MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

ČELADNÁ

JAKO ROZVOJOVÝ

FENOMÉN

Bakalářská práce Romana Jalůvková

Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D. Brno 2013

Bibliografický záznam

Autor: Romana Jalůvková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce: Čeladná jako rozvojový fenomén

Studijní program: Geografie a kartografie

Studijní obor: Geografie

Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.

Akademický rok: 2012/2013

Počet stran: 52 + 13

Klíčová slova: lokální rozvoj, suburbanizace, druhé bydlení, migrace, obec, místní zdroje, Čeladná

Bibliographic Entry

Author Romana Jalůvková Faculty of Science, Masaryk University Department of geography

Title of Thesis: Development phenomenon Čeladná

Degree programme: Geography and Cartography

Field of Study: Geography

Supervisor: Mgr. Ondřej Mulíček, Ph.D.

Academic Year: 2012/2013

Number of Pages: 52 + 13

Keywords: local development, suburbanization, secondary housing, migration, village, local resources, Čeladná

Abstrakt

Práce se zaměřuje na analýzu současného intenzivního rozvoje beskydské obce Čeladná, hodnotí vývoj a intenzitu tohoto jevu v dlouhodobém kontextu, zejména však od roku 1991 do současnosti. Pozornost je věnována příčinám, také projevům, a důsledkům rozvoje obce. Rozebrány jsou fyzické, funkční, sociální i politické změny, které ve zkoumaném období v obci nastaly. Důraz je kladen na významné aktéry rozvoje, kteří nesou zodpovědnost za proměnu typické beskydské obce na obec se zřetelnými městskými prvky. Proměny jsou reprezentovány novými budovami obce, mezi které patří nové náměstí, luxusní hotely, bytové domy či golfové hřiště. Práci doplňuje rešeršní část se zaměřením na tématiku lokálního rozvoje, suburbanizace, druhého bydlení a dalších doplňujících témat. Součástí práce je také analýza demografických i nedemografických údajů, pozornost je věnována zejména vývoji počtu obyvatel, přirozenému i mechanickému pohybu osob, intenzitě a rozsahu výstavby rodinných a bytových domů a lokalizaci obcí, ze kterých od roku 1991 docházelo k migraci do Čeladné.

Abstract

The thesis is focused on the analysis of current intensive development in Celadna, small village situated in the Beskydy Mountains. It asseses the development and intensity of this phenomenon in the long - term context, especially from 1991 to the present. The biggest portion of attention is devoted to the reasons, as well as manifestations and consequences of community development. It analyses the physical, functional, social and political changes in that has occurred during this period in the village. The focus is put on major development features, which are responsible for the transformation of a typical mountain village to the village with distinctive urban elements. These are represented by new buildings in the village, including the new square, luxury hotels, apartment buildings and a golf course.The thesis is amended with the research part, focusing on issues of local development, suburbanization, secondary housing and other additional topics. The work also includes analysis of demographic and non – demographic data, attention is paid to the suburbanization, natural and mechanical movement, intensity and extent of construction of houses and apartment buildings, and of localization of cities from whose residents has been migrating to Celadna since 1991.

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala Mgr. Ondřeji Mulíčkovi, Ph.D., za odborné vedení, podnětné rady a připomínky, které mi při psaní této práce poskytnul.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno 10. května 2013 ……………………………… Jméno Příjmení OBSAH

1. Úvod ...... 10

2. Teoretická část ...... 11

2.1 Lokální a regionální rozvoj ...... 11

2.1.1 Základní charakteristiky a teorie regionálního rozvoje ...... 11

2.2 Migrace ...... 12

2.3 Suburbanizace ...... 13

2.3.1 Vysvětlení pojmu, charakteristika a druhy suburbanizace ...... 13

2.3.2 Suburbanizace a její důsledky ...... 14

2.3.2.1 Nárůst dopravy ...... 14

2.3.2.2 Negativa a pozitiva suburbanizace ...... 14

2.3.2.3 Sídelní kaše – Urban Sprawl ...... 16

2.3.3 Budoucnost suburbií ...... 17

2.3.4 Určení suburbanizačních oblastí ...... 17

2.4 Druhé bydlení ...... 18

2.5 Vliv představitelů obce na život obce, aktéři rozvoje ...... 21

2.6 Image obce, obraz obce, city branding ...... 23

3. Charakteristika obce Čeladná a regionu, ve kterém se nachází ...... 24

3.1 Historie obce ...... 24

3.2 Fyzicko-geografická charakteristika ...... 24

3.3 Sociodemografická charakteristika ...... 25

3.3.1 Demografický vývoj ...... 26

3.3.2 Mechanický pohyb obyvatel a jeho vývoj ...... 29

3.3.3 Vývoj domovního a bytového fondu ...... 33

3.3.4 Další charakteristiky ...... 35

3.3.5 Image obce ...... 35

4. Významní aktéři ovlivňující rozvoj a nejvýraznější dominanty Čeladné ...... 37

4.1 Starosta obce - Pavol Lukša (1994–2004, 2006–dosud) ...... 37

4.1.1 Beskydské rehabilitační centrum ...... 38 4.2 Developer ...... 38

4.2.1 Radnice a apartmány pod věží ...... 38

4.2.2 Farské lúky ...... 39

4.2.3 Vila Park Čeladná ...... 39

4.3 Podnikatelské subjekty - Stanislav Pros...... 39

4.3.1 Prosper Golf Resort ...... 40

5. Obce podobné Čeladné ...... 41

5.1 Ostravice ...... 41

5.2 Špindlerův Mlýn ...... 41

5.3 Bradlec ...... 42

6. Další rozvoj Čeladné ...... 43

7. Shrnutí a závěr ...... 45

8. Zdroje ...... 47

8.1. Tištěné zdroje ...... 47

8.2 Elektronické zdroje ...... 49

8.3 Datové zdroje ...... 50

9. Seznam příloh ...... 51

9.1 Obrazové přílohy ...... 51

9.2 Textové přílohy ...... 52

10. PŘÍLOHY...... 53

10.1 Obrazové přílohy ...... 53

10.2 Textové přílohy ...... 62

1. ÚVOD

Práce je rozdělena na čtyři základní části. Úvodní teoretická část se věnuje několika tématům. Zmíněny jsou základní definice a teorie regionálního a lokálního rozvoje, velká část je věnována problematice suburbanizace, jejich projevů, pozitivních i negativních důsledků, budoucího vývoje a určení suburbanizačních oblastí. V obci Čeladná probíhá intenzivní suburbanizace, projevující se výstavbou velkého množství luxusních domů, určených zejména pro movitější klientelu z ostravské aglomerace. Vzhledem k atraktivitě prostředí obce je v další pasáži rozebráno téma druhého bydlení, které má v Čeladné dlouhodobou tradici. Významným tématem rešeršní části je důležitost tzv. místních zdrojů vzhledem k rozvoji obce. Svou roli sehráli také místní podnikatelé a developerské společnosti. Poslední pasáž teoretické části zmiňuje téma image obce, vytváření značky místa, neboli brandingu.

Druhá část shrnuje historii obce, zmiňuje lázeňskou a rekreační tradici obce, stručně je zmíněna také fyzicko-geografická charakteristika obce. Třetí část se věnuje demografické charakteristice s analýzou výsledných údajů pro potvrzení a zhodnocení probíhajícího rozvoje obce. Demografické ukazatele jsou zvoleny tak, aby rozšířily vědomosti o situaci v dané lokalitě a graficky znázornily demografické i socioekonomické procesy, které v obci probíhaly jak dlouhodobě, tak zejména od 90. let 20. století a od počátku 3. tisíciletí.

Třetí část diskutuje roli osob a společnosti, které se zapříčinily o rozvoj obce v takovémto rozsahu. Jedná se o starostu obce resp. vedení obce, za jehož funkčního období výstavba a rozšiřování obce započalo, podnikatele, který v obci vybudoval první dominanty. Třetím aktérem je developerská společnost Conti Real, spol. s. r. o., která má v obci na svědomí stavbu náměstí a několik komplexů bytových domů se stovkami bytů. V budoucnu by společnost měla na pozemcích na okraji obce vybudovat Holiday Resort s dalšími byty, bobovou dráhou a aquaparkem.

Poslední část práce se věnuje možným variantám budoucího vývoje obce, plánovaným stavbám a změnám, které by měly v obci nastat v dlouhodobém horizontu. Součástí práce je bohatá grafická příloha s množstvím fotografií současného i minulého vzhledu obce, dále doplňujícími tabulkami a jinými materiály.

10

2. TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Lokální a regionální rozvoj

2.1.1 Základní charakteristiky a teorie regionálního rozvoje Rozvoj z ekonomického hlediska znamená především zvyšování konkurenceschopnosti a výkonnosti regionální či lokální ekonomiky. Lokální rozvoj často spočívá v rozvoji lokální komunity, tedy ve „zvyšování kvality interakcí mezi lidmi obývajícími určitou lokalitu“ (BERNARD, 2011, s. 148). Při vymezování oblasti lokálního rozvoje lze přihlížet k lidskému potenciálu, ekologickému resp. krajinnému potenciálu, zemědělském potenciálu, potenciálu cestovního ruchu a ekonomickému potenciálu. Podstatné je rozlišení mezi potenciály vyplývající z fyzicko–geografického charakteru lokality (lokalizační předpoklady pro cestovní ruch, zemědělské zdroje), potenciály technického, resp. infrastrukturního charakteru (kvalita komunikací, infrastrukturní sítě, využitelné pozemky či budovy) a potenciály sociálního charakteru, mezi které by bylo možné řadit lidský kapitál, sociální kapitál či institucionální vlivy. (BERNARD, 2011, s. 149) Jednotlivé potenciály se v lokalitě přirozeně navzájem ovlivňují a podmiňují. Při uvažování nad vymezením oblasti lokálního rozvoje je vhodné uvažovat na úrovni jednotlivých obcí. Pro analýzu na úrovni obcí hovoří i to, že obec, v níž bydlí, je pro významnou část obyvatel venkova hlavním prostorem jejich každodenních aktivit, a rozvoj jejích jednotlivých funkcí či změny socioekonomických či kulturních charakteristik obce tak mohou výrazně ovlivňovat jejich kvalitu života. Vázanost na prostředí malé obce je nejvyšší u těch skupin obyvatel, které nedisponují prostředky osobní dopravy, nicméně platí do jisté míry i pro všechny ostatní skupiny obyvatel. (BERNARD, 2011, s. 150)

Potenciál regionu lze hodnotit pomocí několika ukazatelů, například hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele, míra nezaměstnanosti, výše průměrné mzdy, vzdělanostní struktury, kvalita a dostupnost infrastruktury. Přírodně-geografický potenciál regionu se hodnotí pomocí ukazatelů, jako je množství a kvalita nerostných surovin, znečištění ovzduší apod. (WOKOUN– MALINOVSKÝ–DAMBORSKÝ, 2008, s. 11–14)

Regionální rozvoj lze také charakterizovat jako pozitivní (žádoucí) vývoj klíčových socioekonomických složek regionu. Mezi parametry lokálního a regionálního rozvoje patří vymezení regionu, v němž se rozvoj realizuje, časové období, ve kterém má být rozvoje dosaženo, obsah rozvojových kroků, tedy jaké regionální složky budou rozvíjeny, jakým způsobem, s jakým očekávaným efektem, a také organizace a řízení regionálního rozvoje. Pro účely regionálního rozvoje lze region chápat jako jakékoliv ohraničené území s vnitřní organizací (správou). Regionální rozvoj tak může být realizován na národní úrovni, regionální úrovni (regiony soudržnosti, kraje, mikroregiony) a na místní úrovni. To, jakým způsobem bude konkrétní region rozvíjen, tzn. které složky budou v rámci sledovaného území akcentovány, podporovány, záleží na mnoha vstupních faktorech. Tyto faktory lze rozdělit na objektivní, které vychází z exaktně

11 určitelné socioekonomické charakteristiky řešeného území a na subjektivní, které závisí na přístupu realizátorů regionálního rozvoje či na politickém zadání. Aktéry rozvoje mohou být veřejná správa, soukromý sektor reprezentovaný podnikatelskými subjekty, neziskový sektor a také veřejnost.

Teorií regionálního rozvoje je vytvořen poměrně velký počet, tradičně bývají však rozděleny do dvou základních velkých skupin. První skupinu tvoří teorie regionální rovnováhy (tzv. konvergenční teorie), podle kterých přirozenou základní tendencí regionálního rozvoje je vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Do druhé skupiny jsou řazeni zastánci teorií, podle kterých v průběhu v průběhu vývoje dochází spíše ke zvětšování meziregionálních rozdílů (BLAŽEK, UHLÍŘ 2002).

2.2 Migrace Migrace je v České republice definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky. (KALIBOVÁ, 2002, s. 11) Migrace je nejvýznamnějším typem pohybu obyvatelstva. Statisticky jsou u nás zjišťovány pouze migrace překračující administrativní hranice. Za rozhodující kritérium klasifikace se považuje hranice určitého regionálního útvaru a pohyby se na jejím základě rozdělují na vnitřní (vnitroregionální), např. vnitrokontinentální, vnitrostátní, vnitrokrajské, a vnější (meziregionální), např. mezikontinentální, mezistátní a mezikrajské. Migrace (stěhování) obyvatelstva je takový pohyb, při němž dochází ke změně trvalého bydliště bez ohledu na to, zda je to stěhování v rámci určité sídelní struktury, stěhování mezi regiony nebo stěhování mezistátní. (SEIDENGLANZ, 2010)

Evidence vnitřní migrace byla zavedena v roce 1949 a je založena na povinném hlášení k trvalému pobytu. Samostatné hlášení se vyplňuje také pro děti do 15 let. Údaje o migraci jsou ročně publikovány spolu s daty o evidenci přirozené měny v „Pohybech obyvatelstva“ vydávaných statistickými orgány. Při změně pobytu se vyplňuje tzv. Hlášení o stěhování, které obsahuje údaje o příslušné osobě, například věk, zaměstnání, národnost, rodinný stav a dříve také důvody stěhování (KALIBOVÁ, 2002, s. 11)

V evidenci obyvatel došlo k 1. 1. 2005 ke změnám, kdy se přestalo u migrantů sledovat jejich vzdělání a důvody stěhování, většina obyvatel České republiky nechtěla zveřejnit pravý důvod stěhování, a proto kategorie jiné důvody byly vyplňovány nejčastěji. (BULKOVÁ, 2012, s. 12) Dalším zdrojem evidence migrantů mohou být informace ze „Sčítání lidu, domů a bytů“, které provádí Český statistický úřad jednou za 10 let, poslední proběhlo v roce 2011. Tyto zdroje umožňují získat data o předchozím místě bydliště nebo o místě bydliště v době narození migranta.

Migrace má také důležité ekonomické, populační a kulturní důsledky. Jde formálně o dvojsměrný pohyb obyvatelstva a zahrnuje imigraci/přistěhování a emigraci/vystěhování. Faktory vyvolávající migrační pohyby mohou být velice různorodé. Patří mezi ně ekonomické podmínky, demografické faktory, politické okolnosti, ozbrojené konflikty a občanské války, přírodní

12 podmínky, kultura a tradice a technologické inovace. Existují dále dvě skupiny faktorů, ty, díky kterým lidé opouštějí domovy tzv. vystěhovalecké (emigrační, push) faktory, a podmínky, které naopak obyvatelstvo účinně přitahují do určitých míst – jde o tzv. přistěhovalecké (imigrační, pull) faktory. Migrace vždy odlišným způsobem v emigračních i imigračních oblastech do určité míry mění demografické poměry, změny se týkají především struktury obyvatelstva podle věku, pohlaví, zaměstnání a vzdělání. (SEIDENGLANZ, 2010)

2.3 Suburbanizace

2.3.1 Vysvětlení pojmu, charakteristika a druhy suburbanizace Proces suburbanizace začal v České republice probíhat v 90. letech 20. století, pokud pomineme řízenou výstavbu sídlišť na okrajích měst v letech přecházejících. Možná i proto se v porevoluční době stal rodinný domek za městem snem tolika obyvatel měst, i když paradoxně jsou v dnešní době kolonie rodinných domů mnohdy nazývány jako „sídliště naležato“. Suburbanizace je však z jiných částí světa, zejména z USA a rozvinutých zemí Evropy, známá již několik desítek let (HNILIČKA, 2005).

Neexistuje jen jediná definice suburbanizace, už jen pro složitost procesu, různé prostorové i časové projevy a také různý průběh. Za suburbanizaci je nejčastěji považován přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do jeho zázemí. Termín suburbanizace je odvozen z anglického slova „suburb“, neboli předměstí (OUŘEDNÍČEK, 2002). Jiní autoři vysvětlují pojem suburbanizace jako přenášení městských funkcí, aktivit (průmysl, služby, konzum, bydlení atd.) a obyvatelstva z jádrového města do přilehlých okrajových aglomeračních oblastí či také jako současné procesy ovlivňující sociálně prostorovou diferenciaci České republiky

Rozlišují se dva druhy suburbanizace, komerční a rezidenční. Tu Ouředníček (2002) vysvětluje jako výstavbu nového bydlení v zázemí města a postupný odliv lidí z jádrového města do nových rodinných (i bytových) domů v okolních obcích. Rezidenční suburbanizace má mnoho forem, které se liší podle rozsahu nové výstavby, charakteru bydlení, lokalizace zástavby, architektury i ceny domů (OUŘEDNÍČEK, 2002).

Van den Berg a kol. v knize „Urban Europe: A Study od Growth and Decline“ (1982) popisuje suburbanizaci jako druhou vývojovou fázi města (urbanizace, suburbanizace, deurbanizace a reurbanizace), kdy dochází k pohybu obyvatel směrem k jeho okraji. Tento jev souvisí zejména s rozvojem dopravy a zvýšenou kvalitou bydlení.

S touto teorií pracuje i Ouředníček (2000) a dále uvádí, že v této fázi vývoje města dochází k přesunu obyvatelstva směrem na okraj města a průmyslová výroba se přesouvá do míst, kde nejsou na obtíž, ale mají stále dobrou dopravní dostupnost. Dochází k oddělení bydliště a pracoviště a nárůstu dojížďky do zaměstnání a formují se městské aglomerace, s obyvatelstvem

13 koncentrovaným podél hlavních dopravních tahů v okolí města, také dochází k růstu celé městské oblasti a stále více se také prosazuje individuální automobilová doprava.

2.3.2 Suburbanizace a její důsledky

2.3.2.1 Nárůst dopravy Souvislost dopravy a suburbanizace zmiňuje Ouředníček i ve své další publikaci. Uvádí, že rozvoj suburbanizačního procesu byl umožněn vždy díky technickému pokroku v dopravě a rozvoji dopravních sítí. Zatímco období před rozvojem automobilů byl rozvoj příměstských sídel lokalizován především podél železnic, dnes proces suburbanizace urychluje rozvoj sítě silniční a dálniční. V počátcích tedy spíše doprava ovlivňovala suburbanizaci a teprve později se začal projevovat i zpětný vliv suburbanizace na dopravu (OUŘEDNÍČEK, 2006, s. 81)

Suburbanizace má obecně negativní, ale i pozitivní důsledky. Nárůst osobní dopravy je jen jedním z negativních důsledků suburbanizace. Této tématice se věnuje například ANDRLE (2000) ve článku Osobní automobil mění životní styl společnosti. Poukazuje na to, že osobní individuální doprava je vyhraněným novodobým fenoménem života společnosti. Prohlašuje, že rostoucí veřejná i osobní doprava zvyšuje nároky na dopravní sítě, především na silnice, parkovací plochy, garážování, servisy a další služby spojené s dopravou.

Podle JANATKY (2011) si na počátku 90. let v České republice málokdo dokázal představit, co neregulovaný růst v okolí měst může znamenat. MAIER (2012), věnující se nástrojům územního plánování a urbanismu, uvádí, že znepokojující pravdou je, že i ti, kdo důsledky neregulovaného růstu měli alespoň tušit, tedy urbanisté jako odborníci, kteří se rozvojem měst zabývají, se jako čerstvě zprivatizovaní zpracovatelé územních plánů na celé suburbanizační vlně podíleli spolu se zastupiteli a restituenty polí a luk na okraji zástavby obcí. Přežívající pojetí územního plánování z předlistopadového období jako nástroje připravujícího území pro zástavbu tomu jen napomáhalo.“ Územní plánování může zásadním způsobem ovlivňovat využívání suburbánního území, tedy rozmisťování, intenzitu i druhy činností v prostoru. Je to ale pouze nástroj v rukou politiků (na místní úrovni obecních zastupitelstev), kteří bývají ovlivněni různými dílčími zájmy.

2.3.2.2 Negativa a pozitiva suburbanizace Rostoucí potřeby, konzumní způsob života a tržní mechanismy jsou hlavními motory, které pohánějí suburbanizační aktivity v jejich negativních projevech. „Za negativní projevy suburbanizace můžeme zmínit zejména nepřiměřený rozsah nově zastavovaných ploch vzhledem k velikosti sídla, nepřiměřený zábor nezastavěného území, monofunkčnost zástavby, absence občanské vybavenosti a veřejných prostranství, nedostatečnou technickou a dopravní infrastrukturu, a tím přetíženou původní infrastrukturu, prostorové rozložení a nekompaktnost území, nízkou kvalitu bydlení, špatné sociální vztahy mezi obyvateli a prohlubování sociální

14 diferenciace, architektonickou jednotvárnost, narušení urbanistické koncepce, vnášení městských prvků do venkovské zástavby, množství ploch s nedefinovanou funkcí, prodlužování dopravních tras a docházkových vzdáleností, negativní dopady na životní prostředí obecně, dopady nejen na lokální území, ale zejména vlivy na širší území a mnoho dalších jevů“.

JANATKA (2011) ale také shrnuje možné pozitivní jevy suburbanizace. Například vytvoření lokalit ekonomicky silnějších skupin, příchod mladších, vzdělanějších obyvatel do obce, populační růst a možné vyšší příjmy obce, v některých případech také zlepšení technické infrastruktury, kvality prostředí, proměna či omlazení demografické struktury obce, společenské, kulturní případně ekonomické oživení obce. Správně koordinované investice do území představují zvýšení potenciálů území i kvality života obyvatel.

Dalším problémem suburbií může být věk obyvatel. Specifickou demografickou strukturou stěhujících představují v současnosti mladší lidé, mladé rodiny nebo páry preferující čisté životní prostředí, mající alespoň střední nebo vyšší vzdělání a nadprůměrné příjmy. Osoby s vyšším sociálním statusem (DOSTÁL, 2008, s. 57). Dnes není problémem pro typického třiceti až čtyřicetiletého obyvatele suburbánního satelitu, zajet si autem pro běžný nákup několik kilometrů do hypermarketu. Za dalších řekněme 40 let, až tento člověk již nebude schopen řídit auto, to již problémem bude. Dnes satelity potřebují školky a školy, časem ale budou potřebovat spíše zařízení pečovatelské služby, lékaře a obchod s běžnými denními potravinami někde v blízkosti. Satelity tak zažijí podobné demografické změny, jakou dnes zažívají panelová sídliště (MAIER, 2012).

Jedním z možných záporných prvků v rozvoji suburbií je finanční zatížení obce, spočívající v možných vyšších nákladech na výstavbu infrastruktury, inženýrských sítí, chodníků apod. Bohatší obyvatelé opouštějí města a do nového bydliště si s sebou mnohdy odnášejí také svoje daně. Ve množství případů se tak ale naopak nestane a nový obyvatel se nepřihlásí k trvalému pobytu, daně tedy daná suburbanizační obec nedostane. Nejenom, že nepřihlášení obyvatelé připravují svou obec o příjmy, ale svou faktickou přítomností a žitím v obci přináší zvýšené nároky na výdajovou stránku jejího rozpočtu. Jako příklad může sloužit využívání technické (kanalizace, svoz odpadu), dopravní (místní komunikace) i sociální (např. mateřská školka, obecní policie) infrastruktury, jejíž provoz a údržbu hradí obec ze svého rozpočtu (MACEŠKOVÁ, OUŘEDNÍČEK, 2008).

„Stále vyšší prostorová mobilita obyvatel ovlivňuje také ekonomický, sociální či společenský život. Díky osobní individuální dopravě mohou vzniknout větší vzdálenosti mezi bydlišti a prodejnami, bydlišti a kulturními středisky či bydlišti a pracovišti. V důsledku toho mohou vznikat nové formy segregace některých skupin obyvatelstva. Může jít o mladou nebo naopak starou generaci, nezaměstnané, nekvalifikované obyvatele apod.“ (ANDRLE, 2000, s. 46) Suburbanizace může být z hlediska sociálních dopadů vysoce selektivní proces. Prostorové řešení

15 suburbií tento proces navíc mnohdy zesiluje. Pro mnoho lidí je jedním z požadavků pro nové a kvalitní bydlení dobrá adresa. Jsou preferovány obce s mateřskou školou, základní školou, obchody, obce s nižší mírou nezaměstnanosti, dobrá dopravní dostupnost, teoreticky také dostupnost veřejnou dopravou a příznivé životní prostředí.

Základní otázkou je, zda a jak ovlivňuje život suburbanizovaných lokalit příliv nových obyvatel, zda pozitivně či negativně. Nová obytná výstavba se často realizuje v přímém kontaktu se starou zástavbou, kde bydlí původní obyvatelé s úplně odlišnými sociálními znaky. Může tedy docházet k problémům kvůli sociální nerovnosti nových a starých obyvatel a jejich odlišnému způsobu života. (OUŘEDNÍČEK, 2002). Noví usedlíci mohou být starousedlíky vnímáni negativně a u původních občanů lze očekávat pocit rozdílného sociálního statusu ve srovnání s novými obyvateli, kteří s sebou přinášejí městské projevy životního stylu. Před rokem 1989 byl sociální status obyvatel obcí nízký, což je v kontrastu se současnou situací a stavem v suburbiích. Sociální klima je obtížně definovatelné a zahrnuje například charakter vztahů mezi členy sociálních skupin, stupeň sociální soudržnosti, typy chování nebo stav, ve kterém se lokální společnost nachází (např. bezpečí, ohrožení). ŠILHÁNKOVÁ (2007, s. 113–118) vychází z předpokladu, že sociální prostředí suburbánních lokalit se postupně vyvíjí a ačkoliv struktura obyvatelstva se po určitém čase stabilizuje, dochází dále k vývoji sociálního prostředí. Mezi hlavní problémy je třeba zařadit sociální separaci, ztrátu sociální soudržnosti a polarizaci sociální struktury obyvatelstva. Tyto problémy se mohou projevovat prostorovým i sociálním odloučením starých a nových obyvatel obce, nízkou interakcí obou skupin, malým zájmem nových obyvatel na veřejném obecním životě obce a střety sociálně odlišných skupin obyvatelstva.

2.3.2.3 Sídelní kaše – Urban Sprawl Zajímavým projevem může být vznik tzv. sídelní kaše (urban sprawl). Podrobně se tomuto jevu věnuje HNILIČKA (2005). Publikace Sídelní kaše je poměrně výrazným počinem, věnující se ovšem z velké části suburbanizaci za hranicemi České republiky. Kniha je autorem rozdělena do tří kapitol s názvy Exodus na předměstí, Hustota osídlení a Tvorba místa a otázka suburbanizace, urban sprawl čili sídelní kaše je zde poměrně specificky popisována. V knize jsou suburbia vykresleny ryze negativně, jsou považovány za nemocná místa, kterým chybí rozčlenění a rozmanitost funkcí, což je způsobeno především nedostatečnou hustotou osídlení. Autor rozebírá zejména závislost obyvatel na osobní dopravě, nemožnost zajistit dopravu hromadnou, neefektivnost technické infrastruktury a také vysoké náklady na správu těchto řídce osídlených oblastí. Upozorňuje na vývoj suburbií v USA a Západní Evropě, kde se suburbanizace začala projevovat mnohem dříve než v České republice a tato suburbia ukazuje jako mnohdy odstrašující příklady. Zajímavé myšlenky přináší třetí kapitola Tvorba místa. Autor zde uvádí, že problémem v zázemí měst není samotná suburbanizace, ale skutečnost, že nová zástavba není tvořena v rámci urbanistické koncepce a ovládá ji chaos. Za jeden z největších problému vidí nedostatek či spíše neexistenci veřejných prostor v nově zastavěném území. Místa ztrácejí svou identitu a i místa

16 vzdálená od sebe desítky kilometrů mohou vypadat stejně, což se jeví jako problém nejen současný, ale zejména do budoucnosti. Klade si otázku, jak by si člověk mohl vytvořit vztah k místu, které je zaměnitelné s jiným? K místu, jež nemá své určující vlastnosti, které by ho jasně vymezily vůči okolí, které je tedy nepoznané a skryté. Jako inspiraci Hnilička doporučuje staré plány českých vesnic.

2.3.3 Budoucnost suburbií Budoucnosti suburbií se věnuje KLÁPŠTĚ a kol. (2012). Uvádí, že hlavními hrozbami patrně bude zvyšování nákladů v suburbiu v důsledku zvyšování cen energií, potřeba zkoordinovat reakce správy obcí do jednoho smysluplného celku a plánu. Klíčové budou schopnosti obecních a regionálních elit vyrovnat se s hrozbami a příležitostmi včas a efektivně, a zda se jim podaří nacházet efektivní opatření, řešící několik výzev najednou. Autoři předpokládají, že zájem o suburbanizaci v budoucnu poklesne a bude směřovat pouze do atraktivnějších obcí. Také předpokládají, že dojde k velmi nerovnoměrnému vývoji oblastí a bude docházet k prohlubování rozdílů mezi obcemi, případně mikroregiony. Ve městě zůstává i celá řada kontaktů na rodinu, přátelé, nabídka služeb i zábavy.

2.3.4 Určení suburbanizačních oblastí Co se týče výběru lokalit, je stěžejním faktorem dobrá dopravní dostupnost a vybavení obce infrastrukturou, v případě rezidenční suburbanizace i atraktivní přírodní prostředí. (OUŘEDNÍČEK, 2002).

Existuje několik ukazatelů, podle kterých se dá suburbanizační proces poměrně přesně určit. U sledované obce můžeme zjišťovat data o počtu obyvatel a jejich migraci, data o počtu dokončených bytů, počet a charakter domácností, věk obyvatel, vzdělání, zaměstnanost či hospodářskou strukturu. Podrobně se této problematice věnovali BURIAN a kol. ve studii Suburbanizace Olomouce – Hodnocení pomocí analýzy statistických dat (2011). Zmiňují několik charakteristik, které určují území s výskytem suburbanizace. Například si lze všimnout, že v obcích s vysokou mírou suburbanizace prudce stoupají počty přistěhovalých osob, na rozdíl od jádra, kde počty obyvatel klesají. Pro vyjádření mechanického pohybu obyvatelstva je vhodné využít migrační saldo. Důležitý je i přirozený pohyb obyvatelstva, do suburbií se většinou stěhují mladší lidé, kteří zde zakládají rodiny, můžeme tedy také sledovat počet narozených dětí. Mění se tedy věková struktura obyvatelstva v suburbanizační obci. Náklady na pořízení domu si mohou dovolit především lidé s vysokým sociálním statusem, mají tedy pravděpodobně lépe placenou a stabilní pracovní pozici. S jejich příchodem tedy může klesat nezaměstnanost. Zvyšuje se podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Nárůst suburbanizace lze také vysledovat vzhledem k rozloze zastavěné půdy, v suburbiích v průběhu let výrazně narůstá. S tímto souvisí charakteristiky domovního a bytového fondu. Z pohledu struktury domovního fondu podle období výstavby převládá výstavba v posledním desetiletí, čímž se snižuje průměrné stáří domu.

17

V historii bylo spojení mezi venkovem a symbolem rodiny velice silné. I dnes dům na vesnici znamená „rodinu“. Může to být místo setkání všech členů, na rozdíl od masově produkovaných bytů v urbánním prostředí. (COUCH–LEONTIDOU–PETSCHEL - HELD, 2007, s. 170) Tato tvrzení korespondují s faktem, že téměř každý člověk ve svém životě začne toužit po rodinném domě na vesnici. Otázkou je, zda i masově budované unifikované domy mohou splňovat tento účel „domova“, o kterém se autoři zmiňují.

2.4 Druhé bydlení Čeladná je považována zejména za rekreační oblast, tohoto tématu se úzce dotýká problematika tzv. druhého bydlení. Podrobně se této tématice věnují autoři publikace Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku (2004). Druhé bydlení je komplexem jevů a procesů, spojených s objektem (či částí objektu), který je přechodným místem pobytu vlastníka či uživatele, využívajícího tento objekt převážně k rekreačním účelům (VÁGNER - FIALOVÁ, 2004, s. 21). Mezi základní charakteristiky se řadí využívání objektu převážně za účelem rekreace, situování objektu v jiném místě, než je trvalé místo bydliště vlastníka a individuální různorodost v době i periodicitě využívání objektu (MARIOT, 1986).

Myšlenka trávení volného času ve vlastním rekreačním objektu je důsledkem společensko– ekonomických změn v moderní době. V prvotní fázi je spjata s industrializací společnosti, ve své modernější podobě pak s přechodem průmyslové společnosti ke společnosti postindustriální. Existenci druhého bydlení je třeba chápat nejen jako významný jev pro lokální a regionální prostorové uspořádání krajiny, ale v širším kontextu. Objekty jsou často lokalizovány v přírodně cenném prostředí a vzhledem k omezeným možnostem i nedůsledné kontrole rozvoje může druhé bydlení významným způsobem zatěžovat svými negativními projevy a důsledky okolní krajinu. Problémem může být zejména vysoká koncentrace lidí, odpadů, znečistění vody, změny vegetačního krytu apod.)

Existují dvě ideální možnosti bydlení. Buď život ve vnitřním městě se snadným přístupem ke službám, školám a kulturním aktivitám, anebo život na nepřelidněném venkově, v otevřeném prostoru, kouskem země a životním stylem směřujícím k přírodě. Nejčastěji chce však mít obyvatel města obě alternativy. Nejoblíbenějším řešením je tedy velký byt ve městě, uzpůsobený pro zimní období a práci, a zároveň letní dům pro odpočinek. Samozřejmě lze letní dům využívat i pro zimní sporty, pokud leží v příhodném prostředí, nebo také pro pouhé víkendové pobyty a odpočinek (COUCH, LEONTIDOU, PETSCHEL-HELD, 2007, s. 167) Objekty druhého bydlení se také často stávají objekty bydlení prvního. Zejména při ztrátě zaměstnání ve městě či jiné tíživé finanční situaci se může stát ideálním řešením využít svůj „víkendový dům“.

Skutečností je, že lidé s městským životním stylem působí na venkovskou společnost, což se může projevit pozitivně, například jako zdroj místních příjmů, jako přínos pro společenský a kulturní život obce, nebo také může napomoci šíření technických inovací či městské kultury.

18

Naopak ale může být jejich přítomnost příčinou konfliktů. Vliv rekreace může způsobit až posun či změnu funkce obce (viz dále) v sídlo rekreační, či naopak se tato sídla mohou transformovat v území s dominantní rezidenční funkcí.

Mezi podmínky existence a dalšího rozvoje druhého bydlení patří faktory, rozhodující o poptávce vlastnictví rekreačního objektu a faktory, rozhodující o lokalizaci objektu. Důsledky druhého bydlení jsou obecné společensko–ekonomické a vlivy na přírodní prostředí. Druhé bydlení je též významným jevem v procesu urbanizace. Existují blízké vztahy mezi procesy, spjatými s druhým bydlením a místem lokalizace objektů, včetně silně urbanizovaných oblastí, také značná mobilita obyvatelstva mezi místem bydliště a místem rekreace a projevuje se i vliv na uspořádání sídelní struktury

Objekty druhého bydlení představují na území Česka cca 20% z úhrnu všech obytných staveb (VÁGNER–FIALOVÁ, 2004). Počty objektů druhého bydlení, a s tím spojené potencionální počty rekreantů, umožňují zohlednit, která sídla a v jaké míře plní rekreační funkci. Od druhé poloviny 19. století docházelo k dynamickým změnám v systému osídlení, zejména k procesu urbanizace, a tím k vylidňování venkova a zvyšování koncentrace obyvatel do měst. Vzhledem k tomu sílí potřeba pobytu ve volném čase mimo město. To, co bylo dříve přepychem, jde dnes umožněno všem vrstvám obyvatel. Za socialistického režimu byl systém osídlení České republiky deformován, v jeho důsledku dochází k masivnímu rozšíření jevu nazývaného druhé bydlení. Po 2. světové válce bylo odsunuto z pohraničí obyvatelstvo německého původu a později opuštěné objekty posloužily jako vysoce lukrativní nabídka pro rekreační využití. Podobně jsou na tom i objekty ve vnitrozemí v 50. a 60. letech, kdy se mladší lidé v produktivním věku stěhují do měst, domy na venkově obývají jejich rodiče a jejich děti je využívají k rekreaci.

Rozmístění rekreačních objektů v ČR je v současnosti poměrně rovnoměrné, převážná část se ale nachází v okolí středních a velkých měst a tvoří jejich rekreační zázemí. Objekty se soustřeďují zejména do blízkosti vodních toků, přehrad, rybníků, na okraje lesů či do horských podhůří. Velkou roli hraje kvalita životního prostředí, veřejné dopravy, časová dostupnost automobily, případně infrastruktura a vybavenost území.

Autoři uvádějí, že v Česku existuje pět nejvýznamnějších oblastí s vysokou koncentrací druhého bydlení. Jsou to oblasti (dle významu) Středočeská, Krkonoše a Jizerské hory, Plzeňská oblast, Brněnská a také Beskydská. Analýza byla provedena z dat roku 1991, je ale nepravděpodobné, že by se oblasti výrazně proměnily. Co se týče Beskydské oblasti, jádro se nachází v okrese Frýdek – Místek, kde se nachází také Čeladná. Autoři uvádějí, že většina vlastníků pochází z Ostravy a z okresu Karviná.

Počátky turismu v Beskydech souvisejí s růstem počtu obyvatel rozvíjejícího se Ostravska a jeho zázemí a s rozvojem industrializace a urbanizace. Návštěvníci Beskyd se ale museli spokojit pouze s omezeným počtem ubytovacích zařízení a několika horskými chatami na hřebenech hor.

19

K většímu rozvoji individuálního turismu došlo až po první světové válce. O rozmach ubytovacích zařízení se zasloužily zejména turistické spolky, vůbec prvním českým spolkem byla Pohorská jednota Radhošť, založená v roce 1884 ve Frenštátě pod Radhoštěm, nedaleko Čeladné. Soukromé objekty druhého bydlení v té době prakticky neexistovaly. Pouze ojediněle byly využívány letní byty v trvale obydlených domech, jež byly pronajímány. Druhá světová válka rozvoj turistického ruchu výrazně zbrzdila, k dalšímu rozrůstání docházelo znovu až v 50. letech, kdy docházelo ke zvyšování příjmů pracujících v průmyslových odvětvích na Ostravsku. V 60. letech vznikalo množství chalup v údolích řek Ostravice, Morávky, Lomné a Čeladenky. Díky rozmachu Ostravského průmyslu, docházelo k urbanizaci a tím ke snižování podílu trvale obydlených domů v horských obcích na úkor zvyšování podílu objektů, sloužících individuální rekreaci. To postupně vedlo k vytváření typicky rekreačních obcí, například Ostravice, Morávky, Kunčic pod Ondřejníkem, Čeladné a dalších. Časem byly budovány objekty hromadné vázané podnikové a výběrové odborářské rekreace. S rozvojem automobilové dopravy v 70. letech se Beskydy staly nejvýznamnějším rekreačním zázemím Ostravska. Důvodem byly velice omezené možnosti rekreace v blízkém okolí Ostravy, díky velice špatnému životnímu prostředí. Omezené možnosti cestování jen posilovaly trend druhého bydlení, městské obyvatelstvo trávilo na svých chatách volné dny, prodloužené víkendy i dovolené. (HAVRLANT, 2004, s. 131 - 139) O této situaci v Beskydech se zmiňuje například publikace Na shledanou, Beskydy, vydaná v roce 1979 Ústřední správou rekreační péče ROH1. „V Evropě bychom leckde mohli najít průmyslové aglomerace v rozsahu našeho Ostravska. Byl by však malý zázrak objevit takovou, který by měla téměř za humny tak dokonalé ochranné pásmo zeleně, jakým jsou naše Beskydy. Je to vskutku vzácné a šťastné sousedství. Ekologové, kteří se zabývají vztahem živého organismu – hlavně člověka – a prostředí, by bezpochyby byli s to na mnoha příkladech dokázat jak nedocenitelný je jeho význam pro celkovou vyváženost krajiny. Však si také Ostravsko své beskydské zázemí zaslouží. A také ho dovede využít. Těch několik desítek kilometrů z Ostravy, Havířova, Poruby, Karviné, Třince veru není překážka, která by stála za řeč. Týden co týden se sunou pravidelně v dlouhých kolonách příjezdovými trasami do hor auta (…), aby se konečně rozptýlily do desítek závodních zotavoven, ubytoven i samotářských chalup a chat, které si opět odčekaly týden.“ (VACULÍN– EINHORN–EINHORNOVÁ, 1979, s. 9) Ke zlomu došlo v roce 1973, kdy byla vyhlášena CHKO Beskydy, a začal se brát zřetel na dopady masové výstavby chat na životní prostředí. Přesto i v této době vznikala další podniková a odborová střediska s poměrně komfortním vybavením, krytými bazény, saunami, případně hernami a jiným využitím.

V 90. letech došlo k výrazným změnám, mimo jiné k výraznému snížení výstavby nových objektů druhého bydlení, narostla ale ubytovací kapacita v soukromých penzionech, hotelech a jiných zařízeních. Došlo k výrazně širším možnostem dalších forem rekreace a cestovního ruchu, zejména ve vztahu k zahraničí. Čeladná patří k významným rekreačním lokalitám, spolu se sousední Ostravicí tvoří jednu z největších koncentrací rekreačních objektů v Beskydech a jejich

1 ROH = Revoluční odborové hnutí, odborová organizace socialistického Československa.

20 výhodná dopravní poloha je (spolu s Frýdlantem nad Ostravicí, Malenovicemi a Komorní Lhotkou) velice zvýhodňuje i do budoucnosti. Autoři zde také uvádějí, že novým fenoménem Beskyd je výstavba moderních dokonale vybavených rodinných domů, určených k trvalému bydlení, i ke každodenní rodinné rekreaci jejich majitelů, ale bez možnosti využití pro návštěvníky nebo širší veřejnost. Jejich předpoklady se v současnosti ukázaly jako správné.

Problematice se věnuje také část publikace Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje vydán Centrem pro rozvoj obcí a regionů (2012, 47). Je zde uvedeno, že vymezení sídel s rezidenční funkcí lze definovat jako obce s nízkým podílem rekreačních objektů, tzv. druhého bydlení. Ty změní svoji funkci a stanou se primárními objekty k bydlení především pro osoby v postproduktivním věku. Charakteristickým rysem venkovských prostorů využívaných pro rekreaci je vysoké zastoupení domů využívaných pro tyto účely. Zejména je tento jev patrný v horských oblastech, jako jsou Frýdlant nad Ostravicí, Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Ostravice, Morávka a další významná rekreační střediska. Na přiložené mapě je také zřetelně rozeznatelná oblast Beskyd, jako velice výrazný zástupce rozšíření druhého bydlení. Pro vymezení rekreačních objektů v Moravskoslezském kraji zde byla použita data z roku 2010 Registru sčítacích obvodů a budov, ČSÚ. Rekreačním objektem je chápána stavba pro rekreaci, což je jednoduchá stavba, která svými objemovými parametry, vzhledem a stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinnou rekreaci (např. rekreační domek, chalupa, chata). Je důležité poznamenat, že v poslední době začíná probíhat proměna bydlení a vzniká fenomén, kdy se vyměňuje první bydlení za druhé. Na obr. 16 lze vidět, že oblast Beskyd má jednoznačně největší zastoupení rekreačních objektů v celém Moravskoslezském kraji.

V současné době dochází k proměně funkce venkova a tyto oblasti již nejsou zaměřeny pouze na zemědělství a lesnické hospodářství, ale výrazně roste jejich rekreační funkce. Venkovský prostor, tak jak byl vymezen, představuje v Moravskoslezském kraji téměř 58 % rozlohy kraje a žije na něm pouze 13 % obyvatel (HRUŠKA–TVRDÝ, 2012, s. 48).

2.5 Vliv představitelů obce na život obce, aktéři rozvoje Rozvoj obce můžeme považovat za dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování situace sídla a jeho okolí. Základními prvky působícími na rozvoj obce (ve smyslu aktivní snahy o uvedené zlepšování) jsou její ekonomické dispozice (rozpočet, majetková základna), lidské zdroje (představitelé obce, občané, podnikatelé působící jako iniciátoři rozvojových aktivit, ale i opoziční zastupitelé, místní obyvatelé, představitelé zájmových spolků a sdružení) a tzv. vize rozvoje – vyjádření žádoucího stavu a cílů rozvoje jako součást rozvojové koncepce. To vše spolu v kontextu širšího prostředí ovlivňujícím podmínky rozvoje, jako fyzicko– geografická poloha, dopravní infrastruktura a další (HOLEČEK, 2009, s. 16) charakterizuje danou obec. Největší hrozbou pro rozvoj obce je pasivita obyvatel (nedostatečný lidský a sociální kapitál). Každé sídlo má specifickou kombinaci vlastností, které vytváří potenciály přírodního, kulturního a ekonomického rozvoje. Rozhodující je smysluplné využití těchto vlastností. Autoři rozlišují

21 tři základní oblasti rozvojových aktivit obce. Zaprvé je to zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání, poté vytváření prostředí pro rozvoj občanských aktivit a nakonec vytváření prostředí pro rozvoj ekonomických aktivit (HOLEČEK, 2009, s. 21).

Představiteli venkovských obcí v Česku a jejich vlivem na rozvoj obce a rozdílům, které se tímto tvoří mezi regiony, se věnovali také Chromý, Jančák, Marada a Havlíček (2011). Uvádějí, že z hlediska úspěšnosti rozvoje regionů lze za stěžejní považovat, vedle polohy regionu v regionálním systému, míry koncentrace obyvatelstva/funkcí, zejména aktivitu subjektů, resp. kvalitu lidského a sociálního. Věnují se také rozdílům ve vnímání pojmu venkov v průběhu času. „Vedle užitých přívlastků „tradiční“ či „moderní“ venkov se objevují i nové přívlastky, např. „postagrární“, „příměstský (resp. suburbánní), „rekreační“ a další; reflektující zejména funkční a sociální proměny prostoru v období probíhajících významných společenských změn (posttotalitní a postindustriální transformace, evropská integrace, globalizace), respektive proměnu vnějších a vnitřních podmínek, obecných a specifických vztahů a procesů ovlivňujících, formujících a reprodukujících venkovský prostor a v neposlední řadě i jeho interpretaci.“ (CHROMÝ– JANČÁK–MARADA– HAVLÍČEK, 2011, s. 25).

Uvádějí, že mezi hybné síly formování venkova lze řadit zaprvé pocit sounáležitosti obyvatel s venkovským prostředím a způsobem života, ale také identitu venkova utvářenou jak zevnitř, tak zejména z vnějšku, tzv. image venkova. Při výzkumu venkova a jeho rozvoje autoři vycházeli z teze, že rozvoje není možno dosáhnout pouze díky podpoře „shora“ (myšleno státní správa, vedení kraje apod.), ale především snahou a činností samotného venkova („zdola“). Zdůrazňují klíčovou pozici jednotlivců a jejich iniciativy, image území, venkovské literatury, lokálních a regionálních médií apod., tedy jedinečnou identitu obce.

O lidských zdrojích mluví také Binek a kol. v publikaci Venkovský prostor a jeho oživení (2007). Věnuje se jim v kapitole o specifických místních zdrojích spolu s přírodními zdroji a hospodářskými zdroji. Místními zdroji v nejširším slova smyslu jsou možnosti a charakteristiky daného území. Rozlišují tři typy místních zdrojů. Z pohledu obyvatel mohou být místními zdroji kvalita životního prostředí, příjemné prostředí, klid, blízkost přírody, dobrá dopravní dostupnost, dostupné bydlení, možnosti volnočasových aktivit, pracovní příležitost apod. Z pohledu podnikatelů se může jednat o objekty a pozemky vhodné pro podnikání, kvalitní dopravní komunikace, dostupnost inženýrských a dopravních sítí, kvalifikovaná pracovní síla, odbytové trhy, přírodní, kulturní, rekreační aktivity atd. A z hlediska návštěvníků jsou to atraktivita daného prostoru, výskyt přírodních, kulturních a historických zajímavostí, sportovní možnosti a ubytovací a stravovací kapacity. I oni považují kvalitní vedení obce a aktéry v území, spolu s jejich schopnostmi a ochotou spolupracovat, za klíčový faktor rozvoje regionu, resp. obce.

22

2.6 Image obce, obraz obce, city branding „Permanentně rostoucí proces globalizace, promítající se svým charakterem do všeobecné ekonomické a sociální liberalizace, prohlubuje a zvýrazňuje polaritu mezi úspěšnými neúspěšnými městy. Za situace, kdy se pozice na pomyslném žebříčku úspěšnosti může během několika málo let změnit, jsou města nucena po tlakem vyostřeného konkurenčního boje iniciativně a aktivně podporovat podnikání a investice“2. Image je možné charakterizovat jako souhrn představ, názorů, postojů a poznatků o určitém objektu. Tímto objektem může být výrobek, skupina výrobků, podnik, společnost, jednotlivec, instituce, stát, město a další. Image si jednotlivec vytváří na základě vlastních zkušeností, poznatků a zážitků. U různých jedinců tedy může mít subjekt odlišnou image, která se může lišit od skutečnosti. Města si cíleně utvářejí image za účelem ovlivnění chování obyvatel, turistů, investorů, podniků a organizací a k odlišení se od konkurenčních měst. Cílená tvorba image je dlouhodobý proces, a proto je případná změna obsahu image velmi obtížná. Představy, názory a dojmy, které se vztahují k danému objektu, si zákazník, spotřebitel, obchodní partner a další subjekty vytvářejí na základě vlastních zkušeností, poznatků, zážitků a vlivem propagační činnosti, přičemž věří, že jsou skutečné a pravdivé (OSTROVSKÁ, 2009, s. 10).

Image místa je souhrn všech postojů, poznatků, zkušeností a vizuálních dojmů a pocitů, které jsou spojené s daným městem. Image města tvoří jeho obraz mezi všemi cílovými skupinami, tzn. obyvateli, podnikateli, turisty, atd. Image je myšlena subjektivní interpretace obrazu města v mysli každého jedince nebo cílové skupiny, která má selektivní (vymezení vůči ostatním městům) a integrační (vnímání města jako samostatného celku) význam (OSTROVSKÁ, 2009, s. 19).

Logo a slogan jsou důležitou součástí budování image města. V roce 1970 kampaň I ♥ NY, vytvořená agenturou Wells, Rich a Greene a grafikem Milton Glaserem v New Yorku, přinesla zcela nový rozměr produkování a šíření tzv. značky města. Úspěšnost této kampaně byla enormní a variace na toto logo jsou dnes k vidění po celém světě. A New York se stal symbolem v USA. Existují tři různé charakteristické éry tvorby „značkování míst“ v Severní Americe a Evropě. První éra proběhla již v 19. století během zemědělské kolonizace, druhá éra byla podpora upadajících průmyslových měst k nalákání nových investorů mezi lety 1900 – 1960 a třetí éra je éra současná, kdy města usilují o obnovu identity měst, vzhledem k jejich vzrůstající unifikaci. (ANDIA, 2013) V USA snad neexistuje město, které by nemělo vlastní slogan. A tento trend se projevil i ve zbytku světa, i v ČR se dnes většina měst neobejde bez vlastního loga a značky. Dříve ke stejnému účelu sloužily znaky města, s moderní dobou přišla modernější variace.

2 Image, [online] Dostupný na www:.

23

3. CHARAKTERISTIKA OBCE ČELADNÁ A REGIONU, VE KTERÉM SE NACHÁZÍ

3.1 Historie obce Nejstarší známky osídlení lze nalézt na kopci zvaném Kozinec, kde údajně stál od konce 13. do 15. století hrádek či tvrz. Spekuluje se, že již v té době mohl mít ve své blízkosti materiální základnu, tedy osadu, která ho zabezpečovala. Pokud opravdu vesnice existovala, mohlo jít o předchůdkyni dnešní Čeladné, která však zanikla spolu s hradem. Hrádek měl pravděpodobně strážní funkci, chránil starou cestu z Moravy do Uher (JUROŠ, L. 2004, s. 1–2). První přímá zmínka o Čeladné pochází z roku 1581, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství, ke kterému celé území patřilo. V té době měla vesnice údajně již 130 – 150 obyvatel, a to převážně sedláků, pasekářů a Valachů, zpočátku byla výhradně zemědělskou obcí. V 17. století obec prosperovala díky výrobě železa a výstavbě dřevouhelné vysoké pece. Rozvoj trval až do poloviny 19. století, kdy se v okolí obce těžilo dřevo pro železárny ve Frýdlantě. S rozvojem průmyslu se také vyvíjel počet obyvatel v obci. V roce 1850 bylo uváděno 2002 obyvatel, poté počet stoupal až ke 2691 obyvatelům v roce 1910. Časem se v Čeladné postavila vysoká pec a došlo k rozvoji slévárenství, během 1. světové války byl však provoz zrušen (BOGAR, K. 1989, 6–11).

Koncem 19. století proťala oblast železnice a s ní přišel rozvoj turistického ruchu. V té době v okolí vyrostly vily a letní sídla, která si nechali budovat bohatí zaměstnanci z ostravských dolů a hutí. Vybudovalo se zde množství podnikových rekreačních středisek i soukromých chat. (KOMENDOVÁ, D. 2012). Část Čeladné, dnes splývající s Kunčicemi pod Ondřejníkem, změnila svou tvář v roce 1890, kdy starou hospodu přestavěl J. Dočkal na hotel Skalka. Ten posléze koupil lékař J. May a proměnil jej v lázeňské středisko, kam se jezdili ozdravovat horníci z blízké Ostravy. V roce 1948 se středisko rozrostlo o nové budovy s interním, gynekologicko – porodnickým a radiodiagnostickým oddělením. (BOGAR, K. 1989, str. 32). Dnes jsou všechny (a další) budovy známé jako Beskydské rehabilitační centrum.

Do roku 1989 se obec rozšířila o novou školu, poštu, koupaliště, zdravotní středisko, kulturní a společenské centrum s kinem, muzeum s galerií, množství nových domů, bytů, zkvalitnila se také infrastruktura. Po sametové revoluci byla část obce plynofikována, vybudovala se kanalizace a čistička odpadních vod. Družstevní pozemky byly vráceny původním vlastníkům (KOMENDOVÁ, D. 2012).

3.2 Fyzicko-geografická charakteristika Čeladná leží v údolí řeky Čeladenky a Frýdlantské Ondřejnice. Čeladná se rozkládá na území 5906 ha, z toho celých 77 % (4543 ha) zabírají lesy a pouhých 0,7 % (41 ha) zastavěné plochy (ČSÚ, 2013). Tři čtvrtiny území totiž leží v Moravskoslezských Beskydech a s výjimkou několika roztroušených domů a hotelu v přidružené obci Podolánky, můžeme tuto oblast považovat

24 za neobydlenou, pokrytou hustými lesy. Zastavěná je prakticky jen severní část obce, která již patří do Beskydského podhůří. Obec leží v nadmořské výšce 385 – 1276 m. n. m. Musíme však rozlišovat centrum obce, které dosahuje pouze 430 m. n. m. a vrcholy patřící do jejího území například Smrk (1276 m) či Kněhyně (1257 m). Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd leží od centra obce cca 8 km. Velká část území patří do CHKO Beskydy, na jejím území najdeme i další chráněná území, například NPR Kněhyně – Čertův mlýn a několik Přírodních rezervací (Klíny, Kněhyňská jeskyně, Smrk, Studenčany, V Podolánkách) (AOPK ČR, 2013). Klimaticky obec patří do chladných až velmi chladných oblastí, srážkově bohatých.

3.3 Sociodemografická charakteristika Čeladná leží na okraji Moravskoslezského kraje, v okrese Frýdek – Místek, patří do ORP Frýdlant nad Ostravicí. Obec je členem Mikroregionu Frýdlantsko – Beskydy a Regionu Podbeskydí. Od krajského města Ostravy obec dělí zhruba 35 km, mezi městy je výborná dopravní dostupnost. Z Ostravy vede do Frýdku – Místku rychlostní silnice R56, poté silnice I. třídy č. 56 až do Frýdlantu n. O. a odsud jen necelé 2 km do centra Čeladné.

Obr. 1 Administrativní mapa okresu Frýdek – Místek a ORP Frýdlant n. O.

Základními prvky sídelní struktury území jsou sociodemografické, hospodářské podmínky a úroveň bydlení. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce, tedy její prosperitu, je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu, ale také

25 vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí, životní prostředí a rekreační zázemí se promítají do atraktivity bydlení. „U řešeného území se projevuje na demografickém vývoji především rekreační atraktivita obce a blízkého regionu, rostoucí preference kvalitního obytného a rekreačního bydlení, dobrá dopravní poloha, blízkost a dostupnost měst Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek – Místek, ale i měst Ostravské aglomerace, mimořádný zájem komerčních investorů o hromadnou bytovou výstavbu v obci a atraktivita vlastní obce zejména v oblasti bydlení a rekreace“ (Návrh územního plánu obce Čeladná, 2012). Nepříznivým faktorem je značná úroveň nezaměstnanosti v širším regionu, v regionu se však realizují záměry vzniku nových průmyslových zón (zejména strategické zóny kraje Nošovice, Mošnov, Frýdek – Místek a další).

3.3.1 Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Moravskoslezském kraji 1236 028 obyvatel, nejlidnatějším SO ORP je z kraje je Ostrava – město, nejméně obyvatel žije v SO ORP Vítkov. Největší absolutní pokles počtu obyvatel mezi roky 2001 a 2011 byl zaznamenán v SO ORP Ostrava – město (úbytek o 11 126 obyvatel), největší příbytek obyvatel v kraji získalo SO ORP Frýdlant n. O. (11 480 obyvatel) (ČSÚ, 2013)

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel a prognózy jeho vývoje umožňují lépe posoudit předpoklady pro rozvoj obce. Vývoj počtu obyvatel v 19. století výrazně stoupal až ke 2691 obyvatelům v roce 1900. Tento nárůst byl způsoben rozvojem průmyslu v obci, významnou roli hrály železárny ve Frýdlantě n. O, pro kterou se v obci těžilo dřevo. Po roce 1900 došlo k mírnému poklesu počtu obyvatel, aby posléze dosáhl vrcholu v roce 1950. V Čeladné v tomto roce žilo 2811 obyvatel a tento rekord nebyl dosud překonán. V průběhu 20. století počet obyvatel klesal, až na minimum v roce 1991. Tento jev byl zřejmě způsoben odchodem pracovníků do rozrůstajícího se průmyslového Ostravska za prací (urbanizace) a nedostatkem pracovních míst v obci. Mezi lety 1991 – 2001 počet obyvatel stagnoval, poté však přišel rychlý růst pravděpodobně způsoben vyšší atraktivitou obce, výstavbou nového centra, rozšířením občanského vybavení, příchodem investorů a nových pracovních míst (golfové hřiště a hotely v obci, automobilka v Nošovicích) a touha obyvatel měst po rodinném domě v příznivějším životním prostředí (suburbanizace). V současné době žije v obci 2418 obyvatel a dá se předpokládat, že tento počet dále poroste (Příl. 19).

26

2900

2700

2500

2300

2100 Počet obyvatelPočet 1900

1700

1500 1986 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Rok

Obr. 2 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obce Čeladná v letech 1986 – 2011. Zdroj: ČSÚ 2013

Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 1991, 2001 a 2011 je poměrně stabilní. Nejvyšší počet obyvatel má město Frýdlant n. O., následováno Ostravicí, Čeladnou, Kunčicemi pod Ondřejníkem a Janovicemi. Největší růst zaznamenala Čeladná z 2019 obyvatel v roce 1991 na 2415 v roce 2011. Čeladnou následovalo Pržno z 659 na 1019 obyvatel, Malenovice z 281 obyvatel na 624 a Kunčice p. O., kdy došlo k vzrůstu obyvatel z 1897 na 2193 osob. Naopak pokles zaznamenaly obce Bílá, Frýdlant n. O. a Staré Hamry. U ostatních obcí počet obyvatel spíše stagnoval.

11 000 10 000 9 000

8 000

7 000 6 000 5 000

4 000 Počet obyvatelPočet 3 000 2 000 1 000 0 1991 2001 2011 Rok Bílá Čeladná Frýdlant n. O. Janovice Kunčice p. O. Malenovice Metylovice Ostravice

Obr. 3 Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Frýdlant n. O. Zdroj: ČSÚ 2013

27

Celkový nárůst počtu obyvatel v obci se od roku 2000 odehrává jen díky mechanickému přírůstku, tedy migračnímu saldu. Jeho křivka od počátku tisíciletí převyšuje přirozený přírůstek několikanásobně. V obci by v těchto letech bez mechanického přírůstku docházelo k ubývání počtu obyvatel, jako tomu bylo v letech předcházejících. Počty zemřelých téměř ve všech letech od roku 1991 až do 2010 převýšily počty narozených. Vliv na tento jev má věková struktura obyvatel Čeladné. V obci převyšuje složka postreprodukční občanů tu reprodukční. Složka do 15 let také nemá velké zastoupení. Toto rozdělení by však mohlo být deformováno příchodem mladých párů do suburbanizační obce, z důvodu zakládání rodiny. Rok 2011 má však zcela jiný trend, v tomto roce počty imigrantů nedosáhly vysokých hodnot a hrubá míra porodnosti i úmrtnosti převýšily tento počet, celkový přírůstek prudce poklesl. Doplňující informace zobrazuje Příl. 18. Potvrzuje stejný vývoj a lze vidět, že od roku 2000 došlo k výrazné změně trendu, hrubá míra celkového přírůstku dosahovala relativně vysokých hodnot až 30‰. V předchozím období tato hodnota nepřesáhla 10‰, spíše se pohybovala v záporných hodnotách.

90 80 70 60 50 40 ‰ 30

20 10 0 -10 -20

Rok

Migrační saldo hmp hmú

Obr. 4 Hrubá míra porodnosti (hmp), hrubá míra úmrtnosti (hmú) a migrační saldo v obci Čeladná v letech 1991 – 2011. Zdroj: ČSÚ 2013. Pozn. Hmp = počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel k 1.7. v daném roce, hmú = počet zemřelých na 1000 obyvatel k 1. 7. v daném roce.

Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a upozorňující na možné budoucí sociální problémy je věková struktura obyvatelstva.

28

Věkové složení kraje prochází procesem stárnutí populace. Podíl obyvatelstva předproduktivního věku v kraji klesl za posledních 10 let o 2,7 %, naopak postproduktivní složka vzrostla o 3,2 %. Na proces stárnutí populace měla vliv zejména nižší porodnost v 80. a 90. letech 20. století.

85 a více 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64

55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 Věkové kategorie Věkové 20 - 24 18 - 19 15 - 17 10 - 14 6 až 9 3 až 5 0 až 2 -110 -90 -70 -50 -30 -10 10 30 50 70 90 110 Počet obyvatel

Muži Ženy

Obr. 5 Věková pyramida obce Čeladná v roce 2011. Stav obyvatel vždy k 1. 1. Upraveno dle ČSÚ 2013

Zastoupení věkových kategorií u Čeladné v roce 2011 vytvářejí tzv. regresivní typ věkové pyramidy. U tohoto typu dětská složka nedosahuje takového zastoupení jako má postreprodukční složka, početně ji nenahrazuje a v dlouhodobém horizontu bude pravděpodobně docházet ke snižování početního stavu obyvatel. V obci Čeladná v roce 2011 jsou nejvíce zastoupenou složkou lidé mezi 30 a 49 lety a poté od 55 do 64 let. Nejméně zastoupenou složkou je věková kategorie 18 – 19 let, což je zřejmě způsobeno odchodem mladých lidí studovat vysoké školy do větších měst. Obecně nízké zastoupené mají nižší věkové kategorie nebo naopak ty nejvyšší. Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let na celkovém počtu obyvatel v roce 2011 byl 14,7 % (356 obyvatel), podíl obyvatel ve věku 65 let a více byl 18,1 % (437 obyvatel), podíl produktivní složky obyvatel 15 – 64 let byl tedy 67,2 % (1622 obyvatel). Průměrný věk v roce 2011 v obci Čeladná byl 42,1 let.

3.3.2 Mechanický pohyb obyvatel a jeho vývoj Migrační saldo (rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými obyvateli) v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí dosahuje poměrně rozdílných hodnot. Jednoznačně nejvyšší hodnoty

29 vykazuje největší město Frýdlant n. O., a to ve všech sledovaných letech (kompletní tabulka Příl. 22). Mezi ostatními obcemi ORP Frýdlant n. O. obec Čeladná docílila nejvyššího migračního salda v roce 2001, a také v téměř celém desetiletí od roku 2000. V roce 2010 saldo Čeladné dokonce převyšuje migrační přírůstek všech obcí ORP. V roce 2011 však rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých prudce poklesne, tyto počty však stále dosahují poměrně vysokých hodnot. Těch ale také vykazuje sousední obec Ostravice, se kterou má Čeladná mnoho společných znaků. Ostatní obce dosáhly v tomto období kolísavých hodnot, množství migrantů není tak významné a migrační saldo se v některých letech dokonce propadlo i záporných hodnot (více osob se vystěhovalo, než přistěhovalo). 120 110 100 90 80

70 60 50 40 30 Migrační saldo Migrační 20 10 0 -10 -20 -30 Rok 1991 2001 2010 Bílá Čeladná Frýdlant n. O. Janovice Malenovice Metylovice Ostravice Pržno

Obr. 6 Migrační saldo v obcích ORP Frýdlant n. O. v letech 1991, 2001 a 2011. Zdroj: ČSÚ 2013

Tab. 1 Počet přistěhovalých obyvatel do obce Čeladná v letech 1991 – 2010.

Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Počet migrantů 59 51 55 53 40 23 50 59 54 46 do obce Bazický index 100 86,4 93,2 89,8 67,8 39,0 84,7 100,0 91,5 78,0 [%] Řetězový index 100 86,4 107,8 96,4 75,5 57,5 217,4 118,0 91,5 85,2 [%] Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet migrantů 82 73 75 73 72 62 75 82 91 122 do obce Bazický index 139,0 123,7 127,1 123,7 122,0 105,1 127,1 139,0 154,2 206,8 [%] Řetězový index 178,3 89,0 102,7 97,3 98,6 86,1 121,0 109,3 111,0 134,1 [%] Zdroj: ČSÚ 2013

30

V tab. 1 jsou zaznamenána data o vnitřní migraci obyvatel, kdy Čeladná je obcí nového bydliště. Nejméně obyvatel se přistěhovalo v roce 1996 (23 osob), nejvíce jednoznačně v roce 2010 (122 osob). Bazický index porovnává, o kolik vzrostl nebo klesl počet přistěhovalých oproti prvnímu pozorovanému roku 1991. V tomto případě ukazuje, že v roce 2010 byl počet migrantů více než dvojnásobný. Řetězový index říká, o kolik vzrostl či klesl počet přistěhovalých do obce, oproti roku předcházejícímu. Největší pokles je zaznamenán v roce 1996, kdy se do obce přistěhovalo pouze 23 osob (v roce 1995 40 osob), nejvyšší rozdíl je poté v roce 1997, kdy tento počet stoupl až na 50 nových obyvatel.

Obr. 7 graficky znázorňuje vývoj počtu přistěhovalých do Čeladné. Nejedná se o pravidelnou křivku, přesto však můžeme vidět stoupající tendenci, zejména ve druhém desetiletí, podpořenou faktem, že v roce 2010 počet migrantů dosáhl minimálně 20 – ti letého maxima. V roce 2011 se ale počty emigrantů a imigrantů téměř vyrovnaly, vývoj v dalších letech ukáže, zda byl tento rok výjimka nebo je to začátek stagnace či poklesu rozvoje v obci. Jediné dva roky, kdy v Čeladné přesahoval počet vystěhovalých ty přistěhovalé, je období 1995 – 1996.

140

120

100

80

60

Počet migrantů Počet 40

20

0

-20

Rok

Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační saldo

Obr. 7 Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých v obci Čeladná mezi lety 1991 – 2011. Zdroj: ČSÚ 2013

Z tabulky 2 i z obr. 9 je zřetelné, že do Čeladné se nejčastěji stěhovali obyvatelé blízkých obcí, či obcí stejného okresu a kraje. Vysoká četnost migrantů byla zaznamenána také u sousedních

31 krajů, Zlínského a Olomouckého. Do Čeladné se nepřistěhoval nikdo z Jihočeského kraje, jako jediného z České republiky. Mezi obcemi původního bydliště migrantů od roku 1991 – 2010 jednoznačně figuruje krajské město Ostrava (1991 - 11 osob, 2010 – 33 osob, celkem 374 osob), následováno městy Frýdek – Místek (185), Frýdlant nad Ostravicí (120), Havířov, Kunčice pod Ondřejníkem, Ostravice, Frenštát pod Radhoštěm, Pstruží, Karviná, případně Rožnov pod Radhoštěm a Kopřivnice, Třinec, Brno, Nový Jičín a další. Nejvzdálenějšími obcemi původního pobytu jsou například Ústí nad Labe, Cheb a Děčín, počty migrantů z těchto měst jsou ale pouze v řádu jednotek. Zajímavostí je, že v roce 1991 a 1992 se do Čeladné přistěhovali také 4 lidé ze Slovenska, a to z obcí Kysucké Nove Město a Zlaté Moravce v roce 1991 a Bratislava – Ružinov a Krtovce v roce 1992. Absolutní počty obyvatel, které se do Čeladné přistěhovaly, z valné většiny dosahují pouze malých hodnot. Z celkového počtu 131 obcí, ze kterých se 1 a více osob přistěhovaly do Čeladné, má 53 obcí hodnotu 1 osoby. V tabulce 2 jsou uvedeny obce s 5 a více emigranty, směřující do Čeladné (všechny obce Příl. 24).

Tab. 2 Obce původního bydliště s migrací 5 a více obyvatel do Čeladné v letech 1991 – 2010.

Pořadí Počet Pořadí Počet Obec Obec obce imigrantů obce imigrantů 1 Ostrava 374 21 Staré Hamry 7 2 Frýdek-Místek 185 22 Suchdol n. O. 7 3 Frýdlant n. O. 120 23 Dětmarovice 6 4 Havířov 52 24 Hukvaldy 6 5 Kunčice p. O. 50 25 Janovice 6 6 Ostravice 46 26 Lučina 6 7 Frenštát p. R. 42 27 Palkovice 6 8 Pstruží 19 28 Příbor 6 Valašské 9 Karviná 18 29 6 Meziříčí 10 Kopřivnice 16 30 Vratimov 6 11 Třinec 15 31 Břeclav 5 12 Brno 14 32 Dobrá 5 13 Nový Jičín 12 33 Krásná 5 14 Baška 10 34 Milotice n. B. 5 15 Paskov 10 35 Petřvald 5 16 Praha 10 36 Pržno 5 17 Zlín 9 37 Studénka 5 18 Hlučín 8

19 Orlová 8

20 Bohumín 7

Zdroj: Anonymizovaná databáze meziobecního stěhování obyvatelstva

32

3.3.3 Vývoj domovního a bytového fondu V obr. 8 je znázorněn vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Frýdlant n. O. Čeladná (červeně) vyčnívá nad ostatními obcemi, zejména v letech 2002, 2005, 2007, 2008 a 2009, kdy počet dokončených bytů dosáhl hodnoty 140 bytů v obci. Mezi lety 2001 – 2011 bylo v Čeladné postaveno 221 bytů. V letech 1981 – 2000 to bylo 178 bytů. Nejvíce bytů v historii obce bylo však vybudováno v letech 1920 – 1970, jednalo se o 333 bytů.

V roce 1999 byly vybudovány první moderní byty na obecním náměstí. Rokem 2002 pokračovala enormní výstavba bytů v Čeladné, rokem 2007 byly dokončeny bytové domy u obecního hřbitova Vila Park Čeladná (Příl. 10, Příl. 11) s 51 apartmány3. Rokem 2008 definitivně skončila výstavba náměstí s podkrovními byty. Soubor třinácti apartmánů, navazujících na budovu radnice byl určen k prodeji nejen k trvalému bydlení, ale i ke koupi tzv. druhého domova. Dle investora byly všechny byty ihned prodány4.

150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40

Počet dokončených bytů dokončenýchPočet 30 20 10 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Bílá Čeladná Frýdlant nad Ostravicí Janovice Kunčice pod Ondřejníkem Malenovice Metylovice Ostravice Pržno Pstruží Staré Hamry

Obr. 8 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v letech 2002 – 2011. Zdroj: ČSÚ 2013

V září 2009 byl v Čeladné vybudován areál Farské Lúky (Příl. 9) se 120 byty5. V letech 2003, 2004, 2006, 2010 a 2011 se více bytů dokončilo ve Frýdlantě n. O., případně Malenovicích. Tyto počty však nedosahují ani v jednom roce vyšších hodnot než 30 dokončených bytů v obci.

3 Vila Park Čeladná [online] Dostupný na www: . 4 Apartmány pod věží [online] Dostupný na www: . 5 Areál Farské Lúky [online] Dostupný na www: < http://www.celadna.eu/bydleni/apartmany-farske-luky/>.

33

V roce 2011 stálo v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí celkem 5537 obydlených domů. Mezi lety 1991 – 2000 bylo postaveno 648 domů a v letech 2001 – 2011 až 843 domů. Průměrné stáří rodinných domů v roce 2011 bylo 43,1 let a bytových domů 38,8 let. Oproti tomu průměrné stáří rodinných domů v okrese Frýdek – Místek bylo 42,3 let a bytových domů 45,8 let. Ve velikostní kategorii obcí s 2000 – 4999 obyvateli bylo průměrné stáří rodinného domu 43,2 let a bytového domu dokonce 47,7 let (Příl. 21). Tyto údaje ukazují, že v ORP Frýdlant n. O. opravdu v posledních letech probíhá intenzivní výstavba bytových domů, potvrzuje to velice nízká hodnota průměrného věku bytových domů, kterému se nevyrovná žádné jiné ORP v okrese Frýdek – Místek. V rámci rodinných domů ORP Frýdlant n. O. není tolik výrazný, průměrný věk rodinných domů v oblasti je průměrný. I v Čeladné je mnohem výraznější trend výstavby bytových než rodinných domů.

Stěhující se do Čeladné lákají zejména příznivé přírodní podmínky, lázeňská tradice a výstavba nových luxusních domů a bytů či blízkost velkého zaměstnavatele Hyundai v blízkých Nošovicích. Jelikož se nejvíce obyvatel stěhují do Čeladné z Ostravy a okolí (Tab. 2, Příl. 24), lze předpokládat, že mezi push faktory patří zejména špatné životní podmínky a prostředí.

Obr. 9 Zobrazení polohy obcí, z jejichž území došlo k migraci do obce Čeladná. Zdroj: Anonymizovaná databáze meziobecního stěhování obyvatelstva

34

3.3.4 Další charakteristiky V roce 2011 v Čeladné žije 972 (38,7 %) svobodných, 1138 (45,3 %) ženatých/vdaných, 206 (8,2 %) rozvedených a 188 (7,5 %) ovdovělých obyvatel. Bez vzdělání žije v obci 6 (0,2 %) lidí, 318 (12,7 %) se základním vzděláním (vč. neukončeného), se středním bez maturity 658 (26,2 %), s maturitou 622 (24,8 %), VOŠ vystudovalo 25 (1,0 %) lidí a vysokoškolského vzdělání dosáhlo 358 (14,3 %) obyvatel (bakalářské 47 (1, 9 %), magisterské 302 (12,0 %). Do suburbanizačních obcí se typicky stěhují vysokoškolsky vzdělaní, mladší lidé, většinou manželský pár s malými dětmi. Údaje o Čeladné tuto teorii z velké části potvrzují, podíly ženatých či vdaných a vysokoškolsky vzdělaných lidí jsou výrazné, věková pyramida navíc zobrazuje velký podíl obyvatel od 30. roku života, což mohou být lidé s vysokoškolským diplomem, kteří po pár letech budování kariéry ve velkém městě zatoužili po rodinném domě v přírodě. Tento fakt potvrzují také údaje o obcích, ze kterých se do Čeladné v období od roku 1991 do roku 2010 nastěhovalo nejvíce obyvatel. Na prvních místech figuruje krajské město Ostrava, a další větší města kraje jako Frýdek – Místek, Frýdlant nad Ostravicí či Havířov (viz dále).

Co se týče dojížďky do škol a zaměstnání, tak podle dat ČSÚ dojíždí do zaměstnání 349 obyvatel, do škol 110 studentů a žáků. Zaměstnání v rámci obce má pouze 58 lidí. Do jiné obce okresu Frýdek – Místek dojíždí 173 osob a do jiného okresu Moravskoslezského kraje dojíždí 186 zaměstnanců. Do 14 minut se do práce dostane 74 osob, do 30 minut se jedná o 112 osob, do tři čtvrtě hodiny o 103 osob, do hodiny o 34 osob, do 90 minut o 23 osob a déle než hodinu a půl dojíždí do práce pouze 2 lidé z obce (Příl. 25). Z těchto údajů lze vyčíst, že velké množství obyvatel obce Čeladné dojíždí do zaměstnání do Frýdlantu n. O., Frýdku – Místku či Nošovic (obce stejného okresu, dojížďka do 30 minut) a poté s největší pravděpodobností do Ostravy (jiný okres kraje, 30 – 45 minut dojížďky).

V obci funguje dětský domov, základní škola a dvě mateřské školy (MŠMT, 2013). V roce 2002 zde byl dokončen Dům s pečovatelskou službou v blízkosti centra obce, v obci aktivně funguje také Senior Club.

3.3.5 Image obce „Čeladná – The Heart Of Beskydy Mountains“ (Příl. 1), takto se Čeladná prezentuje na svých webových stránkách http://www.celadna.eu. K rozšiřování povědomí o obci mezi širokou veřejnost, mohou pomoci občanská sdružení. V Čeladné funguje sdružení „Čeladná žije“. Cílem sdružení je propagovat obec Čeladnou a region Beskydy, informovat širokou veřejnost a média a společenském dění v obci a vytvářet aktivistům platformu pro pořádání svých projektů.

Čeladná si buduje image rozvinuté obce, která i přes svou malou velikost, nepostrádá veškerý komfort pro plnohodnotný život. Tato prezentace je zaměřena zejména na movité obyvatele, kteří si mohou případně dovolit koupi bytu jako objekt svého druhého bydlení. S golfovým hřištěm, množstvím hotelů, lyžařským střediskem, případně aquaparkem a bobovou

35 dráhou, rehabilitačním centrem a blízkostí CHKO Beskydy, a prostorem, který se Čeladné dostává v médiích, se tato obec zdá jako ideální místo nejen pro rekreaci.

O dění v Čeladné se pravidelně objevuje zmínka v českých médiích, ať už se jedná o golfový turnaj, výstavbu domů, známou osobnost podstupující léčbu v Beskydském rehabilitačním centru či přestavbu železniční zastávky. Titulkům figurují označení jako Milionářská enkláva, Moravské Beverly Hills či Beskydský ekonomický zázrak. Není snad jiné obce v České republice, která by se v médiích objevovala tak často. O Čeladné se mluvilo nejvíce díky nově vznikajícímu golfovému hřišti („Čeladná má největší golfové hřiště“, IDNES.cz, 2001), v souvislosti s turnajem Czech Open („Program European Tour 2013 s golfovým Czech Open v Čeladné nepočítá“ IDNES.cz, 2012), nově budovanými domy („Čeladná: domy jako v Kalifornii, vzduch a hory“, IDNES.cz, 2007; „Čeladná je vesnice se zběsilým tempem. Staví se v ní jako o život i v době krize“, IDNES.cz, 2009), osobnostmi Čeladné („Robin Hood kandiduje. Řekne voličům, jak žít na venkově“, aktualne.cz, 2009; „Vybudoval u Čeladné moravské Beverly Hills: Podruhé už bych do toho všeho nešel“, IHNED.cz, 2011), celkové situaci v Čeladné („Bačové v Mercedesech“, euro.e15.cz, 2012), a zřejmě nejčerstvější zpráva je o nově vybudované železniční zastávce v obci („Čeladná má železniční zastávku ze dřeva a kamene“, designmagazin.cz, 2013). Tento výčet zdaleka není konečný, zdá se, že Čeladná si v médiích vydobyla své místo a obci se daří budovat svou image. A to nejen v českých. V souvislosti s golfovou tématikou se o Čeladné zmínily i zahraniční stránky, například španělské latitud2000.com (A Chequia Por El Golf!! Do Česka na golf!!, 2013). Článek se věnuje důvodům, proč by golfisté měli jezdit do České republiky hrát golf, vyzdvihují ji jako nejrozvinutější golfovou destinaci střední a východní Evropy, a zmiňuje se také o hřišti v Čeladné. Francouzský web pagtour.net se také zmiňuje o Čeladné v souvislosti s golfovou turistikou, vyzdvihuje Česká hřiště jako vhodná místa pro profesionály i amatéry.

„Čeladná je úžasným místem pro milovníky aktivního odpočinku, zdravého životního stylu, romantiky, pro jednotlivce, rodiny s dětmi, ale i seniory. Bydlíte v přírodě, obklopeni všudypřítomnými horskými masívy, dýcháte čistý a zdravý vzduch. Na dosah máte obchody, základní a mateřskou školu, zdravotní středisko, nová sportoviště, bazén, restaurace, kavárny, pekárnu, wellness centra, golfová hřiště, dětský areál, sjezdovku, běžecké stopy, cyklostezky… Do centra krajské metropole to přitom zvládnete za méně než půlhodinu.“6

6Proč žít v Čeladné [online] Dostupný na http://www.cereinvest.cz/radnice-a-apartmany-pod-vezi-projekt- 24.html).

36

4. VÝZNAMNÍ AKTÉŘI OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ A NEJVÝRAZNĚJŠÍ DOMINANTY ČELADNÉ

Jak již bylo řečeno v kapitole Vliv představitelů obce na život obce, aktéři rozvoje, jedním z rozhodujících faktorů fungování obce je lidský a sociální kapitál. Rozvoj Čeladné v posledních 10 - ti letech byl nepochybně zapříčiněn jejich aktivitou. Zejména je zde třeba zmínit postavu starosty obce, poté několika podnikatelů a developerských společností. Před lety byla Čeladná obec jako každá jiná, dnes je jí přezdíváno „Beskydské Beverly Hills“ a je známá nejen v celorepublikovém měřítku, ale i v zahraničí díky golfovému turnaji Czech Open, s účastí světově proslulých hráčů. Z mnohých výzkumů venkovských a periferních oblastí vyplynulo, že za klíčové aktéry dalšího rozvoje lze považovat starosty obcí. Ti mají nejen přehled o vnitřním potenciálu rozvoje v obci, ale aktivně se podílejí na jeho identifikaci, rozvoji a využití (tzv. utváření žitého prostoru). Z hlediska úspěšnosti rozvoje regionů lze za stěžejní považovat zejména aktivitu subjektů, resp. kvalitu lidského a sociálního kapitálu. (CHROMÝ – JANČÁK – MARARA – HAVLÍČEK, 2011, s. 23 – 45)

4.1 Starosta obce - Pavol Lukša (1994–2004, 2006–dosud) O starostovi Čeladné a jeho zapálení pro svou obec není pochyb. Za jeho funkční období nastal onen rychlý a strmý rozvoj obce, který pravděpodobně bude pokračovat i v následujících letech. Rozvoj Čeladné je vidět doslova na každém kroku. Je otázkou, jak původní obyvatelé vnímají proměnu své obce. Některým nová podoba obce může vyhovovat se všemi jeho výhodami i nevýhodami, ale existují i tací, kteří budou nespokojeni. V Čeladné tuto skupinu reprezentuje občanské sdružení „Čeladňan“, které se aktivně vyjadřuje k dění v obci.

Pavol Lukša je typickým ztělesněním schopného představitele obce, který je zároveň aktérem rozvoje. Je proslulý svým patriotismem k Čeladné, jeho kariéra se však odvíjela i na celorepublikovém poli. V roce 1990 vstoupil p. Lukša do tehdejší ČSL (Československé strany lidové), od května 1992 do konce roku 1994 byl místostarostou obce Čeladná, poté se stal jejím starostou. Tuto funkci zastával až do roku 2004 (a poté opět od roku 2006 až do současnosti – v mezidobí vykonával funkci starosty Ing. Stanislav Chromčák). V současné době je členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje a členem politické strany TOP 09, poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, předsedá Zemědělskému výboru a je členem Hospodářského výboru sněmovny

Starosta obce dokázal uskutečnit plány, které by jinak šly možná těžko prosadit. Lukša není znám jen jako starosta Čeladné, ale výrazné je jeho jméno také v krajském či celorepublikovém měřítku. Poměrně výrazně vystupoval v otázkách ohledně životního prostředí, nezaměstnanosti, dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje a úloze Ostravského letiště Leoše Janáčka

37 v Mošnově. Nejvíce je však proslaven svým patriotismem k Čeladné a změnami, které za jeho období na úřadě nastaly. Pod jeho vedením se v obci postavilo nové náměstí, které vzniklo na území bývalých vojenských skladů, z nemocnice (dříve porodnice) vzniklo a stále se rozšiřuje Beskydské rehabilitační centrum, byla postavena sportovní hala, domov důchodců, došlo k přestavbě železniční zastávky, zlepšení dopravní situace výstavbou kruhového objezdu, a také došlo k příchodu velkých investorů, kteří Čeladnou dále proměňují.

4.1.1 Beskydské rehabilitační centrum Na hranici se sousední obci Kunčice pod Ondřejníkem lze nalézt několik budov Beskydského rehabilitačního centra. Centrum čerpá z lázeňské tradice, kterou zde založil v roce 1890 lékař Jan May. Lázně původně fungovaly zejména pro Ostravské horníky, v roce 1948 se lázně rozrostly o nové budovy nové budovy s interním, gynekologicko – porodnickým a radiodiagnostickým oddělením. (BOGAR, K. 1989, str. 32). Dnešní Beskydské rehabilitační centrum vzniklo v roce 2000. Nejvýraznější stavbou 5 hektarového areálu je apartmánový dům Lara s wellness centrem, kde se nacházejí také byty pro stálé i nestálé obyvatele Čeladné.

Vedení obce se také daří čerpat dotace z evropských fondů, v obci bylo s jejich pomocí uskutečněno několik projektů. Například byla vybudována tělocvična pro ZŠ Čeladná, proběhla regenerace brownfields - areálu koupaliště Čeladná, dotace také přispěly na zpracování nového územního plánu pro obec7. Díky dotacím také na pozemcích obce stojí Hotel Miura, Stavba roku

2011, vybudována podnikatelem Richardem Kučíkem v těsné blízkosti golfového hřiště.

4.2 Developer Významnou roli při přetváření podoby Čeladné má developerská společnost Conti Real, spol. s r.o., zastoupená jejím majitelem a obyvatelem Čeladné Jakubem Bernady. V Čeladné od roku 1999 postavil několik bytových domů se stovkami bytů. Další dva bytové domy Residence Žárovec a Park Residence Čeladná jsou ve výstavbě. Stavba těchto dvou objektů je však v současnosti pozastavena, i staveniště je však nedílnou součástí dnešního pohledu na Čeladnou, jelikož oba areály leží přímo u hlavní silnice protínající obec. Obě stavby nahrazují zdemolované objekty, Park Residence Čeladná se staví v samém centru obce namísto budovy starého obecního úřadu a Residence Žárovec namísto starého bytového domu pro zaměstnance textilní továrny v Čeladné.

4.2.1 Radnice a apartmány pod věží Prvním velkým projektem, který se v Čeladné uskutečnil, byla stavba radnice a bytového domu s 13 apartmány, na ploše bývalých vojenských skladů v centru obce. Stavba začala v roce 1999, kompletně dokončena byla v roce 2008. V budově nové radnice funguje obřadní síň, kanceláře úřadu, lékařské centrum s lékárnou a pekárna. Třináct apartmánů, které přímo navazují

7 FondyEU, [online]. Dostupný na www: .

38 na budovu radnice, byly od počátku určeny nejen k trvalému bydlení, ale také ke koupi tzv. druhého domova8. V těsném sousedství náměstí je také další bytový dům s 32 apartmány Vila dům Skalka.

4.2.2 Farské lúky U hlavního tahu na Frýdlant n. O., a tedy i Frýdek – Místek a Ostravu stojí osamoceně 7 bytových domů se 120 byty. Viladomy, jak označují budovy realizátoři stavby, byly dokončeny v roce 2009. Součástí areálu je recepce, kde si obyvatelé mohou objednat širokou škálu služeb od úklidu bytu, přes praní a žehlení prádla, po hlídání dětí. V areálu byla vybudována také italská restaurace. Areál leží zhruba 500 metrů od centra obce zcela osamoceně a odděleně od dění v obci. To může vést k segregaci jeho obyvatel a jejich odtržení od dění v centru obce. V budoucnu by v těsném sousedství areálu měl vyrůst Holiday Resort Čeladná s aquaparkem a několika dalšími bytovými domy.

4.2.3 Vila Park Čeladná V říjnu 2007 byly dokončeny 3 čtyřpodlažní bytové domy s 52 bytovými jednotkami umístěné na posledních volných pozemcích ve středu obce, v těsném sousedství hotelu Prosper a obecního hřbitova. Všechny byty jsou v současnosti prodány.

O výjimečnosti všech těchto staveb svědčí také fakt, že každý jednotlivý objekt i připravovaný projekt má své webové stránky. Všechny projekty společnosti Conti Real, spol. s. r. o. zastřešuje speciální internetová stránka „bytyceladna.cz“.

4.3 Podnikatelské subjekty - Stanislav Pros O první impulzy k rozvoji se ale postaral tento muž. Stanislav Pros (63), před rokem 1989 působil jako obchodní zástupce národního podniku Pozemní stavby na velkých projektech v Rusku, po převratu začínal dovozem koberců a časem se stal vlivným podnikatelem9. Počátkem 90. let se Pros usadil v Čeladné a nechal postavit její první dominantu – čtyřhvězdičkový Hotel Prosper, který stojí proti novému Čeladenskému náměstí dodnes. Prvním impulzem, kdy se Čeladná vymkla tradičnímu vývoji a odlišila se od okolních obcí, byla výstavba golfového hřiště za 700 milionů, což je druhá nejvyšší částka, která byla investována do stavby takovéhoto areálu v České republice10.

8 Radnice a apartmány pod věží, [online]. Dostupný na www:. 9 Tykač chtěl být jako Kellner. Majitele Czech Coal ale pronásleduje stín minulosti [online]. Dostupný na www:. 10 Forbes: 10 investorů do golfu v Česku. Pitr přišel k hřišti za hubičku [online]. Dostupný na www:.

39

4.3.1 Prosper Golf Resort Areál vznikl v roce 2001, kdy byl slavnostně otevřen za účasti slavného španělského profesionála M. A. Jiméneze, který se podílel na jeho návrzích a výstavbě. Roku 2004 došlo k dalšímu rozšíření hřiště. Hřiště v Čeladné bylo vybudováno jako třetí golfové hřiště v Moravskoslezském kraji (po Šilheřovicích a Kravařích). V posledních letech přibyly ještě další dvě, v Ropicích a v loňském roce také v Ostravici, sousedící s Čeladnou11, které investora stálo údajně 450 milionů a zařadilo se jako páté nejdražší golfové hřiště v ČR12. Hřiště jsou od sebe vzdáleny zhruba 3,5 km, v budoucnu by mezi areály měla vést běžkařská trať a je pravděpodobné že dojde k dalším formám propojení těchto hřišť. Již dnes lze vidět snahu prezentovat tato dvě hřiště jako golfový resort a zvýšit tak atraktivitu oblasti.

Původním plánem investora Stanislava Prose bylo ale vybudování celkem osmi hřišť, resortu lákavého pro golfové turisty z celého světa13. Jeho ambiciózní záměr neprošel přes odpor ochránců přírody a místních obyvatel, přesto i na jednom hřišti vybudoval Čeladné jméno nejen v České republice, ale i v zahraničí. Několik let se zde totiž pořádal mezinárodní golfový turnaj Czech Open s účastí těch nejlepších golfistů z Evropy. Hřiště však nevydělává tolik, aby se mnohasetmilionová investice někdy vrátila, a tak se turnaj konal pouze v letech 2009, 2010 a naposledy v roce 2011. Přesto se jedná o nových sponzorech a navrácení turnaje do obce, což by Čeladné opět pomohlo zvýraznit své jméno.

K areálu hřiště Prosper Golf Resort patří také restaurace Golf a moderní jízdárna Prosper Horse Ranch, v těsném sousedství hřiště byl postaven podnikatelem Richardem Kučíkem designový hotel Miura, který se v žebříčku 12 - ti nejvyšších eurodotací na projekty hotelů a penzionů v České republice, umístil na 2. místě s 81 539 656 Kč. Hotel získal cenu Stavba roku 201114.

11 Golfová hřiště v ČR. [online]. Dostupný na www:< http://www.golfcourses.cz/>. 12 Deset největších investorů do golfu v Česku [online]. Dostupný na www:< http://ekonomika.idnes.cz/deset- nejvetsich-investoru-do-golfu-v-cesku-fzq-/ekonomika.aspx?c=A120430_162832_ekonomika_neh>. 13 Na golfu prodělám, ale ničeho nelituji. [online]. Dostupný na www:. 14 Deset nejdražších hotelů placených z evropských dotací. [online]. Dostupný na www: .

40

5. OBCE PODOBNÉ ČELADNÉ

Existují v České republice obce, které zažily podobný rozvoj jako Čeladná. Existují stovky obcí, kde se projevuje suburbanizace, obce, které mají příznivé životní prostředí a rekreační podmínky, obce s lázeňskou tradicí, obce se schopným vedením a obce, kde se soustřeďují podnikatelé a investují do stavby nových rodinných a bytových domů. Zřejmě málokde se však všechny tyto faktory sejdou na jednom místě, jako je tomu v Čeladné. Suburbanizační obce jsou navíc typické zejména výstavbou rodinných domů, v Čeladné však zcela dominuje výstavba bytových domů, i když se samozřejmě výjimky najdou. Zajímavým úkazem jsou také honosné domy, které si v odlehlejších částech Čeladné staví movití majitelé. Přesto lze však najít několik obcí, které lze považovat za podobné.

5.1 Ostravice Z okolních obcí je snad nejlepším příkladem sousední Ostravice, se kterou Čeladná sdílí mnoho aspektů. Mají totožnou výbornou dopravní dostupnost, stejné přírodní podmínky a životní prostředí a historický vývoj, Ostravice je dokonce výchozím bodem pro výstup na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd Lysou Horu. I Ostravice má golfové hřiště, které úzce spolupracuje s Prosper Golf Clubem a tvoří spolu velký golfový areál, spojen běžkařskými i turistickými trasami. Ostravice dokonce předčí Čeladnou v počtu kvalitních hotelů, v některých letech i v počtu přistěhovalých nových obyvatel či přirozeném přírůstku. Přesto je Čeladná odlišná, a to zejména v množství soukromých investorů, kteří zde staví rozsáhlé bytové domy pro movité obyvatele, v budoucnu může Ostravici chybět například atraktivní Holiday Resort s aquaparkem, který by se v Čeladné měl stavět v následujících letech. Je zřejmé, že Ostravice také zažívá velký rozvoj, jak je vidět z mnohých statistických údajů uvedených v předchozích kapitolách, přesto však ještě minimálně několik let Čeladnou v jejím rozmachu zřejmě nedožene.

5.2 Špindlerův Mlýn Typicky vysoce turisticky atraktivní obcí je Špindlerův Mlýn, nejznámější lyžařské středisko v Krkonoších. Bytová výstavba ve Špindlerově Mlýně se soustředila zejména na Bedřichově, kde je nyní 310 nových bytů. Vyrostlo mnoho soukromých penzionů, řada starších 15 objektů byla zmodernizována .

V roce 2011 v obci žilo 1502 obyvatel, průměrný věk činil 40,8 let (SLDB 2011). V posledních letech však dochází k úbytku stálých obyvatel. V roce 1991 byl celkový přírůstek obyvatel 30 osob, v roce 2001 13 osob, ale v roce 2011 došlo k úbytku o 42 obyvatel (ČSÚ 2011). Přesto však v období 2001 – 2011 zde bylo postaveno 84 nových bytů, v letech 1981 – 2000 to bylo 220

15 Historie Špindlerova Mlýna. [online]. Dostupný na www: .

41 nových bytů. V okrese Trutnov Špindlerův Mlýn jednoznačně vede v počtu ubytovacích zařízení i počtu pokojů a lůžek. V obci se nachází 150 hromadných ubytovacích zařízení, 3033 pokojů a 7555 lůžek pro případné hosty (Veřejná databáze ČSÚ 2011). Je viditelné, že Špindlerův Mlýn zažívá velký rozvoj, tento rozvoj se však týká zejména turistického ruchu a přísunu obyvatel za rekreací, ne za bydlením.

Množství obdobných obcí bychom také mohli najít v atraktivních lokalitách kolem hlavního města Prahy, ve Středočeském kraji. Blízkost hlavního města láká developery k hledání vhodných lokalit pro výstavbu dalších rezidenčních lokalit. Jednou z obcí, která zažila strmý rozvoj v posledních 20 letech, je také malá obec Bradlec u Mladé Boleslavi.

5.3 Bradlec Obec Bradlec leží ve Středočeském kraji a s Čeladnou má mnoho společného. Například obě obce mají výhodnou polohu v blízkosti velkého zaměstnavatele - automobilky (Čeladná – Hyundai Nošovice, Bradlec – Škoda Mladá Boleslav), blízkost velkého města, díky kterému v obci dochází k suburbanizaci, atraktivní přírodní prostředí a vysokou aktivitu soukromých developerů. Geografická poloha zajišťuje výbornou dopravní dostupnost osobní i veřejnou dopravou. Od poloviny 90. let nastalo v obci období rozvoje vázané na dynamickou rezidenční výstavbu, zapříčiněnou aktivitou podnikatele Ing. Vojtěcha Kristka, vlastnící developerskou firmu Brahill s. r. o. Podnikatel v obci také dlouhodobě žije. Zájem o koupi pozemků měli zejména obyvatelé blízké Mladé Boleslavi. V souvislosti s touto výstavbou stoupl počet obyvatel mezi lety 1991 a 2009 z 215 na 1045 obyvatel. Do obce se stěhují obyvatelé mladšího produktivního věku s vyšší úrodní dosaženého vzdělání (TEMELOVÁ – PULDOVÁ, 2010).

42

6. DALŠÍ ROZVOJ ČELADNÉ

Obec se v posledních letech prudce rozvíjí, specifikem je zejména hromadná komerční výstavba bytů v bytových domech. Je otázkou nakolik se na území obce mohou dále projevovat suburbanizační tendence měst v okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (zejména Nošovice, vzdálené 24 km a Frýdek – Místek, vzdálen 17 km). Za částečně omezující faktor dlouhodobého rozvoje obce lze považovat mírně nevyvážené hospodářské podmínky regionu. Rozvojové možnosti obce jsou podmíněny zachováním atraktivity bydlení a využitím rekreačního potenciálu obce i regionu.

Čeladná je považována za středisko rekreace a cestovního ruchu ve kvalitním životním a přírodním prostředí na okraji CHKO Beskydy. V obci je navržen další rozvoj občanského vybavení, jedná se o sportovně rekreační a lázeňská zařízení a rozvoj cyklistických tras. Hlavní územní rozvoj by měl být soustředěn do ploch navazujících na stávající souvislou zástavbu obce, intenzivněji využívány budou volné plochy uvnitř zastavěného území a bude respektován historický způsob rozptýleného zastavění v obci se vzhledem typického pasekářského osídlení Beskyd. Výstavba se bude nadále koncentrovat do centra obce, do okolí golfového hřiště a do lokality Beskydského rehabilitačního centra. V následujících letech se pravděpodobně přikročí ke stavbě společenského centra a aquaparku. V plánu obce je dále realizace běžkařské trasy Ondřejník, běžkařské tratě Ostravice (golf) – Čeladná (golf), projekt rozšíření pěších a cykloturistických stezek „Okolo Čeladné“, cyklostezka Ostrava – Beskydy a projekt mikroregionální sítě cykloturistických stezek (Návrh územního plánu obce Čeladná, 2012)

Čeladnou prochází silnice druhé třídy, která spojuje Čeladnou s okolními obcemi a zajišťuje napojení obce na rychlostní silnici, a tím i spojení s okresním městem Frýdkem – Místkem a krajskou metropolí Ostravou. Pro zlepšení infrastruktury je navrženo přeložit tuto hlavní komunikaci severněji od centra obce, mezi stávající silnici a železniční trať. Otázkou je, zda se tímto činem neodvede z centra život. Mnozí projíždějící na náměstí zastaví a navštíví jeden z obchodů či kaváren v centru, přeložením silnice se ale odvede doprava mimo dění a hrozí, že se v Čeladné vůbec nezastaví. Další nevýhodou budoucí trasy silnice je existence původních rodinných domů a plánovaných rodinných domů na přilehlých pozemcích, přivedená doprava může změnit ráz této klidné části obce.

Z analýzy údajů o vývoji počtu a pohybu osob v obci v předchozí kapitole lze očekávat další růst počtu obyvatel v obci, zejména díky kladnému migračnímu saldu a také vzhledem k faktu, že počet migrantů do obce každým rokem stoupá. Stěhování mladých rodin do suburbanizačních obcí je také předpokladem rozšíření počtu obyvatel. Rozvoj obce bude dále

43 podpořen výstavbou dalších bytových a rodinných domů (Rezidence Žárovec, Park Rezidence, Holiday Resort Čeladná, Rezidence za kostelem), které by měly být v následujících letech dokončeny. Je otázkou, kdy dojde ke snížení poptávky po komfortním bydlení v této lokalitě. Údaje z roku 2011 o migraci už nezaznamenaly takový nárůst jako roky předcházející, je tedy možné že nabídka již začala převyšovat poptávku. Z tak krátkého časového horizontu, lze jen těžko vyvozovat přímé důsledky. Jak byl rozvoj v Čeladné překvapivý, stejně tak nečekaný může být i jeho konec. Ale i v případě, že by počet trvalých obyvatel Čeladné nenarůstal, stále lze předpokládat, že počty osob v obci budou z důvodu sezónní rekreace narůstat či stagnovat, například díky prosperujícímu Beskydskému rehabilitačnímu centru, výstavbě aquaparku, bobové dráhy či propojení cyklostezek s okolními městy.

44

7. SHRNUTÍ A ZÁVĚR

Čeladná prošla od roku 1999 velice rychlým vývojem. Čeladné lze přiřknout přívlastky moderní, příměstský (suburbánní) i rekreační venkov, dříve však bezpochyby patřila mezi „tradiční“ venkovské obce. Tyto změny by pravděpodobně neproběhly, nebýt několika faktorů. Těmi jsou zejména vysoká rekreační atraktivita obce, kvalitní životní prostředí a příroda, dlouhodobá lázeňská tradice, výborná dopravní dostupnost z krajského města, mimořádný zájem investorů o výstavbu v obci, ale také aktivní vedení obce. V Čeladné probíhá intenzivní rezidenční suburbanizace, aktuální je zde také tématika druhého bydlení. Za aktéry rozvoje lze jednoznačně považovat vedení resp. starostu obce, a podnikatelské subjekty – Stanislava Prose, jemuž patří golfové hřiště a hotel v centru obce, a developerskou společnost Conti Real, spol. s. r. o., která má na svědomí téměř veškerou bytovou výstavbu v obci.

V roce 1999 byly vybudovány první moderní byty na obecním náměstí. Rokem 2002 pokračovala další výstavba bytů a rokem 2007 byly dokončeny bytové domy u obecního hřbitova Vila Park Čeladná s 51 apartmány. Rokem 2008 definitivně skončila výstavba náměstí s podkrovními byty. Soubor třinácti apartmánů, navazujících na budovu radnice byl určen k prodeji nejen k trvalému bydlení, ale i ke koupi tzv. druhého domova. Dle investora byly všechny byty ihned prodány. V září 2009 byl v Čeladné vybudován areál Farské Lúky se 120 byty. Údaje o ORP Frýdlant n. O. v posledních letech vykazují intenzivní výstavbu bytových domů, potvrzuje to i velice nízká hodnota průměrného věku bytových domů, kterému se nevyrovná žádné jiné ORP v okrese Frýdek – Místek. V rámci rodinných domů ORP Frýdlant n. O. není tolik výrazný, průměrný věk rodinných domů v oblasti je průměrný. I v Čeladné je mnohem výraznější trend výstavby bytových než rodinných domů. Průměrné stáří rodinných domů v roce 2011 bylo 43,1 let a bytových domů 38, 8 let. V roce 2011 stálo v SO ORP Frýdlant nad Ostravicí celkem 5537 obydlených domů. Mezi lety 1991–2000 bylo postaveno 648 domů a v letech 2001 – 2011 dokonce 843 domů.

Neměnila se však jen tvář obce, změnila se i jeho demografická struktura. Mezi lety 1991 – 2001 počet obyvatel stagnoval, poté však přišel rychlý růst pravděpodobně způsoben vyšší atraktivitou obce, výstavbou nového centra, rozšířením občanského vybavení, příchodem investorů a nových pracovních míst (golfové hřiště a hotely v obci, automobilka v Nošovicích) a touha obyvatel měst po rodinném domě v příznivějším životním prostředí (suburbanizace). V současné době žije v obci 2418 obyvatel a předpokládá se, že tento počet dále poroste. Celkový nárůst počtu obyvatel v obci se od roku 2000 odehrává jen díky mechanickému přírůstku, tedy migračnímu saldu. Jeho křivka od počátku tisíciletí převyšuje přirozený přírůstek několikanásobně. V obci by v těchto letech bez mechanického přírůstku docházelo k ubývání počtu obyvatel, jako tomu bylo v letech předcházejících. Počty zemřelých téměř ve všech letech od roku 1991 až do 2010 převýšily počty narozených.

45

Čeladná je suburbanizační obcí. Do suburbií se typicky stěhují vysokoškolsky vzdělaní, mladší lidé, většinou manželský pár s malými dětmi. Údaje o Čeladné tuto teorii z velké části potvrzují, podíly ženatých či vdaných a vysokoškolsky vzdělaných lidí jsou výrazné, věková pyramida navíc zobrazuje velký podíl obyvatel od 30. roku života, což mohou být lidé s vysokoškolským diplomem, kteří po pár letech budování kariéry ve velkém městě zatoužili po rodinném domě v přírodě. Tento fakt potvrzují také údaje o obcích, ze kterých se do Čeladné v období od roku 1991 do roku 2010 nastěhovalo nejvíce obyvatel. Mezi obcemi původního bydliště migrantů od roku 1991 – 2010 jednoznačně figuruje krajské město Ostrava (1991 - 11 osob, 2010 – 33 osob, celkem 374 osob), následováno obcemi Frýdek – Místek (185), Frýdlant nad Ostravicí (120), Havířov, Kunčice pod Ondřejníkem, Ostravice, Frenštát pod Radhoštěm, Pstruží, Karviná, případně Rožnov pod Radhoštěm a Kopřivnice, Třinec, Brno, Nový Jičín a další. Nejméně obyvatel se do obce přistěhovalo v roce 1996 (23 osob), nejvíce jednoznačně v roce 2010 (122 osob). Nejvzdálenějšími obcemi původního pobytu jsou například Ústí nad Labe, Cheb a Děčín, počty migrantů z těchto měst jsou ale pouze v řádu jednotek.

Rozvoj obce, co se týče příbytku obyvatelstva a budování nových domů, může vydržet do té doby, kdy dojde ke ztrátě atraktivity a poklesu přistěhovalých obyvatel do obce. Z údajů o počtu narozených a zemřelých je jasné, že bez vysoké imigrace do obce, se růst počtu obyvatel obce zastaví. K takovýmto scénářům by v následujících letech ale podle nemělo dojít. Výstavba nových bytových domů, zvyšování atraktivity prostředí novými sportovními areály, vylepšování infrastruktury a občanské vybavenosti obce brzkému úpadku obce nenasvědčuje.

46

8. ZDROJE

8.1. Tištěné zdroje ANDRLE, A. 2000. Osobní automobil mění životní styl společnosti. In Urbanismus a územní plánování, Brno: Ústav územního rozvoje, 2000, sv. 1. s. 46 – 48. ISSN 1212 – 0855

BERG, L. VAN DEN, DREWETT, R KLAASEN, L. H, ROSSI, A., VIJVERBERG, C. H. T. A. Urban Europe: Study of Growth and Decline. Urban Europe, 1982, 1 Pergamon Press, Oxford, 162 s. ISBN 9780080231563

BINEK, J. a kol. 2007. Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: GaREP, spol. s. r. o., 2007. 137 s. ISBN 80-251-19-5

BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, 211 s. ISBN 80-246-0384-5.

BOGAR, K. 1989. Čtení o Čeladné. Frýdek – Místek: Okresní vlastivědné museum, 1989. 39 s.

BURIAN, J. – MIŘIJOVSKÝ, J. – MACKOVÁ, M. 2011. Suburbanizace Olomouce – Hodnocení pomocí analýzy statistických dat. In Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje. 2011, sv. 5, s. 10 – 16. ISSN 1212 – 0855

COUCH, Ch. - LEONTIDOU L. - PETSCHEL-HELD, G. 2007. Urban sprawl in Europe: landscapes, land-use change. Malden, MA: Blackwell, 2007, 273 s. ISBN 978-1-4051-3917-5

DOSTÁL, O. 2008. Suburbanizace na příkladu města Ostrava. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, 2008. 76 s.

HNILIČKA, P. 2005. Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: Era, 2005. 131 s. ISBN 80 7366 028 8

HOLEČEK, J. a kol. 2009. Obec a její rozvoj v širších souvislostech, Brno: GaREP Publishing. 2009. s. 16. ISBN 978-80-904308-2-2

HRUŠKA – TVRDÝ, L. 2012. Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje. Ostrava: Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2012. 208 s.

CHROMÝ P. - JANČÁK V. - MARADA M. - HAVLÍČEK T. 2011. Venkov – žitý prostor: regionální diferenciace percepce venkova představiteli venkovských obcí v Česku. In Geografie – Sborník české geografické společnosti, Praha: Česká geografická společnost, sv. 6, 2011. s. 23 – 45. ISSN 1212-0014

CHROMÝ P. - JANČÁK V. - MARADA M. - HAVLÍČEK T. 2011. Venkov – žitý prostor: regionální diferenciace percepce venkova představiteli venkovských obcí v Česku. In Geografie –

47

Sborník české geografické společnosti, Praha: Česká geografická společnost, 2011, sv. 1. s. 23 - 45. ISSN 1212-0014

JANATKA, M. 2011. Nástroje stavebního zákona pro omezení suburbanizace v České republice. In Urbanismus a územní rozvoj, Brno: Ústav územního rozvoje, 2011, sv. 2. s. 39 -42. ISSN 1212 – 0855

JUROŠ, L. 2004. Čeladná. Dobrá: Beatris, 2004. 11 s. ISBN 80-86737-35-7

KALIBOVÁ, V. 2002 Úvod do demografie. Praha: Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Nakladatelství Karolinum, 2002. 52 s. ISBN 82–246–0222–9

KLÁPŠTĚ, P. – BEČKA, M. – KLÁPŠŤOVÁ, E. 2012. Jak uvažovat o budoucnosti suburbií? In Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2012, sv. 5. s. 49 – 54. ISSN 1212 – 0855

KOMENDOVÁ, D. 2012. Čeladná. Čeladná: Obec Čeladná – Památník Josefa Kaluse, 2012. nestr.

MAIER, K. 2012. Nástroje územního plánování k regulaci suburbanizace. In Urbanismus a územní plánování, Brno: Ústav územního rozvoje, 2012, sv. 5. s. 12 – 20. ISSN 1212 – 0855

MAYER, V. 2000. Teoretické a metodologické úvahy k problematice suburbanizace bydlení ve vídeňské aglomeraci (Nové perspektivy a význam základního výzkumu). In Urbanismus a územní rozvoj, Brno: Ústav územního rozvoje, 2000, sv. 6, s. 16 – 16. ISSN 1212 – 0855

OSTROVSKÁ, E. 2009. Image města Brna ve vědomí jeho obyvatel. Diplomová práce. Brno: Ekonomicko správní fakulta, 2009. 86 s.

OUŘEDNÍČEK, M. 2000. Teorie vývojových stádií měst a diferenciální urbanizace. In Geografie – Sborník České geografické společnosti. Praha: Česká geografická společnost, 2000, sv. 4. s. 361 – 369. ISSN 1212-0014

OUŘEDNÍČEK, M. 2002. Suburbanizace v kontextu urbanizačního procesu In Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Praha: Ústav pro ekopolitiku, 2002. s. 39-54. ISBN 80-901914-9-5

OUŘEDNÍČEK, M. 2006. Sociální geografie Pražského městského regionu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2006. 159 s. ISBN 80-86561-94-1.

ŠILHÁNKOVÁ, V. a kol. 2007. Suburbanizace – hrozba fungování (malých) měst. Hradec Králové: Civitas per Populic Hradec Králové, 2007. 234 s. ISBN 978-80-903813-3-9

48

VACULÍN, I. – EINHORN, E. – EINHORNOVÁ, M. 1979. Na shledanou, Beskydy. Praha: Práce. 1979. 141 s.

VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. HAVRLANT a kol. 2004. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 2004. 248 s. ISBN 80-865-6115-1

WOKOUN, René – MALINOVSKÝ, Jan – DAMBORSKÝ, Milan – BLAŽEK, Jiří a kol. 2008. Regionální rozvoj, východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování., Praha: Linde, 2008. 475 s. 978-80-7201-699-0

8.2 Elektronické zdroje

ANDIA, A. Branding the Generic City. [online]. Dostupný na www: <\http://www.monu.org/monu7/Branding.pdf>.

BERNARD, J. 2011. Endogenní rozvojové potenciály malých venkovských obcí – obtížné hledání a měření jejich vlivu. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2011 [online]. Dostupné z www:< http://dlib.lib.cas.cz/6952/1/bernard_soccas2011_4.pdf >.

BULKOVÁ, T. 2012. Migrace obyvatelstva v regionu ORP Blatná, bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, 2012 [online] 74 s. Dostupné z www: .

LATITUD2000.com. [online]. Dostupný na www: .

MACEŠKOVÁ, M. – OUŘEDNÍČEK, M. Dopad suburbanizace na daňové příjmy obcí. [online]. Dostupný na www: .

MŠMT, rejstřík škol a školských zařízení. [online]. Dostupný na www:< http://rejskol.msmt.cz/>.

OUŘEDNÍČEK, M. 2002. Suburbanizace – Co to je a jaké má podoby? [online]. Dostupný na www: .

PagTOUR.net. [online]. Dostupný na www: .

49

Regionální rozvoj: Vysvětlení a charakteristika pojmu [online]. Dostupný na www: .

Studijní materiály předmětu Geografie obyvatelstva a osídlení 2 [online]. Dostupný na www: .

TEMELOVÁ, J. – PULDOVÁ, J. 2010. Rezidenční výstavba v obci Bradlev – přístup ke spolupráci obce s developerem. [online]. Dostupný na www: .

8.3 Datové zdroje Český statistický úřad [online] Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, sňatky a rozvody (1971 – 2012). Dostupný na www:< http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm>.

Český statistický úřad [online] Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci. Dostupný na www:.

Sčítaní lidu, domů a bytů 2011. [online]. Dostupný na www: .

Veřejná databáze Českého statistického úřadu [online] Dokončené byty v obcích vybraného okresu. Dostupný na www: .

Veřejná databáze Českého statistického úřadu [online] Obydlené byty podle období výstavby nebo rekonstrukce a podle druhu domu a typu bytu v obci. Dostupný na www:.

50

9. SEZNAM PŘÍLOH

9.1 Obrazové přílohy

Příl. 1 Historická pohlednice obce Čeladná. [online] Dostupný na www:< http://www.fotohistorie.cz/image.jpg.ashx?photoID=22390&photoType=1>.

Příl. 2 Historická pohlednice obce Čeladná. [online] Dostupný na www:< http://pohlednice.webpark.cz/celadna.html>.

Příl. 3 Pohled na obec Čeladná, 50. léta 20. století [online] Dostupný na www:< http://pohlednice.webpark.cz/celadna.html>.

Příl. 4 Nové centrum obce Čeladná. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 5 Přestavba restauračního zařízení. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 6 Nová výstavba rodinných domů. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 7 Stará výstavba rodinných domů. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 8 Staveniště bytového domu. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 9 Plocha pro výstavbu aquaparku, v pozadí areál Farské Lúky. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 10 Bytové domy v blízkosti místního hřbitova. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 11 Bytové domy v blízkosti místního hřbitova. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 12 Hotel Prosper v centru obce. Vlastní fotografie. Duben 2013

Příl. 13 Hotel Miura v blízkosti golfového hřiště [online] Dostupný na www: .

Příl. 14 Jedna z budov Beskydského rehabilitačního centra, apartmánový dům Lara [online] Dostupný na www: .

Příl. 15 Golfový resort Čeladná – Ostravice [online] Dostupný na www:< http://www.55holes.com/cs/>.

Příl. 16 Hromadná ubytovací zařízení v okrese Frýdek – Místek, jejich četnost a kvalita 2012. Zdroj: http://www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/okresy/CZ0802

51

Příl. 17 Přirozený a mechanický pohyb obyvatel obce Čeladná mezi lety 1991 – 2011. Zdroj: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Příl. 18 Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp), hrubé míry migračního salda (hmms) a hrubé míry celkového přírůstku (hmcp) v obci Čeladná mezi lety 1991 – 2011. Zdroj: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Příl. 19 Vývoj počtu obyvatel obce Čeladná v letech 1971 – 2011. Zdroj: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

9.2 Textové přílohy

Příl. 20 Údaje o pohybu obyvatelstva obce Čeladná v letech 1991 – 201116. Zdroj: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm

Příl. 21 Počty obydlených bytů, období jejich výstavby a jejich stáří v okrese Frýdek – Místek, SO ORP Frýdlant n. O. a obcích od 2001 do 4000 obyvatel.

Příl. 22 Charakteristika domovního a bytového fondu okresu Frýdek – Místek a obcí ORP Frýdlant nad Ostravicí v roce 2001.

Příl. 23 Vyjížďka do škol a do zaměstnání z obce Čeladná.

Příl. 24 Obce původního bydliště, ze kterých do obce Čeladná migrovalo 1 – 4 obyvatele v období 1991 – 2010.

16 I = imigranti/přistěhovalí E = emigranti/vystěhovalí PP = přirozený přírůstek: rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých za časové období MS = migrační saldo: rozdíl mezi imigranty a emigranty PoP = celkový populační přírůstek: přirozený přírůstek spolu s migračním saldem hmpp [‰] = hrubá míra přirozeného přírůstku: přirozený přírůstek vztažený ke střednímu stavu obyvatelstva ve sledovaném období hmms [‰] = hrubá míra migračního salda: migrační saldo vztažené ke střednímu stavu obyvatelstva ve sledovaném období hmcp [‰] = hrubá míra celkového populačního přírůstku: populační přírůstek vztažený ke střednímu stavu obyvatelstva ve sledovaném období

52

10. PŘÍLOHY

10.1 Obrazové přílohy Příl. 1

Příl. 2

Příl. 3

Příl. 4

Příl. 5

Příl. 6

Příl. 7

Příl. 8

Příl. 9

Příl. 10

Příl. 11

Příl. 12

Příl. 13

Příl. 14

Příl. 15

Příl. 16

Příl. 17

40 35 30 25 20

15 10 5 0

Počet obyvatelPočet -5 -10 -15 -20 -25 -30

Rok Narození Zemřelí Přírozený přírůstek

Příl. 18

40,0

30,0

20,0

‰ 10,0 hmpp hmms 0,0 hmcp

-10,0

-20,0

1998 2009 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2010 2011 Rok

2500 2450 2400 2350

2300 2250 2200 2150

Počet obyvatelPočet 2100 2050 2000 1950

1900

1980 1986 1992 1998 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1981 1982 1983 1984 1985 1987 1988 1989 1990 1991 1993 1994 1995 1996 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok

10.2 Textové přílohy Příl. 20

Hmp Hmm Hmc Stav Rok Narození Zemřelí I E PP MS PoP p s p 1. 7. [‰] [‰] [‰] 1991 2017 26 30 60 52 -4 8 4 -2,0 4,0 2,0 1992 2021 25 23 51 49 2 2 4 1,0 1,0 2,0 1993 2022 18 24 58 55 -6 3 -3 -3,0 1,5 -1,5 1994 2027 16 19 54 38 -3 16 13 -1,5 7,9 6,4 1995 2032 20 21 42 44 -1 -2 -3 -0,5 -1,0 -1,5 1996 2018 6 19 23 35 -13 -12 -25 -6,4 -5,9 -12,4 1997 2004 17 25 51 46 -8 5 -3 -4,0 2,5 -1,5 1998 2010 10 30 61 26 -20 35 15 -10,0 17,4 7,5 1999 2019 12 30 54 33 -18 21 3 -8,9 10,4 1,5 2000 2019 18 24 48 45 -6 3 -3 -3,0 1,5 -1,5 2001 2047 19 31 82 23 -12 59 47 -5,9 28,8 23,0 2002 2091 18 13 75 38 5 37 42 2,4 17,7 20,1 2003 2132 18 16 81 43 2 38 40 0,9 17,8 18,8 2004 2162 22 25 74 51 -3 23 20 -1,4 10,6 9,3 2005 2193 22 25 75 31 -3 44 41 -1,4 20,1 18,7 2006 2222 22 22 63 45 - 18 18 0,0 8,1 8,1 2007 2250 26 32 80 36 -6 44 38 -2,7 19,6 16,9 2008 2303 21 20 93 27 1 66 67 0,4 28,7 29,1 2009 2349 16 38 100 53 -22 47 25 -9,4 20,0 10,6 2010 2398 18 26 127 46 -8 81 73 -3,3 33,8 30,4 2011 2418 26 39 81 73 -13 8 -5 -5,4 3,3 -2,1

Příl. 21

Obydlené z toho podle období výstavby nebo rekonstrukce Průměrné stáří domy domů v letech celkem 1919 1920 - 1971 - 1981 - 1991 - 2001 - rodinné bytové a dříve 1970 1980 1990 2000 2011 domy domy 2 000 - 4 31 725 2 217 12 404 5 027 4 316 3 666 3 699 43,2 47,7 999 Frýdek- 38 361 2 236 15 849 5 909 4 563 4 206 4 946 42,3 45,8 Místek ORP Frýdlant 5 537 387 2 150 743 636 648 843 43,1 38,8 nad Ostravicí

Příl. 22

Počet domů Počet bytů Počet EAO neobydlených Obec 17 neobydlených obyvatel trvale trvale v celkem v obydlených obydlené obydlené neobydlených domech domech Okr. Frýdek- 110 0 226 818 43 878 38 304 79 383 3 105 5 809 Místek 03 Bílá 344 162 135 98 113 5 38 Čeladná 2 035 936 645 510 677 64 138 Frýdlant n. 9 791 4 781 1 852 1 606 3 500 201 256 O. Janovice 1 684 758 587 475 584 19 112 Kunčice p. O. 1 962 935 689 549 660 23 143 Malenovice 377 185 173 114 121 1 60 Metylovice 1 491 723 511 432 520 18 79 Ostravice 2 308 1 054 648 524 756 13 124 Pržno 750 374 209 192 243 11 17 Pstruží 705 317 247 193 222 7 54 Staré Hamry 571 283 283 157 205 3 128

17 EAO – Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Příl. 23

Vyjíždějící, Zaměstnaní Žáci doba cesty celkem muži ženy a studenti Vyjíždějící do 457 249 208 189 zaměstnání a škol v tom: v rámci 58 20 38 30 obce do jiné 173 87 86 65 obce okresu do jiného okresu 186 114 72 59 kraje do jiného 26 20 6 31 kraje do 14 8 6 4 zahraničí Vyjíždějící denně 349 197 152 110 mimo obec z toho doba cesty: do 14 minut 74 43 31 15 15 - 29 112 52 60 26 minut 30 - 44 103 64 39 28 minut 45 - 59 34 23 11 8 minut 60 - 89 23 12 11 25 minut 90 a více 2 2 - 7 minut Zaměstnaní bez stálého 62 50 12 x pracoviště Zaměstnaní a žáci s nezjištěným 15 6 9 1 místem pracoviště, školy v ČR

Příl. 24

Počet Obce původního bydliště přistěhovalých

Bělotín, Bílá, Bílovice nad Svitavou, Bojkovice, Bruntál, Bukovany, Cebiv, Dolní Lutyně, Dubí, Horní Suchá, Hrabyně, Huslenky, Cheb, Chomutov, Chuchelná, Javorník, Jistebník, Karlova Studánka, Kolová, Komorní Lhotka, Kunín, Kyjov, Lešná, Lhotka, Lipov, Loučná nad Desnou, Ludmírov, Melč, 1 Město Albrechtice, Mnichovice, Mohelnice, Mosty u Jablunkova, Nové Město pod Smrkem, Nový Malín, Plzeň, Protivanov, Rajhrad, Rataje nad Sázavou, Ruda nad Moravou, Smilovice, Staříč, Stražisko, Šitbořice, Štramberk, Tichá, Uherské Hradiště, Uničov, Velké Bílovice, Velké Karlovice, Veřovice, Vítonice, Žamberk Brušperk, Český Těšín, Děčín, Dobratice, Dolní Benešov, Fryčovice, Fulnek, 2 Hnojník, Hrčava, Hronov, Kozlovice, Morávka, Návsí, Nymburk, Prostějov, Rakovník, Růžďka, Sviadnov, Třebíč, Ústí nad Labem Albrechtice, Bedihošť, Hnojice, Litoměřice, Metylovice, Opava, Šenov, 3 Václavovice, Velké Pavlovice, Vsetín Lipník nad Bečvou, Malenovice, Markvartovice, Raškovice, Rožnov pod 4 Radhoštěm, Rychvald, Sedliště, Staré Město, Těrlicko, Trojanovice, Velký Osek