Ročník 4 / číslo 12 prosinec 2015 30,- Kč / 1,50 € nebo výhodné předplatné

MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD

Z obsahu:

Fenomén Krušnohoří – kouřící panáčci Čtěte na str. 12

Železárny v Šindelové Čtěte na str. 18

Vánoční trhy v srdci Evropy Vánoční pozdrav Čtěte na str. 24 ze saského Schneebergu Už je to tady Konec tohoto roku uzavírá nejen další kapitolu ži- vota každého z nás, ale do budoucna zřejmě i před- školní léta existence tohoto časopisu. Z dobrovol- Ročník 4 / číslo 12 né fáze pomalu, ale jistě přechází do časů povinné PROSINEC 2015 školní docházky, sice bez „pastelkovné“ podpory MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY – ZÁPAD ze strany státu, ale s odhodláním ukončit základní Registrace MK ČR E 20467 Vydavatel KRUŠNOHORSKÝ LUFT, školní vzdělání. Takže slovy nepopulárních klasi- o.p.s. ků: „Učit se, učit se, učit se“ a „pracovat, praco- IČ 29160154 vat, pracovat“ jedeme dál. Proto na dotaz státního Ředitel Jiří Kupilík orgánu, kterému pravidelně, povinně a bezplatně Sídlo - Adresa redakce Komenského 299, 362 37 Horní Blatná předáváme část našich výtisků, jestli budeme časo- Kontakt tel: 602 415 187 pis vydávat stále, následovala opět dostatečně praxí E-mail [email protected] prověřená odpověď: „Stále nemůžeme zaručit, ale www.krusnohorskyluft.cz dočasně určitě.“ Bankovní účet 253184266 / 0300 IBAN: CZ53 0300 0000 0002 5318 4266 Redakční radu obohatil svým příchodem Martin BIC: CEKOCZPP Už nejsme štěňata Liška z Perninku, jenž se svobodně a dobrovolně Cena výtisku 30 Kč/ks Předplatné pololetní rozhodl sdílet naši společnou pouť. Vzhledem k čes- V místě distributora 150 Kč/6 ks Univerzálně použitelné zvolání, dostatečně prověře- ko-německému regionu, v němž vycházíme, a s tím Poštou na doruč. adresu 300 Kč/6 ks né praxí, jsme si pro tentokrát dovolili použít k ohlá- souvisejícími příspěvky v němčině bychom rádi při- Do zahraničí poštou: 18 EUR/6 ks šení letošní zimy. Sláva, opět přišla, máchla studeným vítali ve svých řadách i dalšího dobrovolníka, který Inzerce cena podle velikosti a opakování tisku po dohodě větrem do korun stromů, pláně oblékla do bílého hávu, by nám svojí znalostí německého jazyka umožnil s vydavatelem 602 415 187 pocukrovala střechy domů, silnicím předložila hosti- využít potencionál všech příspěvků v němčině do E-mail: [email protected] nu slané kaše, sněžným dělům čtyřiadvacetihodinové budoucna. K tomu přidáváme opět prověřené: „Ne- Redakční rada směny a všem bez rozdílu několikaměsíční „bezplatné“ hlaste se všichni!“ Jiří Kupilík, Lenka Löffl erová, Michal Urban, Pavel Andrš, cirkusové představení ve své režii. Tak to asi má podle Při slavení vánočních svátků, které se bohužel stá- Ulrich Mӧckel, Eva Skalníková, zákonů přírody být. Představa, že by o tom rozhodoval vají čím dál více oslavou konzumu, často i na dluh, ne- Václav Kupilík, Petr Mikšíček, aparát EU v Bruselu nebo naši demokraticky zvolení zá- zapomínejme na jejich duchovní rozměr, který hlavně Hanuš Hron, Martin Liška stupci, nám může zatím pouze navodit humornou atmo- v současné době nabývá na aktuálnosti. Foto na titulní stránce: Ulrich Möckel Logo Lenka Michaluková sféru očekávání, co by vlastně přišlo, nastalo, kdy, jak Tradiční, křesťanské Vánoce a vše nejlepší do nové- Kulturní programy Jana Picurová a proč. Proto, přátelé, chvalme staletou moudrost diktá- ho roku podle vašich představ přeje E-mail: [email protected] Sportovní akce: Eva Nduwimana tu přírody a její rozmary berme s nadhledem a pokorou. Vaše redakční rada [email protected]

Distributoři Abertamy - Lenka Löffl erová Z obsahu / Aus dem Inhalt Boží Dar - Jitka Peřina, Karel Picura Horní Blatná - Eva Chlumská, Jiří Kupilík Téma: Krušnohorské tisícovky (2. část) Historie: Významné jáchymovské osobnosti Jáchymov - Jaroslav Ochec Thema: Tausender des Erzgebirges (2. Teil) ...... 4 Geschichte: Die bedeutenden Persönlichkeiten Lesná - Dana Waldsteinová der Stadt Jáchymov ...... 20 Merklín - Hedvika Roznerová Sport: Novinky v krušnohorské stopě Myslivci aj. - Ivana Pečimúthová Sport: Neuigkeiten in der weißen Spur im Erzgebirge ... 6 Historie: Smutné Vánoce 1945 Nejdek - Alena Veselá, Pavel Andrš Ze společnosti a kultury: Zajímavé kulturní Geschichte: Das traurige Weihnachten 1945 ...... 23 Německo - Ulrich Möckel Pernink - Kristina Košnerová a sportovní akce v regionu Tip na výlet: Do srdce Evropy na vánoční trhy Potůčky - Lenka Štrauchová Kultur und Gesellschaft: Interessante Ausfl ugstipp: Ein Weihnachtsmarkt im Pstruží - Anna Heranová Kultur- und Sportveranstaltungen in der Region ...... 8 Herzen Europas ...... 24 Srní - Ivan Medek Ze společnosti a kultury: Historie: Oldřichov, kdysi naleziště cínu, Prodej Abertamy - Maso Zacharda, Sousedské posezení s Petrem Mikšíčkem nyní rekreační oblast Kultur und Gesellschaft: Nachbarliches U Březiny, infocentrum Geschichte: Oldřchov, einst ein Zinnfundort, Boží Dar - Konzum Čáda, Beisammensein mit Petr Mikšíček ...... 9 heute ein Erholungsgebiet ...... 26 infocentrum Historie: Historické jádro města Schneeberg Horní Blatná - U Gity, infocentrum Geschichte: Historischer Stadtkern von Schneeberg .... 10 Ze společnosti a kultury: Začátek adventu v Jáchymově Jáchymov - muzeum, infocentrum Kultur und Gesellschaft: K. Vary - Krajská knihovna Ze společnosti a kultury: Fenomén Krušnohoří – Adventsanfang in Jáchymov ...... 29 - infocentrum kouřící panáček K. Vary - Z. Štréblová Recept měsíce: Jahelník s jablky a povidly Nejdek - trafi ka, hotel Anna, lékárna Kultur und Gesellschaft: Das Phänomen des Nejdek - Jamajka, trafi ka Pospíšil, Erzgebirges – Räuchermannel ...... 12 Rezept des Monats: Der Hirsebrei mit Äpfeln infocentrum und Pfl aumenmus ...... 30 Ostrov - Dům Kultury, Infocentrum Rozhovor: S vojenským kaplanem Pernink - U Patrika, květinářství Miloslavem Kloubkem z Nejdku Boží Dar: Ježíškova pošta 2015 Pernink - benzinová pumpa, Gespräch: Mit dem Militärkaplan Boží Dar: Christkindpost 2015 ...... 31 infocentrum Miloslav Kloubek aus Nejdek ...... 14 Sokolov: Klášterní kostel sv. Antonína Zaručené počasí: Dlouhodobé záznamy o vývoji Tisová - Kukačka Aktuality: Nad pamětní deskou počasí na Fichtelbergu Vysoká Pec - obchod - potraviny Aktualität: Über eine Gedenktafel ...... 16 Das Wetter: Langfristige Aufzeichnungen der Další distributoři jsou vítáni! Hory a lidé: Okrsek Pernink horské služby Entwicklung des Wetters am Fichtelberg ...... 32 Gebirge und Leute: Der Bergwachtbezirk Pernink...... 16 Vážně nevážně: Krušnohorská vánoční pohádka Náklad 900 kusů Historie: Železárny Šindelová Ernsthaft unernsthaft: Weihnachtsmärchen Uzávěrka příspěvků do příštího Geschichte: Das Eisenwerk in Šindelová ...... 18 aus dem Erzgebirge ...... 33 vydání měsíčníku je 6. 1. 2016.

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 2 Otázky Zvony v Johanngeorgenstadtu Říčka Černá Zvony zní, zvony zní, zvony v Johanu. Pověz mi, vyprávěj, říčko Černá, Komu to vyzvání každý den po ránu? komu jsi po věky bývala věrná? Komu to vyzvání, lidem či do lesů? Na jaře, mohutná bez břehů, hrozila. Vyzvání, vyzvání, neznají adresu. Pro koho sloužila, v létě ho chladila, Hlaholí staletí do slunce, do mraků, na podzim do mlhy tvář svoji halila, na šichty horníků, na pole sedláků, na zimu perletí ledu se zdobila? na cesty vojáků, na rakve návratů, Vzpomínám na muže, kteří tu hledali na zmar i na slávu, na hroby tuláků. ve štěrcích náplavů cínové krystaly, Ten hlas jde po horách a padá do dolů, po práci špínu svou v mé vodě smývali. ozvěna ve skalách dere se nahoru, A taky vojákům napájela oře, vlétá se do trávy na pláních, do vřesu, ryk všech těch šarvátek odnesla do moře, do duše vrývá se příboj do útesu. těm, co tu zůstali, zaháněla hoře. Pro koho, jak dlouho ty zvony v Johanu Pradlenám u tůní, dětem i zvířatům, budou tu vyzvánět každý den po ránu? kolům i turbínám, chudákům, hrabatům, Evropě počítat hodiny na hranu, prostě všem na cesty i k jejich návratům. než tiše odezní ve verších koránu. Pověz mi, vyprávěj, říčko Černá, komu dál na věky zůstaneš věrná? Já věrná budu dál, budu dál, co já vím, na cestě balvanů hlubokým údolím snad černou zůstanu, krví se nezbarvím.

Jiří Kupilík Tradiční setkání u stromku ve Vysoké Peci „Vánoce, Vánoce přicházejí…“ připadá vždy na sobotní večer těs- si zájemci mohou vyzvednout Bet- novodobá vánoční tradice. Úplně Tato slova znají snad všichni, nejen ně před Vánocemi. lémské světlo, novodobý symbol poprvé plamínek přicestoval v roce Vysokopečtí. Předvánoční čas má Většinou se zadaří a pod nohama Vánoc, který symbolizuje věčné 1986 letadlem do Lince, kde se stal bezesporu své nezaměnitelné kouz- přítomných krásně křupe zmrzlý světlo v našich duších. Betlémské součástí vánoční sbírky na pomoc lo. Pro někoho je to start k překot- sníh, avšak ani Vánoce na blátě světlo, jež se stalo neodmyslitel- postiženým dětem. Do Betléma pro nému shánění vánočních dárků, pro nám tuto milou tradici nikdy nezne- nou součástí vánoční atmosféry plamínek vždy cestují chlapec nebo někoho doba svátečního naladění, příjemní. Účelem těchto setkání je nejen na náměstích, v kostelech děvče, kteří vykonali něco zásluž- spojeného například s návštěvou strávit nějaký čas pospolu, společně nebo veřejných institucích, ale také ného či užitečného. Vyzvednout kostela, zpěvu vánočních melodií si zazpívat výběr z tradičních čes- v řadě domácností. si jej může každý a například jako a koled, výstavy betlémů. A někdo kých koled a popřát si vzájemně A kde se vzala tradice předává- místní odnést si jej v lucerničkách si naopak přeje, aby už „ty Vánoce krásné vánoční svátky. Vždyť v ten- ní Betlémského světla? Betlémské nebo petrolejkách domů. Motto le- byly za námi“. My, Vysokopečtí, to krásný čas je tak důležité aspoň světlo je plamínek, který putuje tošního ročníku Betlémského světla tento čas mimo jiné využíváme trošku zpomalit nasazené životní napříč Evropou. Světýlko je zapá- zní: „Pokoj ve mně – pokoj s tebou“ k několika milým předvánočním tempo, abychom nevkročili do no- leno v místě narození Ježíše Krista (Friede in mir – Friede mit dir). setkáním. Již několik let v řadě vého roku ve stejném spěchu a sho- v Betlémě. Myšlenka šíření před- s přáním krásného místní občané pořádají na návsi nu, jaký jsme měli po celý uplynulý vánočního pokoje a míru vznikla prožití vánočních svátků setkání a zpívání u ozdobeného vá- rok, a vychutnat si tu pravou vánoč- v Rakousku, odkud se rozšířila po Martina Zettlová nočního stromu a u jesliček. Termín ní atmosféru. Stalo se již tradicí, že celé Evropě. Tak byla založena foto: Romana Malá

Tradiční setkávání a zpívání koled ve Vysoké Peci

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 3 Krušnohorské tisícovky – 2. část Východně od Božího Daru je na poměrně malém území (2,6 x 6 km) koncentrováno celkem osm krušnohorských tisícovek, které se pyšní hned několika prvenstvími nejen v rámci Krušnohorské soustavy. Například dominantní Klínovec (1 244 m) je nejvyšším vrcholem České republiky ležícím mimo chráněné území. Na jeho sv. úpatí se nachází nejvyšší bod Ústeckého kraje (1 225 m), nejvyšším krajským vrcholem je pak o něco nižší Macecha (1 113 m). Vysoká seč (1 006 m) je nejvýchodnější tisícovkou Krušných hor, zatímco Meluzína (1 097 m) je ozna- čována za „nejdivočejší“ ze zdejších vrcholů. Oblast je prameništěm řady menších přítoků Ohře i hraniční říčky Polavy.

Kritéria hlavních (HLV) a vedlejších (VV) tisícimetrových vrcholů Prvním předpokladem pro zařazení vrcholu mezi tisícimetrové je, že „na všechny strany to musí být z kopce“, což nesplňuje například řada vrcholů šumavských plání. Druhým kritériem je „převýšení od sedla nej- bližší tisícovky“ neboli prominence – pro hlavní tisícimetrové vrcholy bylo stanoveno minimální převýšení 15 m, pro vedlejší 5 m. Třetím kri- tériem je minimální vzdálenost od nejbližšího hlavního tisícimetrového vrcholu – izolace (400 m pro HLV a 200 m pro VV). Tzv. „ultratisícovky“ musí mít prominenci alespoň 100 m a izolaci minimálně 1 km.

Přehled hlavních (červené) a vedlejších (modré) vrcholů krušnohorských tisícovek v oblasti mezi Božím Darem a Vykmanovem

Klínovec (1 244 m) nicméně tvoří 80 metrů vysoká te- O Klínovci, nejvyšším vrcholu lekomunikační věž. Možnosti pří- Krušných hor, toho již bylo napsá- stupu na vrchol Klínovce jsou roz- no a řečeno mnoho. V současnosti manité – od automobilu přes kolo o něm slyšíme zejména ve spoji- či lanovku až po výšlap z údolí po tosti s nedávno rekonstruovanou některé z turistických tras. Stále Pohled z Fichtelbergu na českou stranu Krušných hor rozhlednou, prodejem tamního oblíbenější je kombinace výjezdu chátrajícího hotelu, stavbou no- na vrchol lanovkou a sjezdu po cy- vých trailů pro cyklisty i pokraču- klotrasách nebo lesních trailech na Macecha (1 113 m) něhož jej dělí mělké sedlo. Na se- jící modernizací největšího kruš- kole či terénní koloběžce. V oblas- Ačkoli je Macecha se svou nad- verozápadním svahu Macechy se nohorského skiareálu. Turistický ti mezi Božím Darem a Vykmano- mořskou výškou 1 113 m nejvyšším nachází lyžařský vlek a kromě pásu ruch zde však není otázkou posled- vem představuje Klínovec jediný vrcholem Ústeckého kraje, v ab- sjezdovky jsou vrchol a jeho širší ních několika desetiletí, ale sahá tisícimetrový vrchol s turistickou solutní výšce se musí sklonit před okolí zalesněné převážně smrko- až do počátku 19. století – první infrastrukturou a ani značená tu- severovýchodním úbočím Klínov- vým lesem. Proto z ní není praktic- rozhledna stála již v roce 1817. ristická trasa na žádnou další tisí- ce, kterým hranice Karlovarského ky žádný výhled, částečné výhledy Dnešní osmiboká kamenná věž, covku v okolí nevede. Zásadním a Ústeckého kraje prochází v nad- umožňují pouze louky na jižním dokončená v roce 2013, je replikou problémem dalšího rozvoje zázemí mořské výšce 1 225 m. Plochý svahu a nízký les na svahu východ- rozhledny z roku 1884 a měří 24 pro návštěvníky však zůstává již vrchol Macechy se nachází necelé ním. Nejsnazší přístup na vrchol je metrů. Hlavní dominantu Klínovce zmíněný chátrající hotel. 2 km východně od Klínovce, od po lesní cestě (lyžařské trase), kte-

Kontrast mezi zrekonstruovanou rozhlednou a chátrajícím hotelem na vrcholu Klínovce Pohled na Macechu z vrcholu Meluzíny

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 4 rá v lokalitě „Selský les“ odbočuje z měděnecké silnice. Vedlejším vrcholem Macechy je tisícovka Na skalách (1 037 m), která je umístěna o zhruba 1,3 km jižněji. Na vrcholové plošině se na- chází skalka, z níž se otevírají pěkné výhledy na Doupovské hory i neda- lekou Meluzínu. Nejsnazší přístup na vrchol je z lyžařské trasy nebo cyk- lotrasy, která propojuje rozcestí pod Meluzínou s Pytláckou roklí.

Meluzína (1 097 m) Meluzína bývá často označována za „nejdivočejší“ ze všech krušno- horských vrcholů. Její skalnatý vr- chol se nachází 3 km jihovýchodně od Klínovce a je charakteristický svým výrazným plochým temenem o délce 250 m, jež je snadno roz- poznatelné i z velké vzdálenosti. Nejvyšším bodem je dvojvrcholová skalka uprostřed plošiny, která spo- lečně s dalšími výraznými skalními útvary dodává Meluzíně vysokohor- ský nádech. Zdejší skalky jsou tvo- řeny eklogitem, což je velmi tvrdá Skalky na západním okraji vrcholové plošiny Meluzíny hornina. Díky jejímu pomalejšímu zvětrávání mají skály výrazně ostré tvary. Vrcholová plošina je odlesně- ná, a tak se z ní otevírají vynikající výhledy na okolní vrcholy Krušných hor, údolí Ohře nebo Doupovské hory. Přístup na vrchol je nejsnazší od západu, z rozcestí zelené turistic- ké trasy s cyklotrasou č. 2011, po ne- značené pěšině stoupající strmě mezi balvany a skalkami. Přístup z ostat- ních stran je možný, ale obtížnější. Vedlejším vrcholem Meluzíny je Křížová hora (1 027 m), vzdále- na 1,3 km východním směrem. Jde o odlesněný dvojvrchol s četnými eklogitovými skalkami a dobrým výhledem na jih a východ. Nejvyš- ším místem je skalka korunovaná výrazným balvanem v západní části dvojvrcholu. Geodetický bod leží v nižší, východní části.

Loučná (1 019 m) Loučná je velmi plochý dvojvr- chol vzdálený 4 km východně od Klínovce. V roce 2010 zde proběhlo přeměření vrcholové plošiny, z ně- hož vyplývá, že Loučná má dva té- měř stejně vysoké vrcholy oddělené mělkým sedlem. Hlavní (severní) vrchol Loučné měří 1 019,2 m a leží Výhled z Křížové hory na Vysokou seč (foto: T. Formánek, www.tisicovky.cz)

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 5 zhruba 600 metrů severozápadně vrchol je rozčleněn pásy vyoraných od vrcholu jižního (1 018,8 m). pařezů, hlíny a kamení – pozůstatků Ten byl dříve považován za hlavní po těžbě dřeva, které v některých a bývá také zakreslen v turistických místech převyšují přirozený nejvyš- mapách. Místo, kde se nachází sed- ší bod na okraji zbytku smrkového lo (1 013 m), je v topografi ckých lesa. Díky odlesnění se otevírají vý- mapách nazýváno Bílý kříž. Přístup hledy především k jihozápadu a zá- na vrchol je nejsnazší z měděnecké padu na Křížovou horu, Meluzínu silnice, která ho obchází ze zápa- a Klínovec. Na vrchol nevede žádná du a severu. Na vrchol se dá dostat cesta. Nejlépe přístupný je z červené lesními průseky a pěšinami, avšak turistické trasy, která odbočuje z mě- nalezení nejvyššího místa je bez na- děnecké silnice na rozcestí Pod Vy- Výšlap na Meluzínu, Macechu či Klínovec si můžete zpestřit „odlovem“ vigace poměrně náročné. sokou sečí směrem na jih. Nejvyšší některé ze zdejších „kešek“ bod se nachází na západním okraji Vysoká seč (1 006 m) zbytku smrkového lesa a je označen cíle. Oblast jako celek se ovšem že zdejší vrcholy i okolní kraji- Uskupení krušnohorských tisíco- geodetickým bodem. postupně dostává do povědomí nu budeme moc již brzy z bílé vek uzavírá na východě Vysoká seč jak cyklistů, tak i běžkařů, pro stopy obdivovat! (1 006 m) – extrémně plochý vrchol Kromě vrcholu a svahů Klínov- něž zde v zimě klínovecký skia- Eva Nduwimana ležící necelé 2 km severovýchodně ce nepatří zdejší tisícovky mezi reál zajišťuje pravidelnou úpravu Použité zdroje: od Loučné (1 019 m). Celý plochý masově vyhledávané turistické 50 km lyžařských stop. Věřím, www.tisicovky.cz, Wikipedia

Novinky v krušnohorské stopě

Někteří běžkaři využili sněhové nadílky na konci listopadu a mají již v nohou první kilometry, většina z nás však na ten pravý start krušno- horské zimní sezony teprve čeká. Co je pro lyžaře přichystáno a na co se mohou v bílé stopě nově těšit?

Rozšíření sítě strojově Nejdecka/Vysoké Jedle s běžecký- udržovaných tras mi trasami na Chaloupkách vybu- K nejzásadnějším změnám dováním nové cesty podél silnice v systému údržby běžeckých Rudné – Přebuz v délce 1,5 km. tras dochází letos v oblasti mezi I tam je plánovaná pravidelná Bublavou a Přebuzí a lepší pod- strojová údržba. Té se běžkaři do- mínky čekají na lyžaře také na čkají nově také na trase z Mílova Nejdecku a v okolí Potůčků, Aber- na Bludnou i mezi Horní Blatnou tam i Božího Daru. a Potůčky. Větší komfort čeká na Díky významnému fi nančnímu lyžaře na nově rozšířených úsecích přispění obcí na Kraslicku se běž- magistrály (nad Hřebečnou, u Bo- kaři v nejzápadnější části Krušných žídarského Špičáku) i na dalších hor mohou těšit na častější údržbu běžeckých trasách (jáchymovská tamního úseku lyžařské magistrá- spojka, okruh Karlova běhu v okolí ly (Rolava – Bublava), kde navíc Barbory a další). Lesy ČR pro běžkaře rozšířily dvě spojky na německou Kammloipe Dokončené značení i nové mapy (u Ostružníku, Myší díra). Udržo- V letošním roce bylo dokončeno ván bude nadále i tisovecký okruh značení lyžařských tras – rozcest- a stopy v okolí Přebuze a nově také níky budou nově sloužit běžkařům okruhy nad bublavskými statky. na Nejdecku či v oblasti Mariánské Pravidelná údržba bude zajiště- a Přebuze. Trasy mezi Bublavou na i na krušnohorské magistrále a Horní Halží za Klínovcem jsou v úseku Rolava – Jelení. tak kompletně vyznačeny. Pro lep- Město Nejdek a Lesy ČR zásad- ší orientaci budou vybrané rozcest- ně přispěly k vyřešení dlouholeté- níky osazeny plánky běžeckých Lyžařské trasy jsou v západní části Krušných hor kompletně vyznačeny ho problému chybějícího propojení tras a na začátek sezony se chystá novými rozcestníky

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 6 Krušnohorská lyžařská magistrála u Rolavy také vydání aktualizované mapy (6. února), Světlušky (10. února), jektům, jež údržbu stop zajišťu- Krásnou zimu nejen v bílé pro běžkaře. Během zimy budou Karlův běh (20. a 21. února), zá- jí, a Karlovarskému kraji, který stopě vám přeje na nástupních místech do stop vody štafet na historických lyžích významným dílem přispívá k je- Eva Nduwimana, i v centrech obcí instalovány nové (27. února) či Dámská jízda (27. jímu fi nancování. První Krušnohorská o.p.s. zimní turistické mapy. března). Abertamy budou navíc hostit zcela nový závod „Red Bull Krušnohorské výlety a další akce Horská smyčka“ (13. února), kte- pro sportovní veřejnost rý by měl být atraktivní nejen pro Po úspěšném loňském prvním závodníky, ale i pro diváky. ročníku Krušnohorských výle- tů se tuto zimu sejdeme, a věřím, Krušnohorské placky že v hojném počtu, na Klínovci a veřejná sbírka (9. ledna 2016), v Perninku (30. Podobně jako v předchozích ledna) a na Přebuzi (5. března). sezonách budou mít běžkaři i le- Přichystány budou opět upravené tos možnost přispět na údržbu bě- stopy, tipy na trasy různých délek žeckých stop zakoupením placky a obtížností, občerstvení, lyžař- v hodnotě 100 Kč nebo 300 Kč. ský servis a především společnost Tvářemi letošních placek jsou sportovců a nadšenců, mezi nimiž bývalí reprezentanti z Karlovar- jistě potkáte nejednoho kama- ska a účastníci ZOH Martin Pe- ráda či známého. trásek a Ivana Rádlová. O jejich Letošní podoba placek, jejichž koupí mohou běžkaři přispět na údržbu stop Novinkou v nadcházející sezo- úspěších se dočtete tradičně v le- ně bude úprava stop speciálně pro táčku, který obdržíte při zakou- Občerstvení na běžeckých trasách večerní trénink či vyjížďku s če- pení placky. Nově byla také ote- Krmelec (Ježíškova cesta) – otevřeno Út–Ne 11–16 hod. lovkou. Informace o plánovaných vřena veřejná sbírka na podporu Maringotka (Hřebečná) – So–Ne 10:30–17 hod. (od 31. prosince 2015) úpravách se včas objeví na portálu strojové údržby lyžařských stop Občerstvení u Červené jámy (Spáleniště) – denně 10–17 hod. krusnehoryaktivne.cz. – fi nanční příspěvky je možné Doupě u Lišáka (Abertamy) – Út–Ne 10–16 hod., popř. i déle (od V kalendáři akcí pro sezonu zasílat na účet veřejné sbírky č. 15. prosince 2015) 2015/2016 nechybí ani tradič- 269980072/0300. Bistro Rastamann (Blatenský vrch) – So–Ne 10–16 hod. ní závody pro veřejnost, jako Na závěr bych touto cestou ráda Restaurace Jelení – Út–Ne 11:00–17:30 hod. jsou Blatenská desetihodinovka poděkovala všem obcím a sub- Kovářská bouda (Přebuz) – Út–Pá 11:30–22 hod., So-Ne 10:30–22 hod.

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 7 Doporučujeme kulturní, společenské a sportovní akce Kulturní akce do 17. 1. - Karel Bečvář: Výběr z tvorby (Galerie umění, Karlovy Vary) 12. 12. - Vánoční jarmark do 17. 1. - Jiří Kožíšek: Na růžích ustláno (Galerie umění, Karlovy Vary) (Waldorfská základní škola Wlaštovka, do 17. 1. - Hraniční syndrom/Borderline-syndrom Karlovy Vary; 13:00–18:00) (Interaktivní galerie Becherova vila, Karlovy Vary) 12. 12. - Advent plný tradičních řemesel do 29. 2. - Lenka Štěpaníková/Dante Alighieri – Peklo (hotel Praha, Boží Dar; 13:00–17:00) (Galerie Drahomíra, Karlovy Vary) 13. 12. - Adventní neděle s bohatým programem do 29. 2. - Tomáš Hřivnáč: Grafi ka (Galerie Drahomíra, Karlovy Vary) (Krušnohorské muzeum, Lesná; 13:00–16:00) do 13. 3. - Bez hranic: Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí 19. 12. - Rozjímání s koledou (u kostela v Horní Blatné; 17:00) (Valdštejnská jízdárna, Praha) 20. 12. - Setkání u stromečku (Jáchymov; 17:00) 29. 1. - Fotograf na cestách – Jiří Kolbaba (kino Nejdek; 19:00) 20. 12. - Adventní neděle s bohatým programem (Krušnohorské muzeum, Lesná; 13:00–16:00) Kina 1. 1. - Novoroční setkání u Špitálního kostela 12. 12. - Kobry a užovky (kino Pernink; 18:00) (Jáchymov; průvod vychází ve 14:30 od kaple 19. 12. - Uuups! Noe zdrhnul (kino Pernink; 18:00) sv. Anny, začátek v 15:00) 25. 12. - Rosa & Dara a jejich velká dobrodružství (kino Pernink; 18:00) 26. 12. - Terminator Genisys (kino Pernink; 18:00) Koncerty, divadla 27. 12. - Mission Impossible: Národ grázlů (kino Pernink; 18:00) 12. 12. - Pink Floyd Acoustic Duo (KD Nejdek – Klubíčko; 20:00) 2. 1. - Jurský svět (kino Pernink; 18:00) 13. 12. - Staročeské vánoční koledy (Špitální kostel, Jáchymov; 15:00) 9. 1. - V hlavě (kino Pernink; 18:00) 13. 12. - Adventní koncert žáků ZUŠ (divadelní sál, DK Ostrov; 15:00) 16. 1. - Mimoni (kino Pernink; 18:00) 15. 12. - Jan Ostrý a smyčcové trio (kino Nejdek; 19:00) 18. 12. - KSO: Vánoční koncert (Grandhotel Ambassador Národní dům, Karlovy Vary; 19:30) 19. 12. - Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby (kostel Martina Luthera, Oberwiesenthal; 16:00) 19. 12. - Adventní koncert – Veselé vánoční hody (kostel Zvěstování Panny Marie, Ostrov; 17:00) 20. 12. - Adventní koncert – DaD kvintet: Vondráši, Matouši (Galerie umění, Karlovy Vary; 17:00 a 19:30) 27. 12. - Velký vánoční koncert (kostel Zvěstování Panny Marie, Ostrov; 17:00) 28. 12. - Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční (kostel sv. Vavřince, Horní Blatná; 18:00) 5. 1. - KSO: Slavnostní novoroční koncert Sport (Grandhotel Ambassador Národní dům, Karlovy Vary; 19:30) 12. 12. - Zahajovací závod v běhu na lyžích 14. 1. - KSO: Symfonický koncert (Skiarena Oberwiesenthal) (Grandhotel Ambassador Národní dům, Karlovy Vary; 19:30) 19.–20. 12. - Závody psích spřežení (Abertamy) 9. 1. - 1. Krušnohorský výlet (Klínovec) Výstavy, přednášky 9. 1. - Krušnohorský pohárek Telnice do 6. 1. - Vánoční výstava 9.–10. 1. - Štít Krušných hor (Jahodová louka, Boží Dar) panenek a stromečků 16.–17. 1. - Erzgebirgs-Skimarathon (Oberwiesenthal) (prostor bývalé 16.–17. 1. - MČR + ČP v lyžařském orientačním běhu radnice, Jáchymov) (Jáchymov – Eduard) do 6. 1. - Vánoce v muzeu aneb Půjdem spolu Vánoční trhy v Sasku do Betléma 12.–13. 12. - Klingenthal (odpoledne) (Krušnohorské 12.–13. 12. - Johanngeorgenstadt (od 14:00) muzeum, Lesná; do 12. 12. - Schwarzenberg (12. 12. – hornický průvod) 10:00–18:00) do 20. 12. - Schneeberg (po–pá 10:00–19:00, do 7. 1. - Výstava Horní města so 10:00–20:00, ne 11:00–20:00) Krušných hor do 20. 12. - Marienberg (11:00–19:00) (radnice, Boží Dar, do 20. 12. - Kurort Seiffen (po–čt 11:00– 7:00, denně 8:00–18:00) pá a ne 10:00–18:00, so 10:00–19:00) do 10. 1. - Betlémy do 22. 12. - Freiberg (po–čt 10:00–20:00, (muzeum Královská pá–so 10:00–22:00, ne 10:30–20:00) mincovna Jáchymov) do 23. 12. - Zwickau (po–čt 10:00–20:00, do 10. 1. - Vánoční betlémské pá–so 10:00–21:00, ne 11:00–20:00) ladění (kostel do 23. 12. - Chemnitz Zvěstování Panny do 23. 12. - Annaberg-Buchholz (po–čt 10:00–19:00, Marie, Ostrov) pá–ne 10:00–20:00; 20. 12. – velký hornický průvod)

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 8 Pernink, 28. 11. 2015 Sousedské posezení s Petrem Mikšíčkem

Petr Mikšíček v akci Pozorní posluchači

V komunitním centru Krušno- ním obřadu se její milý zúčastnil hům. V létě, když panuje v Kruš- bylo protkáno autorskými fi lmy horka v Perninku se 28. listopadu tradiční rytířské hry, při níž byl nohoří relativně nejlepší počasí, Petra Mikšíčka. Mimo jiné i fi l- uskutečnil komponovaný večer zákeřně zabit odmítnutým ctite- se pohybuje hlavně venku v kra- mem Dobyvatelé ztracených štol, s promítáním fi lmů a autorským lem. Nešťastná nevěsta proklela jině. Na podzim, když se v ho- za který Petr dostal na začátku čtením fi lmaře, fotografa a scé- vražedníka svého štěstí. S vyhas- rách ochlazuje, se schovává stále listopadu hlavní cenu na festivalu náristy Petra Mikšíčka. Celý ve- lým pohledem pak utekla a nikdy častěji do podzemí, kde má svůj fi lmových a televizních cen Grenz- čer probíhal za vůně svařeného víc se domů nevrátila. Od těch domov. V zimě se pak Marcebi- gänger v saském Marienbergu. vína a v duchu seznamování se dob bloudí krajem. la skrývá v osamění štol. Na jaře Organizátor večera, skupina Ak- s krušnohorskou legendou o Mar- Marcebila je jako Krušné hory zase postupně vychází ven a sle- tivní Pernink, děkuje Petru Mikšíč- cebile, kterou destinační agentura samy. Je zádumčivá, je krásná, duje, jak krajina ožívá pod paprs- kovi za jeho tvorbu, díky níž zís- z ústecké části Krušnohoří pro- mlha je s Marcebilou stejně spja- ky slunce. Krušné hory se pomalu káváme nové informace o blízkém hlásila v roce 2012 za nový sym- ta jako mlha s podhůřím. Její ne- probouzí ze zapomnění a určitě okolí a zároveň se můžeme odpou- bol Krušných hor. nadálá změna nálady je podobná v sobě skrývají spoustu dalších tat od každodenního shonu, a dále Legenda praví, jak se o ruku rychlé změně počasí. Marcebila příběhů, které si ráda poslechne pak manželům Mitterpachovým krásné Marcebily ucházelo mno- se ráda toulá těmito krásnými ho- nejen Marcebila. za výborný svařák a posluchačům ho mladých rytířů, leč její srdce rami, zároveň vyhledává kontakt Zajímavé vyprávění, jemuž na- za velkou účast. patřilo rytíři z Výsluní. Při svateb- s lidmi a naslouchá jejich příbě- slouchalo bezmála 50 posluchačů, Martin Liška Výstava o klášteru na Mariánské

V neděli 29. listopadu byla historikem Jaroslavem Ochecem v saském Muzeu úzkokolejné drá- z Jáchymova dal pa n Knabe dohro- hy v Rittersgrünu za přítomnosti mady velké množství zajímavých současného faráře, pátera Mar- faktů, hezkých a neobvyklých po- ka Bonaventury Hrice, který za hledů a rovněž několik originálů tento region odpovídá, a dalších z doby, kdy klášter ještě existoval. hostů z ostrovské fary stejně jako Mimořádná výstava je k obdi- přátel historie českého Krušnoho- vování do 6. ledna 2016 v Muzeu ří otevřena dvoujazyčná výstava úzkokolejné dráhy v Rittersgrünu, o bývalém klášteru na Mariánské. Kirchstraße 4. Otevřeno je od úter- Iniciátorem této zajímavé výstavy ka do neděle, vždy od 10 do 16 ho- je Hans-Jürgen Knabe, jehož ro- din. Vstupné pro dospělé je 3,50 € dinné kořeny leží na české straně na osobu a pro děti 1,50 €. Krušných hor. Společně s místním Ulrich Möckel Hosté v prostorách muzea Krátký je život člověka ve věku lesa

V nedoži tých 84 letech opustil naše řady krušnohorský lesník Jaroslav Šanda. Rozhovor s Jaroslavem Šandou zveřejnil náš časopis ve svém vy- dání v říjnu 2012. Vážení čtenáři, vzpomínejte spolu s námi. (red)

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 9 Představujeme památky nominované na světové dědictví Historické jádro města Schneeberg První zmínky o důlním díle „na Schneebergu u Zwickau“ pocházejí již z roku 1453. Před tím, než zde byla v poslední třetině 15. století ob- jevena bohatá naleziště stříbra, se tady těžil cín, železo a měď. Velké nálezy stříbra přilákaly do okolí Schneebergu množství horníků. Ti si při nově vzniklých dolech stavěli svá obydlí. Vznikla tak neuspořádaná, rozptýlená osada. Dne 6. února 1471 pak bylo v těchto místech založeno město Schneeberg.

V historických záznamech z roku 1477 je ve Schneebergu jmenovitě uváděno již 153 dolů. Do roku 1483 bylo jen z Nové jámy (Neue Fundgrube), Staré jámy (Alte Fundgrube) a Dolu sv. Jiří (Grube St. Georg) vytěženo 70 tun stříbra. Nikoho proto asi nepřekvapí, že hornické městečko bylo roku 1481 povýšeno na horní město. Množství vytěženého stříb- ra vedlo také k tomu, že od roku 1483 nechal kníže Albrecht razit tzv. schneeberské groše. Ty byly až do roku 1496 hlavní ofi ciální mě- nou, jež byla vysoce ceněna i dale- ko za hranicemi. Od poloviny 16. století, kdy se výrazně ztenčily zásoby stříbra, se zde začal dobývat kobalt a nikl. Kolem roku 1835 ztratila na vý- znamu i ložiska kobaltu. Na přelo- mu 20. století pak těžba prakticky v celém regionu ustala. Během vlá- Kostel sv. Wolfganga je z dálky viditelným symbolem města dy nacionálního socialismu došlo k opětovnému otevření některých dnes. Při náletu 19. dubna 1945 byl důlních děl, jež byla provozována chrám silně poškozen. Ještě téhož jen s pomocí velkých subvencí. Po roku však začaly práce na jeho 2. světové válce se v nedalekém obnově. Oprava věže trvala do okolí, kolem města Schlema, začal roku 1952. V následujících letech těžit uran, což mělo neblahý vliv pak byla opravena střecha a vni- i na samotný Schneeberg. Po změ- třek svatostánku. Veškeré práce ně v roce 1989 však i tento posled- byly kvůli nedostatku prostředků ní záchvěv těžby v regionu ustal. v dobách socialismu dokončeny až S útlumem těžby nastoupila ře- v roce 1976. Interiér kostela zdobí mesla a s nimi spojený obchod. malby od malíře Lucase Cranacha První manufaktury začaly ve městě a malířské rodiny Krodelů, které vznikat již v 19. století, čímž zůsta- byly v roce 1945 včas zachráněny la zachována životní úroveň a vá- před zničením. V posledních letech ženost místních občanů. Tehdejší probíhá jejich restaurování. bohatství dnes zrcadlí historické Další významnou budovou měs- stavby v jádru města. Jednou z nej- ta je radnice. Její první sídlo, po- starších budov Schneebergu je kos- stavené už v roce 1527, roku 1719 tel sv. Wolfganga. Tento pozdně shořelo. Další budova radnice pod- gotický sálový chrám byl postaven lehla řádění červeného kohouta mezi lety 1516 a 1540. Šedesát me- v roce 1849. Současný objekt byl trů vysoká loď kostela se 72 metry postaven v roce 1852. V letech vysokou věží je dodnes symbolem 1911 až 1912 byly vnitřní prostory města. Již v průběhu stavby kostela přestavěny v secesním stylu. došlo k církevním změnám. Zatím- Kromě dvou nejvýznamnějších co na počátku stavby patřil řím- veřejně přístupných budov se v his- skokatolické církvi, v roce 1533 torické části města nachází mnoho byl vysvěcen jako evangelický dalších domů, které původně pa- luteránský kostel. Protestantským třily bohatým živnostníkům, což zůstal díky církevní reformaci do- je patrné na první pohled. Hned Městská radnice

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 10 Knížecí dům, dnes spořitelna vedle radnice stojí tzv. Schmeil- pramení také její název Knížecí také Špitální kostel, který byl a dnes je sídlem místního ha- -Haus. Tento dům, bohatě zdobe- dům. Později byl tento dům prodán postaven v letech 1567 až 1575. sičského spolku. ný štukovou výzdobou, je jedinou jednomu městskému soudci a slou- Znovuobnoven byl po velkém Pokud půjdeme z náměstí smě- zachovalou stavbou v rokokovém žil jako hotel pro vznešené hosty požáru roku 1719. Obě věže byly rem ke kostelu sv. Wolfganga, stylu v západním Sasku. Pokud pů- saského královského dvora. přistavěny až v roce 1846. To, dojdeme k jedné z nejstarších ka- jdeme podél řady domů směrem na Po pár krocích se člověk ocit- že se město muselo také chránit menných budov města – restauraci sever, dojdeme k místní spořitelně. ne u kulturního centra „Golde- před různými nájezdníky, do- „Zum goldenen Hirsch“. Tady by- Dnes barokní budova sloužila už ne Sonne“. Za barokní fasádou kazuje stavba hlavní strážnice, dlel první starosta Schneebergu dr. v 16. století jako hospoda. Dále je se od roku 1995 skrývá kulturní jež vznikla v roce 1708. Později Christoph Pierer. Dále se vyplatí však známo, že ji jako dar obdržel centrum města s velkým moder- sloužila tato památkově chráněná projít z jižní části náměstí vpravo šlechtický rod Wettinů, z čehož ním sálem. Odsud je možné vidět budova jako hasičská zbrojnice uličkou „Obere Zobelgasse“. Po

Kulturní centrum Goldene Sonne Stará strážnice z roku 1708

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 11 zhruba 50 metrech se po pravé stra- nými fasádami, jež se podařilo ně nachází budova muzea, jehož v posledních 25 letech odborně expozici tvoří sbírka hornického zrenovovat. V uplynulém obdo- lidového umění. bí musely ruiny mnoha starých, Právě teď v období adventu rozpadlých domů ustoupit nové stojí Schneeberg za návštěvu. zástavbě. Tvář města je tak har- Místní vánoční trhy totiž patří monickým mixem historických k těm nejkrásnějším. Určitě se a novějších staveb, jenž má důle- vyplatí projít se nejen zalidně- žité místo v nominaci Krušných ným náměstím, ale i přilehlými hor k zápisu na seznam UNESCO. uličkami, které dýchají bohatou Ulrich Möckel minulostí a architekturou s krás- překlad: Lenka Löffl erová Detail štukové výzdoby na budově muzea

Montánní památky technické muzeum využívanou ve Schneebergu a okolí stoupovnu Siebenschlehener Poch- Kromě historického jádra werk, stoupovnu dolu Wolfgang Schneebergu je součástí žádos- Maßen, cáchovny a kovárny dolů ti o zápis Krušnohoří na Seznam Gesellschaft Fundgrube a Daniel, světového dědictví i celá řada dědičnou štolu Markus Semmler, památek dokládajících rozsáhlou na jejíž úrovni bylo od 16. do 20. těžbu a zpracování stříbra, kobal- století vyraženo přes 200 km cho- tu a uranu jak ve vlastním městě, deb, prohlídkový důl St. Anna am tak v jeho části Neustädtel a sou- Freudenstein u Zschorlau, téměř sední, víceméně propojené obci 15 km dlouhý Schneeberský pla- Bad Schlema. Z těch nejdůležitěj- vební kanál z let 1556–1559, báň- ších lze zmínit důl Weißer Hirsch ský rybník Filzteich či významný s obrovskou komorou pro vod- geotop Roter Kamm. Důl Weißer Hirsch (foto: M. Urban) ní kolo, rekonstruovanou a jako (MU)

Fenomén Krušnohoří – kouřící panáček

Obživu či přivýdělek v drsném nitě, hrábí, truhel a dřevěných ta- horském prostředí lidem na sa- lířů. Východiskem z bídy bylo též motách a polosamotách vždy při- drobné zemědělství a myslivost či nášela především drobná domácí pytláctví, také muzicírování, po- výroba. Bohatství zdejších rud domní obchod a pendlerství. Práce nebylo nevyčerpatelné, a tak ved- se našla v papírnách na Jáchymov- le důlní činnosti a havířiny nachá- ském potoku nad Horním Žďárem zel zdejší, krušnými podmínkami a ve Pstruží, v Jáchymově pak ved- zkoušený lid své uplatnění a zdroje le lázeňství i v tabačce, továrně na příjmů i jinde. výrobu kobaltových a uranových V Abertamech proslulou vý- barev či v pivovaru, malé pivo- robou rukavic, v Horní Blatné to vary prosperovaly také v dalších byly manufaktury a fabrika na ple- městech. Obživu skýtaly rovněž chové lžíce, v Merklíně továrna na lesy, invalidní a vysloužilí hor- elektroporcelán, v Kraslicích výro- níci zase hledali drobný výdělek ba hudebních nástrojů, v Nejdku v předvádění modelů důlních děl přádelny a česárny vlny. Světově v dřevěných skříních, tzv. vercích, známé je krajkářství a paličkářky, s nimiž chodili po poutích a hospo- dále knofl íkářství, výroba cívek na dách a točením klikou pohybovali Kouřníci

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 12 v jednotlivých etážích dolu i po- a démonů. U nás téměř zapomenu- se zapálené františky vkládají od- hyblivými fi gurkami. A po útlumu tými zvyky jsou i zákaz vynášení klopenou střechou nebo dvířkami. hornictví a těžby přišla ze saské vánočních uhlíků z domu nebo Ze Saska je to do Čech „přes ko- strany hor další nová náplň práce věštění z dýmu. pec“, a tak fi gurky kouřníků brzy krušnohorských domácností – vý- Kouřníci či kuřáčci se stali pronikly i k nám. Dřevěné františ- roba dřevěných hraček a vánočních doslova módou a novinkou ad- ky se dříve rozestavovaly rovněž ozdob, jíž Krušné hory ve světě ventních trhů, jež však v dnešním kolem stromků a jesliček, na stoly prosluly jako tzv. vánoční země. Česku již mnoho stop nezanecha- nebo také do oken. Kromě Marcebily, krušnohor- la. První vykuřovací mužíčci, je- Kouřníci se na německé straně ského Fausta pátera Hahna či Berg- jichž paže, nohy a obličej bývaly hor vyrábějí jako typický obchod- geista, permoníků nebo skřítka obvykle modelovány z papírové ní artikl dodnes, na české straně je Krušberka mají Krušné hory i svůj masy, jsou připisováni soustruž- produkuje už jen fi rma NBW s. r. o. další typický atribut – Räucher- níkovi dřeva Ferdinandu Froh- v Nové Vsi v Horách (u Hory Svaté manna, kouřícího panáčka či kouř- sovi a jeho synovci Gotthelfu Kateřiny), zato v původním místě níka. Kolem roku 1750 se v Sasku Friedrichu Hausteinovi z Heidel- (č. p. 180), kde se hračky vyráběly začaly vyrábět vonné kužele, tzv. bergu u Seiffenu, vzniknout měli již od roku 1889. Krásné muzeum františky, pro něž se tu záhy vyna- v roce 1856. Bafající kouřník, kouřníků najdeme v nedalekém lezly soustružené schránky v podo- většinou s dýmkou v ústech, se německém Sehmatalu-Cranzahlu, bě kouřících fi gurek. Až z dalekého vedle postaviček znázorňujících kde mají otevřeno každý den. Orientu dovážená pryskyřice z ka- Turka nebo dráteníka stal pře- text a foto: Pavel Vaculík didlovníku pravého, což byl pro devším obrazem dobrosrdečné- většinu těžko dostupný luxus, byla ho vesničana. K původu fi gu- v Crottendorfu, Neudorfu (kde do- rek se váže i pověst, že vznikly dnes sídlí asi nejznámější výrobce jako upomínka na exotické ku- těchto vonných trojhránků, fi rma řáky (Turky) z časů obléhání Huss), Bockau aj. nahrazena ne- Vídně v roce 1683. otřelou jinou surovinou, a to kaší. Dnes jsou postavičky celé sou- Totiž kašovitým těstíčkem z mleté- struženy nebo vyřezávány ze ho dřevěného uhlí, bramborového dřeva. Dvoudílná fi gurka, v níž škrobu, jemných bukových pilin františek pozvolna doutná, může a vonných přísad (fi rma Huss vy- mít také podobu myslivce, vojá- rábí kolem 40 různých vůní), které ka, horníka, malíře, rybáře, po- se stalo vánoční samozřejmostí ne- domního obchodníka nebo tře- jen v katedrálách a kostelech, ale ba kuchařky, kosmonauta apod. i v prostých domácnostech. Dýma- Hlavní je, aby vydávala dým, ať jící a vykuřovací panáčci a vůně už z dýmky či fajfky, z hubičky kadidla, myrty nebo santálového kávové konvice či z hrnce v rukou dřeva vůbec měly ochrannou moc dřevěného panáčka. před zlými silami, duchy, pohan- Postavička, od níž se line stužka skými zvyklostmi a ďáblem už od vonného kouře, vypadá efektně – dávnověku. Období kolem Vánoc a je také bezpečnější než doutnají- se v německých mýtech nazývalo cí uhlík volně položený na nějaké také vykuřovací nocí – Rauch- podložce. Nezůstalo ovšem jen nächte. Dým stoupající k nebi byl u kouřníků, jak ukazují dnešní ně- totiž odpradávna nástrojem, jímž mecké vánoční domečky ze dřeva lidé komunikovali se světem bohů a plechu či české pece, do nichž Muzeum kouřníků Výstava betlémů v Královské mincovně

Výstavu fi gurkových vyřezávaných betlémů, louskáčků a kouřících panáčků z rozsáhlé sbírky ostrovského řezbáře Václava Nekoly lze v mu- zeu Královská mincovna v Jáchymově zhlédnout i ve dnech, kdy bude muzeum jinak uzavřené, a to od 14. do 20. prosince, vždy od 12 do 16 hodin. Celé muzeum bude přístupné v běžných návštěvnických hodinách ve dnech 26.–30. prosince, a to včetně pondělí a úterý, a na Silvestra od 9 do 15 hodin. V novém roce se muzeum otevře znovu 2. a 3. ledna a od 6. do 10. ledna, kdy výstava betlémů končí. Poté bude až do konce ledna uzavřené. (red)

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 13 Vojenský kaplan Miloslav Kloubek z Nejdku Když je řeč o vojenském kaplanovi, řadě lidí se jistě vybaví Švejkův feldkurát Katz. Ten byl v knize i jejím fi lmovém zpracování přiblížen samozřejmě humorným způsobem. Duchovní službu u Armády ČR v současné době zajišťují vojenští kaplani. Mezi ně patří také mjr. Mgr. Miloslav Kloubek, který žije v Nejdku.

Co vás přimělo stát se vo- černicích. Bylo to hlavní město, ale obávají žádného hlášení veliteli, jenským kaplanem? přitom okrajová čtvrť, tak jsme si žádného registrování svých pro- Jako duchovní pracuji skoro užili velkoměsta i periférie. Odtud blémů. Zpovědního tajemství si tři desítky roků. Předtím mi byla jsem šel opět do armády. Jsem prv- vojáci cení nejvíce. Kaplan citlivě práce s lidmi také blízká. Po dobu ním reaktivovaným kaplanem. vnímá problémy i radosti vojáků, své dvouleté vojenské služby jsem Mohl byste nám představit nemusí nechávat vyplňovat žádné klukům vojákům dělal důvěrníka, profesi vojenského kaplana, kdy dotazníky, psát s nimi testy, počítat vrbu, povzbuzoval je, snažil jsem v minulosti existovala a kdy byla statistiky, je lidem ze srdce blízko, se jim co nejvíc pomáhat vojnu po letech znovuobnovena? avšak nemusí zkoumat všechny zvládat. Už tehdy jsem vlastně vo- Vojenští kaplani doprovázeli vo- podrobnosti problému vojáků. Je jenského kaplana dělal. Když po jáky po staletí. Byli jim nablízku, prostě s nimi. Svým postojem stále letech hledali duchovní do armády, protože blízkost smrti vždycky zna- naznačuje, že mu na nich záleží. byl jsem kvůli svým zkušenostem menala pro vojsko velmi náročnou Chce jim vyjádřit vším, co dělá, nejvhodnějším kandidátem. A po- situaci. Vojáci museli řešit otázku že si váží jejich životů a že rozumí zvání ke službě v armádě jsem viny, vyrovnání se s násilím, s nut- i té nejvnitřnější stránce člověka, přijal s chutí a připadalo mi to, ností obrany, se spravedlností boje. duchovní. V kasárnách je i porad- že ve službě po několikaleté pau- V tom všem jim kaplani pomáhali. cem velitele, protože zná i to, co ze jen pokračuji. U nás působili za Rakouska-Uher- je ostatním lidem skryté, a může Předtím jste působil jako ska, za první republiky a s pocho- proto veliteli naznačit, jaká je at- se vracel zpět do republiky. Slo- kazatel Církve bratrské. Kde pitelným omezením během války mosféra u jednotky. Bývá na pora- žité bylo, že jsem s nimi nemohl všude to bylo? až do roku 1949. Rafi novaným dách, hovoří s vojáky, jezdí s nimi být celou dobu a poznat hloubku Jsem původem Kladeňák, bydlel trikem komunisté kaplany z armá- na všechny akce. obtíží jejich služby. Po útoku na jsem léta na Buštěhradě a potom dy vyštvali. Po téměř 50 letech se Jakých vojenských misí v za- newyorská dvojčata jsem byl po- jsem na Kladně dělal s manželkou ovšem zpět do armády vrací. S ur- hraničí jste se v minulosti zúčast- volán k chemikům, kteří měli vy- domovníka v našem společenství čitým ostychem, s pochybnostmi nil? Která z nich vám připada- jet plnit úkoly do Afghánistánu. Církve bratrské. Odtud jsem se ze strany církví, ale i armády. Ně- la nejnáročnější? Nakonec skončili chemici připra- stěhoval už na první farářské mís- kolik kaplanů zkušebně vyjíždělo Byl jsem jedním z prvních kap- veni v Kuvajtu, aby mohli zasaho- to – do Benátek nad Jizerou. Byla s vojáky na Balkán již v roce 1996 lanů po obnovení duchovní služby vat podle potřeby v Asii kdekoliv to pěkná služba na malém městě, a osvědčili se jako pastýři vojáků v armádě, proto jsem se zúčastnil bude třeba. Náročné bylo, že to lidé měli k sobě blízko. Tam jsem v nebezpečných situacích. Proto i zahraničních misí v jejich počát- byla dlouhá mise (půlroční), dale- prožil i sametovou revoluci. Potom byla ofi ciálně jejich služba vojá- cích, a tudíž i v netradiční podobě. ko od domova, v nejistotě, co nás jsem dostal pozvání do Písku, do kům obnovena roku 1998. Byl jsem dvakrát za vojáky v Ko- kde potká. Obtížné bylo, že jsem krásného města se spoluprací všech V čem se práce vojenského sovu ještě v době, když se počíta- musel vyjet následující rok znovu lidí, kterým šlo o dobrou věc. Tam kaplana liší například od psy- lo, že náš úkol tam rychle skončí, na stejné místo. Pak mě potkala jsem také přijal pozvání do armá- chologa? Jak vypadá jeden a není proto třeba psychology nebo ještě krátká mise s chemiky v Řec- dy. Po šesti letech služby zeleným den jeho služby? kaplany s vojáky posílat na celou ku při zajišťování bezpečnosti ovečkám jsem se vrátil do služby Kaplani jsou důvěrníci, k nimž dobu. Byl jsem za vojáky proto olympijských her. v církvi, a to v Praze – Horních Po- vojáci přicházejí proto, že se ne- vždy jen pár týdnů a zase jsem Mluvil jste o chemicích.

Ve své kanceláři S vojáky na cvičení

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 14 U jakých vojáků jste sloužil šich čelních představitelů a připo- noční svátky. Co byste sdělil čte- a kde sloužíte v armádě nyní? mínají důležitá výročí. K nám do nářům časopisu pro dny násle- V první fázi své služby jsem byl Krušných hor zajíždějí na vojenské dující a nový rok 2016? kaplanem u vojáků základní služby pohřby i pravidelně na mnoho míst, Advent byl pro mě vždycky za povinné vojny. U bigošů, jak se jako je třeba Jáchymov. časem očekávání Vánoc, hezké říká, to je u pozemních mechani- Co vás přivedlo do Krušných atmosféry, kdy se lidé snaží být zovaných jednotek – tankistů, bé- hor? Proč zrovna Nejdek? k sobě blíž, být k sobě ohledupl- vépéček, ženistů, protiletadlovců, Před 35 lety jsem přišel se skupi- nější, obdarovávat se a dělat pro průzkumáků a dělostřelců. Chemi- nou přátel do Nejdku na společný sebe něco hezkého. Vždycky si kům mě vlastní jednotka, nyní již prázdninový pobyt křesťanské mlá- v čase předvánočním připomínám, zrušená písecká 2. mechanizovaná deže. Poznal jsem tady nejvzácnější že Ten, který vytvořil tento svět brigáda, jen půjčovala v době, kdy ženu svého života a po třech letech a řídí ho, se rozhodl v lidské po- bylo kaplanů ještě málo (nyní je nás známosti jsem si ji odtud odvezl jako době jako Ježíš přijít k nám a být již 32) a vyslat kaplana do mise do svoji choť. Prožil jsem s ní vzácné s námi i uprostřed našich starostí válečné operace bylo prioritou před chvíle na všech životních cestách. a obtíží. Jsem Mu za to vděčný službou v republice. V té době jsem Byla mi oporou vždy a všude a po- a přál bych do nového roku všem prožíval s vojáky i napínavý přerod mocí i ve chvílích, kdy jsme se museli v Nejdku a okolí, aby se mohli v profesionální armádu, kdy nás kvůli službě vojákům vzdálit. Man- v tomto kraji cítit bezpečně, aby si kaplany vojáci sami ubezpečovali, želka nedávno musela nechat zaměst- mohli být vzájemně pomocí, aby si že nás v armádě potřebují a máme nání, aby se mohla postarat o stár- mohli sebe vážit a aby mohli být u nich svoje důležité místo. Nyní noucí rodiče. Přesídlila do Nejdku šťastní každý ve svém srdci a také sloužím u zajímavé jednotky v Pra- natrvalo. Vážím si jejího vztahu k ro- se všemi ostatními. Vždycky se do ze u Posádkového velitelství. Je dičům. V Nejdku teď proto pobývám Nejdku na víkend těším a těším to čestná stráž a poslední dvě vo- s manželkou každý víkend a chystám se na všechno, co s vámi v tomto jenské hudby. Jsou reprezentativní se tady zakotvit nakonec na důchod. krásném koutě Čech prožiji ne- jednotkou, jež zajišťuje obrovské V Nejdku se mi líbí atmosféra malého jen v roce 2016. množství slavnostních, vzpomínko- města, hezké vztahy lidí, kteří usilují Pavel Andrš vých i smutečních akcí. Vojáci vítají o dobro pro druhé, příroda, hory. foto: archiv Při prezentaci práce vojáků a doprovázejí významné hosty na- Je doba adventu a blíží se vá- Miloslava Kloubka na školách

S vdovami po válečných veteránech Sedláčkovi, Špačkovi a Fajtlovi při soutěži o bustu generála Sedláčka

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 15 Nad pamětní deskou Zastupitelstvo obce Pernink schválilo na své říjnové schůzi fi - nanční příspěvek pro obecně pro- spěšnou společnost Centrum české historie, která 12. listopadu 2015 odhalila v Praze na Masarykově ná- draží pamětní desku připomínající útěk a vyhnání Čechů, Židů a anti- fašistů z pohraničí v roce 1938. Zatímco si zastupitelé chysta- li podklady pro říjnovou schůzi, listoval jsem v našich kronikách, abych zjistil, jak se tato událost skutečně týkala právě naší obce. Nutno přiznat, že původní kro- nika z tohoto období je ztracena. Ve Státním okresním archivu Kar- lovy Vary jsou uložené kroniky, Pamětní deska Park v Perninku které začal psát až v 80. letech minulého století Vítězslav Bartoš, rických událostí věcnější. část místního obyvatelstva a více vatel. Je otázkou, zda v dnešní a tudíž veškeré starší informace Rok 1938 byl jistě velmi vy- než hodinu stály obě strany pro- době je pamětní deska dostatečně v nich uvedené jsou více či méně hrocený, stupňovala se agresivita ti sobě zcela nehnutě. Poté čeští vypovídající hodnotou, zvláště poplatné době, v níž vznikly. příznivců Sudetoněmecké strany, policisté odstoupili, aniž zasáhli. pokud již nelze přesněji rozklíčo- K období těsně před druhou v létě se pak malá menšina čes- Aniž bych chtěl jakkoliv sni- vat její význam v dané obci. Pro světovou válkou se kronikář kých obyvatel již necítila v Per- žovat útrapy, které v té době lidé současnost je daleko lepší udržo- vrací několikrát. V první knize ninku bezpečně a odešla do vnit- prožívali, ta k dočasný útěk z po- vat v paměti osobnosti a mecená- je historie „přiohnuta podle po- rozemí. Šarvátky byly na denním hraničí postihl několik desítek še, kteří v Perninku žili a velkou žadavku objednatele“ a při veš- pořádku. Vše vyvrcholilo, když perninských obyvatel, zatímco měrou se podíleli na jeho zvele- kerém dění v Perninku je hlavně 200 českých policistů zatarasilo válečné ztráty a hlavně trvalý bení a zviditelnění, jako napří- zdůrazňována aktivita soudruhů ulici mezi kavárnou Elite a spo- odsun postihly více než dva ti- klad rodina Meinlů, jak již bylo a jejich komunistické strany. řitelnou (dnes potraviny „U Pa- síce lidí. V Perninku totiž, podle popsáno v Luftu č. 6/2014. Nicméně v dalších knihách, psa- trika“ a bývalé řeznictví napro- zápisu v kronice, zůstalo po roce Ve své době zaměstnávali až ných v 90. letech, je výčet histo- ti). Proti nim se postavila velká 1945 pouze 304 původních oby- polovinu obyvatel, financovali elektrifikaci obce, podíleli se na Počet Celkem Pernink Rybná Bludná budování parků a soch v nich, obyvatel (1930) 3 024 2 751 153 120 do kostela byly jejich přičiněním z toho: mužů 1 453 1 329 66 58 umístěny okenní vitráže a nový žen 1 571 1 422 87 62 zvon. Jejich stopa je v naší obci cizinců 47 47 zkrátka nesmazatelná, a proto by Čechů 51 47 4 bylo dobré nenechat nás na tuto minulost zapomenout. Pro představu: v roce 1930 měl Pernink s oběma osadami (Rybnou a Bludnou) 3 024 obyvatel Martin Liška

Okrsek Pernink horské služby

Okrsek Pernink zahrnuje území V okrsku se nachází hned něko- S přibývající popularitou zimních špatně přístupných pro klasickou v okolí tří stanic – Nové Ham- lik lyžařských areálů. V zimním sportů ve druhé polovině 20. století záchrannou službu. Logickým vy- ry, Pernink a Plešivec. Na západě období je hlavní náplní práce členů rostl i počet návštěvníků Krušných ústěním bylo rozšíření působnosti sousedí s okrskem Bublava a na HS ošetřování zraněných lyžařů hor. Zvyšoval se počet kilometrů horské služby. Ta od roku 1960 východě s okrskem Boží Dar. Naší a snowboardistů, ale také posky- sjezdových tratí, zlepšovalo se vy- působila na Božím Daru, součástí prvořadou činností je poskytová- tování první pomoci mimo sjezdo- bavení lyžařů. Do odlehlých končin zdejšího okrsku byla i výpomocná ní pomoci zraněným a ztraceným vé tratě (například na běžeckých našich hor se vydávalo stále více stanice na chatě Švýcárna pod Ple- osobám v horském terénu v jakou- tratích). Během letní sezony pak běžkařů. Ruku v ruce s tím se zvy- šivcem. To byl de facto začátek čin- koliv denní či noční hodinu, nehle- pomoc horské služby vyhledávají šoval i počet úrazů, které jsou pro nosti horské služby v okrsku Per- dě na roční období. zejména cyklisté a turisté. hory specifi cké, tj. úrazy na místech nink. Zakládajícími členy stanice

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 16 na Švýcárně byli Miroslav Kabeš, včetně aktivních členů HS v důcho- Josef Jindra a Ivan Šimon. dovém věku. Během pracovních dnů V únoru 1976 bylo rozhodnuto zajišťuje službu profesionální člen, o defi nitivním odtržení od okrsku jejž o víkendech doplňují dobrovol- Boží Dar a 7. února 1976 vznikl ní členové a zájemci. Podle potřeby samostatný okrsek Pernink. Již od slouží o víkendu na stanici dva až počátku byl tvořen výše zmíněnými tři záchranáři. třemi stanicemi, respektive provizor- Členové našeho okrsku se pra- ními služebnami v prostorách civil- videlně zúčastňují oblastních akcí ních budov. Až s dalšími léty vyrostly a díky propracovanému systému samostatné stanice. Prvním vedoucím školení si udržují vysokou profesio- okrsku byl Miroslav Kabeš, dalšími nální úroveň a jsou platnou součástí členy Rudolf Däubner, Kurt Wrbík, integrovaného záchranného systé- František Forejt, Alfréd Šindelář, Petr mu v kraji. V zimním období tvoří Kollarik, Jan Jensen a Jan Šmíd. většinu úrazů zlomeniny, poranění První služebna v obci Pernink se kloubů (kolena, ramena), úrazy hla- nacházela v domě jednoho ze zaklá- vy aj. Naši členové jsou vyškoleni dajících členů – Rudolfa Däubnera. pro záchranu osob ve výškách (na- Následovalo několikeré stěhování příklad při nehodě při skalním leze- do jiných improvizovaných prostor, ní či poruše lanovky), organizování než naši tehdejší členové postavili pátracích akcí, poskytnutí neodklad- stávající perninskou služebnu v těs- ného ošetření při úrazech, ale třeba né blízkosti vleku Pod nádražím. i při náhlé zástavě oběhu s nutností Stanice byla slavnostně zkolaudo- kardiopulmonální resuscitace. Sou- vána na podzim 1982. Další sta- částí vybavení je i automatizovaný nice brzy následovaly. V Nových externí defi brilátor, který významně Hamrech se nejprve sloužilo v dře- zvyšuje šance na přežití osob s ná- věné boudě vedle nástupní stanice hlou zástavou srdce. vleku Velké sjezdovky, než byla V současnosti je výraznou posta- v roce 1985 dokončena součas- vou okrsku Stanislav Kabeš, který ná stanice. Jak již bylo uvedeno, zastává funkci metodika (školite- na Plešivci horská služba sídlila le) oblasti a působí i ve škole HS, nejprve na Švýcárně, následně se kde se připravují budoucí členové Doškolení okrsku Pernink – zakládající členové Kabeš, Jindra a Máj (1965) přemístila do dnes již neexistující horské služby. Své místo v okrsku chaty Orion. Samostatná stanice má také Vojtěch Danihel, jenž je Horská služba působí v Krušných horách již 60 let, její členové roč- přímo na vrcholu Plešivce byla do- vedoucím lékařem oblasti Krušné ně zasahují u 900 až 1 000 událostí. Od roku 2012 je sjednoceno její končena v roce 1986. hory. Okrsek Pernink je pevnou telefonní číslo pro celou Českou republiku na +420 1210. V posledních V současné době v okrsku Pernink součástí života v Krušných horách. letech se Horská služba Krušné hory potýká s nedostatkem zájemců působí jeden profesionální člen HS, Kdykoliv budete v nesnázích, ob- o členství. V případě zájmu o členství kontaktujte nejbližší stanici Horské sedm dobrovolných členů, jeden raťte se na nás – jsme tu pro vás. služby (od západu: Bublava, Pernink, Boží Dar, Měděnec, Pyšná, Klíny, lékař a několik zájemců o členství Vojtěch Danihel, HS Pernink Bouřňák, Telnice).

Zimní doškolení HS Pernink (2008) Členové okrsku Pernink (2015)

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 17 Železárny Šindelová Vysoká pec v Šindelové je v současné době jediným pozůstatkem někdejšího věhlasného provozu zdejších železáren. Ty ve své době za- městnávaly i přes 500 lidí a jejich uzavření za hospodářské krize na počátku 30. let minulého století se pro obec i její blízké okolí stalo do- slova katastrofou.

Co do rozsahu patřilo krušno- horské železářství v Českém krá- lovství na druhé místo hned za Podbrdsko. V okolí Šindelové se hamry na zpracování železa, vyrá- bějící zbraně a nářadí pro horníky, nacházely nejspíše už za doby vlá- dy Karla IV. ve 14. století. Zdrojem suroviny pro zdejší hutě byly rudné žíly s krevelem v okolí Horní Blat- né a Bludné a ložiska skarnových magnetitů, roztroušená na více místech na Nejdecku, mimo jiné také v Šindelové. V roce 1635 je v Šindelové dolo- žena výroba pocínovaných, tzv. bí- lých plechů, už předtím probíhala výroba černých plechů. K produk- ci bílého plechu se využíval pře- buzský cín. Někdy na konci 16. či na počátku 17. století se zde začalo produkovat tyčové železo. Hamry byly odkázány na vodní pohon – Stav vysoké pece před několika lety vodu zajišťoval rybník Teich nalé- zající se v horní části obce. Okolní majitelé jindřichovického panství, pecní hutě. Vedle vysoké pece se s kuplovnou a modelárna. lesy poskytovaly hamrům dostatek všechny místní hamry spojili do nacházela slévárna, v níž se produ- Vysoká pec je mohutným těle- dřeva, vedle toho však bylo potře- svých rukou. O století nato došlo kovaly železné reliéfy, busty, po- sem tvaru komolého jehlanu, je ba také dřevěné uhlí. V 19. století k dalším změnám v železářské vý- dobizny, železná kamna, litinové vystavěna z kamenných kvádrů bylo dřevěné uhlí nahrazováno robě. Vysoká pec v Rotavě byla plastiky a nářadí. Technologickou a zakončena nástavbou z cihel ve stále větší míře hnědým uh- zrušena a nahradila ji nově vysta- součástí železáren bylo šest tyčo- a struskových tvárnic. Ta vroubila lím z nedaleké sokolovské pánve, věna pec v Šindelové. Následně vých (zkujňovacích) hamrů a tři pracovní plochu na vrcholu pece. což výrazně podpořilo rozvoj že- zde byla uvedena do provozu i cí- plechhamry, jež zásobovaly cínov- Uvnitř je poměrně štíhlý tavební lezářské výroby. novna. Vysoká pec existovala ur- nu. Obživu v železárnách tehdy prostor klasického profi lu dřevo- Přibližně do poloviny 18. sto- čitě již v roce 1757 a na sklonku našlo zhruba 400 lidí, což řadilo uhelné vysoké pece. V dolní části letí byly hamry na říčce Rotava 18. století přibyla ještě jedna. železárny k největším zaměstnava- stavby jsou dva polokruhové zužu- v soukromém držení jednotlivých Současná vysoká pec vznikla po telům na Kraslicku. jící se výklenky, čelní pro odpich hamerníků, později Nostitzové, roce 1818 na místě starší vysoko- Roku 1839 byla při pecích vy- surového železa a boční pro výfuč- stavěna válcovna plechu. V polovi- nu s dmychaným vzduchem. Pec ně 19. století se železárny skládaly měla výšku přibližně 11 metrů a ve z vysoké pece se slévárnou a mo- své době patřila k mohutnějším. delárnou, pěti tyčových a dalších Za 24 hodin vyrobila přibližně 2,5 plechových válcoven, brusírny, tuny surového železa. pocínovny, stoupy a dalších po- Vysoká pec byla obklopena ze mocných zařízení. všech stran přístavbami. V před- V letech 1858 a 1859 byl celý ním, dnes nedochovaném přístěn- areál hutě přestavěn a získal no- ku se před odpichovým výklenkem vorománskou podobu, jež kom- pece nacházela slévárna. Tady se binovala architektonicky zajíma- kromě housek surového železa vým způsobem kamenné kvádry, k dalšímu zpracování ve zkujňo- struskové tvárnice a lícové cihly. vacích hamrech odlévala mimo Vysoká pec, jež doposud existuje, běžných výrobků i tzv. umělec- zůstala v provozu do roku 1873, ká litina, tedy sortiment podobný kdy vlivem krize dřevouhelné- jako v jiných hutních slévárnách té ho železářství vyhasla, a to jako doby. Produkce struskových cihel, poslední v Krušnohoří. Pak se které našly využití v místním sta- Pohled na továrnu od severu v objektu hutě nalézala slévárna vebnictví, netrvala příliš dlouho,

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 18 v Nejdku přišlo v následujícím roce. Ve všech třech provozech přišlo o práci celkem zhruba 3 300 osob. Do Karlovy Huti bylo v letech 1930 a 1931 pře- vzato z Nejdecka přibližně 135 a z Kraslicka 200 dělníků, při- čemž část z nich se v dalších letech vrátila zpátky do regionu. Přesun výroby na Ostravsko se uskutečnil v nejméně vhodnou dobu. Rozhodnutí sice padlo již v roce 1927, ovšem nikdo tehdy nemohl tušit blížící se hospodář- skou krizi. Uzavření železáren v Šindelové pocítila nejvíce sama obec, postiženy však byly i okolní obce jako Krásná Lípa a Ptačí. Na 681 obyvatel Šindelové připadalo 320 nezaměstnaných. Po druhé světové válce převzal bývalou železárnu státní statek, který připustil její značné zpusto- šení. Nic se na tom nezměnilo ani po roce 1989, ovšem v poslední době zásluhou Spolku za zacho- Válcovna jemného plechu (asi před rokem 1918) vání hutě v Šindelové dochází k obnově prostoru vysoké pece neboť se cihly údajně neosvědčily šinou mířily na export do Anglie dostupnost zejména šindelovských a zkrášlení jejího okolí. Jedno- pro svoji křehkost a malou pev- a Německa. V roce 1909 splynuly železáren a potřebu dovozu všech značným cílem spolku je zakon- nost. Konaly se i pokusy s léčivou Nostitzovské rotavsko-šindelovské surovin, byl pokládán přesun vět- zervování stavby, aby se stala struskovou koupelí, jež měla posi- železárny s Petzoldovými železár- šiny výroby na Ostravsko za nej- důstojným symbolem historie lovat nervovou soustavu, ovšem ty nami v Nejdku, čímž vznikla akci- výhodnější řešení, avšak pro pro- železářství našeho regionu. Huť později ustaly. ová společnost Železárny Rotava puštěné zaměstnance to znamenalo v Šindelové byla zařazena mezi V pravém křídle vysoké pece – Nejdek se sídlem ve Vídni. Po velké neštěstí. 12 nejohroženějších památek to- byla strojovna s trojitým truhlo- vzniku samostatného Českoslo- Provoz v šindelovské žele- hoto druhu v České republice. vým dmychadlem Gerstnerova venska bylo sídlo společnosti pře- zárně, kde tehdy pracovalo 566 Pavel Andrš s využitím pod- typu. Od doby přestavby pece stěhováno do Čech. zaměstnanců, byl zastaven na kladů Jiřího Hrůzy v 50. letech 19. století byl na Během 1. světové války se pro- konci března 1930, následo- foto: Heimatmuseum Stadt- jejím vrcholku umístěn ohřívač voz v Šindelové zaměřil na výro- vala Rotava v červenci 1931 und Landkreis Neudek in větru. K dalšímu strojovému bu nábojových plášťů, plechovek a podstatné omezení výroby Augsburg-Göggingen vybavení železárny patřil šikmý na konzervy a dalšího válečného výtah na suroviny k zavážení materiálu. Dalšímu rozvoji moh- vysoké pece a stoupa k drcení la přispět výstavba železniční tavebních přísad. Tyto tři stro- tratě z Nejdku do Rotavy, avšak je byly uvnitř budovy. Mimo její realizaci znemožnila prv- ni stála ještě stoupa na strusky. ní světová válka. Všechny čtyři stroje hnalo jediné V závěru roku 1927 se zástupci vodní kolo, z jehož hřídele byl železáren a Báňské a hutní společ- odvozen pohyb všech mecha- nosti v Brně dohodli na sloučení nismů. Energetické příslušenství a na vybudování nového závodu hutě (vodní kolo s náhonem) se na výrobu plechu v Karlově Huti nacházelo mezi vysokou pecí poblíž Frýdku na Ostravsku. Dů- a budovou přípravy vsázky, kde vodem omezení výroby či uza- probíhal pod klenutím zavážecí- vření provozů v Rotavě, Nejdku ho mostu vodní kanál. a Šindelové byla racionalizace. Na sklonku 19. století se vál- Vzhledem k tomu, že by bylo do covny dočkaly modernizace, budoucna potřeba značně inves- čímž se výrazně zvýšila výroba tovat do stávajících továrních bu- Pohlednice Šindelové – uprostřed železárny, v pozadí obec Krásná Lípa (20. plechů různého typu, které vět- dov, nehledě na špatnou dopravní léta 20. století)

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 19 Významné jáchymovské osobnosti V minulých jedenácti číslech našeho časopisu jste mohli sledovat seriál Z minulosti horního města Jáchymova, který jsme věnovali Jáchy- movu jako narozeninový dárek k jeho výročí 500 let od založení v roce 1516. Mohli jste pouze v malých úryvcích sledovat barvitou historii slavného města od jeho vzniku až do konce 20. století. Avšak dějiny tvoří lidé a jejich dílo, jejich myšlenky a schopnosti je zrealizovat. Poslední příspěvek seriálu skládá hold právě těmto lidem, kteří ovlivnili život nejen v Jáchymově a jeho okolí, ale i v Čechách a celé Evropě. Můžeme krátce připomenout pouze některé z těchto osobností, mnoho dalších však zůstává nezmíněných.

Osobnosti 16. století muž mnoha zájmů. Autor něko- Osobnosti 17. století znalec jáchymovského podzemí, Jan Niavis – moudrý a vzděla- lika knih, z nichž zejména „De re Kryštof Taubenreuther – které vzal jako důkaz pro svou ný poustevník. Žil na přelomu 15. metallica libri XII“ (Dvanáct knih jáchymovský rodák, moudrý neptunistickou teorii. Upozornil a 16. století. Svou poustevnu měl o hornictví a hutnictví) se stala člověk, zesnul v roce 1609 na mj. na tehdy již téměř zapome- pod Vlčí horou na území dneš- po několik století základní knihou Měděnci. V Jáchymově byl vý- nuté Agricolovo dílo. ní Mariánské. Vydal proroctví, oboru. V podstatě jde o první hor- běrčím desátku, od roku 1600 Kristián Heubel – jeden z prv- v němž předpověděl vznik dolů nickou učebnici. mincmistrem. V závěti přikázal ních žáků jáchymovské hornické a bohatého města, jeho úpadek Blasius Wefring – vyhotovil ze svého majetku vyplácet na- školy. Roku 1724 byl jmenován a následný nový vzestup. Toto pro- většinu dřevorytů pro Agricolovu daným studentům stipendium ve českou komorou horním a hutním roctví si připomínáme dodnes. knihu Dvanáct knih o hornictví výši 30 tolarů, které se vyplácely pojezdným. Mimo povinnosti in- Hrabě Štěpán Šlik – zakladatel a hutnictví, jeden ze zakladatelů až do 19. století. spektora vyučoval na jáchymov- horního města Jáchymov, energic- technického kreslení Jacob Schödlich – varhaník, ské škole, kde pro potřeby výuky ký a podnikavý muž v podmínkách Johann Mathesius – kazatel, potom stavitel nového typu var- zřídil potřebné laboratoře. nejranějšího kapitalismu. Zhodno- humanista, rektor latinské školy, han, skladatel až dvanáctihlasých Franz Karl Hompisch – pro- til první bohaté nálezy stříbra raž- autor jáchymovské kroniky a dal- sborových písní, starosta (obratný stý důlní praktik, který se vypra- bou jáchymovských tolarů. Přivedl ších děl, první životopisec Martina politik v podmínkách rekatolizace) coval na místo báňského úřed- město k rozkvětu. V roce 1526 se Luthera. Ve svých kázáních, kte- Johann Georg I. – saský kurfi řt, níka. Své zkušenosti a poznatky zúčastnil s králem Ludvíkem Ja- rá sepsal v knize Sarepta, hovořil umožnil 854 exulantům z Jáchy- z 24 let dlouhé práce v jáchy- gellonským bitvy u Moháče proti k horníkům o jejich práci. mova založit nové město Johann- movských dolech a z prohlídek Turkům, ze které se již nevrátil. Nikolaus Herman – učitel latin- georgenstadt (1654) dalších dolů v Čechách, zvláště Heinrich von Könritz (Könne- ské školy, hudební skladatel Franz Hellmich – důlní dozor- na Šumavě, zapsal v obsáhlém, ritz) – šlikovský hejtman, horní Caspar Ulich – umělec, tvůr- ce, zavedl v jáchymovských do- 888stránkovém rukopise, ulo- a hutní odborník, obratný politik, ce mnoha slavných handsteinů, lech používání střelného prachu ženém v knihovně horní aka- zajišťoval první výrobu mincí, vý- mincí a medailí demie ve Freibergu. Mimo jiné razně ovlivnil rozvoj města Michal Mochelbach – vynález- Osobnosti 18. století popsal postup rýžování hald Stephan Roth – zakladatel ce mihadel, zařízení, které umož- Jan František Lauer – byl a unikát lidové techniky, „stroj- a rektor latinské školy, pravdě- nilo přenést mechanickou energii v roce 1716 jmenován administrá- ní“ zařízení používané v Já- podobně položil základ latinské od zdroje (většinou od potoka) na torem úřadu nejvyššího perkmistra chymově roku 1771. knihovně, přítel Agricoly, Luthera místo využití (k dolu) i přes kopec a mincmistra českého, dal podnět Johann Nepomuk Miessl – a dalších významných lidí Lasarus Ercker – vrchní perk- k vybudování světově první hor- rodák z Horní Blatné působil Václav Payer – lékař původem mistr a mincmistr Koruny české, nické školy v Jáchymově v jáchymovských dolech úcty- z Lokte. Sepsal první knížečku o ne- prubíř, autor knihy o prubířství, Jan F. Weyer – první ředitel prv- hodných 41 let. Vylepšil vápen- mocech jáchymovských horníků jež byla povinnou v hornické škole ní hornické školy na světě (již před- né a cínové pece včetně postupu Georg Agricola – vlastním ještě za dvě stě let po napsání a byla tím vychovával hornické učně), hutnění stříbra. Zavedl v Jáchy- jménem Georg Bauer. Pracoval vydána také ve 20. století. Prubíř správce vrchního horního úřadu mově výrobu suříku (první v Če- v Jáchymově jako lékárník a lékař, zkouší kvalitu a bohatost rud, čis- Abraham Gottlob Werner – chách). Napsal třídílnou kroniku učenec světového významu, zakla- totu a obsah drahých kovů, mincí. významný mineralog, profesor Jáchymova, bohužel se v archivu datel mineralogie, politik, historik, báňské akademie ve Freibergu, Národního muzea Praha ucho-

Štěpán Šlik Georgius Agricola Johann Mathesius Abraham Gottlob Werner

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 20 val pouze první díl. Zodpovědně a statečně se zachoval při požáru 23. července 1782, kdy zachránil horní pokladnu, archiv vrchní- ho horního úřadu v Jáchymově, sbírku důlních map a cenných minerálů, dřevěné modely dolů od J. J. Rosenbauma. Za svou dlouholetou úspěšnou činnost a za prokázanou statečnost byl císařem Josefem II. povýšen do šlechtického stavu s titulem Ed- ler von Zeileisen.

Osobnosti 19. století Anton Peter Böhm – děkan a historik, autor obsáhlé kroniky od počátků Jáchymova do roku 1834, která se stala hlavním podkladem pro mnoho pokračovatelů a bada- telů, děkana Lindnera a dalších František Siegl – jáchymov- ský stavitel. Mimo mnoha sta- veb postavil továrnu na výrobu tabákových výrobků. Solidní budovu ve tvaru U o vnějším pů- Z rukopisu F. K. Hompische (z části o rýžování) dorysu 95 x 47 metrů postavil za necelé dva roky. Okresní hejtman Jáchymova, který na báňských školách v Příbrami Osobnosti 20. století Adolf Patera – chemik, který se zasloužil o rychlou obnovu měs- a Leobenu a také na Karlově uni- Josef Štěp – uznávaný báňský zavedl ekonomický postup získá- ta po požáru v roce 1873. Zemřel verzitě v Praze. odborník. V Jáchymově působil vání stříbra z jáchymovské rudy v Jáchymově a je pochován na Karl Siegl – historik, měst- v letech 1889–1924 nejprve jako a nový průmyslový postup výroby místním hřbitově. ský archivář, vedoucí muzea, au- geolog na dole Werner a pozdě- uranových barev. Sepsal poznám- Gustav Schmidt – strojní in- tor řady publikací ji jako ředitel Státní horní a hutní ky o významných jáchymovských ženýr (vodosloupcové čerpací František Babánek – od roku správy. Od roku 1918 byl v čele osobnostech 16. století. stroje na dole Svornost, důlní 1881 byl v čele horní a hutní sprá- Státní horní správy. Karel Viktor, rytíř von Hans- technika na dole Werner, regula- vy v Jáchymově. Silně se zajímal Gregor Lindner – autor kroni- girg – básník uznávaný i u vídeň- ce parních strojů, větrání dolů), o geologii, mineralogii a hornickou ky města, kroniky střelců, velký ského dvora, zastánce národnost- byl hlavním technikem mocnář- historii jáchymovského revíru. Pu- jáchymovský patriot, významný ního smíření. Sám se považoval ství pro oblast čerpacích strojů blikoval první geologickou mapu církevní hodnostář za německy mluvícího Čecha. (Oberkunstmeister). Vyučoval jáchymovského rudního revíru. Maxmilian Kraus – závodní dolu

Gustav Schmidt Josef Štěp Gregor Lindner Josef Kühn

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 21 Werner (1912–1916), autor podrob- zeňského orchestru, oba pozvedli né knihy o jáchymovských dolech kulturní úroveň v lázeňském městě přeložené po druhé světové válce do Maximilian Hüttisch – akade- ruštiny jako základ znalostí pro so- mický malíř, grafi k, jáchymovský větské geology. Padl na italské fron- rodák uznávaný v západní Evropě tě (1917). Byl posmrtně vyzname- Jan Urban – ředitel já- nán císařem Karlem I. za statečnost chymovského muzea Řádem železné koruny 1. stupně. František Horák – hor- Osobnosti 21. století ní adjunkt, vedoucí provozu Jan Hloušek – obohatil mine- v uranové továrně, závodní na dole ralogii o další poznatky o jáchy- Werner (1916–1918) movských minerálech. Upravil Karl Ulrich – ředitel uranové to- mineralogickou sbírku a výstavu várny, odborník na získávání radia v muzeu. Autor mnoha odborných Josef Kühn – umožnil a podpo- článků o jáchymovských minerá- řil zřídit ve svém domě první rado- lech, jeho rozsáhlá publikace o Já- nové lázně na světě (1906) chymovu je uveřejněna na interne- Leopold Gottlieb – městský tových stránkách. lékař, zavedl lázeňství radonovou Jaroslav Ochec vodou v domě pekaře Kühna Literatura: Veselovský Marie Curie-Sklodowská – věd- František a kol.: Who was who kyně světového věhlasu, v jáchy- in Jáchymov mineralogy II. In: movském rudním materiálu obje- Journal of the Czech Geological vila polonium a radium. Výsledky Society, 2003, č. 48 (3–4), svého bádání nezištně předala do s. 193–205. Praha. Jáchymova. Neustále měla zájem o technologie a postupy užívané v Jáchymově při separaci radia a léčení nemocných. Jaroslav Urban – hoteliér z Hradce Králové, který vrátil svě- tovou úroveň hotelu Radium Pala- ce a velice pomohl jáchymovským lázním získat světový věhlas František Běhounek – fyzik, vě- dec, žák Marie Curie-Sklodowské, prováděl v Jáchymově řadu měření a významná vědecká bádání Johann Pschorn a jeho synovec Hans Pschorn – kapelníci lá- Leopold Gottlieb Jan Urban

Marie Curie-Sklodowská Jan Hloušek

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 22 Smutné Vánoce 1945 mlčení se najednou z baráku ozva- Mlčky a zahloubaní se plaho- la píseň zpívaná malou pěveckou číme zpátky do svých ubytoven, skupinou pod vedením kamaráda táborový život se vrací do starých Grimma z Horního Žďáru. „Sonn- kolejí a vánoční mír skončil. tag ist’s für alle Herzen, Sonntag To byly moje Vánoce v roce ist’s für alle Schmerzen...“ Poslou- 1945 v českém koncentračním tá- cháme a zní to jako andělský sbor boře Nová Role, na něž do konce v tomto opuštění, odlesku bývalé života nezapomenu. svobody. Mlčky se plížíme o půl Toto byla zpráva mého otce dvanácté v noci k baráku č. IV, kte- Peppa Grimma, jenž se narodil rý je zaplněn do posledního místa v Abertamech 20. prosince 1899 a prostor všem nabídnout nemůže. a zemřel 28. června 1961 v Offi n- V jednom rohu stojí kamarádem genu an der Donau. Náš rodokmen pracně vyřezaný betlém a malý im- jde v Krušných horách až do roku provizovaný oltář. 1520. Nikdy jsme žádnému Če- Někteří vytahují svaté obrázky chovi nezpůsobili žádnou újmu. ze svých kapes a staví je na oltář. Můj otec nebyl v žádné straně, Měl jsem to štěstí, že jsem během nebyl ani ve wehrmachtu, ani dne ještě mohl mluvit se svou man- u SS. Byl ševcovským mistrem želkou, která mi kromě jídla podstr- a obchodníkem. Po odsunu mohl čila i pár vánočních svíček a trochu žít ještě pár let v Německu, ale kadidla. Z Abertam do Nové Role jeho existenci a zdraví podlomi- je to přibližně 17 km cesty lesem. li čeští dozorci. Má žena chodila tuto trasu třikrát Jsem jeho synem a nyní předse- týdně s mými dcerami Rosl a Gretl, dou spolku Heimatgruppe „Glück aby mi něco přinesly. Můj malý syn auf“ – Freunde des Heimatmuse- Peppi s nimi chodit nemohl. ums Stadt- und Landkreis Neudek Pepp Grimm Mladý student teologie zahájil in Augsburg e.V. Už dlouhou dobu prostou vánoční oslavu, modlitby máme dobré kontakty s českými Od října 1942 do května roku ném oděvu a s prázdným žaludkem stoupají do nebe k Bohu, který nám přáteli v Čechách. Jsem také čle- 1945 provozovali nacisté v Nové vykonávala část z nich úklidové jako jediný může pomoci. Poté se nem Česko-německé společnosti Roli jižně od Nejdku koncentrač- nebo lesní práce v blízkém okolí, z mužských i ženských hrdel ozve v Augsburgu. Nenávist a pomsta ní tábor pro 100 mužských a 400 stále pod dohledem surových ba- zpěv koledy „Tichá noc, svatá noc jsou nám, křesťanům, vzdálené, ženských pracovníků porcelánky chařů. Krátce před štědrovečerní …,“ končící vzlykotem a slzami, ale na naše nevinné mrtvé nezapo- Bohemia (Keramische Werkstätten slavností byla na širokém dvoře jež se lesknou na svíčkami leh- mínáme. Mou zásadou je: „Odpus- AG). Češi na tom samém mís- tábora vybrána veliká skupina lidí ce ozářených obličejích a za něž tit ano, zapomenout však nikoliv.“ tě v květnu 1945 uvěznili 1 800 pro nucené práce v mostecké hně- se nikdo nestydí. Josef Grimm sudetských Němců, mužů i žen, douhelné oblasti. Pro ně byl vá- které využívali pro nucené práce. noční dárek jasný. V Nové Roli bylo po válce zřízeno internační středisko, jež bylo z ně- Můj otec Pepp Grimm tam byl šest V této stísněné atmosféře se blí- mecké strany chápáno jako koncentrační tábor. Nebyli v něm umístěni jen měsíců nucen dřít téměř k smrti. žil Štědrý večer. Radostný nádech „běžní“ civilisté, ale také příslušníci SS a NSDAP. V následujícím textu popisuje své prošel táborem, když bylo ozná- (red) smutné Vánoce roku 1945. meno, že velitel tábora povolil Vánoční čas rozezvučí ty nejtaj- vánoční oslavu. Jako slavnostní nější struny lidské duše a vyčaruje večeře se podávala pocukrovaná ve všech srdcích šťastně pokojný a výjimečně i se solí připravená pocit, který můžeme ucítit jen v ten krupicová kaše (solené jídlo se jeden den. Vánoční čas je stále zá- pro nás stalo neznámým, neboť řící kamínek v barevné mozaice sůl byla z jídelníčku vypuštěna). mládí a starému je každá hodina Naši kamarádi, kteří pracovali vánočního dění zážitkem. Tako- mimo tábor, přinesli tajně malé vým zážitkem pro mě zůstávají vánoční stromečky. V každém ba- Vánoce roku 1945 v koncentrač- ráku stál jeden takovýto symbol ním táboře Nová Role. křesťanských Vánoc. Muži kolem Předvánoční dny byly mrazivě seděli mlčky a myšlenky jednoho studené, sníh bez přestání padal z nich se mohly zdržovat v Aber- z hustě zataženého zimního nebe tamech, jiného v Perninku. Jak se a s úzkostí i nadějí v srdcích očeká- asi daří doma manželce a dětem? valo 1 800 lidí internovaných v ba- V tak složitých chvílích bolí ne- rácích tábora Štědrý večer. V nuz- vědomost dvojnásobně. Do tohoto Plán koncentračního tábora Nová Role

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 23 Do srdce Evropy na vánoční trhy Pokud byste se v období adventu a vánočních svátků rozhodli opustit svůj kraj a zlákala by vás představa podívat se, jak se na vánoční svátky chystají a prožívají je v jiných částech naší země, doporučoval bych vám navštívit naše hlavní město Prahu.

Tradice vánočních trhů vznik- slyšet cinkání rolniček. la u našich sousedů v Rakousku Období adventu však nejsou jen a Německu, odkud se ještě ve stře- vánoční trhy, ale už od 18. století dověku rozšířila do českých zemí je s tímto obdobím spojena tradice i celé Evropy. Vánoční trhy histo- charitativních akcí. Například za ricky sloužily k tomu, aby se lidé vystavování betlémů mimo chrá- před nadcházející zimou zásobili mové prostory se muselo platit, teplým oblečením, potravinami, přičemž část z těchto peněz byla dřívím a dalšími potřebami pro použita na dobročinné účely. její bezúhonné přečkání. Až postu- V Praze letos začaly hlavní vá- pem času se tato tradice s rostou- noční trhy na Václavském a Sta- cím dostatkem změnila na období roměstském náměstí 20. listopadu nákupů dárků pro rodinu a blízké, a budou trvat až do svátku Tří králů spojenou s ochutnáváním vánoč- 6. ledna 2016. Půjde opět o největ- ních specialit a nápojů a doplněnou ší vánoční trhy v České republice, kulturním programem. které letos čerpají inspiraci z díla Kulturní program se jako sou- českého malíře Josefa Lady. Or- část koloritu vánočních trhů začal ganizátoři se těší, že do Prahy objevovat v 19. století. Na vánoč- i s jejich přispěním letos vtrhne Staroměstské náměstí s Týnským chrámem ních trzích v té době nechyběly pravá ladovská zima a všechny střelnice, boudy loutkářů a rytíř- návštěvníky přiměje k tomu, aby vesničce potkáte kocoura Mike- žené mandle, trdelníky, punče ani ské hry. Vánoční atmosféru pak nejenom zavzpomínali, jak zábav- še, uvidíte vesnické děti hrající si klobásky a pečené maso. Děti se umocňovalo osvětlení olejovými né je sáňkování nebo jak probíhá ve sněhu i typického ponocného. dočkají betlému s živými zvířaty nebo petrolejovými lampami. správná koulovačka třeba i na Vác- Na obou zmíněných náměstích se a všechny, kdo půjdou okolo, jis- Předvánoční trh vrcholil blížícím lavském náměstí. Ladovy obrázky mohou návštěvníci metropole těšit tě potěší české koledy a melodie se Štědrým dnem. Do zasněžené zná přece u nás každý! Organizá- na desítky stánků s drobnými dá- v podání dětských a folklórních a mrazivé Prahy se na saních sjíž- toři oslovili řemeslníky, výrobce rečky a tradičními pochutinami. sborů z celé republiky. děli nakupovat bohatí lidé z venko- českých ozdob i kuchaře a pekaře, Chybět zde nebudou svařené víno, Staroměstské náměstí je podle va. Také pražští drožkáři a fi akristé aby svými produkty ještě umocni- připravované podle speciálního mého názoru nejkrásnějším mís- vyměnili vozy za sáně a všude bylo li vánoční atmosféru. V adventní receptu ze španělského moku, pra- tem v Praze pro konání vánoč-

Vánoční strom na Staroměstském náměstí Ladovský betlém

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 24 ních trhů, neboť ho obklopuje Vánoční veselí od konce lis- nádherná kulisa historické archi- topadu prorůstá z obou hlavních tektury, jíž dominují Staroměst- náměstí do celé Prahy a je je- ská radnice s orlojem, pomník dinečným zážitkem se po takto mistra Jana Husa, chrám Matky vyzdobené matičce Praze pro- Boží před Týnem a kostel svaté- jít. Vánoční trhy a výzdoba po- ho Mikuláše. Uprostřed náměstí, stupně zaplňují i menší náměstí, jež je osvíceno dvaceti tisíci led náměstíčka a podloubí domů. diodami, stojí 23 metrů vysoký Z dalších větších pražských trhů vánoční strom, který byl darován musím jmenovat alespoň ty, jež Praze městem Česká Lípa, kde se uskuteční na náměstí Repub- rostl asi 60 let. liky (25. 11. – 24. 12.), náměstí Letos září vánoční strom Míru (20. 11. – 24. 12.) a Tylo- i s celým náměstím ve zlato-bílé vě náměstí (23. 11. – 24. 12.) – barvě a zdobí ho na šest set vá- všechny s otevírací dobou od 10 nočních koulí. Do větví stromu do 19 hodin. Již na první adventní dekoratéři zavěsili okna s typic- neděli byly trhy i ulice fi nálně vy- kými postavami z obrázků Josefa zdobené a připravené potěšit oko Lady – kocourem Mikešem, koz- zvídavého turisty. Václavské náměstí líkem a ponocným. Pokud se vám nebude chtít strá- Třpyt stromu dodaly zlaté hvěz- vit celý den jen mezi tržišti a měli dy o průměru až 50 centimetrů. Na byste chuť se trochu projít, dopo- špičce smrku dohlíží na celé ná- ručil bych vám procházku po staré městí kometa. Kousek od stromeč- Praze, která stále patří mezi nej- ku je postaveno pódium, na němž lákavější části tohoto města i celé probíhají živá vystoupení doplněná naší republiky. Nikde jinde nena- svátečními melodiemi. Připraven jdete takovou koncentraci míst, je téměř čtyřicetidenní pestrý pro- kde na vás dýchá historie a roman- gram, ve kterém nebudou chybět tika dávno zašlých časů. Málokde tradiční vánoční koledy, šansony, se můžete na tolika místech zasta- zvonohra, ukázka staročeských vit a odpočívat nebo chodit po stej- vánočních zvyků ani vystoupení ných cestách jako Franz Kaf- rockové kapely. Vrcholem pro- ka, Wolfgang Amadeus Mozart, gramu bude Česká mše vánoční pražský Golem, Jaroslav Hašek Jakuba Jana Ryby v podání sólistů nebo klukovská parta z Foglaro- Národního divadla a Státní opery vých Rychlých šípů. Zaručeně vás Praha, jež se uskuteční 24. prosin- nezklame procházka z Hradčan ce od 21 hodin. dolů Nerudovou ulicí až na Karlův Václavské náměstí se během most a Staroměstské náměstí, jež vánočních trhů musí vypořádat se je navíc v tomto období umocněna stavbou výtahu do podzemí stanice kouzlem Vánoc. metra Můstek. Proto se trhy částeč- Stará Praha ovšem není pouze ně rozšířily i do ulice Na Příkopě místem, kde narazíte na davy turis- tak, aby lidé měli dostatek prostoru tů, ale i místem malebných uliček pro společenské vyžití. Na Václav- s oprýskanými omítkami, které ském náměstí umístí organizátoři nadále žijí svým tichým životem pódium o velikosti 3 x 4 metry, a o to možná více ukazují to čas- na kterém v průběhu dne vystoupí tokrát popisované kouzlo této části folklórní soubory i pouliční uměl- města. Toulat se ulicemi Kampy, ci. Umělý vánoční strom na Vác- kde protéká Čertovka, a dojít třeba lavském náměstí skrývá letos malé až na Petřínskou rozhlednu, odkud překvapení – uvnitř návštěvníci je možné se vydat po vrstevnici mohou najít betlém s Ladovými kolem Strahovského kláštera až postavami. Na Václavském náměs- na Pražský hrad a po zámeckých tí dále vyrostl fotokoutek v podo- schodech zpět k Vltavě, je neza- bě vesničky s lavičkami. Novinka pomenutelný zážitek pro každého tu čekala i na děti. Přímo v centru návštěvníka i obyvatele Prahy. tržiště si mohly 5. a 6. prosince Rozhodněte se a přijďte načerpat vyzkoušet jízdu na snowboardu sváteční atmosféru! v umělém miniparku. Jaroslav Tlapa Náměstí Míru s kostelem sv. Ludmily

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 25 Oldřichov, kdysi naleziště cínu, nyní rekreační oblast Severovýchodně od Nejdku ležící Oldřichov (Ullersloh) je poprvé doložen v roce 1581 v souvislosti s těžbou cínové rudy. První osadník jmé- nem Ullrich byl údajně horníkem a odborníkem na cín a železo. Pocházel z Horní Falce v Bavorsku a podle něho obec později získala jméno „Ullers-Lohe“ (Lohe, tj. příkop, důl, dolík). Název Ullerslohe (také jako Ullersloh) nesla obec od roku 1780.

Dolování cínu a železa nejvíce vzkvétalo kolem roku 1580. Doly se nacházely převážně na kopci Vysoká jedle (Ringelsberg, 851 m n. m.) západně od obce. Nejvýnos- nějším z cínových dolů se stal důl sv. Michaela (St. Michaeli-Zeche) a na stejném vrchu byl v provozu důl sv. Vavřince (St. Laurenzi). Dalším střediskem dolování byl kopec Světlina (Hellberg, 814 m n. m.), na jehož západním svahu se nacházejí příkopy po staré těžbě údajně železné rudy. V nejdecké horní knize je v roce 1574 zazna- menán cínový důl Auf dem be- scherten Glück na severovýchod- ním svahu Světliny nad někdejším domem č. p. 59. Nad tímto domem vznikly i dva báňské rybníky na- pájející stoupovnu (drtírnu rudy). Na Oldřichovském vrchu (Schlos- serberg, 841 m n. m.) byly získává- ny železné rudy až do roku 1868. Ani ve 20. století nezůstalo Pohlednice Oldřichova z doby kolem 1. světové války hornictví stranou. Neúspěšné ku- tací práce byly prováděny krátce Tereziánského katastru (1775) před první světovou válkou napří- docházela část obyvatel za prací klad nad místní školou (č. p. 66). do sousedního Saska. S nástu- V letech 1913–1915 byla do svahu pem průmyslu v 19. století zvo- hnána štola pravděpodobně na he- lili někteří z místních uplatnění matit. Uvádí se, že měla být nafá- v nejdeckých továrnách. rána i žíla se smolincem a niklovou Oldřichov se členil na 4 části rudou. Geologické průzkumy pro- – Trommel (Buben), Steingrube bíhaly i v dalších třech desetiletích, (Kamenolom), Kräutertal (Květ- avšak nedávaly naději na výskyt nice) a Tellerhäuser (Tellerovy větších zásob železné a mangano- Domy). Hlavní část obce (Trom- vé rudy. V okolí Oldřichova (na mel a Steingrube) se rozkládala po jižním okraji rašeliniště Oceán) se obou stranách silnice vystavěné v minulosti dobývala také rašelina v několika etapách v letech 1919 pro zimní otop. až 1936, vedoucí z Děpoltovic Do dnešních dnů se z bývalých a ústící na hlavní silnici z Nejd- cínových dolů zachovala pravdě- ku do Perninku. V těchto místech podobně pouze jedna štola. Vede bylo nejvíce domů (zhruba dvě od severozápadu do svahu Světli- třetiny ze všech). Nacházel se zde ny. Kousek (jihozápadně) od toho obecní úřad, zvonice (vedle č. p. místa se nacházela slavná hospoda 42), hospoda Gemütlichkeit (V po- Kräutertal (Květnice, č. p. 62), kte- hodě, č. p. 73), dále v č. p. 33 byl rá byla kdysi hojně navštěvována obuvník, v č. p. 86 řeznictví a hos- a zmiňuje se o ní i Franz Achtner poda. V centru obce se nacházelo ve svých vzpomínkách Jaké to mj. truhlářství (výroba nábytku), bylo kdysi doma v Nejdku. obchody s potravinami, krajkami Když vlna hornictví odezněla, a dřívím. Škola stála sice trochu nacházeli zdejší obyvatelé obži- stranou od středu obce, ale byla vu v dřevařství, uhlířství a moh- blízko hlavní silnice z Nejdku do li se živit i jako nádeníci. Podle Perninku. Na sklonku 19. stole- Plán obce před rokem 1945

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 26 tí v ní podle pamětníků vyučoval náboženství i Jan Šrámek (1870– 1956), pozdější československý li- dovecký politik. V Oldřichově fun- govaly různé spolky, a to pěvecký družstevní (záložna), zemědělsko- -lesní i myslivecký a sportovní. Podle německých záznamů byly v obci tři zvonice. Jedna se nacházela v části Trommel seve- rovýchodně od dnešní perninské křižovatky (mezi domy č. p. 28 a 29). Další stála poblíž domu č. p. 42 (severně od silnice na Lužec) v části Steingrube a třetí jižně od Oldřichovského vrchu. Poblíž této třetí zvonice jsou dodnes patrné zbytky tzv. Lesní nebo též Ratzne- rovy kaple (podle rodiny Ratzne- rů). Mezi ní a dnešní silnicí Nejdek – Pernink je místo zvané Toten- wiesl (Louka mrtvých). Označení se traduje z doby napoleonských válek, eventuálně až z doby tři- cetileté války, kdy zde mohla být pohřbena těla vojáků. Nejde však Západní část Oldřichova v roce 1936 (uprostřed obecná škola a nad ní silnice, spojnice Oldřichov – Děpoltovice) o místní hřbitov, vždy se pohřbí- valo v Nejdku. Obec vždy spadala připojena do elektrické sítě a část Ol- pod nejdeckou farnost. dřichova byla elektrifi kována dokon- Oldřichov dosáhl vrcholu svého ce až v 80. letech minulého století. rozvoje v letech 1939–1944, kdy Po druhé světové válce a nu- měl 94 domů a 460 až 470 obyvatel. ceném vysídlení německého oby- Tehdy byla přes obec vedena auto- vatelstva se Oldřichov rychle busová linka z Johanngeorgenstadtu vylidnil. V roce 1950 zde bylo přes Pernink do Nejdku se zastávkou ještě možné napočítat 94 domů, na rozcestí u Oldřichova. K tomuto ovšem obyvatel zde žilo pouhých „rozkvětu“ obce je však nutno po- jedenáct. Tehdy již vzhledem znamenat, že do roku 1945 nebyla k malému počtu obyvatel nále-

Ratznerova kaple v letech 1936 (vpravo) a 2011

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 27 Oldřichov v číslech Rozloha: 7,57 km2 Počet obyvatel k 1. 12. 1930: 476 Počet obyvatel k 17. 5. 1939: 463 Domácnosti (1939): 131 Zaměstnanci v zemědělství a lesnictví (1939): 106 Zaměstnanci v průmyslu a řemeslech (1939): 265 Zaměstnanci v obchodu a dopravě (1939): 29 Živnostníci (1939): 56

Hostinec Květnice s vrchem Světlina (1936)

žel k městu Nejdku. Oldřichov v něm před rokem 1945 Josef se tak stal v dalších desetiletích Meinl. Tzv. „prostřední Tellerer“ rekreačním místem. V roce 1980 byla hospoda „U Tellera“ s č. p. bylo v Oldřichově napočítáno 19 a majitelem byl Alfred Wied. Celkový pohled na Tellerovy Domy – zleva dům č. p. 18, železniční zastávka jen pět trvale bydlících obyvatel. A tzv. „zadní Tellerer“ měl č. p. a domy č. p. 19 a 20 (před rokem 1945) Podle posledního sčítání lidu, 20 a majitelem byl Johann Strör. domů a bytů z března 2011 zde Po roce 1945 objekty s č. p. 18 Ačkoliv železniční trať, která mála 30 promile. Současný dře- bydlelo 12 osob. Celkový počet a 19 postupně chátraly a v sou- prochází Oldřichovem, byla vy- věný přístřešek pochází z období budov činil 41, z toho pro rekre- časnosti existuje pouze bývalý budována v roce 1899, zastávka 2. světové války. ační účely jich sloužilo 35. „zadní Tellerer“, který po dlouhá s názvem Tellerovy Domy vznikla Pavel Andrš Samotu Tellerovy Domy tvoři- desetiletí obýval Štefan Gondáš až s nástupem motorizace osobní foto: archiv autora, Hei- ly tři domy, které náležely k obci (nyní s č. p. 96). V dávnější mi- dopravy ve 30. letech 20. století. matbuch Landkreis Neudek, Oldřichov. Dům č. p. 18 (zvaný nulosti, než byla po roce 1913 V nadmořské výšce 875 metrů nad Heimatmuseum Stadt- přední Tellerer) stál na louce již- vybudovaná nová silnice z Nejd- mořem se vlaky těžko rozjíždě- und Landkreis Neudek in ně pod železniční tratí a zastáv- ku do Perninku, sloužila lokalita ly, neboť nedošlo k žádné úpravě Augsburg-Göggingen, kou Nejdek-Oldřichov a bydlel jako zastávka poštovních kočárů. sklonu trati, který tu dosahuje bez- Jiří Kupilík, Jan Sýkora

Tellerovy Domky dnes – zbyl jeden objekt

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 28 Ruce plné lásky – strom života Ve středu 7. října se v rámci ce- připravili zajímavé cvičení pamě- lostátního týdne sociálních služeb ti pomocí rčení a pranostik a také ČR uskutečnil další díl společného se soutěžilo v hádání hádanek. dlouhodobého projektu Domova Děti zase přinesly vyrobené ba- pro seniory v Perninku p. o. (DPS, revné listy z papíru a s obyvateli Domov) a Základní školy v Per- Domova na ně domalovávaly žil- ninku s názvem „Ruce plné lásky“. ky s pomocí tuše. Projekt, zaměřený na mezigene- Celá akce byla také věnovaná rační setkávání, zahrnuje tematic- podzimu a přírodním materiálům, ké schůzky se společnou tvorbou a proto další výtvarná činnost smě- dětí a seniorů. Toto říjnové setkání řovala k výrobě obrazu z přírod- jsme nazvali „Strom života“ a pro- ního materiálu, který znázorňuje běhlo přímo v DPS v Perninku. barevný podzim. Cílem bylo zamyslet se nad prů- Všichni společně se učili píseň během lidského života. To vše bylo Září od známého autora Zdeňka demonstrováno na malém stromeč- Svěráka, kterou si v průběhu od- ku, který děti a senioři společně za- poledne ta ké několikrát zazpívali. Tvůrčí zaujetí nemá věkové hranice sadili a o který se budou společně Na závěr si žáci prvního stupně starat. Jak dlouho strom roste, co připravili krátké pásmo písní a bás- Akce se vydařila a všichni všem, kteří se na přípravě a průbě- vše ho během růstu potká (sucho, ní. Celé setkání bylo ukončeno se již dnes těší na další setkání, hu celé akce podíleli, a také Karlo- velká voda, oheň, nemoci aj.)? rozloučením se s létem a větve jež se uskuteční ještě v letoš- varskému kraji, s jehož přispěním Strom je jako člověk, jenž roste, ve vestibulu Domova jsme sym- ním roce a bude se týkat tématu je naše služba fi nancována. vyvíjí se, ale také stárne. bolicky vyzdobili papírovými vánočních svátků. Alfréd Hlušek, Obyvatelé Domova si pro žáčky podzimními listy. Na závěr bych rád poděkoval ředitel DPS v Perninku Začátek adventu v Jáchymově

Páteční odpoledne před kostelem

Adventní čas se přiblížil a v Já- a spolu s dětmi z mateřské školy vánoční dárky. Na malém jarmarku Po celý adventní čas bude v prosto- chymově jsme ho přivítali již 27. lis- jsme společně po 17. hodině roz- byly v nabídce svíčky, cukrovinky rách k vidění výstava panenek a tra- topadu. Pátečním odpolednem nás svítili krásný vánoční stromeček. a vánoční dekorace. V teple radnice dičních vánočních stromečků, na kte- provázela skupina Schovanky, při Zimní mrazivé počasí nám neva- si dětičky mohly ozdobit perníčky. rou bychom vás tímto chtěli pozvat. jejíž známých tónech vánočních dilo, zahřáli jsme se voňavým sva- Všem zúčastněným bychom Výstava trvá až do 6. ledna 2016. i nevánočních písní jsme si notova- řáčkem, pochutnali si na výborných rádi poděkovali za vytvoření po- za Informační li všichni. Představili se nám žáci klobásách a hermelínech. V před- hodové atmosféry a přejeme všem a kulturní centrum Jáchymov ze základní školy s paní ředitelkou stihu jsme si již mohli zakoupit krásný a hlavně klidný advent. Markéta Kutějová

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 29 Jahelník s jablky a povidly Celý kraj zasypal bílý sníh, lesy i louky, hory a údolí, ve stí- nu pod kopci již neroztál. S veče- rem se rozsvítila okna chaloupek i domků rozesetých po stráních a přes okna záře světýlek už z dálky ukázala cestu domů na- foukanými závějemi. Adventní období začalo svátkem svatého Ondřeje. V některých rodinách se peklo již od poloviny listopadu, nejčastěji však až po 30. listopa- du. V Krušných horách se hojně pěstovalo proso a v místní lido- vé kuchyni samozřejmě nemohlo chybět. Sváteční vánoční pokrmy byly skromné, jeden z tradičních, dnes pozapomenutých receptů rádi připomínáme.

Suroviny na 6 porcí 400 g jáhel (loupané proso), 1 litr mléka, sůl, 4 větší jablka, 150 omyjeme, oloupeme, zbavíme já- Pečeme v troubě vyhřáté na Erzgebirge, Ziel 3 – Cíl 3. Musí- g másla, 100 g moučkového cukru dřinců a nastrouháme nahrubo. 190 °C asi 20 až 35 minut dozla- me říci, že samotné nás překvapilo, (plus trochu na posypání), 1 vanil- V misce utřeme změklé máslo tova. Délka pečení závisí na dru- že proso a jáhly, které zde býva- kový cukr, 2 vejce, kůra z 1 citro- s moučkovým a vanilkovým cuk- hu trouby a na výšce nákypu (na- ly velmi tradiční, z naší kuchyně nu, 1 lžička skořice, máslo na vy- rem, přidáme vejce, citronovou příklad nákyp vysoký 7 až 8 cm, téměř vymizely. mazání (může být i pečicí papír), kůru a směs spolu s mletou skoři- pečený v horkovzdušné troubě na S naším kolektivem učitelů 200 g švestkových povidel cí vmícháme do vychladlé jáhlo- 190 °C, byl hotový za 20 minut). a žáků budeme moc rádi, když se vé kaše. Formičky nebo hluboký Upečený jahelník necháme zchlad- ozvete a na adresu reditel@sosnej- Postup plech vymažeme máslem (nebo nout, posypeme moučkovým dek.cz napíšete své kulinářské po- Jáhly propláchneme horkou vo- použijeme pečicí papír) a do nich cukrem a podáváme. znatky a zkušenosti s tradičními dou, vložíme je do hrnce, zalijeme rozdělíme polovinu jáhlové kaše. krušnohorskými pokrmy. mlékem se špetkou soli a za občas- Na ni rozetřeme povidla, na ně Uvedený recept jsme ověřili text: Kateřina Budínová, ného míchání uvaříme jáhlovou dáme nastrouhaná jablka a nako- v rámci mezinárodního projektu Josef Dvořáček kaši. Necháme zchladnout. Jablka nec zbylou jáhlovou kaši. Kulinářské zážitky v Krušnohoří / foto: Kateřina Budínová

Perninský perník 2015

Při letošním vánočním jarmar- označit nejhezčí, nejchutnější, ku a rozsvícení vánočního stromu zkrátka ten nejlepší. v Perninku, o první adventní ne- Vzorky byly více než lákavé, děli, uspořádala skupina Aktiv- a tak než stačily děti dozpívat u stro- ní Pernink první ročník soutěže mečku koledy, byly talíře prázdné. „O nejlepší perninský perník“. Každý ze soutěžících byl odměněn Zápolení se zúčastnilo osm soutě- drobnou cenou útěchy a první tři žících. Každý připravil 30 vzorků místa se podělila o fi nanční výnos na ochutnání, které byly shodně z poplatku návštěvníků. a anonymně nabídnuty k degus- A kdo umí nejlepší perník? No taci. Návštěvníci jarmarku mohli přece Nikol Doleželová! Gratulu- za symbolický poplatek a násled- jeme a ostatním děkujeme za účast. Obhlížení perníčků ným vhozením soutěžního žetonu Martin Liška

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 30 Ježíškova pošta 2015 Jako každý rok je i letos připraveno nové příležitostné razítko, které má každý rok jiný motiv symbolizující vánoční svátky. Svou tradici má razítko již od roku 1994. Autorkou návrhu pro rok 2015 je Anna Khunová. Pro letošní, 22. ročník je na razítku vyobrazen Ježíšek a text Boží Dar. Razítkuje se vždy od 1. 12. do 23. 12. Pohledy, dopisy a přání pro své blízké lze na Boží Dar celoročně zasílat poštou na adresu Vánoční pošta, Boží Dar 1, 362 62 nebo osobně vložit do speciální Ježíškovy schránky. Všechny zásilky určené k orazítkování musí být opatřené cílovou adresou a známkou odpovídající skutečnému poštovnému do místa určení. V prosinci se všechny ofrankované pohledy a dopisy orazítkují příležitostným vánočním razítkem a odesílají se zpět na uvedené adresy. V loňském roce bylo orazítkováno a odesláno 358 kg pošty, tj. asi 79 100 dopisů. Dopisy jsou adresovány nejen do České republiky, ale i do celého světa, například do Číny, Japonska, Austrálie, na Nový Zéland, do Německa, Slovenska, Kanady či USA. Ježíškovy vánoční trhy

V sobotu 5. prosince přivítal mnozí odnesli knížky a kalendá- Boží Dar návštěvníky na tra- ře s Petrovým autorským věno- dičních Ježíškových vánočních váním a podpisem. trzích. O druhém adventu se Tradiční krušnohorské hity se náměstí na Božím Daru zaplni- střídaly s vánočními koledami lo krušnohorskými řemeslníky a čertovskými odrhovačkami a ti a umělci, kteří nabídli své origi- nejveselejší si do taktu i skočili. nálně zpracované výrobky. Mezi Děti se činily v tvůrčích dílnič- vánočními stánky nešlo přehléd- kách. Dospělí si mohli vychut- nout pohádkově kouzelné perní- nat doušek voňavého svařáku ky, voňavá řezbářská a truhlářská s lahodným cukrovím. Tip na vá- díla, bylinky ve všech podobách noční dárek si z Božího Daru od- a mnoho dalšího. Náměstím se vezl opravdu každý. linula vůně „paneláků“ z bio Přivítali jsme také návštěvu hovězího masa od gurmána z nebeských výšin a pekla. Anděly Kulhoše. Zdatně jim konkuro- a čerty ztělesnily božídarské děti valy láskyplně opečované po- a byly téměř k nerozpoznání. Tak lévky slečny Dáši. jako loni jsme si druhou adventní Nedílnou součástí Ježíškových sobotu užili v pospolitosti s přáteli, vánočních trhů jsou fi lmy a před- v klidu a pohodě! nášky Petra Mikšíčka. Letos si Martina Poštová Outdoor Film Festival Ve dnech 27. a 28. listopadu se na Božím Daru uskutečnil Mezinárodní festival outdoorových fi lmů. Třináctý ročník akce přilákal na zasněžený a typicky zimní Boží Dar více než stovku fi lmových fandů, kteří během dvou dnů zhlédli 18 fi lmů a fi lmečků se sportovní i horskou tematikou Součástí promítání bylo také občerstvení v době přestávek.

Adventní a vánoční setkání 12. 12.: Advent plný tradičních řemesel a dárků, Hotel Praha, Boží Dar, sobota 13–17 hodin 19. 12.: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, kostel Martina Luthera v Oberwiesenthalu, od 16 hodin 26. 12.: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, kostel sv. Anny, Boží Dar, od 19 hodin

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 31 Dlouhodobé záznamy o vývoji počasí na Fichtelbergu Počasí na nejvyšší hoře Saska se orologické služby. Z naměřených sleduje ve výšce 1 213 metrů nad hodnot v letech 1916–2013 zde mořem již od roku 1891 a počína- vychází průměrná roční teplota je rokem 1916 potom nepřetržitě 3,1 °C, roční úhrn srážek 1 148 na profesionální meteorologické mm a trvání slunečního svitu stanici, která je jednou ze třinácti podle dat z let 1951–2013 cel- referenčních stanic německé mete- kem 1 507 hodin.

Zajímavé údaje nabízí i některé naměřené rekordní hodnoty za dobu existence stanice: Nejvyšší teplota vzduchu: +30,8 °C (1983) Nejnižší teplota vzduchu: –30,4 °C (1956) Nejteplejší rok: +4,9 °C (2011) Nejchladnější rok: +1,1 °C (1956) Nejvyšší roční úhrn srážek: 1 711 mm (1922) Nejnižší roční úhrn srážek: 747 mm (1943) Maximální výška sněhové pokrývky: 335 cm (1944) Maximální naměřená rychlost větru: 216 km/hod. (1976) Počet dnů s průměrnou výškou sněhové pokrývky přes 1 m poklesl z 58 dnů v letech 1961–1990 na současných 30 dnů (1991–2010).

Ze stručného hodnocení vývoje hodiny denně. Údaje jsou samo- klimatu v sasko-českém Krušno- zřejmě průměrné s odchylkami hoří vyplývá, že průměrná teplota způsobenými značnou prostoro- vzduchu v letech 1991–2010 se vou proměnlivostí. proti rokům 1961–1990 zvýšila Další informace se mohou zá- o 0,7 °C, naproti tomu srážky za- jemci dozvědět z tabule, jež je znamenaly v porovnávaném ob- umístěna nedaleko parkoviště dobí nárůst o asi 7 procent hlavně u horského hotelu na Fichtelbergu. vlivem extrémů s povodňovým Jiří Kupilík dopadem. Prodloužila se i délka foto: Jiří Kupilík trvání slunečního svitu, a to o 0,3 a Ulrich Möckel Regionální vývoj počasí

Horští myslivci

Všichni zúčastnění vyznavači dobré zábavy si v sobotu 21. listopadu náležitě užili v pořadí již sedmý myslivecký ples v hotelu Praha na Božím Daru. Jak už na takovýchto akcích bývá zvykem, ozdobou se stala tradičně bohatá tombola složená ze všech druhů krušnohorské lovné zvěře pernaté, černé i holé. Kdo měl štěstí, vyhrál. Kdo ho neměl, musí si opět jeden rok počkat. Jiří Kupilík

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 32 Krušnohorská vánoční pohádka Róza nebyla žádná rozmazle- chalupy. Róza byla v očekávání, okamžik, v rozdrkocaném povozu, spěním dobou a zdravotním posti- ná holka, doma na chalupě dřela devátý měsíc vrcholil a nový život, nastal Rózin čas. V neočekávaném žením poznamenaného muže. A tři už od svých dětských let a rodiče který v sobě chovala, se stále častěji souznění přenesli všichni rodičku králové? Starý alkoholik Franz, nedělali mezi šesti dětmi žádný hlásil o slovo. k nedalekému krmelci a nepřipra- dobrák Sef a jakýsi propagandou rozdíl. Nakonec byla i ráda, že se V ten čas přišlo nařízení, aby se vení zírali na zázrak zrození. Tak se zblblý mladík ze středních Čech. provdala a vypadla z domu. Pohy- veškeré obyvatelstvo německého také stalo. V seníku se narodil chla- Bez oslíka, komety a koledníků se bově indisponovaný truhlář Ro- původu dostavilo k registraci do pec, ne spasitel. K prsu ho přivinula narodil jen nový člověk – aleluja. land sice také nebyl žádný zázrak, nedalekého městečka. A tak Roland matka, obyčejná sedřená žena s při- Jiří Kupilík nasazení na frontu ho ale minulo požádal starého povozníka Sefa, a Róza byla skromná. aby je k evidenci dovezl. Starý Sef Prosinec 1945 tvrdě ohlásil ná- byl dobrák od kosti, s rodinami stup zimy. Obyvatelé roztroušených obou novomanželů se dobře znal, horských usedlostí v okolí se sílící- a proto se nedal dlouho přemlouvat. mi obavami očekávali nejen tvrdé Zapřáhl koně a v divokém povětří zimní rozmary, chlapských rukou vyrazili na cestu. Na rozcestí u Čer- bylo v důsledku války poskrovnu, tových skalek stály dvě zachumla- ale i nejistou budoucnost, která né postavy, hajný Franz a jakýsi se šeptem předávala z chalupy do mladíček v české uniformě. V ten

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 33 LESY JÁCHYMOV PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

SPRÁVA LESŮ MĚSTA JÁCHYMOVA Myslivost  poplatkový lov jelení zvěře Nákup a prodej dřeva

pilařská výroba k03050  certifikované stavební řezivo  paletové přílezy  řezání střešních krovů na zakázku do délky 10,5 m  pořez na zakázku

MĚSTSKÉ LESY, Mathesiova 209, 362 51 JÁCHYMOV tel.: 353 811 211, fax: 353 811 221 STŘEDISKO PILAŘSKÉHO PROVOZU Dvořákova 999, tel.: 731 111 784

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 34 vyměňte brýle

dioptrické za sluneční Výstava Abertamské rukavičkářství Ausstellung Aberthamer Handschuhmacherei 4.7.2015 25.7.2015 8.8.2015 22.8.2015 5.9.2015 19.9.2015 3.10.2015 24.10.2015 7.11.2015 21.11.2015 12.12.2015 27.12.2015 K laserové operaci očí luxusní sluneční brýle ZdArMA. 13:00 - 17:00

• Odstranění dioptrií laserem Ukázky výroby rukavic • Operace šedého zákalu Handschuherzeugung- femtosekundovým laserem vŠeCHny vorführungen • Operace zeleného zákalu Oční OPeraCe • Implantace nitroočních čoček • léčba sítnice nyní Městský úřad Abertamy / Gemeindeamt Abertham • Operace rohovky Skupiny i mimo otevírací hodiny po předchozí dohodě na: I na sPlÁtKy! Gruppen auch ausserhalb der Öffnungszeiten • estetické oční zákroky nach vorheriger Absprache unter: 728 550 146, [email protected]

telefon: 733 594 993 www.ocnimpc.cz www.facebook.com/ocnimpc

WWW.KRUSNOHORSKYLUFT.CZ ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 35

100x130 slunecni bryle.indd 1 17.04.15 12:14

Darujte pololetní předplatné Novoroční setkání MĚSÍČNÍK KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD

1. ledna Za 300 Kč každý měsíc u Špitálního kostela LEDEN až ČERVEN barevné svědectví z Krušných hor a okolí Pojďte s námi 1. ledna ke Špitálnímu kostelíku, poštou na doručovací adresu v ČR který byl založen stejně jako město v roce 1516. Objednávky pro Vaše blízké zašlete: V 15:00 hodin se zde sejdeme a v 15:16 zazvoníme na [email protected] kostelní zvon,

který v minulosti symbolicky ochraňoval město

a popřejeme městu všechno nejlepší do výročního roku 2016. 2016 V 14:30 bude vycházet od kaple sv. Anny průvod, ve kterém společně dojdeme ke Špitálnímu kostelu. Zahájení oslav 500. výročí založení KRUŠNOHORSKÝ LUFT o.p.s. města Jáchymov Komenského 299, 362 37 Horní Blatná

TRUHLÁRNA KAŠPAR.CZ – NEJSME PLÁTCI DPH VYRÁBÍ: OKNA, DVEŘE, ZÁRUBNĚ, SCHODY, NÁBYTEK AJ. MOŽNOST POŘEZU VLASTNÍ KULATINY MEINLOVA 188, PERNINK, T-353 892 383  M-723 331 711

KRUŠNOHORSKÝ LUFT / HERZGEBIRGE ročník 4 / číslo 12 PROSINEC 2015 / Strana 36