Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav filmu a audiovizuální kultury
Foltýnová Karolína Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, bakalářské prezenční studium
Ledové království: výzkum divácké recepce
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Marie Barešová
Brno 2016
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a použila informace jen z uvedených zdrojů.
V Brně dne: ...... Karolína Foltýnová
1
Poděkování:
Na tomto místě bych chtěla poděkovat především své vedoucí Mgr. et Mgr. Marii Barešové, za její vkusné a včasné připomínky, které mi velmi usnadnili práci.
Další velký dík patří všem dotazovaným dětem, které byly ochotné mi s prací pomoci. Dík patří také jejich pedagogům a ředitelům ze Základních škol Ratíškovice a Dolní Bojanovice, kteří mi tak umožnili uskutečnit tento výzkum.
V poslední řadě bych chtěla poděkovat své svým přátelům a rodině, kteří mě trpělivě podporovali v psaní a povzbuzovali mě, jmenovitě pak matce Bohdaně a sestře Veronice.
2
Obsah
1. Úvod ...... 4 2. Dětský divák ...... 10 2.1. Základní psychologické poznatky ...... 10 2.2. Odůvodnění výběru věkové kategorie ...... 12 3. Fenomén Disney ...... 14 3.1. Disneyho princezny ...... 16 4. Ledové království ...... 19 4.1. Projekce a pozorování ...... 21 4.2. Dotazníky ...... 24 4.2.1. Dotazníky ze ZŠ Ratíškovice ...... 24 4.2.2. Dotazníky ze ZŠ Dolní Bojanovice ...... 28 4.3. Výsledky ...... 30 5. Závěr ...... 33 6. Anglické resumé ...... 34 7. Zdroje ...... 36 7.1. Bibliografie ...... 36 7.2. Elektronické zdroje ...... 37 7.3. Analyzovaný film ...... 38 7.4. Citované filmy ...... 38
3
1. Úvod
Pro svoji bakalářskou diplomovou práci jsem si vybrala výzkumný projekt, který se zabývá diváckou recepcí dětí u filmu Ledové království, do jaké míry v dnešní době film ovlivňuje dětského diváka a kolik a jakých informací mu prostřednictvím svého příběhu je schopen předat. Sledování filmu a televize patří v dnešní době ke každodenním činnostem, stává se tak velmi důležitým prvkem v životě člověka a určitým způsobem ho ovlivňuje. V některých rodinách běží televize prakticky nepřetržitě, čímž ovlivňuje vývoj dítěte dennodenně, jak pozitivně, tak negativně. Zejména animované filmy, které jsou většinou určené právě pro děti, neslouží pouze jako druh zábavy, ale snaží se svým příběhem předat dětem jisté výchovně důležité informace – stačí zmínit základní hodnoty v životě, jako je rodina, přátelé, zdraví, domov, dobro a zlo. Právě proto jsem se rozhodla v rámci své práce zkoumat diváckou recepci dětí. Děti, pokud jsou jim správně položeny otázky, jsou schopny odpovědět na vše a vše také přiznat, jsou upřímné a přímočaré, a jsou nám schopny předat co nejvíce potřebných informací, které potřebujeme (, zejména těsně po projekci daného filmu, který zkoumáme. Dávají nám tak okamžitou zpětnou vazbu, která je pro tento typ projektu velmi důležitým aspektem. Děti jako filmoví konzumenti, tedy diváci, jsou ideálním zdrojem čerstvě nabitých informací. A právě jejich odpovědi potřebujeme na zodpovězení našich otázek, zpracovaných v dotazníku nebo položené v rozhovorech, nebo je získáme dalšími způsoby, typickými pro kvalitativní výzkum, který jsem si vybrala pro realizaci své práce.
Kvalitativní výzkum je jednou z hlavních výzkumných strategií a někdy je označován za protipól druhé z hlavních strategií a tou je kvantitativní výzkum, někdy je brán jen jako doplnění tohoto výzkumu.1 Na to jak dělat kvalitativní výzkum neexistuje jediný uznávaný způsob,2 pro kvalitativní výzkum je možný sběr jakýchkoli informací, pokud tyto informace poslouží svému účelu a objasní výzkumné otázky, potvrdí či vyvrátí předem vytvořené hypotézy. Výzkumný plán, sběr informací pomocí vybraných metod, jejich analýza a následné vyvození závěrů, práce v přirozeném prostředí s omezeným počtem lidí, to vše je ovlivněno subjektivním postojem výzkumníka, jelikož si nedrží odstup od zkoumaných jedinců, ale je přímo přítomen v jejich přirozeném prostředí a
1 Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, s. 40. 2 Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, s. 49.
4 tráví zde hodně času.3 Nejlepší sběr informací (dat) probíhá právě v tomto přirozeném prostředí, kde se zkoumaný objekt cítí bezpečně a spokojeně a hlavně, kde to velmi dobře zná (domov, škola, park, hřiště, hospoda, …). Předpokládám, že právě tehdy, já jako výzkumník, jsem schopna sesbírat ty nejcennější informace a data. Podle Jana Hendla4 je za úspěšný výzkum považován ten, který přispěje k porozumění problémů a vnese do děje nové poznatky, nový styl nebo formu, autenticitu a schopnost využití vlastních prostředků, což je následně hodnoceno jako původnost práce. Nový přístup k práci či nově získané informace v rámci starých otázek je možné označit za originální výzkum,5 stejně jako věnování se neprobádaným oblastem, použití různorodé metodologie nebo také využití znalostí a technik z jedné oblasti pro oblast druhou.
Tím, že zpracovávám diváckou recepci kvalitativním přístupem, vznikají tak nové možnosti, jak výzkumný projekt uchopit. Kvalitativní výzkum divácké recepce nemůžeme s úplnou přesností zařadit do jednoho z druhů kvalitativního výzkumu, avšak nejvíce zapadá do fenomenologického zkoumání.6 Znamená to, že hlavním cílem tohoto zkoumání je popsat prožitou zkušenost s jistým fenoménem v rámci určité skupiny lidí, kde výzkumník vstupuje do světa těchto jedinců za účelem pochopení pocitů ohledně daného fenoménu. Nutno podotknout, že pro můj výzkum je daným fenoménem film Ledové království, proč mluvit o tomto filmu jako o fenoménu se dozvíme v následujícím odstavci.
Výzkum divácké recepce provedený na univerzitě v Indianě ukazuje, proč si lidé pouštějí stejné filmy opakovaně.7 Výzkum probíhal mezi 354 studenty a ukázal různé důvody opakovaného sledování oblíbeného filmu, jako je zlepšení nálady, objev nových informací ve filmu či oblíbenost určitého herce/herečky. Pokud je určitý film takto oblíbený, musí být zákonitě také velmi úspěšný, jelikož opakované zhlédnutí vyžaduje buď opakovanou návštěvu kina, nebo zakoupení DVD, což znamená tržby. Jestliže je film natolik oblíbený, že divák jde na film i vícekrát do kina, můžeme předpokládat, že si film zakoupí také na DVD nebo Blu-ray a doporučí ho svým přátelům, čímž popularitu filmu jenom zdvihne. Jedním z nejúspěšnějších animovaných filmů všech dob a
3 Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, s. 50-53. 4 Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, s. 51-52, 5 Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, s. 42. 6 Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, s. 128-129. 7 Klingerová, Barbara (2006): Beyond the multiplex: cinema, new technologies, and the home. Berkeley: University of California Press, s. 137, 152-155.
5 nejvýdělečnějším filmem studia Disney8 je Ledové království, které se svým výdělkem přes 38 miliard korun sesadilo úřadující Příběh hraček 3.9 Jelikož film svou oblíbeností a úspěšností překonává všechny rekordy, rozhodla jsem se mu v této práci věnovat dostatečnou pozornost a jeho úspěšnost důkladněji prozkoumat pomocí výzkumu divácké recepce.
Recepční studia byla dlouhou dobu chápána jako protikladná a odlišná oproti diváckým studiím,10 jelikož se soustředí spíše na diskurzy a co se děje okolo filmu, než na samotnou interpretaci filmu. Tak zřetelný rozdíl mezi nimi však není. Ačkoliv je zájem o výzkum recepce stále větší, divák je přitom tím, co výzkumu stále uniká.11 Statisticky můžeme sledovat návštěvnost kin a sledovanost TV, ale o divácích samotných nám to nic nesdělí. Diváci své zážitky z filmu často sdílí na internetu či na sociálních sítích,12 proč si daný film vybrali a jak na ně působil. Pro výzkum divácké recepce je důležité získat co nejvíce informací od diváků, kteří daný film viděli a jsou ochotni tyto informace poskytnout, ale i přesto není badatel schopen sesbírat všechna tyto data. Výzkumné projekty divácké recepce jsou často časově náročné a potřebný sběr dat může trvat i roky. Barbara Klingerová podotýká, že v oblasti recepčních studií je nedostatek výzkumu konkrétních diváků, co se jeví jako nadějné, jsou velké výzkumné projekty divácké recepce na mezinárodní úrovni.13
I když se v dnešní době recepční studia snaží objasnit pomocí diváků oblíbenost daného filmu, první výzkumy však probíhaly právě proto, aby ukázaly škodlivost filmů. Paynova nadace provedla na přelomu 20. a 30. let několik výzkumů zaměřených právě
8
13 Skopal, Pavel (2005): Globální Hollywood a domácí kino: Metodologické výzvy recepčních studií. Rozhovor s Barbarou Klingerovou. Iluminace: časopis pro teorii, historii a estetiku filmu, 17, č. 3, s. 148-150.
6 na ony „škodlivé“ filmy a jejich vliv na diváky.14 V 80. letech se však situace zlepšila a došlo k podnícení rozvoje recepčních studií, kdy se předmětem analýzy namísto textu stává intertext, za účelem odhalení bezprostředního vlivu diskursů na filmový význam.15 Úpadek do jakéhosi stereotypu přišel v letech 90. a jednou ze snah, aby tato studia byla podnikavější, byla kniha Konečná a nekonečná historie filmu, kterou napsala Barbara Klingerová. A jelikož po publikaci roku 1997 došlo k vítaným změnám, snaha se povedla.16 Recepční studia sice nabyla na kvantitě, ale stále, co je jedním ze základních problémů divácké recepce je absence samotných výzkumných studií. Filmová nabídka je široká, žánrově rozmanitá a filmy stále přibývají a i když recepční a divácké studie vznikají po celém světě, stále je jich málo, které by se dali nějak s určitou platností aplikovat na diváky. Jsou často časově náročná a sesbírat všechny potřebné data, pokud chceme film zkoumat např. na mezinárodní úrovni, to vyžaduje značné úsilí.
Můj projekt se zabývá diváckou recepcí oblíbeného animovaného filmu Ledové království, který, jak už jsem zmínila, trhá všechny rekordy v oblíbenosti. Popularitu si získal zejména ze strany těch nejmenších, jelikož se jedná o animovaný film, ale i dospělí si najdou ve filmu své. I my doma vlastníme DVD s tímto filmem, a jelikož si moje sestra tento film neuvěřitelně zamilovala, vnukla mi tak myšlenku, udělat výzkum, jestli film vnímají stejně i její vrstevníci. V době premiéry filmu bylo sestře 11, a proto jsem se svým projektem zaměřila na určitou, pro můj výzkum nejvíce vyhovující, věkovou skupinu dětí a tou jsou děti navštěvující pátý ročník základních škol, tzn. ve věku 10 až 12 let.
První vybranou skupinou jsou děti z pátých tříd ze Základní školy v Ratíškovicích, kde se odehrála velká většina mého projektu. Dětí bylo celkem 28, 14 dívek a 14 chlapců, což je velmi výhodný počet, jelikož nepřevládá ani jedno pohlaví. Pomocí projekce zmíněného filmu, pozorováním dětí při projekci, následně pomocí lehkých a jasně tvořených dotazníků se snažím zjistit, čím si daný film získal své diváky a co ho tvoří tak oblíbeným, zajímají mě hlavně pocity dětí ohledně filmu. Snažím se zjistit, jestli jsou rozdíly mezi dívčím a chlapeckým vnímáním filmu. Dále mé výzkumné otázky směřují
14 Gripsrud, Jostein (1998): Film Audiences. In: Hill, John –Gibson, Pamela Church (ed.): Film Studies. Critical Approaches. Oxford: Oxford University Press, s. 204-206. 15 Klingerová, Barbara (2004): Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích. In: Szczepanik, Petr (ed.): Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann & synové, s. 87. 16 Skopal, Pavel (2005): Globální Hollywood a domácí kino: Metodologické výzvy recepčních studií. Rozhovor s Barbarou Klingerovou. Iluminace: časopis pro teorii, historii a estetiku filmu, 17, č. 3, s. 146-147.
7 také k edukačnímu rázu filmu a tedy, jestli si děti z filmu odnesly nějaké ponaučení, jelikož podle kulturních kritiků jsou Disneyho animované filmy mnohem víc než pouhou zábavou pro děti,17 podporují jejich fantazii a pomáhají dětem uvědomit si, kdo vlastně jsou. Děti se často s hlavními postavami ztotožňují, a jelikož je ve filmu nádherně zobrazen vztah dvou sester, předpokládám, že si větší oblibu získá u dívek než u chlapců.
Druhou skupinou pro můj výzkum jsou děti pátých tříd ze Základní školy v Dolních Bojanovicích, kam jsem také rozdala své dotazníky, ale s tím rozdílem, že těmto dětem film promítnut nebyl, ani jsem nebyla přítomna při vyplňování dotazníků. Zajímavé tak pro mě bude pozorovat, jestli absence projekce filmu udělala nějaké rozdíly v odpovědích či nikoliv a také u koho, jestli u dívek nebo u chlapců.
Jedním z nejdůležitějších aspektů pro můj projekt je fakt, že vedu kvalitativní výzkum a navazuji tak osobní kontakt s respondenty. Jelikož jsem součástí výzkumného projektu, vím tak přesně, jak moji respondenti vypadají, výzkum je tak více osobní. Pokud mám přesně určenou skupinu lidí, kterou budu zkoumat, můžu tomu celý projekt přizpůsobit. Pokud se jedná o děti školou povinné, jako v mém případě, upravím styl dotazníků a rozhovorů na jednoduché a jasné otázky, použiju spíše neformální způsob mluvy a dětem dám volný prostor na vyjádření svých emocí a pocitů (u adolescentů a dospělých by se mohlo přejít na vyšší úroveň složitosti). V jisté bakalářské práci, která se zabývá právě diváckou recepcí, přesněji rozborem komentářů v The Internet Movie Database, píše autorka, že nemůžeme přesněji určit, o jakého člověka se jedná, pokud nám sám nesdělí tuto informaci (věk, pohlaví, národnost,…). Považuje tento soubor dat za neosobní a uvádí, že přesněji směřované otázky či rozhovory by vedly ke kvalitnějším informacím.18
Má práce je dále rozdělena do tří kapitol, kde se v první věnuji dětskému divákovi, přesněji vývoji dítěte, jak se vyvíjí jeho pozornost a paměť, zdůvodňuji zde výběr věkové kategorie. Dále se snažím objasnit úspěch a oblíbenost Disneyho filmů, zejména pomocí ženských postav známých jako Disneyho princezny, které jsou zejména u malých dívek velmi oblíbené. Třetí kapitola je věnována samotnému projektu, kde v úvodu stručně vysvětlím, o jaký film se jedná a co bylo jeho inspirací, také si zvolím výzkumné otázky (co
17 Giroux, Henry A – Pollock, Grace (2010): The mouse that roared: Disney and the end of innocence. Lanham: Rowman & Littlefield, s. 91. 18 Barešová, Marie (2007): Divácká recepce filmu Mulholland Drive: rozbor komentářů v IMDb, l. 7-8.
8 má výzkumný projekt zjistit) a vytvořím hypotézy (co vlastně od projektu očekávám). V dalších částech kapitoly popisuji samotný průběh projektu, popisuji projekci filmu pomocí děje tohoto filmu, kde započítávám reakce dětí na film. V další podkapitole se věnuji samotným dotazníkům (z obou škol) a jaké informace mi přinesly, dále jsou zde zpracovány výsledky, jaké výzkum přinesl, právě pomocí zodpovězených dotazníků (i těch, které slouží pouze jako podpůrné). Závěrem zodpovím předem určené výzkumné otázky a potvrdím či vyvrátím dané hypotézy.
Skupina dětí ze Základní školy v Ratíškovicích mi předala snad ty nejvíce bezprostřední informace, jelikož odpovídala na dotazníky přímo po projekci filmu, z které získala mnoho informací a měla tak vše v živé paměti. Dotazníky, které jsem rozdala dětem ze Základní školy Dolní Bojanovice mi tak kvalitní a obsáhlé informace zajistit nemůžou, jelikož neproběhla projekce filmu, ale jako podpůrný materiál pro určitá tvrzení, která hodlám z informací vyvodit, bohatě postačí. Zajímavé bude také sledovat právě porovnání získaných informací z obou škol, zejména co všechno se dětem delší dobu po projekci podařilo vybavit.
Jde samozřejmě pouze o teoretické výsledky tohoto projektu, každý divák se v daný den nachází v určité životní situaci, je obklopen vrstevníky, což pro většinu z nich může být uspokojivá společnost, avšak někteří by raději sledovali film doma s rodinou. Na to už se ovšem dotazník neptá. Je mnoho aspektů, které diváka ovlivňují, až dlouhodobější výzkumy by ukázaly podrobnější rozdíly a přinesly by hlubší závěry. I sama skutečnost, že děti vyplňovaly dotazník přímo po projekci a ne doma s rodiči, je velmi důležité. Děti byly samostatné a odpovídali samy za sebe. Na to, abychom mohli závěry z výzkumu uplatnit jako rozhodující, vytvořit z nich jakousi platnou definici, museli bychom vyzpovídat každé dítě, co navštěvuje pátý ročník základní školy v České republice. Každé dítě by pak muselo shlédnout Ledové království a vyplnit daný dotazník, teprve potom bychom měli data od všech respondentů v námi zvolené kategorii pro daný film. O takový výzkum se snažil také Martin Barker, jak zmiňuje Barbara Klingerová,19 který vypracoval výzkum divácké recepce Pána prstenů, kde se formou online dotazníků, na které odpovídali lidé z celého světa, snažil zjistit, jak film působil na různá národní publika a proč si tento „blockbuster“ získal takovou popularitu a čím, co ho dělá tak oblíbeným.
19 Skopal, Pavel (2005): Globální Hollywood a domácí kino: Metodologické výzvy recepčních studií. Rozhovor s Barbarou Klingerovou. Iluminace: časopis pro teorii, historii a estetiku filmu, 17, č. 3, s. 150-151.
9
2. Dětský divák
Dětský divák vstupuje do filmového světa většinou skrze pohádky nebo skrz pořady, které jsou určené především pro děti (např. TV programy zaměřené na děti – Disney Chanell nebo ČT Déčko). Pamatuji si, jak mi rodiče pohádky četli a pouštěli na VHS, v dnešní době jsou pohádky už na DVD či Blu-ray. Děti můžou chodit do kina nebo do divadla, číst si pohádky samy nebo si je přehrát v TV nebo na internetu, způsobů je více. Důležité je, že hlavní podstata pohádek se nezměnila, jsou to jednoduché smyšlené příběhy, které neobsahují násilí a sexuální prvky a ve kterých všechno dobře končí. Všichni známe větu …a žili šťastně až do smrti.
Pohádkový svět má totiž jasně strukturovaný řád, pro dítě je tento svět bezpečný a dobro v něm vždy vítězí nad zlem, existuje v něm spravedlnost (na rozdíl od reálného světa). Děti vidí, jak se zlí od dobrých liší, často se umí ztotožňovat s hrdinou, který má stejné problémy.20 Některé děti mají pohádkové postavy jako svoje vzory, chtějí být takové jako jejich oblíbená postava, kterou si oblíbili díky jejím vlastnostem (odvaha, pracovitost, milost, dobrota, …).
Tuto kapitolu jsem se rozhodla vypracovat z toho důvodu, abych objasnila, jak děti reagují na určité podněty, zejména pak různě staré děti na ty stejné či podobné podněty. Mým cílem bylo nastínit chování dětí určitého věku vzhledem k projekci filmu pomocí základního psychologického vývoje, kterým každé dítě prochází. Snažila jsem se popsat co nejvíce faktorů, díky kterým bych mohla pochopit dětské vnímání filmového světa.
2.1. Základní psychologické poznatky
Děti již v osmi letech chápou, že negativní emoce jim můžou zhoršit výkon, připadá jim, že vliv negativních emocí je významnější než těch pozitivních, což se dá promítnout i do našeho projektu. Vezmu-li v potaz fakt, že u většiny dotazníků měli děti u negativní postavy jasno, což u nich vyvolalo negativní emoce vůči dané postavě.21
20 Vágnerová, Marie (2005): Vývojová psychologie. V Praze: Karolinum, s. 186-187. 21 Vágnerová, Marie (2012): Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 286.
10
Schopnost zpracování a udržení informací, potřebných k pochopení aktuální skutečnosti (v tomto případě projekce filmu) je označována jako pracovní paměť, ta se s věkem samozřejmě zlepšuje. Dítě je díky ní schopno rozlišit míru důležitosti určitého prvku (dobrá x zlá postava).22 Rozvoji paměti pomáhá, že se může opřít o slovní zásobu, která se u 11-letého dítěte odhaduje průměrně na 26 468 slov.23
Rychlost zpracovávání informací se mezi věkem 6-12 zlepšuje. S přibývajícím věkem jsou děti vytrvalejší a odolnější vůči okolním rušivým vlivům a od desátého roku se také zvyšuje schopnost rušivé vlivy eliminovat lépe,24 to zvyšuje i schopnost soustředit se na určitou činnost mnohem déle.25 Desetileté a jedenáctileté dítě už ví, jak má využívat zapamatované informace a jak je použít (např. náš dotazník – dětem byly položeny otázky, na které by měly odpovědět poté, co si tyto informace zapamatovaly zhlédnutím filmu). Děti jsou také mnohem více kritičtější.26
„Děti středního věku kladou důraz na spravedlnost, kterou chápou jako respektování daných pravidel za všech okolností a pro všechny stejně.“27
Největší radost mají děti středního věku, když se zbaví svých povinností a jsou v pohodě28 – moje dotazované děti byly tedy v pohodě, protože se zbavily dvou vyučovacích hodin a byl jim promítnut film. Možná i proto byly potom tak štědré a sdílné se svými odpověďmi, jelikož měly radost, že se nemusí učit.
Děti jsou podle jistého grafu v 10 letech schopny mnohem většího soucitu (např. závěr filmu, kdy Elsa objímá zmrzlou Annu a pláče, v místnosti plné dětí bylo naprosté ticho a pozornost dětí byla plně oddána tomu smutnému okamžiku ve filmu).29
22 Vágnerová, Marie (2012): Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 287. 23 Langmeier, Josef – Krejčířová, Dana (2006): Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, s. 123. 24 Vágnerová, Marie (2012): Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 292. 25 Langmeier, Josef – Krejčířová, Dana (2006): Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, s. 131. 26 Vágnerová, Marie (2012): Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 296. 27 Vágnerová, Marie (2005): Vývojová psychologie. V Praze: Karolinum, s. 291. 28 Vágnerová, Marie (2005): Vývojová psychologie. V Praze: Karolinum, s. 263. 29 Vágnerová, Marie (2012): Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 307.
11
Starší děti jsou schopné propojit dřívější zkušenosti s nově nabytými informacemi,30 např. některé děti označily, že se jim film líbil, jelikož je o zimě a ony mají zimu rády, což reflektuje zažitou zkušenost s touto novou informací z filmu.
U starších dětí dochází ke změně emoční, děti ve věku 12 až 15 let jsou ohledně svých emocí labilnější, projevy jsou nápadnější než doposud, je těžší odhadnout jejich reakci, již dospívají.31 Právě proto jsem se rozhodla a vybrala si skupinu dětí ve věku 10 až 12 let, jelikož jsou pro náš výzkum vhodnějšími kandidáty – ani málo vyspělí, ani moc, což je jeden z důvodů, proč jsem si vybrala právě danou věkovou kategorii, více důvodů popisuji v následujícím odstavci.
2.2. Odůvodnění výběru věkové kategorie
Důvod proč jsem si vybrala právě tuto věkovou kategorii, je ten, že moje sestra v době, kdy tento film vyšel, byla v páté třídě a film si absolutně zamilovala. Zpívala si písničky z filmu, ťukala na dveře stejně jako princezna Anna, koupila si plyšovou hračku Olafa. A tak mě napadlo, jestliže je tento film u mojí sestry tak oblíbený, jestli bude mít stejný efekt i na její vrstevníky, což mi vnuklo nápad udělat výzkum divácké recepce dětí pátých tříd. Tuto věkovou kategorii jsem si vybrala také z toho důvodu, že děti nejsou ani příliš malé ani příliš velké – toto věkové období by se dalo označit za střízlivý realismus.32
Děti v předškolním věku ještě nedokážou filmu věnovat takovou pozornost, jaká je u našeho projektu potřeba. Určitě by si o filmu vytvořili nějaký názor, co je dobré a co je zlé, také co se smí a co se nesmí.33 Ze statistik také vyplývá, že děti do osmi let nejsou pořádně schopny vnímat film déle než 30 minut,34 v našem případě má film 102 minut. Pátá třída je podle mě zlatá střední cesta. Vyšší třídy už prochází pubertou a s dětmi je pak obtížnější práce, jiné zájmy, starší děti jsou již schopny vnímat složitější dějové linie.
30 Vágnerová, Marie (2012): Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, s. 288. 31 Vágnerová, Marie (2005): Vývojová psychologie. V Praze: Karolinum, s. 340. 32 Langmeier, Josef – Krejčířová, Dana (2006): Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, s. 118. 33 Langmeier, Josef – Krejčířová, Dana (2006): Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, s. 132. 34
12
Malé děti (do osmi let) ještě nedokážou přesněji formulovat své pocity ohledně filmu, jsou sice přímočaré a upřímné, ale složitější myšlenky ještě nevytvoří, což je taky jeden z důvodů, proč jsem s tímto filmem nešla např. do školky. Dalším důvodem je také to, že děti předškolního věku ještě nedokážou ani číst ani psát, pozornost, kterou dokážou malé děti určité věci naplno věnovat, je velmi krátká – v 7 letech je to asi 7-10minut, v 10 letech je to pak 10-15 minut.35
35 Vágnerová, Marie (2005): Vývojová psychologie. V Praze: Karolinum, s. 256. Příklad: Dcera kamarádky, která má tři roky a chodí do školky, sleduje Ledové království každý týden a nedokáže pochopit to, že postava Hanze je po celou dobu filmu hodná a v posledních minutách filmu se stane zlou a naprosto tak změní svoji povahu. Tuto přeměnu jednoduše nechápe. Složitější otázky by pak pro ni byly opravdu velký problém.
13
3. Fenomén Disney
Když se řekne Disney, každému se vybaví něco jiného, mě osobně třeba Micky Mouse a kačer Donald nebo třeba Disneyho zámek, který obíhá třpytící se hvězda. Mickey Mouse se poprvé objevil ve filmu Létáním posedlý, jako kreslená postavička se mu dostalo velké oblibě a objevil se poté v desítkách dalších krátkometrážních filmů. Jeden z jeho posledních snímků byl uváděn v kinech jako předfilm k Ledovému království a je také uveden jako bonus na originálním DVD k tomuto filmu, jedná
se o Mickeyho velkou jízdu.
Obrázek 1 - Mickey Mouse a kačer Donald
Od té doby co Disney udělali svůj první celovečerní animovaný film, který byl vytvořen digitálně, což je Příběh hraček z roku 1995, našli tak jakousi zlatou střední cestu mezi ztvárněním animovaných postav příliš realisticky a příliš pohádkově. 36
Disneyho animované filmy jsou pro děti kombinací fantasie, zábavy a možnosti navštívit vymyšlený svět pomocí plátna, nabízí dětem možnost snít. Jeho animované filmy jsou vyplněny dobrodružstvím, exotickými destinacemi, příběhy jsou silné a emotivní, často bývají o přežití, o ztrátě a také o lásce.37 Úspěšnost Disneyho filmů se skrývá nejspíše za kritikou Walta Disneyho vůči sobě samému, jak sám říkával o sobě:
,,Nikdy nejsem klidný. Musím objevovat a experimentovat. Nikdy nejsem se svojí prací spokojen. Nesnáším omezení mé vlastní představivosti.“ 38
Co je nejdůležitějším prvkem pro Disneyho společnost je měnící se publikum, to je to na kterém nejvíce záleží. Pokud chce společnost získat z filmů určitý profit, musí se líbit divákům a jít tzv. s dobou.
36 Telotte, J. P. (2008): The mouse machine: Disney and technology. Urbana: University of Illinois press, s 160- 162. 37 Giroux, Henry A – Pollock, Grace (2010): The mouse that roared: Disney and the end of innocence. Lanham: Rowman & Littlefield, s. 7. 38 Thomas, Frank – Johnston, Ollie (1981): The illusion of life: Disney animation. New York: Disney Editions, s. 25.
14
Jeho snaha a jeho neustávající touha se zlepšovat stojí za úspěchem Disneyho filmů. Walt Disney tvrdil, že dětská mysl je prázdná kniha, která se v prvních letech popisuje a kvalita vpisovaného dítě hluboce ovlivní. Jeho jméno je často srovnáváno s dětskou nevinností a stává se tak jakýmsi symbolem bezpečí.39
První celovečerní animovaný film byl vytvořen roku 1937 a je jím Sněhurka a sedm trpaslíků, první Disneyho princezna.40 Disneyho filmy umí také často odkazovat samy na sebe, bývá tomu tak např. u Disneyho princezen, ve filmu, kde je hrdinkou jedna princezna, se objeví narážka na princeznu z jiného filmu. Ve filmu Na vlásku je odkaz na knihu Malá mořská víla,41 ve filmu Ledové království se objeví přímý odkaz na princeznu Lociku a jejího partnera Evžena právě z filmu Na vlásku, kdy jdou oba vidět, jak přichází po cestě do zámku, když je míjí princezna Anna.42 Je obdivuhodné, jakými jemnými detaily jsou autoři schopni svět Disneyho princezen propojit.
Pro Disneyho společnost jsou konzumenti (diváci), jejichž preference se velmi často mění, tím hlavním prvkem, který je zajímá, protože svoje produkty musí přizpůsobit tomu, aby se setkali s úspěchem na trhu a společnost tak profitovala. Musí porozumět tomu, co konzumenti (diváci) chtějí a mají rádi a adaptovat se.43 Jednou z taktik může být třeba genderová rovnováha, soběstačnější ženské hrdinky jako hlavní postavy, a to už i pro ty nejmenší diváky – např. postavy Anny a Elsy a princezny Meridy (více viz následující podkapitola). V jednom z nejnovějších filmů z Disneyho produkce Zootropolis se objevují dvě ženské postavy, které tuto možnou taktiku podporují – hlavní postava zaječice Judy Hopkavé a hlavní záporná postava, zástupkyně starosty Skopová.
39 Giroux, Henry A – Pollock, Grace (2010): The mouse that roared: Disney and the end of innocence. Lanham: Rowman & Littlefield, s. 17. 40 Telotte, J. P. (2008): The mouse machine: Disney and technology. Urbana: University of Illinois press, s. 15. 41 Na vlásku (Tangled, Byron Howard, Nathan Greno, USA, 2010), 01:03:58 42 Ledové království (Frozen, Chris Buck, Jennifer Lee, USA, 2013), 00:15:38 43 The Walt Disney Company SWOT Analysis (2016)
15
3.1. Disneyho princezny
Jako tzv. Disneyho princezny bývají označovány ženské hrdinky, které se s korunkou již narodily (Locika, Jasmína) nebo korunku získaly tím, že si je vzal princ, který je většinou zachránil (Popelka, Kráska). Disneyho hrdinky jsou rasově a národnostně rozmanité, Kráska je francouzské děvče, Jasmína je orientální princezna a Mulan zase čínská princezna. Tiana z filmu Princezna a žabák je tmavé pleti, Pocahontas je indiánská princezna, sestry Anna a Elsa (jejichž zařazení mezi princezny ještě není jisté, ale uvedla jsem kvůli tomu, že tématem mé práce je film, v kterém jsou) pocházejí z Norska a jsou světlé pleti. Každá dívenka si tak může snáz oblíbit právě jednu z princezen, která jí bude díky vzhledu nejsympatičtější. Sám Walt Disney měl náruč dokořán a tvořil pro široké publikum, pro veřejnost jako velkou rodinu národů.44
Obrázek 2 - Disneyho princezny, doplněny o postavu Anny a Elsy
Seznam Disneyho princezen obsahuje 11 jmen, původně bylo princezen 8, ale v 21. století byly přidány další 3.45 Jedná se o Sněhurku, Popelku, Růženku, Ariel, Krásku, Jasmínu, Pocahontas a Mulan, nově přidanými jsou Tiana, Locika a Merida. Každá z princezen má svůj příběh, své kouzlo a svůj osobitý vzhled, jejich vlastnosti a vzhled je dělají tím, kým jsou.
44 Jachnin, Boris (1990): Walt Disney. Praha: Čs. filmový ústav, s. 205. 45
16
Většina princezen je hodných, milých a krásných, umí uklízet a vařit, ale jinak vlastně žádné specifičtější vlastnosti nemají. Jsou srdečné a dobré povahy. První celovečerní animovaná pohádka od Disneyho byla Sněhurka a sedm trpaslíků, která přesně vystihuje toto tvrzení. Zlá královna žárlí na Sněhurku, jelikož je ve světě zdejším nejkrásnější, jak praví magické zrcadlo. Krása je tedy to, co stačí, aby se zrodila závist a celý děj pohádky.
To co mají tyto ženské hrdinky společné, je neúplnost rodiny. U některých je úplná absence rodičů (Popelka, Sněhurka), některé vyrůstají pouze s otcem (Ariel, Mulan, Pocahontas, Kráska). Výjimkou je princezna Merida, která má oba rodiče, ale její matka je část filmu přeměněna v medvědici. Postava matky (mateřská láska) je tak často nahrazena zlou ženskou postavou, která má nad mladší ženskou postavou nadvládu. Zejména se jedná o postavu macechy, kterou má Popelka, Sněhurka, Růženka i Locika.46 Dívky se tak musí vyrovnat nejen se ztrátou matky, ale i s nepříjemnou nadvládou jiné ženské postavy. Touha po matce je tak přeměněna v touhu po pravé lásce,47 což lze nalézt i u postav Anny a Elsy, kdy se jedná o lásku sesterskou (po ztrátě obou rodičů).
Některým ženským hrdinkám stačí být pouze krásná a milá, a princ se do nich okamžitě zamiluje. Většinou tyto ženské hrdinky zastávají stereotypní funkci, uklízí a vaří, starají se o domácnost (Popelka, Sněhurka) a podléhají tak mužskému rozhodování (Kráska). Žena má být doma, má plnit potřeby muže a dětí.48
Co je u Ledového království tak zásadním a důležitým prvkem je to, že nemusí přijít žádný princ, aby vysvobodil princeznu, většinou polibkem (Shěhurka, Růženka, Gissele, atd.), zde se princezna vysvobodí sama (tím, že obětuje sama sebe ve jménu sesterské lásky a zachrání tím nejen sebe, ale i svoji sestru). Muž – princ – hrdina jako hlavní protagonista, není hlavní vykonavatel konečného verdiktu, je sice nápomocen, ale veškerá
46 Princezna Locika má oba rodiče, jenomže o nich neví a většinu příběhu žije se svojí macechou, o které si myslí, že je její pravá matka. 47 Fraustino, Lisa (2015): 'Nearly Everybody Gets Twitterpated': The Disney Version of Mothering. Children's Literature in Education, s. 131.
17 konečná rozhodnutí jsou na ženských hrdinkách. Stejně tak fakt, že Elsa je korunována a sama se stává vládkyní země, není po ní požadován sňatek, aby tak země měla svého krále.
Příběh je postaven na dvou hlavních ženských hrdinkách, které jsou zároveň sestry. Po ztrátě rodičů se snaží přijít na to, jak naložit se svým životem (v případě Elsy i s mocí) a zjišťují, že největší oporou jsou si jedna pro druhou. Vrcholem jejich vztahu je závěr filmu, kde se mladší Anna obětuje pro svou starší sestru Elsu a projeví tak pravou a nefalšovanou lásku, která nakonec Obrázek 3 - sestry Anna a Elsa zachrání obě dvě. Žádný muž není v konečném rozhodování zapojen, všichni jen přihlíží, není tomu tedy, jak tomu často bývá, že přijede princ na bílém koni a vysvobodí princeznu (Popelka, Šípková Růženka, Sněhurka a sedm trpaslíků, …). Podobně odvážnými hrdinkami byly také princezna Ariel, která se vzepřela svému otci, když chtěla objevovat lidský svět, a také princezna Merida, která si nenechala ani vlastními rodiči kázat, co má dělat.
Ženské hrdinky v Disneyho animovaných filmech jsou jednou z kontroverzních otázek.49 Vezmeme-li třeba film Malá mořská víla, zjišťujeme, že Ariel podléhá svému otci Tritonovi, ale zároveň se chce stát součástí světa, ze kterého pochází její milý, princ Erik. Je ochotna se vzdát svého hlasu, aby získala pár noh a mohla tak být součástí lidského světa (mužského světa).50 Tím, že většina dívek čeká na svého vyvoleného muže, podléhají tím zcela mužskému světu, to co činí princeznu Annu a Elsu odlišnými, je nezávislost a odvaha žít svůj vlastní život. Svým rodičům se vzepřela i princezna Merida, která však jako naprostý opak Ariel, žádného muže nechtěla.
49 Viz Giroux, Henry A – Pollock, Grace (2010): The mouse that roared: Disney and the end of innocence. Lanham: Rowman & Littlefield, s. 104. 50 Giroux, Henry A – Pollock, Grace (2010): The mouse that roared: Disney and the end of innocence. Lanham: Rowman & Littlefield, s. 106-107.
18
4. Ledové království
Film je volně inspirován pohádkou od Hanse Christiana Andersona Sněhová královna, která se zdá být stále aktuální inspirací pro filmaře. Podobnosti můžeme spatřit v jednotlivých dějových liniích - sněhová královna umí zmrazit vše okolo sebe a to včetně srdce, které vysvobodí jen projev pravé lásky, dobrodružné putování za vysvobozením jedné z hlavních postav (Gerda, snažící se vysvobodit Kaie v pohádce, Anna, putující za záchranou Elsy, vyobrazenou jako sněhová královna, která nedokáže ovládat svou moc).
Nejenže filmů se stejnojmenným názvem bylo natočeno nejméně 1251 (první v roce 1957, poslední v roce 2014), postava sněhové královny se objevuje i jinde (nemusí se jednat o stejnojmenné filmy, kde je zpracován stejný příběh). Seriál Bylo, nebylo ukazuje vedle sebe jak sněhovou královnu, tak Elsu, pro kterou byla postava sněhové královny inspirací. Příběh Elsy a Anny se v tomto seriálu drží příběhu, který jsme viděli v Ledovém království, ale s použitím postavy sněhové královny mohli tvůrci pracovat s novými nápady a vytvořit tak pro postavy nové dějové linie. V seriálu jsou ve své hrané podobě i jiné Disneyho ženské postavy, jmenovitě Sněhurka a zlá královna ze Sněhurky a sedmi trpaslíků, Ariel z Malé mořské víly, Aurora z Šípkové Růženky, Belle (neboli Kráska) z Krásky a zvířete, Mulan a Popelka ze stejnojmenných pohádek, atd. Seriál tak propojuje prakticky celý pohádkový svět.
Inspirace postavou sněhové královny se objevuje také v novém filmu Lovec: Zimní válka (o čemž se spekulovalo ostatně ještě před uvedením filmu do kin),52 kde si je postava ledové královny Freyi až moc podobná s postavou sněhové královny,53 hlavně díky stejným schopnostem proměnit vše v led. I fakt, že sněhová královna unesla Kaie, aby nemohl poznat lásku, díky které ho Gerda nakonec vysvobodila, stejně tak královna Freya unesla děti z celého kraje a udělala z nich své vojáky, aby byli chladní a nikdy nepoznali lásku.
51
19
Původní hypotézy a výzkumné otázky:
Zajímavé bude porovnat, jak dotazníky vyplnily děti, kterým byl film promítnut (děti ze ZŠ Ratíškovice) a jak je vyplnily ty děti, které musely zapátrat v paměti, jelikož film viděly už dříve (děti ze ZŠ Dolní Bojanovice). Otázkou je, zdali budou odpovědi dětí, které film zhlédly, obsáhlejší a detailnější, než u dětí, které film viděly dříve (které nebudou mít tolik informací o filmu v živé paměti). Zajímá mě, jestli zde budou nějaké zásadnější rozdíly způsobené absencí projekce filmu a také tím, že jsem byla přítomna jen při vyplňování dotazníků na ZŠ v Ratíškovicích.
Předpokladem je, že se film bude více líbit dívkám, jelikož hlavními hrdinkami jsou ženy, jelikož se děti rády ztotožňují s hrdiny pohádek a filmů, můžeme předpokládat, že se ztotožní s některou z postav i dotazované děti. Dovolím si tvrdit, že se film bude líbit všem dívkám. Dalším předpokladem je, že dívky, které mají sestru (nejen ty), najdou ve filmu ponaučení, které se týká jejich sesterského vztahu, jelikož hlavní hrdinky jsou sestry a sesterská láska zachrání obě hrdinky před smrtí.
Chlapci si nejspíše oblíbí sněhuláka Olafa, srandovního soba Svena či odvážného horala Kristoffa, dívky si naopak vyberou jednu z hlavních hrdinek, odvážnou a hodnou Annu nebo kouzelnou Elsu, předpokládám tak pouze na základě genderových rozdílů. Také si myslím, že chlapci film zhlédnou a brzy na něj zapomenou, nemusí se jim líbit, neoznačí ho za zábavný a ani se nerozhodnout jej doporučit svým kamarádům. Jejich odpovědi budou nejspíš velmi krátké až odbyté. Předpokládám tak proto, že hlavními hrdinkami filmu jsou ženy - dvě sestry, a že vedlejší mužská postava, v očích chlapců, nedostane dostatečný prostor.
Otázkou taky je, kolik dětí se shodne na stejné oblíbené postavě nebo na stejné neoblíbené postavě, a jestli si tu či onu postavu vybraly ze stejných důvodů. Chci zjistit, jestli (a kolik) děti prokoukly postavu Hanse jako podlého prince, který jako 12-tý v pořadí nemá nárok na trůn. Zajímá mě, jestli děti ocení odvahu Anny a její obětování se pro svoji jedinou sestru.
Jelikož se jedná o děti, očekávám, že při projekci filmu nebude ve třídě vždy dostatečné ticho, zejména u nudnějších částí, za které můžu označit některé písně z filmu. Nemyslím si však, že by měly být děti nad míru hlučné a neposedné, jelikož budou při
20 projekci přítomny i jejich učitelky, jako dozor. Počítám také s tím, že děti budou dávat menší pozor při písničkových sekvencích, neříkám tím, že písničky budou pro děti úplně nudné, ale rozhodně budou méně atraktivní než zábavné části, zejména s Olafem a Svenem.
4.1. Projekce a pozorování
Projekce proběhla 23. března 2016 na místní Základní škole v Ratíškovicích, měla jsem k dispozici celé dvě vyučovací hodiny s tím, že se měla stihnout jak projekce filmu, tak celkové vyplnění dotazníků. Jelikož děti měly v hlavě tolik informací, že potřebovaly trochu více času na vyplnění všech 11 otázek z dotazníku, vyplňování se přesunulo také do další vyučovací hodiny. Vše probíhalo za přítomnosti třídních vyučujících.
Tato škola má k dispozici speciální učebnu, která je vybavena velkou LCD televizí a audio bednami pro lepší zvuk, po zhasnutí světel je zde pro zážitek z filmu unikátní atmosféra. Jelikož byla ve třídě, kde projekce probíhala, během filmu naprostá tma, děti jsem nefotila. Bylo tomu tak proto, z důvodu nenarušování děje. Pro pozorování dětí při projekci filmu jsem se rozhodla z toho důvodu, abych zaznamenala bezprostřední reakce dětí.
Rozhodla jsem se, že nejlepší způsob, jak můžu popsat reakce dětí při projekci, je popsat je pomocí děje filmu. Žádná z hromadných reakcí tak nebude opomenuta, děj má určitý spád, v jisté části příběh vrcholí, všechno je třeba popsat. Jelikož byla v místnosti, kde se film promítal, naprostá tma, obličeje dětí osvětlovat pouze film, nebyla jsem schopna zaznamenat každou reakci jednotlivého dítěte. Budu tedy popisovat jejich reakce jako reakce skupiny.
Děj pohádky Ledové království se odehrává v království Arendelském, kde je nám hned na začátku sdělena za pomoci písně důležitá profese a to prodej ledu, seznamujeme se tak s postavou Kristoffa a jeho věrného soba Svena. Děti se pohodlně usadily a začaly vnímat pohádku poté, co se na plátně objevuje Anna a její sestra Elsa, které si hrají v sále, zatímco Elsa kouzlí, poprvé se objevuje také sněhulák Olaf. Jedno nepovedené kouzlo však zasáhne Annu do hlavy, jsou přivoláni rodiče a je nutno vyhledat pomoc, děti pozorně
21 sledují film. Dále se dozvídáme, poté co vzali rodiče Annu za lesními kamarády (trollové), že Anně jsou vymazány vzpomínky na Elsina kouzla, Kristoff a Sven jsou toho svědkem.
Elsa se uzavírá před světem, jsou zavřeny brány království a jejich sesterský vztah je prakticky ukončen, Anna se nevzdává a stále za Elsou chodí, zábavná sekvence písniček o dospívající Anně se dětem líbí, občas jde slyšet i smích. Poté přichází zvrat v ději, kdy rodiče odjíždí pryč a umírají. Obě sestry jsou velmi smutné, děti jsou velmi tiché a pozorné, zřejmě pociťují smutek z děje. Písničkové sekvence byly pro některé děti nudnou částí filmu, neposedně se vrtěly na svých sedačkách nebo se nahýbaly k sobě a komentovaly danou situaci (vše ale probíhalo šeptem a žádné výraznější vyrušení nenastalo). Takové dvě scény se objevily před korunovací princezny Elsy, kdy Anna zpívá a pak potkává prince Hanse, a poté po korunovaci, kdy slyšíme duet Hanse a Anny, dvou zamilovaných mladých lidí, kteří se v den, kdy se potkali, rozhodnou vzít. Žádají Elsu o požehnání, k tomu ovšem nedochází a Elsa opět ukazuje svoji ledovou moc, o které Anna nevěděla, čímž vyděsí i všechny přihlížející. Vystrašená Elsa utíká do hor, zatímco mrazí vše okolo sebe, odvážná Anna se ji vydává hledat, vládu předává princi Hansovi, děti jsou velmi pozorné.
Mezitím co Anna hledá svoji sestru v horách, Elsa si buduje svůj ledový palác za zvuků písně „Let it go“, kterou spousta dětí zná, některé se dokonce kolébají do rytmu. Anna potkává Kristoffa a Svena, které přemluví, aby jí pomohli najít její sestru. Na cestě potkávají Olafa, který od chvíle co se objevuje na plátně, děti se smějí, za každým jeho dalším vtipem je slyšet dětský smích. Společně najdou ledový zámek a Anna se vydává za Elsou, snaží se ji přemluvit, aby se s ní vrátila domů, že musí odvolat zimu, kterou uvrhla na Arendel. Elsa však nechce a dochází k další konfrontaci, Elsa trefí Annu do srdce, neposedné děti se uklidňují a znepokojeně sledují obrazovku. Elsa vyžene Annu, Kristoffa, Olafa i Svena ze zámku ledovým obrem. Poté co dopadnou do prašného sněhu, Kristoff ví, že musí Annu vzít ke svým lesním kamarádům trollům, aby napravili Annino srdce, jelikož její vlasy začínají bělat.
Následuje tedy scéna, kdy Anna a Kristoff přichází k lesním kamarádům trollům, zábavná písnička o svatbě děti lehce pobavila, to však ukončuje fakt, že Anně velmi rychle bělají vlasy. Nejchytřejší z trollů Bratroll Anně sděluje, že ji zachrání pouze projev pravé lásky a proto se spolu s Kristoffem rychle vydávají za Hansem, který se zdá být Anninou životní láskou. Mezitím se princ Hans vydává hledat princeznu Annu, nachází spolu
22 s ostatními ledový zámek, a jelikož se dva muži z družiny rozhodnou Elsu zabít, je nucena použít kouzla proti nim a vše končí tím, že Elsa upadá do bezvědomí a je uvězněna Hansem.
Poté co Kristoff přiveze Annu do zámku, vrací se zpět do hor. Nadchází největší zvrat celého filmu, princ Hans se ukazuje jako zrádce, který chtěl Annu jen kvůli království, odchází a nechává ji mrznout v pokoji. Ve vedlejší místnosti sděluje, že princezna Anna je mrtvá kvůli Else, která ji zmrazila a vydává se Elsu zabít, ta mezitím unikla z vězení. I když film běží už více jak hodinu, děti filmu věnují stále dostatečnou pozornost. Olaf a jeho záchrana Anny vykouzlí dětem opět úsměv na tváři, oba dva se spolu vydávají najít Kristoffa, který se v dálce vrací k zámku.
Mezitím nastává téměř konec filmu, kdy Hans ve sněhové vánici hledá Elsu, aby ji mohl zabít, a Anna hledá Kristoffa, zatímco se pomalu ale jistě začíná měnit v led. Jakmile Hans sdělí Else, že její sestra je mrtvá (což není pravda), sněhová vánice utichá a Elsa klesá smutná k zemi, v místnosti nastává ticho. Téměř zmrzlá Anna tak vidí Elsu skleslou na zemi a nad ní Hanse, jak vytahuje meč a je připraven ji zabít. Z posledních sil se odhodlá, i když má Kristoffa téměř před sebou, a skočí Hansovi do rány, v ten okamžik se celá promění v led. Děti v tu chvíli snad ani nedýchají, všichni do jednoho upřeně zírají na obrazovku, všude je ticho, z filmu jde slyšet jen Elsino naříkání. Obrázek 4 - Anna se obětovala pro svoji sestru Elsu
Co by to bylo za pohádku bez šťastného konce, Anna začíná pomalu rozmrzat a Elsa tak zjišťuje, že láska zahřívá, čímž odstraňuje všechen led, který obklopoval Arendel. Úsměvy na dětských tvářích jsou očividné, jsou rády, že to dobře dopadlo. Princ Hans je potrestán, Anna se dává dohromady s Kristoffem a Olaf dostává svůj vlastní sněhový obláček. Brány Arendel už zůstávají navždy otevřené a královna Elsa kouzlí pro obyvatele Arendelu.
Pro podrobný popis filmu jsem se rozhodla proto, že na něj v textu velmi často dokazuji, někdy až detailně. Každé dítě si totiž může vybrat jinou situaci z filmu, kterou
23 zmíní v dotazníku a díky které odpoví na danou otázku, nechtěla jsem nic opomenout. Dítě si danou událost pamatuje po svém, ne že by pozměnilo význam, jen neřekne vše, co se odehrálo, zapamatuje si jen to, co ho nejvíce zaujme. 54
Dětem po zhlédnutí filmu neutkví v paměti detaily filmu, ale důležité a stěžejní prvky filmu, které se potom často objevují jako odpovědi v dotaznících. Spousta z nich např. zmíní, že se jim líbilo, že to skončilo dobře, ale to, že se Anna obětovala pro sestru a proto to skončilo dobře, to už nezmíní. Olafa si jako zábavného a roztomilého sněhuláka zapamatoval téměř každý, zatímco Kristoffa a jeho dobrotu vůči Anně a že jí vlastně pomohl najít Elsu a zachránil ji, to už žádné dítě v dotaznících taky nezmiňuje.
4.2. Dotazníky
Nejdůležitějším a nejobsáhlejším bodem pro moji práci byli právě dotazníky, které děti vyplňovaly, ať už těsně po projekci nebo je vyplňovaly, aniž by daný film viděly (rozdíly, které tak nastaly či nenastaly při odpovídání na tyto dotazníky, zmiňuji v následující kapitole Výsledky na str.). Jelikož byly děti vskutku sdílné, stačilo mi rozdat dotazníky pouze do dvou škol. Informace, které mi pomocí nich děti sdělily, popisuji v následující části. Dotazník je součástí této práce.
4.2.1. Dotazníky ze ZŠ Ratíškovice
Celkem jsem měla k dispozici dotazníky pro 28 dětí, 14 chlapců a 14 dívek, což je potěšující okolnost – počet na obou stranách je vyrovnaný. Dle dotazníku víme, že dětem je od 10 do 13 let.
Moji respondenti odpovídali celkem na 11 jednoduchých otázek, prověřujících oblíbenost daného filmu a základní informace o dětech (viz. Dotazník na str. 40). Dotazníky byly anonymní, takže o dětech víme jen pohlaví, kolik je jim let a jaké mají sourozence, pokud nějaké mají. Některé děti jsou ohledně svých sourozenců velmi sdílní, sdělují nám jak počet sourozenců, jejich jména a dokonce i věk.
54 Vágnerová, Marie (2005): Vývojová psychologie. V Praze: Karolinum, s. 193.
24
Věk Dívka Chlapec
10 let 4 1
11 let 9 11
12 let 1 1
13 let - 1
Tabulka 1 - věkové rozdělení dětí ve třídě, slouží pouze orientačně
Oblíbenost filmu u mnou dotazované skupiny byla zřejmá, všechny děti označily, že se jim film líbil, děti se k důvodu, co se jim na filmu líbilo, vyjádřily následovně: 5x kvůli postavě Olafa, 4x se líbila Elsa a její kouzelná moc, 4x děti označily, že se jim líbilo úplně všechno. 3x se líbil příběh (děj), 3x fakt, že to dopadlo dobře a 3 děti neuvedly důvod. Dále se 2x líbil ledový zámek, 2x trollové, 2x se líbila hudba (písničky), 2x se líbila roční období (více v následujícím odstavci) a 1x se líbilo, že to byla sranda. Odpovědi jsou velmi rozmanité, každé dítě si našlo ve filmu to svoje, některé děti se nemohly rozhodnou pro jediný důvod a tak napsali více věcí, díky kterým se jim film líbil.
U některých respondentů bylo o oblíbené postavě jasno, jelikož napsali jenom jedno jméno, jiní se však nemohli rozhodnout a tak napsali postav víc. Nejvíce se objevovalo jméno sněhuláka Olafa – 20x, princezna Elsa byla jmenována 7x, sob Sven 5x, princezna Anna 4x, horal Kristoff 2x. Jeden chlapec si oblíbil trolla Bratrolla a jednomu chlapci se líbily všechny postavy. Ve spojitosti se sněhulákem Olafem, jako vysvětlení, proč se jim líbil právě on, použily děti nejčastěji pojmu srandovní (9x), 2x se objevilo, že se jim líbí, že se rozpadá, upadává mu hlava apod. Jedna dívka označila Olafa za roztomilého a další se líbilo, že byl ze sněhu.
„Olaf, protože byl taký blázen.“ – dívka, 11let
„Olaf, je vtipný a legrační, vždycky jsem se rozesmála.“ – dívka, 11 let
„Olaf, protože měl dobré hlášky.“ – chlapec, 11 let
Pokud si děti jako oblíbenou postavu vybrali Elsu, důvodem byla právě její kouzelná moc. Jeden chlapec uvedl, že byla hodná a pěkná. To, že se dětem líbila kouzla a ledová magie se projevilo i u otázky č. 5, kde jsem se ptala, co se jim celkově na filmu líbilo – zde uvedlo Elsu a její moc dalších 6 dětí.
25
„Elsa, kvůli ní byl příběh kouzelný.“ – dívka, 10 let
„Líbila se mi Elsa, protože se jmenuji Eliška a miluji zimu.“ – dívka, 11 let
Princezna Anna byla 2x označena za oblíbenou díky její odvaze a obětavosti. 6 dětí svoje odůvodnění oblíbenosti dané postavy neuvedlo.
Zatímco u oblíbených postav se děti nemohly rozhodnout, která z postav se jim líbila nejvíce a máme tak na výběr z šesti různých postav, u nejméně oblíbených postav měly děti docela jasno. Jméno prince Hanse se objevilo 20x, 2x se objevil Vévoda z Kradákova a jedna dívka si vybrala princeznu Annu. Princovo jméno se objevuje ve spojení s adjektivem zlý 9x, sobecký 2x, dále se 1x objevuje falešný, zlomyslný a podlý. Dvě dívky uvedly, že se jim nelíbil, jelikož chtěl zabít Annu a Elsu. Čtyři děti uvedly, že princ Hans chtěl království pro sebe. Některé děti se k zradě prince Hanse vyjádřily skutečně dlouze a vystihly tak celkovou pointu jeho chování.
„ Hans, protože byl sobecký a hrál si, že má Annu rád a přitom by ju nechal umřít jen kvůli trůnu.“ – dívka 11 let
„Hans, protože si chtěl nechat království a využil toho, když se do něj zamilovala princezna Anna a myslela si, že ji miluje a tak mu svěřila vládu a on to zneužil.“ - chlapec, 11 let
„Obchodní partner byl vydřiduch.“ – chlapec, 10 let
Osobní zkušenosti a zážitky také ovlivnily pocity dětí ohledně filmu, 2 respondenti uvedli, že se jim film líbil právě proto, že byl o zimě, jelikož oni mají zimu rádi. Další respondent uvedl, že se mu líbilo, že se střídali roční období, nejprve bylo jaro a potom zima.
Některé děti se ohledně svých pocitů z filmu opravdu hodně rozepsaly, že jim skoro až nestačilo místo, jiné se vyjádřily jasně a stručně.
Na otázku, jestli si z filmu odnesly nějaké ponaučení, odpovědělo 23 respondentů kladně, 5 dětí ve filmu žádné ponaučení nenašlo, 1x nebylo uvedeno jaké ponaučení.
Rodina byla zmíněna 9x, z toho větu Rodina je důležitá napsaly 2x a 3x zmínily vztah sester. 4x zmínily důvěru (spíše nedůvěru k cizím lidem), 4 dívky napsaly, že si
26 nebudou brát kluka, kterého znají pouze jeden den. 2 chlapci zastali názor, že by se Elsa neměla opouštět, 1x bylo zvoleno, že dobro vítězí nad zlem, 1x také opatrné užívání moci
a 1x rozmyšlení se, než něco uděláme. Děti tak našly široké spektrum náznaků, které pro ně můžou být poučnými. Většina dětí našla ve filmu ponaučení, která se dají aplikovat v reálném životě. V porovnání vzhledem k pohlaví, ponaučení našlo 12 dívek a 10 chlapců (1 neuvedl jaké).
„Je důležité mít a poslouchat rodiče.“ – chlapec, 11 let
„Že nemám lhát, protože se mi to vymstí. A až si jednou najdu kluka tak ho nejprve pořádně poznám a pak si ho můžu vzít.“ – dívka, 11 let
Pokud bych se měla zaměřit na jednu ze svých výzkumných otázek, kterou je, zdali u dívek, které mají sestru, dochází k jakémusi ponaučení pro jejich sesterské a rodinné pouto… Celkem deset dívek označilo, že má sestru, všech deset také napsalo, že našlo ve filmu nějaké ponaučení. Čtyři dívky se zaměřily na rodinu a přímo dvě zmínily vztah sester, přesněji to, že vztah sester je důležitý a že by se měly mít rády, to nám tvoří pouze 20% všech dotazovaných dívek, co mají sestru. Pravdou tedy je, že pokud má dotazovaná dívka sestru, nemusí to nutně znamenat, že si odnese ponaučení pro jejich sesterský vztah.
Sourozenec Dívka Chlapec
SESTRA 6 4
2 SESTRY - 1 SESTRA & BRATR 4 2
BRATR 3 2 2 BRATŘI 1 3
ŽÁDNÝ - 2
Tabulka 2 – přesný počet sourozenců dotazovaných dětí, slouží pro lepší orientaci
Jeden chlapec přesně vystihl vztah Anny a Elsy:
„Sesterská láska je velká a nikdy to nevzdají to velké přátelství.“ – chlapec, 11 let
27
Co se týče porovnání filmu Ledové království s filmem Na vlásku, výsledky jsou překvapivě kladné pro náš zkoumaný film, ale pouze orientační a slouží spíše jen jako doplnění tohoto výzkumu. Pro srovnání jsem vybrala tento film právě proto, jelikož je od stejných tvůrců a dokonce se dvě z hlavních postav (Locika a Evžen) objevují v jedné scéně námi zkoumaného filmu. 14 dětí označilo Ledové království za LEPŠÍ a 5 dětí si myslí, že jsou oba filmy stejně dobré. 5x byla označena možnost odpovědi NEVÍM a 2 děti film Na vlásku neviděly, takže nemohly dané filmy porovnat. 2 chlapci označili Na vlásku za LEPŠÍ.
K otázce č. 11 je velmi jednoduchá odpověď: Ano! Všechny děti zvolily tuto odpověď a doporučily by tento film svým kamarádům.
Jelikož jsme měli ještě chvíli času, vyzvala jsem děti, které již měly hotové všechny otázky, jestliže neviděly film poprvé, aby doplnily otázku č. 4 o informaci, kolikrát daný film viděly. Je zajímavé sledovat rozdílnosti mezi chlapci a děvčaty, zatímco všechna děvčata uvedla, že neviděla film poprvé, u chlapců uvedli 3 respondenti, že viděli film poprvé. Nejčastější odpovědí bylo 5x, kterou uvedlo šest respondentů, tři děti viděly film 3x a tři děti 2x, další odpovědi byly 6x (1) a 7x (1). Překvapivě se objevily i dvojciferné čísla, film byl viděn 11x (1), 14x (1) a 17x (1). Následovaly odpovědi, u kterých nelze přesně spočítat, kolikrát byl film viděn:
„Viděla jsem to mockrát.“ – dívka, 10 let
„Viděla jsem ho asi milionkrát.“ – dívka, 12 let
„Já ho vidím skoro každý týden. Bráchu to strašně baví i mě.“ – dívka, 11 let
Pět respondentů se k počtu zhlédnutí nevyjádřilo, ale dle uvedených odpovědí, každý z nich ho alespoň 1x viděl.
4.2.2. Dotazníky ze ZŠ Dolní Bojanovice
Dotazníky, které jsem rozdala na Základní školu do Dolních Bojanovic, nám sice nepřinesly tak obsáhlé odpovědi, jako u dětí z Ratíškovic, což je způsobeno nejspíše absencí projekce filmu, děti se u svých odpovědí tak nerozepisovaly, byly velmi stručné. Dítko, které vidělo film již před delší dobou, si tak nevybaví vše, co by si vybavilo, kdyby
28 zhlédlo film těsně před vyplňováním dotazníku. I pocity, které film v dětech vyvolal těsně po projekci, se nedají srovnat s pocity, pokud jsme viděli film před delší dobou.
Na tyto dotazníky odpovídalo celkem 19 dětí, z toho 7 chlapců a 12 děvčat. Dětí bylo ve třídě celkem 23, ale 4 děti film neviděly a tak jejich dotazník nemohl být použit. Dva chlapci si z dotazníku dělali srandu, jelikož někde na internetu narazili na parodii na tento film a nejde tak poznat, jestli jsou jejich odpovědi směřované na parodii nebo na film samotný. Proto jsem se rozhodla jejich dotazníky vyřadit, takže mám informace pouze od 17 dětí.
V této třídě bylo věkové složení mezi 10 a 12 rokem, z čehož nejvíce dětí bylo věku 11 let (5 chlapců a 7 dívek), 3 dívky byly ve věku 10 let, dále 1 dívka ve věku 12 let. Jedna dívenka zapomněla svůj věk uvést.
Všechny děti uvedly, že mají nějakého sourozence, avšak jeden chlapec nenapsal jakého, dále pak v tabulce věkového rozdělení chybí chlapec, který uvedl, že má 4 sestry.
Sourozenec Dívka Chlapec SESTRA 3 1 2 SESTRY 1 1 SESTRA & BRATR 4 - BRATR 2 - 2 BRATŘI 2 1
Tabulka 3 – přesný počet sourozenců dotazovaných dětí, slouží pro lepší orientaci
Ponaučení našlo ve filmu pouze 5 dětí a to 1 chlapec a 4 dívky. Ponaučení se týkalo rodiny, 2 dívky napsaly, že bychom neměli být zlí, 1 dívka zmínila, že by mohla být upřímnější, chlapec napsal, že bychom neměli skrývat svoje schopnosti. Důvodem, proč více dětí neuvedlo žádné ponaučení, může být již zmiňovaná absence projekce filmu a tím pádem způsobené nedostatečné vybavení si informací o filmu.
Nejvíce oblíbenou postavou byl Olaf, uvedli tak 4 chlapci a 3 dívky, 5 dívek uvedlo jako oblíbenou postavu Elzu, každá z dívek uvedla, že to bylo kvůli její kouzelné moci. 2 dívky a 1 chlapec uvedli, že se jim nejvíce líbil sob Sven, protože byl vtipný a legrační. 2
29 dívky napsali, že se jim líbily všechny postavy, dále 1 dívka uvedla, že se jí líbila Anna a 1 chlapec uvedl, že se mu líbil Kristoff. Dívky byly v tomto případě sdílnější a napsaly i důvod, proč se jim daná postava líbila, chlapci tak bohužel neučinili, např. u postavy Olafa, dívky napsaly, že byl vtipný, chlapci pouze jméno.
Co se týče nejméně oblíbené postavy, dívky uváděly hlavně Hanse a to přesně 6x, psaly, že byl zlý (3x), prolhaný a podrazák. 3 dívky napsaly, že se jim líbily všechny postavy a 2 dívky uvedly, že neví, kterou postavu napsat. 1 dívka uvedla, že se jí nelíbila postava Olafa, protože se jí zdál trapný. Chlapci byli se svými odpověďmi velmi nejednotní, každý totiž uvedl jinou. 1x to byl Hans, 1x Anna a 1x Elsa, 1 chlapec uvedl soba Svena a 1 chlapec nevěděl, kterou postavu napsat. Ani jeden z chlapců neuvedl důvod, proč si vybral zrovna danou postavu.
Líbivost filmu převládala u dívek, jelikož všechny uvedly, že se jim film líbil a že jim přišel zábavný, 11 dívek by film také doporučilo svým kamarádům. 3 chlapci uvedli, že se jim film líbil a 2 uvedli, že se nelíbil, 3 chlapci by ho potom doporučili svým kamarádům a 2 chlapci ne. Stejní dva chlapci, co uvedli, že se jim film líbil, také uvedli, že byl film zábavný a že by ho doporučili. Celkově přišel film zábavný 3 chlapcům a jako důvod, proč se jim film nelíbil, odpovídali, že je to pro holky nebo že je ve filmu moc sněhu. Nicméně, co se dětem na filmu líbilo, bylo např. to, že byl zábavný (3x), 6 dětí uvedlo, že se jim líbilo vše, 1 dívka napsala, že se jí líbily písničky a 1 dívka napsala, že se jí líbila stavba zámku, dále se film líbil, protože byl poučný (1x) a napínavý (1x).
Srovnání filmu Ledové království s filmem Na vlásku dopadlo ve prospěch filmu Na vlásku, který jako lepší označilo 5 dětí (3 dívky, 2 chlapci), 4 dívky označily jako lepší film Ledové království. Nejvíce dětí napsalo, že tyto filmy nedokáže porovnat nebo že neví – 8 dětí. 15 dětí, kromě 1 dívky a 1 chlapce, uvedlo, že film vidělo více než jednou.
4.3. Výsledky
Mého výzkumu se účastnilo celkem 45 dětí, 19 chlapců a 26 dívek. Výsledky vztáhnu nejprve na celkový počet dotazovaných dětí, poté se zaměřím na rozdělení podle pohlaví a podle školy. Musím uznat, že mě výsledky dotazníků velmi mile překvapily, jelikož jsem předpokládala, že se film bude líbit spíše dívkám a chlapcům ne. 43 dětí
30 označilo, že se jim film líbil, přišel jim zábavný a také by ho doporučili dál! To činí 95,5% úspěšnost tohoto filmu u této věkové kategorie v tomto výzkumu.
Jednou z výzkumných otázek bylo, jestli se děti dokážou shodnout na ne/oblíbenosti postav: ano, dokážou. 27x se shodly na oblíbené postavě Olafa a 27x se také shodly na neoblíbené postavě Hanse, což znamená, že se shodly z 60%. Ve většině případů se děti shodly i na tom, proč si danou postavu vybrali (Olaf je srandovní, Hans zlý). Ponaučení našlo ve filmu celkem 28 dětí.
Co se týče děvčat, s jistotou můžu říct, že se film líbil všem dotazovaným dívkám a všem dívkám přišel film zábavný, 25 dívek by film doporučilo svým kamarádům. Ponaučení z filmu si odneslo 16 dívek (13 z nich napsalo, že má aspoň jednu sestru), z toho 5 dívek zmínilo rodinu, ale pouze tři dívky zmínily pouto sester. Další dvě dívky zmínily Annu jako oblíbenou postavu právě proto, že zachránila sestru. Moje očekávání se splnilo pouze z 23%, ale jsem ráda, že aspoň některé dívky toto očekávání naplnily. Co se týče oblíbených postav a mého dalšího předpokladu, 9 dívek si vybralo Elsu a 3 dívky Annu, ale jako oblíbená postava převládal Olaf, stejně jako u chlapců.
Moje očekávání, že se film chlapcům líbit nebude, bylo vyvráceno. Z celkových 19 chlapců se film líbil 17, stejný počet chlapců označil film za zábavný a také by ho doporučil. Správně jsem také předpokládala, jakou postavu si chlapci oblíbí. Nejčastěji se objevoval Olaf, 3x Sven a jednou také Kristoff. Ponaučení si z filmu odneslo 11 chlapců
I přesto, že téměř všechny děti tento film již viděly, některé dokonce několikrát (jedná se pouze o 5 dětí, které film viděly jednou), při projekci bylo opravdu znatelné ticho. Narušení klidu nastalo snad jen v jednom případě. Tak vydařenou spolupráci jsem nečekala. Celkově se mi s dětma velmi příjemně spolupracovalo. Jistý díl práce na tom má i paní učitelka, která byla přítomna po celou dobu a děti ve vyplňování dotazníků velmi hezky povzbuzovala.
Po projekci filmu a po vyplnění dotazníků jsem schopná říct, co všechno se mi podařilo od dětí získat za informace a také jak kvalitní jsou. Již na vzhledu dotazníků jde vidět rozdíl, kde se dotazník vyplňoval, velký rozdíl jde vidět u chlapců. Jak už jsem zmiňovala výše, někteří si z toho dělali srandu a psali o parodii, jinak byli chlapci celkově ve svých odpovědích velmi struční. Zatímco chlapci ze ZŠ Ratíškovice se 100% shodli na tom, že se jim film líbil, byl zábavný a doporučili by ho, chlapci ze ZŠ Dolní Bojanovice se
31 shodli pouze v 60%. Toto byl jeden ze dvou rozdílů, který jsem byla schopna vypozorovat, jinak se dotazníky ve svém obsahu nijak více nelišili, dívky z obou škol byly velmi sdílné. Největší rozdíl byl vidět u otázky ohledně ponaučení. Zatímco u dětí ze ZŠ Ratíškovice našlo ponaučení 82%, u dětí ze ZŠ Dolní Bojanovice byl počet podstatně nižší a to jen 29%. Mohlo to být způsobené již zmiňovanou absencí filmu nebo také absencí mě samotné, při vyplňování dotazníků.
Víme sice jaké pohlaví má dotazované dítě, kolik má let a jaké má sourozence (popř. jejich jména a věk), ale nevíme, v jaké rodinné situaci se dané dítě nachází a v jaké rodině vlastně žije. Jelikož už sama myšlenka, že bychom se dítěte ptali, jestli má oba rodiče a žije tak v „normální“ úplné rodině, je docela stresující (nebo jestli má jenom jednoho rodiče, který má nového partnera). Vůbec tak nevíme, jestli rodinná situace daného dítěte nějakým způsobem ovlivnila jeho odpovědi a do jaké míry, jestli ano. Jako pouhá domněnka tak může být to, že děti z úplných rodin mohly uvést ponaučení týkající se něčeho jiného než rodiny, protože jsou šťastné (jelikož mají úplnou rodinu), oproti tomu mohly děti z rozvrácených/neúplných rodin zmínit právě důležitost a potřebu rodiny. Např. v jednom dotazníku se jako odpověď na ponaučení z filmu objevila věta: „Je důležité mít a poslouchat rodiče.“ Jestli se však jednalo o dítě z neúplné rodiny, to nevím.
32
5. Závěr
Pokud se budu řídit podle prosté a naivní definice, že dobro by vždy mělo vítězit nad zlem, jak je tomu i ve filmu Ledové království, musím podotknout, že i děti tuto definici dobře znají a umí ji rozpoznat. Můj projekt mile překvapil.
Co bylo možná ozvláštňujícím prvkem v mém výzkumu, byla samotná projekce a pozorování dětí při této projekci, kdy se mi naskytly opravdu bezprostřední reakce dětí. Viděla jsem tak přesně, které chvíle děti baví a které je naopak nudí, což se obvykle z pouhých dotazníků či doplňujících rozhovorů nedozvíte. Pokud by ovšem všechny děti viděly film poprvé, naskytla by se mi opravdu neopakovatelná zkušenost.
Po zhodnocení všech získaných informací se mi potvrdilo, že aby se dal tento výzkum aplikovat na širší dětské publikum v České republice, musel by obsahovat mnohem více informací z více měst/vesnic. Já můžu jen potvrdit, že dle vyplněných dotazníků je tento film ve mnou zvolených vesnicích oblíbený z 95,5% což je více než uspokojivé. Jelikož se jedná pouze o dvě místa sběru těchto informací (nejen) ohledně oblíbenosti filmu, vyvodit tedy nějaké trvalé závěry pro Českou republiku či jednotlivé kraje bych nemohla. Také závěry pro tuto věkovou kategorii by se mohli až po porovnání s více věkovými kategoriemi.
33
6. Anglické resumé
This bachelor’s thesis focuses on the qualitative research of audience reception of the movie Frozen (2013) where respondents of the research are children. This movie is very popular among children and the research tries to find out the reason why. In the introduction there are basic information about reception studies and qualitative researches and how this research fits in.
This project explains the role of fairytales in children’s life and describes some important psychological parts of child development including memory and emotions. It also contains some clarifications about Disney production and movies, it briefly introduces Disney princesses and their stories and problems, and it reveals connections in the world of Disney princesses.
The main part of the project focuses on two groups of children from different schools about the same age (fifth grade). These groups responded to a questionnaire consisting of 11 simple questions about the movie, whether they liked it or not, including questions about popular and unpopular characters and whether they learnt any lessons from the movie. It explores what children think about the movie and how are they able to read information from the movie which is very important for this project.
One of these groups responded to the questionnaire right after screening of the movie. The screening of the movie is perfect for collecting immediate reactions to it and it shows how children enjoyed the movie. The other group did not watch a screening because this film was not available to them. Differences between answers of these two groups incurred by the absence of this movie are negligible, as this project reveals.
The story of the movie is about two sisters, Anna and Elsa and their life after the death of their parents. After Elsa runs away up the mountains, Anna has to go and look for her. The story ends with the sacrifice of the younger sister Anna for Elsa, which is the most important element of the movie. This project explores whether children in the fifth grade are able to register the element as the most important, especially girls who have a sister.
34
The project reveals that 95,5% of the children enjoyed this movie and described it as a funny. It shows that children were able to reach an agreement on who was their most favorite and least favorite character, mostly. This research also clarifies what movie Frozen means for this age category and how they work with information from this movie.
35
7. Zdroje
7.1. Bibliografie
ANDERSON, Hans Christian (1967): Sněhová královna. Pohádky, Státní nakladatelství dětské knihy.
GIROUX, Henry A – POLLOCK, Grace (2010): The mouse that roared: Disney and the end of innocence. Lanham: Rowman & Littlefield.
GRIPSRUD, Jostein (1998): Film Audiences. In: Hill, John –Gibson, Pamela Church (ed.): Film Studies. Critical Approaches. Oxford: Oxford University Press.
HENDL, Jan (2005): Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
JACHNIN, Boris (1990): Walt Disney. Praha: Čs. filmový ústav.
KLINGEROVÁ, Barbara (2004): Konečná a nekonečná historie filmu: rekonstruování minulosti v recepčních studiích. In: Szczepanik, Petr (ed.): Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann & synové.
KLINGEROVÁ, Barbara (2006): Beyond the multiplex: cinema, new technologies, and the home. Berkeley: University of California Press.
LANGMEIER, Josef – KREJČÍŘOVÁ, Dana (2006): Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing.
SKOPAL, Pavel (2005): Globální Hollywood a domácí kino: Metodologické výzvy recepčních studií. Rozhovor s Barbarou Klingerovou. Iluminace: časopis pro teorii, historii a estetiku filmu, 17, č. 3.
TELOTTE, J. P. (2008): The mouse machine: Disney and technology. Urbana: University of Illinois press.
THOMAS, Frank – JOHNSTON, Ollie (1981): The illusion of life: Disney animation. New York: Disney Editions
36
VÁGNEROVÁ, Marie (2005): Vývojová psychologie. V Praze: Karolinum.
VÁGNEROVÁ, Marie (2012): Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.
7.2. Elektronické zdroje
BAREŠOVÁ, Marie (2007): Divácká recepce filmu Mulholland Drive: rozbor komentářů v IMDb, l. 7-8.
BENDOVÁ, Helena (2005): Záhadné publikum: Dějiny kinematografie a zkoumání fenoménu diváctví. Dějiny a současnost: O filmu.
FRAUSTINO, Lisa (2015): 'Nearly Everybody Gets Twitterpated': The Disney Version of Mothering. Children's Literature in Education, s. 131.
The Walt Disney Company SWOT Analysis (2016)
Česko-Slovenská filmová databáze
37
7.3. Analyzovaný film
Ledové království (Frozen, USA, 2013) Režie: Chris Buck, Jennifer Lee. Námět: Hans Christian Andersen (inspirace pohádkou Zimní královna). Scénář: Jennifer Lee, Shane Morris. Hudba: Christophe Beck, Kristen Anderson-Lopez, Robert Lopez. Střih: Jeff Draheim. Producent: Peter Del Vecho. Výkonný producent: John Lasseter. Výprava: David Womersley. Vizuální efekty: Steve Goldberg. Hrají: Kristen Bell (princezna Anna), Idina Menzel (princezna Elsa), Josh Gad (Olaf), Jonathan Groff (Kristoff), Santino Fontana (princ Hans), Alan Tudyk (vévoda z Kravákova). Produkce: Walt Disney Animation Studios, Walt Disney Pictures. Distribuce: Walt Disney Studios Motion Pictures Formát: 35 mm, bar., 1:2.24, Dolby Digital 5.1, anglicky, 102 min. Premiéra: 10. listopad 2013 – New Your International Children’s Film Festival, distribuční premiéra 27. listopad 2013 – USA. Česká premiéra: 28. listopad 2013.
Ceny: 2014: Academy Awards – ocenění: Animovaný film a Originální píseň; Zlatý Globus – ocenění: Animovaný film, nominace: Originální píseň; BAFTA – ocenění: Animovaný film. Použitá verze: DVD, anglicky, český dabing, distributor: Magic Box, 2014.
7.4. Citované filmy
Bylo, nebylo (Once Upon a Time, Adam Horowitz, Edward Kitsis, USA, 2011-?) Kráska a zvíře (Beauty and the Beast, Gary Trousdale, Kirk Wise, USA, 1991) Legenda o Mulan (Mulan, Barry Cook, Tony Bancroft, USA, 1998) Létáním posedlý (Plane Crazy, Ub Iwers, Walt Disney, USA, 1928) Malá mořská víla (The Little Mermaid, Ron Clements, John Musker, USA, 1989) Mickeyho velká jízda (Get a Horse!, Lauren MacMullan, USA, 2013) Na vlásku ( Tangled, Byron Howard, Nathan Greno, USA, 2010) Pán Prstenů: společenstvo prstenu (The Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring, Peter Jackson, USA, 2001) Pocahontas (Mike Gabriel, Eric Goldberg, USA, 1995) Popelka (Cindarella, USA, 1950) Princezna a žabák (The Princess and the Frog, Ron Clements, John Musker, USA, 2009)
38
Příběh hraček 3 (Toy Story, Lee Unkrych, USA, 2010) Rebelka (Brave, Mark Andrews, Brenda Chapman, USA, 2012) Sněhurka a sedm trpaslíků (Snow White and the Seven Dwarfs, David Hand, USA, 1937) Zootropolis: město zvířat (Zootopia, Byron Howard, Rich Moore, USA, 2016)
39