Emjelhardt: ..Die Tertiaerflora voa Beraud." Abb. „Lotos". 1898, pag. 99., tab. X., tig. 4. Listy jsou kozovitö, siroce vejcit4, na obvodu sv6m celokrajue. Hlavnl nerv jest zretelny; druhofade nervy jsou cetnt§, obloukovite; sitivo jest jeninö, huste spolu soubeznö. Naleziätö: Berand, hlinite lupky, vzäcne.

/

Obr. 201. — a. Bnmelia ambigua Ett. List. — h. Chrysophyllum Stur! Ett. — c. Chr. Palaeo-

Cainito Ett. List '/„ pfiroz. vel. — d. Sapotacites hilinicus Ett. List. — e. Sup. minor Ett.

Vykrojeny list- — ,/'. Bumdia Oreadum Ung. Tri listy. — g. Bttmelia bohemica Ett. List bez

liofejsi polov. {a — d, f, g. die Ettiugsh. e. die Heera.)

Sideroxylou liepios Ung.

Engelhardt : „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens." Isis in Dresden 1891., pag. 38. Plod jest suchä, okrouhl.^ bobule, uvnitf ve dv6 Cästi rozdelend.

Naleziste : Holy Kluk, jeden plod. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

345

t^hrysophylliim Pal.aeo-Cainito Ettingsli

Obr. 201., tig. o.

Etimgshausen : „Tert. Flora v. Biliu." IL, pag. 43., tab. XXXVIII., fig. 27. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 45. (173.), tab. 9. (XII.), fig. 16. Listy jsou faplkate, ko^ovitö, vejcite, celokrajne, na dolejäku äpicate, u pfedu dlouze zaspicatele. Hlavai nerv jest silny, vynikly, kn äpici znacne se züzujlci, rovny; druhofade nervy vybihaji skoro v praveni ühlu, jsou jeume, sbKzenö, spolu soubözne; tfetiradö nervy jsou nezfetelaö.

Naleziste: Brezno, plasticky jil; Ledvice, lupky.

Chrysophyllxmi Sturi Ettingsh.

Obr. 201., fig. h.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 43,, tab. XXXVIII., fig. 19.

Kapikatö listy jsou kozovite, vejcitö, celokrajne, na dolejsku zaokrouhlenö, u pfedu trochu züzene, tupö neb vykrojene. Hlavnl nerv jest vynikly, rovny; druhofadtj nervy jsou velice jemue, v mälo ostrych ühleeh vychäzejici, huste, spolu soubezne. Chrysophyllum sericeum ÜC. a Ch. microphyllum DC. jsou podobnymi druhy nyui zijlcimi.

Naieziäte: Dlouhij Üjezd, plasticky jil; Bilina, plasticky jll.

Chrysoi)]iyllum retieulosum Rossm. sp.

Eugelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth." pag. 35. (307.), tab. 9. (XVIII.), fig. 13.-17., tab. 10. (XIX.), fig. 6., tab. 11.

(XX.), fig. 1. Listy jsou kozovite, podlouhle-ovälne, u pfedu vykrojene, celokrajuö. Hlavni nerv jest rovny silny jemn6 druhofade nervy jsou odstäli§ a tvofi bllzko okraje a ; listov6ho ploche oblouky; v hlavnlch polfch tähnou se eetnejsl skräcene nervy, kterez se zträceji v niuohobokem sltivu. Naleziste: Grasset, sladkovodni piskovec, velice hojne; Stare Sedlo.

Bumelia Oreaduin Ung.

Obr. 201., fig./: (1.-3.)

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 43., tab. XXXVIII., fig. 12. az 18. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 43.

(3.39), tab. 9. (XVL), fig. 17., 24., 25.

Listy jsou kozovite, opak vejcite, dolu v fapik züzene, u pfedu zaokrou- lilene neb vykrojeiiö, na obvodn sv6m celokrajnö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

346

Hlavui nerv jest jeuiuy, pfed äpici listu öasto mizici; druhofade nervy velice jemnö, casto skoro jednoduchö. Bobule jest kozovitä, vejcitä, zobaiütä, jedaopouzdrä, jednosemennä asi l'itö mm dlouhil, 0'65 mm Sirokä.

Naleziäte : Kuclin, leätivy liipek; Brezno, plasticky ji'l ; Zahrusany, vypdlenö lupky; Kundratec n Litomöric, ssavy lupek, cetn6; doly Petra Pavel u Duchcova, sferosiderit ; Ledvice, lupky; Grasset.

Biimelia amhigua Ettingsh.

Obr. 201., fig. a.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 44., tab. XXXVIII., fig. 20. Dlouze fapikate listy jsou opak vejöitö, na dolejäku spiCatö, na obvodu sv6ni celokrajnö. Hlavni nerv jest tenky; druhofadö nervy jsou jemnö, v ostrych ühlech vy- bihajici.

Naleziäte: Brezno, plasticky jil ; Büina.

Bumelia bohemica Ettingsh.

Obr. 201., fig. (j.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 44., tab. XXXVIII., fig. 7. Listy jsou ponekud blanit#, dlouze fapikate, podlouhle-opak vejcitö, na spodu spicatö, celokrajntJ. Hlavni nerv jest tenky, rovuy; druhofadö nervy jsou velice jemnö, v ostrych ühlech vybihajici, zkräcenö, pfechäzeji ve velice jemnö sitivo, sestävajfcl z po- licek elliptiönych. Z nyni ^ijicich druhü nejblfze pfibuznyui jest druh Bumelia salicifolia.

Naleziste : Kuclin, lestivy lupek.

Ebenaceae.

Dio8i)yro9 brachysepala A. Brauu.

Obr. 203., fig. a, b.

Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges" Lotos 1896, pag. 163. Heer: „Flora tert. Helv.« III., pag. 11., tab. CIL, fig. 1-14.; pag. 191., tab. CLIII., fig. 39. Isis Menzel : „Die Flora des tertiären Polierschiefers von Sulloditz." zu Bautzen 1896/97, pag. 41. (60.)

Listy jsou fapikate, tvaru eliiptiöiiöho, ku spodu i spici zii^ene, blanitö neb pnlokozovite, celokrajnä; hlavni nerv ponökud siluejäi a ku §pici pozvolna se zü2ujicf; druhofadö nervy stfidavö, oddälenö, v ostrem lihlu vybihajtcf, rozvötvenö, obloukovitö; nervy tretifadö uavzäjem spojenö. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

347

Bobule jest liulovitä, uesfavnatd, o rozmerech Vocm; kalicli jest ctyflalocny, s laloky krätkymi, siroce vejcitymi, u pfedu v krätky, zaspiöatöny lalücek züze- nymi. (Kde tento maly lalücek zdä se na otisku chybeti, jest bezpochyby jen pouze ohuuty a ndsledkem toho nezfetelny.) Casto prichäzejl otisky kalichü bez bobuli a tu Ize pozorovati dülek, kde plod sedöl a kolem dulku vyvyieny okraj. Kaiich jest kozovity bez znateluö ner- vatury. Podobä se kalich druhu tohoto nynl Jijicimu Diosinjros Lotus L. ze se- vertii Ameriky.

Naleziäte: Zichov, ; menilitovy opäl Kuclin, leätivy lupek ; Kundratec u Li- tomei-ic, listy liojne i kalich; Bfeziny, Suldice, leStivy lupek, cetne listy ; Ledvice, lupky; Zelenky, sferosidevit ; Zdlezly, tufy; Holy Kluk, Frmdenheimerüv dül, Imede

uhli ; Bilina.

Diospyros anceps Heer.

Heer: „Flora tert. Heiv." III., pag. 12., tab. XII., fig. 15—18.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abh. „Lotos" 1898, pag. 99., tab. X., fig. 6. Listy jsou fapikate, vejcite-ellipticue, na dolejäku tupe zaokiouhlene, blanitö, na obvodu sv6m celokrajn^, ku pfedu pozvolua ziizenö, zaäpicatele.

Hlavni nerv jest zfetelny; druhofade nervy jsou dosti oddälene, v ostrem lihlu vyblhajlcf, zakfivenö a hodne rozvetvene; sitivo slozeno jest z mnohobokych poliCek.

Nyni 2ijlclm podobnym druhem jest Diospyros virginiana L. ze sev. Ameriky

Naleziäte : Berand, iilinite lupky, vzäcne.

Diospyros pannoiiica Ettingsh.

Engelhardt: „Die Tertiärpflauzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge". Nova

Acta 1876, pag. 23. (363.), tab. 3. (XVIIL), fig. 3.

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 42. (61.)

Listy jsou dosti kozovitö, ellipticne, ku spodu züzene, na obvodu svöm celo- krajn^, fapikatö.

Hlavui nerv jest znatelny, z nehoz vyblhaji jemu6 nervy druhofadö v ostrych ühlech, vice m(?ne vlnovitö se tähnouci, v dosti plochych obloucfch däle od okraje spolu spojene, na konclch rozv6tven6; sitivo jest jemnö.

Nalezistö: Zdlezly, tufy: Suletice, lestivy lupek, vzäcne.

Diospyros Myosotis Ung.

EUingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 45.

Kalich jest petidilny, opadavy, niälo rozevfeiiy, s plätky ua konci zaokrou- hlenymi.

Naleziste: Bilina, plasticky jil- Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

348

I>io8i)jros si).

Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkolilen betindl. Tertiärschichteu von Dux" pag. 46. (174.), tab. 6. (IX.), fig. 29.

Kaiich neüplne zachovauy s 5 plätky, jez se zdaji byti oestejnö dloubymi, zaokroulilenymi na konci neb §picatymi. Nalezistö: Ledvice, lupky.

Diospyros bilinica Ettingsb.

Obr. 202., tig. (/.

Ettingskauseu : „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 45., tab. XXXIX., fig. 17., 18. Listy jsou fapikat^, ko^ovit^, podlouhle-ellipticue neb kopinatö, celokrajne, na dolejäku zaokrouhleuö, na pfedu trochu pritup^.

HIavnl nerv jest na basi silny, ku äpici ziizeny; druhofadö nervy vybi'hajl

V ostrych ülilecb, jsou velice jemn6, ponökud oddäleue, obloukovitö ; tfetifade nervy nezfetelne.

Kalicb jest ctyfclpy, opadavy, maly, odstäly, s cipy vejcitymi, podelne zil- kovane-rybovanymi, u pfedu pfispicatelymi, ua dolejSku smacklymi.

Diopytos mclanoxylon Roxb. jest podobuyiu uyni zijicim druheui.

Naleziäte : Zichov, menilitovy opäl.

Diospyros palaeogaea Ettingsb.

Obr. 202., fig. a-c.

Ettinyshausen : „Tert. Flora v. Bilin" II., pag. 45., tab. XXX.VIII., fig. 24 az 2ü, 32.

Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiiirfiora des Jesuitengrabens bei

Kundratitz." Isis in Dresden 1897., pag. 8.

Listy jsou kozovite, fapikatö, siroce ellipticnö, celokrajnö, 10-4— 13 cuj. dloubö. HIavnl nerv vynikly; druhofadö nervy öetue, jemne, zprobybane, rozvetvenö.

Kalicb jest pevny, peticii)y, odstdly, opadavy; clpy vejcito-kopinate, zaspiöa- tele. Bobule jest kulovitä, sucbä, skoro 26 cm. v prumeru maji'ci.

Naleziäte: Kutidratec u Litomeric, boflavy lupek, kalicb; ssavy lupek, kalicb; Kuäin, leätivy lupek, listy, kvety a bobule.

Diospyros macrocarpos Eugclb.

Engelhardt: ,,TertiHrpttauzen aus dem Leitmeiitzer Mittelgebirge", pag. 67.

(.407.), tab. 12. (XXVII.), fig. 10.

Plod dosti veliky, sestävajicf ze §esti neb sedmi seinen do kruhu sestavenych a ve smöru osy plodnl dobromady smacklycb.

Naieziätö: Zitenice, sladkovodnf piskovec. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

349

Diospyros baeriugiana Ettingsh.

Engelhardf : „Tertiär pflanzen aus dem Leitmeritzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876, pag. 46. (386.), tab. VI, fig. 19.

Listy jsou kopinate neb prodlouzenö-kopinate, faplkate, celokrajn^, spise blanite nez kozovite, kii obema koncüm ziizeiiö.

jyaindhiaca Obr. 20-J. — a - c. DlosiJT/ros palaeoyaea Ett. List, kalich, bobule. — d—f. Diosp. kalicliu. Ktt. List, kalich, podloiihlä bobule. — y. Diosp. hilinka Ett. List a na nem otisk — Skutec. yel. — (Die Ettinssh.).

Hlavni nerv jest dosti silny; dniliofade nervy jsou jemnö, v ruzne ostrych ühlech vyblhajicf, obloukovitö n rozvetvene; sitivo jest jemne.

Naleziätö : Holy Kluk, tufy. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

350

I)i(»spyros paradisiaca P^ttingsli.

Obr. 202., fig. d—f.

EUingshmsm: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 46., tab. XXXVIII., fig. 29

-M i51, 34.

Engelhuidt : „Beiträge zur Paläontologie des böhmischen Mittelgebirges." Lotes in Prag 1896, pag. 39. Listy jsou iapikatö, blanitö, kopinatö, ku obema koncum züzeue, celokrajnö. Hlavni nerv znatelny, rovuy; nervy dtuhorade jeiuuö, oddälenö, dolejsl v ühlu 45" vybihajfci, prostfedni a hofejSI nervy v tupejäich ühlech vybihajlcf, pfi okraji cepele listovö vzhüni se tähnoucf, rozvetvenö, navzäjeui mezi sebou spojenö; hadovite se tähnoucf oblouöky od okraje oddälenö a na vnej§i straue klitkami nervovymi opa- tren6; nervy tfetifadö velice tenkö a v sitivo se rozbihajicl. Bobule podlouhle kulovitä, ueätavnatä; kalich pötidüuy, odstäly, opadavy, s cipy kalisnimi öärkovitymi, tupymi, s 5ärkovite se tähnouci nervaturou, skoro l'3cm. dlouhymi. Podobn6 svymi listy nyni zijicl druhy jsou Diospyros membranacea DC, D. anonaefolia DC a D. chartacea Wall.

Naleziäte : Kundratec u Litomeiic, ssavy lupek; Natternstein u Soutöäek, lestivy lupek; Kuclin, lestivy lupek; Bieziny.

Macreigbtia germanica Heer.

Obr. 203., fig. ^r.

Ettimjsliausm: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 46.

Krejci: „Übersiebt der Tertia er-Flora." Sitzb. d. k. b. Gesellschaft d. Wissensch. 1878, pag. 199.

Kalich jest tfi'dJlny, stopkaty, s laloky vejeitymi neb vejcite-kopinatymi; stfednl nerv jest vehce rozvetveay a jeuinynii zilkaini spojeny. Bobule jest za- okrouhlenä, basi kalichu obdanä.

Nalezistö : Kuclin, leätivy lupek.

Macreightia Mierocalyx Ettingsh.

Obr. 203., fig. c.

Ettingshuusen: „Tert. Flora v. Bilin" IL, pag. 46., tab. XXXIX., fig. 2— 5. Krejci: „Übersicht der Tertiaer-Flora." Sitzb. d. k. b. Gesellschaft d. Wissensch. 1878, pag. 199.

Kalich jest ponökud blanity, stopkaty, trldllny, na zevnej§ku srstnaty, s laloky vejCitymi-zaspiCatelymi, na basi sirokymi, u pfedu krätce zaspicatölymi, zilkovane- ryhovanymi. Bobule jest zaokrouhlenä, basi kalichu obdanä. Listy jsou kopinate-podlouhlö, na spodu ziizenö, tup^, ku pfedu züzenä, celokrajn^. Hlavni nerv jest na basi silny, vyuikly; druhofadö nervy jsou jemne. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

351

dolej§i vyblhajf v ostrych, stfedni a horejsl v tupejsich ühlech; tretirade nervy nezfetelnö.

Podobuym nyni zijfcim driihem jest Macreightia alhens DG. z Mexika. Naleziste: Kuclin, lestivy lupek, öetne.

Macreightia longipes Ett.

Ettingshausen: „Flora von Steiermark", pag. 58., tab. IV., fig. 10, 11.

Ettingshausen: „Flora von Leobeo", pag. .330., tab. VI., fig. 12—14. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 99. tab. IX., fig. 68, 69.

Oljr. 203. — a, h. Diospyros hrachysepala A. Br. List a kalich. — c. Macrfightia Microcalyx

Ett. Dva kalichy. — d. Sti/rax stylosa Heer. List. — e. St. vuJcanici Ett. List vpjfiite elliptic.

— f. Symplocos detrita Velen. List. — g. MacrtiglUia yermanica Heer. Tri kalichy. - Skutec.

vel. — (a, h. g. die Heera; c— e. die Ettingsh.; /. die Velen.i

Kalicb dosti veliky, trubkovite dolü zuieny. Kii druhu tomuto pfif-azuje Engelhardt t6z kulovitou bobuii. Naleziäte: Berand, hlinite lupky, vzäcnö.

Symplocaceae.

Symplocos detrita Velen.

Obr. 20.3., flu. /.

Velenovsky : „Flora v. Vräovic b. Laun", pag. 35., tab. VIII., fig. 21. List jest elliptiCnö-kopinaty, u pfedu zaäpiCatÖly, na dolejäku vejcitö-za-

Ph. Cand. B. Brubenec: Soubtirnä kvetena. -3 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

352

ükrouhleny, s fapfkem asi 1 cm. dlouhyni, na okraji pilovite zubaty. Hlavni nerv jest rovny, n6 pfiliä silny, ku §pici se ziiziijlc( ; druhofade uervy skoro v pravöiii

ülilu vybihajicf, obloukovitö a mnolidy vstflcne. Sltivo nezfetelne.

Naleziste: Vrsovice u Loun, vypäleny jll.

Symploeos radobojaua Ung.

Enyelhardt : „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 44

(340.), tab. 10. (XVII.), fig. 5. Listy jsou ovälnö, zaäpicatelö, faplkatö, na okraji cepele vroubkovanö-pilovitö, s nervaturou spefenou; druhoradö nervy jsou jednoduchö. Naleziste: Kundratec u LitomöHc, ssavy lupek.

Symploeos gregaria AI. Braun.

Unger: „Sylioge plant, foss." III., pag. 31., tab. XL, fig. 1 —4. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz", pag. 42. (61.) Listy jsou vejCitö, zaspicateie, fapikate, na okraji svöm pilovitö, 4 —9 cm. 1-5—4 s dlouli^, cm. äirokö, pörovitö rozvetvenou nervaturou ; druhofadö nervy skoro jednoduch6.

Pecka s jednou az tfemi pfehrädkumi, ruzuöho tvaru i velikosti, 5 — 10 mm. dlouhä, 3-5 uim äirokd, vejCitä, smacklä, baöatii, rovnä a t6z zakfivenä, na dolejäku zaokrouhleuä, na äpici pfifiznutä, po obou stranäch dosti liluboce ryhovanä, podölne ryhy jsou nezfeteln6. Naleziät6: Suletice, iestivy lupek, pecka a zlomky listov6.

Symploeos putseliirueusis Engelhardt.

Engelhardt : „Pflanzeureste von l'utscliirn." Isis 1880., pag. 85 Peckovice jest podlouhlä, ku oböma koncüm ziizenä, uprostfed podölnou, mölkou ryhou opatfeuä. Naleziätö: Pucinui u Karlovych Varü.

Styraceae.

Styrax slylosa Heer.

Obr. 203., fig. d.

Heer: „Flora tert. Helv." IIL, pag. 13., tab. CHI., fig. 11.

Ettingshuuscn: „Flora v. Bilin." IL, pag. 47., tab. XXXVIIL, fig. 33.,

tab. XXXIX., fig. 11., 12.

Engelhardt: „Tert. Flora d. Jesuiteugrabens", pag. 43. (339.), tab. 10.

(XVIL), fig. 4. Menzel: „Beitrag zur Kenntniss der Tertiäflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." Isis in Dresden 1897, pag. 15. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

353

Mensel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 4'-'. (61). Listy jsou blanite, kopinato-ellipticnö, rapfkate, celokrajne; nervatura jste obloukovitä.

Plody jsou siroce elliptiCne, jediiosemenne, s dosti dlouhou stopkou, , ua iiiz jest znatelne kolfnko, kdez asi pravdöpodobnö prisedala mala supina obalnä.

Na basi semeniku mozno pozorovati pffcn^ prohlubiuky, mfsta to, kde asi pfisedal kalicli.

Naleziäte : Kundratec u Litomefic. ssavy lupek, leätivy lupek ; Kuclin, lestivy lupek ; Zichov, meuilitovy opäl ; u Libverdy: Lovcf chyse, tufy; Cyprisove lupky

V sev. öechäch; Suitice., lestivy lupek, pökuy list.

Styrax vulcaiiica Ettingsh.

Obr. 203 , fig. e.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 47., tab. XXXIX., fig. 13. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 42. (61). Listy trochu kozovit^, vejcitö-ellipticiK^, ku oböma koucüm züzenä, celokrajnö. Hlavnf nerv jest rovny, vynikly; druhoiade nervy jsou vyniklö, oddälene, na vnejsi strane vetevnatt?, dolejäi nervy druhofadö vynikaji v mnohem ostfejsfch

ühlech nezli nervy hofej§i'. Tfetifade nervy vybihajl skoro v pravöm ühlu, spojuji se uiezi sebou a rozvetvuji se v sitivo nepravidelnö, volne.

Naleziste : Zichov, menilitovy opäl; Bresfany; Suletice, leätivy lupek, list.

Styrax Ambra Ung.

Unger: „Sylloge plaut. foss.' III., pag. 34., tab. XXIV., fig. 19, 20. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Beraml." Abb. „Lotos" I.S98, pag 99.,

tab. X., fig. 16.

Listy jsou blanite, siroce-vej5it6, na dolejsku k fapiku zü^en6, na obvodu sv6m celokrajn6. iveue, konci sv6m roz- Hlavni nerv jest silny ; druhofade nervy jsou zakf na vetven^, pficnou zilnatinou mezi sebou spojenö. Zilnatina na kazde polovici cepele tähne se v jinem sklonu. Styrax Bensoin Dryand jest podobnym nyni zijfcfm druheui. Naleziäte: Berand, hlinite lupky.

Styi'dX acuuiiuatifolius Ettingsh.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898, pag. 99,

tab. X., fig. 8. List jest vejcity, dlouze zaäpicately, na basi niälo zaäpiöateiy, na obvodu svem celokrajny. jsou Hlavni nerv jest silny: druhofade nervy vybihajl v ostrych ühlecli, niälo obloukovite, mezi sebou klickami spojene; sttivo sklädä se z ninohobokych

[lolicek 23* Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

354

Styiax acuminatum Pohl z ßrasilie jest velice podobnyiii touiuto druhu fossiloiniu.

Nalezistö: Berand, hlinitö lupky, vzäcnö.

1 e a c e a e.

Fraxinus i>riiiii^enia Ung.

Ettinyshausen: „Flora v. Bilin." IL, pag. 24.

Listy jsou spefenö, s llstky vejcite-kopinatymi, zaspicatölyrai, celokrajnymi, na dolejäku nestejuostrannyuii, s druhofadymi nervy jeiniiymi.

Krfdlat^ plody podlouhl6, tupe, s kfidiem äilkovane ryhovanym, uprostred vykrojenym, stejnö veJkym neb n§co vetäfiu uezli podlouble-vejcitä, smaCklä tobolka.

Unger porovnäval plod s plody Äijiciho druhu Fraxinus viridis Michx. Ifstky s F. tomentosa Michx. ze sev. Ameriky.

Nalezi§t6: Bilina, plasticky jll.

Fraxinus niacroptera Ettiugsli.

Obr. 205., fig. a, b.

Ettinyshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 25., tab. XXXVL, fig. Ü., 10. Listy jsou spefenö, s listky prisedlyrai, vejCite-kopinatymi, zaäpicatelymi, na basi 8ikm6 rovn^z ])fi§piöatelynii, s okrajem pilovityni. Hlarnl nerv jest rovny; na dolejsku vynikly, ku äpici züzeny; druhofadö

nervy velice jemne, v ostrych ühlech vyblhajfci ; tfetifadö nervy jsou velice kriitkö, rozvötvenö a v nepravidelnö, viceboke sitivo se rozchäzejfci.

KHdlate plody jsou 6ärkovit6-podlouhl6, tup6, s ktidlem zikolvaue-ryhova-

nym, trikräte delsfm smaükle a kopinate tobolky ; ryhy vychäzejf ve velice ostrych ühlech.

Nalezi8t6: Biezno, plasticky jil.

Fraxinus «leleta Heer.

Ifeer: „Flora tert. Helv." III., pag. 23, tab. CIV. fig. 14, 15. Fngelliurdt: „Die Tertiärflora d. Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 37.

(333.), tai). 8. (XV.), fig. 23, 24. Llstky jsou slabe blanit^, ovälne, piisedlö, na okraji cepele dosti oddäle- nymi, velkynii, ostryuii zuby opatfeuö.

Listky diiiliu tohoto podobaji se ^ijicfmu druhu Fraxinus parvi/olia Lam.

Naleziste : Kundrafec u Litomefic, ssavy lupek ; Cyprisovö lupky v sever. Öechäch. Fraxinus lonchoptera Ettingsh.

Obr. 204., fig. a, h.

Ettingshauseu : „Flora v. Bilin." IL, pag. 25., tab. XXXVL, tig. IL, 12., 22. Engelhardt: „Die Tert. Flora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 37.

(338.), tab. 8. (XV.), fig. 37. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

355

Listy jsou spefenö, s Ifstky podlouhle-kopinatymi, na basi äikmymi, äpicatymi, u pfedu zaäpiöatölymi, na okraji sv6m pilovitymi.

Hlavnf nerv jest vynikly, rovny, az do spicky llstku se tähnoucl; druho- fade nervy jemnö, v ostrych ühlech, tfetifadä nervy v praveui ühlu vybihajici; velice jemne.

Kfidlatö plody jsou kopinat^, na obou koncich züzenö, u pfedu tup6, kfidlo jest pevnö, kozovit^, zilkovanö ryhovanö, s ryhaini ve velice ostrych ühlech vy- chäzejlcimi.

r. olympica Obr. 204. — a, h. Fi-axinua lonchoptera Ett. Joden listek a kh'dlo plodni. - OUa Ett. List rest. - d. Oka Dianae Ett. rest. (Die Ettingali.)

Mexiku zijlciniu Tvarem plodü i listü podobä se tento druh v Texasu a druhu Fraxinus ßerlanderiana DC.

Naleziäte: Bfemo, plastickyjll; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek; Libe- dice u Zatce. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

356

Fraxinus palaeo-excelsior Ett.

Ettinf/ahausen : „Flora v. Sagor." IL, pag. 6., tab. XL, fig. 11.

Menzel- „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz", pag. 43. (62.), tab. IL, fig. 7. Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand". Abb. „Lotos" 1898, pag. 97.,

tab. IX., fig. 59.

Jasan s Kstity skon» kozovitymi, kopinatyini, zaSpiCatölyini, drobnö pilovi- tymi, na dolejäku züzenymi, nestejnostranoymi, 6— 15 cm. dlouhyiui, 1-5 — 4 cm äirokymi. Druhüfadö nervy jsou velice jemnö, obloukovitö, 6asto zprohybanö, rozvetvene, do zoiibkü vnikajici, v ostrych libleeb (60 — 70") vybihajlcf; tfetiiad^ nervy vybi- hajl z nervo druhofadycb skoro v pravem ühlu.

Druh teato souhiasl s li'stky nynl zijfciho druhu Fraxinus excelsinr L. Naleziätö: Suletice, lestivy lupek, vzäcnö, Berand, hliuity lupek, zfidka.

Fraxinus Diosciirorum Ung.

Unger: „Sylloge plant, ioss " pag. 22., tab. VIIL, fig. 9.

Effingsliausen: „Flora v. Steiermark." pag. 52., tab. IV., fig. 2.

EngelhunU : „Tert. Flora des Jesuitengrabens." pag. 37. (333), tab. 21.

(XXVIIL), fig. 14, 15.

Klasovitö hrozny s ponökud ohnutyra vretenem ; stopky kvitkü jsou krdtkö,

kvitky suiafkle, neiiplne, i)raSuiky ve dva oddily rozd^lene, bfbetni stranou pfi- pevnene, po dälce se rozpukävajici. Naleziäte: Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek.

Fraxinus juglandina Sap

Saporta: „Sud-Est de la France" III., pag. 89., tab. VII., fig. 6., tab. IX.,

fig. 13—16.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. „Lotos" 1898, pag. 97.

tab. IX., fig. 58, 60. Z nynl zijlcicb druhu podobnymi jsou Fraxinus juglundifolia Lam. a Fr. caroliniana Desf. ze sev. Anieriky.

NaleziSte: Berand, hlinity lupek.

Olea Feroniae Ettingsh.

Obr. 205., fig. d.

Ettingsh ausrn : „Tert. Flora v. Biliu." IL, pag. 22., tab. XXXVL, fig. 15. Kozovite listy jsou podlouhlö, celokrajne, ku oböma koucüm züzene. Hlavnl nerv jest vynikly, rovny; druhohide nervy jsou velice jemne, dolejsi vybiliaji ve velice ostrych lihlech, ostatni v luöne ostrych lihlech, opodäl okraje se spolu spojuji, tfetifadö uervy jsou nezreteluö Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

357

Olea europaea L. jest podobnym nyui zijicim druhem. Naleziäte: KucUn, leStivy lupek.

Olea bohemica Ettingsh.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Süsswassersandsteins von Grasseth", pag. 33. (305.), tab. 2. (XI.). fig. 32. Listy jsou ko^ovitö, ellipticnö neb kopiuatä, lirätce fapli

Olea Dianae Ettingsh.

Obr. 204., fig. d.

Etfingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, png. 22., tab. XXXVI., fig. 7. Raplkate listy jsou ko2ovitö, opak vejßite neb ellipticne, ku oböma koncüra züienö, na okraji cepele pilovitö. Hlavni nerv jest silny, rovny, vynikly; druhofade nervy jsou vynikle, sblizenö, V mälo ostrych (60 — 70") ühlecli vybihajicf, tvofl pri okraji cepele cetnö, iiepravi- delnö kliöky druhotne; tfetiradö nervy vybihajl na vnöjäl stranö v ostrych ühlech, na vnitinl strane v röznych ühlech, spojuji se jednak pospolu, jednak se rozv6tvuj( a tvoi'f sitivo nepravidelne, vfcebokö. Druh tento podobä se druhu Olea fragrans Thunb. zijfclmu v Ci'nö a Japanu.

Naleziste: Bfezno, plasticky jil.

Olea olympica Ettingsli.

Obr. 204., fig. c.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." II., pag. 23., tab. XXXVI., fig. 13. Listy jsou i-apikat6, pevne, kozovite, opak vejcite-ellipticne, na dolejsku züzeue, s okrajem oddälene zubatym. Hlavni nerv jest silny, vynikly; druhofadö nervy jsou jemne, sbliieue, v ostrych ühlech vybihajicl, na vnöjsf stranö druhotnyuii kliökami nestejne velikynii opatfenö; tfetifadö nervy vynikaji na vnöjäi stranu v ostrych, na vnitfni stranu skoro V pravych ühlech; sitivo jest vynikle.

NaIeziStö: Kuclin, leätivy lupek.

Ligustrum priscum Ettingsh.

Obr. 205., fig. e.

fig. 8. EUingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 24., tab. XXXVL, Listy jsou fapikate, blanitö, kopiuatö, na obou koncich za§pi6atel6, celokrajnt^. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

358

Hlaviii nerv jest zfeteiny, tenky, ku spici velice teuky, trochu zprohybany; druhofadö uervy jsou velice jeniu6, obloukovitö, pod^l okraje vzhöru se tähnouci, spolu spojovaiK^, nejdolejäi v mnohem ostfejäicli ühleeli vybihajfci nezli ostatnJ

tfetifadö uervy tvofi velice jemn6, nepravidelne sitivo.

Podobuym nyni zijicfm druhem jest Ligustrum vulgare L. rostouci v Evropö a na Eavkazu. Naleziäte: Kuclin, iestivy lupek.

Noteiaea vetiista Ettingsh.

Obr. 206., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Biliu." IL, pag. 23., tab. XXXVI., fig. 3. Listy jsou kozovitö, kopinatö, celokrajne, ku oberaa koncflm zü^ene.

Ohr. 205. - n, b, Fraxinus macroptera Ett. Listek a plodn( kffdlo. — --. Noteiaea Philyvae

Ktt. List. — il. Olea Feroniae. Ett. List rest. — e. Liyustrum prisnim Ett. List — f. Rau- wolfia plumeHaefolia Ett. List rest. — Skuteö. vel. — (Die Ettingsh.)

HIavnl nerv jest ostfe vynikly, rovny; druhofad^ nervy jsou obloukovitö, V ostrych ühlech vybihajicl, podöl okraje vzhüru se tähnoucf, dosti sbllzenö; tretifadö nervy jsou velice jemne, skoro v pravem ühlu vybihajfci a mezi sitivem z maisch, okrouhlych pollcek sestävajiciho, se zträcejicf.

Naleziätö : Zabrusany, vypdieny lupek.

Noteiaea Philyrae Ettingsh.

Obr. 205., fig. c.

Ettingshausm: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 24., tab. XXXVI., fig. 14. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz", pag.

38. (334.), tab. 8. (XV.), fig. 36. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

359

Listy jsou kozovitö, kopinate, na obvodu sv6m celokrajne.

Hlavni nerv jest siluy, vynikly, rovny ; druhofade nervy obloukuvite, dolejäi V ostrejäich ühlech vybihajicl ne21i hofejsi, podel okraje vzhöru setähnoucl; tfeti- fad6 tez v ostrych ühlech vychrizejici, vynikl^, v sitivo sestävajici z vötäioh, innoho- bokych poUöek se rozblhajfci.

Nyni 2ijici pfibuzny druh jest Noteiaea longifolia R. Brown z Noveho Zelandu.

Naleziätö: Kiiclin, leätivy lupek ; Kundratec u Litomefic, ssavy liipek.

Loganiaceae.

Sti-ychnos etiropaea Ettingsh.

Obr. 206., fig. h.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin" II., pag. 26., tab. XXXVL, fig. 4.

Etigelhardt : „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz," pag. 38.

(334.), tab. 9. (XVI.), fig. 3.

Obr. i06. — a. TabemaemotUana Jjohemira Btt. List reat. — b. Strychnos europaea Ett.

Vejcitö ellipt. list. — c .Votelaen vetusla Ett List rest. (Die Ettingsh.)

Listy jsou rapikatö, ponekud ko2ovite, vejcite-ellipticnö, ceiokrajnä, na

ilolejsku zaokrouhlenö, pötinerv^. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

360

Hlavni nerv na basi vynikly, ku §pici pozvolua se züzujfci; druhofadö vnitfnf nervy uad basl vyblhajlci jsou obloukovitö, jeinnö, na vnöjgl stmne sbliÄenymi vötvemi opatfen6, vq6j§( basälni nervy druhofadö zkräcenö, velice jenin^, ostatnl druhoi-ade nervy neCetn^, velice jenin^, v oström ühlu vybihajicl; nervatura mdlo zfetelnä. Nalezistö: Zichov, menilitovy opäl; Kundratec u Litoraöfic, ssavy lupek.

Strychnos sramlifol'»' Engelhardt.

Enyelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befiiull. Tertiärschicliteii von Dux." pag. 42. (170), tab. 9 (XII.), fig. 21., 23. Listy jsou faplkate, ponökud ko^ovitö, vejcite-elliptiönö, celokrajne, petinerve. Prostfednf (hlavnO nerv jest "vynikly, sousedni dva nervy basälni jsou dole siln6, ku spici se ziizujlci, nejzevnejäi dva nervy jsou jemnö; postranni (druhofadö) nervy spojujfcl prostfednf iilavnl nervy tähnou se vodorovne, horejäf vynikaji v ostrych ühiech, nervy luezi stfednfnii a vnöjäimi vybihajf v pravycb liblech, nervy pfi okraji listü jsou obloukovitö; sitivo jest voinö, z rüznycb policek sestavenö. Naieziäte: Ledvice, lupky. dva zlomky.

Apocynaceae.

Tabcniaemoutaua hoheiuica Ettingsh.

Obr. 206, fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 27., tab. XXXVI., fig. 17.

Rapikat^^ listy jsou podlouhle-eliipticnö, celokrajne, iia dolejsku pfitup^.

Hlavni nerv jest silny, vynikly, rovny, ku §pici poii6kud züzeny ; druhofade nervy vyniklö, troclm obloukovite, v mälo ostrych (75—85") ühleeh vybihajicf, ku Spici Zilien^, raezi sebou ponioci kliCek spojeu^; tfetifadö nervy jsou jenin6,

V osträm ühlu vychazejlcl a tvofi volnö sitivo. Tahernaemontana lauri/olia L. jest die Ettingshausena podobnyni druhem nyni iijlcim na Jamajce.

Nalezist^ : liiezno, plasticky jll.

Bauwolfia pliiiueriaefolia Ettiugsh.

/. Obr. 205 , fig.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Biliu." IL, pag. 26., tab. XXXVI. , fig. 19.

Synon. : Apocytwphyllum plumeriaefolium Ettingsh. Listy jsou kr.ltce faplkate, ko^ovitö, poilloulile- opak vej5it6, na dolejäku züzenö, u pfedu zaokrouhlene, na obvodu sväm celokrajnö. Hlavni nerv jest rovny, vynikly; druhofadö nervy zfetelnö, zprohybane, sbli-

zenä, skoro v pravem ühlu vychäzejici a pfi okraji üepele se spojujici; tfetifade nervy jsou jemn6, skoro v pravöm ühlu vybihajfci. Podobnynii na Kube iijfcimi druhy jsou Eanwolfia nitida L., IL Cubana DC.

NaleziSte : Biemo, plasticky jll. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

361

Apocyuophyllum Renssii Ettingsh.

Obr. 207.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 28., tab. XXXVII., flg. 1. Engelhardt: „Tertiärpflanzen aus dem Leitmeritzer

Mittelgebirge." Nova Acta 1876., pag. 68. (408.), tab. 12.

(XXVII.), fig. 12.

Listy jsou fapfiiatö, kozovitö, öärkovitö-kopiaatö^ celokrajne, ku obema koncüm züzene. Hlavni uerv jest silny, vynikly; druhofadö iiervy )S0u vyuiklö, obloukovitö, dosti sblfzenö, v dolejSi öästi listu V pravt§m ühlu, v hofejsi öästi v ponökud ostrych ühlech vybi'haji'cl; tretifadö nervy vychäzeji na vnejäi strane v ostrych ühlech a spojujl se pospolu.

Nalezistä: Bfemo, plasticky jil ; Zitenice, sladko- vodni piskovec.

ApocjTiopliylliim Aiusoniana Uug.

Obr. 208., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 28., tab. XXXVII. fig. 3.

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulio- ditz." pag. 43. (62). Listy jsou vejcite-kopiuatö, zaäpiöatölö, dlouze fapl- kat6, polokozovitä, celokrajne, dosti dlouhö.

Hlavni nerv jest silny ; druhofadö nervy vice menö zfetelnö, jemn6, öetnö, nervy tfetifadymi malyini mezi se- bou spojenö. Nalezi§t§: Kuclin, leätivy lupek; Sidetice, lestivy lupek, Hat.

Apocyuophyllum pachyphyUum Ettingsh.

Obr. 208., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 29., tab. XX XVI., fig. 18. Engelhardt: „Die Flora der über den Braunkohlen befind). Tertiärschichten von Dux." pag. 43. (171.), tab. 8.

(XL), fig, 9. _ ^^^^ - Ä 0C1 Listy jsou fapikatö, pevnö, kozovitö, kllnovite- opak ^^^ «„m /feH»»i7 Ett^Ce- dolejSku tup6, celo- vejöitö. na äpici zaokrouhlene, na jy ^jt — pjiroz. vel. krajnö. — (Die Ettingsh.) Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

Hlavni nerv jest tlusty, ku Spici velice se züzujici; diuhofadö nervy jsou jemne, pfi okraji niezi sebou spojeue, v lihlech 70—85" vybi'hajici; ttetifadö nervy zfirtka zfetelnö. Nalezistß: Kostomlaty, sladkovodni väpenec; Ledvice, lupky; Zelenky, vy- pälen6 horniny; Bilina.

xVpocynophylliiin l'ynanchiiiu Ung.

Obr. 208., fig. a.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 29., tab. XXXVI., fif-. 16. Listy jsou na dolejäku äiroke, zaokrouhlenö, celokrajnö, dlouze iaptkatä. Hlavnf nerv jest silny, ku spici se züzujici; druhofade nervy na dolejäku V pravem, ostatui v ostr6m ühlu vybihajicl, jemne, vidlicnatt^, bojn6 kliCek tvoffci, mezi sebou spojenö; tfetifadö nervy vybihaji v luznych ühlech, rozv6tvuji se a vysllajf nervy ctvrt6ho fädu, jez tvori znatelne, trociiu okrouhlö sitivo.

Nalezistö: Biezno, plasticky jil-

Apocynophyllum sessile Ung.

Unyer: „Syll. plant, foss." III., pag. 16., tab. IV., fig. l^O.

Kngelhanit: ,Tert. Flora d. Jesuitengrabens", pag. 39. (335.), tab. 9.

(XVI.), fig. 5. Listy jsou pfisedle, kopinatä, pfiSpicatei^, na spodu zaokrouhlenö, na obvodu celokrajnö, ko4ovit6. Hlavni nerv jest silny; druhofade nervy speienö, skoro nezfeteln^.

Nalezistß : Kundratec u Litomöhc, ssavy iupek.

Apocynophylliuii helvetioiim Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 191., tab. CLIV., fig. 2., 3.

Knyelhardt : „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 38-

(334.), tab. 9. (XVI.J, fig. 1.

Listy jsou vstHcn^, faplkatö, s rapikem dosti silnym, krätkym, kopinatö,

na dolejäku ziizene, pozdöji s okraji skoro spolu soube^nyrai. Hlavni nerv silny;

druhoradö nervy velice fietne, jeiunö, spolu soube^uö, plochymi oblouky spolu spo- jenä. Mezi dvöma dlouhymi nervy druhofadymi tabue se jeden mnohem jemnejäf a zkräceny nerv druhofady. Naleziste: Kundratec u Litomefic, ssav^ Iupek.

Apocynophyllum augustiim Ettingsh.

Engelhardt: „Die fossilen Pflanzen des Siisswassersandsteins von Grasseth."

pag. 34. (306.), tab. 7. (XVI.), fig. 16. Listy jsou skoro pfisedl6, koiovitö, cärkovite, kopiuatä, na dolejäku äpiCate, u pfedu tupe, na obvodu sveiu celokrajnö. Hlavni nerv jest silny, rovny; druhofade Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

363 nervy jsou velice jemne. v lihleeli 70 — 80" vybihajici; mälo zretelne tfetifade uervy vyblhaji skoro v pravem ühlu. Nalezistö: Grasset, sladkovodnl piskovec.

Echitonium superstes Ung.

Obr. 208., fig. d.

Ettingshausen: „Terf. Flora v. Bilin." IL, pag. 30., tab. XXXVI., fig. 21. Mfchyfky jsou velke, 5-2 cm. dlouh6, 26 cm. sirok^, vejCite, tup6, nadmute podelne ryhovane, se semeny podlouhlj'mi^ smacklymi. ponekud ^ebernatymi, jemnym cliocholem, ctyfikräte delsim zakoncenymi.

Naleziäte ; Zichov, menilitovy opäl : Kuclin-

Obr. 208. - o. Aporynophyllvm Cynanchum Ung. Zuokr. list. — h. Ap. Amsotiiaua üug. Plod s chocholeni. List. — c. AjJ. pachyphylbim Ett. Liat. — d. Echllonium superstes Ung. ve!. (Die Ettingsb.) e. Cordia biliiiica Ett. liist s drobnymi hrbolky na povrchn. — Skuteü. -

Echitonium Sophiae Web.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. 22., tab. CIV., fi-. 10. Engelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhui. Mittelgebirges." Lotos, 1895, pag. 115. Menzel- J)ie Flora des tert. Poliersch. von Sulloditn.^' pag. 43. (62). Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

364

Listy jsou poloko^ovite, cärkovite neb öärkovite-kopinatö. HIavni nerv ilosti silny; druhofade nervy velice jemiiö, obloukovitö mezi sebou spojenö; sitivo nervovö velice jemne, ale zfldka znatelnö- Plod ku oböma koncüni ziizeny, opatfen Jest podöluou vräskou hlubokou, na dolejSku nejhlubäi.

Naieziäte :

Obr. 209. — «. Ki-hitotihim aispidatum Heer. L'st rest. — b. Nerium hilinicum

Ett. Cärkov. kopinaty list — c, d. fleliotropitea Reusaii Ett. Cäst listu a

semena. — e. Tecoma austriaca Ett. Lfstek. — f. Helioti-ointes ncuminatus

Ett. List Vz '61- (« die Heera, h—f. die Ettingsh.)

Echitoiiiiim cuspidatum Heer.

Obr. 209., fig. a.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." II., pag. 3U. Listy jsou blanitö, Cärkovite-kopinate, u predu dlouze zaäpicatele, na obvodu sv6m celokrajn6. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

365

Hlavni nerv ztetelny, z nehoi vybihajl v ostrych ühlech 6etn6 uervy druho- fade, obloukovite, podel okraje se tähnouci.

Naleziäte: Kuclin, leltivj' lupek.

Neriiun bilinicuui Ettingsh.

Obr. 209., fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. ßilin." IL, pag. 30., tab. XXXVI., fig. üC, tab. XXXVII., fig. 2. Kozovite listy jsou eärkovitö-kopinate, ku obema koncüm zü^enö, na obvodö celokrajne.

Hlavni nerv jest silny, rovny ; druhofadö nervy vyblhaji v ostrych ühlech, jsou velice cetne, jemnö, rovnö, velice sbllzene. Jakozto nejblize pribuzny druh oznacuje Ettingshausen Nerium odorum So- land. ze sev. vychodni Indie.

Naleziste : Kttclin, leätivy lupek.

Nt-ritiniiim üugeri Ettingsh.

Engelhardt: „Tertiärpflanzen aus dem Leitineritzer Mittelgebirge." Nova

Acta 1876. pag. 47. (387.), tab. 7. (XXII.), fig. 2—5. Listy jsou 5ärkovite-kopinatä aeb podlouhle-kopinate, zaäpicatelö, celokrajnä neb trochu zubat^.

Hlavni nerv jest silny, ve spißku vybihajicl ; druhofadö nervy jsou jedno- duchö, spolu soubeiue, velice öetnö skoro v pravych ühlech vybihajici.

Naleziste : Holy KluJc.

Neritiuiiim majns Unger.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratiz." pag. 39.

(335.), tab. 9 (XVI.), fig. 2. Listy jsou faplkate, ellipticnö neb podlouhle-ellipticnö, na obvodu svöin celo- krajn6, dosti blanite. Hlavni nerv silny; druhofadö uervy jednoduch6, Cetuö, rovn6, pfi okraji cepele pomocl oblouckü spolu spojenö.

Naleziäte : Kundratec u Litoinefic, ssavy lupek.

Convolvulaceae.

Porana Ungei'i Heer.

Heer: „Flora tert. Helv." III., pag. ly., tab. CIIL, fig. 29—31. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 40.

(.536.), tab. 9. (XVI. i, fig. 6, 8, 38.

Synon : Protamyris eocaenica Ung. ; Getonia grandis Ung. Listy jsou ponekud ko2ovitö, vejcit6-ellipti6n6, celokrajne, na dolejäku svöm : ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

366 zaokrouhlen(^, u pfedu zaSpicatflö, rapikatö. I)riihorad6 ueivy necetne, oddäleue. V mälo ostrych ühlech vybiliajlci, obloukovitö, dale od kraje listu mezi sebou se spojuj(c(.

Menzel v dlle sv6m „Die Flora des tert. Polieisch. von Sulloditz", pag. 44. v listecb (63 ), pravl, ze rozdily druhu tohoto a druhu Porana oeningensis Heer, jsou nepatrnö, a ze jest 16pe oba druby spolu spojiti. Dluzno vgak vyckati dalSicb nälezü.

Nalezistö : Kundratec u Lüomeric, ssavy lupek; Ledvice, lujjky.

Porana macrantha Heer. var. pimctata Brabenec.

Brabenec: „0 novöm naleziSti tfetihornich rostlin ve spodnfm päsuiu vrstev ialeckycb". Rozpravy ceskö akademie ; rocnik XIII. pag. 23.

Kaliäni Ifstky skoro stejne velikö, suche, blauitö, dlouze ovälnö, tupe za- koncenö; od base ka^deho listku kaliäoiho vybiliä 5-7 silnych nervo, jez se umohonäsobnö rozvötvuji. Jednotlivö nervy spojuji se navzäjem a tvoH policka ovälu:'i neb ninohobokä, ale skoro vzdy protählä. Zilnatina zasabuje na laloclch az k sauiömu okraji. Jednotliva policka jsou na vsech kalisnich Ustcich zcela zfetelne teckoväna. Nalezi§t6: Holedec u M6cholup.

Porana oeningensis Heer.

Obr. 210.

Hce>-: „Flora tert. Helvetiae." III., pag. 18., tab. CHI., fig. 21. 25-28. Menzel: „Die Flora des tert. Polierscb. von Sulloditz" pag. 43. (62). Listy jsou krätce faplkatö, vejcito-elliptiöne, za- äpidatelö, na obvodu svöm celokrajnö; hlavni nerv rovuy neb ponekud zahnuty, druhofadö nervy v ostrych

lihlecb vybihajicl, na konci obloukovite zahnutö, s ner- vaturou sitovitou.

Kvety jsou v latu slozenö, s latami rozvötvenymi,

hustynii ; kalisni Ifstky jsou such6, blanitö, väecky stejue velikö neb ponekud nestejne, giroce ellipticne, tup6, velice jemue a drobounce teckovane.

Heer poroviiavä tento druh s Porana volu- büis Burin. ^^»^"^ 10^0*.. zkauienelöho rozeznava Heer gensis Heer. Kaiich fityrla- " locny. Pfiroz. Tel. (Fotogr. tri variety

die otisku adj. J. Kafka.) 1 Kalich petilaloCny, s laloky stejne dioubymi

2. Kalich 6tyflalo5ny;

3. Kalich pötilaloöny, s jedulm lalokem delälm ostatnlcli.

Naleziätö: Suletice. lupky, cetnö. ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

367

Burraginaceae.

Cordia bilinica Ettingsh.

Obr. 208., fig. e.

Etfingshausen: „Tert. Flora v. ßilin," II. pag. 33., tab, XXXVII., fig. 21. Listy jsou faplkat^, pevne, kozovitö, podlouhle-elliptiCnö, na dolejsku po- neknd spicat6, u pfedu tup6, na obvodu sv6m celokrajne. Hlavni nerv jest silny, rovny, se faplkem na povrchu drsnö-hrboulkatym dnihoradö nervy vybihaji v ostrycli iihlech, jsou velice jemn6, sbllzenö. Svrcbni strana cepele listov^ jest posäzena velice jemnymi, huste sestave- nymi hrboulky.

Nalezistö : Zahrusatiy, vypäleae lupky.

Heliotropites Reussii Ettingsh.

Obr. 209., fig. c, d.

Ettingshausen : „Ter. Flora v. Bilin." IL pag. 33., tab. XXXVII., fig. 7— 12, 19

Engelhardt : „Die Flora der über den Braunkohlen befindl. Tertiärschichten von Dux," pag. 43. (171.), tab. 7. (X.), fig. 18. Listy jsou kozovitö, velice huste (zläzkate) bradavöitö, cärkovite, celokrajne.

Hlavnf nerv jest silny, vynikly, rovny ; druhofadö nervy jsou velice tenke,

V ühlech 70—80° vybihajici; zakfivene, podöl okraje vzhüru se tähnouci ; tfetifade nervy neöetnö, zkräcene neb sotva znatelnö, skoro v pravöm ühlu vybihajfd. Semena jsou nestejnä, vejöitä, smaöklä neb skoro kulovitä, lesklä.

Naleziäte: Menilitovy opäl u Zichova, hojne; Brezno, plasticky jil, velice

zf Idka ; Zelenhy, vypälenö horniny ; Kuclin.

Heliotropites acuminatus Ettingsh.

Obr. 209., fig. /.

fig. Eftingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." II., pag. 34, tab. XXXVII., 20. Listky jsou ponekud blanitö, na povrchu sv6m vyvstalymi a velice huste se- stavenymi zrnlcky (hrboulky) posäzene, cärkovitö-kopinatö, ua obou koncfch diouze zaspifiatßle, na obvodu sv6m celokrajnö. Hlavni nerv na basi dosti äiroky, ku spici znaönö züzeny, sotva znatelny. Naleziste: Kuclin, lestivy lupek; Zichov, menilitovy opäl; Bfezno, pla- sticky jil.

V e r b e n a c e a e. Petraea borealis Ettingsh.

Obr. 211., fig. «.

Etfingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." II., pag. 31., tab. XXXVII., fig. 18. Listy jsou ko2ovite, krätce fapikate, elliptiöne, na obou konclch tui)6 za- koncenö, celokrajnö.

Ph. Cand. B. Brabenec: Soubornä kvetena. 24 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

368

Hlavni nerv dosti siliiy, rovay ; drubofadö nervy jsou vyniklö, obloukovitö, V iDälo ostrych ühlech vybfhajicf, klickami spojene; tietifadö nervy zfetelne, na vuöjäi stranu v oström ühlu vybihajici a uiezi sebou spojenö.

Petraea voluhilis Jacq. nyni Äijfci v Brasilii a Zäpadnl lodii jest podobnym druhem.

Naieziätö : Kuclin, lestivy lupek.

Obr. 211. — o. Petraea horealis Ett. KUipticnJ list. — 6.Fi7ex Loifcoiujto"» Ett. Opak

vejcitj listek. — c. Cinchona sp. Necely list. — Skutec. vel. — (o, b. die Ettingsh.

c. die Velen.)

A'itex Lobkowitzii Ettingsb.

Obr. 211., fig. b.

EtUnffshausen: „Tert. Flora v. Bilin." II, pag. 31., tab. XXXVII., fig. 4. Emjelhardt: „Beiträge zur Paläontologie des böhra. Mittelgebirges." Lotos 1895, pag. 114. Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz," pag. 44. (63.) Listy slozen^, fapikatö, jeduolistkatö; listky kozovitö, opakvejcitö, na basi po- uekud nestejnostrann6, zaspicatel6, naokraji cepele celokrajnö neb oddälene zubat6.

Hlavni nerv jest vynikly, rovny; druhoradö nervy znatelnö, obloukovit6, ponökud zprobyban^, oddälenö, dolejsl v ostfejsich, prostfednl a hofejsi nervy V ühlech mono ostrych vybihajici. Hlavni nerv jest od faplku odclänkovän.

Pole druhofadymi nervy omezenä ziizujl se pozvolna ku okraji, vyniklö, zpro- hybanö oblouky obroubeny jsou na vnöjäi stranö kliökanii. Tfetiradö nervy zna- teln6, jednoduchö nebo vidliönatö dölene, na vnöjäl stranu v ostrych, na vnitfni stranu v tupych ühlech vybihajici, luezi sebou navzäjeui spojene, podlouhlä po- ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

369

liöka tvoflcl. Nervy ötvitöho Mdu öetnö v pi-av6m ühlu vyaikajici tvoff pöknö, z velice malych, zaola-ouhlenych policek slozenö pletivo. Naleziäte: Zichov, menilitovy opäl ; severne od Breziny; Zälezly, tufy; Suletice.

Bignoniaceae.

Tecoma austriaca Ettingsh.

Obr, 209, fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag, 34., tab. XXXVIL, fig. 16. Listy jsou spefenö, s li'stky pfisedlymi, vejcitö-elliptienymi, kozovitymi, na basi nestejnostrannymi, trochu staäenymi, u pfedu vykrojenymi, na okraji pilovityini. Hlavni nerv je tenky, rovny; druhofad(§ nervy jsou velice jemnö, obloukovite. V ostrych ühlech vybihajlci; tfetifadö nervy nezfetelnö. Naleziätö: Kuclin, leätivy lupek.

Tecoma Basellii Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kundratitz." pag. 40., (336), tab. 9. (XVI.), fig. 13.

Listy jsou kopinate, na dolejäku nestejuostraune, na okraji cepele pilovitö.

Hlavni nerv jest silny ; druhofade nervy jemnö, pfi okraji vidlicnatö dölene, v ostrych lihlecb vybihajlci.

Tecoma stans Juss. z Ameriky jest nejblfze pfibuzuym druhem nynl 2ijiclm.

Naleziätö : Kundratec u Litomefic, ssavy lupek.

Eubiaceae.

Cincbona sp.

Obr. 211, fig. c.

VelenovsJcy : „Flora v. Vräovic b. Laun." pag. 48., tab. VI., fig. 17—18. Listy jsou äiroce kopinate, ku obema koncüm krätce ziizene, na obvodu sv6m celokrajnö.

Hlavni nerv jest velice silny, nerovny, pouze na §pici ponökud ziizeny druhofadö nervy v ostrych ühlech vybihajicl, cetne, obyöejne zprohybanö, pH okraji

pomocl obloukü mezi sebou spojene ; tfetifade nervy vyblhaji v pravem ühlu.

Naleziätö: Vrsovice u Loun, vypäleny jil.

Ciuclioua i)anuouica Ung.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabeas bei Kundratitz." pag. 36.

(332), tab. 8. (XV.), fig. 31. Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von Sulloditz." pag. 44. (63). Listy jsou vejcitö, na obou koncich zuzend, za5piöatel(5, na obvodu svem celokrajnö. Hlavni nerv silny; druhofadö nervy jemnö, ponekud obloukovite, skoro jednoduch6; tfetifade nervy tvoff sftivo z velkych poU6ek sestävajici. ii* ;

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

370

Naieziätö: Kundiatec u Litouiefic, ssavy liipek, zffdka; Holy Kluk, casto

'Suletice, leStivy lupek, vzäcnö.

Cincliuiia Aesculayi Ung.

Engelhardt : „Die Tertiäitiora des Jesuitengiabens bei Kuiidratitz." pag. 37.

(333), tab. 8. (XV.), fig. 35. Listy jsou podlouhle-vejcitö, ku ob^ina koncum ziizenö, celokrajii6, blaiiiW, fapikate. Hiaviii nerv jest silny; druhofad6 nervy vybfbajl v ostrych üblecb, nej- castöji tähnou se rovnö ku okiaji a spojuji se dosti daleko od kraje mezi sebou

poniocf nekolika obloukü ; tfetifadö nervy tvoH mnohobokä pollika. Naleziste: Kuinhatec u Litomefic, ssavy lupek, vzacne; HoUj Kluk, tufy.

Pavetta horealis Ung.

Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrab. bei Kundratitz." pag. 37.

(333), tab. 8. (XV.), fig. 20-22.

Synon. : Pavetta dubia Ung. Listy jsou uial6, vejCito-eliipticnö, doiü v fapik zijzene, blanite. Necetne drubofadö nervy jsou jednoduchö a zprohybanö. Engelhardt nalezl t^z jedno vrcliolicuatö kvetenstvl. Naleziätö; Kundiatec u Litomöfic, ssavy lupek.

Morinda Proserpinae Ung.

Unger: „Iconogr. plant, fossil." tab. XLV.

Engelhardt : „Über fossile Pflanzen aus tertiären Tuffen Nordböhmens." Isis in Dresden I«91., pag. 42. Listy jsou velmi velike, ko^ovitö, podlouhle-elliptiCnö, na obvodu sväm celo- krajn^. Hlavnl nerv silny; druhofadö nervy oddälene, v ostrych ühlech vybihajfcl siln6, ponekud obloukovitö, na äpici tu a tarn mezi sebou spojenö.

NaIeziSte: Verneiice, tufy, cäst listu.

Cinchonidhim biliniciim Ettingsh.

Obr. 212, fig. a, c.

Kltingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." II.. pag. 19., tab- XXXV., fig. 28—31. Listy jsou fapikat(5, ponekud ko2ovit6, vejcito-kopinate neb kopinat^, ku obäma koncum züienö, ua obvodu celokrajnö.

Hlavnl nerv jest rovny, vynikly, ai do äpicky listu se tahnoucf; druhoradö nervy vyblhaji v ostrych ühlech, jsou na dolejSku Cepele zkräcene, v poctu 8—12 po kazdö Strang; tfetifadö nervy jsou jemnö, v prav^m ühlu vybihajlcf a volnö sftivo tvofici.

Naleziätö: Kuclin, le§tivy lupek; Brezno, plasticky jil, Cetne. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

Ciiichouidiuin bohemicnin Eugelhardt.

Engelhardt: „Über Pflanzenreste aus Tertiärablagerungen." Isis 1880., pag.

82., tab. L, fig. 5 b.

List jest fapikaty, kozovity, §iroce-kopinaty, ku obeuia koncüni zü2eny, na obvodu sv6m celokrajny. Hlavni nerv jest hodnß vyuikly, az do §piöky se tähnoucf; druhoif'ade nervy jsou blizko okraje cepele velice ohnutöj dolej§i jsou jemne, hofejäi silnejSi.

Naleziäte: Libedice u Zatce.

Übr. 212. — a, c. Cinchonidium bilinicum EU. Cely list a spicka liitii üzce za- konceneho. — J. Oin. coprosmaefoUum Ett. List. — d. Cin. muUinerve Ett. List

rest. Vj Tel. — e. Cin. randiaefolium Ett. (Die Ettiiigsh.)

Cinclioiiidium multiuerve Ettingsh.

Obr. 212, tig. d.

Ettingshausen: „Teit. Flora v. Bilin." II., pag. 20., tab. XXXVL, fig. 5.

Listy jsou fapikatö, kozovitö, podlouhlekopinate, na spodu zü2en6, na obvodu svem celokrajn(5.

Hlavni nerv jest siluy, vynikiy, rovny; druhoradö nervy v dosti ostrycli ühlech vybihajici, vynikl6, pouökud zprohybanö, na doiejäku cepele zkräcene, 9

Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

372

V poctu asi 15 po kazdä stran6; tfetiradö uervy jsou jemiiö, v pravöm ühlu vybihajici.

NaleziSte: Brezno, plasticky jil.

Cincboiiidiiim randiaefolium Ettingsh.

Obr. 212., fig. e.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 20., tab. XXXVI., fig. 1.

Menzel: „Die Flora des tert. Poliersch. von Sulloditz." pag. 45. (64). tab.

IL, fig. 10. Listy jsou fapikatö, blanitö, podlouhlö, na dolejsku züzene, celokrajnö.

lUavnf nerv jen na basi ponökud vynikly, rovny ; druhofadö nervy v bodne ostrych lihlech vybihajici, zfetelnö, podöl okraje vzüüru se tähnouci, v poctu asi 7 — po ka2d6 stranö; tfetifade nervy jsou velice jemne, vybfbaji na vnitfni stranu V tupöm, na vnejäi stranu v oström ühlu a spojujl se pospolu; sltivo sestävä z velkych poIiCek.

Naleziste : Kuclin, le§tivy lupek; Suletice, leätivy lupek, vzäcnö.

Ciiielionidiuui coprosiiiaefolinm Ettingsh.

Obr. 212., fig. h.

Ettingshausen : „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag, 21., tab. XXXVI., fig. 6. Listy jsou fapikatö, zaokrouhlenß-elliptiönö, na obou konclch tup6, na obvodii svöui celokrajnö.

Hlavnl nerv jest ponökud zprohybauy, az do äpicky listu se tähnouci ; druho- fad6 nervy jsou jenine v ostrych ühlech vybihajici, V poCtu 4— 5 po ka2de strane, obloukovitö; tretifadö nervy neüetuö, velice jemue, mezi sebou spojen^.

Naleziste : Bfezno, plasticky jil.

G a p r i f ! i a c e a e.

Vibiu'uiim dubiuiii Velen.

Ubr. 213.

Velenovskfi : „Flora v. Vräovic b. Lauu." pag. 35.,

tab. VI., fig. 19., tab. VII., fig. 10., IL, tab. X.,

fig. 18. y. EntjeUuirdt: „Die Flora der über den Braun- kohlen befind! Tertiärschichten von Dux." pag. 45.

(173.), tab. 5. (VIIL), fig. 20. Listy jsou fapikate, siroce-kopinat^, u piedu za- Obr. 213. - Vibuvnnm - - ^ wia i i -i i x. .11 1 . ^piCatelö, nadolejsku krätce dohroniady stazenö, ce- .i»6»,m Velen. Jeden pekny

list. l'firoz. veiik. (Die lokrajnf^. Velen.) Hlavui nerv jest silny, nerovny, ku äpici znatelne Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

373

zi'izeny; druhofade nervy vybihajf v ostrycli lihlech, pflkfe vzhüru se tähnou a jsou skoro tak silne jako hlavnl nerv. Sitivo zfi'dka dobfe zachoväno, jde kolmo na nervy druhofade. Tento druh porovnäval Velenovsky s nyni zijicim drnhem Viburnuiii Tinus L.

Naleziätö : Vrsovice u Loiin, vypälenö jily; Ledvice, lupky, zfidka.

Vibunuim atlauticiuu Ettiugsh.

Obr. 214., fig. c.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 21., tab. XXXVI., fig. 2. Engelhardt: „Die Tertiärflora des Jesuitengrabens bei Kuudratitz." pag. 36.

(332.), tab. 8. (XV.), fig. 14.-18. Listy jsou fapikatö, kozovitö, vejcite, ponökud za§pi5a- tel6, mälo pilovitö, na dolejäku zaokrouhlene. Hlavni nerv jest vynikly, rovny, a2 do äpicky listu se

tähnouci ; druhofadö nervy jemnö, zprobybauö, rozvetvenö,

V oström ühlu vybihajiei ; tfetii-ade nervy velice jemnö, v pra- vem ühlu vybihajiei, okrouhlä poliöka tvofici. Ku druhu tomuto pfifazuje Engelhardt töz dv§ semena,

kteräz jsou plochä, s malou äpiökou, s basi ponekud vykro- jenou; kromö toho pfipojuje t62 jedno kvötenstvi.

Naleziäte : Zicliov, meuilitovy opäl, zfidka ; Kundratec u Litomöfic, ssavy lupek, cetne; Zelenlcy, vypälenö lupky; doly SV. Petr a Pavel u Duchcova, sferosiderit.

Viburniun oligocaenicxim Engelh.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. Lotes Obr, 214. — c. Vi- hurmim atlanticum, 1898., pag. 96., tab. IX., fig. 61, 62—65. Ett. List pilovity. List jest veliky, podlouhle-elliptiCny, hrubö pilovity, se — b. Hyoserites zuby nejöasteji tupymi. Hlavni nerv jest silny, ku spici po- Schulizii Ett. Nazka.

zvolna se züzujicl ; druhofade nervy jsou silnö, ponökud oblou- Pfiroz. velik. (Die kovitö, V ostrych ühlech vybihajiei, do vetäieh zubü vnikajici Ettingsh.)

a do mensich zubü vetve sv6 vysilajici. Ku druhu tomuto pfifazuje Engelhardt töz ßästi kvetni a peekovice. Laloky

kvetni jsou opak-vejcit^, tupö a öetnyrai, sltovitymi nervy opatfenö ; tyto laloky podobajl se dosti Getonia oeningensis Web. Naleziste: Berand, vzäcne.

Viburimm cf. Whjmperi Heer.

Heer: „Mioc. Flora u. Fauna Spitzbergens." pag. 60., tab. XIII., fig. 3—23. Menzel: „Die Flora des tert. Polierschiefers von SuUoditz." pag. 45. (64.), tab.

I., fig. 8. Listy jsou vejcite, na okraji ostfe zubatö, s pörovitou nervaturou, 6 cm

dlouhö, 4 cm äirokö; liolejst nervy jsou rozv6tven6. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

374

Seiuena jsou S mm dlouhä, smatkUi, vejcitä, ku äpici zü^enä, melkymi, po- delnynii ryhaiiii opatfend. Semena upomlnaji, jak Menzel pläe, na seniena nyni äijicich druhü Vibur- num Lantana L., V. Opulus L., a zvläStö na V. Tinus L. Z tertiaernlch druhü mä nejpodobnejsi semena Vibunium Whymperi Heer, kteräz se lisf pouze tim, ze stfedni Ccäst mezi dvöma hlavnfmi ryhami neni hladkä, nybrz jemnö ryhovanä.

Naleziste : Stdetice, leätivy lupek, semeuo.

C m p s a c e a e. Hyoserites Schultzii Ettiugsb.

Obr. 214, fig. b.

Ettingshausen: „Tert. Flora v. Bilin." IL, pag. 18., tab. XXXV., fig. 27. Nazky jsou kopinatö, uprostfed uejsiräi, na povrchu sv^m äebernatö, 6 mm dlouhe, 3 mm siroke, s krätkym zobauem.

Nalezistö: Bremo, plasticky jll.

Cypselites sp.

Engelhardt: „Sulloditz" 1. c. pag. 18.

Menzel: „Die Flora des tert. Polierscliiefers von Sulloditz," pag. 45. (64.) Seiiieno rostliny sioznokvete, v celku nedostatecnö zacbovanö.

Nalezistß : Suletice.

Cypselites quadricostatus Engelhardt.

Engelhardt: „Die Tertiaerflora von Berand." Abb. Lotos 1898.1. Bd., 3Heft, pag. 96., tab. IX., fig. 42, 44, 45, 51. Nazka jest cernä, lesklä, uprostred nejäirsi, u piredu jen mälo, ku spodu vsak V ostrou äpieku zü^enä, ötytmi kolmo sbihajiclmi, podelnymi ryhami opatfenä. Chmyr slo^en jest zjemuycb, na sobe lezfclch chloupkü, kter62 jsou asi 2Vjkrdte del§i nez vlastnf na^ka. Naleziäte: Berand, hlinity lupek, nezffdka.

Cypselites obliquecostatus Engelh.

Engelhardt: „Die Tertiaerüora ven Berand." pag. 96., tab. IX., fig. 54.

Na^ka jest hnödavd, uprostfed nej§ii'§i, ku obema koncüm dosti stejnomernö züzenä, peti äikmymi, podölnymi ryhami opattenä. Chmyr slo2eu jest z jemnych chloupkü.

Nalezi§t6 : Berand, hlinity lupek, vzäcnö.

Cypselites tnmcatus Heer.

Engelhardt: „Die Flora der über den Biaunkuhlen befindl. Tertiärschichten von Dux." pag. 41, (169.), tab. 7, (X.), fig. 21. Nazka jest ovälnä, u predu piiffznutä, na povrchu sv6m ryhovanä.

Naleziste : Ledvice, lupky.

Oprtiva: Dva driihy rodii P'Mospovum na str. 250 nutno pfiraditi do spoleoiie lieledi na slr. ioi. Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

Abecedni seznam uvedenych rodü.

Strana strana Strana Acacia 211 Butomites 66 Copaifera 224 Acer 264 Butomus 65 Cordia 367 Adenopeltis 236 Cornus 328 Aecidium 5 Caesalpinia 220 Corylus 108 Aesculus 278 Callicoma 197 Coscinodiscus 18

Ailanthus 233 Callistemophyllum 322 Crataegus . • 208 Alnus 112 Callitris 58 Cunonia 201 Ampelopsis 303 Carex 77 Cupania 285 Amygdalus 208 Carpinus 106 Cycadites SO Anadenia 157 Carya 101 Cymbella 19 Andromeda 331 Cassia 216 Cyperites 76 Anoectomeria 171 Caasine 264 Cyperus 75

Apeibopsis 309 Castanea 116 Cypselites . 374

Apocynophyllum 361 Casuarina . . . = 86 Aralia 32G Caulinites 65 Dalbergia 227 Arbutites 333 Ceanotluis 300 Daphne 317 Ardisia 334 Cecropia 153 Daphnogene 182 Delesserites Aronia • , 207 Celastrophyllum 259 22 Artbrostilidium 75 Celastrus 260 Depazea 14 Diacbaenites 327 Artocarpidium . 136 Cephalotaxites 40 346 Arundo 67 CeratopetaJum • 198 Diospyros -\spidium 25 Cercis 214 Dodonaea 286 Asplenium ...... 30 Chamaerops 79 Dolichites 231 Atbrota.Kidium 57 Cbara 21 Dombeyopsis 315 Attalea 80 CbondritRS 22 Dryandra 95, 161 Azalea 331 Chrysopliyllum 345 Dryandroides 162 Cinchoiia 369 Balogbia 237 Cinchoiüdium 370 Ecbitonium 363 Banksia ICO Cmnamomum 170 Elaeagmis 318 304 lielangera -202 Cissus 302 Elaeocarpus Benzoin 184 Cladophora 21 P^laeodendron 261 Berchemia 292 Clematis 173 Elaphrium 234 159 Betnla 109 Coccoloba 169 Embotlirites 158 Bibliariurn 20 Collii,'uaja 237 Embotbiiiim 105 Blecbcum 29 Colubrina 291 Engelhardtia 20 Bombax 310 Comptonia 95 Enteromorpha 36 Bumelia 345 Confervites 20 Equisetites Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

Strana •Strana

Equisctum 35 Laurelia .^ 176 Ostrya 108 Erica 334 Laurus 188 Oxylobium 226 Eucalyptus 323 Ledum 330

Eiigenia . . ^ 321 Legumino8iteh 214 Palaeolobium 230 Eunotia 19 Leptomeria 167 Faliurus 287 I'almacites Euphorbiopliyllum 237 Leucothoi' 332 , . . 81 Evonymiis 246 Libocedrus 59 Panax 326 Lignatrum 357 l'anicum 67 Fagus 114 Liquidambar 203 Parrotia 203 Ficus 137 JJriodendron 175 I'aulinia 279 Flabellaiia 79 Litsaea 188 Pavetta 370 Fraxinus 354 Littorella 64 Persea 185 Fncoides 22 Lomariopsii 30 Peraoonia 154 Petraea «allionella 18 liOmatia 159 367 traulthciia 333 Loranthua 168 Peucedanites 326 Pliacidiuiii Gt'tonia 365 Lycopodites 37 10 Gleditschia 222 Phaseolites 223 Glycyrhiza 223 Machaerium 229 Phegoptei'is 27 Pliormium Glyptostrobus 53 Macreightia 350 81 Phragmitt'S 68 • Goeppeitia • . 184 Magnolia 173

Phylantbus • Goniopteris 27 Majanthemopbyllum .... 82 23T 156 Phylleriuiii 16 GroTillea Malpighiaatrum . -'35 Phyllites 101 Grewia 307 Marattiopsis 29 Phyaagenia Grewiopsis 308 Maytenua -60 36 Pimele;». Gymnogranime 30 Meloaira 17 316 Pinus Mimoaites 213 41 l57 Pisonia 170 Hakea Monotropii 329 Pistacia 238 Hedera 325 Morinda 370 175 Pittosporum 250 Hedycaria Muaa 85 202, 367 Planera 135 Heliotiopites Mosophylliim 86 Hemitelia 23 Myrcia 322 Platanus 204 Himantidiuni 19 Pleiomerites 339 Myrica 95, 160 Poacites 70 Hippocratea 261 Myrsine 335 Podocaipus 39 Hiraea 236 Myrsinites 310 Ilydraugca 197 Podogonium 224 Myrtus 320 llyoserites 374 Podozamitea 37 Hypnum 23 Pomaderris 801 Najadopsis ii5 Hyaterium 9 Populua 86 Navicula 19 l'orana 365 Wectandra 186 Icacorea 341 Potamogeton 64 Negundo 278 Hex 243 Prinos 246 Nelumbium 171 Inga 223 Protamyris 365 Nemopanthes 246 Iris 84 Protea 155 Neritinium 365 Isoetes 37 Prunus 101, 210 Neriiim 365 Nitzchia Pteris 31 Juglandites io4 20 Pterocaiya 98 Noteiaea Juglans 100 358 Pterocela.?trug 259 Juncus 81 Nymphaea 171 Nyasa 327 Pterospermuin 315 Pyrus 205 Karwiuskia 292 Kcnnedya 231 Olea 356 Quercub 117 Omalanthus 237 158 Ononia 234 Ranunculua 173 Lastraea 27 Oreodaphne 183 Rauwolfia 360 Download from The Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitylibrary.org/; www.biologiezentrum.at

Strana Strana Stran* Rhamnus 293 Smilax 82 Tetracyclus 20 Rhododendron 330 Sophoia 225 Tetrapteris 234

Rhus 238 Sorbus .... • 207 Tilia 304 Rhytisma 11 Sparganium 62 Torreya 40

Robinia . 226 Sphaeria 5 Typha . ._ 61

Rosa 206 Spiraea • . . • 206 Steinhauera 38 Ulmus 131 Sabal 79 Sterculia 312 Üniola 75 Salix 90 Styrax 352 Vaccinium 168, 333 SaWinia 32 Strychnos 359 Viburnum 372 Samyda 316 Swartzia 213 Vitex 368 Santalum 167 Symplocos 351 Sapindopliyllum 284 Vitis 302 Sapindus 280 Tabernaemontana 360 Weinmannia 200 Sapotacites 342 Taeniopteiis 29 Widdiingtonia 59 Sassafras 187 Taxites 40 Woodwardia 26 Saxifragites ...... 197 Taxodites 52 Sciadophyllum 326 Taxodium 52, 56, 59 Xylomiteg 13 Sclerotium 16 Tecoma 369 Sequoia 41, 55 Templetonia 227 Zanthoxylou 232 Sideroxylon 344 Terminalia 319 Zichia 228 Smilacites 83 Ternstroemia 315 Zixyphus 28