Program rozvoje obce Míchov na období 2017 – 2025

Únor 2017

OBSAH

ÚVOD ...... 3 A. ANALYTICKÁ ČÁST ...... 4 A.1 CHARAKTERISTIKA OBCE ...... 4 ÚZEMÍ ...... 4 OBYVATELSTVO ...... 14 EKONOMICKÁ SITUACE ...... 23 INFRASTRUKTURA ...... 28 VYBAVENOST ...... 37 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...... 44 SPRÁVA OBCE ...... 48 A.2 VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST ...... 51 VYHODNOCENÍ VLIVŮ DALŠÍCH KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ ...... 51 SWOT analýza ...... 54 B. NÁVRHOVÁ ČÁST ...... 55 B.1 STRATEGICKÁ VIZE ...... 56 B.2 PROGRAMOVÉ CÍLE ...... 56 B.3 OPATŘENÍ ...... 57 B.4 ROZVOJOVÉ AKTIVITY ...... 58 B.5 PODPORA REALIZACE PROGRAMU ...... 61 SEZNAM GRAFICKÝCH PRACÍ ...... 62 SEZNAM PŘÍLOH ...... 63

2 Program rozvoje obce Míchov

ÚVOD

Program rozvoje obce Míchov (PRO) lze charakterizovat jako plánovací dokument obce, ve kterém jsou obsaženy hlavní oblasti týkající se rozvoje obce v období 2017 - 2025. Jedná se o strategický dokument, který je zakotvený také v zákoně č. 128/2000 Sb. o obcích v platném znění. Tento dokument formuluje to, čeho chce obec v blízké budoucnosti dosáhnout a jakým způsobem bude při tom postupovat. V dokumentu jsou zakotveny hlavní cíle obce a navrženy rozvojové aktivity, prostřednictvím kterých by se pak měly stanovené cíle postupně realizovat. Program rozvoje obce nabízí přehledné informace týkající se plánovaných investic v obci Míchov, a to nejen pro vedení obce ale i pro její občany a širokou veřejnost. Dlouhodobé plánování při rozvoji rovněž pomáhá efektivnímu využívání finančních prostředků z obecního rozpočtu a k hledání a využívání různých dotačních titulů. PRO formuluje představy o budoucnosti obce a napomáhá tak prosazovat zájmy občanů Míchova a zvyšovat prosperitu obce. Program analyzuje současnou situaci a potřeby obce a následně vyvozuje vizi pro Míchov do dalšího období. Nejedná se ovšem o dokument neměnný. Naopak, musí být průběžně vyhodnocován a aktualizován.

Program rozvoje obce

Analytická část Návrhová část

Popis situace Vize

Vyhodnocení dat Cíle

Opatření

Aktivity

3 Program rozvoje obce Míchov

A. ANALYTICKÁ ČÁST

A.1 CHARAKTERISTIKA OBCE

ÚZEMÍ

Poloha Míchov je malá obec nacházející se v severní části Jihomoravského kraje, v oblasti Boskovické brázdy. Rozlohu obce tvoří jedno katastrální území o rozloze 301,5 ha. Míchov leží v nadmořské výšce 356 m.n.m. a jeho územím prochází potok Semič. Nejvyšší bod obce je v lese Na vrších, nejnižší bod katastru se pak nachází u Semiče, kdy potok opouští katastr. Území obce Míchov má terénní reliéf svažitý s expozicí svahů většinou k jihovýchodu směrem k potoku Semič, který tvoří svodnici pro většinu území. Výrazným prvkem v obci je rybník na návsi se stromořadím líp podél souběžně probíhající státní silnice. Sousedícími katastry jsou Letovice, Letovice - Podolí, Letovice - Zboněk, Chrudichromy, Boskovice - Bačov a Svitávka. Nejbližšími městy jsou Letovice ve vzdálenosti cca 5 km od obce jihovýchodním směrem a Boskovice, které jsou od obce vzdáleny přibližně 6 km na severozápad. Okresní město Blansko je vzdáleno cca 24 km jižním směrem a vzdálenost obce od krajského města Brna je přibližně 42 km taktéž směrem na jih. Obec s rozšířenou působností (ORP) je pro Míchov město Boskovice. Funkci pověřeného obecního úřadu (POÚ) pak vykonává město Letovice.

4 Program rozvoje obce Míchov

Poloha Míchova v rámci ČR a Jihomoravského kraje

5 Program rozvoje obce Míchov

Obec je součástí mikroregionu Letovicko, který se rozkládá ve východní části Českomoravské vrchoviny, v Hornosvatecké vrchovině. Východním směrem od obce je pak chráněné území přírodní rezervace Bačov. Území patří k hlavnímu povodí řeky Moravy, dílčímu povodí řeky Svitavy. Území obce spadá do povodí potoku Semíč. Obcí protéká Míchovský potok, který pramení na katastru obce a ústí na návsi do rybníka. Z rybníka pak pokračuje jižním směrem a spojuje se s potokem Podolským a následně vtéká do Semíče. Celé území obce spadá do oblasti teplého, mírně vlhkého klimatického regionu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje okolo 600 mm. Území obce představuje intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinu s více jak třetinovým zastoupením lesů. Pozemkovou skladbu obce nabízí následující graf.

Graf 1 Pozemková skladba území obce Míchov

Ostatní plochy 25,9 ha; 8,6% Orná půda Zastavěné plochy 92,6 ha; 30,71% 3,2 ha; 1,06

Vodní plochy 5,4 ha; 1,79%

301,5 ha

hhha ha Zahrady 8 ha; 2,65%

Ovocné sady Lesní půda 0,5 ha; 0,17% 134,9 ha; 44,74%

Trvalé travní porosty 31 ha; 10,28%

Zdroj: ČSÚ (k 30. 6. 2016)

Vidíme, že více jak 44 % rozlohy obce je tvořeno lesní půdou. Druhý největší podíl, 30,71 %, připadá na ornou půdu. Poměrně velkou část zabírají take trvalé travní porosty, a to 10,28 % rozlohy obce. Ostatní kategorie mají méně než 10 %. Vinice ani chmelnice se ve zdejších podmínkách nevyskytují vůbec. Z výše uvedeného grafu je rovněž patrné, že podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obce činí 132,1 ha, což představuje přibližně 44 % rozlohy obce. Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. Zbylé plochy - lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy se řadí do nezemědělské půdy. V obci Míchov tedy zabírá nezemědělská půda rozlohu 169,4 ha, což je asi 56 % z celkové rozlohy obce.

6 Program rozvoje obce Míchov

Historické souvislosti

První zmínka o obci Míchov /Mnichov/ pochází z roku 1201, kdy král Vladislav daroval klášteru Hradišti ves Svitavu (Svitávku), s kostelním patronátem a mýtem a vesnice Míchov a Lboňov (Lboněk - Zboněk). Pamětní kniha obce Míchov uvádí rok 1169 s odkazem na zmínku v “listině podezřelé”, kdy král Vladislav daroval Míchov klášteru Hradištskému, což bylo později potvrzeno i biskupem. Dle jiných materiálů potvrdil /daroval/ král Přemysl I. ve 14. stol. klášteru Hradisko ves Míchov. Rok 1169 je zřejmě správný, neboť kníže, později král Vladislav II. vládl v letech 1140 - 1172.

Míchovskou tvrz se dvorem drželo v 15. a 16. století několik vladyckých rodin ze Svojkova - …”roku 1483 odpírá Oldřich ze Svojkova desátek ze Dvora faráři Petru ve Svitávce a byl za to pohnán před soud”. Jinde je uváděno, že v letech 1481 - 1496 byl majitelem obce Bernart z Počernic. Dětřich (Jiří) Jiřikovský ze Svojkova prodává r. 1569 tvrz a ves Míchov Václavu Heraltovi z Heraltic, který vlastní ves ještě roku 1575 (dle kroniky …pojistil tvrz a ves Míchov Václavu z Heraltic r. 1578).

V Míchově je rychta (č. 11), ke které náležel i Zboněk a Podolí, rychtářem v Míchově je kolem roku 1575 Jiřík Zora. V roce 1613 náleží již Míchov panství Letovickému.

V roce 1862 vyhořely původně dřevěné stavby v obci (na štítech mívaly nápisy) včetně dvora a od této doby se staví obydlí zděná s tvrdou krytinou. Pozemkové knihy jsou

7 Program rozvoje obce Míchov od roku 1808. Míchovské pozemky byly rozděleny do 3 půllánů a 5 čtvrtlánů. V roce 1946 byly pozemky přiděleny zdejším zemědělcům. První písemné zmínky z území dnešního okresu, o osídlení, pochází z 11. stol (Křetín a Sebranice z roku 1043, Olešnice a Úsobrno z roku 1073, Knínice u Boskovic z roku 1097). Ve 12. stol. je zmínka o Blansku a Rájci (1131). V dokumentech ze 13. století je uvedeno dalších 25 sídel (např. Boskovice - 1201, Letovice 1203, Jedovnice - 1251, Lomnice - 1256, Kunštát a Černná Hora - 1281).

Obdobím nejrozsáhlejší kolonizace území je 14. století, v jehož průběhu se v dokumentech poprvé uvádí celkem 97 sídel. Osídlovány jsou rozsáhlé prostory v západní a jižní části okresu. Sídelní síť je pak dotvořena 15. a 16. století,kdy jsou osídleny poslední volné prostoy na východ od Boskovic a severně od Letovic. Z posledně založených sídel v druhé polovině 18. století je to Karolín - 1760, Suchý - 1762, Závist - 1776, 1777 Rogendorf, Holštějn - 1791 a Marianín - 1794. Počty obcí v okrese se mění nejen v důsledku historického procesu, jejich vytváření a zániku, ale i v důsledku změn v územně správním uspořádání území. V posledních 20 letech došlo k velkým změnám v důsledku urbanizačních procesů jejich integrace.

Základy územní organizace veřejné správy byly položeny v letech 1848 - 1849. Konstituční patent z března 1848 a vydání prozatimního obecního zřízení z června 1849 ukončilo vývoj veřejné správy. Základní správní jednotkou se stala obec založená na teritoriálním principu. Obce byly sdruženy do okresů/soudních a politických - 2-3 soudní okresy vytvářejí jeden politický okres/, okresy tvořily kraje. Při reformě z roku 1855 byly v první instanci sloučeny se správními i soudy a zřízeny tak smíšené okresy. Roku 1867 se soudnictví odděluje od administrativy. Východiskem nové územní organizace se staly katastrální obce a tyto zásady přetrvaly bez větších změn další reform ústavní a správní, měnil se však rozsah samosprávné působnosti a územní rozsah jednotlivých obcí.

Téměř celé území dnešního okresu Blansko připadá v letech 1848 - 1849 politickému okresu (okresnímu hejtmanství) Boskovice, který se členil na soudní okresy Boskovice, Blansko a Kunštát. Část Velké Opatovice náležela pod správu soudního okresu Jevíčko (politický okres M. Třebová), Lomnicko spadalo do soudního a polit. okresu Tišnov, část sídel kolem Křtin do okresu Brno, soud. okres Brno-venkov. V roce 1948 byl vydán zákon o krajském zřízení a od 1. 2. 1949 byly zrušeny “země” a zřízeny kraje a následně se vymezily obvody krajů a okresů. Na území okresu Boskovice vzniká okres Boskovice a Blansko.

Současný stav je výsledkem reorganizace v roce 1960, kdy byl okres Boskovice zrušen a vznikl okres Blansko. Měnily se i hranice sousedních okresů M. Třebová, Lomnice, Prostějov, Bystřice nad Pernštejnem.

8 Program rozvoje obce Míchov

Od roku 1850 náleží Míchov do soudního okresu Boskovice i do hejtmanství Boskovice (správní okres).

Období II. světové války je v kronice dopsáno až po jejím skončení, neboť kroniky byly v období války povinně odevzdány do archivu. Dle záznamu byly na silnici mezi domy č. 5 a 2 vybudovány na příkaz Němců zátarasy pro zpomalení postupu osvoboditelských vojsk. Asi v polovině dubna byla ve vesnici a sousedním Podolí ubytována německá vojska a tzv. Vlasovci. Byla zde vytvořena zásobovací jednotka (v Podolí byla zřízena polní jatka). Ve vesnicích se Němci nedopouštěli násilností a opustili je v pořádku 5. května 1945, když po sobě zanechali velké množství válečného materiálu, koní i krav.

Od roku 1960 leží Míchov v okrese Blansko. Obec tvořila od 1. 7. 1960 s obcí Podolí jednu politickou obec.

Míchov se po volbách 1990 osamostatnil a Podolí přešlo pod správu města Letovice jako jeho součást. Oblast slučování obcí pod záštitou hierarchie středisek funguje i objektivně, nezávisle na přání, kdy vesnice, která je přirozeným spádovým centrem pro několik vesnic, má větší počet obyvatel, lepší občanskou vybavenost i základní strukturu pracovních sil. Byrokratické nucení obcí ke slučování do větších celků v sedmdesátých letech minulého století bylo snahou o zamezení rozvoje malých obcí. Komunální volby v roce 1990 pak znamenají navrácení samosprávy větší části obcí, z nichž mnohé mají v současné době problémy s udržením funkcí obce a lze předpokládat, že z důvodů ekonomických i jiných dojde k integraci na základě svobodné vůle obyvatel obce nebo koncentraci pravomoci - předání kompetencí na obec větší, která bude mít k dispozici odborný aparát a bude pro obec vykonávat některé činnosti. V tendenci nahradit řízení shora řízením zdola je možno vidět impuls ke zvětšení samostatnosti obcí. V roce 1992 je pak obnovena i samostatnost obce Míchov do dnešní podoby.

9 Program rozvoje obce Míchov

Znak byl obci Míchov udělen 27. listopadu 2014. Popis znaku: Ve stříbrném štítě červený zvon nad modrou vlnitou patou.

ZNAK OBCE MÍCHOV

10 Program rozvoje obce Míchov

Historická urbanistická struktura a character zástavby obce

Obec se historicky dělila na 4 části: “Dědino”, “Dolní holico”, “Kopce” a “Příhone”. V roce 1922 čítají Příhony 12 čísel, kde je 11 chalup a obecní špitál. Zbytek obce má 25 čísel, z nichž jsou 2 půllány, 7 podsedků a ostatní jsou chalupy. Asi čtvrt hodiny je vzdálena samota Pod Bačovem se dvěma chalupami a mlýnem, který bral vodu z rybníka. Do obce tehdy náležela i myslivna, ležící asi 30 min. cesty na hranici zástavby Zboňka. Ve středu obce stál poplužní dvůr náležící letovickému panství. Terénní reliéf krajiny má největší vliv na rozvržení stavebních a přírodních prvků a tedy na utváření urbanistické skladby obce a spolu s charakterem krajiny se podílí na vytvoření jedinečného výrazu obce v krajině. Urbanistický půdorys vesnice byl výrazně ovlivněn původně prioritní zemědělskou výrobou, polohou panského dvora a rybníkem na návsi.

Obec svoji urbanistickou skladbou středověkého původu představuje největší kulturně historickou hodnotu, zvláště její střed - náves s rybníkem. Historická vesnice byla uzavřenou, samostatnou životní a sídelní formou s typickou zemědělskou produkcí a těsným vztahem k přírodě. Tato forma pozbyla již platnost a většina obyvatel si vydělává na živobytí v jiných oblastech než je zemědělství a tím je zaměstnána mimo vesnici. Vesnický a městský životní styl se k sobě přibližují. Míra změn projevujících se ve výrazu obce je různě velká a je ovlivňována celou řadou faktorů. Vesnice se v současné době dostává do zájmu obyvatel měst a vzniká nová rekreační funkce vesnice v závislosti na místních přírodních podmínkách.

Obrázek 1 Historie obce v obrazech

11 Program rozvoje obce Míchov

12 Program rozvoje obce Míchov

13 Program rozvoje obce Míchov

OBYVATELSTVO

V této kapitole se zaměříme na základní demografické charakteristiky jako stav a vývoj počtu obyvatel v obci nebo věková a vzdělanostní struktura, které budeme analyzovat pomocí grafických výstupů ze statistických dat a srovnávat je s vyššími územními celky – okresem Blansko (případně ORP Boskovice), Jihomoravským krajem a Českou republikou. V závěru kapitoly odhlédneme od statistik a zaměříme se na spolkovou a osvětovou činnost v obci.

Demografická situace Vývoj obyvatelstva souvisí s určitými dlouhodobými trendy, kde mezi nejdůležitější náleží proces urbanizace, který probíhá již po staletí. Padesátá léta minulého století znamenala v českých zemích určitý zvrat v demografickém vývoji zásluhou propopulační politiky našeho státu, ne však v případě Míchova. Zde se totiž již v té době začíná projevovat tendence k posilování hospodářsky nejprůmyslovějších oblastí České republiky, vedoucí až k totální ekonomické, sociální i demografické degradaci českého venkova. Po roce 1989 se začíná již projevovat vliv společenské změny, kdy se zvyšuje počet obyvatel u větších obcí nad 2 000 obyvatel a klesá počet obyvatel měst. Velkou úlohu v rozvoji obce hraje také jeho poloha v rámci republiky, v rámci okresu i v návaznosti na blízkost většího sídla, případně centra výroby. Současný stav se jeví jako realita přirozeného vývoje. K 31. 12. 2015 měla obec Míchov celkem 170 obyvatel, z toho 85 mužů (50 %) a 85 žen (50 %). Celkový počet obyvatel se v časovém intervalu 1993-2015 navýšil. V roce 1993 žilo v obci celkem 129 obyvatel, do konce roku 2015 tedy vzrostl počet obyvatel obce o 41 nových občanů. Údaje o počtu obyvatel Míchova v období 1993-2015 uvádí následující tabulka.

Tabulka 1 Počet obyvatel v období 1993 - 2015 (k 31.12.) Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Počet obyvatel 129 126 132 133 135 135 132 137 148 146 144 143 Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Počet obyvatel 144 142 144 142 145 149 164 168 171 170 170 Zdroj: ČSÚ

Srovnání vývoje celkového počtu obyvatel v období 1993-2015 (stavy k 31. 12. daného roku) v Míchově s vyššími územními celky, tedy s okresem Blansko, Jihomoravským krajem a Českou republikou nabízí následující graf. Rok 1993 je v grafu stanoven jako základní období, to znamená, že vývoj v dalších letech je vyjádřen jako procentní změna vůči tomuto základnímu období.

14 Program rozvoje obce Míchov

Graf 2 Změny počtu obyvatel ve srovnání s vyššími územními celky v letech 1993-2015 (k 31.12.)

135

130

125

120

% 115

110

105

100

95

90

Míchov okres Blansko JMK ČR roky Zdroj: ČSÚ

Z grafu je patrné, že na úrovni vyšších územních celků stav obyvatelstva v celém sledovaném období spíše stagnoval. V Míchově počet obyvatel klesal zejména mezi roky 2001 a 2008. Minima ve sledovaném období bylo dosaženo ovšem v roce 1994, kdy měla obec pouze 126 obyvatel. Od roku 2008 začal počet obyvatel postupně narůstat, v roce 2013 žilo v Míchově 171 obyvatel, což bylo nejvíce za celé sledované období. V letech 2014 a 2015 se pak počet obyvatel ustálil na počtu 170. Je třeba podotknout, že větší výkyvy jsou způsobeny velikostí sledovaného územního celku – čím nižší je počet obyvatel, tím výrazněji se projeví i sebemenší změna. Proto je křivka znázorňující obec rozkolísanější, než je tomu u vyšších územních celků. Nicméně, z grafu je jasně patrný pozitivní trend ve vývoji počtu obyvatel v obci.

15 Program rozvoje obce Míchov

Vývoj počtu obyvatel Podrobnější pohled na vývoj počtu obyvatel nabízí rozložení celkového salda na migrační a přirozené. Přirozené saldo znamená rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých v daném roce. Migrační saldo představuje rozdíl mezi počtem lidí, kteří se daný rok přistěhovali a odstěhovali. Kladné saldo označujeme jako přírůstek, záporné saldo jako úbytek. Začneme přirozeným saldem. Za celé sledované období od roku 1993 do roku 2015 se v Míchově narodilo celkem 48 lidí a 36 jich zemřelo. Jedná se tedy o přirozený přírůstek v počtu 12 obyvatel. V následujícím grafu jsou k dispozici hodnoty ve sledovaném období za každý rok zvlášť. Vývoj počtu narozených a zemřelých je znázorněn pomocí linií, zatímco jejich saldo je vyjádřeno pomocí ploch.

Graf 3 Přirozené saldo obyvatelstva v letech 1993-2015

6 5 5 4 4 4 3 2 3 3 3 1 2 2 2 2 1 1 1 1 0 0 0 0 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -2 -3

přirozený přírůstek živě narození zemřelí

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší porodnost byla v obci v roce 2012, kdy se narodilo 5 dětí. Nejnižší porodnost byla zaznamenána v letech 1993, 1994, 2001, 2014 a 2015, kdy se nenarodilo ani 1 dítě. Nejvyšší úmrtnost, 4 zemřelí, byla v roce 1999 a nejnižší, nulová, úmrtnost byla v letech 1997, 2008, 2011 a 2014. Nejvyšší hodnoty přirozeného přírůstku dosáhla obec v roce 2012 (+4), naopak nejnižší přirozený přírůstek (-2) byl v obci hned v několika letech - 1993, 1994, 1999, 2003 a 2015. Dále se podíváme na migrační saldo. V období 1993 až 2015 se celkem přistěhovalo 56 a odstěhovalo 62 osob, to znamená, že jsme zaznamenali migrační úbytek -3 osoby. V následujícím grafu si můžeme prohlédnout hodnoty migračního salda za každý rok zvlášť.

16 Program rozvoje obce Míchov

Graf 4 Migrační saldo obyvatelstva v letech 1993-2015

10 10 9 8

6

4 5 2 4 3 2 2 1 1 0 0 0 0 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -2 -2 -3 -2 -4

-4 -6

-6

přírůstek stěhováním přistěhovalí vystěhovalí

Zdroj: ČSÚ Nejvíce osob (10) se přistěhovalo v roce 2010, nejméně pak v letech 2001-2004 a 2006, kdy se do obce nikdo nepřistěhoval. Naopak nejvíce osob (9) se odstěhovalo v roce 2014 a nejméně v letech 1995, 2000, 2003 a 2004, kdy se nikdo neodstěhoval. Vůbec nejvyšší migrační úbytek byl zaznamenán v obci v roce 2011. Jednalo se o 6 osob. Nejvýraznější migrační přírůstek byl naopak zaznamenán v roce 1995, a to 5 osob. Z dlouhodobého hlediska je počet přistěhovalých lehce převážen počtem vystěhovalých. V budoucnu lze očekávat u vesnic různý demografický vývoj podle rozdílného demografického výchozího stavu a geografické polohy vesnice. Zatímco vesnice ve vazbě na blízkost měst mohou počítat s nárůstem obyvatel, sídla v odlehlých oblastech mohou počítat s jejich poklesem. Stabilizace obyvatel je ovlivňována celou škálou vstupů jak společenských, tak ekonomických, které ovlivňuje stat a jednotlivé rodiny. Ale i obec sama může ovlivnit vývoj počtu obyvatel vlastním působením v některých oblastech. Z celé šíře je třeba v prvé řadě jmenovat vytvoření optimálních životních podmínek v obci. Pro bydlení na vesnici hovoří i zvýšení sociálního a ekologického podvědomí obyvatelstva a tím také zájem o trvalé či přechodné bydlení v hodnotném přírodním prostředí ve vesnické komunitě. K faktorům hovořícím pro život na vesnici patří například i rozvinutá síť sociálních kontaktů, vesnická pospolitost, ztotožnění se s místem, větší bezpečnost rodiny, zdravější životní prostředí, apod. Proti pak hovoří nedostatečné vybavení technickou infrastrukturou a občanskou vybaveností, omezené možnosti v oblasti kultury, nedostatečné napojení na dopravní síť, omezené podnikatelské aktivity v obci, apod.

Věková struktura Věková struktura je výsledkem předchozí úrovně demografických procesů a migrací. Typ věkové struktury ČR a také většiny evropských zemí je možné nazvat jako regresivní, což je struktura charakteristická demografickým stárnutím, kdy se při nízké úrovni plodnosti a

17 Program rozvoje obce Míchov zlepšování úmrtnostních poměrů zvyšuje zastoupení starých osob v populaci, a to na úkor dětské složky. V následujícím grafu můžeme porovnat věkovou strukturu obyvatelstva Míchova k 31. 12. 2015 ve srovnání s vyššími územními celky.

Graf 5 Věková struktura obyvatel ve srovnání s vyššími územními celky k 31. 12. 2015

Míchov 20 64,7 15,3

Okres Blansko 15,5 65,6 18,9

JMK 15,2 66,2 18,6

ČR 15,4 66,3 18,3

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

0-14 15-64 65 a více

Zdroj: ČSÚ Z výše uvedených údajů lze konstatovat, že v obci žije ve srovnání s vyššími územními celky větší podíl obyvatel ve věku 0-14 let. Počet obyvatel ve skupině 15-64 let je v Míchově v porovnání s těmito celky naopak o něco nižší, a to přibližně o 2 p. b. (procentní body). Ve srovnání s vyššími územními celky je v obci rovněž menší podíl starších lidí ve věku 65 let a více. Zde se jedná o rozdíl ve výši cca 3 p. b. S tím souvisí také nižší průměrný věk obyvatel, který je v obci 38,7 roku, oproti úrovni okresu Blansko (42), Jihomoravského kraje (42) a ČR (41,9).

Podrobnější pohled získáme konstrukcí indexu stáří. Index stáří vyjadřuje poměr seniorů (skupina 65+) na 100 dětí (skupina 0-14) v populaci. Dosahuje-li tedy hodnoty 100, je podíl těchto dvou skupin v populaci vyrovnaný. Hodnoty vyšší než 100 značí, že je populace relativně stará a hodnoty nižší než 100, že je relativně mladá. Vývoj indexu stáří v času potom ukazuje, jestli sledovaná populace mládne nebo stárne a jakým tempem. Vývoj indexu stáří v letech 2007 až 2015 v Paměticích ve srovnání s vyššími územními celky znázorňuje následující graf.

18 Program rozvoje obce Míchov

Graf 6 Vývoj indexu stáří v letech 1993-2015 ve srovnání s vyššími územními celky

130 120 110 100

90 % 80 70 60 50 40 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Míchov okres Blansko JMK ČR

Zdroj: ČSÚ

Vidíme, že na úrovni okresu, kraje i ČR roste index stáří téměř lineárně. Hodnotu 100 překročily všechny vyšší územní celky již v roce 2007. Míchov se ovšem ve sledovaném období pohyboval naopak pod touto hranicí, výjimkou je pouze rok 2008, kdy hodnota indexu stáří obce mírně přesahovala hodnotu 100. Z grafu můžeme pozorovat, že populace vyšších územních celků stárne relativně rychleji než populace Míchova, která vykazuje v celém sledovaném období oproti vyšším územním celkům výrazně nižší hodnoty indexu stáří. Mezi roky 2007-2015 se index stáří v obci snížil z již poměrně nízké hodnoty 92 až na hodnotu 76. Obyvatelstvo Míchova bylo tedy v celém uvažovaném období výrazně mladší než populace na úrovni vyšších územních celků.

V případě vyšších územních celků je tedy ve sledovaném období patrné postupné snižování osob mladších 15 let v populaci. Příčinu můžeme hledat v nízké porodnosti i úmrtnosti, v důsledku které pak dochází ke stárnutí populace. Lze ale konstatovat, že Míchov se ve sledovaném období 2007-2015 tomuto trendu stárnutí vymykal a mladá generace (0-14 let) zde jasně převažovala nad tou starou (65 a více let). Vysoký podíl mladých v populaci znamená do budoucna vyšší podíl osob v produktivním věku, což je příznivé z hlediska ekonomické zátěže.

Vzdělanostní struktura

Vzdělání je obecně jedním ze základních faktorů rozvoje společnosti. Čím vyšší úroveň vzdělání obyvatelé dosahují, tím větší jsou možnosti inovací, zakládání nových firem či efektivnějšího řízení těch stávajících, efektivnější veřejná správa atd. Z pohledu jednotlivce se jednoznačně ukazuje význam dosaženého vzdělání v možnosti uplatnění na trhu práce. Úroveň dosaženého vzdělání může mít ještě mnohem vyšší význam v době, kdy je počet volných pracovních míst velmi omezený.

19 Program rozvoje obce Míchov

Vzdělanostní struktura se odvíjí od nejvyššího dokončeného vzdělání jedinců starších 15 let a lze ji zjistit na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Následující graf nabízí srovnání vzdělanostní struktury obyvatelstva Míchova dle SLDB 2001 a 2011, a v roce 2011 navíc srovnání s vyššími územními celky.

Graf 7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve srovnání s vyššími územními celky

100% 5,6 % 7 11 12,5 90% 4,8 14,7 8,6 4,2 4,1 4,1 80% 21,6 70% 25 27,2 26,9 27,1 60% 50% 43,2 40% 36,7 37,2 32,3 33 30% 20% 22,4 10% 12,5 17,1 17,6 17,6 0% 1,6 1,6 0,4 0,4 0,5 Míchov 2001 Míchov 2011 okres Blansko 2011 JMK 2011 ČR 2011

bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a stř. odborné bez mat. úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské

Zdroj: ČSÚ

Mezi roky 2001 a 2011 můžeme v obci pozorovat určitý posun směrem ke struktuře vyšších územních celků. Vzrostl i podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel ale v porovnání s vyššími územními celky i nadále zaostává. Navýšil se rovněž počet středoškoláků s maturitou a studentů vyššího odborného a nástavbového studia. Výrazně se pak snížil podíl lidí se základním vzděláním. Dle grafu je také patrné, že obec má v porovnání se všemi vyššími územními celky více zástupců v kategorii vyššího odborného a nástavbového vzdělání. Obecně lze ale konstatovat, že vzdělanostní struktura obyvatel Míchova se pozvolna vyrovnává struktuře na úrovni vyšších územních celků.

Sociální situace

V obci nejsou zastoupeny národnostní menšiny a není zde rovněž znám výskyt sociálně slabých skupin obyvatel či sociálně vyloučených lokalit. V Míchově se také nevyskytují výraznější problémy týkající se návykových látek a jejich zneužívání. Sociální situace v obci je tedy uspokojivá. Nejsou zde evidovány žádné zásadní sociální problémy ohrožující stabilitu a bezpečnost. V obci není rovněž nutné řešit problémy s národnostními menšinami. Spolková, osvětová a informační činnost

V obci působí místní sbor dobrovolných hasičů. Dále je v obci aktivní také spolek Čtyřlístek Míchov, z. s., který pořádá různé kulturní a společenské akce především pro děti. Jiné spolky

20 Program rozvoje obce Míchov v obci nejsou. Lidé se prostřednictvím těchto spolků snaží vzájemně si pomoci zlepšit prostředí, ve kterém žijí. Hlavními prostředky, které obec používá k informování občanů, jsou rozhlas, webové stránky obce a obecní vývěska.  SDH Míchov Podle dostupných historických dokladů byl spolek dobrovolných hasičů v Míchově založen dne 27. června 1943. Mnohé sbory dobrovolných hasičů v obcích jak v Čechách, tak i na Moravě byly často zakládány mnohem dříve než v případě SDH Míchov. Odpověď na otázku proč tomu tak bylo, je poměrně jednoznačná. I v Míchově byla již dříve snaha o utvoření spolku hasičů, avšak nedařilo se získat potřebný počet členů a chyběly zde takové individuality, které by projevily snahu získat občany pro spolkovou činnost. I přes skutečnost, že v obci dříve spolek hasičů založen nebyl, plnili občané v ochraně majetku důležitou povinnost a hasili požáry v obci i obcích sousedních. Občané tak prokazovali vysokou morálku a pomáhali tak bližním v nouzi nejvyšší. Veškeré organizační práce týkající se požární ochrany obce musel tehdy zajišťovat obecní úřad. Obecní úřad také zakoupil již v roce 1902 dvoukolovou ruční stříkačku, která byla později přebudována na čtyřkolovou a byla tažena koňským spřežením.

Jak již bylo uvedeno výše, SDH Míchov byl založen v roce 1943. Stalo se tak tedy v době nesvobody tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Tehdy byl nejvyšší složkou požární ochrany „Svaz českého hasičstva v Čechách a na Moravě“. Jaké okolnosti předcházely založení spolku? Tehdy Němci věnovali velkou pozornost požární ochraně, neboť k tomu měli vážné důvody. V jejich zájmu totiž bylo co nejlépe chránit válečné a hospodářské objekty. Podle vládního nařízení ze dne 18. 12. 1941 o věcech požární ochrany bylo povinností obcí, aby v každé obci byla utvořena organizace k zajišťování požární ochrany obce. Tato povinnost se tedy vztahovala i na obec Míchov. Eminentní zájem o založení sboru dobrovolných hasičů mělo obecní zastupitelstvo. Několikráte byli požádáni okresní svazoví funkcionáři o pomoc při zakládání sboru. Podíl na založení mělo tedy obecní zastupitelstvo, dále pak pan Špidlík ze Sudic, který několikrát navštívil občany přímo v rodinách a získával je pro členství v SDH. Akt vlastního založení se odehrál na ustavující schůzi, kde bylo shromážděno 26 občanů naší obce a byl zde také přítomen pan učitel Jedlička - okresní funkcionář SDH.

V době založení hasičského spolku vlastnila obec ruční čtyřkolovou stříkačku. Motorová stříkačka byla zakoupena obcí za přispění občanů

21 Program rozvoje obce Míchov v roce 1944. Za zmínku stojí právě to, že po dodání nového stroje se zvýšila značnou měrou aktivita členů spolku. Konala se různá cvičení se strojem a členové požárního družstva se seznamovali s novou technikou. Stroj sloužil v obci asi do roku 1961, kdy byl dodán stroj modernější PPS 8 s vybavením.

S velkou aktivitou členů organizace je možné se setkat již v padesátých a šedesátých letech minulého století. V roce 1953 bylo utvořeno kromě družstva mužů také družstvo žen a žáků. V tomto období se tato družstva každoročně zúčastňovala soutěží v požárních disciplínách. Zvláště dobře se na soutěžích umisťovalo družstvo žen, které pravidelně obsazovalo 1. místo. Družstvo mužů se umisťovalo vždy do 5. místa. V okresním měřítku patřilo mezi favorizovaná požární družstva a je tomu tak do dnešního dne. Družstvo žáků soutěžilo v okresní soutěži také s dobrými výsledky a jejich umístění mezi ostatními bylo také pravidelně na čelních místech. V průběhu let docházelo ke změnám ve složení družstev, starší byli nahrazováni mladšími. Často se stávalo, že v soutěžním družstvu se setkávala matka s dcerou nebo otec se synem.

V roce 1999 se SDH Míchov zúčastnil první okrskové soutěže v Letovicích. Od roku 2001 se pak hasiči z Míchova každý rok pravidelně účastní soutěží v požárním sportu v rámci Velké ceny Blanenska. Tato soutěž má v současné době již vysokou úroveň a soutěží v ní nejlepší hasičská družstva nejen z okresu Blansko ale i z širokého okolí. V minulosti se pořádala soutěž Velké ceny Blanenska také v Míchově, poslední ročník zde byl uspořádán v roce 2010. V tomto období bylo SDH velice aktivní v pořádání společenských akcí, např: mikulášská besídka, plesy a zábavy, dětské dny, apod. V roce 2003 se slavilo 60. let založení sboru a při této příležitosti byl vyznamenán pan major Vladimír Filip za dlouholetou práci v oboru požární ochrany na místní a okresní úrovni. SDH již také odpracovali nespočet brigádnických hodin na úklid chodníků, úklid u moštárny, u rybníka, v parku a v kulturním domě Míchov. Dříve pořádali i sběry železného šrotu. V roce 2011 měla členská základna SDH 35 členů.

22 Program rozvoje obce Míchov

Původní požární zbrojnice se do roku 1953 nacházela v místech, kde je nyní autobusová čekárna. Později byla upravena zbrojnice z bývalého ovčína ve dvoře. Od roku 1961 se nachází požární zbrojnice u kulturního domu.

Obrázek 2 Požární zbrojnice Obrázek 3 SDH Míchov při soutěži v požárním útoku

 Čtyřlístek Míchov, z. s.

V roce 2009 začal v naší obci pracovat Dámský klub „Děti mezi námi“ v počtu 10 žen. Dámský klub pořádal karnevaly pro děti, opékání párků, fotbálky, šipkovanou, zabíjačky, setkání sponzorů, vánoční nadílku, mikulášskou besídku, každý rok v kulturním domě turnaje ve stolním tenise, plesy, vánoční jarmarky v moštárně, masopustní průvod, předání kytiček k MDŽ, dále také organizoval bazárky dětského oblečení v kulturním domě, přátelská posezení a unikátní soutěž o nejoriginálnější zahrádku, dětské dny na panské zahradě, turnaje v pétanque a jiné. Dámský klub ukončil svoji činnost v roce 2013.

Následně došlo k vytvoření spolku Čtyřlístek Míchov, z. s., který pokračuje v pořádání výše uvedených společenských a sportovních akcí. Spolek má aktuálně 5 členů. V průběhu roku navíc také pořádá tvořivé dílničky v moštárně a celkově se snaží o rozvoj kulturního dění v obci.

EKONOMICKÁ SITUACE

Podle posledních dat z 31. 12. 2016 bylo v obci registrováno celkem 42 živnostníků a podnikatelských subjektů. Charakter hospodářské činnosti v obci pomůže ilustrovat následující grafické znázornění. Ve středu kruhového grafu je uveden celkový počet registrovaných podnikatelských subjektů a po obvodu je znázorněno jejich rozdělení podle klasifikace CZ-NACE k 31. 12. 2016.

23 Program rozvoje obce Míchov

Graf 8 Ekonomické subjekty se sídlem v obci podle klasifikace CZ-NACE

O Veřejná správa S Ostatní činnosti a obrana; povinné 7% sociální zabezpečení A Zemědělství, 5% lesnictví, rybářství M Profesní, vědecké 14% a technické činnosti 9% B-E Průmysl celkem K Peněžnictví a 17% pojišťovnictví 5% J Informační a 42 komunikační činnosti 2%

I Ubytování, stravování a pohostinství 5% H Doprava a F Stavebnictví G Velkoobchod a skladování 19% maloobchod; 5% opravy a údržba motorových vozidel 12%

Zdroj: ČSÚ

Z celkového počtu ekonomických subjektů jich nejvíce spadá do kategorie „Stavebnictví“. Větší podíl představují také kategorie „Průmysl celkem“ a „Zemědělství, lesnictví, rybářství“. Větší než 10% podíl představuje také kategorie „Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“. Zbylé hospodářské činnosti jsou v obci zastoupeny již v menší míře, řádově v jednotkách procent. V obci ovšem chybí subjekt schopný vytvářet větší nabídku pracovních míst, využívat různých podpůrných fondů, případně i dotací z EU. Z funkčního hlediska si obec ponechává svou identitu zemědělské obce, která je založena na symbióze zemědělské malovýroby s bydlením. Většinu zemědělských pozemků v katastru obce obhospodařují soukromí zemědělci a zemědělská společnost LEDEKO, a. s. se sídlem v Letovicích, která hospodaří na cca 3 200 ha zemědělské půdy, která se nachází nejen na území Míchova, ale také v katastrálním území okolních obcí. Na orné půdě v územní působnosti obce se pěstuje především pšenice, ječmen, řepka, kukuřice a v malé míře oves nebo brambory. Podnikatelé se zapojují podle potřeby a svého zaměření do celkového dění v obci a svými případnými sponzorskými dary přispívají k jejímu rozvoji. Spolupráce s podnikateli a podpora podnikání na území obce není zatím příliš výrazná, proto se obec bude do budoucna snažit o její rozvoj.

Komerční služby (pošta, obchod, apod.) nejsou v obci zastoupeny. Obec Míchov spadá pod poštu Letovice. V minulosti byla k dispozici občanům obce malá prodejna se smíšeným zbožím, která byla postavena místními občany v „akci Z“ v letech 1971 - 1972 společně pro obec

24 Program rozvoje obce Míchov

Míchov a sousední obec Podolí. Prodejna patřila pod Jednotu Boskovice až do 30. 4 1999. V roce 1999 až do března 2007 provozoval prodejnu AGROLET s.r.o. ze Šebetova. V roce 2007 došlo k prodeji budovy prodejny a proběhla změna užívání stavby na stavbu pro bydlení. Budova prodejny se nacházela v k. ú. Podolí a až v roce 2015 přešla do k. ú. Míchov a bylo jí přiděleno č. p. 65. Obchod tedy v poslední době své existence nedokázal čelit cenám velkoobchodů a po nějaké době ho provozovatel musel zavřít. Tato problematika se ovšem týká velkého množství drobných tuzemských obcí, kde je v současné době ze stejného důvodu rušena většina malých vesnických obchodů. V obci je tak k dispozici alespoň pojízdná prodejna, jejíž služby využívají především starší občané.

Obrázek 4 Původní prodejna smíšeného zboží v obci

Trh práce Míchov spadá do letovického subregionu, kde ve struktuře zaměstnanosti silně vystupuje zemědělství a vyjížďka za prací. Problémem obce je, že nabízí jen omezený počet pracovních příležitostí v úzké profesní struktuře a proto z obce velké procento ekonomicky aktivního obyvatelstva vyjíždí za prací. K základním charakteristikám situace na trhu práce patří míra nezaměstnanosti. Nejedná se o jev z definice škodlivý, naopak, určitá míra nezaměstnanosti je v ekonomice přítomna vždy. Jedná se o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti, která je průvodním jevem ekonomického a technologického pokroku, kdy některá odvětví přirozeně zanikají a jsou průběžně nahrazována nově vznikajícími. Z dlouhodobého hlediska tedy tato přirozená nezaměstnanost nepředstavuje výraznější problém. Co způsobuje nepříjemnosti, jsou krátkodobé fluktuace míry nezaměstnanosti (zejména nad její přirozenou míru). Míru nezaměstnanosti sleduje Český statistický úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí od roku 2013 pomocí nového ukazatele s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahradil dříve zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která

25 Program rozvoje obce Míchov poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám. Zpětně byly dopočítány údaje až do roku 2005, avšak nejsou dostupná data na úrovni obcí z let 2012 a 2013. Proto v následujícím grafu nalezneme vývoj podílu nezaměstnaných osob pouze v letech 2005 až 2011 a poté na tuto řadu navážou až roky 2014 až 2016. Jedná se o stavy vždy k 31. 12. daného roku.

Graf 9 Podíl nezaměstnaných osob v obci a vyšších územních celcích k 31. 12. (v %)

16 14,8 14

12 9 9,8 10

% 8

6 4,3 6,7 4 5,4 4,5 4,3 3,8 2 2,2

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2014 2015 2016

Míchov okres Blansko JMK ČR

Zdroj: ČSÚ

Vidíme, že podíl nezaměstnaných osob v Míchově se po celé sledované období vyvíjel stejným směrem jako u vyšších územních celků, pouze s výraznějšími odchylkami, které lze vysvětlit tím, že procentuální hodnoty v menších územích reagují výrazně i na malé změny. Především rok 2009 představuje v porovnání s vyššími územními celky výraznou odchylku. Podíl nezaměstnaných byl v tomto roce v obci výrazně vyšší než na úrovni okresu Blansko, Jihomoravského kraje i České republiky. Ovšem i v těchto vyšších územních celcích došlo v roce 2009 oproti roku 2008 k nárůstu podílu nezaměstnaných osob. Příčinu můžeme hledat v ekonomické krizi, která tehdy zasáhla celou ČR. Díky této krizi nezaměstnanost v celé ČR prudce vzrostla, především pak v malých obcích. Podle nejnovějších dat k 31. 12. 2016 byl podíl nezaměstnaných osob v Míchově 4,5 %, což je již únosná míra. Jedná se dokonce o nižší hodnotu než jakou měl ve stejném roce okres Blansko (4,6 %), Jihomoravský kraj (6,1 %) i Česká republika (5,2 %).

Obec Míchov se snaží podporovat zaměstnanost tím, že zaměstnává lidi evidované na úřadě práce. V letech 2011 - 2016 měla 2 zaměstnance v rámci veřejně prospěšných prací. Náplní těchto veřejně prospěšných prací je pak údržba obecního majetku a veřejných prostranství. Na mzdy pro zaměstnance veřejně prospěšných prací přispívá úřad práce z prostředků Evropského sociálního fondu a národní Aktivní politiky zaměstnanosti. Jedná se především o dlouhodobě nezaměstnané osoby.

26 Program rozvoje obce Míchov

Dle SLDB 2011 bylo v tomto roce z celkového počtu 62 ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnáno 57 občanů. Největší část zaměstnaných obyvatel Míchova pracovala v odvětví průmyslu (40 %). Druhou nejpočetnější kategorií je s 16 % oblast stavebnictví. Výraznější podíl má ještě kategorie doprava a skladování, ostatní odvětví jsou již zastoupena v menší míře. Celková struktura zaměstnanosti v obci dle SLDB 2011 je znázorněna v následujícím grafu.

Graf 10 Struktura zaměstnanosti v obci dle SLDB 2011

vzdělávání zdravotní a nezjištěno zemědělství, 2% sociální péče 7% lesnictví, 4% rybářství veřejná správa a 4% obrana; povinné sociální zabezpečení 2%

činnosti v oblasti průmysl nemovitostí, profesní, 40% vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti 5%

peněžnictví a pojišťovnictví

2%

doprava a

skladování 11% velkoobchod a maloobchod; opravy a stavebnictví údržba motorových vozidel 16%

Zdroj: ČSÚ Nejčerstvější údaje o dojížďce do zaměstnání pochází ze SLDB 2011 a shrnuje je následující tabulka. Vyjíždějící (dojíždějící) osoby mají místo pracoviště na jiné adrese než je jejich místo obvyklého pobytu. Nepočítají se sem tedy osoby, jejichž adresa pracoviště je shodné s adresou místa obvyklého pobytu. Vyjíždějící (dojíždějící) v rámci obce, jsou osoby, jejichž místo pracoviště se nachází ve stejné obci obvyklého pobytu.

Tabulka 2 Počty osob vyjíždějících do zaměstnání dle SLDB 2011 Vyjíždějící do zaměstnání 30 z toho v % v rámci obce 0 0 do jiné obce okresu 26 87 do jiného okresu kraje 3 10 do jiného kraje 1 3 do zahraničí 0 0 Zdroj: ČSÚ Dle této statistiky za prací dojíždí 30 z 57 zaměstnaných obyvatel Míchova, tedy více než polovina. Většina (87 %) dojíždí do jiné obce okresu, zejména do blízkých Boskovic. Podíly dojíždějících do jiného okresu kraje, jiného kraje a těch, co pracují přímo v obci, jsou nízké.

27 Program rozvoje obce Míchov

Do zahraničí nedojíždí žádný z obyvatel obce, což je dáno zejména její geografickou polohou ve vzdálenosti od hranic ČR.

Cestovní ruch Z pohledu rekreace a turistiky se Míchov nachází v území rekreačního zájmu brněnské sídelní regionální aglomerace. Není však pro poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu vybavena. V současné době nemůže obec nabídnout žádnou atraktivitu či služby podporující cestovní ruch (ubytování, stravování, rekreační pobyt, apod.).

INFRASTRUKTURA

Technická infrastruktura Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou má podobně jako vybavenost základními službami zásadní vliv na kvalitu života v obci a jeho atraktivitu pro potenciální nové obyvatele. Vybavení technologiemi zajišťujícími např. čištění vod má vliv také na kvalitu životního prostředí.

Energetika Obec Míchov je kompletně elektrifikována i plynofikována. Rozvodná distribuční síť elektrické energie v obci byla rekonstruována již v roce 1963. V dalších letech byla prováděna pouze údržba a případné rozšíření dle provozních potřeb. V současné době zajišťuje elektrickou energii v obci el. přípojka VN 22 kV ukončená v místě trafostanice, ze které jsou rozvody NN provedeny venkovním vedením. Zvýšený příkon lze pokrýt výměnou transformátorů s vyšším výkonem. Distribuce plynu je zajištěna středotlakým rozvodem.

Vodní hospodářství

Obec je zásobována z veřejné vodovodní sítě dokončené v roce 1995 s napojením na vodovodní přivaděč Boskovice - Letovice přes vodojem 2 x 50 m3. U zdroje pitné vody je pak nutné dodržovat vyhlášená ochranná pásma, ve smyslu platné legislativy. Obec je členem „Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí“, provoz zabezpečuje VAS a.s., Brno – divize Boskovice. Míchovský rybník

Míchovský rybník byl původně ve vlastnictví šlechtického rodu Kálnoky, přičemž po roce 1945 došlo k jeho znárodnění. Na základě přídělového plánu byl rybník přidělen a zapsán na obec Míchov. Do roku 1986 rybník vlastnilo JZD Letovice a chovalo na něm kachny. Později přešel rybník do správy OSMS Blansko a poté byl převeden do majetku Zemědělské vodohospodářské správy Svitavy. V roce 2007 byla provedena oprava výpustného zařízení. Od roku 2013 je určen jako správce rybníka podnik Povodí Moravy, s.p. Dne 16.12.1992 vyzval hrabě A. Kálnoky obec Míchov k vydání jeho nemovitostí včetně rybníka. Od roku 1992 až do konce roku 2016 nebylo řízení ve věci rybníka uzavřeno. Od roku 2011 OÚ Míchov intenzivně řeší problematiku rybníka a dne 9. 12. 2016 Státní pozemkový úřad Brno rozhodl o vydání rybníka do vlastnictví obce

28 Program rozvoje obce Míchov

Míchov. Od tohoto dne je rybník plně ve vlastnictví obce Míchov. V současné době je zpracováván projekt „Obnova rybníka v k.ú. Míchov u Boskovic“.

Obrázek 5 Míchovský rybník

Míchovský potok

V Příhonech pramení Míchovský potok, který protéká obcí, je z větší části zatrubněn. Vtéká do rybníka a na Pod Bačově se spojuje s Podolským potokem a následně se vlévá do Semíče.

Stávající kanalizace v obci byla budována jako dešťová, postupně od roku 1924 do roku 1980. Kanalizační stoky jsou z betonových trub, převážně bez revizních šachet a vpustí, některé úseky jsou netěsné a v havarijním stavu. Z větší části bude zřejmě i nadále ponechána a využita jako dešťová kanalizace zaústěná do rybníka. Likvidace splaškových vod je v současnosti řešena především jímkami a septiky u jednotlivých rodinných domů. Obec nemá dosud vybudovanou vlastní ČOV.

Odpadové hospodářství

Každá obec je ze zákona původcem komunálního odpadu. Míchov má schválenou závaznou vyhlášku obce, která stanovuje systém nakládání s komunálními odpady vznikajícími na území obce, včetně nakládání se stavebním odpadem, která je zveřejněná na webových stránkách obce. Svoz komunálního odpadu je v Míchově zajišťován oprávněnou firmou - SITA CZ, a.s. Boskovice a to 1x za 14 dnů. Sběr a svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu je v obci zajišťován na základě objednávky 2x ročně a probíhá na předem vyhlášených přechodných stanovištích. Nebezpečný odpad lze také odevzdávat ve sběrném dvoře v Letovicích nebo Boskovicích.

29 Program rozvoje obce Míchov

Občané jsou o sběru nebezpečného i objemného odpadu vždy dostatečným způsobem informováni (webové stránky obce, místní rozhlas, apod.). Tříděný odpad je v obci shromažďován do barevně odlišených sběrných nádob označených příslušnými nápisy. V obci je k dispozici jedno stanoviště s kontejnery na tříděný odpad. Nachází se v centrální části obce v blízkosti hasičské zbrojnice. Na tomto sběrném místě se nachází jeden kontejner na sklo, dva kontejnery na plasty a jeden kontejner na papír. Dále se zde nachází i dvě menší odpadové nádoby na drobný kovový odpad z domácností a jedna (menší) odpadová nádoba na nápojové kartony. Mimo sběrné nádoby v obci lze separovaný odpad odevzdávat také ve výše uvedených sběrných dvorech. V obci lze dále využít i tři kontejnery na biologicky rozložitelný komunální odpad. Některé biologicky rozložitelné odpady je pak možné odvézt také na kompostárnu v Boskovicích. Nepovolené skládky se na území obce nenachází, nebezpečný odpad se vyskytuje jen u domácností. Skládky inertních odpadů v obci rovněž nejsou.

Obrázek 6 Sběrné místo v obci

ICT infrastruktura

V průběhu 90. let byla do většiny domů zavedena telekomunikační linka. Většina domácností však v současnosti již přešla na výhodnější mobilní služby. Signál 2 hlavních mobilních operátorů, O2 a T-Mobile pokrývá v dostatečné míře celé zastavěné území obce, naopak nedostatečné pokrytí má v některých částech mobilní operátor Vodafone. Postupně se zkvalitňuje také pokrytí rychlým mobilním internetem. Domácí připojení k internetu je již ve většině domácností samozřejmostí. V obci je dostupné bezdrátové připojení, rychlejší optické připojení je zatím možné jen ve větších městech.

Dopravní infrastruktura

Stěžejní dopravní páteří je pro celý region silnice I. třídy č. 43, která vede v severojižním směru z Brna na Svitavy. Vzdálenost obce od této komunikace je přibližně 5 km. V rámci celorepublikového řešení severojižních tahů je tato komunikace kapacitně nedostačující a do budoucna se plánuje zlepšit dopravní situaci dobudováním rychlostní silnice R43.

30 Program rozvoje obce Míchov

Historie projektu výstavby R43 sahá již před II. světovou válku a podle posledních informací ŘSD by měla vést po tělese nedokončené tzv. Hitlerovy dálnice. Budoucí rychlostní silnice R43 spojí dálniční tah D1 v blízkosti města Brna (vazba na D1 směrem do Prahy a na Vyškov a Ostravu) s rychlostní silnicí R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí. R43 by měla zlepšit dopravní připojení významných sídel v Jihomoravském a Pardubickém kraji s ostatními územími v České republice. Právě neustálé odkládání její výstavby má neblahý vliv na ekonomiku celého regionu. Zlepšení dopravní dostupnosti, které by tato stavba přinesla, by se mohlo promítnout do oživení místní ekonomiky.

Obrázek 7 Plánovaná trasa komunikace R43

Zdroj: ŘSD

Z hlediska dopravní dostupnosti Míchova je nejdůležitější silnice III. třídy č. 37418, která zajišťuje nejkratší spojení s Boskovicemi a Letovicemi (směr Boskovice - Podolí - Letovice) a tím i s výše uvedenou komunikací I. třídy č. 43 Brno-Svitavy, která Letovicemi prochází. Z Boskovic je pak dostupná silnice II. třídy č. 374 spojující Blansko, Boskovice a Jevíčko. Na silnici č. 37418 navazuje v sousední obci Podolí silnice III. třídy č. 37417, která zajišťuje spojení s obcemi Vísky a Pamětice. Na silnici č. 37418 navazuje za obcí ve směru na Boskovice také komunikace III. třídy č. 37419, která zajišťuje spojení s městysem Svitávka, vzdáleným od obce přibližně 5 km. Některé úseky komunikací v okolí obce jsou již delší dobu ve špatném technickém stavu. Tento nevyhovující stav silničních komunikací v okolí Míchova je dlouhodobým problémem. Opravu silnic 3. třídy má bohužel na starosti Jihomoravský kraj, který dosud tyto komunikace u severních hranic svého území nepovažoval za prioritní. Obci se v minulosti podařilo alespoň opravit a dobudovat některé místní komunikace. Ovšem i zde jsou již úseky v havarijním stavu. Obec se proto hodlá v následujícím období zaměřit na jejich rekonstrukci. Celková délka místních komunikací je cca 2 km. Nejdelší je místní komunikace do části Pod Bačovem, která byla budována od roku 1978 JZD. Povrchy

31 Program rozvoje obce Míchov komunikací jsou zpevněné, se stísněnými šířkovými poměry. Síť účelových komunikací tvoří částečně polní a lesní cesty. Celková dopravní zátěž není v obci vysoká, obec neleží na žádném hlavním silničním tahu. Proto i hluk z dopravy je v obci na přípustné hladině a nepředstavuje zde žádné výraznější problémy.

Obrázek 8 Silniční síť v okolí obce Míchov

Zdroj: ŘSD

K cyklistické dopravě se využívají místní komunikace a síť polních a lesních cest. Územím obce vedou následující cyklotrasy:

 Cyklotrasa č. 5163 Podolí, rozc. 5147 – Míchov – Chrudichromy, rozc. 5201 – Boskovice, žel. stanice  Cyklotrasa č. 5224 Míchov – Sudický dvůr (Pastvisko) – Ve Lhotkách, rozc. na trasu 5028

32 Program rozvoje obce Míchov

Obrázek 9 Cyklotrasy v Míchově a okolí

Zdroj: http://www.boskovice.cz

Dopravní obslužnost  Autobusová doprava

Obec Míchov je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Přechod na IDS znamenal zvýšení četnosti spojů v regionu, lepší návaznost autobusových linek na vlaky i mezi sebou a jednotný tarif platný pro autobusy i vlaky. I přes některé výhrady lze konstatovat, že IDS JMK pomohl zlepšit dopravní obslužnost nejen obce Míchov, ale celého regionu. Jednou z těchto výhrad je ale to, že IDS JMK posiluje spoje často pouze do velkých center (Brno apod.) a na dopravní obslužnost v samotném regionu obce se mnohdy zapomíná. Ale i přesto můžeme říci, že přechod na IDS JMK přinesl větší počet spojů za den zejména o víkendech a ve večerních hodinách.

33 Program rozvoje obce Míchov

Obec je obsluhována třemi linkami IDS JMK, které zajišťují přímé spojení s městy Boskovice a Letovice, odkud navazuje vlakové spojení do Brna:

 Linka č. 253 - Boskovice - Svitávka - Míchov - Pamětice - Velké Opatovice  Linka č. 254 – Boskovice – Chrudichromy – Míchov – Letovice,  Linka č. 277 – Letovice - Svitávka - Míchov - Vísky - Vanovice - Šebetov - Kořenec/Horní Štěpánov

Obrázek 10 IDS JMK obsluhující Míchov

Zdroj: IDOS.CZ

V obci se nachází jedna autobusová zastávka ve směru na Letovice a jedna ve směru na Boskovice.

 Železniční doprava

Železniční doprava není v obci zastoupena. Nejbližší vlaková stanice se nachází v Letovicích a leží na frekventované železniční trati č. 260, která zajišťuje přímé spojení s Brnem a Prahou. Od obce je vzdálená cca 6,5 km. Spojení s ní je

34 Program rozvoje obce Míchov zajištěno prostřednictvím pravidelných autobusových linek. Využít je možné také vlakovou zastávku v Boskovicích, ležící ve vzdálenosti přibližně 5 km od Míchova. Železniční zastávka Boskovice se nachází na jednokolejné vlakové trati č. 262 Skalice nad Svitavou – Boskovice – Velké Opatovice. Tato trasa je obsluhována vlakovou linkou S21 v rámci IDS JMK. Ve stanici Skalice nad Svitavou je pak možné využít vlakové spojení na výše uvedenou frekventovanou trať č. 260 Brno – Skalice nad Svitavou – Česká Třebová – Praha, která vytváří dobré napojení na okolní města i vzdálenější centra.

35 Program rozvoje obce Míchov

Obrázek 11 Návaznost linek v severní části IDS JMK

Zdroj: IDS JMK

36 Program rozvoje obce Míchov

VYBAVENOST

Bydlení

Stávající zástavba obce je tvořena převážně rodinnými domy přízemními a patrovými se sedlovými střechami. Obec vlastní jeden bytový dům, který byl postaven již v letech 1967-1969. Počet dokončených bytů v rodinných domech v posledních pěti letech dle ČSÚ je uveden v následující tabulce.

Tabulka 3 Dokončené byty v Míchově v letech 2011-2015 Byty v rodinných v bytových celkem domech domech 2011 - - - 2012 - - - 2013 1 1 - 2014 - - - 2015 1 1 - Zdroj: ČSÚ Mezi roky 2011 a 2015 byly v obci Míchov dokončeny pouze 2 byty, a to výhradně v rodinných domech. Na vývoji obce v oblasti bydlení se negativně projevil dopad centralistického řízení výstavby v minulosti, kdy obec nebyla zařazena mezi obce „střediskové“, ve kterých byla podporována individuální výstavba (rodinné domky). Za těchto podmínek docházelo k migraci mladých lidí za prací a lepšími podmínkami pro bydlení. V současné době se výstavba rodinných domů v obci obnovuje, což potvrzuje i uvolňování nových ploch pro jejich výstavbu. V případě výstavby musí být respektovány urbanistické, architektonické a krajinné hodnoty území. Objekty tak musí svým objemem a charakterem (architektonickým a materiálovým řešením) respektovat okolní stávající zástavbu a dodržovat ráz obce. Stavební dílo má nejen harmonizovat s okolím svým výrazem, ale i druhy převládající vegetace. Umisťování a členění staveb je nutné provádět s ohledem na dálkové pohledy, bez překrývání historických objektů. Míchov nemá zřízenou stavební komisi, na novou výstavbu dohlíží zastupitelstvo obce. Objekty pro sociální bydlení se v obci nenachází. Statistiku domovního fondu podle posledního SLDB 2011 nabízí následující tabulka.

Tabulka 4 Domovní fond dle SLDB 2011 Celkem rodinné bytové ostatní domy domy budovy Domy úhrnem 57 56 1 - Domy obydlené 42 41 1 - z toho podle fyzická osoba 37 37 - - vlastnictví obec, stát 1 1 - - domu bytové družstvo - - - - spoluvlastnictví 2 1 1 - vlastníků bytů Zdroj: ČSÚ

37 Program rozvoje obce Míchov

Z výsledků posledního SLDB vyplývá, že v roce 2011 bylo v obci celkem 57 domů, z nichž bylo 56 rodinných a 1 bytový. Z celkového počtu 57 domů bylo 42 obydlených, což je cca 74 %. Objekty nebyly trvale obydlené nejčastěji z důvodu rekreace, případně jejich přestavby.

Školství a vzdělávání V obci není školství zastoupeno, za vzděláním musí žáci a studenti z Míchova dojíždět. Mateřskou nebo základní školu navštěvují žáci nejčastěji ve Vískách (ZŠ pouze 1. stupeň), dále pak v Letovicích nebo Boskovicích. Za dalšími úrovněmi vzdělání dojíždějí studenti z Míchova především do Boskovic či Letovic, případně dál, do větších regionálních center, jako je Blansko nebo Brno. Do všech těchto měst je z Míchova poměrně dobré dopravní spojení.

Zdravotnictví V obci se nenachází žádné zdravotnické zařízení a nesídlí zde ani žádný lékař. Občané jsou nuceni za zdravotní péčí dojíždět. Lidé tak využívají lékařské služby nejčastěji v okolních městech – Boskovicích a Letovicích. Praktického lékaře pro dospělé i pro děti a dorost, stomatologa a jednou týdně i gynekologa mohou lidé z Míchova využít také v obci Šebetov. Zubní ordinace se pak nachází ještě i v Knínicích u Boskovic. Ostatní zdravotnické služby zajišťuje nemocnice v Boskovicích, ve které jsou také lůžková oddělení a nachází se zde i středisko zdravotní záchranné služby. V Letovicích pak sídlí Nemocnice Milosrdných bratří, která slouží jako léčebna dlouhodobě nemocných a poskytuje následnou lůžkovou péči především vážně nemocným pacientům a také klientům, kteří již nejsou schopni samostatného pobytu v domácím prostředí a ani v zařízeních sociální péče.

Sociální péče

Obec neposkytuje žádné sociální služby. Terénní sociální služby nejsou v obci rovněž využívány. V péči o seniory převažuje dosud v obci rodinná péče.

Ostatní sociální služby lze využít ve městech Boskovice a Letovice, kde jsou poskytovány různé typy pobytových sociálních služeb v domech s pečovatelskou službou. V Boskovicích se pak nachází také domov se zvláštním režimem, jehož posláním je poskytovat nepostradatelnou péči osobám se speciálními potřebami, a tím jim umožnit žít důstojný a spokojený život.

Sociální služby zajišťuje také Nemocnice Milosrdných bratří v Letovicích. Jedná se o zajištění sociální situace klienta, který se s ohledem na svůj zdravotní stav není schopen obejít se bez pomoci jiné fyzické osoby, nebo u kterého není možný návrat do rodinného prostředí (osoby s chronickým onemocněním, se zdravotním postižením, senioři, apod.). Nemocnice se v maximální možné míře snaží o sociální začleňování klientů a udržování přirozených sociálních kontaktů.

Kultura

Společenské a kulturní vyžití je v obci na přijatelné úrovni. Kulturní dění zajišťuje ve spolupráci s obcí především spolek Čtyřlístek, případně pak také místní sbor dobrovolných hasičů. Čtyřlístek pomáhá organizovat akce pro děti, sportovní turnaje pro mládež a dospělé, dětský

38 Program rozvoje obce Míchov den, setkávání maminek s dětmi, sportovní a zábavné hry, apod. Hlavním centrem kulturního dění je pak hřiště s přilehlým dětským hřištěm. Zde se konají akce pro děti a také různé sportovní a společenské aktivity. Obec má k dispozici také kulturní dům využívaný především pro společenský život občanů. Kulturní dům poskytuje prostory pro veškeré místní kulturní a společenské akce – zábavy, plesy, rodinné oslavy apod. Stavba kulturního domu byla započata v roce 1955 v místě demolovaných objektů „dvora“. Stavba byla postavena v „akci Z“ a do provozu uvedena Srazem rodáků v roce 1961. Kapacita sálu je přibližně 150 - 200 osob, sál je vybaven jevištěm. Součástí objektu kulturního domu je i přilehlá hospoda, kterou lze v případě větších kulturních akcí propojit se sálem kulturního domu a využít ji tak k prodeji občerstvení. Hospodu pak mohou občané i lidé z okolních vesnic využívat v průběhu celého roku. V letních měsících je zde k dispozici také venkovní posezení.

Obrázek 12 Kulturní dům (venkovní pohled + sál)

Obrázek 13 Hospoda (vnitřní pohled+venkovní posezení)

39 Program rozvoje obce Míchov

Pořádané akce během roku

Společenské i sportovní akce pořádá spolek Čtyřlístek ve spolupráci s obcí.

Obrázek 14 Kulturní akce v obci

Obecní ples (únor) Tříkrálová sbírka (únor)

Divadelní představení (květen) Dětský den (červen)

Turnaj ve fotbale (červenec) Mikulášská nadílka (prosinec)

40 Program rozvoje obce Míchov

Z úrovně kulturního a společenského života je zřejmé, že v Míchově místní občané rádi bydlí a vzájemně se snaží pomoci zlepšit prostředí, ve kterém žijí. Obec si rovněž velice váží občanů, kteří se podílí na všech kulturních, sportovních a dalších aktivitách a v rámci možností obecního rozpočtu se je vždy snaží i finančně podporovat.

Knihovna V obci dříve existovala také veřejná knihovna, která byla založena již v roce 1922. Většina knih byla pořízena do roku 1965. V knihovně bylo přes 1500 knih, naučná a krásná literatura pro dospělé i pro děti. Dlouhodobě vedl knihovnu pan Bohumil Neubauer. Knihovna se nacházela v budově kulturního domu v zasedací místnosti a později byla přestěhována do Moštárny. Knihovna byla zrušena v roce 1995. Část knih byla převedena do knihovny v Podolí, další knihy byly nabídnuty k prodeji a neprodané knihy byly odevzdány do sběru.

Kronika Každá doba se zapisuje do života a obrazu vesnice a proto pro pochopení souvislostí, v nichž se dnešní obnova vesnice provádí, pro budoucí zhodnocení dosažených výsledků ve vazbě na možnosti obce, je třeba průběžně dokumentovat dnešní život obce ve sféře duchovní i ve sféře zvelebení obce, dokumentovat život ve vnitřním prostoru obce i v okolní krajině. V obci je vedena kronika od roku 1922.

Kulturní památky Ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění se v obci nenachází žádný objekt zapsaný ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. V obci se rovněž nenachází žádná historická dominanta veřejné stavby, která by byla pro vesnici charakteristická. Z místně zajímavých a významných staveb, které dotvářejí charakter obce je pouze zvonice na návsi z roku 1614, u které je kříž. Původní zvon byl v první světové válce zrekvírován a v roce 1921 byl nahrazen jiným železným zvonem. V roce 1992 bylo pořízeno elektrické zvonění, na které proběhla sbírka, při které se vybralo 5 890 Kč. V roce 2005 byla provedena rekonstrukce kapličky do současné podoby a proběhlo pokácení dvou lip, které u kapličky rostly. V roce 2016 pak byla u kapličky zasazena jedna lípa. Kříž u kapličky pochází z roku 1887 a je na něm uveden nápis „Slovo kříže jest sice těm, kteří hynou bláznovstvím, ale těm, kteří dosahují spasení, jest moci Boží“.

Z objektů drobné architektury se jedná ještě o kříž, který se nachází v „Příhonech“. Tento kříž dali zbudovat manželé Veselí v roce 1919 a je na něm napsáno „Pochválen buď Ježíš Kristus“.

41 Program rozvoje obce Míchov

Obrázek 15 Zvonice s křížem na návsi Obrázek 16 Kříž v "Příhonech"

Sport a volnočasové aktivity Sportovní vyžití zajišťuje v Míchově především spolek Čtyřlístek. V průběhu roku pořádají jeho členové řadu sportovních akcí jak pro děti a mládež, tak i pro dospělé. Spolek se tak významně podílí na sportovním i kulturním dění v obci a značnou měrou přispívá ke společenskému životu. V obci se nachází fotbalové hřiště na malou kopanou. Fotbalové hřiště je zde hojně využíváno dětmi a mládeží. Každý rok se zde pořádá také fotbalový turnaj, na který se sjíždí i fotbalová družstva z okolních obcí. V blízkosti hřiště se nachází zrekonstruovaný objekt bývalé moštárny, který lze využít jako zázemí pro sportovce i k prodeji občerstvení. Pořádají se zde i různé besedy, setkávání maminek s dětmi a další společenské akce. Pro nejmenší je pak vedle fotbalového hřiště k dispozici i dětské hřiště vybavené herními prvky. V případě sportu v obci je třeba zmínit také SDH Míchov, který se každý rok pravidelně účastní soutěží v požárním sportu, především těch zapojených do podniku Velké ceny Blanenska, která se těší každý rok velké oblibě diváků a v průběhu své historie si získala již poměrně vysokou prestiž. Soutěží zde nejlepší SDH nejen z okresu Blansko, ale i z širokého okolí. Jedna ze soutěží seriálu Velké ceny Blanenska probíhala dříve i v Míchově. V zimním období je pak ještě možné využít rybník na návsi k bruslení. Za dalšími sportovními a volnočasovými aktivitami dojíždějí občané Míchova do okolních měst, především do Boskovic a Letovic (sportovní hala, zimní stadion, plavecký bazén, posilovna, apod.)

42 Program rozvoje obce Míchov

Obrázek 17 Fotbalové hřiště Obrázek 18 Dětské hřiště

Obrázek 19 Moštárna (venkovní pohled+klubovna)

43 Program rozvoje obce Míchov

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Stav životního prostředí

K základním indikátorům kvality životního prostředí patří koeficient ekologické stability (KES), který vyjadřuje podíl ekologicky příznivých ploch a ploch, které zatěžují životní prostředí. Počítá se jako poměr druhů pozemků (chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + lesní půda + vodní plochy)/(orná půda + zastavěné plochy + ostatní).

Pro konstrukci KES nám poslouží informace z již dříve uvedeného grafu vyjadřujícího pozemkovou skladbu území obce.

Ostatní plochy 25,9 ha; 8,6% Orná půda Zastavěné plochy 92,6 ha; 30,71% 3,2 ha; 1,06%

Vodní plochy 5,4 ha; 1,79%

301,5 ha

hhha ha Zahrady 8 ha; 2,65%

Ovocné sady Lesní půda 0,5 ha; 0,17% 134,9 ha; 44,74% Trvalé travní porosty 31 ha; 10,28%

Zdroj: ČSÚ Vidíme, že 45 % rozlohy obce je tvořeno lesní půdou. Druhý největší podíl, 31 %, připadá na ornou půdu. Více než 10 % připadá ještě na trvalé travní porosty, ostatní kategorie pak mají méně než 10 %. Vinice ani chmelnice se ve zdejších podmínkách nevyskytují vůbec.

Hodnota KES obce Míchov má hodnotu 1,5. Dle definice se jedná o vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší spotřeba energo-materiálových vkladů.

Ovzduší

Kvalita ovzduší významně ovlivňuje životní podmínky člověka. Postupující znehodnocování ovzduší cizorodými látkami vede k různým negativním jevům trvalého rázu (zhoršování zdravotního stavu populace, narušení ozonosféry, oteplování atmosféry aj.) Znečišťování ovzduší se pak odráží i ve stavu dalších složek životního prostředí (voda, půda, biota).

44 Program rozvoje obce Míchov

V obci se nevyskytuje žádný podstatný bodový zdroj emisí. Centrální zdroj vytápění se v obci nenachází, ovšem v obci významně ovlivňuje kvalitu ovzduší způsob vytápění. Velká část domácností používá k vytápění v obci tuhá paliva, což má neblahý vliv na ovzduší především v zimních měsících, kdy je hlavní topná sezona. Šetrnější způsoby vytápění (plyn, elektřina) jsou bohužel pro většinu obyvatel stále finančně náročnější, proto se v nejbližší době nepředpokládá v této oblasti výraznější změna. Avšak kvalita ovzduší je stále mnohem lepší ve srovnání s ovzduším ve větších městech. Znečištění ovzduší z výroby a skladování neovlivňuje negativně životní prostředí v obci a jejím okolí a nezvyšuje nepřiměřeně zatížení zájmového území dopravou nebo nebezpečnými látkami. Určitým způsobem se na znečištění ovzduší v obci podílí doprava, a to vlivem průběhu silnice III. třídy. Jedná se především o emise oxidu uhelnatého, oxidů dusíku, nespálených uhlovodíků, sloučeniny olova aj. Tato problematika se ovšem týká většiny obcí na území ČR, ve kterých jsou problémy s dopravou mnohem závažnějšího charakteru, než je tomu v Míchově, kterým neprochází žádná frekventovaná komunikace vyšších tříd a zatížení dopravou zde proto není tak vysoké. Opatřením ke snížení znečišťování ovzduší vlivem dopravy může být dostatečné používání zeleně u komunikací (případně i u jiných zdrojů znečišťujících ovzduší, např. zemědělské středisko apod.), která snižuje koncentraci znečišťujících látek v ovzduší.

Vodstvo

V rámci ochrany vodních ploch a vodních toků jsou pro ně stanovena minimální ochranná pásma (pro údržbu toku, pro novou výstavbu apod.). Zdroje pitné vody mají vždy stanovená ochranná pásma: a) Ochranné pásmo I. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení – obecná ochrana. b) Ochranné pásmo II. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodohospodářským orgánem tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jeho jakosti, vydatnosti nebo zdravotní nezávadnosti.

Ochrana životního prostředí

Chráněná území

Biotopy

K charakteristikám stavu životního prostředí patří také vymezení přírodních stanovišť (biotopů). Obec má na svém území vymezeno několik biotopů. Biotop je místo, v němž žije společenstvo organismů. Je to prostředí, které splňuje charakteristické nároky pro život určitých druhů rostlin a živočichů. V ČR rozlišujeme 161 druhů přírodních biotopů, které jsou členěny do 8 formačních skupin. Přehled přírodních biotopů v Míchově a jeho okolí nabízí následující obrázek.

45 Program rozvoje obce Míchov

Obrázek 20 Přírodní biotopy

Zdroj: AOPK

ÚSES (územní systém ekologické stability) Územní systém ekologické stability je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem ÚSES je potom vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území s příznivým vlivem na okolí, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).

Územní systémy tedy mají zajistit vyváženost produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny a přispívat tak k trvale udržitelnému rozvoji. V rámci ÚSES rozlišujeme plošné útvary – biocentra, která jsou propojena liniovými útvary – biokoridory. Takto vytvořená síť potom funguje na nadregionální, regionální a lokální úrovni.

Koncepce návrhu místního územního systému ekologické stability vychází z úrovně ekologické stability území a rozmístění prvků kostry ekologické stability. Současně přihlíží k tradičnímu i perspektivnímu využití území.

Na území obce se nachází regionální biocentrum RBC 282 (Křižánek), které zabírá plochu 38,1 ha. Jedná se o lesní biocentrum (přirozená druhová skladba dle přírodního stanoviště) až kombinované biocentrum (extenzivně udržované trvalé travní porosty s rozptýlenou zelení,

46 Program rozvoje obce Míchov včetně vegetace ovlivněné vodou (niva potoku Semíč). V tomto biocentru je třeba podporovat přirozenou druhovou skladbu vegetace, nepřipouštět rozorání, v lesích holoseče atd. Dále je v obci lokální biocentrum LBC1 Hodiška o rozloze 7,4 ha. Je charakterizováno jako nivní až vodní biocentrum (přirozená druhová skladba dle přírodního stanoviště ovlivněná vodou) - hygrofilní vegetace, vodní plochy. Obcí také prochází regionální biokoridor, RBK 1393A (RBC 282 - RBC JM02) v délce cca 680 m. Jedná se o lesní biokoridor, ve kterém je třeba podporovat stanovištně vhodné dřeviny v lesních porostech, ideálně i etážovitost porostů. Posledním prvkem ÚSES na území Míchova je lokální biokoridor LBK1, který má délku přibližně 1750 m. V tomto případě jde o nivní biokoridor vedený po toku potoka Semíč. Je potřeba zde podporovat přírodě blízké porosty dřevin a břehové a doprovodné porosty. Požadavky na vytvoření plně funkční sítě územního systému ekologické stability mají dlouhodobý charakter. V první řadě musí obec zamezit devastaci vybraných prvků ÚSES a následně provádět postupnou změnu jejich hospodářského využití, druhové skladby či jiné úpravy v zájmu dosazení přírodě blízké druhové skladby bioty a naplnění funkčních požadavků kladených na systém ekologické stability.

Ochrana před hlukem Hluk od výroby se v obci nevyskytuje. Hluk z dopravy je v obci na přípustné hladině a nepředstavuje v obci výraznější problémy.

47 Program rozvoje obce Míchov

SPRÁVA OBCE

Obecní úřad a kompetence obce

Obcí s rozšířenou působností je pro Míchov město Boskovice, pověřeným obecním úřadem jsou Letovice. V zastupitelstvu obce je 9 zastupitelů. Při obecním zastupitelstvu působí také dvě podřízené organizační složky - finanční výbor a kontrolní výbor. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, provádí kontrolu plnění rozpočtu a podává návrhy na úpravu rozpočtu. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a kontroluje dodržování právních předpisů obecním úřadem na úseku samostatné působnosti obce. K zaměstnancům obce patří účetní, zajišťující především sekretariát a účetnictví obce. Obec má rovněž 2 zaměstnance na veřejně prospěšné práce, kteří zajišťují zejména údržbu veřejných prostranství obce. Hospodaření obce

Obec hospodaří na základě schváleného rozpočtu. V následujícím grafu můžeme sledovat vývoj rozpočtových příjmů a výdajů od roku 2000 do roku 2015 tak, jak je uvádí služba Monitor státní pokladny provozovaná Ministerstvem financí ČR a www.rozpocetobce.cz, který čerpá rovněž z MFČR. Obec dosahovala v jednotlivých letech rozpočtových přebytků i deficitů. Schodky a přebytky jsou obvykle způsobovány nutností předfinancovávat investiční akce hrazené například z dotací – v roce, kdy je projekt realizován, může být zaznamenán rozpočtový schodek, pokud je dotace proplacena až v následujícím roce. V takovém případě lze v daném roce očekávat přebytkový rozpočet.

Graf 11 Rozpočty obce v letech 2000-2015 3 000 000 2014; 2 370 000 2 500 000 2010; 2 024 820

2 000 000

1 500 000

1 000 000 Kč 2000; 885 990 2003; 454 660 500 000 2000; 474 720

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 -500 000 2010; -437 840 -1 000 000

příjmy výdaje schodek

Zdroj: MFČR

48 Program rozvoje obce Míchov

Přebytky slouží na splácení rozpočtových schodků z minulých let. Nejvýraznějšího rozpočtového přebytku (+454 660 Kč) bylo dosaženo v roce 2003. S nejvyššími příjmy v průběhu sledovaného období pak obec hospodařila v roce 2014 (2 370 000 Kč). Naopak největší deficit (-437 840 Kč) zaznamenala obec v roce 2010, kdy měla obec v uvažovaném období největší výdaje (2 024 820 Kč). Nejnižší příjmy i výdaje obce v tomto sledovaném období jsou pak zaznamenány v roce 2000 (příjmy 885 990 Kč, výdaje 474 720 Kč)

Obec Míchov vlastní dlouhodobý nehmotný majetek v hodnotě asi 119 000 Kč, dále stavby v celkové hodnotě 3 902 000 Kč a pozemky čítající hodnotu 1 787 000 Kč.

Na rozvoj své činnosti se obec snaží čerpat také finance z různých dotačních titulů. Přehled získaných nenárokových dotací v posledních 5 letech nabízí následující tabulka.

Tabulka 5 Přehled získaných dotací v posledních 5 letech ROK NÁZEV AKCE DOTACE (v Kč) 2012 ------2013 Úřad Práce (VPP) 190 601 2014 Revitalizace objektu bývalé moštárny 454 750 2015 Úřad Práce (VPP) 260 600 2016 Úřad Práce (VPP) 242 187

Bezpečnost Obec Míchov se nachází v klidné oblasti, míra kriminality je zde minimální. V rámci opatření proti kriminalitě se obec snaží zajistit pro mládež dostatečné kulturní a sportovní vyžití. Důležitou roli hraje i spolek Čtyřlístek, který se zaměřuje na práci s dětmi a mládeží a využívání jejich volného času.

Řešení přestupků zajišťuje obci na základě veřejnoprávní smlouvy přestupková komise působící při městě Letovice, u které je možno získat evidenci přestupků v obci, které komise projednávala. Míchov nemá zřízenou obecní policii, území obce spadá do působnosti obvodního oddělení PČR Letovice.

Zásahová jednotka JSDH byla zřízena dne 1. 3. 2007. Název jednotky: Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Míchov. JSDH měla 10 členů a velitelem byl jmenován Pavel Veverka ml. JSDH byla zrušena v roce 2012. Obec Míchov následně uzavřela smlouvu o sdružení prostředků na společnou jednotku PO s městysem Svitávka v roce 2012 a tato smlouva doposud trvá.

V případě ochrany před povodněmi je třeba vycházet ze základní zásady, že povodním nelze zabránit. Lze však jejich průběh ovlivňovat a omezovat rozsah povodňových škod a následků. Na každém území obce, které přiléhá k vodnímu toku a které může být zaplaveno při průtocích přesahujících kapacitu koryta toku, je třeba dbát zvýšených bezpečnostních opatření.

49 Program rozvoje obce Míchov

V případě ohrožení jsou občané primárně informováni výstražnou sirénou a veřejným rozhlasem.

Vnější vztahy a vazby obce Obec Míchov spadá do územní působnosti Místní akční skupiny (MAS) Partnerství venkova, z. s. Dále je obec členem Mikroregionu Letovicko. Výhodou členství v těchto organizacích jsou lepší možnosti čerpání dotací. Obec je také členem Svazku vodovodů a kanalizací měst a obcí. Obec Míchov nemá uzavřeno partnerství s jinou obcí.

50 Program rozvoje obce Míchov

A.2 VÝCHODISKA PRO NÁVRHOVOU ČÁST

Východiska pro návrhovou část jsou zpracována především z poznatků charakteristiky obce a z diskuzí členů obecního zastupitelstva. Důležitým podkladem pro návrhovou část byly i výsledky dotazníkového šetření, v rámci kterého se mohli občané k připravovanému dokumentu vyjádřit. Vyhodnocení dotazníkového průzkumu je přílohou č. 2.

Důležité bude podporovat a rozvíjet malé a střední podnikání, a tím zlepšovat celkovou zaměstnanost v obci. Určitým problémem může být v budoucnu migrace mladého obyvatelstva do větších měst za lepšími pracovními podmínkami. Tato věc je ovšem celorepublikovým problémem a týká se i většiny okolních obcí. Vedení obce se proto snaží realizovat pro mládež řadu aktivit, kterými by život v obci mladému obyvatelstvu zatraktivnili. Prioritou obce bude také zachovat dobrý stav infrastruktury. V současné době má obec základní inženýrské sítě zbudovány. V souvislosti s infrastrukturou je třeba také rekonstruovat určité části místních komunikací, případně navýšit kapacitu ploch pro parkování. Snahou obce je tedy postupnými kroky svoji infrastrukturu obnovovat a neustále zlepšovat. Dopravní dostupnost regionálních center je na dobré úrovni. Narušena může být pouze kvalitou veřejné dopravy, kdy často sice dochází k posílení spojů, ale zároveň mnohdy dochází i ke zpožděním, která pak ohrožují dobrou návaznost v rámci integrovaného dopravního systému. Velmi podstatná je pro obec péče o životní prostředí a okolní krajinu. Obec se bude i nadále snažit zachovávat dobrý stav veřejné zeleně a ochranu vodních toků. Důležitá bude také péče o památky a veřejná prostranství v obci a zachovávat přirozenou venkovskou krajinu. Zachováním přirozeného rázu venkovské krajiny by obec také ráda zvýšila svůj turistický potenciál. I přes nízký počet obyvatel se bude obec snažit i v budoucnu o rozvoj spolkové činnosti a zajišťovat tak pro občany přijatelné kulturní, sportovní a společenské vyžití v průběhu celého roku. Snahou obce tedy zůstává plně podporovat a udržovat aktivní život v obci. Důležitá je pro obec i péče o sportovní a kulturní zařízení, které využívají především místní, ale i lidé z blízkého okolí. V neposlední řadě je třeba také zajistit soulad programu rozvoje obce s rozvojovými strategiemi vyšších územních celků.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ DALŠÍCH KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ

Cílem vyhodnocení vlivů dalších koncepčních dokumentů je zajištění kompatibility rozvojových procesů v širším územním rámci a realizace pozitivního synergického efektu žádoucích rozvojových postupů.

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020

Pro realizaci strategické vize „Strategie Jihomoravského kraje 2020“ byly navrženy 4 základní priority:

51 Program rozvoje obce Míchov

1) Konkurenceschopná regionální ekonomika v evropském/globálním měřítku 2) Kvalitní a odpovídající nabídka veřejných služeb 3) Rozvoj páteřní infrastruktury a dopravního napojení kraje 4) Dlouhodobá životaschopnost znevýhodněných částí kraje

Jednotlivé priority mají zřetelný územní rozměr, priority 1 a 3 jsou orientovány především na posílení konkurenceschopnosti kraje, jejíž těžiště spočívá v centru kraje, tedy brněnské aglomeraci. Smyslem obou priorit je však nejen posílit konkurenceschopnost centra, ale i umožnit ostatním částem kraje maximálně těžit z dynamického růstu brněnské aglomerace.

Priorita 2 je zaměřena na rozvoj lidských zdrojů a veřejných služeb a jako celek je tedy obsažen ve všech městech a obcích Jihomoravského kraje. Obsahuje široké spektrum aktivit v oblasti rozvoje veřejných služeb. Na základě identifikovaných problémů je zde stanoveno sedm rozvojových opatření:

1) Rozšíření služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením s cílem zajistit kvalitní a dostupné sociální služby a zdravotní péči pro seniory a osoby se zdravotním postižením, 2) Zkvalitnění a rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání a kulturního vyžití s cílem posílit význam a zvýšit zájem obyvatel o celoživotní vzdělávání, 3) Zkvalitnění školního vzdělávání dětí a mládeže vč. aktivit mimo výuku s cílem zvýšit vzdělanost obyvatel kraje a prohloubit její vazbu na trh práce, 4) Zajištění dostupnosti služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením s cílem optimalizovat síť a zvýšit kvalitu služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, 5) Rozšíření zázemí pro studenty a cizince s cílem posílit atraktivitu bydlení v kraji pro přicházející pracovníky, jejich rodiny a studenty, 6) Zajištění kvalitní péče o zdraví a sportovního vyžití s cílem zlepšit poskytování zdravotní péče a zlepšit zdravotní stav obyvatel, 7) Zefektivnění veřejné správy a zkvalitnění komunikace s veřejností s cílem zvýšit efektivitu a zlepšit obraz veřejné správy.

Pro obec Míchov budou relevantní zejména opatření 2, 6 a 7.

Priorita 4 zahrnuje znevýhodněné či periferní části kraje a je tak pro obec nejpodstatnější, protože na úrovni Strategie Jihomoravského kraje jsou znevýhodněné části kraje definovány obecně jako všechna území mimo brněnskou aglomeraci. Pro naplnění priority jsou zvolena tato opatření:

1) Zachování dostupnosti veřejných služeb s cílem zajistit adekvátní a ekonomicky udržitelnou vybavenost území veřejnými službami. 2) Posílení kvality a kompetence místní samosprávy a místních iniciativ s cílem zvýšit kvalitu a kompetenci místní samosprávy jako základního předpokladu a současně nástroje řešení problému zaostávání znevýhodněných částí kraje.

52 Program rozvoje obce Míchov

3) Rozvoj podnikatelských aktivit s cílem zvýšit konkurenceschopnost místních podnikatelů a jejich napojení na vnější trhy a rozšířit nabídku pracovních příležitostí. 4) Modernizace infrastruktury s cílem zkvalitnit napojení na regionální a nadregionální rozvojová centra a osy a infrastrukturní vybavenost měst a obcí. 5) Zemědělství a péče o krajinu s cílem stabilizovat krajinu s ohledem na její produkční funkci i z hlediska jejích přírodních hodnot a zvýšit udržitelnost, konkurenceschopnost a image zemědělství a potravinářství jako strategických odvětví z hlediska místní ekonomiky i péče o krajinu.

Pro obec Míchov budou relevantní zejména opatření 1,4 a 5.

Strategie rozvoje Mikroregionu Letovicko na období 2014 – 2020 Základní strategická vize mikroregionu se zaměřuje na 4 rozvojové oblasti:

 Rozvoj území je primárně zaměřena na cestovní ruch, životní prostředí, diverzifikaci zemědělských činností. Cílem je zatraktivnit území mikroregionu pro turisty.  Infrastruktura je primárně zaměřená na opravy a dobudování sítí. Cílem je dobudovat a zkvalitnit infrastrukturu.  Ekonomika je primárně zaměřená na podporu podnikání a zvyšování kvalifikace. Cílem je snížit vysokou nezaměstnanost.  Občanská a sociální vybavenost je primárně zaměřená na novou výstavbu, občanskou vybavenost, kulturní a sportovní akce. Cílem je rozvíjet atraktivní prostředí pro život obyvatel mikroregionu. Každá oblast obsahuje širokou škálu priorit. Jednotlivé priority jsou sice přiděleny k jednotlivým oblastem, ale u některých z nich je velkých potenciál pro synergické efekty, proto některé priority můžeme zařadit do více oblastí. V každé oblasti se najde priorita relevantní pro rozvoj obce Míchov, zejména v oblastech 2 a 4.

53 Program rozvoje obce Míchov

SWOT analýza

V tabulce níže je zpracována SWOT analýza, pomocí které můžeme vyhodnotit situaci v obci z pohledu čtyř oblastí - silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Výsledky analýzy slouží rovněž jako další podklad pro návrhovou část.

Tabulka 6 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY

 Zachovalé životní prostředí s nízkou mírou × Stav silničních komunikací dopravního ruchu × Chybějící ČOV  Péče o veřejná prostranství × Horší dostupnost služeb  Nízká kriminalita, klidné prostředí  Dobrá dostupnost spádových měst × Dopravní obslužnost o víkendech  Dobrá spolupráce s okolními obcemi × Nedostatek aktivních spolků  Příznivá sociální situace (nízký počet sociálně slabých)

 Kulturní a společenský život PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

 Možnosti čerpání dotací z fondů ČR a EU × Odliv obyvatel do měst za prací  Rozvoj kulturních, sportovních × Nedostatek pracovních příležitostí a volnočasových aktivit × Možný úbytek dobrovolnických organizátorů  Zkvalitnění technického stavu sportovišť, společenských a kulturních akcí podpora vzniku nových chybějících zařízení  Meziobecní spolupráce (členství × Rostoucí ceny za energie a likvidaci odpadu v mikroregionu Letovicko) × Nedostatek nových stavebních míst  Blízkost větších měst × Administrativní náročnost čerpání dotací × Zhoršené mezilidské vztahy

54 Program rozvoje obce Míchov

B. NÁVRHOVÁ ČÁST

Návrhová část vychází z výsledků situační analýzy území včetně výsledků dotazníkového šetření. Jak ukazuje následující schéma, zastřešujícím prvkem návrhové části je strategická vize. Vize znamená představu žádoucího budoucího cílového stavu území a je shrnuta do jednoduchého popisu ideálního stavu, kterého má být v území v daném časovém horizontu dosaženo. Strategická vize je rozvinuta v podobě programových cílů, které určují, čeho má v úmyslu obec dosáhnout prostřednictvím realizace programu rozvoje obce. Programové cíle vyplývají jak z analytické části, tak z informací zjištěných v rámci spolupráce občanů na přípravě tohoto dokumentu. Programové cíle jsou dále rozvedeny do jednotlivých opatření, která můžeme definovat jako hlavní úkoly k dosažení navržených programových cílů. Jsou odvozena od těchto cílů a mají střednědobý charakter. Předpokládaná realizace je v průběhu celého návrhového období tohoto dokumentu. Stanovená opatření jsou pak naplňována realizací konkrétních rozvojových aktivit. Rozvojovou aktivitou je myšlena činnost (případně soubor činností) nebo projekt, které vedou k naplnění daného opatření.

VIZE

PROGRAMOVÉ CÍLE

OPATŘENÍ

ROZVOJOVÉ AKTIVITY

55 Program rozvoje obce Míchov

B.1 STRATEGICKÁ VIZE

Strategická vize popisuje základní obrysy stavu obce, kterého by mělo být dosaženo v roce 2025. Vize musí být realistická, ale zároveň nesmí podceňovat rozvojový potenciál obce a regionu. Vychází z principu kombinace podpory silných stránek a eliminace těch slabých, při současné snaze o využití příležitostí a překonání ohrožení. Naplnit vizi pomůže postupná realizace tohoto strategického dokumentu.

Hlavním cílem zastupitelstva obce Míchov je, aby obec zůstala místem pro plnohodnotný život ve venkovské oblasti pro všechny věkové skupiny obyvatel. Vize Míchova je tedy založena na následujících požadavcích:

 zachovávat kvalitní infrastrukturu a přiměřenou dostupnost služeb,  zachovat příznivé životní prostředí se zdravou okolní krajinou a pečovat o veřejná prostranství a zeleň,  udržovat a rozvíjet zázemí a příznivé prostředí pro kulturní a společenský život a sportovní vyžití občanů,  dbát o bezpečnost a informovanost občanů,  podporovat utužování mezilidských vztahů.

Strategická vize obce zní:

Míchov jako klidné a důstojné místo pro harmonický život obyvatel všech věkových kategorií v blízkosti zachovalé přírody a se stabilizovanou infrastrukturou. Obec dbá na vysokou kvalitu životního prostředí a údržbu veřejných prostranství. V obci je bohatý společenský život s řadou kulturních i sportovních akcí.

B.2 PROGRAMOVÉ CÍLE

Ze strategické vize vyplývají následující základní cíle rozvoje obce Míchov:

1) Udržovat a rozvíjet kvalitní infrastrukturu

Kvalitně zbudovaná infrastruktura je předpokladem pro působení podnikatelských subjektů v obci a je i klíčová při výběru vhodné lokality potenciálních investorů. Cílem je zachování dostatečné úrovně současné infrastruktury a dobudování té chybějící. Udržení dobrého stavu infrastruktury obce je důležitým cílem pro rozvoj obce do dalších let. V neposlední řadě zvyšuje dobrá infrastruktura atraktivitu obce a okolí pro stávající i potenciální nové obyvatele.

56 Program rozvoje obce Míchov

2) Udržovat kvalitní životní prostředí a dbát o vzhled a údržbu okolní krajiny

Udržovaná obec, která pečuje o okolní krajinu, představuje žádoucí místo pro spokojený život všech obyvatel a stává se atraktivnější pro cestovní ruch. Snahou je tak podporovat všechny aktivity vedoucí ke zkvalitnění životního prostředí v obci.

3) Zachovávat péči o veřejná prostranství a kulturní památky obce

Udržovaná obec, která dbá o své kulturní dědictví a veřejná prostranství, představuje žádoucí místo pro spokojený život obyvatel. Cílem je tedy zajistit a udržet příjemný vzhled všech veřejných prostranství obce a pečovat o kulturní odkaz předků. Dobrá péče o veřejná prostranství a celkový vzhled obce může také upoutat pozornost nových občanů, především z řad mladých lidí v produktivním věku.

4) Rozvíjet spolkový život a volnočasové aktivity s podporou dětí a mládeže

Cílem je podporovat a rozvíjet spolkovou činnost a udržovat tak dobré podmínky pro společenské a sportovního dění v obci. Důležité je v tomto případě přispívat k smysluplnému využívání volného času dětí a mládeže a tím se snažit předcházet sociálně patologickým jevům. Dostatečné množství a dobrá úroveň kulturních, sportovních a volnočasových aktivit představuje rovněž kvalitní zázemí pro život nejen mladých rodin s dětmi.

B.3 OPATŘENÍ

Opatření podrobněji rozvíjejí programové cíle:

Cíl 1: Udržovat a rozvíjet kvalitní infrastrukturu

Opatření:  1.A Údržba místních komunikací a prvků dopravní infrastruktury  1.B Rekonstrukce a údržba technické infrastruktury

Cíl 2: Udržovat kvalitní životní prostředí a dbát o vzhled a údržbu okolní krajiny

Opatření:  2.A Péče o životní prostředí a veřejnou zeleň  2.B Zachovávání přirozeného rázu okolní krajiny  2.C Územní plánování a výstavba

Cíl 3: Zachovávat péči o veřejná prostranství a kulturní památky obce Opatření:  3.A Údržba a revitalizace veřejných prostranství obce  3.B Ochrana kulturního dědictví obce

57 Program rozvoje obce Míchov

Cíl 4: Rozvíjet spolkový život a volnočasové aktivity s podporou dětí a mládeže

Opatření:  4.A Podpora a rozvoj volnočasových aktivit  4.B Podpora příležitostí pro setkávání občanů  4.C Rozvoj sportu a sportovního zázemí

B.4 ROZVOJOVÉ AKTIVITY

Rozvojové aktivity jsou konkrétní akce (projekty), které v rámci jednotlivých opatření povedou k naplnění cílů, potažmo vize, rozvoje obce Míchov.

OPATŘENÍ: Údržba místních komunikací a prvků dopravní infrastruktury Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Rekonstrukce střední 2022 - 2023 zastupitelstvo 1 500 000 vlastní + komunikací obce dotace Chodníky vysoká 2021 zastupitelstvo 3 000 000 vlastní + obce dotace Čekárna střední 2019 zastupitelstvo 100 000 vlastní + obce dotace

OPATŘENÍ: Rekonstrukce a údržba technické infrastruktury Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Údržba střední průběžně zastupitelstvo 50 000 vlastní infrastruktury obce

OPATŘENÍ: Péče o životní prostředí a veřejnou zeleň Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Pravidelný úklid, střední průběžně zastupitelstvo 30 000 vlastní sekání trávy, obce výsadba nové zeleně

58 Program rozvoje obce Míchov

OPATŘENÍ: Zachování přirozeného rázu okolní krajiny Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Údržba sadu a střední průběžně zastupitelstvo 30 000 vlastní + stromořadí, výsadba obce dotace nových stromů

OPATŘENÍ: Územní plánování a výstavba Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Územní plán vysoká 2017 zastupitelstvo 150 000 vlastní + obce dotace

OPATŘENÍ: Údržba a revitalizace veřejných prostranství obce Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Revitalizace rybníka vysoká 2018 - 2020 zastupitelstvo 5 000 000 vlastní + obce dotace

OPATŘENÍ: Ochrana kulturního dědictví obce Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Rekonstrukce vysoká 2021 zastupitelstvo 1 000 000 vlastní + kulturního domu obce dotace Kaplička střední 2019 zastupitelstvo 200 000 vlastní + obce dotace z JMK

OPATŘENÍ: Podpora a rozvoj volnočasových aktivit Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Sportovní turnaje střední průběžně zastupitelstvo 15 000 vlastní obce

59 Program rozvoje obce Míchov

OPATŘENÍ: Podpora příležitostí pro setkávání občanů Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Rekonstrukce vysoká 2017 - 2018 starosta 650 000 Vlastní + vstupu a stříšek do dotace z JMK KD a pohostinství Občanská střední 2018 zastupitelstvo 150 000 vlastní + vybavenost č.p. 54 obce dotace z JMK Mikulášská nadílka střední každoročně Čtyřlístek 10 000 vlastní Dětský den střední každoročně Čtyřlístek 10 000 vlastní Vítání prázdnin střední každoročně zastupitelstvo 10 000 vlastní obce Obecní ples střední každoročně zastupitelstvo 10 000 vlastní obce

OPATŘENÍ: Rozvoj sportu a sportovního zázemí Název aktivity Důležitost Termíny Odpovědnost Náklady Zdroje (Kč) financování Revitalizace hřiště střední 2024 - 2025 zastupitelstvo 1 500 000 vlastní + obce dotace

60 Program rozvoje obce Míchov

B.5 PODPORA REALIZACE PROGRAMU

Garantem Programu rozvoje obce Míchov na období 2017-2025 je zastupitelstvo obce, které bude odpovídat za monitoring a aktualizaci programu. Zastupitelstvo obce se s tímto strategickým dokumentem podrobně seznámí a společně s občany budou dbát o všestranný rozvoj území obce a aktivně dohlížet na úspěšnou realizaci PRO a plnění navržených cílů.

Program rozvoje obce bude zpřístupněn všem občanům na internetových stránkách obce, případně bude možné zapůjčit si tento dokument v listinné podobě na obecním úřadě.

Garant programu bude průběžně vyhodnocovat PRO a jedenkrát ročně zpracuje monitorovací zprávu o plnění aktivit PRO.

Aktualizace PRO budou prováděny průběžně v případech, kdy vzniknou nové situace nebo problémy vyžadující řešení. Dokument je možné aktualizovat i na podněty občanů. Případné aktualizace PRO budou prováděny přímou úpravou dokumentu. Uvede se termín aktualizace a provedené změny se vyznačí.

Program rozvoje obce Míchov na období 2017-2025 byl schválen zastupitelstvem obce dne

______.

61 Program rozvoje obce Míchov

SEZNAM GRAFICKÝCH PRACÍ

Seznam obrázků

Obrázek 1 Historie obce v obrazech ………………………………………………………………………………………………. 11 Obrázek 2 Požární zbrojnice ……………………………………...... 23 Obrázek 3 SDH Míchov při soutěži v požárním útoku ...... 23 Obrázek 4 Původní prodejna smíšeného zboží v obci ...... 25 Obrázek 5 Míchovský rybník ...... 29 Obrázek 6 Sběrné místo v obci ...... 30 Obrázek 7 Plánovaná trasa komunikace R43 ...... 31 Obrázek 8 Silniční síť v okolí obce Míchov ...... 32 Obrázek 9 Cyklotrasy v Míchově a okolí ...... 33 Obrázek 10 IDS JMK obsluhující Míchov ...... 34 Obrázek 11 Návaznost linek v severní části IDS JMK ...... 36 Obrázek 12 Kulturní dům (venkovní pohled + sál) ...... 39 Obrázek 13 Hospoda (vnitřní pohled + venkovní posezení) ...... 39 Obrázek 14 Kulturní akce v obci ...... 40 Obrázek 15 Zvonice s křížem na návsi ...... 42 Obrázek 16 Kříž v „Příhonech“ ...... 42 Obrázek 17 Fotbalové hřiště ...... 43 Obrázek 18 Dětské hřiště ...... 43 Obrázek 19 Moštárna (venkovní pohled + klubovna) ...... 43 Obrázek 20 Přírodní biotopy ...... 46

Seznam tabulek

Tabulka 1 Počet obyvatel v období 1993 - 2015 (k 31. 12.) ...... 14 Tabulka 2 Počty osob vyjíždějících do zaměstnání dle SLDB 2011 ...... 27 Tabulka 3 Dokončené byty v Míchově v letech 2011 - 2015 ...... 37 Tabulka 4 Domovní fond dle SLDB 2011 ...... 37 Tabulka 5 Přehled získaných dotací v posledních 5 letech ...... 49 Tabulka 6 SWOT analýza ...... 54

Seznam grafů

Graf 1 Pozemková skladba území obce Míchov ...... 6 Graf 2 Změny počtu obyvatel ve srovnání s vyššími územními celky v letech 1993 - 2015 (k 31.12.) 15 Graf 3 Přirozené saldo obyvatelstva v letech 1993 - 2015 ...... 16 Graf 4 Migrační saldo obyvatelstva v letech 1993 - 2015 ...... 17 Graf 5 Věková struktura obyvatel ve srovnání s vyššími územními celky k 31. 12. 2015 ...... 18 Graf 6 Vývoj indexu stáří v letech 1993 - 2015 ve srovnání s vyššími územními celky ...... 19 Graf 7 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve srovnání s vyššími územními celky ...... 20 Graf 8 Ekonomické subjekty se sídlem v obci podle klasifikace CZ-NACE ...... 24 Graf 9 Podíl nezaměstnaných osob v obci a vyšších územních celcích k 31. 12. (v %) ...... 26 Graf 10 Struktura zaměstnanosti v obci dle SLDB 2011 ...... 27 Graf 11 Rozpočty obce v letech 2000 2015 ...... 48

62 Program rozvoje obce Míchov

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č.1: Výsledky dotazníkového šetření

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 22 respondentů.

Věk 0 - 14 5%

60 a více 41%

26 - 59 54%

Pohlaví muži 23%

ženy 77%

63 Program rozvoje obce Míchov

Vzdělání vysokoškolské základní 14% 9% vyučen/vyučena 14%

středoškolské 63%

Pracovní zařazení tazatele jiné žák,student 9% 5%

zaměstnanec 36%

důchodce 41%

podnikatel, živnostník 9%

64

Jak hodnotíte situaci v následujících oblastech? Dostupnost péče o předškolní děti 2 6 7 2 2 3 Dostupnost základního školství v obci 5 3 8 3 3 Dostupnost středního školství a učňovského školství v… 3 6 5 2 3 3 Úroveň a nabídka mimoškolních aktivit pro děti a mládež 1 2 9 6 1 3 Kapacita a kvalita bydlení v obci 10 7 1 2 2 Dostupnost péče o seniory v obci 3 4 7 6 1 1 Dostupnost zdravotnických služeb v obci 3 5 5 2 6 1 Sportovní vyžití v obci 3 11 7 1 Kulturní a společenské akce v obci 5 10 5 2 Služby v obci (obchod, pošta, …) 2 2 7 2 7 2 Dopravní situace v obci a okolí 4 9 5 3 1 Vzhled veřejných ploch a prostranství v obci 7 7 5 3 Úroveň bezpečnosti v obci 3 5 7 4 1 2 Aktivity obecního úřadu a kvalita jeho služeb pro občany 7 6 5 2 2 Úroveň informovanosti občanů o dění v regionu 7 6 7 1 1

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% výborné velmi dobré dobré dostatečné nedostatečné nezodpovězeno