Brožura 2019 Malé Úpravy.Pub

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Malý atlas do ruky 6.

Rezistence mšic

Rezistence (odolnost) škůdců k přípravkům, které se opakovaně používají na ochranu rostlin je jedním z negavních vlivů těchto látek. Projev rezistence je přizpůsobení se změněným podmínkám organismů, které se vyvíjí pod stálým tlakem účinných látek. Stupeň rezistence je m větší, čím intenzivnější je selekční tlak na jedince, často zesílený vysokým počtem partenogeneckých generací během vegetační sezóny. Mšice mohou mít až 16 generací v roce, což může při vysokém tlaku stejné účinné látky vést až k vývoji rezistence během jedné vegetační sezóny. Ve sklenících je vegetační doba ještě prodloužena a riziko rezistence je ještě vyšší. Příčiny projevu rezistence jsou ve změnách biochemických a fyziologických reakcí. Účinná látka je organismem buď opožděně přijímána nebo je urychlenými metabolickými pochody odbourána a je snížena její toxická účinnost na cílový orgán. V porostech kulturních rostlin se rezistence může vyvinout na úrovni populace škůdce, v niž někteří jedinci mají geny odolnos. Pokud se pro škůdci použije přípravek na ochranu rostlin, pak jedinci s geny odolnos přežívají a předávají tuto schopnost potomkům následné generace. Zvyšující se odolnost po opakovaném použi přípravků je způsobena vyšším počtem rezistentních jedinců v populaci. Každým ošetřením se ovšem nezvyšuje stupeň odolnos všech jedinců v populaci. Pro vzrůstu rezistence se doporučuje snížit intenzitu ošetření, používat doporučené koncentrace a nižší dávky účinných látek, případně omezit plošný postřik na ohniska škodlivého výskytu. Dále se doporučuje střídání účinných látek (ne pouze změnit přípravek, který má stejnou účinnou látku), u nichž nebyl zjištěn sklon ke křížové rezistenci. Vzrůst rezistence tlumí využi integrované ochrany rostlin. Chybí pro ni mnohdy dostatek vhodných přípravků (různé účinné látky) a selekční tlak je proto jednostranný. Integrovaná ochrana neodpovídá rovněž současným snahám praxe, která dává přednost menšímu počtu přípravků s dlouhodobým působením a vysokým aplikačním dávkám. Škůdci nemusí být rezistentní pouze vůči synteckým látkám, ale i vůči biopescidům. Je známá u přípravků na bázi Bacillus thuringiensis. Kromě škodlivých druhů mohou být vůči zoocidům rezistentní také někteří predátoři a parazitoidi. V současné době jsou známy stovky druhů, které jsou rezistentní k dlouhodobě používaným látkám. Rezistence mšic byla dokázána u mšice broskvoňové (Myzus persicae) [orgnofosfáty, karbamáty, pyretroidy], mšice chmelové (Phorodon humuli) [orgnofosfáty, karbamáty, pyretroidy], mšice makové (Aphis fabae) [orgnofosfáty], mšice jitrocelové (Dysaphis plantaginea) [organofosfáty], mšice třešňové (Myzus cerasi) [organofosfáty], mšice jabloňové (Aphis pomi) [organofosfáty], mšice zelné (Brevicoryne brassicae) [pyretroidy, neonikonoidy] atd.

hps://projects.ncsu.edu/cals/course/ent425/library/tutorials/applied_entomology/resistance.html

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

ING. DAVID FRYČ ING. SVATOPLUK RYCHLÝ

M Malý atlas do ruky 6.

2019

ISBN 978-80-7401-176-4

Obsah

Kap. Název Latinský název Str.

1 Úvod 7

2 Mšice salátová Acyrthosiphon scariolae 8

3 Mšice vojtěšková Aphis craccivora 10

4 Mšice krušinová Aphis frangulae 12

5 Kyjatka zemáková Aulacorthum solani 14

6 Mšice svízelová Dysaphis pyri 16

7 Mšice Myzus certus 18

8 Mšice Myzus cymbalariae 20

9 Mšice meruzalková Nasonovia ribisnigri 22

10 Mšice Rhopalosiphum insertum 24

11 Mšice mrkvová Semiaphis dauci 26

12 Kyjatka obilná Sitobion fragariae 28

13 Kořenovka bobová Smynthurodes betae 30

14 Použitá literatura 32

1 Úvod

Mšice, jsou významnými škůdci, kteří se dokáží během krátké doby namnožit do vysoké početnosti. Jejich škodlivost je navíc zesílena přenosem virů rostlin. Proto je proti mšicím nutná opakovaná ochrana rostlin, která může vést k vývoji rezistence. Z tohoto faktu vyplývá, že použití přípravků na ochranu rostlin není pokaždé optimální řešení. V současnosti je snaha uplatňovat integrovanou ochranu rostlin, která je definována jako systém hospodaření upřednostňujících přirozenější cesty ochrany se současným snižováním závislosti na pesticidech. Při rozhodovacích procesech je pro ni nezbytná znalost bionomie škůdců. Tato publikace přináší stručnou charakteristiku dalších dvanácti druhů mšic, které se uplatňují jako škůdci zahradních plodin. Typicky jsou zde uvedeny informace o morfologii, vývojovém cyklu, ekologii, hostitelských rostlinách, hospo- dářském významu a škodlivosti nebo také jak regulovat početnost. Na vnitřní straně obálky jsou uvedeny informace o rezistenci mšic k přípravkům na ochranu rostlin (v současné době velmi aktuální téma) a je popsán vývojový cyklus méně známé polyfágní mšice kořenovky bobové (Smynthurodes betae). Na zadní straně obálky je představen monitoring mšic v České republice, který provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Ing. David Fryč

2 Mšice salátová Acyrthosiphon scariolae hps://agrobaseapp.com/portugal/pest/acyrthosiphon‐scariolae hps://agrobaseapp.com/portugal/pest/acyrthosiphon‐scariolae

Morfologie: Velikost 2,2–2,8 mm, světle žlutozelené zbarvení. Na těle se nachází jemný voskový poprašek.

Vývojový cyklus: Mšice salátová přežívá na vytrvalých bylinách. Na jaře se líhnou zakladatelky a následně dávají vzniknout dalším generacím. Vyvíjí se monocyklicky, bez střídání hostitelů, na stejných rostlinách po celý rok.

Ekologie: Příbuzné a obtížně morfologicky rozlišitelná od A. lactucae, je nutné rozlišení podle determinačních znaků. Významnými přirozenými nepřáteli jsou lumčíci (Praon spp.).

Hostitelské rostliny: Monocyklická. Prokázána pouze na locikách rodu Lactuca (L. sativa, L. serriola, L. saligna, L. virosa).

Hospodářský význam: Vektor rostlinných virů.

Škodlivost: Mšice salátová saje na lodyhách a listech. Vektor rostlinných virů (LMV). V některých letech může dojít k významnému lokálnímu poškození rostlin.

Regulace početnosti: Doporučuje se pěstování odolných a rezistentních odrůd salátu. Zakrytí porostů netkanou textilií obvykle snižuje napadení. Ošetření insekticidy bývá dostatečně účinné.

3 Mšice vojtěšková Aphis craccivora hps://bugguide.net/node/view/637420/bgpage hps://bugguide.net/node/view/552825

Morfologie: Velikost 1,4–2,2 mm, lesklé černé zbarvení, nymfy bývají hnědé nebo šedé s lehkým voskovým popraškem na těle. Nohy jsou světle hnědé až žluté.

Vývojový cyklus: Přezimují vajíčka na vytrvalých rostlinách. Zakladatelky poskytují další generaci neokřídlených samiček. Významné škody mohou vznikat už na výhoncích rostlin, na kterých se mšice zpočátku shlukují. Následná okřídlená generace se šíří do okolí a hledá další živná stanoviště. Na podzim samičky kladou opět vajíčka.

Ekologie: Mšice vojtěšková je hojně navštěvována mravenci (Formica rufa). Významní přirození nepřátelé jsou mšicovníci (Aphelinus chaonia), mšicomaři (Aphidius colemani, A. matricariae) a mšicomaři (Binodoxys acalephae, B. angelicae, Diaeretiella rapae, Ephedrus plagiator, Lipolexis gracilis, Lysiphlebus confusus, L. fabarum, L. testaceipes, Praon abjectum a P. volucre), slunéčka, larvy zlatooček, pestřenek a entomopatogenní houby.

Hostitelské rostliny: Monocyklická (převládá anholocyklie). Prokázána na 636 druzích rostlin: zelenina (brambor, fazol, čekanka, dýně, hrách, chřest, okurka, mrkev, paprika, rajče, ředkev, řepa, sója, špenát), ovoce (rakytník, jabloň, hrušeň, meruňka, slivoň, mandloň, moruše), pícniny (jetel, vojtěška), dřeviny (javor, pajasan, platan, akát, vrba) aj.

Hospodářský význam: Může způsobovat přímé škody na mladých rostlinách. Vektor nejméně 50 rostlinných virů.

Škodlivost: Saje na výhoncích, listech, květech i plodech. Napadení během jara má za následek špatný růst rostlin, kroucení listů nebo jejich narušený růst. Často se snižuje odolnost napadených rostlin proti suchu. Napadené listy mají abnormální zbarvení nebo vzor. Posátá pletiva nekrotizují. Poškození může vést až k částečné sterilitě rostlin.

Regulace početnosti: Podpora přirozených nepřátel. Používání odolnějších kultivarů, které mají vyšší míru rezistence.

4 Mšice krušinová Aphis frangulae hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Aphi s/A.‐frangulae hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Aphi s/A.‐frangulae

Morfologie: Velikost 1,7–2,4 mm, různé barevné odstíny (žlutá, zelená, modrozelená, hnědá, černá, skvrnitá). Sifunkuli jsou hnědé až černé. Existuje řada troficky vyhraněných poddruhů (morfologicky nerozlišitelných).

Vývojový cyklus: Přezimuje na zimním hostiteli ve stadiu vajíček. Na jaře sáním způsobuje zkadeření listů. Po vytvoření okřídlené generace se jedinci rozletí do okolí a hledají vhodné hostitele. Na podzim se vyskytují samci a po spáření samičky kladou vajíčka opět na zimní hostitele.

Ekologie: Navštěvovány mravenci (Lasius niger). Některé trofické poddruhy se jeví jako monocyklické (na krušině). Přirozenými nepřáteli mšice krušinové jsou mšicovníci (Aphelinus chaonia), lumčíci (Binodoxys angelicae a Lysiphlebus fabarum).

Hostitelské rostliny: Dicyklická (ve sklenících anholocyklická). Prokázána na 97 druzích rostlin. Zimní hostitel: krušina olšová (Frangula alnus), řešetlák (Rhamnus cathartica, R. alaterna aj.) Letní hostitelé: zelenina (brambor, dýně, okurka), dřeviny (katalpa, kdoulovec, jilm) aj.

Hospodářský význam: Vektor nejméně 6 rostlinných virů (PVY, PVM).

Škodlivost: Saje na mladých listech podél hlavní žilnatiny nebo na výhoncích. Způsobuje zkadeření listů, často dochází k retardaci růstu.

Regulace početnosti: V praxi se přistupuje k aplikaci insekticidu v porostech sadbových brambor.

5 Kyjatka zemáková Aulacorthum solani hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Aula corthum/A.‐solani hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Aula corthum/A.‐solani

Morfologie: Velikost 1,8–3,0 mm, světlé zelené až hnědé zbarvení. Tmavá hlava a hrudník. Dlouhá tykadla s tmavými prvními články, dlouhé rovné sifunkuli s tmavými konci.

Vývojový cyklus: V teplejších podmínkách se vyvíjí anholocyklicky, přezimují samičky na bramborových klíčcích nebo skleníkových rostlinách. Okřídlení samci jsou vzácní.

Ekologie: Pravděpodobně má evropský původ, ale nyní téměř kosmopolitní. Přirození nepřátelé jsou mšicovníci (Aphelinus asychis, A. flavipes), mšicomaři (Aphidius ervi, A. matricariae, A. urticae), mšicomaři (Diaeretiella rapae, Praon volucre).

Hostitelské rostliny: Dicyklická ale i monocyklická (převládá anholocyklie). Prokázána na 535 druzích rostlin. Zimní hostitel: náprstníky (Digitalis spp.), jestřábníky (Hieracium spp.). Letní hostitelé: zelenina (brambor, celer, čekanka, dýně, křen, lilek, okurka, paprika, petržel, rajče, ředkev, řepa), okrasné rostliny (hledík, orlíček, zvonek, brambořík), ale také máta, ostružiník, citrusy aj.

Hospodářský význam: Významný druh ve sklenících. Vektor nejméně 40 rostlinných virů (CMV, BYV, BWYV, PVY, PVA, PVX, PLRV).

Škodlivost: Způsobuje deformace a změnu barvy listů, což může vést k přímému poškození bramboru a papriky. Může způsobit větší lokální škody (ohniskové šíření).

Regulace početnosti: Odstraňování plevelů (obzvláště žlutě kvetoucí plevele). V sadbových porostech co nejdříve eliminovat rostliny napadené viry. Podpora přirozených nepřátel.

6 Mšice svízelová Dysaphis pyri hp://inﬂuenalpoints.com/Gallery/Dysaphis_pyri_pear‐bedstraw_a phid.htm hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Dysa phis/D.‐pyri

Morfologie: Velikost 1,0–3,2 mm, světle hnědé až růžové zbarvení. Tykadla černá a mnohem kratší než tělo, chvostek drobný, sifunkuli válcovité a krátké.

Vývojový cyklus: Nejčastěji přezimují vajíčka na hrušních (výjimečně jabloně). Na jaře se vylíhnou zakladatelky, které deformují listy (tvorba pseudohálek) a způsobují charakteristické zbarvení. Po 2–3 generacích (květen-červen) nastává migrace na byliny. Mšice zde sají na nebo pod úrovní země na kořenech a stoncích. Na podzim se vracejí mšice zpět na hrušně klást vajíčka.

Ekologie: Mšice svízelová někdy sdílí své pseudohálky s jinými druhy mšic. Přirozenými nepřáteli jsou lumčíci (Ephedrus persicae, E. plagiator, Lipolexis gracilis).

Hostitelské rostliny: Dicyklická. Prokázána na 25 taxonech rostlin: Zimní hostitel: hrušně (Pyrus communis, P. amygdalinus, P. pyraster aj.), jabloně (Malus domestica). Letní hostitelé: svízel (Galium aparine, G. album, G. odoratum, G. sylvaticum aj.), mařinka psí (Asperula cynachica), len rakouský (Linum austriacum) aj.

Hospodářský význam: Jedná se o nejškodlivější druh mšic na hrušních. Při silných napadeních způsobují silná poškození dřevin.

Škodlivost: Sáním deformuje a barví listy (žluté zbarvení), silné poškození výhonků, kdy jejich růst je často pozastaven. Značná produkce medovice, která znečišťuje okolí.

Regulace početnosti: Pro regulaci početnosti se nejčastěji používají látky na bázi organofosfátů, pyretroidů nebo neonikontinoidů. Proti přezimujícím vajíčkům lze úspěšně použít látky na bázi olejů.

7 Mšice Myzus certus hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Myzu s/M.‐certus hp://studio‐wolverine.photoshelter.com/image/I0000vEotCVk1IE4

Morfologie: Velikost 1,2–2,3 mm, růžové až červenohnědé zbarvení, někdy také hnědé nebo až do černa. Tykadla jsou dlouhá jako tělo, sifunkuli jsou dlouhé a mírně zduřelé.

Vývojový cyklus: Mšice přezimují na vytrvalých bylinách ve stadiu vajíček, nebo jako samičky (anholocyklický vývoj). Na jaře se líhnou zakladatelky, které dávají vzniknout dalším generacím. Mšice mohou žít bez střídání hostitelských rostlin po celý rok. Na podzim dochází k bisexuálnímu rozmnožování a následnému kladení vajíček.

Ekologie: Příbuzné a obtížně morfologicky rozlišitelná od Myzus persicae. Přirození nepřátelé jsou mšicomaři rodu Aphidius (např. Aphidius ervi).

Hostitelské rostliny: Monocyklická (je znám také anholocyklický vývoj). Prokázána na rostlinách 45 taxonů: šťovíky (Rumex acetosa, R. obtusifolius), silenky (Silene alba, S. vulgaris aj.). hvozdníky (Dianthus caryophyllus aj.), ptačinec prostřední (Stellaria media), ostálka sličná (Zinnia elegans), violky (Viola arvensis, V. tricolor), rožce (Cerastium pumilus aj.) atd.

Hospodářský význam: Významný vektor virů (PVY, PVA), ale není běžným druhem na bramborách.

Škodlivost: Způsobuje přímé poškození listů, které kadeřaví.

Regulace početnosti: V porostech sadbových brambor se uplatňuje insekticidní postřik.

8 Mšice Myzus cymbalariae hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Myzu s/M.‐cymbalariae hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Myzu s/M.‐cymbalariae

Morfologie: Velikost 1,2–2,0 mm, matně žlutozelené až tmavohnědé zbarvení.

Vývojový cyklus: Zimu nejčastěji přečká na cibulích a šalotkách ve skladu či ve skleníku jako samička (anholocyklický vývoj). Samci jsou vzácní.

Ekologie: Na našem území nepůvodní druh, který pravděpodobně pochází od Středozemního moře. Preferuje mírné teploty a dostatečně vlhké prostředí.

Hostitelské rostliny: V našich podmínkách zřejmě zcela anholocyklický vývoj. Prokázána na 60 druzích rostlin: zelenina (brambor, cibule, česnek, pažitka, pórek), ale i jahodník, laskavec, pcháč, jitrocel atd.

Hospodářský význam: Lokální přemnožení ve sklenících znehodnocují produkci (pažitka, zelená cibule) a je vektorem rostlinných virů.

Škodlivost: Škody sáním jsou většinou zanedbatelné, mohou vznikat při větším napadení.

Regulace početnosti: Nejčastěji se uplatňují ve sklenících přípravky na ochranu rostlin.

9 Mšice meruzalková Nasonovia ribisnigri novia/N.‐ribisnigri hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Naso hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Naso novia/N.‐ribisnigri

Morfologie: Velikost 1,3–2,7 mm, nazelenalé až načervenalé zbarvení. Výrazná kresba u okřídlené formy. Dlouhá a černá tykadla. Sifunkuli světlé s tmavým zakončením.

Vývojový cyklus: Přezimují vajíčka na rybízu. Na jaře se líhnou zakladatelky, které tvoří malé kolonie na špičkách mladých výhonů. Poškozovány jsou vyvíjející se listy. Následně se rozptylují do okolí na mladé výhonky a vytvářejí kolonie. Během května a června dochází k přeletu na letní hostitele. Zde se množí až do září a října, někdy až do listopadu, kdy dochází k přeletu na zimní hostitele a kladení vajíček.

Ekologie: Vykazuje rezistenci vůči insekticidům. Vyskytují se v malých koloniích na špičkách výhonů a zvlněných mladých listech. Přirozenými nepřáteli jsou mšicomaři (Aphidius hieraciorum, Praon pubescens), lumčíci (Harkeria angustivalva, Monoctonus crepidis), slunéčka a larvy pestřenek.

Hostitelské rostliny: Dicyklická. Výskyt prokázán na 138 druzích rostlin. Zimní hostitel: meruzalky (Ribes spp.). Letní hostitelé: zelenina (čekanka, locika), okrasné a volně rostoucí rostliny (netřesk, mleč, jestřábník, rozrazil atd.).

Hospodářský význam: Přímé škody sáním na salátu a vektor nejméně 4 rostlinných virů (CaMV, CMV, LMV).

Škodlivost: Způsobuje přímé poškození, obzvláště listů, na kterých jsou patrné barevné změny a deformovaný vlnitý okraj.

Regulace početnosti: Nejvíce se uplatňuje pěstování rezistentních odrůd.

10 Mšice Rhopalosiphum insertum hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Rhop alosiphum/R.‐insertum hp://inﬂuenalpoints.com/Gallery/Rhopalosiphum_insertum.htm

Morfologie: Velikost 1,1–2,6 mm, leskle zelené až žlutozelené zbarvení s tmavšími podélnými proužky. Tykadla krátká s tmavým zakončením, sifunkuli krátké s pigmentovaným zúžením na konci, chvostek málo vyvinutý.

Vývojový cyklus: Přezimují vajíčka nejčastěji na jabloních. Na jaře (březen až duben) se líhnou zakladatelky a sají na spodní straně listů, které se deformují. Během května a června přelétávají na kořeny bylin. Kolonie mohou přetrvávat v létě na zimním hostiteli.

Ekologie: Není považován za škůdce na obilninách i když napadá jejich kořeny. Pravděpodobně pochází ze Severní Ameriky. Přirozenými nepřáteli jsou lumčíci (Ephedrus persicae, E. plagiator, Monoctonus mali).

Hostitelské rostliny: Dicyklická. Prokázána na rostlinách 94 taxonů: Zimní hostitelé: jabloně (Malus domestica, M. sylvestris aj.), hrušně (Pyrus comunis aj.), skalníky (Cotoneaster spp.), jeřáby (Sorbus spp.), hlohy (Crataegus spp.). Letní hostitelé: lipnicovité včetně obilnin (kukuřice, pšenice, ječmen, oves, kostřava atd.).

Hospodářský význam: Nejzávažnější škody se vyskytují na sazenicích a ve školkách či sadech. Významný druh v přenosu virů u obilnin (BYDV) a brambor (PVY aj.).

Škodlivost: Na jabloních způsobuje mírné kadeření listů, poškození výhonků a pupenů. Většina poškození je způsobena na jaře, kdy se otevírají poupata. Sáním může způsobit předčasný opad ovocných plodů. Na listech se nevyskytují žádné změny barev, na rozdíl od poškození listů způsobených jinými mšicemi. Na obilninách většinou nezpůsobuje přímé škody.

Regulace početnosti: Zejména v sadech se provádí pravidelný postřik selektivními přípravky na ochranu rostlin, s tím souvisí i podpora přirozených nepřátel. Na polích udržovat porostní čistotu a dodržovat míru hnojení. V porostech sadbových brambor se uplatňuje insekticidní postřik.

11 Mšice mrkvová Semiaphis dauci hp://cﬁle203.uf.daum.net/image/24220C3E536CA2C41F6F4F hp://www.pisl.ro/informai‐despre‐paduchele‐verde‐al‐morcovul ui‐scapa‐de‐semiaphis‐dauci/

Morfologie: Velikost 1,3–2,1 mm, světle zelené až hnědé zbarvení. Sifunkuli a chvostek jsou tmavé, tykadla a nohy žluté.

Vývojový cyklus: Přezimují vajíčka na mrkvovitých rostlinách. Na jaře se z vajíček líhnou samičky, které tvoří kolonie pod okolíky na listech. Další generace přeletí na další rostliny v okolí. Koncem léta se objevuje bisexuální generace a dochází ke kladení vajíček.

Ekologie: Větší výskyty jsou zaznamenány zejména v suchých letech. Přirozenými nepřáteli jsou mšicomaři rodu Aphidius (např. Aphidius salicis).

Hostitelské rostliny: Monocyklická (častý anholocyklický vývoj). Prokázána na 17 druzích rostlin: zelenina (celer, mrkev, pastinák), fenykl, dejvorec, krabilice, bolehlav, olešník aj.

Hospodářský význam: Významný škůdce mrkve (snížení výnosu kořene mrkve a výnosu semene ze semenářských porostů) a vektor rostlinných virů (CeMV).

Škodlivost: Saje na horní straně mladých listů. Poškozené listy se kroutí, rostliny následně kadeřaví, žloutnou, zejména srdéčkové listy. U porostů pěstovaných na semeno dochází ke snižování množství a kvality semene. Rostliny retardují v růstu nebo mají zakrnělý růst výhonků. Při větším napadení může dojít k úplnému znehodnocení kořene nebo úhynu rostlin.

Regulace početnosti: Prostorová izolace pěstované mrkve. Likvidace divoké mrkve a dalších miříkovitých.

12 Kyjatka obilná Sitobion fragariae hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Sito bion/S.‐fragariae hps://www6.inra.fr/encyclopedie‐pucerons/Especes/Pucerons/Sito bion/S.‐fragariae

Morfologie: Velikost 1,6–3,0 mm, zelené, žluté nebo růžové zbarvení. Dlouhá tmavá tykadla, sifunkuli tmavě válcovité, dlouhé (více než dvojnásobek délky chvostku), chvostek světlý a dlouhý.

Vývojový cyklus: Vajíčka zimují nejčastěji na ostružiníku. Zakladatelky se líhnou na jaře (únor až březen). Další dvě generace se živí na pupenech a vyvíjecích se listech, které kadeřaví. V květnu až červnu migrují na nadzemní části obilnin a trav, k návratu na dřeviny dochází na podzim (říjen až listopad).

Ekologie: Přirozenými nepřáteli jsou mšicomaři (Aphidius avenae, A. ervi, A. matricariae, A. rhopalosiphi, A. uzbekistanicus) a lumčíci Ephedrus plagiator, Praon volucre).

Hostitelské rostliny: Dicyklická. Prokázána na 157 druzích rostlin. Zimní hostitelé: ostružiník (Rubus fructicosus, R. idaeus aj.), růže (Rosa canina aj.), jahodníky (Fragaria spp.). Letní hostitelé: obilniny a trávy (oves, ječmen, pšenice, sveřep, ostřice, kostřava, srha, bika).

Hospodářský význam: Vektor rostlinných virů (BYDV, PVY aj.).

Škodlivost: Přímá poškození obilnin jsou zanedbatelné, u ovoce může snižovat fotosyntetickou účinnost listů a snížení výnosů plodů.

Regulace početnosti: Ošetření přípravky na ochranu rostlin bývá dostačující, také podpora přirozených nepřátel je vhodné opatření.

13 Kořenovka bobová Smynthurodes betae hps://www.fugleognatur.dk/arntro.asp?ID=29122 hp://www.boujo.net/admin/wp‐content/uploads/36‐1kebukatyuu.jp g

Morfologie: Velikost 1,3–2,9 mm, nažloutlé zbarvení. Tělo pokryto voskovým popraškem, světle hnědá hlava. Sifunkuli nejsou vyvinuté, tykadla krátká.

Vývojový cyklus: Celý cyklus vývoje trvá dva roky a je znázorněn na zadní vnitřní straně obalu. Kolem Středozemního moře je cyklus úplný, ale v našich podmínkách se vyvíjí pouze anholocyklicky (kvůli nedostatku primárního hostitele). Zakladatelky vytvářejí na listech pistácie hálky, které chrání jejich potomstvo. Jakmile jedinci dospějí, tak se přesouvají na živnější listy, kde sají a vytvářejí nové listové hálky. Na konci léta (září až listopad) se objevují okřídlené samičky, které migrují na kořeny letních hostitelů. Zde přečkávají zimu a na jaře se rozšiřují svépomocí nebo pomocí mravenců na další letní hostitele. Ve druhém roce, během léta, se vyvíjí bisexuální generace, která se následně vrací na zimního hostitele a po spáření samičky kladou vajíčka.

Ekologie: Vždy navštěvována mravenci a v mraveništích může přezimovat. Přirozenými nepřáteli jsou mšicomaři, např. Monoctonia pistaciaecola.

Hostitelské rostliny: Dicyklická (převažuje anholocyklický vývoj). Prokázána na 102 druzích rostlin. Zimní hostitel: pistácie (Pistacia atlantica aj.). Letní hostitelé: zelenina (brambor, dýně, kedlubna, křen, květák, lilek, mrkev, rajče, řepa), luštěniny (fazol, bob) a mnoho dalších.

Hospodářský význam: Objevuje se spíše vzácněji, ale může mít velký význam.

Škodlivost: Saje na kořenech a kořenovém krčku. Sáním a voskovými výpotky brání růstu rostlin, znesnadňuje příjem vody a živin. U mladých rostlin může způsobit odumírání.

Regulace početnosti: V našich podmínkách není většinou nutná.

13 Použitá literatura

ALFORD D. V. (2003): A Color Atlas of: Pests of Ornamental Trees, Shrubs and Flowers. Portland, 448 s. ALFORD D. V. (2007): Pest of fruit crops: A color handbook. Boston, 461 s. BLACKMAN R. L., EASTOP V. F. (2008): Aphids on the World's Herbaceous Plants and Shrubs: An Identification and Information Guide. London, 1460 s. FRYČ D. (2015): Mšice na bramborách: Výskyt, význam, škodlivost a ochrana proti nim. Brno, 41 s. FRYČ D., RYCHLÝ S. (2018): Mšice na kulturních plodinách: Zelenina. Brno, 85 s. HEIE O. E. (1980, 1986, 1992, 1994): The Aphidoidea (Hemiptera) of Fennoscandia and Denmark, Díly I., III., IV., V., Fauna Entomologica Scandinavica. Vinderup and Leiden, 236, 313, 189, 242 s. HOLMAN J. (2009): Host Plant Catalog of Aphids. Springer, 1140 s. HRUDOVÁ E., TÓTH P. (2015): Rezistence mšic vůči insekticidům (3. díl). Agromanuál, 9-10: 26-27. KOCOUREK F. a kol. (2014): Optimalizace používání pesticidů proti škůdcům a chorobám v systému integrované produkce cibulové a kořenové zeleniny a salátu. Praha, 137 s. STARÝ P. (2006): Aphid parasitoids of the Czech Republic (Hymenoptera: Braconidae: Aphidiinae). Praha, 430 s. ŠEFROVÁ H., LAŠTŮVKA Z. (2005): Catalogue of alien animal species in the Czech Republic. Acta. univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., LIII, No. 4, str. 151-170. ŠEDIVÝ J. (1993): Rezistence škůdců k pesticidům. Rostlinolékař, 3: 21-22.

Internetové zdroje: http://aphid.aphidnet.org/ http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#ior http://influentialpoints.com/ http://www.aphidsonworldsplants.info/ http://www.biolib.cz/ http://www.cabi.org/ http://www.plantwise.org/ https://www6.inra.fr/

Internetové zdroje necitovaných obrázků: hp://belagrobiznes.ru/sadovodstvo/1280‐tlya‐na‐yabloni‐ simptomy‐prichiny‐poyavleniya‐i‐metody‐obrabotki‐yablon

hps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/ Illustraon_Tricum_aesvum1.jpg

hps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f1/ Illustraon_Medicago_sava1.jpg

hp://www.agroatlas.ru/en/content/pests/ Aphis_craccivora/

hps://www.vectorstock.com/royalty‐free‐vector/set‐of‐ ﬂower‐leaves‐and‐bud‐of‐plant‐hibiscus‐vector‐16691371

Název: Mšice: Malý atlas do ruky, 6. díl

Autoři: Ing. David Fryč Ing. Svatopluk Rychlý

Lektor: doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D.

Vydavatel: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Odbor diagnostiky Diagnostická laboratoř Opava Jaselská 16, 746 01, Opava Tel. 553 631 225 (226) E-mail: [email protected] [email protected] [email protected] 1. vydání 2019

Náklad: 200 ks

ISBN 978-80-7401-176-4

Neprodejné. Pořizování a rozšiřování kopií jen se souhlasem vydavatele.

Vývojový cyklus

Úplný dvouletý vývojový cyklus kořenovky bobové (Smynthurodes betae), která se v našich podmínkách množí jen anholocyklicky, kvůli absenci primárního hostitele (Pistacia spp.).

Fundatrigenie aptera Léto Konec léta

Fundatrigenie Migrantes alata Fundatrigenie Generace žijící v alata hálkách Podzim Fundatrix HÁLKA

Jaro Generace žijící Zima na kořenech

Podzim Zima Mravenci

Konec léta Jaro

Oviparní Virginopara samice aptera

Samec Léto

Léto Virginopara Sexupara alata

hp://fundacioncajaruralburgos.es/pulgones‐de‐raiz‐smynthurodes‐betae/

M ČR Monitorování letové aktivity mšic bylo v České republice zahájeno v roce 1992 v Opavě. V současné době jsou na zkušebních stanicích v Čáslavi, Dobřichovicích, Chrlicích, Lípě u Havlíčkova Brodu a Věrovanech v provozu stacionární sací pasti typu Johnson-Taylor výšky 12,2 metru. Rozmístění sacích pastí reprezentuje hlavní pěstitelské oblasti. Všechny jsou uvedeny do provozu počátkem dubna a jejich provoz je ukončen koncem listopadu. Letová aktivita mšic se sleduje také v porostech sadbových brambor Lambersovými miskami. Ty jsou umísťovány do porostů v době jejich vzcházení a ponechávají se zde až do sklizně. V současné době jsou umístěny na lokalitách v Březové u Opavy, Karlových Varech, Lípě u Havlíčkova Brodu a Pelhřimově. Úlovky mšic ze sítě sacích pastí a Lambersových misek jsou průběžně analyzovány v Diagnostické laboratoři Opava. Výsledky jsou sumarizovány do tabulek a uváděny v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin, který je veřejně přístupný na www.ukzuz.cz v sekci ochrany proti škodlivým organismům, kde jsou i další materiály ohledně mšic.