VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Květoslav Zejdl

Situační analýza destinace cestovního ruchu

Bakalářská práce

2019

Situační analýza destinace cestovního ruchu

Bakalářská práce

Květoslav Zejdl

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu

Oblast vzdělávání: Ekonomické obory Bakalářský studijní program: Hotelnictví, cestovní ruch a marketing Specializace: Cestovní ruch Vedoucí bakalářské práce: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D.

Praha 2019

Bachelor’s Dissertation

Situation analysis of the tourism destination

Květoslav Zejdl

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Departament of Travel and Tourism Studies

Field of education: Economics sectors Bachelor’s degree programme: Hospitality Management, Tourism and Marketing Specialization: Travel and Tourism Industry Thesis Advisor: Ing. Šárka Tittelbachová, Ph.D.

Prague 2019

Čestné prohlášení

Prohlašuji,

ţe jsem bakalářskou práci na téma Situační analýza destinace cestovního ruchu zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná tištěná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

………………………………………..

jméno a příjmení autora

V Praze, dne 20.11.2019

Poděkování

Děkuji paní Ing. Šárka Tittelbachové, Ph.D., vedoucí práce, za odborné vedení a konzultace při zpracovávaní bakalářské práce. Zároveň bych chtěl poděkovat tímto i své manţelce a dětem, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

Abstrakt

Zejdl, Květoslav. Situační analýza destinace cestovního ruchu [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2019. 81 stran

Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení primární a sekundární nabídky destinace Posázaví vyuţitím situační analýzy a SWOT analýzy. V práci jsou definované tři výzkumné otázky. Z výzkumných metod byla vyuţita především analýza, deskripce, studie dokumentů a vyvození závěrů na základě získaných poznatků. Práce je členěna na tři části. První, teoreticko-metodologická část se zaměřuje na popis informací vyuţitých v analytické časti, jako definice cestovního ruchu, destinace cestovního ruchu, organizace destinačního managementu, turistických regionů a oblastí, situační analýzu a SWOT analýzu. V analytické části jsem se zaměřil na analyzování přírodních, kulturně- historických, organizovaných a sociálních atraktivit a na vybavenost destinace, konkrétně na dopravní, stravovací a ubytovací sluţby. Na základě dostupných analyzovaných údajů bylo zjištěno, ţe ubytovací zařízení se nacházejí převáţně v obcích Benešov, Čechtice, Vlašim a Český Šternberk. Destinace navštěvují převáţně rezidenti, kteří tvoří přibliţně 70% všech hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních.

Klíčová slova: atraktivity destinace, destinace, primární nabídka cestovního ruchu, sekundární nabídka cestovního ruchu, situační analýza, SWOT analýza, vybavenost destinace

Abstract

Zejd Květoslav. Situation analysis of the tourism destination. (Bachelor papers) The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. 81 pages

The main goal of this bachelor work is to evaluate primary and secundary offers of destination Posázaví, using situational analysis and the SWOT analysis. In this work I

defined three research question. From available research methods I mainly used analysis, description, study of documents and eduction from the gained information. The work is separated into three parts. First is the theoretical and methodical part, focusing on description of information used in the analysis part, such as definition of tourist trade, destination of tourist trade, organization of destination management, turistic regions and area, situational analysis and the SWOT analysis.

In the analytical part I focused on analysing of natural, cultural and historical activities both socially and professionally organized and facilities of the destination, specifically the transportation convenience, feeding and housing services.

On the basis of analized information I found out that the housing services are mostly located in municipality of Benešov, Čechtice, Vlašim and Český Šternberk.

The destination is most often visited by residents who create approximately 70% of all the guests housed in mass accommodation facilities.

Key Words: activities of destination, destination, primary offers for tourist trade, secundary offers for tourist trade, situational Analysis, SWOT analysis, facilities.

Seznam grafů Graf č.1 Počet kulturních akcí

Graf č.2 Druhy a počet stravovacích zařízení v destinaci Posázaví

Graf.č.3 Druhy a počet hromadných ubytovacích zařízení v destinaci Posázaví

Graf č.4 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Benešov

Graf č.5 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Čechtice

Graf č.6 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Český Šternberk

Graf č.7 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Vlašim

Graf č.8 Počet rezidentů a nerezidentů v HUZ v obci Benešov

Graf č.9 Počet rezidentů a nerezidentů v HUZ v obci Čechtice

Graf č.10 Počet rezidentů a nerezidentů v HUZ v obci Český Šternberk

Graf. č.11 Počet rezidentů a nerezidentů v HUZ v obci Vlašim

Graf č.12 Vývoj počtu pokojů a lůţek v obci Benešov

Graf č.13 Vývoj počtu pokojů a lůţek v obci Čechtice

Graf č.14 Vývoj počtu pokojů a lůţek v obci Český Šternberk

Graf č.15 Vývoj počtu pokojů a lůţek v obci Vlašim

Graf č.16 Návštěvnost vybraných zámků a hradů Posázaví

Graf č.17 Sportovní zařízení a jejich počet v okrese Benešov

Graf č.18 Sportovní zařízení a jejich počet v ostatních okresech

Seznam zkratek

CZT – Czech Tourism

ČSÚ – Český statistický úřad

HUZ – hromadný ubytovací zařízení

NATURA – Soustava chráněných území evropského významu

OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development

PESTEL – politické, ekonomické, sociálně-kulturní, technické a ekologické prostředí

SWOT – Srenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats

UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

UNWTO – United Nations World Tourism Organization

VUSC – Vyšší územní samosprávní celek

Obsah

Úvod 12

1 Teoreticko-metodologická část 13

1.1 Cíl odborné práce 13 1.2 Výzkumné otázky 13 1.3 Metodika odborné práce 13 1.4 Přehled řešené problematiky 14 1.4.1 Cestovní ruch a jeho definice 14 1.4.2 Účastníci cestovního ruchu 16 1.4.3 Typologie cestovního ruchu 17 1.4.4 Destinace v cestovním ruchu 17 1.4.5 Organizace destinačního managementu 18 1.4.6 Cestovní ruch a jeho turistické regiony a oblasti 19 1.4.7 Situační analýza 23 1.4.8 Analýza nabídky destinace cestovního ruchu 24 1.4.9 SWOT analýza 29 1.4.10 Analýza konkurenceschopnosti destinace 30 2 Analytická část 33 2.1 Situační analýza destinace Posázaví 33 2.1.1 Charakteristika území 33 2.1.2 Výjimečnost území 35 2.1.3 Obyvatelé Posázaví 36 2.1.4 Města a vesnice v Posázaví 37 2.1.5 Filmové stopy v Posázaví 38 2.1.6 Destinační management a partnerství v Posázaví 39 2.1.6.1 Posázaví o.p.s 39 2.1.6.2 Certifikát DMO 39 2.1.7 Analýza nabídky destinace Posázaví 40 2.1.7.1 Atraktivity destinace Posázaví 40 2.1.7.2 Vybavenost destinace Posázaví 53 2.2 SWOT analýza destinace Posázaví 70 3 Návrhová část 71

10

3.1 Konkurenceschopnost destinace Posázaví 71 3.2 Konkurenční výhody destinace Posázaví 73

3.3 Analýza výzkumných otázek 73

3.4 Návrh vytvoření produktů cestovního ruchu 74

Závěr 75

11

Úvod Cestovní ruch patří k významným tvůrcům pracovních míst a napomáhá k odstraňovaní regionálních rozdílů. Proto je důleţité věnovat se rozvoji cestovního ruchu na regionální úrovni. Tomu napomáhají organizace destinačního managementu v různých regionech. V mé bakalářské práci se budu věnovat situační analýze destinace Posázaví. Domnívám se, ţe právě tato destinace má co nabídnout rodinám s dětmi a lidem vyhledávající aktívní turistiku spojenou s návštěvou kulturně-historických památek. Všechny tyto důvody mě vedli k vypracování bakalářské práce na téma situační analýza destinace, a to konkrétně Posázaví.

K této destinaci mám i osobní vztah, a tak bych si přál, aby i moje práce napomohla v budoucnu k dalšímu vylepšení sluţeb v této destinaci, vytvořením různých produktů cestovního ruchu.

Práci rozčlením na část teoreticko-metodologickou, analytickou a návrhovou. V teoretické části definuji cíl práce, výzkumné otázky a pouţitou metodiku při zpracovávaní. Dále se budu věnovat popisu jednotlivých pojmů, které vyuţiji v analytické a návrhové části. Z pohledu samotné analytické a návrhové části jsou důleţité poznatky o situační analýze různých autorů, které dávají návod na vypracování samotné analýzy destinace Posázaví. Výzkumné otázky jsou formulované tak, aby nalezli odpověď, kde se soustřeďují ubytovací a stravovací zařízení v destinaci, jestli do destinace míří více rezidentů nebo nerezidentů a jak je vyuţito hromadných ubytovacích zařízení. Pro tyto účely budu vyuţívat převáţně data Českého statistického úřadu a společnosti Czech Tourismu.

V analytické části popíšu samotnou destinaci Posázaví a budu analyzovat její atraktivity a vybavenost. Zajímat mě budou především přírodní, kulturně-historické, organizované a sociální atraktivity. Co se týče vybavenosti destinace, analyzuji dopravní, stravovací a ubytovací sluţby.

V návrhové části porovnám destinaci Posázaví s jinou destinaci, definuji její konkurenční výhody, odpovím na výzkumné otázky a navrhnu produkt cestovního ruchu pro tuto oblast. K těmto závěrů dospěji na základě zjištěných informací z analytické části.

12

1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Cíl odborné práce Při zpracování tématu situační analýza destinace cestovního ruchu Posázaví je pouţit výzkum jako prostředek pro zjištění nových skutečností dané problematiky pomocí vědeckých a odborných metod. Hlavní cíl práce je zhodnocení primární a sekundární nabídky destinace Posázaví na základě situační analýzy Posázaví, identifikace konkurenčních destinací a určení pozice na trhu cestovního ruchu. Na základě analýzy silných a slabých stránek destinace bude provedena identifikace konkurenční výhody a navrţen způsob jejího prosazování.

1.2 Výzkumné otázky VO 1: Je dostatečně vyuţito hromadného ubytovacího zařízení pro pokrytí nabídky v destinaci Posázaví? VO 2: V jaké části destinace Posázaví se hromadné ubytovací a stravovací zařízení soustřeďují? VO 3: Kolik zahraničních návštěvníků při celkovém příjezdovém cestovním ruchu navštíví destinaci Posázaví?

1.3 Metodika odborné práce Výzkumný problém bude řešit, zda je dostatečně rozvinuta primární a sekundární nabídka pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci Posázaví. Budu identifikovat a navrhnu konkurenční výhodu a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Pro zpracování práce pouţiji několik metod. Především vyuţiji analýzu, při které dojde k rozkladu zkoumaného objektu na dílčí části. Také bude pouţito deskripce, kde jde o popis zkoumaného subjektu v tomto případě destinace (Attl, Studnička, 2019) V teoreticko-metodologické části budou vyuţité standardní empirické metody výzkumu, jako metoda studia dokumentů, deskripce a vyvození závěru na základě získaných poznatků. Tyto závěry budu vyuţívat v analytické části práce při analýze primární a sekundární nabídky destinace Posázaví. Zaměřím se v rámci primární nabídky destinace na přírodní a kulturně-historické atraktivity rozvoje cestovního ruchu. Budu zkoumat jejich výskyt v jednotlivých částech okresů a krajů. Zajímat mě taky budou organizované a sociální atraktivity v této destinaci. Budu porovnávat a analyzovat, jestli lokace těchto

13 atraktivit souvisí s umístěním a vyuţitím hromadných ubytovacích zařízení a počtem stravovacích zařízení, tedy se sekundární nabídkou. Analýza vývoje návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení bude zpracována na základě časových řad v letech 2013 a 2018 a budou zjištěny trendy návštěvnosti. Na základě těchto údajů získám poznatky o atraktivitě této destinace Posázaví v těchto letech a určím její trend. V práci budu vyuţívat především sekundární data od Českého statistického úřadu a společnosti Posázaví o.p.s. Získané poznatky vyjádřím v absolutních četnostech a procentuálním vyjádřením v prvním stupni třídění. V poslední části provedu analýzu postavení destinace na trhu, identifikuju konkurenční výhodu destinace Posázaví a navrhnu způsob jejího prosazovaní na trhu cestovního ruchu v České republice a odpovím na výzkumné otázky této bakalářské práce.

1.4 Přehled řešené problematiky 1.4.1 Cestovní ruch a jeho definice Cestovní ruch definuje Attl a Nejdl jako socioekonomický jev. Sociální, jelikoţ subjektem je člověk, skupina lidí nebo větší či menší společnost. Je součástí ţivotní stylu obyvatelstva ekonomicky vyspělých zemí. Ekonomický, protoţe je součástí hospodářství zemí, a představuje tvorbu hrubého domácího produktu, tvorby ekonomických zdrojů státních, komunálních, individuálních. Cestovní ruch je také součástí trhu, a to jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Poptávka po cestovním ruchu je tvořena individuální spotřebou statků účastníků cestovního ruchu a společenskou spotřebou, která je realizovaná dodavateli sluţeb cestovního ruchu a dalších produktů. (Attl, Nejdl, 2004, str.7) Jakubíková vymezuje cestovní ruch jako ,,pohyb lidí mimo jejich vlastní prostředí do míst, která jsou vzdálena od místa jejich bydliště, za různými účely, vyjma migrace a výkonu normální denní práce.“ (Jakubíková, 2012, str. 18) Cestovní ruch je tudíţ spojen s uspokojováním potřeb lidí, které definuje Maslow jako fyziologické potřeby, potřeby bezpečí a jistoty, potřeba přijetí, potřeba uznání, potřeba seberealizace. Cestovní ruch cituje Palatková ve své práci s názvem Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu těmito charakteristikami: - dočasnost změny místa stálého bydliště a dočasnost pobytu mimo něj

14

- nevýdělečný charakter cesty a pobytu (realizovány ve volném čase) - vztahy mezi lidmi, jeţ turismus vyvolává - vyloučeny jsou: cesty v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přistěhování za prací, dlouhodobé migrace (Palatková, 2006, str.6) Cestovní ruch charakterizuje zejména jeho průřezová funkce, která taky způsobuje jeho sloţitou definici. Na počátku vědeckého zkoumání byl cestovní ruch definován pouze jako označení cestování, ale další definice jiţ vyplývají z jeho sociální či ekonomické stránky. Mezníkem ve zkoumání cestovního ruchu byla definice Hunzikera a Krapfa z roku 1942, kteří definovali turismus jako ,,souhrnné označení vztahů a jevů vznikajících na základě cesty a pobytu nerezidentů, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s nimi není spojena ţádná výdělečná činnost.“ (Malá, 1999, str.2) Pásková a Zelenka definují ve výkladovém slovníku cestovního ruchu turismus jako ,,komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s vyuţíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit spojených s vyuţívaním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a rekreace místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity‘‘ (Pásková, Zelenka, 2002, str.45) Ve 20. století se odborníci v oblasti cestovního ruchu snaţili vyprodukovat a popsat několik desítek definic, jak popsat a ukázat oblast cestovního ruchu a cestování. Mezinárodní organizace se pokoušely sestavit takovou definici, aby v sobě sjednotila všechny poznatky převáţně statistické sledování a porovnávání cestovního ruchu. Na konferenci v Ottavě v roce 1991 se 250 představitelů z 91 zemí shodlo na mezinárodně uznávané definici cestovního ruchu. Světová organizace cestovního ruchu WTO (World Tourism Organization) dnes jiţ UNWTO, která konferenci organizovala, se dohodla na této definici cestovního ruchu, která zní takto: ,,Cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí, a to na dobu kratší neţ je stanovena, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Beránek a kolektiv, 2013 str.15) Ve své práci budu popisovat cestovní ruch především z pohledu primární a sekundární nabídky destinace Posázaví. Rozvoj cestovního ruchu v regiónech je silně závislý na nabídce a jejich rozvoji. Jenom kdyţ bude región disponovat dostatečně rozvinutou

15 nabídkou, je moţné efektivně uspokojovat potřeby účastníků cestovního ruchu. Ti v současnosti vyhledávají především záţitky, které rádi sdílejí s jinými převáţně na sociálních sítích.

1.4.2 Účastníci cestovního ruchu Cestovní ruch má dva podsystémy, a to subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu. Tyto podsystémy mají určité vazby, které jsou společně propojeny s ostatními systémy (např. vnější prostředí, kde můţeme uvézt zkratku PESTEL – jako politické, ekonomické, sociálně – kulturní, technologické a ekologické prostředí). Za subjekt cestovního ruchu jsou povaţováni všichni účastníci, kteří při cestování a odloučení od místa trvalého bydliště uspokojují své potřeby. Uspokojení realizují formou spotřeby statků cestovního ruchu. Jsou také nositelem poptávky a spotřebovávají produkty cestovního ruchu, které nabízejí různé destinace cestovního ruchu. Podle statistických údajů je účastník cestovního ruchu označen jako návštěvník, turista a výletník (jednodenní návštěvník). (Hesková, 2011) Palatková a Zichová se zabývají rozdělením návštěvníka z pohledu mezinárodního a domácího turismu. V mezinárodním turismu je to osoba, která cestuje do odlišné země neţ té, kde má trvalé bydliště, a to na dobu, která není delší neţ jeden rok. Účel cesty je naplnění volného času v dané destinaci, obchod a ostatní důvody, které se nevztahují k výdělečné činnosti. Návštěvník v domácím turismu je opět osoba, která trvale ţije v dané zemi s trvalým bydlištěm a cestuje na jiné místo domácí destinace na dobu, která je kratší neţ šest měsíců. Opět se tyto činnosti vztahují ke strávení volného času, zprostředkování obchodu, ale ţádná činnost není výdělečně činná. (Palatková, Zichová, 2014) Turista je popsán v mnoha publikacích jako osoba, návštěvník, která směřuje do cílové destinace a vţdy alespoň jednou v cílovém místě přenocuje. Přenocování je poté uvedeno a přeneseno do statistik pro vyuţití v oblasti cestovního ruchu. Attl a Nejdl výletníka (jednodenního návštěvníka) popisují jako osobu, která v zemi kterou navštíví ,,nestráví ani jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení nebo v individuálním ubytování.“ Do této skupiny patří také cestující na výletních lodí, kteří kotví v dané destinaci a přenocují na lodi. Přiřazuje i vlastníky jachet a cestující, kteří jsou ubytovaní ve vlacích během cesty. (Attl, Nejdl, 2004, str.15) Jak bylo popsáno, cestovní ruch je systém, který je spojen několika prvky, mezi kterými vznikají a navzájem ho podporují a doplňují určité vazby. Kaţdý určitý prvek má svojí specifickou strukturu. Subjekty, které byly výše popsány, jsou spojeny s účastníkem

16 cestovního ruchu, který vyţaduje uspokojení jeho potřeb. Potřeby účastníků mohou být fyziologické, psychologické, ekonomické a například sociální. Jak cituje Beránek ve své knize ,,Z ekonomického hlediska je subjekt nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu a můţe jím být návštěvník (turista nebo výletník) či stálý obyvatel (rezident).“ (Beránek, 2013)

1.4.3 Typologie cestovního ruchu a jeho charakteristika Cestovní ruch je sloţen ze dvou základních subsystémů, a to z návštěvníka (v podobě zákazníka jako subjektu cestovního ruchu), který se prezentuje jako klient (spotřebitel statků a sluţeb cestovního ruchu, které jsou typické pro cestování. Jako druhý subsystém je zde návštěvníkovo cílové místo, podniky a různé organizace cestovního ruchu (objekt cestovního ruchu) poskytovatele statků a sluţeb. (Jakubíková, 2012) Objektem cestovního ruchu je v odborné terminologii nazývána primární a sekundární nabídka. Primární a sekundární nabídce se budeme věnovat v samostatné subkapitole. Pouze uvedu základní rozdělení. Primární nabídkou rozumíme cíl účastníka, který cestuje za kulturou, historií, přírodními krásy. Primární nabídka vyuţívá potenciál dané destinace, místa, obce, popř. regionu). Pokud budou v cílovém místě uspokojeny jeho potřeby, mění se nabídka na poptávku, naplňuje se hodnota produktu cestovního ruchu a vše se mění v záţitek. Sekundární nabídky, nebo také druhotná se projevuje v dostatečném mnoţství vybavení dané destinace, a to především infrastrukturou a suprastrukturou. Do sekundární nabídky zahrnujeme stravovací, ubytovací a dopravní sluţby. Hlavní poţadavky jsou kladeny na dostatečné vyuţití vybavení destinace. (Beránek, 2013) Palatková, Zichová uvádějí rozdělení, respektive typologii turismu na následující kritéria. Podle místa vlastní realizace, vztahu k platební bilanci státu, nákladů návštěvníka, způsobu zorganizování cesty a pobytu, věk účastníka, délka jeho pobytu, prostředí a jeho motivace. (Palatková, Zichová, 2014)

1.4.4 Destinace v cestovním ruchu

Palatková zmiňuje destinace jako nové subjekty turismu, které se začaly objevovat jiţ od konce 80. let. Destinace se stala součástí marketingové strategie a managementu. Palatková zde pracuje s definicí od Biegra, který uvádí, ţe,,, Destinace je představována svazkem různých sluţeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti.“ Dále chápe destinaci jako ,,geografický prostor (stát, místo, region), který si klient (segment) vybírá jako svůj cíl

17 cesty.“ Jsou to na sebe navazující a vzájemně si konkurující specifické jednotky, které nabízejí produkt (záţitek) a vyplňují jeho očekávání. Palátková uvádí důleţitou informaci a to, ţe ,,ne kaţdé místo či region je skutečnou destinací tak, jak je vnímána klientem.“ (Palatková, 2011, str.11) Pojem destinace byl definován Medlikem jiţ v roce 1969 jako objekt teoretického zkoumání při posuzovaní ekonomických dopadů turismu na území. Uvedl, ţe ,,ekonomický dopad můţe být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiţ dáno označení destinace cestovního ruchu – the tourist destination.“ Také konstatoval: ,,Aby se mohly maximalizovat příleţitosti cestovního ruchu, turistická destinace musí být organizací cestovního ruchu, která stanovuje rámec pro činnosti cestovního ruchu, vyvíjí cestovní produkt, podporuje a propaguje ho na vhodných trzích cestovního ruchu.“ (Attl, Nejdl, 2004, str. 124) V této bakalářské práci se zaměřím na zkoumání destinace Posázaví, která pozůstává z několik části okresů a hlavní charakteristický rys je její přírodní atraktivita – řeka Sázava. Analyzovat tuto destinaci přitom není nic snadného, jelikoţ se z hlediska státu rozkládá na území několika krajů, obcí, přičemţ tyto kraje a obce nejsou celé její součástí. To z hlediska statistického zjišťování můţe způsobovat jisté nepřesnosti, jelikoţ i přístupná literatura vymezuje destinaci Posázaví různě.

1.4.5 Organizace destinačního managementu Podle Bartla a Schmidta je definice destinačního managementu ,,strategie a cesta pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej jejich klíčových konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, které nabízejí klientovi perfektně zorganizovaný řetězec sluţeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje vše od informace a pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh pobytu aţ po návrat domů“. Definují také destinační management jako ,,systém marketingového řízení jako systém šesti elementů – systém klíčových produktů (konkurenčních výhod), distribuční kanály a sítě politiky značky, systém řízení kvality, systém řízení znalostí, organizace marketingového řízení destinace“. (Attl, Nejdl, 2004, str. 130) Palatková definuje destinační management jako ,,Marketingové řízení destinace“, které usiluje o ,,ovlivňování mnoţství, sloţení, časového a prostorového rozloţení poptávky v destinaci“ a ,,je procesem analýzy, plánování, stanovení cílů destinace, tvorby a prosazování komunikačních a dalších strategií, marketingového mixu, realizace a kontroly

18 s cílem propojit nabídku destinace s poptávkou po destinaci tak, aby byly uspokojeny potřeby návštěvníků destinace a zvýšena kvalita ţivota rezidentů v destinaci“. Destinační management je zaloţen na ,,spolupráci soukromého a veřejného sektoru i nevládního neziskového sektoru“. Dále uvádí destinaci ve dvou úzce souvisejících významech a to: ,,Destinace jako systém jednotlivých úrovní řízení destinace (národní, regionální, místní)“ většinou velká destinace, která je sloţena z menších destinací. Druhý význam je ,,Destinace jako soubor vztahů uvnitř samotné destinace“ a to vztah soukromého a veřejného sektoru. (Palatková, 2011, str.20, 23) Cíl marketingového řízení destinace je vytvoření takové činnosti organizace, aby byl vytvořen ,,řetězec sluţeb v destinaci“, který bude splňovat dostupnost pro návštěvníka. (Palatková, 2006, str.14)

Tabulka č. 1: Složky řetězce služeb destinace klientovi

Zdroj: Palatková Monika, Marketingový management destinací, 2011 str 52

V České republice stále chybí právní regulace v podobě zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu, přičemţ nejsou závazně stanovené formy organizace destinačního managementu. Ty pak závisí na moţnosti financování, otázkách členství, předmětu činnosti organizace apod. Formy organizací destinačního managementu moţno rozčlenit na organizace zřizované a financované orgány veřejné správy a na dobrovolná sdruţení subjektů financována nejsilnějšími partnery. Organizace je také moţné dělit podle úrovně na nichţ působí – národní, regionální a místní. (Kolářová, [b.r.])

19

1.4.6 Cestovní ruch a jeho turistické regiony a oblasti

Území České republiky se člení dle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, na 14 krajů, včetně území hlavního města Prahy. Pro cestovní ruch pouţíváme poněkud odlišné rozdělení. Cestovní ruch musí obstát v mezinárodní a regionální konkurenceschopnosti a vytvořit kompletní a atraktivní turistickou nabídku. Základem nabídky jsou turistické regiony, pro které je základ odlišení se od ostatních a nabídka turistických produktů, které jsou základem pro uplatnění regionu na trhu. Turistické regiony mají většinou souhrnnou prezentaci jednotlivých produktů a specifických aktivit. V současné době máme celkem 17 turistických regionů, kde je vţdy zastoupen koordinátor cestovního ruchu. Činnost koordinátora je mnohovrstvá a různorodá přes tvorbu propagačních tiskovin, internetových odkazů, akcí, nových regionálních produktů a ostatních činností na podporu regionu. Turistické regiony dále dělíme na menší seskupení, na tzv. turistické oblasti, které mnohem lépe slouţí pro podporu a rozvoj domácího turismu. Turistických oblastí je celkem 40. Mezi regiony a oblastmi probíhá stála komunikace s Českou centrálou cestovního ruchu – CzT. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007)

Obrázek č. 1: Turistické regiony

20

Zdroj: http://projektyplus.cz/?p=432

Turistické regiony v České republice 1. Západočeské lázně 2. Severozápadní Čechy 3. Českolipsko a Jizerské hory 4. Český ráj 5. Krkonoše a Podkrkonoší 6. Královéhradecko 7. Plzeňsko a Český les 8. Střední Čechy 9. Praha 10. Východní Čechy 11. Střední Morava a Jeseníky 12. Severní Morava a Slezsko 13. Šumava 14. Jiţní Čechy 15. Vysočina 16. Jiţní Morava 17. Východní Morava

Obrázek č. 2: Turistické oblasti

21

Zdroj: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/08-cestovni-ruch.html Turistické oblasti České republiky 1. Praha 2. Střední Čechy - západ 3. Střední Čechy - jih 4. Střední Čechy severovýchod a Polabí 5. Jiţní Čechy 6. Šumava 7. Český les 8. Plzeňsko 9. Západočeské lázně 10. České středohoří a Ţatecko 11. Krušné hory a Podkrkonoší 12. České Švýcarsko 13. Českolipsko 14. Jizerské hory 15. Český ráj 16. Krkonoše a Podkrkonoší 17. Kladské pomezí 18. Hradecko 19. Orlické hory a Podorlicko 20. Pardubicko 21. Chrudimsko - Hlinecko 22. Kralický Sněţník 23. Českomoravské pomezí 24. Vysočina 25. Znojemsko a Podyjí 26. Pálava a Lednicko - valtický areál 27. Slovácko 28. Brno a okolí 29. Moravský kras a okolí

22

30. Kroměříţsko 31. Zlínsko a Luhačovicko 32. Valašsko 33. Beskydy, Valašsko 34. Těšínské Slezsko 35. Ostravsko 36. Poodří, Moravské Kravařsko 37. Opavské Slezsko 38. Střední Morava 39. Jeseníky – západ 40. Jeseníky – východ

1.4.7 Situační analýza Jeden z důleţitých nástrojů, které budu pouţívat při průzkumu, je situační analýza, která je chápána několika směry a má svá specifika. Rozlišujeme situační analýzu z pohledu firmy, která sama sebe hodnotí a do svého hodnocení přidává faktory vnějšího a vnitřního prostředí. Oproti tomu situační analýza v destinaci cestovního ruchu je přizpůsobena specifickému charakteru sluţeb, jakoţto produktu cestovního ruchu. Jakubíková uvádí, ţe sluţby jsou komplexní jednotky. Proto je důleţité si uvědomit důleţitost spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli sluţeb, a také spolupráci veřejného a soukromého sektoru při jejich poskytování. Tyto podnikatelské subjekty působící nejenom v prostoru destinace, ale i v místě poptávky, kde jsou sluţby nabízeny. Pro úspěšnou realizaci spolupráce je však nutná také koordinace činností daných subjektů. Sluţby cestovního ruchu jsou vţdy vázány k určitému místu, obci, městu, regionu či státu. Nabídka sluţeb je do velké míry propojena s kvalitou a dovedností veřejné správy. (Jakubíková, 2012). Sluţby mají svou specifickou vlastnost a tou je jejich pomíjivost, čím se odlišují od výrobku jako hmotného statku. Není moţné je přijmout na sklad. Co neprodáme dnes, nemůţeme skladovat. Situační analýza je všeobecná a velmi pouţívaná metoda zkoumání jednotlivých částí a vlastností vnějšího prostředí (makroprostředí a mikroprostředí), ve které firma podniká nebo která ji nějakým způsobem konkuruje, ovlivňuje její cíle, a zkoumá vnitřní prostředí firmy. Jde především o kvalitu a odbornost zaměstnanců, zkušenosti managementu, celkovou strategii firmy, finanční situace, kulturu, image, historii a původ firmy.

23

Schopnost produkty navrhnout, vyrábět, prodávat a finančně podpořit jejich programy (Jakubíková, 2013, str. 94) Situační analýza se také provádí při vzniku nové firmy a hodnocení nových podnikatelských příleţitostí. Společnosti, které jiţ existují, místo situační analýzy vyuţívají marketingový audit jako kontrolu pro další plánování. Obsahuje velice důkladný rozbor právě probíhající marketingové situace (Jakubíková, 2012) Kotler představuje situační analýzu jako součást marketingového plánu a část relevantních obecných dat o aktuálních prodejích, segmentu trhu, variabilních a fixních nákladech a převáţně současných konkurentech a makroprostředí. Snaţí se odpovědět, jak je vlastně náš trh silný, jak je definován, jak je velký a jak kaţdoročně stoupá? Společnosti tyto informace pouţijí při vytvoření SWOT analýzy. (Kotler, 2013) Situační analýza je obvykle součástí struktury dokonale a pečlivě naplánovaného marketingového plánu destinace v oblasti cestovního ruchu. Marketingový plán, který je důleţitou součástí výstupů, se můţe v několika odlišných destinací zcela lišit. Situační analýza prezentuje informace o rozvoji na trhu, produktech cestovního ruchu dané destinace, konkurenceschopnosti destinací, distribuci jako součástí marketingové komunikace a v poslední řadě makroprostředí destinace. Informace o trhu nám poskytují základní analýzu počtu příjezdů návštěvníků, přenocování v ubytovacích zařízeních a ukazatele domácího turismu, analýzu různých segmentů. Důleţité je i spotřební chování návštěvníků. Analýza produktu destinace se zaměřením na různé dělení regionů. Zhodnocení cenové úrovně a všech produktů. Jsou zde zahrnuty některé ukazatele finanční analýzy. V konkurenčních podmínkách jde o stanovení přímé a nepřímé konkurence. Zhodnocení silných a slabých stránek, zkoumání trţního podílu a cílů ostatních konkurenčních destinací. Analýza distribučních cest přes cestovní kanceláře, cestovní agentury, organizovaný a neorganizovaný turismus, prodeje přes informační turistická centra. Vyhodnotit situaci a efektivnost jednotlivých nástrojů komunikace, postavení značky destinace na trhu. Součástí je i proces rozhodování návštěvníka destinace a jeho oddanost a loajalita. Faktem celého je, jakým pohledem posuzuje destinaci jako celek a jak jí vnímá. (Palátková, 2011)

1.4.8 Analýza nabídky destinace cestovního ruchu Trh destinace je tvořen z nabídky a poptávky po různých sluţbách poskytovaných na určitém místě. Nabídku rozlišují různí autoři několika způsoby. Palátková uvádí členění na nabídku primární a sekundární, kde lze chápat produkt destinace jako komplex. Obvykle je

24 kombinací obou dvou. Primární nabídka je také doplněna volnými statky (např. moře, poušť, mořský vzduch, slunce) a sekundární nabídku zajištují sluţby ubytovací, stravovací a další, jako součást infrastruktury (Palátková 2011) Nabídka v cestovním ruchu můţe být také ,,souhrnem atraktivit, sluţeb, hmotných statků a uţitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu, a které prodávající chtějí na trhu cestovního ruchu realizovat.“ Analýza nabídky destinace Posázaví v cestovním ruchu nám zodpoví, jaký potenciál se zde nachází. Je to komplex všech skutečností, které lákají návštěvníky do destinace. Potenciál je ohroţen například znečištěním ţivotního prostředí, hlukem nebo nekvalitní vodou v nádrţích určených ke koupání. Výsledek, který zjistíme při zkoumání našeho potenciálu, pouţijeme při dalším zpracování, řízení a rozvoje cestovního ruchu v naší destinaci. Hodnocení potenciálu je potřeba dát mimořádnou pozornost a nenechat nic náhodě. Zahrnout do analýzy převáţně souhrn aktuálních trendů a zapojit koncept udrţitelného rozvoje. (KPMG, 2019) Attl a Nejdl ve své publikaci Turismus 1 uvádí rozdělení podle Malé na dvě základní skupiny. První skupinou jsou atraktivity cílových skupin v oblasti cestovním ruchu. Jsou dominantní při stanovení nabídky v oblasti cestovního ruchu. Jsou důleţitou motivací pro návštěvníka na konkrétní místo, konkrétní destinaci. Jde o schopnost a moţnost uspokojování určitých potřeb. Atraktivity určují jeho prvotní postavení na trhu cestovního ruchu. Jako druhou skupinou je přímo vybavenost destinace zařízeními cestovního ruchu. Jsou to obvykle materiální a technické předpoklady pro uskutečnění sluţeb cestovního ruchu. Při konzumaci těchto sluţeb se uspokojí potřeby návštěvníků, které podpořili motivaci toto místo, stát, území a destinaci navštívit. Vybavenost je odvozená od charakteru a rozsahu atraktivit dané destinace. Jedná se o sluţby dopravní, ubytovací, stravovací a převáţně sluţby spojené s volným časem jako např.: sportovně a kulturně zábavné, animační (Attl, Nejdl, 2004) Podle Palatkové a Zichové jsou atraktivity jakousi dominantní částí nabídky a jako takové mají schopnost ,,přitáhnout“ návštěvníky do cílové destinace. Dle UNWTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a sluţbami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu, a které poskytovatelé přinášejí na trh. (Palatková, Zichová, 2014, str. 60) Jako atraktivity cestovního ruchu můţeme vyjmenovat a popsat čtyři skupiny. - Přírodní atraktivity - Kulturně historické atraktivity

25

- Organizované atraktivity - Sociální atraktivity (Attl, Nejdl, 2004 str. 151,152)

Přírodní atraktivity v oblastech cestovního ruchu jsou vytvořené ještě dávno předtím, neţ vznikl pojem cestování, turismus a cestovní ruch. Většina přírodních zdrojů jsou limitovány. - Sluneční energie, sluneční záření a sluneční paprsky. Pro výběr destinace a její atraktivitu mohou být zásadní. Někteří návštěvníci preferují sluneční záření jako hlavní důvod návštěvy. - Atmosféra jako představitel vzduchu. Vzduch je sice nevyčerpatelný přírodní zdroj, ale návštěvu destinace ovlivní jeho kvalita. Je nutné omezit zplodiny, které se díky spalování dostávají do ovzduší. Především v lázeňských destinacích. - Hydrosféra aneb voda je základ pro ţivot ve smyslu uspokojení biologických potřeb jako je ţízeň. Je také skvělá při plánování návštěv destinací, kde ve formě jezer, rybníků, řek, potoků, vodopádů, vodních nádrţí, přehrad apod. uspokojuje očekávání návštěvníků při rekreaci. - Pedosféra (pochází z řeckého slova – pedon = Půda) Půda jako vyčerpatelný přírodní zdroj. Půda v pochopení atraktivity destinace jako jsou horská střediska, kopce, louky, rašeliniště a podpora venkovského turismu. Horská střediska nabízejí atraktivní nabídky v letních a zimních období. - Biosféra je zastoupena převáţně lesy. Atraktivní nabídka lesních porostů, chráněných krajinných oblastí, památných stromů, národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek. - Nerostné suroviny v podobě léčivých přírodních zdrojů. - Počasí, podnebí (klima), vlhkost vzduchu, vegetační pásmo, sucho, svahové pohyby, přírodní katastrofy, to všechno ovlivňuje nabídku konkrétní destinace pro návštěvníky.

Kulturně historické atraktivity jsou odvozené od našeho kulturního dědictví. Tyto atraktivity nebyly primárně určené pro cestovní ruch. Jako památky můţu uvést následovné: - Architektonické stavby (hrady, zámky, paláce, zříceniny) - Sakrální stavby (katedrála, kostel, kaple, basiliky, rotundy) - historické části měst, historické památníky, archeologická naleziště

26

- kulturní zařízení (galerie, muzea, obrazárny, knihovny) - kulturní zábavná střediska (divadla, kina)

Organizované atraktivity částečně také ovlivňují nabídku cestovního ruchu v dané destinaci. Většinou jsou časově omezeny a konají se pouze v určeném místě. Při venkovních akcí má na pořádání vliv počasí. - filmové, hudební a divadelní festivaly - sportovní akce - veletrhy, výstavy, společenské besedy - pořádání kongresů a konferencí - hudební a filmové muzikály - různá profesní školení - zimní a letní olympiáda - folklorní venkovní akce

Sociální atraktivity, které jsou jedinečnou nabídkou v oblasti cestovního ruchu. V dané destinaci můţou být třeba odlišné gastronomické zvyklosti anebo např. odlišné rozdělení rodinné struktury. - atraktivity většinou pro malé skupiny obyvatel (řemesla, tradice, krajové zvyklosti) - ukázky ţivota lidí v menších seskupení

Vybavenost destinace různými zařízeními cestovního ruchu můţeme pojmenovat jako spojení infrastruktury vyuţitelné pro cestovní ruch a suprastruktury jako její součást. Původní název materiálně-technická základna se v dnešní době jiţ nepouţívá. Byl nahrazen právě pojmem infrastruktura cestovního ruchu. Pod termínem infrastruktura je moţné si představit veškerý komplex pozemní, vodní, ţelezniční a letecké dopravy. Suprastruktura v odvětví cestovního ruchu je zaloţená převáţné na ubytování, stravování, nabídce cestovních kanceláří a agentur a animačních programů. Jde o součást průmyslu cestovního ruchu, který je definován jako meziodvětvový komplex. Součástí je jiţ zmíněná osobní doprava a ostatní specializované podniky cestovního ruchu a podniků z různých oblastní a odvětví, které se nepodílejí přímo na cestovním ruchu, ale jsou jeho součástí (výroba automobilů, výroba dárkových předmětů, dopravní inţenýrství a ostatní sluţby, které návštěvník destinace vyuţívá. Materiálně technické zázemí se aktivně

27 opírá o jeho rozvoj. Cestovní ruch je také označován za průřezové odvětví a jeho součásti na sebe ve velkém mnoţství navazují. (Beránek, 2013) Orieška ve své publikaci o sluţbách v cestovním ruchu rozděluje infrastrukturu a suprastrukturu jako sluţby cestovního ruchu a ostatní sluţby. Jako první skupinou jsou informační sluţby. Jsou součástí informačních center a poskytují informace účastníkům cestovního ruchu jiţ přímo v místě bydliště, během jejich cesty a v samotné destinaci. Jde o poradenskou činnost, která byla speciálně vytvořena pro účely nabídky cestovního ruchu v destinaci. Tuto činnost poskytují různé skupiny dodavatelů a zprostředkovatelů jako např.: turistická informační centra, cestovní agentury a cestovní kanceláře. Tyto sluţby rozšiřují a doplňují nabídku destinace. Důleţitou součástí sekundární nabídky jsou dopravní sluţby. Převáţně umoţnují přepravu z místa bydliště do cílového místa a pohyb v místě destinace. Jde o sluţby s přepravou účastníků a potřebných zavazadel. Poskytují informace o dopravním spojení rezervací, prodej jízdenek a ostatních sluţeb spojených s dopravou. V dnešní době jiţ lze některé sluţby objednat a zajistit online pomocí internetu. Existuje ţelezniční doprava, letecká doprava, lodní doprava, silniční doprava a sluţby ostatních druhů dopravy. Do ostatních druhů dopravy můţeme zahrnout městskou hromadnou dopravu, dopravu kočárem taţenými koňmi, dopravu na saních, lanovou dráhu, pozemní lanovku, lyţařský vlek, výtah, vyuţití eskalátorů, jízdu na kole ve městě, historické vláčky, fiakr, saně taţenými koňmi nebo psím spřeţením, jízdu na gondole, rikše a oblíbenou jízdu na vybraných zvířatech (velbloud, osel či slon). Jako suprastruktura jsou označené sluţby ubytovací a stravovací. Převáţně součástí pobytového cestovního ruchu. Sluţby ubytovací a stravovací konzumují jak návštěvníci destinace, tak i v některých případech sami rezidenti. Sluţby poskytují přechodné ubytování a stravování v navštíveném místě. Ubytovací sluţby poskytují a podávají různé informace o destinaci, poskytují sluţbu buzení, hlídání dětí, úschovna zavazadel, rezervace v odbytových střediscích. Ubytovací sluţby jsou rozděleny na různé kategorie a třídy. V posledních letech se vyuţívá i tzv. airbnb. Typické tradiční ubytování je poskytováno v hotelu. Součástí jsou různé modifikace, např. jako: apartmánový hotel, baby hotel, butik hotel, horská hotel, hotel garni, kongresový hotel, lázeňský hotel, wellness hotel, zámecký hotel, resort, golf hotel, rezidence. Dále sem patří pension, motel, botel a rotel. Stravovací sluţby uspokojují potřeby výţivy, jsou součástí zdravého zotavení a podporují fond volného času a cíle účasti na cestovním ruchu v oblíbené destinaci. Jde o základní formu stravování doplněnou o různé formy občerstvení jako jsou například bistra. Některé střediska stravovacích sluţeb zajištují i společensko-kulturně zábavní a hudební produkci.

28

Stravovací sluţby poskytují převáţně restaurace a řadí se do zařízení pohostinství. Jako další poskytují stravování vinárny, kavárny, bufety, hostince, pivnice a snack bary. Součástí vybavenosti destinace cestovního ruchu jsou také sportovně rekreační sluţby, kulturně společenské sluţby, lázeňské sluţby, kongresové sluţby, průvodcovské sluţby, pojistné sluţby, směnárenské sluţby a zdravotnické sluţby. Komunální sluţby jsou určené jak pro návštěvníky, tak pro rezidenty, kteří je vyuţívají. Součástí komunálních sluţeb jsou různé půjčovny, kadeřnictví, knihovna, kosmetika a posílení dopravní infrastruktury (taxi sluţba, autoservisy). Nabídka vybavenosti destinace cestovního ruchu není určena jen infrastrukturou a suprastrukturou, ale patří do ní i sluţby venkovského cestovního ruchu, průvodcovské a asistenční sluţby, animační sluţby a zprostředkovatelské sluţby (zprostředkování výletů, pobytů a zájezdů). (Orieška, 2010)

1.4.9 SWOT ANALÝZA SWOT analýza jako součást situační analýzy je v podnikatelském prostředí velice známá a pouţívaná, i kdyţ se jí v současnosti vytýká její statickost a subjektivní pohled zpracovatele. Pozůstává v podstatě z dvou analýz, a to analýzy silných a slabých stránek a analýzy příleţitostí a hrozeb, které mohou nastat, v našem případě z pohledu destinace. Jakubíková ve své knize Strategický marketing popisuje velice podrobně SWOT analýzu. SWOT analýza nám pomáhá identifikovat aktuální strategii firmy a její specifika. Analyzuje prostředí uvnitř organizace a taky vnější prostředí, které organizaci nějakým způsobem ovlivňuje. Je doporučováno začít s analýzou příleţitostí a hrozeb makroprostředí (politická část, ekonomika, sociálně kulturní odvětví a v poslední řadě technologické), navázat na ní analýzu mikroprostředí a pak vyhodnocovat silné a slabé stránky samotné organizace. Jelikoţ byly SWOT analýze vytýkané některé vlastnosti, byly od ní odvozené další metody hodnocení, které nejsou pro zpracování této práce relevantní, a tedy se nimi nebudeme zabývat. Jak jsme jiţ definovali v úvodu SWOT analýze je vytýkaný subjektivní pohled zpracovatele, který souvisí s tzv. strategickou slepotou. Podle mého názoru se tento problém netýká jenom firem, ale také destinací, resp. organizací destinačního managementu, které se zabývají analýzou konkrétní destinace. (Jakubíková, 2013). Manaţeři destinace cestovního ruchu a marketéři v oblasti korporací musí být připraveni a vnímat detailně nové příleţitosti. Společnost by měla vytvořit jednodušší nákupní proces pro své zákazníky a vytvořit ho jako efektivní nástroj. Vývoj nových trendů v oblasti destinačního managementu. Profitovat z odvětvových trendů a uvádět stále nové sluţby. Doplnit poskytované sluţby v dané destinaci o více informací, poznatků a rad. Lépe

29 představit nové moţnosti za pouţití webových serverů. Firma můţe lépe nabízet své výrobky a sluţby a destinační management se ptát konzumentů sluţeb na jejich návrhy a očekávat tzv. metodu ideálu po nich. Kaţdý z nás má představu o ideální dovolené v konkrétní destinaci cestovního ruchu. (Kotler, 2013) Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo příručku Českého systému kvality sluţeb pro zpracování SWOT analýzy. Popisuje realizaci snů při nalezení příleţitosti v podnikání. Zde jsou silné stránky vyobrazeny jako jedinečný zdroj, který můţete ve vašem podnikání vyuţít. Po nalezení slabých stránek musí dojít k okamţitému zlepšení. Slabých stránek si většinou nejsme vědomi, dokud je adekvátně nezanalyzujeme. Příleţitosti můţeme najít ve změnách technologie nebo chování zákazníku v destinaci. Hrozby mohou být změny v oblasti legislativy, norem a vyhlášek. Na základě vytvořené SWOT analýzy bude vţdy rozhodující určit a důkladně popsat naší vizi a kam budeme směřovat. To platí pro různá odvětví, do kterého patří i cestovní ruch jakoţto destinace. (Miller, 2013) Při sestavení SWOT analýzy budeme postupovat podle návrhu asociace Czech Turismu. SWOT analýza se pouţívá jako nástroj pro řízení převáţně změny. Naznačíme a zjistíme v čem destinace vyniká a kde naopak zaostává. Kde máme mezery a co můţeme vyuţít pro náš budoucí rozvoj. Označení analýzy je podle začínajících písmen, které v anglickém jazyce znamenají strengths, weaknesses, opportunities a threats. Strengths jsou naše silné stránky, které upevňují naší pozici na trhu cestovního ruchu a oddělují nás od konkurence. Weaknesses jsou pravý opak silných stránek. Skutečnosti, které máme horší neţ konkurence. Jsou to naše slabé stránky. Opportunities představují skutečnosti z externího prostředí jako příleţitosti. Pokud je dokáţeme v čas rozpoznat, mohou nám dodat úspěch. Jako poslední jsou threats jako naše hrozby, které mohou ohrozit naší pozici na trhu a zapříčinit i ekonomickou hrozbu. (CzechTourism, 2017)

1.4.10 Analýza konkurenceschopnosti destinace Konkurenceschopnost tak jako v jiných odvětvích národního hospodářství, tak i v cestovního ruchu hraje důleţitou úlohu a nijak zvlášť se od jiných odvětví neliší. Pokud chceme být na trhu cestovního ruchu konkurenceschopný, musíme nabídnout takové sluţby, které návštěvníci ţádají, které uspokojí jejich touhy a potřeby a zároveň sluţby, které jiná destinace neposkytuje, nebo je poskytnout jinou zajímavou formou. Problematikou zůstává lehká okopírovatelnost sluţeb, tudíţ v čem jsem výjimečný dnes, nemusíme být zítra.

30

Konkurence ovlivňuje chování organizací v mikroprostředí, které se snaţí neustále analyzovat svou nabídku a taky nabídku konkurentů, aby co nejefektivnějším způsobem uspokojily potřeby zákazníků, resp. návštěvníků v destinaci cestovního ruchu. Pro lepší pochopení konkurenceschopnosti v destinaci si tento pojem můţeme vysvětlit pomocí definice konkurenceschopnosti ve firmě. Kotler s Amstrongem uvádějí, ţe firma musí být schopná uspokojovat potřebu lépe neţ konkurence. Je nutné získat strategickou výhodu a dostat se do myslí spotřebitelů. Vhodná strategie při porovnání konkurence se staví dle velikosti formy a její pozici na trhu výrobků a sluţeb (Kotler, Armstrong, 2004). V knize Ekonomika Turismu Palatková a Zichová dospěly k pohledu, ţe výklad konkurenceschopnosti destinace je a zůstává obtíţný a nese s sebou různé úhly pohledu. Všeobecně přijímaná definice v destinacích prakticky neexistuje. Jednotlivé úrovně se liší podle různých úrovní. Rozdělení výsledků při konkurenčním boji jinak obstojí v konkurenceschopnosti subjekt na úrovni mikroregionu, jinak na úrovni regionu, odvětví a celého státu, popř. země. Při hodnocení destinace můţeme měřit výkonnost a jak obstojí v porovnání s ostatními destinacemi. Konkurenceschopnost můţeme chápat jako dosahování marketingových cílů s moţností vyuţívat inovativně zdroje ku prospěchu manaţerů, zaměstnanců a návštěvníků. V turismu je chápana jako schopnost rozvíjet potenciál destinace ,,pro zvýšení počtu návštěvníků, generovaných příjmů a hrubého domácího produktu prostřednictvím co moţná nejlepšího uspokojení potřeb návštěvníků při respektování zásad udrţitelného rozvoje“. (Palatková, Zichová 2014) OECD definuje konkurenceschopnost cestovního ruchu ,,v místě určení a ta spočívá v tom, ţe místo destinace optimalizuje svými atraktivity pro obyvatele a nerezidenty, poskytuje spotřebitelům kvalitní, inovativní a atraktivní sluţby (např. poskytování dobré ceny, u nás pouţívané jako cena za dobrý výkon) a získání podílu na domácím a globálním trhu a současně zajistit, aby dostupné zdroje na podporu cestovního ruchu byly vyuţívány efektivně a udrţitelným způsobem“. (Dupeyras, MacCallum, 2013, str. 7) Beránek se ve své publikaci ,,ekonomika cestovního ruchu“ snaţí popsat konkurenci na trhu cestovního ruchu. V řadě bodů lze tímto způsobem popsat a přiblíţit se ke konkurenceschopnosti destinace v oblasti cestovního ruchu. Ve velké většině popisuje konkurenci jako jakýsi závod, soutěţ. Závod mezi subjekty a objekty cestovního ruchu. Jde o to, kdo bude lepší a kdo si získá, udrţí vetší počet účastníků, návštěvníků cestovního ruchu jako i samotné destinace. Na trhu cestovního ruchu vstupují do konkurenčního boje cestovní kanceláře, cestovní agentury a různí poskytovatelé sluţeb cestovního ruchu. Pro pravidla tohoto boje jsou v převáţné míře ustanoveny různá zákonná opatření, vyhlášky,

31 jenţ zpřísňují pravidla boje. Za obcházení těchto pravidel jsou udělovány sankce ve formě např. odebrání licence. V destinaci cestovního ruchu vstupuje do tohoto boje, soutěţe převáţně destinační management, který má za úkol prosazovat zájmy svého území, své destinace. Soutěţe se účastní pochopitelně i zákazník, návštěvník, účastník a v celém pochopení konzument poskytovaných sluţeb destinace. Poskytovatelé sluţeb na trhu cestovního ruchu chtějí prodávat za co nejdraţší ceny a dostát co nejrychleji plánovaného zisku. Ne vţdy se ale cena rovná kvalitě a kvalita poţadované ceně. Jiţ dnes se mnozí účastníci nespokojí s danou cenou, která je pro některé levná a pro ostatní drahá. Mají moţnost srovnání cen. Jsou ochotni si za kvalitní sluţbu zaplatit. Do soutěţe o konkurenceschopnost jsou zapojeny i tzv. primární a sekundární nabídky cestovního ruchu. Podle Fishera, Dornbusche a Schmalenseeho lze následující model trţního mechanismu aplikovat i do oblasti trhu cestovního ruchu. Jsou definovány dvě strany trţního mechanismu a to ,,mechanismu vzájemné propojení nabídky a poptávky s cílovou funkcí tyto dvě veličiny vyváţit“ a ,,mechanismus konkurence s cílovou funkcí stimulovat výrobce“. To vyjadřuje celkovou spjatost nabídky a poptávky konkurence s cenou, jako základním nástrojem, který tyto veličiny ovlivňuje. Konkurence destinace cestovního ruchu vystupuje jako určitá síla, která vyvolává trţní ceny. Návštěvníci přiřazují k ceně ne jenom získání sluţby nebo zájezdu ale především záţitek. (Beránek, 2013 str. 212,213) Jako podstatu pojmu konkurenceschopnost destinace vysvětluje Palatková definici národní ekonomiky ,,stupeň, kdy za podmínek volného obchodu můţe země produkovat zboţí a sluţby, které jsou schopny obstát na mezinárodním trhu při současném udrţení a zvyšování reálného příjmu a ţivotní úrovně svých občanů“. Destinační management si pokládá otázku samotného měření a porovnávání prvků konkurenceschopnosti mezi ostatními destinacemi. Pouţívají se získaná objektivní data (např. počty ubytovacích zařízení, cenová úroveň) ale i data ostatních průzkumů se zaměřením, jak návštěvníci vnímají danou destinaci. Jako cíl průzkumu jsou dané motivy, proč si návštěvníci vybírají anebo bohuţel nevybírají danou destinaci. Opět jsou zde charakterizované silné a slabé stránky jako atributy při srovnávání s ostatními destinacemi. Průzkum je pro destinační manaţery jeden z klíčových zdrojů informací pro strategická rozhodnutí. Jako příklad můţe být hledisko vzdálenosti od místa pobytu návštěvníka, vlastní zkušenost s nabídkou, doporučení od zprostředkovatelů zájezdů do destinací nebo naopak zahořknutí z některou s negativní zkušeností. Můţe být ovlivněn i negativní informaci vnímanou z mediálního obrazu. (Palatková, 2011, str 32,33)

32

Podle modelu Crouche a Ritchieho, se hodnotí konkurenceschopnost destinace podle ,,pěti interních a dvou externích oblastí“. Do interních oblastí patří faktory a zdroje, atraktivity, marketingový management destinace, politika turismu destinace, plánování a rozvoj a za externí oblastí hodnotí ,,komparativní výhody“ (kapitálové zdroje, kulturní a historické zdroje, ekonomika) a ,,konkurenční výhody“ (růst, rozvoj, udrţitelnost, efektivity). (Palatková, 2011, str 85)

33

2 Analytická část 2.1 Situační analýza destinace Posázaví 2.1.1 Charakteristika území Turistická destinace Posázaví se rozprostírá kolem řeky Sázavy, na části území obcí s rozšířenou působností Benešov, Vlašim, Votice, Říčany, Kutná Hora a Černošice. Z hlediska VÚSC větší část této destinace spadá pod Středočeský kraj, některé přírodní a kulturně-historické atraktivity najdeme také v Praze a Vysočině. Tato destinace je zejména vymezena tokem řeky Sázavy a trasou tzv. Posázavského Pacifiku.

Obrázek č. 3: Obce s rozšířenou působností v Posázaví

Zdroj: Strategie turistické oblasti Posázaví 2017-2023, str.55

Název destinace Posázaví je odvozen od řeky Sázavy, která představuje přírodní dominantu tohoto území. Slovo Sázava bylo uváděno jiţ v latinských pramenech od pol. 11. století, a to v mnoha provedení. Jsou známá slova jako Zazoa, Zazaua a nebo Sassava. Na názvu řeky Sázava se podílejí dva různorodé historické názvy. První je odvozen od kdysi dávného keltského výrazu sath-ava coţ znamená ,,řeka tekoucí mezi borovými lesy“ a druhý vznikl od slovanského nářečí sad-jati, coţ bylo překládáno jako řeka, která s sebou přináší mnoho nánosu. Předkové pouţívali výrazu (kal se sadí a voda ţe písek sadí). Z tohoto rozboru je řeka Sázava kde se usazuje nános. ,,Nejstarší česká písemná zpráva o 34

řece Sázavě je v Kosmově kronice, kde ji kronikář jmenuje Zazoa (počátek XII. Století)“. Tok řeky Sázavy oficiálně začíná výtokem rybníka velké Dářko na Českomoravské vrchovině. Konec řeky Sázavy, která se vlévá do řeky Vltavy je u obce Davle nedaleko Prahy. Její délka toku je 225 km, vodní plocha zabírá 4350 km2 a její průměrný průtok činí 25,2 m3/s. (Posazavi o.p.s., 2017, str. 6) Rozlohou největší obcí s rozšířenou působností v této destinaci je Benešov. Rozkládá se jiţně od ţelezniční trati ,,Posázavský Pacifik“. Celkově pozůstává z 51 obcí, ze kterých pro cestovní ruch jsou nejvýznamnější Benešov, Neveklov, Sázava, Týnec nad Sázavou, Čerčany, Konopiště a Pyšely. Povrch pokrývá Středočeská pahorkatina a přírodní hranice z jinými obcemi tvoří na severu řeka Sázava a na východě řeka Vltava. Posázaví rozlohou zabírá bez mála 62 % okresu Benešov. Pokrývá jeho střední část, část jihovýchodní a velkou část severovýchodní. Přirozenou hranicí destinace je řeka Ţelivka, která pramení od východu, dále protéká vyvýšeninou nad Blatnickou bránou kolem Velkého Blaníku. Na severu je vymezena řekou Sázavou. Krajina a její členění je vskutku dobře vyváţeno mezi osídlením a přírodou. Posázaví připadá k Středočeské pahorkatině kde se převýšení krajinné oblasti pohybuje v rozmezí mezi 70 a 150 m a průměrná výška je 400 – 450 m.n.m. Při říčním údolí je vybudovaná rozsáhlá vodní nádrţ Ţelivka, která spadá pod vodárenský reţim a vyuţití. Do terénu spadají menší říční toky – Blanice, Chotýšanka a potok s názvem Janovický. Na východní straně je oblast spojena k předpolí rulové Českomoravské vrchoviny, západní část k ţulovým horninám středočeského plutonu. Kolem nádrţe Ţelivky vystupuje hladovcové těleso s masivními výstupy. V dobách kolonizace ve 12. a 13. století bylo sloţení vegetace dosti ovlivňováno zemědělstvím. Původně tu byly dubohabrové porosty a bukové lesy, které se musely orné půdě a pastvinám přizpůsobit a ustoupit. Lesy, které byly zachovány, se skládají ze smrků, borovice a v malé části břízy a dubu. V 14. a 15. století zde byly zaloţeny rybníky, které krášlí krajinu do dnes. Z oblasti zoologie tu ţije mnohá seskupení ţivočichů. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.])

35

Obrázek č. 4: Obce Posázaví

Zdroj: http://leader.posazavi.com/cz/mapregions.asp

2.1.2 Výjimečnost území ,,Posázaví je venkovským regionem s výraznými přírodními dominantami, tradičním turistickým regionem s mnoţstvím památek, krásnou přírodou a s bohatou historií. Velkou výhodou oblasti je snadná dostupnost Prahy a hustá silniční síť, včetně ţelezniční tepny vedoucí přes území“. (Tůmová, 2017, str. 6) S výjimečností Posázaví je také spojena krátká vzdálenost od Hlavního města Prahy. Jsou známa dvě krásná místa, a to řeka Sázava a hora Blaník. Řeka Sázava se objevuje na seznamu chráněných lokalit ,,NATURA 2000“ a hora Blaník v centru chráněné krajinné oblasti Blaník. V oblasti Posázaví jsou vynikající podmínky pro rozvoj aktivního cestovního ruchu spojenými s kulturními a historickými památkami spolu s přírodními ukazateli. V Posázaví probíhá mnoho kulturních a společenských akcí. Návštěvníci, mezi které patří cyklisté, turisté a vodáci, tu najdou svá zalíbení. Je zde dodrţováno práv

36 ochrany přírody. Důraz na zachování poselstva pro budoucí generace. (MAS Posázaví o.p.s, [b.r.]) Jde o spojení bohaté a krásné přírody s obsáhlou historií společně s aktivním odpočinkem. Tato jedinečná oblast středočeského kraje nabízí mnoha sportovních aktivit, relaxace při procházkách přírodou. Pro ty, kdo mají rádi historii, se nabízí moţnost navštívit zámek Konopiště, Jemniště nebo hrad Český Štemberk. Nezapomenutelný je Sázavský klášter. Na seznam UNESCO se dostal i zámecký park v Průhonicích. Zajímavá města jsou Benešov, Jílové u Prahy, Sázava nebo Dolní Břeţany. Nezapomenutelná je ţelezniční trať s posázavským Pacifikem. Je zde velké mnoţství turistických a cyklistických tras. Posázaví poskytuje výlety pěšky do okolí, anebo na lodích. (dmo.posazavi.com, [b.r.]) Jednotlivé přírodní, kulturno-historické, organizované a sociální atraktivity, jako i vybavenost destinace podrobněji popíši a analyzuji v samostatné subkapitole této bakalářské práce.

2.1.3 Obyvatelé Posázaví Osídlování České kotliny bylo prvořadě podél velkých říčních toků. Právě krajina při velkých vodních tocích byla prvotní, kterou si člověk přizpůsobil k ţivotu. Osídlení kolem řeky Sázavy bylo podle archeologických průzkumů keltské oppidium na ostrohu pojmenovaném Hradiště nad řekou Vltavou. Tato oblast byla nazývána Závist a sahala aţ k řece Sázavě. Archeologické nálezy byli nalezeny i v okolí Jílového a Dolních Břeţan. Rozvoj osídlení v oblasti Posázaví byl ve shodě s výstavbou klášterů a obrany Prahy. Roku 999 byl zaloţen Ostrovský klášter s celým názvem Benediktinský klášter Sv. Jana Křtitele na Ostrově. Dodnes jsou na ostrově uchovány základy stavby. Ostrov se nachází v přímém soutoku řeky Sázavy a Vltavy v obci Davle. (MAS Posazavi o.p.s., 2009, str.13) Podle průzkumu MAS Posázaví ve spolupráci s CSÚ činil k 1.1.2018 počet obyvatel 81 154. Tento počet byl rozdělen podle pohlaví a to na 32 923 muţů a 34 099 ţen. Průměrný věk by zjištěn na 41,8 z toho jsou muţi na věkové hranici 40,61 a ţeny v průměru 42,96 let. Hustota osídlení byla 81,01 km2. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.])

37

2.1.4 Města a vesnice v Posázaví

V destinaci Posázaví se podle webu posazavi.com nachází 69 obcí.

Tabulka č.2: Města a vesnice Posázaví

Nadmořská výška (m n. Nadmořská výška (m Obec Obec m.) n. m.)2 Benešov 360 Olbramovice 418 Bernartice 403 Ostrov 371 Bílkovice 443 Ostředek 442 Blaţejovice 432 Pavlovice 405 Borovnice 452 Petroupim 346 Bystřice 365 Popovice 435 Ctiboř 395 Postupice 416 Čakov 454 Pravonín 540 Čechtice 478 Psáře 486 Čerčany 308 Radošovice 405 Český Šternberk 310 Ratměřice 498 Děkanovice 470 Řimovice 452 Divišov 466 Slověnice 368 Dolní Kralovice 350 Snět 464 Drahňovice 427 Soběhrdy 409 Dunice 454 Strojetice 391 Hradiště 415 Struhařov 448 Chmelná 481 Studený 478 Chotýšany 450 Šetějovice 440 Jankov 510 Teplýšovice 463 Kamberk 398 Tomice 494 Keblov 436 Třebešice 431 Týnec nad Kondrac 416 281 Sázavou Kozmice 512 Veliš 432 Křivsoudov 442 Vlašim 365 Kuňovice 492 Vodslivy 455 Libeţ 323 Vojkov 453 Litichovice 465 Votice 483 Loket 450 Vracovice 500 Louňovice pod Blaníkem 396 Vranov 356 Vrchotovy Miřetice 505 427 Janovice Mnichovice 452 Všechlapy 400 Načeradec 528 Xaverov 460 Nemíţ 416 Zvěstov 410 Neustupov 511 Zdroj: vlastní zpracování, dle::

38

2.1.5 Filmové stopy v Posázaví Oblast Posázaví není známa pouze řekou Sázavou, Posázavským Pacifikem, který ovlivnil hospodářský rozkvět této oblasti, kulturními památkami, rozmanitostí přírody, ale také filmovými stopy. V Jílovém u Prahy se interiér kostela sv. Vojtěcha objevil ve filmu Miloše Formana Amadeus a také ve filmu Most u Remagenu. Masarykovo náměstí v Jílovém u Prahy se zase objevilo ve filmu Teorie tygra. Toto město a pohled na lokalitu ke svaté Anně se objevilo ve filmu Báječná léta pod psa. Stanový kemp na břehu Sázavy v Pikovicích se na chvilku proměnil pro natáčení seriálu Cirkus Bukowsky. U rybníka Labeška v Průhonickém parku a zámku se zase v pohádce Tři veteráni potkali se ţebrajícím vojákem, který neměl kliku od flašinetu. Také Popelka zde ţila v chaloupce a parkem projíţděla herečka Dagmar Patrasová jako královna Koloběţka první. Dále snímky jako jsou S čerty nejsou ţerty, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Rumplcimprcampr, Ať ţijí duchové s hlavní postavou Jiřího Sováka, Plaváček se Stanislavem Hloţkem a Ivetou Bartošovou, O princezně Jasněnce a létajícím ševci nebo Třetí Princ. Mnichovice si zahrály ve filmu s Jiřím Hrzánem Drahé tety a já. Na náměstí v Mnichovicích stojí dům z filmu Synové a dcery Jakuba Skláře. V Ondřejově na náměstí zase utíkal Jára Cimrman leţící, spící. Zámek Berchtold se objevil v seriálech Ordinace v růţové zahradě a Modrý kód. Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí nad Sázavou je znám z filmu Cirkus Humberto, kde je pochovaná maminka malého Vaška Karase. Barokní fara v Pyšelích si zahrála ve filmu Doktoři z Počátků. V Křečovicích je dodnes proslavená brána ve slavném filmu Vesničko má středisková. Zvonička ve Vlkovicích si zase zahrála ve filmu Smrt krásných srnců. V oblasti Posázaví bylo natočeno mnoha filmových zpracování jako např.: Zdivočelá země, Václav, Návštěvníci, Křtiny, Strejda Kapitán, Chlapci a chlapi, Jan Masaryk, Na samotě u lesa, Boni a klid 2 a mnoho dalších. (Tůmová, 2018)

39

2.1.6 Destinační management a partnerství v Posázaví

2.1.6.1 Posázaví o.p.s.

Posázaví o.p.s. nabízí rozmanité sluţby pro podporu a regeneraci rozvoje oblasti Posázaví s myšlenkou rozvoje turistiky v dané krajině. Zajištuje rozšíření ekonomických moţností s vyuţitím propagace tohoto regionu a prohloubení rozvoje jeho celkového potenciálu. Nezapomíná se na rozvoj a podporu zemědělství a důleţitou součástí je ochrana ţivotního prostředí. Pomáhá podporovat různé projekty s určitými moţnostmi financování. Zajištuje školení, přednášky a prezentace pro mládeţ. Dodává různé studijní materiály. Spolupracuje na rozvoji lidských stránek osobnosti. Komunikuje s informačními centry a zajištuje jejich plynulý provoz. Je neustále ve spolupráci s orgány státní správy, orgány samosprávy a na podporu regionu s Evropskou Unií. O všechny tyto zmíněné činnosti se stará správní rada společně s ředitelem a dozorčí radou ve spolupráci s místní akční skupinou. Posázaví o.p.s. zajištuje správní a finanční záleţitosti pro místní akční skupinu, kterou zřizuje jako své územní pracoviště. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.]) Posázaví o.p.s. obdrţela při pořádání čtvrtého ročníku mezinárodní soutěţe zvláštní cenu na výstavišti v Lysé nad Labem ve dnech od 11. do 13.4.2019 v soutěţní kategorii přehlídka turistických materiálů (TURISTPROPAG 2019). Šlo o propagační materiál ,,Poznáváme Posázaví“. Zde se hodnotil design, grafika a stylistika. Do soutěţe se zapojila i veřejnost. (MAS Posázaví o.p.s., 2019) 2.1.6.2 Certifikát DMO

,,Společnost Posázaví o.p.s. získala certifikát Oblastní organizace destinačního managementu, který potvrzuje její aktivity v oblasti cestovního ruchu. Certifikát uděluje agentura Czech Tourism, státní příspěvková organizace, jejímţ zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,, (MAS Posázaví o.p.s., 2019)

40

2.1.7 Analýza nabídky destinace Posázaví 2.1.7.1 Atraktivity destinace Posázaví V práci jsem se rozhodl analyzovat přírodní a kulturně-historické atraktivity destinace podle jejich výskytu v jednotlivých okresech, kterých části spadají do zkoumané destinace Posázaví. Domnívám se, ţe většina přírodních atraktivit, jako CHKO, přírodní parky, přírodní geopark a zámecké parky se nacházejí na území okresu Benešov, který představuje nejvýznamnější část této destinace. Stejně analyzuji kulturně-historické atraktivity Posázaví. Zajímat mě bude především výskyt hradů, zámků, které povaţuji z hlediska návštěvnosti kulturně-historických památek za nejdůleţitější.

Přírodní atraktivity Jak jsem se jiţ zmínil v teoreticko-metodologické části, přírodní atraktivity jsou tvořené atmosférou, hydrosférou, pedosférou, biosférou, počasím, podnebím a výskytem nerostných surovin. Oblast Posázaví se rozkládá kolem řeky Sázavy, která představuje jednu z dominant tohoto regionu. Kolem jejího koryta se rozléhají přírodní krásy, lesy, rokliny, přírodní dominanty a v lesích ţijí mnohé druhy rostlin a ţivočichů. Osud tuto oblast zasáhl za období druhé světové války, kdy většinu rozlohy (44 000 hektarů) zabrali SS jednotky ke cvičení. Tomuto činu muselo ustoupit 70 obcí a 180 osad. Téměř 18 000 obyvatel bylo vystěhováno. Region se z důsledku tohoto činu vzpamatovával několik desítek let. Prostřednictvím analýzy jednotlivých informací, jsem zjistil, ţe celkově se na území této destinace nachází 9 přírodních parků, 1 CHKO, 1 přírodní památka, 1 geopark, 13 zámeckých parků a 1 národní přírodní rezervace.

Tabulka č. 3 Přírodní atraktivity Posázaví

Přírodní atraktivita Počet Přírodní park 9 CHKO 1 Přírodní památka 1 Geopark 1 Zámecké parky 13 Národní přírodní rezervace 1

Zdroj: vlastní zpracování dle: https://tourist.posazavi.com/cz/memories.aspx

41

Z devíti přírodních parků vyskytujících se na území této destinace je 8 k nalezení na území okresu Benešov. Jedná se o přírodní park Dţbány-Ţebrák, přírodní park Číţov, přírodní park Na Ostrově, přírodní park Na stříbrné, přírodní park Podhrázský rybník, přírodní park Rybníček u Studeného, Konopišťský park, Krajinářský park Vrchotovy Janovice. Průhonický park patří pod okres Praha-západ. Zámecké parky byly vybudované u zámku v různých částech Posázaví.

Kraj Blanických rytířů Kraj Blanických Rytířů – Národní geopark leţí v okrese Benešov, na Vlašimské pahorkatině. Základním prvkem tohoto geoparku je moldanobikum, nejstarší kámen v Českém masívu. Prochází zde systém geologických zlomů s názvem Blanická brázda. Brázdy patří k prvohorního variského vrásnění. Blanická brázda začíná od jihočeské kotliny Českých Budějovic dále přes Mladou Voţici k údolí řeky Blanice potom protéká krátce řekou Sázavou a dále podél říčky zvané Výrovka k Pečkám v Polabí. Délka je 65 km. U propadliny Blanické brázdy mezi Milíčem a Řísnicí dosahuje šířky 15 km. Zajímavý je pruh permských ostrůvků podél západního kraje Blanické brány. Zde jsou pozůstatky prvohorních usazenin. Největší z ostrůvků leţí mezi Českým Brodem a Stříbrnou Skalicí. V okolí je dostatek červeného pískovce, který dodává specifickou barvu polím. S Blanickou brázdou je spojen vznik menších rudních loţisek. Zajímavý je důl Roudný, kde se těţilo zlato a který se stal přírodní chráněnou památkou. Mezi další vzácná těţiště patří Ratibořské Hory, Staré Voţice a Na Stříbrné, kde se těţilo stříbro. Olovo, zinek a měď se těţila nedaleko Zvěstova. (kudyznudy.cz, 2019) Kraj blanických rytířů se rozléhá na území 17 obcí Čechtice, Jankov, Kamberk, Kondrac, Louňovice pod Blaníkem, Miličín, Načeradec, Neustupov, Olbramovice, Pravonín, Ratměřice, Trhový Štěpánov, Veliš, Vlašim, Votice, Zruč nad Sázavou a Zvětsov. (Kraj blanických rytířů, [b.r.])

Většina obcí patří do okresu Benešov, kromě obce Zruč nad Sázavou, která se zařazuje pod okres Kutná Hora. Z hlediska přírodních atraktivit celého Posázaví se jich nejvíc nachází na území geoparku ,,Kraj Blanických rytířů,,. Do tohoto prostoru zařazujeme chráněnou krajinou oblast Blaník, přírodní park v Olších, přírodní rezervaci Podlesí, přírodní památku Na Ostrově, přírodní rezervaci Velký Blaník, přírodní rezervaci Malý Blaník, přírodní

42 památku Částrovické rybníky, přírodní památku Rybník Louňov, Kříţovský lom, přírodní park Dţbány-Ţeberák. (Kraj blanických rytířů, [b.r.])

Obrázek č. 5 Kraj blanických rytířů

Zdroj: http://www.geopark-kbr.cz/userfiles/images/KBR/geopark/hranice_lokality.jpg

Tímto geoparkem protékají celkově dvě řeky – Sázava a Blanice a byla tady vybudovaná vodní nádrţ Švihov (Ţelivka). Celkově je tady k nalezení 29 geologických lokalit: Malý Blaník, Velký Blaník, Dolnokrálovické hadce, Kaňon Brodce, Štěpánovský lom, Hadce u Šebířova a Hrnčíř, Lom Mladovice, Zámecká skála, Šeptouchov, Kácov – skály, Lom Bílkovice, Koţlí – důl fluorit, Čertovy díry, Zlatodůl Roudný, Soutice – pískovna, Dţbány, Miličín – Český lev, Vápenice u Votic, Hříva, Jinošovské lomy, Zvěstov, Chobot, Kříţovský lom, Psáře, Fialník, Na Stříbrné, Stvořidla, Bílý Kámen. (ČSOP Vlašim, 2013) Jak jsem se jiţ zmínil do geoparku patří přírodní park Dţbány – Ţebrák, kterému dominuje vrchol Dţbány (688 m.n.m.) s jeho lesním hřbetem vrcholu Ţebrák (585m). Tento přírodní park byl vyhlášen v roce 1996. Celkově zabírá jeho rozloha 53 km2, mezi obcemi Votice,

43

Jankov, Líšny a Tomice. Území se vyznačuje podhorským rázem s rozsáhlými lesními komplexy. Na Olbramovisku a Janovsku se vyskytuje několik rybníků. Toto území je velice rozmanité a velmi dobře zachovalé. Význam území spočívá ve výskytu chráněných druhů rostlin jako například orchidej plstnatce májového, bublinatka jiţní, suchopýr bahenní, rosnatka a ze ţivočichů je zde známí čolek horský, rosnička zelená, chřástal polní, otravník, včelojed lesní, velký výr, ledňáček říční a netopýr severní. (Město Votice, 2006) Chráněná krajinná oblast Blaník je nejmenší chráněnou krajinou s rozlohou 40 km2 a spadá taktéţ do geoparku Kraje blanických rytířů. Základ této chráněné oblasti je její pestrá lesní mozaika polí, luk, rybníků. Je tvořena také vhodnou zástavbou obcí, kde se nachází mnoho historických monumentů. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.]) Na mapě je krajina Blaník jakýmsi vzorem velkých Čech, 1/3 jeho rozlohy je tvořena lesními porosty, ale také zde nacházíme lány orné půdy i menší louky. Krajinou Blaníku protéká řeka Blanice s většími či menšími toky. Jsou zde velké rozsáhlé vodní toky, potoky a vedle nich menší tůně. Klima je zde proměnlivé. Na vrcholcích chladné a na slunných stráních teplé. Nalezneme zde také skalnaté srázy a menší pouštní přesypy. Krajina i přes neustálý rozvoz průmyslu a zemědělství si ponechala svou pestrobarevnost polí, lánů a luk. Cesty jsou lemovány alejemi. Sídelní struktura si dochovala svůj kolorit a po krajině jsou rozestoupeny menší vesnice, které doplňují samoty. Součástí měst jsou venkovské zámky a jsou zde zachovány lidové stavby. U polních cest jsou k vidění menší sakrální stavby, které jsou dodnes vyuţívané. Chráněná krajinná oblast pod Blaníkem je trvale vyhledávanou oblastí domácími i zahraničními turisty. (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, [b.r.])

Přírodní památka na ostrově se nachází poblíţ obce Nemíţ v údolí řeky Blanice. Hlavní z důvodu ochrany je zde výskyt Jalovce obecného. Patří do skupiny jehličnatých keřů a v celkovém počtu tvoří kamenitou stráň. Na tento druh jalovce se váţou vzácné druhy hub a také hmyzu. Zdejší místo je pro ně vhodné a v České republice není mnoho těchto lokalit. Místo je spojeno se zajímavou historií. Je zde stráň, která byla v dobách dávných pastvinou. Zemědělská zvířata tu většinou spásaly všechnu zeleň, co neprospělo růstu zdejším stromům s jedinou výjimkou a to jalovce. Kdyţ zvířata spásala trávu a nebylo jiţ zde vyuţití, stráň zarostla borovicí. (Český svaz ochránců přírody Vlašim, [b.r.])

Přírodní památka Rybníček u Studeného je umístěna jiţně od obce Studené, od silnice Studený-Těškovice.

44

Hlavní znak celé památky je menší rybník s mokřadními louky. Vyskytuje se zde prstnatec májový nebo ďáblík bahenní v pásmu rybníka. Je zde monitorován stav chráněných rostlin zdejší populace. (Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka, [b.r.]) Méně známou přírodní památkou, kterou představuje oblast Posázaví je Vlčí rokle. Tzv. geologická formace, kterou obvykle vidíme ve vysokých horách. Je to údolí s obrovskými balvany, kde někde pod nimi protéká potok. Oblast se nachází v okolí Hornopoţárských lesů. Kousek odtud v obci Prosečnice se těţí šedivá Poţárská ţula. Tento pojem je mezi kameníky velice známý. (Hocek, 2019) Na okraji obce Jílové u Prahy se nachází Boţí skála, skalní útvar, z nějţ je krásný výhled do okolí. Pravidelnou zastávkou turistů při toulkách okruhu Jílovské vyhlídky je rozhledna na vrchu Pepř vysoká 30 metrů přístupná po vřetenovém schodišti. Hornopoţárský les, přírodní park, který se nachází na pravém břehu řeky Sázavy, je spojen obcemi Kamenice, Krhanice, Jílové u Prahy a Týnec nad Sázavou. Park je o rozloze 25 km2. Jsou zde turistické a cyklistické trasy. Na řece Ţelivce se nachází vodní nádrţ Švihov. Hráz přehrady má 60 metrů a pojme aţ 309 milionů m3 vody. Je zdrojem pitné vody pro Prahu, střední, jiţní a východní Čechy. Z tohoto důvodu je zde zákaz rekreace. U nádrţe Ţelivka se nachází národní přírodní památka Hadce u Ţelivky. Jsou zde vzácné rostliny, jako pomněnky úzkolisté, trávničky obecné a vzácná restlina kukuřička hadcová. (Posázaví, 2017) Praha-západ Průhonický park se řadí mezi Národní kulturní památku a byl zapsán v sbírce památek UNESCO. Jeho rozloha je 250 ha a rozkládá se mezí údolím potoka Botiče a dvou přítoků Bořejovického a Zdiměřického potoka. Byli v něm vysazeny různé domácí i cizokrajné dřeviny, skupiny stromů, keřů. Nejvýznamnější je z hlediska výskytu rododendronů, cca 8000 kusů a dřevin, cca 1600 kusů. (Akademie věd České republiky, [b.r.]

Zámecké parky Na území destinace Posázaví se nachází několik zámeckých parků. Mezi nejznámější patří Konopiště, Vlašim, Český Šternberk, Jablonná, Jemniště, Votice, Ratměřice, Načeradec, Nestupov a Petrovice. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.]) Rozsáhlý zámecký park zámku Konopiště je ukryt v okrese Benešov. Historie tohoto prostoru je obsáhlá. Podstatné je období na přelomu 19. a 20. století. V tomto období se zde usídlil následník rakousko-uherského trůnu František Fernidand d´Este a zámek roku 1887 koupil. Konopišťský zámek byl téměř císařský. Předchůdce zámku byl ale hrad, který

45 zde stál ve 13. století. Areál zámeckého parku se rozlohou rozkládá na ploše 340 hektarů a nachází se v nadmořské výšce okolo 340 m.n.m. Součástí je i zámecký rybník, který svou rozlohou zabírá téměř 21 ha. Dále zde najdeme krajinářský park, Růţovou zahradu, oboru a baţantnici. Součástí jsou i různé stavby pro hospodářské nebo ozdobné vyuţití. Jsou zde vystaveny sochy jako např. Neptunova kašna, socha boha lana, Kleopatřin sloup, sochy Atla a Herkulese a několik egyptských váz. Stojí zde i kostelík a myslivna. V Růţové zahradě bylo při období svého vzniku vysazeno téměř 200 druhů růţí. Zámek byl zasaţen druhou světovou válkou, kdy došlo k jeho značné újmě. V šedesátých letech bylo rozárium obnoveno. Skleník zde slouţí k pěstování orchidejí. Konopišťský zámecký areál je zařazen k nejcennějším dendrologickým parkům v České republice. V areálu se nachází více neţ dvě stovky druhů různých dřevin. (Hoskovec, 2009)

Zámecký park Vrchotovy leţí v obci Janovice, patřící do okresu Benešov. Rozprostírá se na rozloze 16,5 ha a je lemován lesy, které se v zadní částí rozrůstají v les. V průběhu druhé světové války slouţilo toto území Němcům jako vojenské kasárny. Park je významným z hlediska zastoupení vzácných stromů jako tsuga kanadská, smrk omorika a dub červený. (Möllerová, 2010)

Zámecký park Jablonná byl v roce 2009 vymazán ze seznamu ohroţených památek a otevřen veřejnosti. Rozloha parku je 3,5 ha a nachází se tady dva rybníky mezi Vltavou a Sázavou. Za druhé světové války se stal vojenským prostorem jednotek SS. Spolu se zámkem patří park v současnosti společnosti Royal interier. (Zámek Jablonná, [b.r.])

Zámecký park Jemniště byl zaloţen začátkem 18. století. Park má rozlohu 13 ha a rozléhají se na něm 3 rybníky. V parku došlo v posledních letech k renovaci nádvoří, rybníčků u parku, ovocného sadu a bylinné zahrady. Pěstují se tady růţe, pivoňky, ostroţky a levandule. Kromě kytek jsou tady zastoupené vzácné stromy, japonská vrba Hakuro Nishiki, ţivé ploty, kulovité akáty s kvetoucími růţemi, ibišky, okrasné jabloně. V prostorách zámeckého parku se nachází květinářství. (Zámek Jemniště, [b.r.])

Zámecký park Vlašim se nachází v údolí řeky Blanice. Byli tady upraveny louky s květy, skály a lesy a roste tady mnoho vzácných druhů rostlin, ze kterých většina je chráněných. Zámecký park patří do evropské soustavy chráněných území NATURA 2000. (Zámek a park Vlašim, [b.r.])

46

Turistické stezky

Turisté dnešní doby si velice oblíbili tři naučné stezky v obci Hradištko. Obec leţí nad soutokem řeky Sázavy a Vltavy. První nese název, nauční stezka Medník. Je dlouhá 5 km a je zařazena jako nejstarší česká naučná stezka. Její začátek i konec je v obci Petrov u Prahy, která je známá kaţdoročním srazem trempů v Pikovicích. Na stezce se setkáváme s místní faunou, florou a kopcem zvaný Medník. Další oblíbená stezka nese název Sekanka a obsahuje v sobě pozůstatky kláštera na Ostrově a cestu ke kostelu sv. Kiliána. Naučná stezka Vystěhované Hradištko seznamuje návštěvníky s vystěhováním obce Hradištko jiţ zmiňovanými jednotky SS, devastací krajiny a několika příběhy vězňů z koncentračních táborů. (Tůmová, 2017) Úsek řeky Vltavy mezi Štěchovicemi a Slapy je nazýván Svatojánské proudy. Jde o nebezpečný úsek skalnaté krajiny. Nachází se tady Teletínský lom, který je chráněnou přírodní památkou s geologickým charakterem. Tento lom se převáţně vyuţíval při stavbě Slapské přehrady. Nedaleko Teletína se nachází další z vyhlídek s názvem Máj. Je zde nejznámější pohled na řeku Vltavu. Pro horolezce je zde skalní oblast Mařenka, která se nachází na pravém břehu řeky Vltavy. Za kolébku českého trampingu je povaţována obec Pikovice. Nachází se zde vrch Medník s výškou 416 metrů, kde se na jediném místě v Čechách vyskytuje obdivuhodná a vzácná rostlina z čeledi liliovitých – kandík psí zub. V Pikovicích začíná velice známá Posázavská stezka, kterou postavil známý učitel Josef Kliment. Na Posázavské stezce je několik skalních útvarů, kde nejznámější je Pikovická jehla. (Tůmová, 2018, str. 5-6)

Kulturně historické atraktivity v oblasti Posázaví Na území destinace Posázaví se nacházejí mnohé kulturně-historické atraktivity. Zastoupené jsou architektonické stavby, sakrální stavby, historické části měst. Z architektonických staveb je tu rozmístěno 41 zámků, 4 hrady, 26 zřícenin a 146 různých architektonických památek. Zastoupeny jsou i různé sakrální stavby, jako 100 kostelů a 317 různých kapliček. V rámci mé analýzy jsem se zaměřil na hrady a zámky a jejich vyuţitelnost pro účely cestovního ruchu. Bylo zjištěno, ţe tři hrady jsou přístupné veřejnosti, jeden hrad veřejnosti přístupen není, přičemţ se jedná o hrad Pirkštejn. Ten v současnosti patří církvi. Přístupné jsou hrady Český Šternberk, Týnec nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. V destinaci Posázaví se celkově nachází 41 zámků, ze kterých je přístupných pro veřejnost 12. Celkově 9 zámků patří soukromým vlastníkům. Zámky byly

47 přestaveny na hotely kategorie 4 hvězdiček. Souhrnný přehled poskytuje následující tabulka. V této části práce se budeme dále věnovat jenom těm památkám, které jsou přístupné veřejnosti.

Tabulka č. 4: Hrady a zámky Posázaví Kulturně-historická památka Počet hrad přístupný veřejnosti 3 hrad nepřístupný veřejnosti 1 zámek přístupný veřejnosti 12 zámek využívaný jako ubytovací zařízení 9 zámek nepřístupný veřejnosti 20

Zdroj: vlastní zpracování

Architektonické stavby

Zámek Konopiště se řadí k nejvýznamnějším památkám v České republice. S tímto zámkem je spojeno několik historických událostí. Konaly se tu diplomatická jednání, vojenská střetnutí, sociální zápasy. Byl zaloţen v roce 1294 Praţským biskupem Tobiášem z Benešova a postaven podle francouzských pevností. Potom, co vymřeli Benešovicové, se stal zámek majetkem Šternberků do 17. století. Na konci 19. století koupil tuto památku arcivévoda František Ferdinand D´Este, který proměnil jeho okolí v krajinářský park. Zaloţil v něm Růţovou zahradu se skleníky. Ve 20. století se zámek stal majetkem Československého státu a za 2. světové války byl zámek sídlem německých vojenských jednotek SS. Dochovalo se především vnitřní vybavení a vzácné umělecké sbírky. Zámek nabízí návštěvníkům 5 prohlídkových okruhů, salony jiţního křídla zámku, salony severního křídla zámku, soukromé pokoje rodiny Františka Ferdinanda d´Este, Lovecká trasa a Gotické sklepení. Délka 1. aţ 4. okruhu je přibliţně jedna hodina a cena za prohlídkový okruh se pohybuje kolem 200,- aţ 250,- CZK za dospělou osobu. Zámek je otevřen od konce března do konce listopadu. Gotické sklepení je moţné navštívit jenom v průběhu srpna a prohlídkový okruh trvá přibliţně 40 minut.

U zámku je také moţné vidět medvědy. Chov medvědů má na Konopišti dlouhou tradici. První medvědy začali chovat Lobkowicové v polovině 19. století. Zámek nabízí organizování svatebních obřadů a pronájem prostor, jako svatební salonek, kaple sv. Huberta, Růţová zahrada, Terasa u Diany. Růţovou zahradu je moţné navštívit od dubna

48 do října. K zámku patří i unikátní střelnice s pohyblivými akustickými terči a muzeum sv. Jiří. (Národní památkový ústav, [b.r.])

Zámek Jemniště patří v současnosti rodině Šternberků, konkrétně panu Jiřímu Šternberkovi. Ten ho obývá spolu s rodinou. Zámek byl zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti. Pro návštěvníky nabízí prohlídky 9 sálů, pokojů a kaple sv. Josefa. Je moţné ho navštívit od dubna do konce října, v případě objednání taky v listopadu, prosinci, lednu, únoru a březnu. Základní vstupné stojí 160,- CZK. V levém křídle zámku byl vybudován obchod Hunting Dress Code a Cafe Custoza. Zámek nabízí také organizování svateb, zásnub a prodej zvěřiny. V nabídce je také ubytování ve třech apartmánech nazvanými Terezie, František a Rainer. V roce 2019 bylo otevřeno také Jemnišťské SPA se saunou a vířivkou. (Zámek Jemniště, [b.r.])

Starý zámek Votice je v současnosti ve velice zlém stavu a veřejnosti není přístupen. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.])

Nový zámek Votice je stejně jako Starý Zámek Votice uzavřen pro veřejnost kvůli havarijnímu stavu. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.])

Hrad Český Šternberk je vzdálený 74 km od Prahy na trati proslulého Posázavského Pacifiku. Na této vlakové zastávce z roku 1903 je moţné vidět staré zámecké schody uprostřed. (Hoskovec, 2013) Byl zaloţen ve 13. století Zdeslavem z Divišova. Ten ho pojmenoval podle osmirohé hvězdy a podle tohoto zvyku se začaly poněmčovat názvy. Proto vznikl název Šternberk, Stern – hvězda, Berg – hrad. Aţ do současnosti je hrad pořád ve vlastnictví tohoto rodu. (Hrad Český Šternberk, [b.r.]) Hrad je přístupný veřejnosti od dubna do konce října a nabízí jeden prohlídkový okruh v průběhu dne a noční prohlídku hradu. Základní vstupné je 150,- CZK a prohlídkový okruh trvá přibliţně 50 minut. Zahrnuje 15 zařízených místností dobovým nábytkem, jako je Rytířský sál, menší salony, knihovna, velká jídelna, pracovna Jiřího Sternberga, pokoj Kašpara Maria Sternberg. Na stěnách je moţné vidět sbírku grafický listů z období třicetileté války, a to přesně v počtu 545 kusů. Tato sbírka se řadí k jedním z největších monotematických sbírek v Evropě. (Hrad Český Šternberk, [b.r.])

49

Zámek Vlašim původně gotický hrad vybudovaný nad řekou Blanicí byl přestavěn na zámek. V průběhu jeho historie se tu vystřídalo 12 rodů, přičemţ svoji dnešní podobu získal zámek v 19. století za svých posledních majitelů kníţat z Auerspergu. Od roku 1945 patří zámek městu Vlašim. V jeho útrobách dnes můţou návštěvníci najít Muzeum Podblanicka a Střední odborné učiliště. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.])

Hrad Týnec nad Sázavou vznikl začátkem 11. století. Jeho majitelé se často střídali. Aţ za hraběte Františka Josefa z Vrtby od roku 1785 se začal hrad rozvíjet. V současnosti je moţné navštívit románskou rotundu z přelomu 11. století s kaplí a hranolovou věţ z 13. století. Muzeum organizuje prodejní výstavy a návštěvníci se seznámí s expozicí týnecké kameniny a procesem její výroby. Pořádané jsou celoročně různé divadelní akce pro děti a historické slavnosti. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.])

Hrad Ledeč nad Sázavou patří k nejstarším šlechtickým hradům v Čechách. Tento komplex se vypíná nad řekou Sázavou. Svým návštěvníkům nabízí tři prohlídkové okruhy – Muzejní okruh, Retro okruh a Dětský okruh. Čas prohlídek je cca 50 minut. Základní cena Muzejního a retro okruhu je 100,- CZK, cena dětského okruhu je 50,- CZK. Hrad je otevřen veřejnosti od dubna do konce záři. V rámci poskytovaných sluţeb nabízí také organizování svateb. Je vyhledávaným místem filmařů. Natáčeli se tady různé pohádky a filmy, jako Čertí brko, Krakonoš, Anděl Páně 2, Dartagnan a tři mušketýři, Bídníci, Kletba bratrů Grimmů a jiné. (Hrad Ledeč nad Sázavou, [b.r.])

Hrad Pirkštejn je v současnosti nepřístupný veřejnosti. (Hrad Pirkštejn, [b.r.])

Zámek Zruč nad Sázavou

Zámek Zruč nad Sázavou se nachází v okrese Kutná Hora. Od roku 2006 do roku 2015 proběhly na zámku rekonstrukce budov, parku a hospodářských stavení. V současnosti tu sídlí radnice, zámecká galerie a jiţní křídlo je určeno pro návštěvníky. Ti si mohou projít dva prohlídkové okruhy. Malý okruh trvá přibliţně 40 minut a základní vstupenka stojí 70,- CZK. Velký okruh trvá přibliţně 60 minut a základní vstupenka stojí 120,- CZK. Turisté si můţou prohlédnout zábavně naučnou stezku rytíře Miloty z Kolowrat v hradním

50 příkopu. V blízkosti zámku se nachází Kolowratská věţ a v Zručském domě je k vidění vodácké muzeum. (Zruč nad Sázavou, [b.r.])

Sakrální stavby

Na území Posázaví se nachází několik desítek sakrálních staveb, jako kostely, boţí muka, kříţe, zvonice, zvoničky a kaple. Z hlediska cestovního ruchu se nejedná o zvlášť významné atraktivity, které by lákali návštěvníky z jiných regionů a slouţí zejména místních obyvatelům.

Organizované atraktivity

Celkově se v destinaci Posázaví koná podle mé analýzy 123 menších regionálních převáţně kulturních akcí. Tyto akce nejsou nějak významné z hlediska národního či mezinárodního turismu. U těchto akcí převaţuje lokální poptávka místních obyvatel.

Graf č.1: Počet kulturních akcí

Kutná Hora Praha-západ

Praha-východ

Benešov

Zdroj: vlastní zpracované dle:

Mezi nejvýznamnější akce organizované v destinaci Posázaví zařazuji akce spojené s řekou Sázavou, Posázavským Pacifikem, hrady a zámky v této oblasti.

Gastronomické akce:

- Pochod za povidlovým koláčem v Benešově

51

- Den Kozla ve Velkých Popovicích

- Slavnost ovocných knedlíků na Konopišti

- Bedrčská husa

- Pivovarské slavnosti v pivovaru Ferdinand

- Klobáskofest v Pivovaru Velké Popovice

- S medem za medvědem v Benešově

Řeka Sázava:

- Novoroční splutí Sázavy v Kácově

- Odemykání Sázavy v Týnci nad Sázavou

- Čistá řeka Sázava

- Zamykání Sázavy

Technicko-vědecké, řemeslné akce:

- Zahájení sezony v Retroautomuzeu ve Strnadicích

- Zahájení sezony ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech

- Oţivlý středověk (festival řemesel) na Zlenicích-Hlásce

- Hrníčkový jarmark v Českém Šternberku

- Tankový den ve Vojenském muzeu v Lešanech

- Netvořické dvorky

- Festival parních lokomotiv Benešov u Prahy

Městské akce:

- Sázavský masopust

- Benešovský literární festival

- Květinový den v Sázavském klášteře

- Benešovský jarmark

52

- Sázavská pouť

- Po stopách kocoura Mikeše v Mnichovicích

Hrady a zámky:

- Letní divadelní scéna (areál hradu Týnec nad Sázavou)

- Týnecký střep

- Netopýří noc na hradě v Týnci

- Noční výstup na rozhlednu Špulka

- Keltský večer na hradě v Týnci

- Putování šternberskou historií (hrad Český Šternberk)

- Oţivlý středověk na hradu Zlenice

Svátky:

- Velikonoce na hradě v Týnci nad Sázavou a na hradě Český Šternberk

- Halloweenský lampionový průvod v Benešově

- Advent na hradě v Týnci nad Sázavou

- Adventní prohlídka hradu Český Šternberk

Filmové, hudební a divadelní festivaly:

- Koncert Rádia Blaník na Konopišti

- SÁZAVAFEST, Zámek Světlá Nad Sázavou

Sportovní konání:

- Benešovský Běţecký Festival

- Špulka RACE běţecký závod

- Silvestrovský výstup na Špulku

(Tůmová, 2018, str. 22)

Sociální atraktivity

53

Mezi sociální atraktivity obyvatel patří mimo jiné různá řemesla, tradice a krajové zvyklosti, které nejlépe z oblasti Posázaví prezentuje a vystihuje Ladův Kraj. Oblast, která byla vytvořena smlouvou starostů 24 obcí. Region se rozkládá mezi Prahou a Sázavou. Název byl vytvořen podle oblíbeného spisovatele a malíře a nezapomenutelnou osobností naší kultury Josefa Lady. Josef Lada se zapsal převáţně do očí mladých čtenářů s kocourem Mikešem, víl a vodníků z jeho rodného kraje Hrusice, kde bral své inspirace. (Ladův kraj, [b.r.])

Ladův Kraj nabízí návštěvníkům Vodnické vycházky, u kterých se moţno seznámit s řemesly našich předků. Jsou zde ukázky bednářů, bečvářů, bradýřů a lazebníků. Při zastávkách, kterých je celkem šest, můţete vidět cihláře, dráteníky, uhlíře, koudelníky, mlynáře a mnoho dalších. Také jsou zde ukázky tradic a lidových zvyklostí. Je moţné se dozvědět o masopustních slavnostech, Velikonocích, máji, pálení čarodějnic, doţínkách, dušičkách a dalších lidových tradicích. (MAS Posázaví o.p.s., [b.r.])

2.1.7.2 Vybavenost destinace Posázaví Dopravní sluţby představují jeden ze základních předpokladů rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Zaměřím se na posouzení dostupnosti hradů a zámků. Zajímat mě bude ţelezniční, autobusová doprava a stav silnic v této destinaci. Nejvýznamnějším ţelezničním spojením destinace Posázaví s hlavním městem je trasa Praha – Benešov, jelikoţ okres Benešov zabírá největší část destinace Posázaví. Z tohoto města pak navazují spoje do dalších obcí. Dopravní dostupnost města Benešov s Prahou hodnotím jako velice dobrou. Podle mé analýzy kaţdou hodinu jezdí 1 rychlík, 1 spěšný vlak a 2 osobní vlaky. Dále se zaměřím na dostupnost jednotlivých zámku a hradů, které představují nejvýznamnější památky této destinace.

Zámek Konopiště Z nádraţí Benešov je moţné se dopravit do zámku Konopiště několika způsoby. Ekovláček Benešov – Konopiště jezdí 5x krát za den a za pouhých 20,- CZK odveze návštěvníky přímo k zámku. Děti do 6 let a drţitelé průkazu ZTP můţou vyuţívat tuto dopravu zdarma. Další moţností je vyuţití autobusové dopravy z nádraţí Benešov k zámku Konopiště. Přes týden jezdí kaţdou hodinu, o víkendu jenom 5x za den. Z Konopiště do Benešova je moţné vyuţít autobusovou dopravu 20x za den, o víkendu jenom 7x za den.

54

U zámku Konopiště je moţné parkovat osobní vozidla i autobusy. Parkoviště je dobře přístupné s dostatkem parkovacích míst. Za parkování osobního automobilu si návštěvník zaplatí 100 CZK.

Zámek Vlašim Dostupnost obce Vlašim ţelezniční dopravou můţu hodnotit jako dobrou. Přímé spojení do této obce z Prahy není moţné, ale z Benešova jezdí kaţdou hodinu vlak. Zámek je od vlakového nádraţí ve Vlašimi dostupný 10 minut chůze. Autobusem je moţné se dopravit z hlavního města do Vlašimi za přibliţně hodinu, aţ hodinu a půl. Autobusy vyjíţdí třikrát za hodinu ze zastávky Praha Roztyly do zastávky Vlašim, nádraţí. Autem trvá cesta do Vlašimi z hlavního města přibliţně hodinu. Parkoviště jsou umístněná v centru města v okolí zámku Vlašim, jedno parkoviště u nádraţí.

Hrad Český Šternberk Hrad Český Šternberk je dostupný ţelezniční dopravou z hlavního města, avšak spoje jezdí jenom kaţdé dvě hodiny, a to s přestupem v Čerčanech. Celková doba cesty je tedy více neţ 2 hodiny. Vlaková zastávka se nachází v blízkosti hradu, jenom 4 minuty pěšky. Autobusová doprava z hlavního města není vhodná. Z Benešova k hradu Český Šternberk je moţné vyuţít vlakového spojení, ale opět s přestupem v Čerčanech. Nejvhodnějším dopravním prostředkem pro návštěvu Českého Šternberku je vyuţití osobního automobilu. V blízkosti hradu, převáţně pod hradem je moţné zaparkovat na dvou parkovištích.

Zámek Jablonná Zámek Jablonná není veřejnou dopravou snadno dostupný. Z hlavního města je potřebné jet vlakem do Benešova, z Benešova do obce Neveklov a z Neveklova opět dalším autobusem k zámku. Cesta tak vyjde aţ na 2 hodiny, přičemţ osobním autem tato trasa trvá přibliţně hodinu. Jeho dostupnost hodnotím proto nedostatečně.

Zámek Jemniště Zámek Jemniště se nachází nedaleko Benešova, co má příznivý vliv na jeho dostupnost veřejnou dopravou. Z Benešova jezdí pravidelně autobus i vlak několikrát za hodinu do Postupic, z nichţ je to jenom 14 minut chůze k zámku.

55

Návštěvníci můţou vyuţít také osobní automobil a zaparkovat přímo u zámku.

Zámek Zruč nad Sázavou Z hlavního města je moţné dostat se k zámku několika způsoby, a to z hlavního nádraţí do Kutné hory a pak dalším spojem do Zruče nad Sázavou, anebo z hlavního nádraţí do Vlašimi a odtud do Zruče nad Sázavou, případně autobusem z Praha - Háje do obce Sázava a ze Sázavy vlakem do Zruče nad Sázavou. Cesta však trvá víc neţ dvě hodiny. Jediným přímým spojením z hlavního města je autobus z Praha Roztyly do Zruče nad Sázavou, ten je moţné vyuţít jenom 3x za den. Proto je nejvhodnější při návštěvě tohoto zámku vyuţít osobní auto.

Zámek Průhonice Zámek Průhonice se nachází v části Praha - západ, co umoţňuje jeho dobrou dopravní dostupnost. Je moţné vyuţít červenou linku metra do stanice Opatov a odtud jezdí pravidelně autobus do Průhonic. Zastávka se nachází v těsné blízkosti parku a zámku. Parkovat auto je moţné v těsné blízkosti zámku na Parkovišti před zámkem.

Stav silnic v obcích V destinaci Posázaví jsou vybudované převáţně cesty druhé třídy a třetí třídy. Ty jsou ve vlastnictví jednotlivých krajů a místní komunikace ve vlastnictví obcí. Z hlavního města je moţné vyuţít dálnici po obec Velké Popovice. Od tohoto místa je potřebné se napojit na Starou Benešovskou. Ta se v posledních letech proslavila svou velkou nehodovostí. Sníţení této nehodovosti by měl pomoct nový obchvat dálnice u Benešova, značený jako D3. Jeho výstavba by měla začít aţ v roce 2026 a trvat by měla do roku 2030.(Benešovský deník, [b.r.])

Stravovací služby

Stravovací sluţby v destinaci Posázaví jsou zabezpečované celkově 155 stravovacími zařízeními, ze kterých převaţují restaurace. Těch je celkově 133. Svojí nabídkou se zaměřují na českou a mezinárodní kuchyni. V oblasti sportovišť jsou vybudované tzv. bistra. Zastoupené jsou hotelové restaurace, některé z nich v zámkách. Například hotelová restaurace zámku Jemniště se svou nabídkou zaměřuje na zvěřinu, jako i restaurace Stará Myslivna v obci Konopiště. V nabídce jsou klasické české hostince, ale i restaurace na

56 vyšší cenové úrovni. V destinaci Posázaví se podle mé analýzy nachází 18 kaváren, cukráren a 4 vinárny.

Graf č. 2 Druhy a počet stravovacích zařízení v destinaci Posázaví

restaurace kavárna vinárna

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů https://tourist.posazavi.com/cz/Services.aspx?Page=1&ServiceId=2

Ubytovací služby

Na základě informací získaných z webové stránky posázaví.com jsem analyzoval druhy hromadných ubytovacích zařízení a jejich výskyt v jednotlivých obcích. Celkově je v destinaci Posázaví podle posazaví.com 69 obcí. Celkově je v těchto obcích soustředěno 112 HUZ různých kategorii: hotel, penzion, kemp, chatová osada, turistická ubytovna a

57 ostatní HUZ. Z hotelů jsou to pak kategorie od 1 hvězdičky po 4 hvězdičky. Kategorie 5hvězdičkových hotelů není v destinaci Posázaví zastoupena. Celkově je nejvíce HUZ soustředěno v obci Benešov, a to 9 HUZ, z toho 1 hotel kategorie 4 hvězdiček, 3 hotely kategorie 3 hvězdiček, 1 hotel kategorie 2 hvězdiček, 1 hotel kategorie 1 hvězdičky a 2 penziony. Nabídka ubytovacích sluţeb destinace Posázaví je tvořena především hotely kategorie 3 hvězdiček, a to v počtu 10, pak penziony, a to v počtu 9, hotely 4 hvězdiček, a to v počtu 5, stejným počtem ostatních HUZ, následuje turistická ubytovna s počtem 4, 3 kempy, 2 chatové osady, 2 hotely kategorie 2 hvězdiček a 1 hotel kategorie 1 hvězdičky.

Graf č.3 Druhy hromadných ubytovacích zařízení v destinaci Posázaví

Hotel 4 hvězdy Hotel 3 hvězdy Hotel 2 hvězdy Hotel 1 hvězdy Penzión Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní HUZ

Zdroj: vlastní zpracovaní na základě údajů ČSÚ

Prostřednictvím informací ČSÚ se mi podařilo zjistit informace o vyuţití HUZ v 4 obcích. Ostatní obce nemají ţádné HUZ, které bychom, mohli analyzovat, nebo tyto údaje nejsou k dispozici. Nejvíce přenocování v roce 2018 dosáhla obec Benešov, co jenom potvrzuje předcházející zjištění, a to, ţe nejvíce HUZ destinace Posázaví se nachází v této obci. Z celkových 72 746 přenocování připadá 57% této obci, následuje obec Čechtice s 15 232 přenocováními, obec Český Šternberk s 8 206 přenocováními a obec Vlašim s 8 200 přenocováními. Průměrná doba přenocování je v sledovaných obcích Posázaví 2,14 dne.

Graf č.4 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Benešov

58

45000

40000

35000 30000 25000 20000 15000

10000

5000 0 Benešov 2013 Benešov 2014 Benešov 2015 Benešov 2016 Benešov 2017 Benešov 2018 Rezidenti přenocování Nerezidenti přenocování

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ Na grafu je moţné vidět, jak se zvyšoval počet přenocování od roku 2014, a ta jak v případě rezidentů, tak i nerezidentů. Celkově v obci Benešov přenocovalo více rezidentů v porovnaní s nerezidenty. Podobně se situace vyvíjela i v dalších sledovaných obcích Čechtice, Český Šternberk a Vlašim. V analyzovaných obcích destinace Posázaví v roce 2018 bylo tvořeno celkově 23 256 přenocování nerezidenty a 49 490 přenocování rezidenty. Z toho usuzujeme, ţe destinace Posázaví je vyuţívaná především jako destinace domácího cestovního ruchu. Podle těchto informací můţeme říct, ţe počet přenocování zahraničních návštěvníků tvoří 32% z celkového počtu přenocování v sledovaných obcích.

Graf č.5 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Čechtice

14000

12000 10000

8000

6000 4000

2000

0 Čechtice 2013 Čechtice 2014 Čechtice 2015 Čechtice 2016 Čechtice 2017 Rezidenti přenocování Nerezidenti přenocování

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Graf č.6 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Český Šternberk

14000

12000 59 10000 8000

6000

4000

2000

0 Český Šternberk Český Šternberk Český Šternberk Český Šternberk Český Sťernberk Český Šternberk 2013 2014 2015 2016 2017 2018

Rezidenti přenocování Nerezidenti přenocování

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ Graf č.7 Vývoj počtu přenocování rezidentů a nerezidentů v obci Vlašim

4500 4000

3500 3000 2500

2000

1500 1000 500 0 Vlašim 2013 Vlašim 2014 Vlašim 2015 Vlašim 2016 Vlašim 2017 Vlašim 2018

Rezidenti Nerezidenti

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Celkově nejvíce hostů se ubytovalo v HUZ v obci Benešov, a to 66%, coţ představuje 22 454 hostů. V obci Čechtice to bylo v roce 2018 5 616 hostů, coţ představuje 17% z celkově ubytovaných hostů. V obci Český Šternberk se ubytovalo 9% všech hostů a v obci Vlašim 8% všech hostů v sledovaných obcích.

Graf č.8 Počet rezidentů a nerezidentů ubytovaných v HUZ v obci Benešov

18000

16000 14000 12000 10000 60 8000 6000 4000 2000 0 Benešov 2013 Benešov 2014 Benešov 2015 Benešov 2016 Benešov 2017 Benešov 2018

Rezidenti Nerezidenti

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Graf č.9 Počet rezidentů a nerezidentů ubytovaných v HUZ v obci Čechtice

7000

6000

5000

4000

3000

2000

1000

0 Čechtice 2013 Čechtice 2014 Čechtice 2015 Čechtice 2016 Čechtice 2017 Čechtice 2018

Rezidenti Nerezidenti

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Graf č.10 Počet rezidentů a nerezidentů ubytovaných v HUZ v obci Český Šternberk

4000

3500 3000 2500 2000 1500

1000

500

0 Český Šternberk Český Šternberk Český Šternberk Český Šternberk Český Sťernberk Český Šternberk 2013 2014 2015 61 2016 2017 2018 Rezidenti Nerezidenti

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Graf č.11 Počet rezidentů a nerezidentů ubytovaných v HUZ v obci Vlašim

4000

3500

3000

2500

2000

1500

1000

500

0 Vlašim 2013 Vlašim 2014 Vlašim 2015 Vlašim 2016 Vlašim 2017 Vlašim 2018 Rezidenti Nerezidenti Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

V mnou analyzovaných obcích bylo v roce 2018 podle ČSÚ k dispozici 1099 lůţek. 438 lůţek je v HUZ v obci Benešov, 289 lůţek v HUZ v obci Čechtice, 273 lůţek v obci Český Šternberk a 99 lůţek v obci Vlašim.

Graf č.12 Vývoj počtu pokojů a lůžek v obci Benešov

700

600

500 400

300 62 200

100

0 Benešov 2013 Benešov 2014 Benešov 2015 Benešov 2016 Benešov 2017 Benešov 2018

Pokoje Lůžka

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Graf č.13 Vývoj počtu pokojů a lůžek v obci Čechtice

350

300

250

200

150

100

50

0 Čechtice 2013 Čechtice 2014 Čechtice 2015 Čechtice 2016 Čechtice 2017 Čechtice 2018

Pokoje Lůžka

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Graf č.14 Vývoj počtu pokojů a lůžek v obci Český Šternberk

300

250

200

150

100

50

0 Český Šternberk Český Šternberk Český Šternberk Český Šternberk Český Sťernberk Český Šternberk 2013 2014 2015 63 2016 2017 2018 Pokoje Lůžka

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Graf č.15 Vývoj počtu pokojů a lůžek v obci Vlašim

140

120

100 80

60

40

20

0 Vlašim 2013 Vlašim 2014 Vlašim 2015 Vlašim 2016 Vlašim 2017 Vlašim 2018

Pokoje Lůžka

Zdroj: vlastní zpracování, na základě údajů ČSÚ

Kulturně-společenské služby Pro poskytování kulturně-společenských sluţeb slouţí kulturně-historické objekty, kulturní a osvětová zařízení a společenská a zábavní zařízení jako součást ubytovacích a stravovacích podniků. (Orieška, str.171)

V destinaci Posázaví jsou lokalizované především hrady, zámky, ze kterých ale ne všechny jsou zpřístupněny návštěvníkům.

64

Na základě informací získaných od národního informačního a poradenského střediska pro kulturu uvádím návštěvnost jednotlivých hradů a zámku v Posázaví v období roku 2015 – 2017. Tabulka č. 5: Návštěvnost hradů a zámků destinace Posázaví

Kulturní památka 2015 2016 2017 Zámek Jemniště 18.513 19.616 23.044 Zámek Konopiště 137.453 150.947 173.870 Hrad Český Šternberk 76.957 77.401 89.474 Zámek Jablonná nad Vltavou 5.300 Zámek Zruč nad Sázavou 15.027 22.919 23.558 Průhonický park a zámek Průhonice 272.030 Celkem 525.280 270.883 309.946 Zdroj: vlastní zpracování dle:

Graf č. 16: Návštěvnost vybraných zámků a hradů Posázaví

600,000

500,000

400,000

300,000

200,000

100,000

0 Zámek Zámek Hrad Český Zámek Zámek Zruč Průhonický Total Jemniště Konopiště Šternberk Jablonná nad nad Sázavou park a zámek Vltavou Průhonice

2015 2016 2017

Zdroj: vlastní zpracování podle tabulky č.5

Pivovary a prohlídky pivovarů Olivův pivovar v Dolních Břežanech

Olivův pivovar v Dolních Břeţanech nabízí nejenom svoje vlastní pivo, ale organizuje také prohlídku pivovaru spojenou s večeří ve vlastní restauraci. Návštěvník se dozví o historii břeţanského pivovarnictví, jak se vaří pivo, jaký je rozdíl mezi vrchním a spodním

65 kvašením. Je také moţné navštívit pivní lázně. Pivovar nabízí pivní koupel pro 2 osoby v ceně 1 890,- CZK, ve spojení s masáţí a degustačním menu za 2 800,- CZK. Pivní koupel trvá 20 minut a v ceně je neomezená konzumace piva.

Pivovar nabízí ubytování v 6 podkrovních pokojích. V obchodě je moţné zakoupit pivo a také dárkové předměty. (Olivův pivovar, [b.r.])

Pivovar Ferdinand

Pivovar Ferdinand se nachází v okrese Benešov a v současnosti nabízí jenom prodej piva. Pivovar nenabízí ţádné prohlídky, stravovací ani ubytovací sluţby. (Pivovar Ferdinand, [b.r.])

Pivovar Hubertus Kácov

V obci Kácov se nachází pivovar Hubertus, který svým návštěvníkům nabízí prohlídku pivovaru, kterou je nutné si dopředu zarezervovat. Součástí pivovaru je také pivovarská restaurace a hotel disponující 21 pokoji. (Pivovar Hubertus, [b.r.])

Pivovar Kozel

Jeden z nejznámějších pivovarů v České republice, Velkopopovický Kozel, se nachází v destinaci Posázaví. Svým návštěvníkům nabízí několik doplňkových sluţeb. V průběhu 90-minutové prohlídky se návštěvník seznámí s historií pivovaru, jak se vaří pivo, seznámí se se ţivým maskotem Oldou a ochutná nefiltrovaného Kozla přímo ve sklepech.

Kozlova škola čepování je záţitkový program pro minimálně 10 osob. Kromě historie piva, jeho vaření, se návštěvník naučí správně čepovat pivo, přičemţ délka programu jsou 3 hodiny. (Pivovar Kozel, [b.r.])

Říčanský pivovar

Říčanský pivovar nabízí svým hostům své vlastní druhy piv, ke kterým nabízí jídla mezinárodní kuchyně. V průběhu léta organizuje různé akce, například na den dětí, Street Food Festival. (Říčanský pivovar, [b.r.])

Farmapark Soběhrdy

66

Farmapark Soběhrady se zaměřuje na nabídku aktivit pro rodiny s dětmi. Děti se mohou seznámit s různými zvířaty ţijícím v přirozeném prostředí. Za menší poplatek je moţné zvířata nakrmit. Kromě zvířat je pro děti připraveno několik atrakcí, jako tubingová dráha, farma jeep, plovoucí kruhy, farma vláček. Za tyto atrakce se platí poplatek. Ve vstupence jsou pak zahrnuty atrakce jako vnitřní kryté hřiště, hranolkoviště, lanová houpačka, lanové hřiště, mraveniště, skákací hrad, pískoviště, nafukovací trampolíny, traktůrky a další. Rodinné vstupné pro dvě děti a dva dospělé stojí 790,-CZK na den. (Farmapark Soběhrdy, [b.r.])

Lesní Zoo Zbraslav

Nedaleko vlakového nádraţí ve Zbraslavi se nachází lesní zoo. Je tady moţné vidět daňky, kunu, tchoře, poštolku, divoká prasata, výra nebo baţanty. Dále je moţné pokračovat a projít se kolem Břeţanského potoka a napojit se na Keltskou stezku. Vstup do zoo je zdarma. (kamsdetmi.com, [b.r.])

Motýlárium Votice

Motýlárium se nachází v obci Votice a jedná se o unikátní projekt pro zachování motýlů. Vidět je moţné jenom motýly ţijící v České republice. Cílem je upozornit na změny v krajině, které ohroţují nejen druhy rostlin a ţivočichů, ale taky lidi. Vedle motýlária je vybudované ekocentrum, kde se návštěvníci můţou seznámit s volně ţijícími ţivočichy, a to především s ptáky. Pro děti jsou připravené hrací interaktivní prvky. (Motylárium, [b.r.])

Obůrka Stará myslivna

Obůrka Stará Myslivna se nachází přímo u zámku Konopiště. Lesní zvěř, jako daňka skvrnitého, muflona a jelena Dybowského, je moţné vidět v starém zámeckém parku. (Restaurace Stará myslivna, [b.r.])

ParaZoo

V ParaZoo, nebo také nazývané tak trochu jiná zoo, se návštěvník seznámí s volně ţijícími ţivočichy v České republice. Vidět je moţné vydry, mluvícího krkavce, černého čápa, dravce, sovy, a další zvířata. Jelikoţ byla v minulosti zraněna, nemůţou být vypuštěna zpět do přírody. Vstupné pro dospělou osobu činí 50,- CZK. (Parazoo, [b.r.])

Výlety vlakem

67

Z hlavního města je moţné navštívit Posázaví nejen klasickými vlaky, ale taky speciálním výletními vlaky. Jeden z nich, Kozel Express, vyjíţdí kaţdý týden od začátku dubna do konce září z hlavního nádraţí do Velkých Popovic. Tento výlet je spojený s návštěvou Ladova kraje a prohlídkou pivovaru.

V červenci je organizovaná kulturně společenská akce Pouť na Sázavě. Výletní vlak Posázavský Pacifik vyjíţdí k těmto pouťovým atrakcím z nádraţí Praha Braník přes Čerčany, Sázavu, Ledečko a zpět. Moţné je obdivovat přírodní krásy této destinace na trati Posázavského Pacifiku, proslaveného převáţně trampingem.

V měsíci srpen se koná Vyjíţďka na Kácovskou pouť. Posázavský Pacifik proveze návštěvníky přes Čerčany, Sázavu a Kácov.

Na konci srpna organizuje Pivovar Ferdinand vyjíţďku parním vlakem na Tankový den a zámek Jemniště. Trasa vede od nádraţí Praha Braník do Vlašimi a zpět.

Sportovně-rekreační služby Sportovní zařízení v destinaci Posázaví se zaměřují na vodní sporty a golf. Najdeme tu také různé sportovní hřiště a víceúčelové areály, aquapark a lanový park. Tyto zařízení se nacházejí převáţně v okrese Benešov a Praha – východ.

Graf č. 17 Sportovní zařízení a jejich počet v okrese Benešov

8

7

6

5

4

3

2

1

0

Zdroj: vlastní zpracování dle:

68

Graf č. 10: Sportovní zařízení a jejich počet v ostatních okresech

3.5

3

2.5

2

1.5

1

0.5

0

Zdroj: vlastní zpracování dle:

Vodáctví na řece Sázavě

Vodácký sport má v destinaci Posázaví dlouhou tradici, a i v současnosti své nadšence. Destinace Posázaví nabízí několik moţností, jak si tento druh sportu uţít. V této destinaci jsem dohledal dvě společnosti, které se zaměřují na půjčení lodí, kánoí a potřebného vybavení. Na svých webových stránkách popisují i doporučené trasy plavby. Vybrat je moţné podle počtu dnů.

Trasy na jeden den:

Čerčany – Týnec nad Sázavou, Týnec nad Sázavou – Pikovice, Sázava – Čerčany

Trasy na dva dny:

Čerčany – Týnec nad Sázavou – Pikovice, Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou, Sázava – Chocerady – Čerčany

Trasy na tří dny:

Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou – Pikovice, Český Šternberk – Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou, Rataje – Sázava – Chocerady – Čerčany, Sázava – Chocerady – Čerčany - Týnec nad Sázavou

Trasy na čtyři dny:

69

Rataje nad Sázavou - Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou – Pikovice

Kácov - Český Šternberk – Sázava – Zlenice- Týnec nad Sázavou

Český Šternberk – Ledečko – Sázava – Chocerady – Čerčany

Trasy na pět dnů:

Kácov – Rataje – Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou – Pikovice

Horka – Kácov – Rataje – Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou

Kácov – Český Šternberk – Ledečko – Sázava – Chocerady – Čerčany

Trasy na 6 dnů:

Horka – Kácov – Rataje – Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou – Pikovice

Stvořidla kemp – Budčice – Zruč nad Sázavou – Kácov – Český Šternberk – Sázava – Čerčany

Kácov – Český Šternberk – Ledečko – Sázava – Chocerady – Čerčany – Týnec nad Sázavou

Trasy na sedm dnů:

Stvořidla kemp – Horka – Kácov – Rataje - Sázava – Zlenice – Týnec nad Sázavou – Pikovice

Stvořidla kemp – Budčice – Zruč nad Sázavou – Kácov – Český Šternberk – Sázava – Čerčany – Týnec nad Sázavou

Stvořidla Kemp – Chreňovice – Horka- Kácov- Rataje – Sázava - Chocerady – čerčany

Horka – Posadovský mlýn – Kácov – Český Šternberk – Ledečko – Sázava – Chocerady - Čerčany

Půjčovna lodí a vybavení

Kánoe, rafty a paddleboardy si je moţné rezervovat i přes internet jiţ dopředu jednoduchým způsobem a také ihned toto půjčení uhradit. Další vodácké příslušenství jako pádla, vesty, barely, neopreny, boty, bundy, helmy jsou také k dispozici k vypůjčení. (Sázava Tour, [b.r.])

70

71

2.2 SWOT analýza destinace Posázaví

Silné stránky Slabé stránky

Poloha v blízkosti Prahy Vysoký výskyt klíšťat přenášejících encefalitidu a ehrlichiózu v porovnaní s Prahou a Bohemiou Řeka Sázava Centralis Národní geopark Kraj blanických rytířů s CHKO, Veřejná doprava do některých částí Posázaví několika přírodními parky není dobře rozvinutá, lidé musejí vyuţívat Výskyt rozsáhlé zámeckých parků osobní automobil jako dopravní prostředek do některých částí destinace Zpřístupněné hrady a zámky v zachovalém stavu Vyuţití veřejné dopravy z jiných měst je Počet kulturních akcí zaměřených na parní problémové, neexistuje přímé spojení s obcemi lokomotivy v destinaci, kromě Prahy Dobře rozvinuté podmínky pro vodáctví Zastaralost webových stránek, špatná orientace v informacích Dobrá dopravní dostupnost vlakem z hlavního města do obce Benešov

Příležitosti Ohrožení

Propojení přírodních a kulturně-historických Sniţující stav vodního toku můţe nepříznivě atraktivit v destinaci do produktu ovlivnit vodáctví na Sázavě Zaměřit se při tvorbě produktu na segment rodiny Výstavba dálnice D3 můţe negativně ovlivnit s dětmi přírodní podmínky Posázaví

Vyuţití potenciálu hradů, zámků a zámeckých Rozrůstající se výstavba domů, suburbanizace, parků a připravit produkt pro organizování svateb v této destinaci obyvateli Prahy můţe negativně ovlivnit vyuţití území pro rekreaci Vyuţití potenciálu řeky Sázavy a vytvoření produktu pro aktivní dovolenou Vývoj nových technologií, modernizace webových stránek je silně ovlivněn finančními Vyuţití blízkosti Prahy a zaměření se produkty na prostředky od měst a obcí návštěvníky z hlavního města

Rozvoj spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem

Zdroj: vlastní zpracování

72

3 Návrhová část

3.1 Konkurenceschopnost destinace Posázaví

Destinace Posázaví zařazujeme do oblasti Středočeského kraje. Podle realizovaného výzkumu v roce 2016 dostupného na stránkách agentury CzechTourism jsem zjistil, ţe Středočeský kraj je jeden z nejméně atraktivních krajů na trávení dovolené. Nejvíce respondentů v tomto výzkumu preferovalo trávení aktivní a pasivní dovolené dohromady. Ve Středočeském kraji lidé lákají především návštěva kulturních památek a pamětihodností, turistika, koupání a vodní sporty. (Focus, 2016)

Podle tohoto výzkumu a provedené situační analýzy mohu říct, ţe destinace Posázaví nabízí všechny tři preferované aktivity.

Jako jednu z konkurenčních výhod destinace Posázaví jsem identifikoval blízkost k hlavnímu městu a jeho polohu v okolí řeky. Proto jsem pro porovnání hledal takovou destinaci, která se bude nacházet ve Středočeském kraji, její dopravní spojení s Prahou bude na přibliţně stejné úrovni a v okolí se bude nacházet řeka, jako jedna z ústředních přírodních atraktivit. Na základě těchto poţadavků jsem se rozhodl pro porovnání destinace Posázaví s destinací Bohemia Centralis. (Bohemia Centralis, [b.r.])

Destinace Bohemia Centralis se nachází ve Středočeském kraji, v blízkosti řeky Berounky. Do území této destinace patří Berounsko, Kladensko, Rakovnicko, Slánsko, Tetín a Kralupy nad Vltavou. Mezi nevýznamnější přírodní atraktivity této destinace jsou CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras, lomy u obce Mořina, Koněpruské jeskyně. Z kulturně- historických atraktivit je to především hrad Karlštejn, Křivoklát, Ţebrák a Točník, památník Lidice, zámek Kladno, zámek Lány, Zámek ve Slabcích, zámek v Nelahozevsi, zámek ve Veltrusích, zámek Tetín. V následující tabulce je moţné vidět, kolik hradů a zámku je přístupných a nepřístupných veřejnosti v destinaci Bohemia Centralis. (Bohemia Centralis, [b.r.])

73

Tabulka č.6 Hrady a zámky Bohemia Centralis

Kulturně-historická památka Počet hrad přístupný veřejnosti 4 hrad nepřístupný veřejnosti 0 zámek přístupný veřejnosti 2 zámek využívaný jako ubytovací zařízení 0 zámek nepřístupný veřejnosti 3 Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů Bohemia Centralis

Obě destinace jsou na trhu cestovního ruchu určeny zejména pro domácí cestovní ruch, a to především pro občany ţijící v hlavním městě.

Tyto destinace mají menší význam z hlediska příjezdového cestovního ruchu České republiky, i kdyţ některé kulturně-historické památky jsou navštěvované cizinci, a to především ve spojení návštěvy hlavního města. Svými přírodními a kulturně historickými atraktivitami lákají převáţně jednodenní návštěvníky.

Při analyzování konkurenční destinace Bohemia Centralis bylo zjištěno, ţe se v ní nachází několik kulturně historických atraktivit, ale z hlediska počtu hradů a zámku má Posázaví konkurenční výhodu. V destinaci Bohemia Centralis se nachází dva zpřístupněné hrady, a to Karlštejn a Křivoklát, a dvě zříceniny hradů Točník a Ţebrák. Ze zámku jsou jenom dva přístupné veřejnosti.

Co se týče přírodních atraktivit je národní geopark Kraj Blanických rytířů konkurenční výhodou destinace Posázaví.

I kdyţ je moţné splavovat i řeku Berounku z dostupných informací můţeme říct, ţe sluţby v okolí Sázavy a moţné vodácké trasy na této řece, jako i půjčovna různého vybavení je na lepší úrovni v porovnaní s Berounkou. Jedná se tedy o jednu z konkurenčních výhod destinace Posázaví.

Destinace Posázaví můţe vyuţít svých hradů, zámku a zámeckých parků pro zaměření se na poskytovaní sluţeb v oblasti svateb. Je tady i několik ubytovacích zařízení, které vznikli přestavbou zámků a nabízejí kromě ubytování i wellness sluţby. Destinace je svými atraktivitami vhodná pro segment rodiny s dětmi, a proto by se svým produktem na ně měla zaměřit.

74

3.2 Konkurenční výhody Posázaví - blízkost hlavního města Prahy - dobrá dopravní dostupnost hlavního města vlakem do Benešova - řeka Sázava - národní geopark Kraj blanických rytířů s několika přírodními parky, chráněnou krajinnou oblastí - destinace bohatá na výskyt hradů a zámku - rozvinuté vodáctví na řece Sázavě - moţnost spojení sportovně rekreačního turismu s kulturně historickým turismem v jeden produkt - nostalgické vlaky a tramping - několik pivovarů s moţností jejich prohlídky

3.3 Analýza výzkumných otázek

Je dostatečně využito hromadného ubytovacího zařízení pro pokrytí nabídky v destinaci Posázaví? Podle údajů z ČSÚ jsem zjistil počet lůţek a počet ubytovaných hostů v jednotlivých obcích v Posázaví. Nepodařilo se mi ale dohledat, jaká je otevírací doba všech ubytovacích zařízení a tím pádem jsem nemohl vypočíst obsazenost ubytovacích zařízení. Pokud bych předpokládal, ţe jsou všechny HUZ otevřený celoročně, obsazenost by se pohybovala na úrovni 18,13%. Předpokládám ale, ţe ubytovacích zařízení jako kempy a chatové osady jsou otevřené jenom v letní sezoně, a tudíţ by do této analýzy neměli započteny. V jaké části destinace Posázaví se hromadné ubytovací a stravovací zařízení soustřeďují? Podle provedené analýzy jsem zjistil, ţe většina HUZ se nachází v obcích Benešov, Vlašim, Čechtice a Český Šternberk. Proto jsem analyzoval právě kapacity HUZ v těchto obcích. Kolik zahraničních návštěvníků při celkovém příjezdovém cestovním ruchu navštíví destinaci Posázaví? Celkově se v HUZ na území obcí Benešov, Vlašim, Čechtice a Český Šternberk ubytovalo 33 933 hostů, z toho 23 813 rezidentů a 10 120 nerezidentů. Celkově hosté strávili v HUZ 72 746 nocí, z toho rezidenti 49 490 nocí a nerezidenti 23 256 nocí. Podíl rezidentů k

75 celkovému počtu hostů je 70,17 % a nerezidentů 29,83 %. Průměrně strávili rezidenti v těchto ubytovacích zařízeních 2 dny a nerezidenti 2,29 dne.

3.4 Návrh vytvoření produktů cestovního ruchu

Vzhledem k zjištěním skutečnostem z analytické části je vhodné připravit produkty cestovního ruchu, které budou zaměřeny svým obsahem pro rodiny s dětmi, budou spojovat sportovní vyţití s poznávaní kulturně-historických památek. Důleţitá je spolupráce mezi organizací destinačního managementu s poskytovateli sluţeb v destinaci.

Pohádkový posázavský Pacifik

Spojení ţelezniční dopravy z hlavního města a destinace Posázaví. Speciální cena pro nákup jízdenky kombinovaný spolu se vstupy do kulturně-historických objektů v Posázaví, kde se natáčely pohádky. Součástí tohoto speciální vstupenky do Posázaví je mapka pro děti se zobrazením míst, kde se natáčely pohádky a filmy pro děti. Při návštěvě těchto míst si děti udělají fotografii. Po nasbíraní 4 fotografií obdrţí dítě malý dárek od poskytovatelů sluţeb.

Čarovná svatba v Posázaví Pro podpoření obsazenosti hotelů v Posázaví vytvořit produkt, který se zaměří na jednoduchou organizaci svatby v této destinaci. Broţura v digitální podobě, která informuje nejen o základních informacích potřebných ke svatbě, ale také o doporučených hotelech a restauracích, které se zaměřují na organizování svateb, seznam fotografů v okolí, květinářství apod.

76

Závěr V bakalářské práci s názvem Situační analýza destinace cestovního ruchu jsem se zaměřil na zhodnocení primární a sekundární nabídky destinace Posázaví. Bylo zjištěno, ţe tato destinace má několik konkurenčních výhod. Blízkost hlavního města, dobrá dopravní dostupnost z Prahy vlakem do Benešova a k několika kulturně-historickým památkám, řekou Sázavou a moţností jejího splavení. Destinace je také bohatá na mnoţství hradů a zámků.

Při přípravě produktu cestovního ruchu, je moţné spojit sportovně rekreační turismus s kulturně-historickým turismem. Destinace je vhodná svými atraktivitami pro trávení volného času rodinám s dětmi, a to především z oblasti hlavního města Prahy.

V dalších letech by se destinace měla zaměřit na zlepšení ţelezniční dopravy do některých částí destinace, jako například k hradu Český Šternberk nebo zámku Jemniště. Spojením několika poskytovatelů sluţeb by mohlo dojít k lepší propagaci a zvýšení trţeb subjektů podnikajících v této destinace, vyvolaných turismem. Došlo by takzvaně k multiplikačnímu efektu. Zdrojem těchto příjmů by měli být převáţně obyvatelé hlavního města, kteří mají dostatek finančních prostředků na cestování a Posázaví svou polohou přímo nabízí vyuţití tohoto segmentu. Proto byli navrhnuty dva produkty cestovního ruchu, a to Pohádkový posázavský Pacifik a Čarovná svatba v Posázaví. Zaměřují se přitom na dvě hlavní skupiny, a to na rodiny s dětmi a lidé z okolí Prahy, kteří plánují svatbu.

Central Bohemia (Středočeský kraj), kterou je Posázaví součástí, patří k nejméně oblíbeným destinacím k trávení dovolené podle průzkumu agentury Czech Tourismu. Nemělo by zatím význam zaměřovat produkty na návštěvníky z jiných měst. Destinace Posázaví můţe ale vyuţít blízkost Prahy pro ty turisty, kteří se primárně rozhodli navštívit hlavní město a v rámci jeho návštěvy plánují krátký výlet do okolí.

Při zpracování práce jsem se setkal s několika problémy. Destinace Posázaví totiţ není ohraničená jedním krajem, okresem nebo obcí. To z hlediska statistického šetření přinášelo mnoho práce navíc. Bylo nutné analyzovat všechny obce jednotlivě. Věřím, ţe mé úsilí a vůle přinést o této destinaci nové poznatky se vyplatila a Posázaví bude patřit k těm nejoblíbenějším destinacím na trávení dovolené s dětmi.

77

Použitá literatura

[1] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. Charakteristika oblasti. dostupné na internetu: [2] Akademie věd České republiky [online]. Průhonický park. dostupné na internetu: [3] ATTL, P., STUDNIČKA, P. Zásady zpracování závěrečných kvalifikačních prací. 3. aktualizované vydání. Praha: VŠH, 2019. 36 s. ISBN 978-80-87411-82-7.

[4] ATTL, P., NEJDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, 2004. 7 s. ISBN 80-86578-37-2.

[5] Autorský tým KPMG. Doporučený metodický postup tvorby strategických dokumentů v turismu. Czech Tourism. 2017. Dostupné na internetu: [6] Autorský tým KPMG. Manuál tvorby produktu cestovního ruchu. Czech Tourism. 2017. Dostupné na internetu: [7] Benešovský deník. [online]. Dostupné na internetu: [8] BERÁNEK, J. a kol. Ekonomika cestovního ruchu. Praha: Mag Consulting s.r.o., 2013. 15 s. ISBN 978-80-86724-46-1. [9] Bohemia Centralis. [online]. Dostupné na internetu: [10] Český zvaz ochránců přírody Vlašim [online]. PP Na Ostrově u Nemíţe. dostupné na internetu: [11] ČSÚ. Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie. Dosutpné na internetu: [12] ČSÚ. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie za vybrané území. Dostupné na itnernetu: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup- objekt-parametry&pvo=CRUD003- R&z=T&f=TABULKA&sp=A&katalog=31743&str=v155&c=v3~8__RP2018

78

[13] ČSÚ. Hosté a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Dostupné na internetu: [14] Dupeyras, A., MacCallum, N. Indicators for Measuring Competitiveness in Tourism. OECD. 2013. dostupné na internetu:

[15] Farmapark Soběhrdy [online]. Dostupné na internetu:

[16] Focus, Závěrečná zpráva z marketingového výzkumu. Destinační management ČR. 2016. dostupné na internetu: [17] Geopark Kraj Blanických rytířů [online]. 2019. dostupné na internetu: [18] HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2006. 10-11 s. ISBN 978-80-7373-107-6. [19] HOCEK, J. Přírodní klenot pro Praţany. [online]. Za krásou Posázaví se vypravte do Vlčí rokle. Dostupné na internetu: [20] HOSKOVEC, L. [online]. Naše zahrady a parky: Zámecký park Konopiště, 2009, dostupné na internetu: [21] HOSKOVEC, L. [online]. Naše zahrady a parky: Zámecká zahrada Český Šternberk. 2013. Dostupné na internetu: [22] Hrad Český Šternberk. [online]. Dostupné na internetu: [23] Hrad Český Šternberk. [online]. Dostupné na internetu: [24] Hrad Ledeč nad Sázavou [online]. Dostupné na internetu:

79

Hrad Pirkštejn. [online]. Dostupné na internetu: [25] JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing s.r.o., 2012. 18 s. ISBN 978-80-247-4209-0.

[26] JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 94 s. ISBN 978-80-247-4670-8 [27] Kraj blanických rytířů [online]. Dostupné na internetu:

[28] Kraj blanických rytířů [online]. Dostupné na internetu:

[29] KOTLER, K. Marketing management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013. 87 s. ISBN 978-80-247-4150-5 [30] KOTLER, P., ARMSTRONG G. Marketing. 6 vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 177,178 s. ISBN 978-80-247-0513-2. [31] Kulturní a společenské akce v Posázaví 2018. Dostupné na internetu:

[32] Ladův kraj [online]. Dostupné na internetu: [33] Lesní Zoo Zbraslav. [online]. Dostupné na internetu:

[34] MALÁ, V., Cestovní ruch vybrané kapitoly. Praha: VŠE, 1999. 2 s. ISBN 80- 7079443-7.

[35] MAS Posázaví o.p.s.. Strategie turistické oblasti Posázaví 2017-2023. Dostupné na internetu:

[36] MAS Posázaví o.p.s. [online]. Charakteristika území. Dostupné na internetu:

[37] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Jedinečnost destinace. Dostupné na internetu:

[38] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Destinační management. 2019. Dostupné na internetu:

80

[39] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Marketingová studie řeky Sázavy. 2009. Dostupné na internetu: [40] MAS Posazavi o.p.s. [online] Posazavi o.p.s získala zvláštní cenu přehlídky TURISTPROPAG. Dostupné na internetu:

[41] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Zpravodaj Posazavi 1/2019. Dostupné na internetu:

[42] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Blaník. Dostupné na internetu:

[43] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Dostupné na internetu: [44] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Dostupné na internetu: [45] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Dostupné na internetu: [46] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Dostupné na:

[47] MAS Posazavi o.p.s. [online]. Dostupné na:

[48] MAS Posázavi o.p.s. [online]. Dostupné na internetu:

[49] MAS Posázavi o.p.s. [online]. Dostupné na internetu:

[50] MAS Posázaví o.p.s. [online]. Dostupné na internetu: [51] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Praha, 2007, 15-19 s. Dostupné na internetu:

[52] MILLER, I., Jak provést analýzu SWOT a napsat uţitečnou vizi. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2013. Dostupné na internetu: 81

[53] MÖLLEROVÁ, J. [online]. Naše zahrady a parky: Zámecký park Vrchotovy Janovice, Dostupné na internetu: [54] Motylárium. [online]. Dostupné na internetu: < http://www.motylarium.cz/>

[55] Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015 – 2017. dostupné na internetu:

[56] Národní památkový ústav. [online]. Dostupné na internetu:

[57] Olivův pivovar. [online]. Dostupné na internetu:

[58] ORIEŠKA, J., Sluţby v cestovním ruchu. Praha: Idea Service, konsorcium, 2010. 15 – 20 s. ISBN 978-80-85970-68-5. [59] PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2014. 12 s. ISBN 978-80-247-3643-3.

[60] PALATKOVÁ, M. Marketingový management destinací. Praha: Grada Publishing s.r.o., 2011. 11 s. ISBN 978-80-247-3749-2.

[61] PALATKOVÁ, M. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 6 s. Dostupné na internetu:

[62] Parazoo. [online]. Dostupné na internetu:

[63] PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. Cestovní ruch – výkladový slovník. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 45 s. ISBN 80-239-0152-4.

[64] Pivovar Ferdinand. [online]. Dostupné na internetu:

[65] Pivovar Hubertus. [online]. Dostupné na internetu:

[66] Pivovar Kozel. [online]. Dostupné na internetu:

82

[67] Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka [online]. Přírodní památka Rybníček u Studeného. Dostupné na internetu: [68] Přírodní park Dţbány-Ţebrák [online]. 2006. Dostupné na internetu: [69] Restaurace Stará myslivna. [online]. Dostupné na internetu:

[70] Říčanský pivovar [online]. Dostupné na interentu:

[71] Sázava Tour [online]. Dostupné na internetu:

[72] TŮMOVÁ, J. Poznáváme Posázaví. Postupice: Posázaví o.p.s., 2018. 43 s. ISBN: 978-80-87684-39-9

[73] TŮMOVÁ, J. Posázaví. Postupice: Posázaví o.p.s., 2017. 43 s. ISBN: 978-80-87684- 36-8

[74] Zámek Jablonná [online]. Dostupné na internetu: [75] Zámek Jemniště [online]. Dostupné na internetu: [76] Zámek a park Vlašim [online]. Dostupné na internetu: [77] Zámek Jemniště [online]. Dostupné na internetu:

[78] Zruč nad Sázavou [online]. Dostupné na internetu:

83

84