JIHO ČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUD ĚJOVICÍCH Zem ědělská fakulta Katedra t ělesné výchovy

Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Obchodní podnikání – specializace cestovní ruch

Cykloturistika a její význam pro rozvoj cestovního ruchu v regionu

Vedoucí bakalá řské práce Autor Mgr. Petr Havel Vendula Francová

2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalá řskou práci na téma „Cykloturistika a její význam pro rozvoj cestovního ruchu v regionu“ vypracovala samostatn ě na základ ě vlastních poznatk ů, studiem odborné literatury, vlastního šet ření a za odborného vedení vedoucího bakalá řské práce Mgr. Petra Havla. Veškerá použitá literatura, další zdroje a jiné materiály jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném zn ění souhlasím se zve řejn ěním bakalá řské práce a to v nezkrácené podob ě elektronickou cestou ve ve řejn ě p řístupné části databáze STAG provozované Jiho českou univerzitou v Českých Bud ějovicích na jejích internetových stránkách.

V Českých Bud ějovicích dne 10. dubna 2008 Vendula Francová

Pod ěkování Touto cestou bych cht ěla pod ěkovat panu Mgr. Petru Havlovi za vedení, odbornou spolupráci a cenné rady v pr ůběhu zpracování bakalá řské práce. Dále bych cht ěla pod ěkovat všem, kte ří byli ochotni poskytnout pot řebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

OBSAH

1 ÚVOD ...... 8 2 LITERÁRNÍ P ŘEHLED...... 9 2.1 Cestovní ruch ...... 9 2.1.1 Definování cestovního ruchu ...... 9 2.1.2 Typologie cestovního ruchu ...... 9 2.2 Služby cestovního ruchu ...... 10 2.2.1 Definování služeb cestovního ruchu ...... 10 2.2.2 Charakteristické znaky služeb...... 10 2.3 Sportovní činnosti a sportovní cestovní ruch ...... 11 2.3.1 Sportovní činnosti ...... 11 2.3.2 Sportovní cestovní ruch ...... 11 2.4 Cykloturistika ...... 12 2.4.1 Definice cykloturistiky...... 12 2.4.2 Základní cykloturistické pojmy a literatura ...... 13 2.5 Geografie cestovního ruchu a euroregion ...... 15 2.5.1 Geografie cestovního ruchu ...... 15 2.5.2 Euroregion...... 16 2.6 Webové stránky ...... 17 2.6.1 Cestovní ruch ...... 17 2.6.2 Cykloturistika ...... 17 2.6.3 Region ...... 18 3 CÍLE A METODIKA PRÁCE ...... 19 3.1 Hypotézy ...... 19 3.2 Cíle ...... 19 3.2.1 Hlavní cíl ...... 19 3.2.2 Vedlejší cíle ...... 19 3.3 Metodika ...... 19 4 SITUA ČNÍ ANALÝZA ...... 21 4.1 Vymezení území ...... 21 4.1.1 Plze ňský kraj ...... 21 4.1.2 Šumava ...... 23 4.1.3 Euroregion Šumava ...... 23 4.1.4 Okres Klatovy ...... 24 4.2 Analýza složek primární nabídky ...... 25 4.2.1 P řírodní potenciál ...... 25 4.2.2 Kulturn ě-historický potenciál ...... 26 4.2.3 Kulturn ě-spole čenské, sportovní a jiné akce ...... 27 4.3 Analýza složek sekundární nabídky...... 27 4.3.1 Ubytovací za řízení ...... 27 4.3.2 Stravovací za řízení ...... 28 4.3.3 Doprava a dopravní dostupnost ...... 28 4.3.4 Informa ční centra ...... 29 4.3.5 Sportovn ě-rekrea ční za řízení ...... 30 4.3.6 Kulturn ě-spole čenská za řízení ...... 30

6 4.3.7 Služby spojené s cykloturistikou ...... 30 4.3.8 Ostatní služby a za řízení ...... 30 5 CYKLOTURISTIKA ...... 31 5.1 Výhody cykloturistiky ...... 31 5.2 Nevýhody cykloturistiky ...... 31 5.3 Vybrané cyklotrasy v regionu ...... 31 5.4 Nadregionální Šumavská cyklotrasa č. 38 ...... 34 6 DOTAZNÍKOVÉ ŠET ŘENÍ ...... 36 6.1 Demografické údaje respondent ů ...... 36 6.1.1 Struktura respondent ů podle pohlaví a v ěku ...... 36 6.1.2 Struktura respondent ů podle oblasti, ze které p řijeli ...... 37 6.2 Motiva ční faktory k účasti na cestovním ruchu ...... 38 6.2.1 Struktura respondent ů podle ú čelu návšt ěvy ...... 38 6.2.2 Struktura respondent ů podle návšt ěvnosti ...... 39 6.3 Spokojenost respondent ů s cykloturistikou ...... 40 6.3.1 Jak dostate čně jsou respondenti informováni o cyklotrasách v regionu ...... 40 6.3.2 Spokojenost respondent ů se zna čením...... 41 6.3.3 Spokojenost respondent ů s doprovodnými službami ...... 41 6.3.4 Spokojenost respondent ů s povrchem cyklotrasy ...... 42 6.3.5 Spokojenost respondent ů s čistotou na cyklotrase ...... 42 6.3.6 Dopln ění spokojenosti a nespokojenosti ...... 43 7 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ ...... 45 7.1 V ětší propagace kraje ...... 45 7.2 Informa ční boxy ...... 45 7.3 Aktualizace zna čení a budování cyklotras ...... 46 7.4 Doprovodné služby ...... 46 7.5 Ob čerstvení ...... 47 7.6 Cyklisté vítáni ...... 47 7.7 P ůjčovny, opravny a úschovny jízdních kol ...... 47 8 ZÁV ĚR...... 48 9 SUMMARY ...... 50 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 51 11 SEZNAM P ŘÍLOH A P ŘÍLOHY ...... 54

7 1 ÚVOD

Cestovní ruch je považován za fenomén dnešní doby, velice rychle se rozvíjí a významn ě se podílí na rozvoji region ů, m ěst či obcí. Podporuje podnikatelskou sféru, zejména v oblasti služeb a malého a st ředního podnikání, p řináší p říjmy a v neposlední řad ě také nové pracovní p říležitosti. Cykloturistika se v posledních letech stala velmi atraktivním celoro čním sportem a neodmysliteln ě pat ří k životnímu stylu. Lze ji doporu čit jako sport snad každému. Je vhodná pro udržení si zdraví, fyzické kondice, nezat ěžuje p říliš pohybový aparát, lidé se při ní odreagují, odpo činou a p ředevším poznají p řírodu a splynou s krajinou. Nejvíce cyklist ů potkáme v jarním a letním období, p ředevším v období prázdnin. Přestože jízdní kolo bylo vynalezeno již ve století kol a páry, jeho čas nadešel až nyní. Je to jednoduchý, ale také dokonalý stroj, který nezne čiš ťuje ovzduší, ned ělá hluk, dá se snadno opravit a je relativn ě levný. Stále více lidí p řitahuje svým dokonalým spojením p říjemného s užite čným, možností zvládnout vlastní silou velké vzdálenosti. Kolo se v moderním sv ětě ukázalo jako zdravý životní styl pro ur čitou část populace. Jsou modern ější, dokonalejší, snadno ovladatelné a umož ňují i mén ě zdatným či handicapovaným lidem zvládat vzdálenosti a jsou jedním z forem aktivního odpo činku a relaxace. V bakalá řské práci se pokusím nastínit stav cykloturistiky v regionu. Jedná se o území Klatovska, které spadá jednak do Národního parku Šumava, do Plze ňského kraje, ale také do Euroregionu Šumava. Zmapuji cyklostezky a cyklotrasy, které se na území Klatovska nacházejí, v jakém jsou stavu, jak vyhovují cyklist ům, vyskytující se problémy a mnoho dalšího pro rozvoj cestovního ruchu a p ředevším cykloturistiky v tomto regionu. Bohužel ne všechny trasy a stezky jsou na tak kvalitní úrovni, vyskytují se zde nedod ělané úseky, a proto se v některých místech musí jezdit po frekventovaných silnicích, kde je výskyt mnoha dopravních nehod a mnoho ohrožení pro cyklisty. Asi nejd ůležit ější cyklotrasa, která vede p řes toto území, je nadregionální Šumavská cyklotrasa č. 38, na kterou je práce nejvíce zam ěř ena.

8 2 LITERÁRNÍ P ŘEHLED

2.1 Cestovní ruch

2.1.1 Definování cestovního ruchu

V samotném úvodu narážíme na problém s přesnou definicí cestovního ruchu. Názory autor ů se p říliš neliší. Pro srovnání uvádím n ěkolik definic. Definice UNWTO, která byla p řijata v roce 1991 na mezinárodní konferenci v kanadském m ěst ě Ottava: … „cestovním ruchem se rozumí činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její b ěžné prost ředí (místo bydlišt ě), a to na dobu kratší než je stanovená, p řičemž hlavní ú čel cesty je jiný než výkon výd ěle čné činnosti v navštíveném míst ě.“ (Hesková, M. a kol., 2006, s 11) Orieška (1999, s 5) uvádí, že cestovním ruchem se rozumí soubor činností uspokojující pot řeby, které souvisejí s cestou a pobytem mimo místo trvalého bydlišt ě. Uskute čň uje se ve volném čase, nejen za ú čelem zotavení, poznání, kontaktu s lidmi, kulturního a sportovního vyžití, láze ňského lé čení, ale také za ú čelem pracovních cest. „Obecn ě se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za ú čelem pro n ě p říjemných činností. Definice zní jednoduše, ale není pln ě výstižná. Nezahrnuje nap říklad lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také nesnadné ur čit, jak daleko člov ěk musí cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli považovat za turistu.“ (Horner, S., Swarbrooke, J., 2003, s 53) Hesková a kol. (2006, s 16) uvádí, že na strukturu a vývoj cestovního ruchu působí vlivy okolí (vn ější prost ředí). Cestovní ruch nejvíce ovliv ňuje ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prost ředí. Zárove ň zde p ůsobí zp ětná vazba, tj. vliv cestovního ruchu na své okolí.

2.1.2 Typologie cestovního ruchu

Hesková a kol. (2006, s 21 – 22) hovo ří o tom, že se cestovní ruch projevuje v různých druzích a formách. Základem druhu cestovního ruchu je motivace ú častník ů, tj. ú čel, pro který cestují a pobývají p řechodn ě na cizím míst ě. Mezi druhy řadí rekrea ční, sportovní, dobrodružný, myslivecký a rybá řský, náboženský (poutní), láze ňský, zdravotní, obchodní, kongresový a stimula ční cestovní ruch. Základem formy

9 cestovního ruchu jsou r ůzné p říčiny, které cestovní ruch ovliv ňují a d ůsledky, které přináší. Formy cestovního ruchu dále d ělí z hlediska geografického, dynamiky, sociologického, podle po čtu ú častník ů, zp ůsobu organizování, v ěku ú častník ů, délky účasti, p řevažujícího místa pobytu, ro čního období a použitého dopravního prost ředku.

2.2 Služby cestovního ruchu

2.2.1 Definování služeb cestovního ruchu

„Služba je ekonomický statek, jehož podstatou je činnost a jehož hodnota je ur čena užitkem, který p řináší. Poskytnutí služby se od výrobku liší tím, že jde o nemateriální činnost. Do procesu poskytování služby je nevyhnutelné za členit i vn ější faktor (zákazníka a zboží), v důsledku čehož dochází k souladu výroby služby s její spot řebou (synchronizace), a pomíjivostí služby (nemožnost vytvá ření zásob). V cestovním ruchu jde o široký sortiment služeb poskytovaných ú častník ům cestovního ruchu.“ (Hesková, M. a kol., 2006, s 97) „Služby cestovního ruchu jsou činnosti sm ěř ující k uspokojování pot řeb účastník ů cestovního ruchu, pat ří sem zejména služby ubytovací, stravovací, dopravní, služby obchodu, kulturní, spole čensko-zábavní, sportovn ě-rekrea ční, láze ňské, sm ěnárenské, komunální, informa ční, služby pro motoristy, celní služba.“ ( Čech, J., 1998, s 50)

2.2.2 Charakteristické znaky služeb

Hesková a kol., (2006, s 100 – 103) popisují všeobecné a speciální znaky služeb. Mezi všeobecné znaky řadí nemateriálnost služeb (nelze službu vnímat smysly), vysokou spot řebu živé práce p ři jejich poskytování, za člen ění vn ějšího faktoru do procesu poskytování služeb (zákazník osobn ě službu zažije), soulad poskytování služeb s jejich spot řebou (simultánnost, služby není možné produkovat do zásoby) a pominutelnost služeb (služby není možné p řed použitím testovat). Mezi speciální znaky řadí časovou a místní vázanost služby na primární nabídku cestovního ruchu (lokalizace prvk ů nabídky na ur čité cílové místo cestovního ruchu, což p ředpokládá p říchod účastníka cestovního ruchu na místo spot řeby služby), komplexnost a komplementaritu (komplexní uspokojení pot řeb), zastupitelnost (substituce, nahrazení jedné služby za jinou službu), mnohooborový charakter (informa ční, ubytovací, stravovací, …) a nevyhnutelnost jejich zprost ředkování (sm ěrem k zákazníkovi), dynamiku a sezónnost

10 poptávky po službách (vliv p řírodních podmínek a speciálních činitel ů), nevyhnutelnost informací o službách včetn ě informací o jejich kvalit ě.

2.3 Sportovní činnosti a sportovní cestovní ruch

2.3.1 Sportovní činnosti

„Pohyb a sport ve volném čase má, zvlášt ě b ěhem dovolené, velký význam. Pohybovou a sportovní činností se napl ňuje rekrea ční, sportovní a turistická funkce cestovního ruchu. Jde o r ůzné druhy sportovních her (nap říklad kopaná, volejbal, košíková), tzv. každodenní sporty (gymnastická cvi čení, aerobik), vytrvalostní sporty (turistika, cykloturistika, b ěh), tzv. „malé“ sporty (šachy, kule čník), asijské formy tělesné kultury (hlavn ě jóga) a tzv. „zapomenuté“ činnosti (akrobacie, žonglování, stínové divadlo). Pohybové a sportovní činnosti je však možno klasifikovat i podle toho, zda se uskute čň ují na zemi, ve vod ě nebo ve vzduchu. “ (Orieška, J., 1999, s 178 – 179)

2.3.2 Sportovní cestovní ruch

„Sportovní cestovní ruch je charakteristický pobyt ve volném p řírodním prost ředí, avšak s aktivním vykonáváním r ůzných sportovních činností, které oby čejn ě předpokládají ur čitou fyzickou kondici. Jde nap ř. o turistiku, která m ůže být p ěší, horská, vodní, cykloturistika nebo mototuristika, ke které pat ří kempování a karavaning. Pohybové a sportovní aktivity mimo zvyšování fyzické zdatnosti p ůsobí i na rozvíjení morálních a volných vlastností člov ěka, jako je nap ř. vytrvalost, houževnatost, odvaha, kolektivnost. Technicky náro čným druh ům sportu se v ěnují ú častníci cestovního ruchu převážn ě v pasivní podob ě, a to jako sportovní diváci. „ (Hesková, M. a kol., 2006, s 23) „Sportovní cestovní ruch je forma cestovního ruchu, jejíž ú častníci jsou diváky nebo aktivními sportovci (p říležitostnými, rekrea čními, výkonnostními nebo vrcholovými) r ůzných druh ů outdoorových i indoorových, letních i zimních sportovních sout ěží, závod ů, sportovních masových akcí.“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 275)

11 2.4 Cykloturistika

2.4.1 Definice cykloturistiky

Nejprve by bylo vhodné říci pár definic, co turistika znamená obecn ě. Auto ři se vesm ěs shodují. „Turistika je aktivní forma ú časti na cestovním ruchu, maximáln ě využívající možnosti bezprost ředního pobytu a pohybu v přírodním prost ředí a zpravidla spojená s jednoduchými formami ubytování a stravování (ve vlastním stanu, vlastní p říprava jídel), jako p říklad lze uvést turistiku: p ěší, horskou, vysokohorskou, vodní, vodáckou, lyža řskou, cykloturistiku, mototuristiku, atd.“ ( Čech, J., 1998, s 56) „Turistika je druh cestovního ruchu, kdy se ú častník pohybuje vlastní silou (p řípadn ě s využitím síly zví řat, ale nemotorizovan ě). Formami turistiky jsou p ěší, cykloturistika, vysokohorská turistika, silvoturistika, speleoturistika, hipoturistika, kameloturistika, dobrodružný cestovní ruch, survival, vodní turistika, b ěh na lyžích aj. Termín turistika (byl odvozen od slova túra) se často nesprávn ě používá i pro ozna čení činností, v nichž pohyb vlastní silou nep řevažuje nebo není jejich hlavním smyslem a měly by být ozna čovány jako cestovní ruch (p řípadn ě turismus).“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 298) A nyní použiji n ěkolik definic na objasn ění pojmu cykloturistika. „Cykloturistika je turistika s použitím jízdního kola.“ ( Čech, J., 1998, s 15) „Cykloturistika je jedna z forem turistiky, aktivní cestování zam ěř ené na poznání přírodních a spole čenských zajímavostí v ur čité oblasti na kole, nej čast ěji pomocí speciáln ě upraveného cestovního kola (trekking bike) nebo horského kola (mountain bike). Populární se stávají package bike and ride (kombinace dopravy vlakem a jízdy na kole), zvyšuje se kvalita služeb pro cykloturistiku, budovány jsou cyklostezky, cykloturistické trasy, místní cyklotrasy, dálkové cyklotrasy a nau čné stezky pro cykloturisty.“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 50) Vyškovský a kol. (1997, s 42) popisují cykloturistiku jako jednu z nejatraktivn ějších forem pohybové rekreace. Dále tvrdí, že s dobrým kolem se dá jet tém ěř všude a p ředevším zp řístup ňuje oblasti, kde to není jinak možné a udržuje kontakt s přírodou.

12 2.4.2 Základní cykloturistické pojmy a literatura

„Cyklostezka je spole čná stezka pro cykloturistiku a p ěší turistiku, ú čelová komunikace s vyzna čením pruhu na vozovce. Má zpevn ěný povrch a v ětšinou je odd ělena od frekventované silni ční dopravy. Cyklozna čky se umis ťují stejn ě jako dopravní zna čky p řed každou k řižovatkou nebo odbo čkou cyklotrasy.“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 50) „Cyklotrasa (cyklistická trasa) je komunikace pro cykloturistiku využívající stávajících místních a ú čelových komunikací v četn ě polních a lesních cest, silnic III. třídy a silnic II. t řídy s malou frekvencí provozu. Používají se základní cyklozna čky – náv ěst p řed k řižovatkou, sm ěrová tabule, sm ěrová tabulka.“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 50) „Cykloturistická trasa je komunikace pro cykloturistiku, která vede v ětšinou po horších polních a lesních cestách nebo terénem. V České republice je vyzna čena pásovými zna čkami Klubem českých turist ů (cykloturistická zna čka a šipka, cykloturistická sm ěrovka).“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 50) „Dálková cyklotrasa je cyklotrasa nadregionálního významu s délkou n ěkolik set km, je budována jako národní nebo mezinárodní cyklotrasa. Národní cyklotrasy mohou navazovat na mezinárodní cyklotrasy nebo jsou jejich sou částí, na národní cyklotrasy mohou navazovat cyklotrasy regionální.“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 55) „Cyklotrasy jsou zna čeny čern ě na žlutém podkladu a liší se podle komunikace, na níž jsou umíst ěny. Na silnicích pro motorová vozidla zna čka vychází z dopravního zna čení, mimo silnice je obdobou turistického zna čení tras pro p ěší, tzn. plechové tabule s namalovanými zna čkami. Na všech cedulích je vždy číslo trasy. Dálkové cyklotrasy a jejich části mají jedno- a dvouciferná čísla, regionálním trasám jsou p řiřazena trojmístná a lokálním trasám čty řmístná čísla. Tabulky v terénu mají, oproti zna čení tras pro p ěší, napsané pouze dva cíle, ale v ětším písmem, špi čka ukazatele je ve vedoucí barv ě. Pásové značky na stromech, domech či plotech jsou rozm ěru 14x14 cm a upozor ňovací barva je žlutá.“ (Šafránek, J., 2000, s 182) Viz p říloha č. 1: Cykloturistické zna čení Dále Šafránek uvádí, že Čechy, Morava a Slezsko jsou krajinami, kde je velice oblíbená cykloturistika. Každý si podle n ěho najde obtížnost, která mu vyhovuje. Popisuje, pro jaké cyklisty je ur čen r ůzný terén. Nap říklad lehký terén vyhovuje mén ě zdatným cyklist ům, p ředevším d ětem a za čáte čník ům, protože to jsou spíše rovinaté

13 terény. Dále se zmi ňuje o doprav ě kola. Jakými prost ředky lze jízdní kolo p řepravovat. Nebo popisuje rodinnou cyklistiku, která je jedna z mála pohybových aktivit, kterou mohou provád ět dosp ělí a d ěti dohromady. Knihy, které se týkají cyklistiky nebo cykloturistiky jsou vesm ěs stejné nebo velice podobné. Auto ři popisují zejména historii cyklistiky, vývoj kola, jaké má části, jak si správn ě kolo vybrat, jak se o n ěj starat, co je pot řeba – dopl ňky a cyklistická výbava, techniku jízdy na kole, nap říklad jak správn ě brzdit, jak sed ět. Další kapitola může popisovat, jak kolo p řepravovat, atd. V neposlední řad ě popisují n ěkteré vybrané trasy. Můžeme srovnat knihy od autor ů jako je nap říklad J. Cihlá ř, 1991, I. Hrubíšek, 1982, I. Soulek, K. Martínek, 2000, J. Šafránek, 2000 nebo A. Halada, 2003. Kolo je nejlevn ější dopravní prost ředek. Je to jednostopé vozidlo, které je pohán ěno lidskou silou. Nap říklad Halada (2003) popisuje, že nejstarší a nejklasi čtější typ je silni ční kolo. Je nejleh čí a nejrychlejší a je ideální p ředevším na hladké asfaltové povrchy. Jak člov ěk zaru čen ě pozná, že se jedná o silni ční kolo? Podle tvaru řidítek, kterým se také říká berany. Má tenké plášt ě nebo galusky. P ředností horského kola je především to, že hodn ě vydrží a je možné s ním vyjet a projet všude. Uplatní se především mimo cesty nebo na špatných cestách s nekvalitním povrchem. Posledním typem je trekkingové kolo, které se ocitá mezi silni čním a horským kolem. Toto kolo má své výhody, ale také nevýhody. Na silnici jede rychleji než horské kolo, ale v náro čném terénu postrádá stabilitu a gumy s jemným vzorkem také často prokluzují. Viz p říloha č. 2: Ukázka kol Soulek a Martínek (2000) ve své knize popisují nej čast ější zdravotní problémy, když za čneme jezdit na kole. Mezi tyto problémy pat ří p ředevším bolest sedací části těla, zad a páte ře. Dále cyklistika zat ěžuje p ředevším svaly, šlachy a klouby. Nepopisují však pouze nevýhody, ale také se zmi ňují, že na kole nemusí jezdit pouze zdraví lidé, ale také osoby, které jsou n ějak postiženy. V další kapitole popisují výživu cyklisty. Stále více lidí p řehodnocuje své návyky a životní styl. Cht ějí být zdraví, štíhlí a aktivní i v pom ěrn ě vysokém v ěku. A na kole je výživa velice d ůležitá. Pr ůvodce Melicharové (1973) je ur čen širokému okruhu uživatel ů, kte ří podnikají výlety autem, vlakem, autobusem, ale také pro p ěší a cykloturistiku. Je rozd ělen do šesti částí. • Šumava se p ředstavuje: nástin p řírody a života lidí, vymezení oblasti pr ůvodce a p říjezdové trasy;

14 • Výletová mozaika: 46 výletních oblastí, každá je zpracována textem a mapkou. Text charakterizuje oblasti, mapky mají schématickou formu a názorn ě ukazují polohu místa; • Křížem krážem Šumavou: ukazuje, jak lze výletní oblasti z předchozího oddílu skládat ve výletní trasy libovolné délky, trasy vhodné pro jednotlivá ro ční období. Nap říklad za horským koupáním (výlet podél Otavy); • Přehledy zajímavostí a šumavských zvláštností: p řehledy podle druh ů objekt ů, nap ř. p řírodní rezervace, skalní partie, hrady, z říceniny, jezera Šumavy, lesy Šumavy, lidová architektura, města a m ěste čka, muzea, galerie, sklo a Šumava, apod.; • Místopis: abecední uspo řádání údaj ů o jednotlivých místech. Nap ř. Klatovy – popisuje Karafiáty, které jsou klatovskou zvláštností, dále Černou v ěž, radnici, kostel, katakomby; • Praktické informace pro výletníky: shrnutí praktických informací, nap ř. autoopravny, zdravotnická za řízení, koupališt ě, druhy tábo ření, možnosti ubytování, apod. Dan ěk a Glet (2002) popisují ve své knize trasy pro p ěší turisty a cykloturisty, kam je možné dojet autem. Trasy vycházejí ze zajímavých míst, které jsou vždy popsány, dále doporu čují pro horské partie horské nebo trekkingové kolo, podle charakteru krajiny jsou trasy bu ď jednosm ěrné vycházky (není možnost vrátit se do výchozího bodu) nebo okruhy. Trasy mohou zvládnout rodiny s dětmi, je zde však nutno brát v úvahu délku trasy, výškový profil a také nevyzpytatelné po časí.

2.5 Geografie cestovního ruchu a euroregion

2.5.1 Geografie cestovního ruchu

Št ěpánek, Kopa čka a Šíp popisují Česko jako celek. Na českém území s výjimkou mo ře a velehor máme p řírodní a spole čenské atraktivity. Česká republika se nachází uprost řed Evropy a umož ňuje snadnou dostupnost. Na území se nachází dob ře zachovalé historické objekty, historická centra m ěst, hrady, zámky. Národním dědictvím podle nich je řada lidových zvyk ů, tradic a tradi čních kuchyní. Národní parky chrání ojedin ělé p řírodní útvary i řadu rostlinných a živo čišných druh ů.

15 „V roce 1998 prob ěhlo z iniciativy České centrály cestovního ruch ( ČCCR) diskusní fórum, jehož výsledkem je vy člen ění 14 turistických region ů: Okolí Prahy, Jižní Čechy, Šumava, Západo české lázn ě, Severozápadní Čechy, Český sever, Český ráj, Východní Čechy, Vyso čina, Jižní Morava, St řední Morava, Severní Morava + Slezsko.“ (Št ěpánek, V., Kopa čka, L., Šíp, J., 2001, s 188) Viz p říloha č. 3: Turistické regiony „Český cestovní ruch je vystaven tvrdé mezinárodní a regionální konkurenci, která vyžaduje vytvo ření komplexní a atraktivní nabídky, jež by dostate čně aktivovala všechny potenciály cestovního ruchu v Česku. Metodickým základem je vytvo ření region ů cestovního ruchu, které jsou definovány jako oblasti, pro n ěž je typický ur čitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zárove ň odlišuje i od ostatních region ů. Základem je existence produkt ů a nabídky. Regiony cestovního ruchu naopak nebývají ohrani čeny správními hranicemi. Hlavní význam je v možnosti ucelené prezentace zem ě jako turistické destinace, která nabízí ur čitý souhrn produkt ů prezentovaný jednotlivými regiony cestovního ruchu. Mají tedy sloužit zejména k prezentaci státu v zahrani čí, ale i k podpo ře vnitrostátní turistiky. Hranice region ů nejsou vymezeny p řesn ě a poskytují zejména lokalitám umíst ěným na okrajích region ů ur čitou samostatnost p ři rozhodování. Region cestovního ruchu je komplexní turistický produkt se všemi základními, dopl ňkovými i odvozenými službami. Každý region musí být n ěč ím charakteristický, a ť je to specifický okruh aktivit, historické památky, kuliná řský zážitek, apod.“ (Št ěpánek, V., Kopa čka, L., Šíp, J., 2001, s 187)

2.5.2 Euroregion

„Euroregion je p řeshrani ční region na území členských stát ů EU a stát ů přidružený.“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 80) Dále Pásková a Zelenka uvádí, že v České republice k 30. 6. 2001 jsou následující euroregiony: Euroregion Krušnoho ří, Euroregion Pomezí Čech, Moravy a Kladska, Regionální sdružení obcí a m ěst Euregio Egrensis, Euroregion Prad ěd, Euroregion Silesia, Euroregion T ěšínské Slezsko, Euroregion Labe, Euroregion Nisa, Euroregion Šumava, Bílé Karpaty, Beskydy. Viz p říloha č. 4: Euroregiony České republiky „Euroregion Šumava – Bayerischer Wald – Mühlviertel je region pohrani čních oblastí stát ů ČR, SRN (Bavorsko) a Rakouska. Na české stran ě jej tvo ří okresy

16 Domažlice, Klatovy, Prachatice a Český Krumlov.“ (Pásková, M., Zelenka, J., 2002, s 364). Euroregion Šumava je dobrovolné sdružení m ěst, obcí a právnických osob výše jmenovaných okres ů. Je zam ěř en na mezinárodní spolupráci s městy a obcemi, které mají mnoho výhod plynoucích z členství. Je zde nap říklad úplný informa ční servis, pomoc p ři podávání r ůzných projekt ů, v oblasti cestovního ruchu, hospodá řského a regionálního rozvoje, v oblasti kultury, školství apod. Hlavním cílem je vytvo ření jednoho celku, prezentace v zahrani čí, vzájemná spolupráce a komunikace.

2.6 Webové stránky

2.6.1 Cestovní ruch

Cestovním ruchem se nejvíce zabývá a podporuje ho Česká centrála cestovního ruchu, která se roku 2003 p řejmenovala na agenturu Czech Tourism. Spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Na oficiálních stránkách http://www.czechtourism.cz/ m ůžeme nalézt informace o agentu ře jako takové, dále odkazy na r ůzné projekty a stránky jako je nap říklad projekt Kudy z nudy či Turisté vítáni a mnoho dalších. Velice d ůležité jsou informace o láze ňství, kongresových akcích, regionech. Jsou zde zve řejn ěny také r ůzné statistiky a výzkumy. Poskytované informace jsou vždy aktuální. O podporu v oblasti cestovního ruchu se stará Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. O tom informují i webové stránky http://www.mmr.cz/, kde nalezneme schválené i p řipravované koncepce a strategie, dále podp ůrné programy a dotace, které jsou nabízeny a lze z nich čerpat, a také statistiky a analýzy z minulých let.

2.6.2 Cykloturistika

Informace týkající se cykloturistiky jsou velice dob ře popsány na webových stránkách http://www.nakole.cz/. M ůžeme se zde nap říklad dozv ědět informace nejen z domova, ale i ze sv ěta, kde se ubytovat, typy na výlet a mnoho dalšího. Je zde také zavedeno diskusní fórum, r ůzné sout ěže a p ředevším podrobná cyklomapa České republiky, kde si m ůžeme zadat start a cíl cesty, jaké kolo preferujeme a server nám vyhledá zvolenou trasu.

17 2.6.3 Region

Na webových stránkách Euroregionu Šumava http://www.euregio.cz/ se dozvíme mnoho pot řebných informací, co to vlastn ě Euroregion je, vše o n ěm, o jeho valné hromad ě, stanovách, jaké jsou p řipravované projekty, r ůzné odkazy, nap říklad na města a obce, které jsou členy Euroregionu a mnoho dalšího. Více o Šumav ě a p ředevším vždy aktuální informace z regionu jsou k dispozici na informa čním serveru http://www.sumavanet.cz/, kde je možné shlédnout domovské stránky obcí a m ěst, dále r ůzné instituce a spolky, kulturu, sport, ubytování a stravování atd. Dozvíme se o informa čních centrech v okolí, je zde také možné sledovat webové kamery. Vše je dopln ěno řadou fotografií. Webové stránky http://www.risy.cz/ popisují kraje České republiky. Sta čí si jen vybrat sv ůj kraj a dozvíme se více. Stránky p řipravuje Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR ČR). Jsou ur čeny pro všechny, nap říklad pro širokou ve řejnost, odborníky, podnikatele ale i pro studenty, kte ří hledají informace pro r ůzné školní práce. Dozvíme se zde jak o Plze ňském kraji, tak o samotné Šumav ě. Stránky jsou pe čliv ě p řipravovány a informace jsou mnohdy velice pot řebné. Uvádí se zde nap říklad historie až po sou časnost, p říroda, cestovní ruch, sportovní vyžití a mnoho dalšího. Dalo by se říci, že veškeré informace o Klatovech máme možnost nalézt na webových stránkách m ěsta Klatovy, http://www.klatovy.cz/. Na úvod popisují základní informace o Klatovech, dále historii a sou časnost, poté praktické informace týkající se nap říklad ubytování, stravování, sportovního vyžití, kultury atd. Za d ůležité považuji různé odkazy na výše zmi ňované oblasti. Velice d ůležité jsou také webové stránky jednotlivých obcí a m ěst, které pat ří do regionu, kraje či okresu. Informují o akcích, které se konají, o historii, r ůzné ubytování, veškeré informace, které jsou d ůležité pro danou obec či m ěsto.

18 3 CÍLE A METODIKA PRÁCE

3.1 Hypotézy

Na za čátku práce byly stanoveny pracovní hypotézy, které je nutno pomocí zkoumání a šet ření ov ěř it a odpov ědět si na n ě. Zvolené hypotézy: o Cykloturistika má vliv na regionální rozvoj cestovního ruchu, zejména v oblasti podnikání a služeb. o Na cyklotrasách v regionu se nenachází dostate čné množství doprovodných služeb. o Nej čast ějšími návšt ěvníky cyklotras v regionu jsou lidé ze západních Čech, zejména z Klatov a blízkého okolí a p ředevším rodiny s dětmi.

3.2 Cíle

3.2.1 Hlavní cíl

Hlavním cílem bakalá řské práce je zhodnocení sou časného stavu cykloturistiky a jeho význam pro rozvoj regionálního cestovního ruchu. Na základ ě zjišt ěných dat navrhnout opat ření, která by pomohla zlepšit situaci v regionu a také opat ření pro další rozvoj nejen cykloturistiky, ale s ní spojeného i cestovního ruchu.

3.2.2 Vedlejší cíle

Pro zjišt ění hlavního cíle jsou d ůležité vedlejší cíle, které p ředcházejí. Jedná se především o vymezení zkoumané oblasti, což je v tomto p řípad ě území Klatovska. Je nutné analyzovat sou časný stav cykloturistiky ve zvoleném regionu. Provést terénní šet ření, ze kterého bychom m ěli zjistit problémy týkající se cyklotras, cyklostezek a především s nimi spojených doprovodných služeb. Mezi doprovodné služby lze za řadit nap říklad povrch, ukazatele, zna čení, odpo čívadla, odpadkové koše, stojany na kola aj.

3.3 Metodika

Bakalá řská práce má dv ě hlavní části, teoretickou a praktickou část. Tyto části jsou poté dále rozvád ěny. Teoretická část obecn ě definuje cestovní ruch, cykloturistiku, dále vymezuje zkoumané území, popisuje ho a uvádí situa ční analýzu území. Praktická

19 část popisuje sou časný stav cykloturistiky na území Klatovska a navrhuje opat ření, jak zlepšit situaci a rozvíjet tento region. K vytvo ření teoretické (analytické) části bylo zapot řebí získání a zpracování sekundárních zdroj ů dat, jak interních, tak externích. Jsou to informace či materiály, které byly již d říve prezentovány, byly vytvo řeny pro jiný ú čel, než je řešen v daném tématu, a nebo je získáváme studiem. Proto bylo nezbytné prostudovat odbornou literaturu, pot řebnou pro vytvo ření situa ční analýzy, ale také literaturu týkající se cykloturistiky a pojm ů s ní spojených. Dále jsem se zam ěř ila na literaturu zkoumaného regionu. Opomenout nelze ani internet, informa ční centra, ubytovací za řízení a spolupráci s Městským ú řadem Klatovy, s odd ělením, které se problémy, výstavbou a rozvojem cykloturistiky zabývá. V praktické (syntetické) části práce bylo použito primárních zdroj ů dat. Terénní šet ření bylo provedeno na základ ě dotazování v období červen – zá ří 2007. Probíhalo jednak osobn ě na trasách a stezkách, nejvíce však na cyklostezce č. 38, která vede p řes vymezený region, poté v ubytovacích za řízeních. Zvolila jsem Penzion Kalista v Radinovech a Eurocamp v Běšinech, protože se zde vyskytuje pom ěrn ě velký po čet cyklist ů. Zde dotazování probíhalo písemn ě ve spolupráci s Informa čním centrem Eurocamp B ěšiny. Samotnému vypl ňování však p ředcházelo sestavení a vytvo ření dotazník ů. Dotazník byl uveden ve dvou jazycích – českém a n ěmeckém a skládal se z 22 otázek. Otázky jsem volila jak otev řené, kde bylo možné vypsat vlastní odpov ěď , uzav řené, kde byl výb ěr z předepsaných variant a v neposlední řad ě také otázky polouzav řené, kde byl bu ď výb ěr z více variant, nebo jedna možnost či p ředepsané varianty + „a jiné, další, ostatní“. Nejv ětší problém, který se p ři vypl ňování dotazník ů vyskytoval, byla neochota respondent ů odpovídat. P řesto se z celkového po čtu 100 rozdaných dotazník ů vrátilo 75 vypln ěných. Poté následovalo zpracování, vyhodnocení výsledk ů do graf ů a tabulek pomocí programu Microsoft Excel. Na základ ě dotazníkového šet ření jsou poté navrženy návrhy, co by se dalo v dané oblasti zlepšit a tím rozvíjet cestovní ruch regionu.

20 4 SITUA ČNÍ ANALÝZA

4.1 Vymezení území

Asi nejv ětším problémem bylo vymezit si území. Ur čit si p řesn ě jeho velikost. Bývalý okres Klatovy se nachází na několika územích. Spadá jednak do Plze ňského kraje, dále do poho ří a sou časn ě turistického regionu Šumava a v neposlední řad ě do Euroregionu Šumava.

4.1.1 Plze ňský kraj

Rozloha: 7 561 km 2 Po čet obyvatel: 555 491 (stav k 31. 3. 2007) Plze ňský kraj leží na jihozápad ě České republiky. Na severozápad ě sousedí s Karlovarským, na severu s Ústeckým, na severovýchod ě se St ředo českým a na jihovýchod ě s Jiho českým krajem. Svou rozlohou je t řetím nejv ětším krajem v České republice po St ředo českém a Jihočeském kraji. Přírodní podmínky v kraji jsou velice rozmanité. Je to dáno p ředevším díky reliéfu. Na jihozápad ě se rozprostírá pásmo pohrani čních poho ří (Šumava a Český les), na severovýchod ě Plze ňská kotlina. Ostatní území tvo ří pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je Velká Mokr ůvka (1 370m n. m.) v poho ří Šumavy. Nejedná se však o nejvyšší horu Šumavy (tou je Velký Javor v Bavorsku) a ani o nejvyšší šumavskou horu na české stran ě (tou je Plechý v Jiho českém kraji). Nejnižším bodem je údolí Berounky (250 m n. m.) v míst ě, kde řeka opouští území kraje. Chrán ěná krajinná oblast Šumava je za řazena do sítí biosférických rezervací UNESCO, dále jsou zde chrán ěné krajinné oblasti K řivoklátsko a Slavkovský les, Národní park Šumava, p řírodní parky, krajinné památkové zóny, řada jezer ledovcového původu ( Černé, Čertovo, Prášilské jezero a jezero Laka). Nejv ětší část vodního toku zabírá povodí Berounky, které odvod ňuje v ětšinu území kraje. Vzniká soutokem Radbuzy, Mže, Úhlavy a Úslavy. Další d ůležitou řekou je Otava. Ob ě povodí náleží k úmo ří Severního mo ře. Plze ňský kraj tvo ří 7 okres ů – Domažlice, Klatovy, Plze ň-město, Plze ň-jih, Plze ň-sever, Rokycany a Tachov. Centrem kraje je m ěsto Plze ň. M ěsto Nová Plze ň bylo založeno na p říkaz českého krále Václava II. roku 1295 na soutoku řek Radbuzy, Mže,

21 Úhlavy a Úslavy. Krom ě Plzn ě plní funkci center m ěsta Klatovy, Domažlice, Tachov, Rokycany. (http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?sec=245 [18. 1. 2008]) Města a obce z okres ů Klatovy a Domažlice jsou sdruženy v Euroregion Šumava a z okresu Tachov v Euroregion Egrensis. Tyto euroregiony fungují od roku 1993. Z hlediska cestovního ruchu se území rozd ěluje do t ří turistických oblastí: Plze ňsko, Šumava a Západo české lázn ě. (http://www.risy.cz/o_kraji_plzensky_kraj [12. 1. 2008]) Plze ňským krajem prochází d ůležitá dálnice D5 z Prahy do Bavorska. Samotné město Plze ň je d ůležitý uzel nejen silni ční, ale také železni ční dopravy. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%BD_kraj [14. 10. 2007]) Plze ňský kraj nabízí využití mnoha kulturních za řízení jako jsou divadla, kina, galerie, muzea, hrady, zámky, ale také výborné podmínky pro sport nejen v lét ě (p ěší či cykloturistiku, golf, tenis, fotbal, či adrenalinové sporty), ale i v zim ě (sjezdové a běžecké lyžování). Kraj má bohaté kulturní tradice a m ůže nabídnout mnoho historických a kulturních památek. Nachází se zde bohatá sí ť cyklotras. V oblasti venkovské turistiky, agroturistiky či hippoturistiky nabízí kraj venkovské statky, westernová m ěste čka či ran če, skanzeny, farmy. (http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/charakteristika_plzenskeho_kraje [6. 2. 2008])

Zdroj: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/index

Příloha č. 5: Plze ňský kraj

22 4.1.2 Šumava

Šumava (n ěmecky Böhmerwald) je jedním z nejstarších poho ří Evropy. Je to rozsáhlé poho ří na hranicích Česka, Rakouska a n ěmeckého Bavorska. Délka poho ří činí 190 km. P řirozenou hranici tvo ří údolí Chodské Úhlavy na severozápad ě a na jihovýchod ě je to Vyšebrodský pr ůsmyk. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (1456 m) na n ěmecké stran ě, na české stran ě je to Plechý (1378 m). Zde se nachází n ěkolik přírodních rezervací, Šumava je vyhlášena jako chrán ěná krajinná oblast a v roce 1990 jako biosférická rezervace. O rok pozd ěji se stala Šumava Národním parkem. Území Šumavy z větší části náleží k povodí Severního mo ře a z menší části pat ří k povodí Černého mo ře. Pramení zde n ěkolik významných řek – Vltava, Otava, Úhlava, aj. Nachází se zde také velice známá ledovcová jezera (Plešné, Prášilské, Černé, Čertovo a jezero Laka). Šumava zaujímá výhodnou dopravní polohu k centr ům jako je Praha, Plze ň či České Bud ějovice. Je zde pom ěrn ě dobrá infrastruktura, hustá sí ť silnic, dobré silni ční a železni ční spojení a relativn ě hustá sí ť hrani čních p řechod ů (jak silni čních, železni čních, tak i další turistické p řechody či stezky), což je dopravn ě dostupné nejen pro tuzemské, ale i zahrani ční návšt ěvníky. (http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0umava [14. 10. 2007]) Šumava je stále jednou z nejvyhledávan ější rekrea ční oblastí České republiky. A to p ředevším díky p řírodním atraktivitám. Nabídka je široká, rozvíjí se zde forma turistiky v letní i v zimní sezón ě a také mimo ni. Turisté mají možnost p ěší turistiky, cykloturistiky, hipoturistiky, agroturistiky, poznávání historických a kulturních památek, ale také možnosti lyžování, rybolovu, houba ření, sportu, rekreace, vodní turistiky (kánoe, kajaky, rafty), návšt ěvy ledovcových jezer, nau čných stezek a mnoho dalšího. (http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=259&mid=5059 [12. 1. 2008])

4.1.3 Euroregion Šumava

Euroregion Šumava - Bayerischer Wald – Mühlviertel vznikl 2. 3. 1993 v Českém Krumlov ě. Je to dobrovolné sdružení obcí, m ěst a jejich sdružení a dalších právnických osob. (http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=116&mid=5012#sum [12. 1. 2008])

23 Na české stran ě zahrnuje území okres ů Domažlice, Klatovy, Prachatice, Český Krumlov a Strakonice. Zahrani čními partnery Euroregionu Šumava jsou Euregio Bayerischer Wald – Unterer Inn v Bavorsku a Regionalmanagement Mühlviertel v Horním Rakousku. Hlavním cílem činnosti Euroregionu Šumava je zkvalitn ění p řeshrani ční spolupráce, jedná se zejména o oblasti ekonomiky, dopravy, zam ěstnanosti, turistiky, zem ědělství a lesnictví, ekologie a ochrany p řírody, vzd ělání, sportu a kultury. (http://www.euregio.cz/euregio/index.php [6. 2. 2008]) Příloha č. 6: Členové Euroregionu Šumava Příloha č. 7: Mapa Euroregionu Šumava

4.1.4 Okres Klatovy

„Klatovsko je pozoruhodný region. Klatovskem procházela česká kultura. Je to území velice pestré i z hlediska p řírody a krajiny. Šumavské hory, oblasti se stepní teplomilnou kv ětenou a zví řenou, četné vodní toky, množství luk, pohledné vesnice, staré hrady a zámky tvo ří malebnou krajinu, jakou Klatovsko rozhodn ě je.“ (Nikl, I. a kol., 1995, s 3) Rozloha: 1 946 km 2 Po čet obyvatel: 87 725 (stav k roku 2005) http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_klatovy [6. 2. 2008] Okres Klatovy je jedním z příhrani čních okres ů České republiky a náleží do Plze ňského kraje. Na severu a západ ě sousedí s okresy Plze ňského kraje (Plze ň-jih a Domažlice), na východ ě s okresy Jiho českého kraje (Prachatice a Strakonice), na jihu tvo ří hranici okresu státní hranice s Německem. Sídlem je m ěsto Klatovy. Město Klatovy bylo založeno králem P řemyslem Otakarem II. kolem roku 1260. S Klatovami je spojeno mnoho slavných jmen, nap říklad B. Balbín, V. M. Kramerius či J. Vrchlický. Název Klatovy pochází ze slova klat, které m ělo dokonce dva významy. „Jeden uvádí, že klaty byly ve své podstat ě úly vyrobené z dutých špalk ů, v nichž naši předkové chovali v čely. Druhý význam slova klat je ješt ě mén ě romantický – ozna čoval pa řezy, které zbyly po vykácení lesa.“ (Doležalová, J., 2004, s 173)

24

Zdroj: http://mesta.obce.cz/vyhledat2.asp?okres=3404 [22. 10. 2007] Příloha č. 8: Mapa Klatovska

4.2 Analýza složek primární nabídky

Mezi složky primární nabídky řadíme p řírodní, kulturn ě-historický a kulturn ě- spole čenský potenciál. N ěkteré informace již byly řečeny v předchozích kapitolách, proto velice stru čně.

4.2.1 P řírodní potenciál

Přírodní potenciál v sob ě zahrnuje potenciál jako geomorfologický, klimatický, hydrologický a biologický. Povrch okresu je zna čně členitý. Na území okresu se rozléhá poho ří Šumava a západní Pošumaví. Zde se nachází nejvyšší místo okresu Velká Mokr ůvka (1 370 m). Převážná část okresu je v horské a podhorské oblasti. Necelých 44 % plochy celého okresu zaujímají lesy, které jsou d ůležitým zdrojem surovin, ale mají také klimatický a biologický význam. V horách Šumavy pramení potoky, které pronikají celým okresem a opoušt ění ho severním sm ěrem. Šumava je evropským rozvodím. Zde pramení dva hlavní toky klatovského okresu – Otava a Úhlava. Řeka Úhlava protéká m ěsty Nýrsko, kde se nachází vodní nádrž Nýrsko, což je zásobárna pitné vody pro část okresu, dále

25 Janovicemi nad Úhlavou a Švihovem. Řeka Otava vzniká soutokem dvou řek – Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily a ústí do Vltavy. Protéká Sušicí a Horaž ďovicemi. Otava je vyhledávaná vodáky. Nejatraktivn ější a nejnáro čnější úsek za číná u Čeňkovy pily a je vhodný pouze pro zkušené vodáky. Od Rejštejna je sjízdná i pro mén ě zkušené. Od Sušice je sjízdná celoro čně, protože zde jsou jen velmi mírné a táhlé pe řeje. Místo zde také zaujímají šumavská ledovcová jezera – Černé (17,6 ha, které je nejv ětším jezerem celé České republiky), Čertovo, Prášilské a nejmenší Laka. Toto jezero však postupn ě zar ůstá a pozoruhodností jsou plovoucí ostr ůvky. Okres je bohatý na řadu rybník ů. Ty jsou d ůležité p ředevším k chovu ryb, ale také jako rekrea ční oblasti a pop řípad ě i jako požární nádrže. Nejv ětší z nich je Koz čínský (104 ha) u obce Kov čín a následují Myslívský a Hna čovský rybník, které jsou vhodné spíše k rekreaci. Biologický potenciál tvo ří fauna a flóra. Z hlediska životního prost ředí pat ří Šumava mezi nejkvalitn ější oblasti České republiky. Velice známé jsou tzv. „Klatovské karafiáty“. Historie sahá do 19. století, kdy byly z Francie p řivezena první semínka. Nejprve to byly neznámé kv ětiny, které si však získávaly pozornost nejen p ěstitel ů, ale také zahrádká řů , kte ří je dovedli k dokonalosti a vyšlechtili z nich mnoho nových druh ů. Podle barev korunních lístk ů se d ělí klatovské karafiáty do šesti t říd. P ěstitelé se ú častnili mnoha výstav, nejen v České republice, ale především mimo ni, nap říklad v Německu, Francii, Holandsku či Belgii. Tém ěř vždy se umístili na p ředních p říčkách. V okolí Chudenic je velký po čet rezervací a chrán ěných území. V 1996 bylo Chudenicko vyhlášeno jako chrán ěná památková zóna. Návšt ěvníci nemohou opomenout vyhlídkovou v ěž zvanou Bolfánek. Chudenický park je proslaven Americkou zahradou, která je sou částí zámku Láze ň, který se nachází asi 2 km od Chudenic. Je to národní p řírodní rezervace, kde se nachází mnoho exotických dřevin a vzácné kv ěteny. Dováží se p ředevším ze zahrani čí. Tuto zahradu založil hrab ě Evžen Černín.

4.2.2 Kulturn ě-historický potenciál

Kulturn ě-historický potenciál zahrnuje hrady, zámky, muzea, skanzeny, sakrální památky a mnoho dalších památek a zajímavostí. Celý okres má velký potenciál t ěchto památek. Proto je zde uveden pouze vý čet těch nejzajímav ějších – nap říklad hrad Rabí, Švihov, galerie a zámek Klenová, přímo

26 v Klatovech se nachází Černá a Bílá v ěž, Barokní lékárna U Bílého jednorožce či jezuitský kostel. Toto je pouze malá část toho, co m ůže klatovský okres nabídnout. Více je o n ěkterých zajímavostech popsáno v kapitole 5.

4.2.3 Kulturn ě-spole čenské, sportovní a jiné akce

Tyto akce mají velký vliv na návšt ěvnost daného regionu. Na území se však nenacházejí veškeré aktivity, které do tohoto bodu lze za řadit. Chybí zde nap říklad veletrhy či filmové festivaly. Výstavy probíhají p ředevším v Muzeu v Klatovech či v ostatních muzeích okresu. Ale jsou to p řevážn ě menší výstavy malého významu. Kongresové akce a wellness služby se postupn ě rozvíjejí ve Wellness hotelu Centrál*** v Klatovech. Stálá divadelní scéna Klatovy se nejvíce stará o rozvoj kultury v regionu. Nabízí široký repertoár – divadelní p ředstavení, koncerty r ůzných druh ů hudby, zábavné po řady. Pravideln ě se koná Mezinárodní folklorní festival a Mezinárodní festival komorní hudby. Mohu zde uvést nap říklad Festival duchovní hudby Šumava-Bayerischer Wald, což je každoro ční setkání p ěveckých a instrumentálních soubor ů, který se koná v kv ětnu. Další velice zajímavou akcí je Dívka Šumavy, což je sout ěž o nejhez čí dívku z oblasti Šumavy a jejího okolí. Pravideln ě se konají také bohoslužby. Nap říklad na Št ědrý den či Velikono ční pond ělí jsou p řichystány v mnoha kostelech regionu mše. Ze sportovních akcí lze jmenovat Krále Šumavy. V Klatovech pravideln ě startuje tento významný cyklistický závod, v kv ětnu pro horská kola (MTB), v zá ří pro silni ční kola (ROAD). Nesmíme opomenout ani Mogul Šumava Rallye Klatovy, což je nejstarší automobilová rallye České republiky, Historic Vltava Rallye, což je setkání historických aut, a automobilový závod veterán ů Škoda sraz.

4.3 Analýza složek sekundární nabídky

Na webových stránkách informa čního serveru http://www.sumavanet.cz/ jsou k dispozici veškeré aktuální informace o následujících za řízeních. Každý si m ůže najít práv ě to, co nejvíce pot řebuje.

4.3.1 Ubytovací za řízení

Možnosti ubytování jsou široké a kapacita v okrese je dosta čující. Turisté si mohou vybrat z různých kategorií ubytovacích za řízení – nachází se zde nes četné množství nejen hotel ů, penzion ů, které jsou v ětšinou situovány do m ěst či v ětších obcí,

27 ale také mnoho chat, apartmán ů, kemp ů, ubytoven a ubytování v soukromí, která jsou zastoupena p ředevším v obcích. Tato za řízení nabízejí ubytování pro náro čnější turisty, ale také pro turisty, kte ří přijedou jen na n ěkolik dní a nepot řebují takový komfort. Pokoje jsou za řízeny tak, aby vyhovovaly veškeré klientele, která do regionu zavítá. Cena za ubytování se odlišuje podle lokality a podle kategorie ubytovacího za řízení. V regionu však chybí luxusní hotely se za řazením čty ř a p ěti hv ězdi ček.

4.3.2 Stravovací za řízení

Stravovací za řízení jsou také dostate čně zastoupená. Nalezneme zde op ět r ůzné kategorie. V ětšina ubytovacích za řízení je provozována spole čně s restaurací. V letních měsících je možno posed ět na terasách. Z kategorií m ůžeme jmenovat nap říklad restaurace, motoresty, jídelny, r ůzné pizzerie, hostince, kavárny, cukrárny či čínská bistra. Nabídka nejen pokrm ů, ale i nápoj ů je široká, od klasické české kuchyn ě po různé speciality a od alkoholických nápoj ů přes nealkoholické nápoje až k různým druh ům kávy.

4.3.3 Doprava a dopravní dostupnost

Okres Klatovy se nenachází na hlavních dopravních tazích, jako jsou dálnice. Přesto jím procházejí významné silnice I. t řídy – z Jiho českého kraje, která prochází okresem a kon čí u m ěsta Domažlice, další silnice spojuje sever a západ Čech, vede p řes Plze ň, Švihov až do Klatov, kde dále pokra čuje p řes B ěšiny až do horských oblastí Šumavy. Silni ční hrani ční p řechody jsou dva – Svatá Kate řina a Železná Ruda. Okresem prochází 3 železni ční trat ě. Nejv ětší význam má rychlíková přeshrani ční železni ční tra ť Plze ň-Železná Ruda. Po lokální železni ční trati Domažlice- Klatovy-Horaž ďovice p ředm ěstí jsou vedeny výhradn ě motorové osobní vlaky. Nem ůžeme opomenout ani tra ť Plze ň-České Bud ějovice. V Železné Rud ě se nachází železni ční hrani ční p řechod s Německem. Autobusová doprava je zde také využívána. Z významných dálkových tras můžeme jmenovat linky Klatovy-Plze ň-Praha a Klatovy-České Bud ějovice. Ve řejné mezinárodní letišt ě Klatovy s travnatou vzletovou a p řistávací dráhou je využíváno p ředevším pro sportovní ú čely a nepravidelný letecký provoz.

28

Zdroj: http://www.klatovy.cz/klatovy/zaklad.asp [6. 2. 2008]

4.3.4 Informa ční centra

V okrese se nachází n ěkolik informa čních center. Jmenovit ě to jsou nap říklad Městské informa ční centrum Sušice, Kulturní a informa ční centrum m ěsta Nýrsko, Informa ční centrum obce Modrava, Městské kulturní a informa ční st ředisko Kašperské Hory, Informa ční centrum Eurocamp B ěšiny, Informa ční centrum Horaž ďovice, Informa ční centrum Chanovice. Poskytované služby jsou více mén ě ve všech centrech podobné. Uvedla bych zde však n ěkteré, které jsou poskytovány v Informa čním centru Klatovy podle internetové stránky http://klatovy.cz/icklatovy [6. 2. 2008]: • informace o m ěst ě Klatovy a regionu Šumavy, o památkách, kulturních a spole čenských akcích, o ubytování, stravování, dopravní dostupnosti, o firmách a organizacích nejen v Klatovech, ale i v blízkém okolí • zdarma nabízí propaga ční materiály o památkách m ěsta Klatov, o osobnostech spjatých s městem, tipy na výlety, cyklotrasy, lyža řské b ěžecké trasy a mnoho dalších • zdarma dále nabízí časopisy a informa ční tiskoviny, jako jsou kulturní po řady a spole čenské akce, Klatovský zpravodaj, turistické časopisy • prodej turistických a cykloturistických map a pr ůvodc ů, pohlednic, velkého sortimentu suvenýr ů, vstupenek do kina, kulturního st řediska či na koncerty

29 4.3.5 Sportovn ě-rekrea ční za řízení

Mezi tato za řízení řadí bazény, stadiony, h řišt ě či r ůzné stezky a trasy. Na území regionu lze využít mnoha sportovních aktivit. Nachází se zde n ěkolik plaveckých bazén ů, zimní stadiony, fitness centra, kde se dá provozovat nap říklad aerobik, spinning, fitbox či posilování a mnoho dalších sport ů, které nelze provád ět venku. Další relaxace je možná p ři hraní golfu, minigolfu, bowlingu či tenisu. Tém ěř každá obec má své vlastní fotbalové h řišt ě. Turisté se mohou projet na in-line bruslích, kole, zajít si zab ěhat nebo si ud ělat vyjíž ďku na koních. V letních m ěsících jsou k dispozici koupališt ě či rybníky, v zimních naopak lyža řské areály. Cykloturistika je podrobn ěji rozbírána v následující části této práce.

4.3.6 Kulturn ě-spole čenská za řízení

Město Klatovy žije bohatým kulturním a spole čenským životem. V regionu m ůžeme najít divadla, galerie, kina nejen halová, ale také letní a lesní kina, muzea r ůzných zam ěř ení, m ěstskou knihovnu a v některých obcích také obecní knihovnu. Nachází se zde velké množství hudebních klub ů, heren a nonstop ů. Na vesnicích se konají r ůzné bály, které se uskute čň ují p ředevším v místních sokolovnách. V Klatovech se po řádají spole čenské akce, tane ční, plesy a koncerty v kulturním dom ě Družba.

4.3.7 Služby spojené s cykloturistikou

Do t ěchto služeb řadíme p ředevším p ůjčovny a úschovny kol a servisy. Na Klatovsku se nenachází velké množství t ěchto za řízení. Nejvíce jich nalezneme ve měst ě Klatovy, kde je k dispozici Cyklosport OK, což je prodej kol a dopl ňků, dále Cykloservis, kde opravují kola, a p ůjčovna kol Cyklonet CZ. P ůjčit kolo si lze také na nádraží Českých drah, kde provozují rovn ěž úschovnu.

4.3.8 Ostatní služby a za řízení

Do ostatních služeb jsou zahrnuty p ředevším služby, které jsou d ůležité nejen pro turisty, ale také pro místní obyvatelstvo. Jedná se p ředevším o obchodní a obslužní vybavenost - nap říklad prodej potraviná řského či nepotraviná řského zboží, benzinové pumpy, kade řnické salony, čistírny či prádelny, fotoslužby, pošty, zdravotní služba, lékárna, sm ěnárna či policie. Tyto služby jsou v regionu zastoupeny. Některé více, jiné mén ě, ale možnost jejich využití tu je.

30 5 CYKLOTURISTIKA

Cykloturistika se v poslední dob ě velice rozvíjí. Turisté cht ějí poznat p řírodu, krajinu, ale také památky a zajímavosti z okolí svého domova či z celé České republiky. Na kole mají jedine čnou možnost.

5.1 Výhody cykloturistiky

Výhody z používání kola plynou jednak pro samotného turistu, ale p ředevším pro krajinu jako takovou. • nezne čiš ťuje ovzduší, ned ělá hluk, a tím pádem má šetrný vztah k životnímu prost ředí • zlepšování fyzické kondice, p řispívá ke zdraví obyvatel • má malé rozm ěry, takže se vejde tém ěř všude • levná finan ční záležitost, levný provoz a snadno opravitelné • překonávání kratších vzdáleností, …

5.2 Nevýhody cykloturistiky

• fyzické možnosti jedince, p ředevším zdravotní stav a v ěk • závislost na pov ětrnostních podmínkách • snížená bezpe čnost, jednak p ři pádu z kola, nebo zranitelnost p ři jízdn ě po frekventovaných silnicích • obavy z odcizení kol • malá p řepravní kapacita, …

5.3 Vybrané cyklotrasy v regionu

„Klatovy jsou jedním z center šumavského podh ůř í a jako východisko pro cesty na Šumavu také slouží. P ředevším trojúhelník vymezený Klatovy, Nepomukem na severu a Sušicí na jihu stojí stále mimo civiliza ční i v ětší turistický zájem, takže tu cyklista najde čistý vzduch, nulovou industrializaci a prázdné silni čky.“ (Halada, A., 2003, s 90)

Zde jsou nastín ěny pouze n ěkteré trasy a vypsány jejich nejv ětší zajímavosti. V regionu je však možnost využití velkého množství cyklotras.

31 Tabulka č. 1: Stru čný p řehled cyklotras

Nenáro čné výlety km Klatovy - Luby (Spálený les) - Hejno - Klatovy 10 Klatovy - Tajanov - Tupadly - Klatovy 13 St ředn ě náro čné výlety km ř ř ěř ě Č Klatovy - Luby - Hejno - K ištín - St ezim - Neznašovy - Úlišt - erné Krávy - 24 Horní Lhota - Týnec - Loreta - Luby - Klatovy ů ň ě Klatovy (H rka) - Be ovy - Bezd kov - Vítaná - Soustov - Vráž - Struhadlo - 26 Tětětice - Tupadly - Tajanov - Klatovy Klatovy - Švihov - Kamýcká skála - Vosí - Vícenická hůrka - To čník - Klatovy 28 č č Klatovy - Kydliny - Obytce - Barák - Habartice - Plánice - Hna ov - Skrán ice - 28 Křížovice - Zdebo řice - Hoštice - Hošti čky - Kosmáčov - Lažánky - Sob ětice - Luby Klatovy - Nýrsko - Pejrek - Nýrsko - Klatovy 36 Náro čné výlety km č Klatovy - Komošín (Klatovy - Svr ovec) - Dolany - Malechov - Chlumská - 35 Chudenice - Lu čice - Liška (Pušperk) - Pole ň - Drslavice - Tajanov - Klatovy Klatovy - Měč ín - Malinec - Otín - To čník - Klatovy 32 Klatovy - Kdyn ě - Koráb - Kdyn ě - Klatovy 50 Klatovy - Kdyn ě - Podzámčí - Rýzmberk - Nový Herštejn - Kdyn ě - Klatovy 55 Výlety vedené převážně po zna čených cyklostezkách km č ě Klatovy - Luby - Vrhave - Neznašovy - B šiny - Kozí - Strážov - Opálka - Janovice 38 nad Úhlavou - Rohozno - Bezd ěkov - Be ňovy - Luby - Klatovy č ě ě Klatovy - Svr ovec - Dolany - Drslavice - V ckovice - Tupadly - Tajanov - Bezd kov 48 - Janovice nad Úhlavou - Klenová - Týnec - Luby - Klatovy č ě Klatovy - Luby - Vrhave - B šiny - Velhartice - Hory Matky Boží - Kolinec - 49 Mlázovy - Hradiště - Mochtín - Kydliny - Čínov - Klatovy ě č ěč Klatovy - Bolešiny - Plánice - Újezd u Plánice - N m ice - Petrovice - M ín - 45 Předslav – Klatovy ř Č ň ě Klatovy - Bolešiny - Plánice - Nová Plánice - K ížovice - íha - Lukovišt - 45 Mlázovy - Hradiště - Těšetiny - Mochtín - Kydliny - Čínov - Klatovy

Zdroj: http://www.klatovy.cz/klatovy/fr.asp?tab=snet&id=1614&burl= [6. 2. 2008]

• Hrad Švihov Je to vodní gotický hrad. Okolo jsou 2 vodní p říkopy, které v p řípad ě pot řeby mohly být velmi rychle napln ěny vodou. Hrad je také využíván jako st ředisko kultury – po řádají se zde svatby, výstavy, plesy nebo koncerty. Je oblíbený také filma ři, natá čela se zde nap říklad pohádka T ři o říšky pro Popelku. • Hrad Rabí Nejv ětší hrad v Čechách, který byl založen po roce 1300 a nyní je národní kulturní památkou. P ři obléhání husity zde p řišel Jan Žižka o své druhé oko.

• Klenová Rozsáhlá z řícenina významného středov ěkého hradu byla p řistav ěna v novogotický zámek. Dnes se zde také nachází Galerie výtvarného um ění.

32 • Hrad Velhartice Byly zde uschovány korunova ční klenoty po dobu p ěti let. Hrad je národní kulturní památkou. • Be ňovy Je to obec, kde se u frekventované silnice, která spojuje Klatovy s Domažlicemi, nachází Country saloon. Slouží jako motel a restaurace. Celý saloon je vybaven ve stylu country. Ubytování je možno pro cca 30 osob. V přízemí je k dispozici bezbariérový pokoj pro t ělesn ě postižené. Restaurace je otev řena denn ě pro až 110 míst. V letních měsících je k dispozici i otev řená terasa. Nabízí velký výb ěr p ředevším grilovaných jídel p římo na otev řeném ohni, krbu. • Tupadelské skály Nedaleko obce Tupadly se nachází p řírodní památka, která je také geologicky významnou skalní skupinou, kterou využívají horolezci. • Běšiny U Kostela Navštívení Panny Marie se nachází památný strom Žižkova lípa s pam ětní deskou. Nyn ější farní kostel byl p ůvodn ě zámecká kaple. V letech 2005 a 2006 zde probíhaly opravy jednak zdí, nové fasády a dalších oprav. Peníze na opravy byli poskytnuty z Iniciativy Spole čenství INTERREG IIIA. Nedaleko B ěšin na vrchu Bartolom ěj stojí z řícenina kostela sv. Bartolom ěje. D říve se zde konaly bohoslužby, které jsou od roku 2004 pravideln ě obnovovány. Proto se nejbližší ned ěli svátku sv. Bartolom ěje zde koná mše svatá. • Westernový ran č Podolí Nachází se v krásné p řírod ě, je za řízen ve westernovém stylu s možností ubytování ve srubech či v originálních indiánských TEE-PEE a s možností snídan ě. Dále nabízí doprovodné programy, jako jsou vyjíž ďky na koních, ryba ření, koupání, turistika či cykloturistika. • Pohádková chalupa Mlázovy Je chalupa, kde probíhá sezónní expozice. Je to netradi ční výstava pohádkových bytostí, která ud ělá radost p ředevším d ětem. Můžeme zde spat řit r ůzné postavi čky ze Šumavy, sk řítky a jiné pohádkové bytosti. Mezi obcí Mlázovy a ran čem v Podolí je pohádková stezka.

Příloha č. 9: Mapa cyklotras na Klatovsku

33 5.4 Nadregionální Šumavská cyklotrasa č. 38

„Nadregionální Šumavská cyklotrasa č. 38 (dále jen CT 38) je jednou ze 6 nadregionálních cyklotras v Plze ňském kraji. Byla schválena a své číslo získala teprve v polovin ě roku 2004. Pro vedení CT 38 bylo z části využito vedení stávající regionální trasy č. 332 v úseku Železná Ruda – Merklín. Z části je CT 38 vedena v novém koridoru.“ (Projekt „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38 a její propojení s cyklostezkou Regental“, 2006, s 6) „CT 38 za číná na hrani čním p řechodu v Alžb ětín ě, kde navazuje na cyklostezku Regental. Odtud vede po cyklostezce do Železné Rudy a dále pokra čuje sm ěrem do Klatov. Z Klatov je CT 38 vedena severním sm ěrem do Švihova, odkud v sou časné dob ě pokra čuje v trase bývalé CT 332 do Merklína, kde se napojuje na mezinárodní cyklotrasu č. 3.“ (Projekt „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38 a její propojení s cyklostezkou Regental“, 2006, s 6)

Zdroj: http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=66&lag=&lang=cz&r=22 [17. 3. 2008]

„D ůvodem pro realizace CT 38 je spole čná snaha bavorské a české strany o propojení turisticky atraktivní oblasti Šumavy na obou stranách hranice a její pokra čování sm ěrem do Plzn ě a odtud dále do Prahy (prost řednictvím cyklotrasy č. 3). (Projekt „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38 a její propojení s cyklostezkou Regental“, 2006, s 7) „Ve snaze zvýšit bezpe čnost cyklist ů, resp. jejich stažení z vysoce frekventovaných silnic, a posílení cykloturistických aktivit realizovala n ěkterá m ěsta (Klatovy, Železná Ruda) a obce (Vrhave č, B ěšiny, Velhartice) díl čí úseky cyklostezek na svém území. Tyto úseky však nebyly po dlouhá léta vzájemn ě propojeny a

34 představovaly tak osamocené „oázy pro cyklisty“. Díky realizaci n ěkterých nových úsek ů cyklostezek a p řístupových komunikací k nim byl v roce 2006 kone čně propojen úsek mezi m ěstem Klatovy a obcí Vrhave č. V roce 2007 bude dokon čen úsek cyklostezky z Vrhav če do Radinov.“ (Projekt „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38 a její propojení s cyklostezkou Regental“, 2006, s 6) Celý projekt byl financován z prost ředk ů obcí, Státního fondu dopravní infrastruktury a programu INTERREG IIIA.

35 6 DOTAZNÍKOVÉ ŠET ŘENÍ

Dotazníkové šet ření bylo provád ěno v období červen – zá ří 2007. Nejv ětší problém, který se p ři vypl ňování dotazník ů vyskytoval, byla neochota respondent ů odpovídat. P řesto se z celkového po čtu 100 rozdaných dotazník ů vrátilo 75 vypln ěných. Cílem tohoto šet ření bylo zjistit, jací návšt ěvníci a odkud p řijížd ějí do zvoleného regionu, jak jsou spokojeni s doprovodnými službami a cyklotrasami v ůbec a jaké zde vidí nedostatky. Příloha č. 10: Dotazník

6.1 Demografické údaje respondent ů

6.1.1 Struktura respondent ů podle pohlaví a v ěku

Graf č. 1: Pohlaví Graf č. 2: V ěk

Graf č. 2: V ěk Graf č. 1: Pohlaví

do 15 let 50 a více 5% muž let 16-20 let 45% 23% žena 4% 55%

21-30 let 33%

31-50 let 35% Zdroj: Vlastní šet ření

Podle pohlaví jsou respondenti pom ěrn ě vyrovnaní. Muž ů odpovídalo 45 % a žen o 10 % více, což je 55 %. Nejvíce respondent ů bylo ve v ěku 31 – 50 let (35 %), ovšem o pouhá 2 % mén ě dosahoval v ěk 21 – 30 let. Následovali lidé ve v ěku 50 a více let 23 % a nejmenší zastoupení m ěli d ěti, v ěk do 15 let a ješt ě o 1 % mén ě na tom byla mládež, mladí lidé ve věku 16 – 20 let.

36 6.1.2 Struktura respondent ů podle oblasti, ze které p řijeli

Graf č. 3: Oblast p říjezdu

Graf č. 3: Oblast p říjezdu

cizinec (D 86%, SK 14%) 9%

jiný kraj ČR 29% západní Čechy 62%

Zdroj: Vlastní šet ření Graf č. 4: Západní Čechy

Graf č. 4: Západní Čechy

Klatovy (Janovice, Nýrsko, 4% Běšiny, Neznašovy, 7% Radinovy, Malá Víska)

Plze ň (P řeštice) 18%

Horaž ďovice

71% Přimda

Zdroj: Vlastní šet ření

Více než polovina všech respondent ů (62 %) p řijela ze západních Čech. Zbylých 38 % si rozd ělili lidé z jiných kraj ů České republiky (29 %) a cizinci (9 %), kte ří přijížd ěli p ředevším od našich nejbližších soused ů, z N ěmecka a Slovenska. Ostatní kraje České republiky nebyly blíže specifikovány, byl ur čen pouze po čet kilometr ů. Největší podíl respondent ů pocházejících ze západních Čech bydlí v Klatovech a ve velice blízkém okolí, a to celých 65 %. Ostatní p řijeli z Plzn ě (18 %) a ostatní čísla jsou zanedbatelná.

37 6.2 Motiva ční faktory k účasti na cestovním ruchu

6.2.1 Struktura respondent ů podle ú čelu návšt ěvy

Graf č. 5: Ú čel návšt ěvy

Graf č. 5: Ú čel návšt ěvy

24% kolo brusle

procházka 48% 3% jogging jiné (dovolená 53%, Šumava 17% 23%, turistika, památky 12%)

8%

Zdroj: Vlastní šet ření

Na otázku pro č, jaký je ú čel k návšt ěvě regionu, tém ěř polovina (48 %) dotázaných odpov ěděla kolo, 24 % z jiného d ůvodu, než bylo v odpov ědích na tuto otázku, nebo ť m ěli možnost se rozepsat. Jako jiný ú čel stojí za zmínku trávení dovolené, poté návšt ěva Šumavy a v neposlední řad ě turistika a památky. 17 % respondent ů, kte ří byli opravdu z blízkého okolí odpov ěděli, že jsou pouze na procházce. A 8 % na cyklostezce tráví sv ůj volný čas tím, že jezdí na in-line bruslích.

38 6.2.2 Struktura respondent ů podle návšt ěvnosti

Graf č. 6: Návšt ěvnost Graf č. 7: Opakovaná návšt ěva

Graf č. 6: Návšt ěvnost Graf č. 7: Opakovaná návšt ěva

momentáln ě poprvé nevím 27% 21% více ne 45% 1%

ano 78% 1-3 krát 28%

Zdroj: Vlastní šet ření

Na otázku, zda-li ve zkoumaném regionu respondenti už n ěkdy d říve byli, tém ěř polovina (45 %) všech dotázaných odpov ěděla, že ano. 28 % zde již byli a 27 % zde jsou úpln ě poprvé. Na otázku, jestli uvažují o opakovatelné návšt ěvě, byla odpov ěď jednozna čná a to ano (78 %), 1 % ne a 21 % momentáln ě nev ědělo. Z toho vyplývá, že region je přitažlivý, má co nabídnout a respondenti se cht ějí vrátit.

39 6.3 Spokojenost respondent ů s cykloturistikou

6.3.1 Jak dostate čně jsou respondenti informováni o cyklotrasách v regionu

Graf č. 8: Informovanost o cyklotrasách

Graf č. 8: Informovanost o cyklotrasách

hodn ě vůbec 5% 19%

dostate čně 44%

málo 32%

Zdroj: Vlastní šet ření

44 % respondent ů odpov ědělo, že jsou dostate čně informování, 32 % je informováno málo, 19 % v ůbec netuší a 5 % respondent ů si myslí, že jsou o cyklotrasách v regionu a okolí informováni hodn ě. Ovšem tyto čísla p říliš neodpovídají otázce, která byla položena následn ě, zda-li v ědí číslo cyklostezky, na které jsme se práv ě nacházeli. 81 % dotázaných odpov ědělo, že neví a pouhých 19 % řeklo správné číslo cyklotrasy. A na otázku, zda-li vědí, jaký je rozdíl mezi cyklotrasou a cyklostezkou, jsou čísla op ět stejná. 80 % lidí neví a pouhých 20 % řeklo správnou odpov ěď .

40 6.3.2 Spokojenost respondent ů se zna čením

Graf č. 9: Zna čení

Graf č. 9: Zna čení hodn ě vůbec 1% 7%

málo 31%

dostate čně 61%

Zdroj: Vlastní šet ření

61 % dotázaných je dostate čně spokojeno se zna čením, 31 % málo, 7 % v ůbec a pouhé 1 % odpov ědělo, že hodn ě.

6.3.3 Spokojenost respondent ů s doprovodnými službami

Graf č. 10: Doprovodné služby

Graf č. 10: Doprovodné služby

vůbec 12%

dostate čně 41%

málo 47%

Zdroj: Vlastní šet ření

Jako doprovodné služby jsem volila p ředevším odpo čívadla, odpadkové koše či informa ční tabule. 47 % uvedlo, že málo, o pouhých 6 % mén ě odpovídali, že dostate čně a 12 % není s těmito službami spokojeno v ůbec.

41 6.3.4 Spokojenost respondent ů s povrchem cyklotrasy

Graf č. 11: Povrch

Graf č. 11: Povrch

vůbec 7% hodn ě 23%

částe čně 70%

Zdroj: Vlastní šetření

Na otázku o povrchu, zda-li jedou po asfaltu, kamení, št ěrku či polní cest ě, 70 % dotázaných odpov ědělo, že jsou částe čně spokojeni s tím, po jakém povrchu jedou. Hodn ě je spokojeno 23 % a 7 % v ůbec. Bylo to dáno tím, že n ěkte ří cyklisté rad ěji provozují silni ční cyklistiku, proto volí rad ěji asfalt a tím pádem byli s povrchem spokojeni a ostatní, kte ří mají rad ěji terén, napsali, že ne.

6.3.5 Spokojenost respondent ů s čistotou na cyklotrase

Graf č. 12: Čistota

Graf č. 12: Čistota

ne 20%

ano 80%

Zdroj: Vlastní šet ření

I když by respondenti na cyklotrase uvítali odpadkové koše, s čistotou na cyklotrase i v okolí bylo 80 % respondent ů spokojeno. Uvedli, že se nikde nepovalují odpadky, obaly od sva čin, pet lahve a další nepo řádek. 20 % však bylo nespokojeno.

42 6.3.6 Dopln ění spokojenosti a nespokojenosti

Následující dva grafy ukazují, s čím vším jsou ješt ě, mimo mé odpov ědi, respondenti spokojeni a s čím naopak nespokojeni a co by ur čit ě zm ěnili.

Graf č. 13: Dopln ění spokojenosti

Graf č. 13: Dopln ění spokojenosti

6% 3% příroda 6% 25% terén 6% informa ční materiály služby

12% odpo čívadla čistota zna čení 24% rozmach výstavby 18%

Zdroj: Vlastní šet ření

Spokojeni jsou respondenti nejvíce s přírodou (25 %), v okolí cyklotrasy je čistá a nepoškozená p říroda. Je zde nejen flóra (zele ň, stromy, ke ře a kv ětiny), ale také fauna (p ředevším domácí zví řata, jako nap říklad skot, kozy, ovce, slepice či psi). D ěti, které nežijí na venkov ě a nemají každodenní p řístup k těmto zví řat ům, je mohou pozorovat. Dalším plusem je terén (24 %). Cyklotrasa vede po asfaltovém povrchu, což je vhodné především pro silni ční kola, ale také pro trekkingové a horské. S rostoucím trendem in- line bruslení je asfaltový povrch vhodný i pro tento druh sportu. Jako t řetí nejv ětší plus jsou informa ční materiály (18 %). Je to však matoucí, protože dotazníky, jak již bylo zmín ěno, vypl ňovali také turisté, kte ří byli ubytováni v Eurocampu v Běšinech. Uvedli, že t ěmito materiály myslí p ředevším brožury v kempu, jako jsou informace a zajímavosti v obci a v okolí.

43 Graf č. 14: Dopln ění nespokojenosti

Graf č. 14: Dopln ění nespokojenosti

krátké trasy zna čení 4% 2% odpadkové koše 4% 15% odpo čívadla 7% hodn ě lidí ob čerstvení 7% 13% informa ční tabule osv ětlení 7% povrch 7% 11% frekventované silnice údržba 7% 7% 9% nepo řádek vandalství

Zdroj: Vlastní šet ření

U otázky na nespokojenost se respondenti pom ěrn ě rozepsali. Nevíce (15 %) se jim nelíbí, že trasy jsou p říliš krátké. 13 % není spokojena se zna čením, n ěkte ří ani nev ědí, jaké cyklotrasy se zde nacházejí. 11 % odpov ědělo, že chybí odpadkové koše. 9 % respondent ů postrádá odpo čívadla. 7 % odpov ědělo, že na cyklotrase se nachází mnoho lidí, což je pravda, protože sem jezdí nejen cyklisté, ale p ředevším in-line brusla ři, n ěkte ří lidé zde ven čí domácí mazlí čky a další. 7 % také napsalo, že zde chybí ob čerstvení. N ěkte ří by rádi doplnili tekutiny a zašli na n ěco dobrého, jenže nemají kam a nebo o n ějakém míst ě p řinejmenším nev ědí. Dalším 7 % chybí informa ční tabule. To je nepatrn ě spojeno se zna čením. 7 % by doplnilo osv ětlení. 7 % hodnotí povrch za špatný. A posledním 7 % dotázaných se nelíbí, že musejí v některých úsecích jezdit po frekventované silnici. 4 % se nebílí údržba trasy. Ob čas se na ní nacházejí kamínky, spadané listí, atd. 4 % zmínili nepo řádek. A v neposlední řad ě (2 %) je to vandalství, a ť už místních lidí či návšt ěvník ů, neboli cyklist ů.

44 7 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ

V této části práce se budu zabývat návrhy na zlepšení. Z dotazníkového šet ření vyplynuly n ěkteré nedostatky, které by se m ěly odstranit z důvodu v ětší návšt ěvnosti a především kvalitn ějších služeb.

7.1 V ětší propagace kraje

Z dotazníkového šet ření vyplynulo, že za cykloturistikou do zkoumaného regionu p řijížd ějí nejvíce lidé ze západních Čech. Je to dáno tím, že spojení netrvá p říliš dlouho a o možnosti využití cyklotras či cyklostezek v ědí. M ělo by se proto zam ěř it na ucelenou propagaci kraje. Je to p ředevším kv ůli tomu, aby do regionu zavítalo více návšt ěvník ů i z jiných kraj ů České republiky pop řípad ě cizinci. Jedná se p ředevším o poskytování informací. Nejv ětší p říležitostí je spole čná propagace nejen s obcemi, ale také s městy, která tvo ří r ůzné celky, jako jsou mikroregiony, euroregiony či r ůzné svazky obcí. M ěli by vytvo řit ur čitý projekt, který by poukazoval na zajímavosti v regionu, vyzdvihnout to „nej“ a také služby a infrastrukturu, která je pro rozvoj cestovního ruchu nezbytná. Velkou roli zde hrají také informa ční centra, která propagují nap říklad ubytování a stravování v regionu. Více by se m ěla zam ěř it na cykloturistiku v regionu, na její propagaci, protože region má co nabídnout a byla by škoda toho nevyužít. S rozvojem informační techniky a p ředevším internetu, mnoho lidí zjiš ťuje informace o regionu a cykloturistice práv ě zde. Cht ělo by to zkvalitnit stávající webové stránky. M ěsta či samotné obce by mohli na svých stránkách p římo dát samotný odkaz na cykloturistiku. Usnadnilo by to orientaci a návšt ěvník by se dozv ěděl pom ěrn ě rychle, co pot řebuje, nap říklad jaké trasy se v regionu nacházejí, kudy vedou, jak jsou náro čné, jaké je zázemí pro cyklisty, kde se mohou ubytovat či dob ře najíst.

7.2 Informa ční boxy

Informa ční boxy neboli zkrácen ě infoboxy jsou interaktivní za řízení s obrazovkou, sestávající z po číta če, monitoru a ovlada če. Slouží k poskytování vícejazy čných bezplatných informací ze všech oblastí života nejen regionu, ale i celé České republiky. Jsou k dispozici 24 hodin denn ě, což znamená nep řetržitý provoz a dostatek informací ve ve černích či no čních hodinách, kdy jsou informa ční centra zav řená. P ředností je jednoduché ovládání a m ěsto či obec do nich m ůže umis ťovat

45 jakékoli informace z různých oblastí m ěsta, okolí či z úřad ů a dále se zde mohou prezentovat firmy. Město Klatovy má nainstalovány 2 tyto boxy, jeden na budov ě radnice a druhý na budov ě autobusového nádraží. Projekt na infoboxy byl spolufinancován Evropskou unií a realizován z Programu Iniciativy Spole čenství INTERREG III A. Bývalý okres Klatovy však není pouze m ěsto Klatovy, jsou to také ostatní m ěsta a vesnice. Pro takto velký prostor nesta čí pouze 2 infoboxy, cht ělo by to rozší řit tento po čet do více m ěst či větších obcí.

7.3 Aktualizace zna čení a budování cyklotras

Někte ří lidé z dotazníkového šet ření odpov ěděli, že o n ěkterých cyklotrasách v regionu v ůbec nev ědí. Je to proto, že se domnívají, že cyklotrasy jsou špatn ě zna čené nebo nejsou ozna čeny v ůbec. Proto navrhuji ozna čit stávající cyklotrasy a ty které jsou ve výstavb ě dozna čit, aby lidé v ěděli, jaké mají možnosti trávení volného času a především, kde se dané cyklotrasy nachází a jak se k nim mohou dostat. Tím by se zlepšila jejich orientace a také by se zvýšila turistická p řitažlivost území. V regionu se nacházejí nes četné možnosti nové výstavby cyklotras a p ředevším cyklostezek, kterých zde moc není a chybí. N ěkteré trasy v regionu jsou nedod ělané. Cyklisté se musejí proto na mnoha místech pohybovat na frekventovaných silnicích, kde jim hrozí nebezpe čí ze stále se zvyšujícího silni čního provozu a neohleduplnosti řidi čů vůč i cyklist ům. Proto vybudování stezek by toto nebezpe čí mohlo zmírnit. A s tím souvisí i zna čení. Jakmile se vybuduje nová trasa či stezka, m ěla by v okamžiku dokon čení být také ozna čena.

7.4 Doprovodné služby

Dalším velkým problémem jsou doprovodné služby. I když s čistotou nejen na cyklotrasách, ale také mimo n ě, jsou dotázaní velice spokojeni, chybí zde však odpo čívadla, stojany na kola či odpadkové koše. Mělo by se za čít s umis ťováním odpo čívadel na p řehledném míst ě poblíž zajímavé lokality, nap říklad do klidn ějších míst, kde je krásná p říroda, lidé si mohou odpo činout a p ředevším posva čit. S tímto souvisí odpadkové koše, kam by cyklisté mohli odhodit odpadky a nevozit je v bat ůžkách až dom ů či k nejbližšímu koši. V souvislosti s tímto problémem však mohou nastat problémy další, a to p ředevším zajišt ění vývozu t ěchto koš ů, jak o n ě bude postaráno. Protože když cyklisté uvidí koš,

46 odpadky zde vyhodí a koše budou brzy plné. M ěsto či obec by se m ěla o vývoz postarat. Stojany na kola by m ěly být umíst ěny co nejblíže k odpo čívadl ům, aby zde byl dostatek místa pro kola a nemusela se povalovat všude kolem. Stojany je t řeba nabídnout cyklist ům také v místech, kde se vyšší poptávka o čekává. Jsou to nap říklad obchody či různá sportovní či d ětská h řišt ě.

7.5 Ob čerstvení

Roste po čet lidí, kte ří si nevozí sva činy s sebou a rad ěji se zastaví n ěkde na jídle a v klidu posedí. Ob čerstvení by šlo řešit p ředevším v obcích, kterými cyklotrasy vedou. Místní ob čané by se mohli zapojit do budování infrastruktury a vytvo řit r ůzné ob čerstvovací stánky či menší hosp ůdky v blízkosti tras. Také by se zde mohly nacházet toalety. Cyklisté nevyžadují velký komfort, spíše cht ějí pohodlí a dostatek místa pro případné uložení kol. Toto všechno by vedlo k rozvoji podnikání v oblasti služeb.

7.6 Cyklisté vítáni

„Cyklisté vítáni je celonárodní certifika ční systém, který z pohledu cyklist ů prov ěř uje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kemp ů a turistických cíl ů. Turistická za řízení, která projdou certifikací, jsou ozna čena zelenobílou známkou s usmívajícím se logem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí (nap ř. nap ř. Bett & Bike v N ěmecku nebo RADfreundliche Betriebe v Rakousku). Každé za řízení, které chce získat zna čku Cyklisté vítáni, musí spl ňovat ur čité podmínky.“ (http://www.cyklistevitani.eu/ [20. 3. 2008]) Příloha č. 11: Podmínky pro ud ělení zna čky Cyklisté vítáni Do tohoto projektu se mohou zapojit ubytovací, stravovací za řízení, kempy či turistické cíle, jako jsou hrady, zámky, muzea. Na Klatovsku se vyskytuje pouze několik málo takovýchto podnik ů, což jsou spíše ubytovací za řízení. Proto by bylo dobré zapojit se. P řisp ělo by to ke zkvalitn ění služeb a ke zvýšení návšt ěvnosti turist ů, především cykloturist ů ve zkoumaném regionu.

7.7 P ůjčovny, opravny a úschovny jízdních kol

Tyto služby v regionu pom ěrn ě chybí a bylo by vhodné zřídit je zejména v místech s napojením na cyklotrasy, jako jsou nádraží, sportovní plochy a trasy rekrea čního charakteru.

47 8 ZÁV ĚR

Cílem bakalá řské práce bylo zanalyzovat sou časný stav cykloturistiky na Klatovsku, jaké se zde nacházejí cyklotrasy, v jakém jsou stavu apod. Od návšt ěvník ů zjistit pot řebné informace, které by pomohly ke zkvalitn ění infrastruktury pro cestovní ruch. Na základ ě t ěchto dat byla navržena opat ření. Východiskem pro práci bylo nejprve definování cestovního ruchu, cykloturistiky, základních pojm ů, poté vymezení zkoumaného regionu, analýza složek primární a sekundární nabídky. Bylo provedeno dotazníkové šet ření a navrženy další možnosti, jak rozvíjet cestovní ruch v regionu. Byla navržena v ětší propagace kraje a s tím spojené informa ční boxy, aktualizace zna čení a budování cyklotras, rozvíjet doprovodné služby, které souvisí s cykloturistikou, a zapojení se do projektu Cyklisté vítáni. Na za čátku práce byly zvoleny pracovní hypotézy, které se nyní pokusím potvrdit/vyvrátit díky dotazníkovému šet ření.

Zvolené hypotézy a jejich potvrzení:

• Cykloturistika má vliv na regionální rozvoj cestovního ruchu, zejména v oblasti podnikání a služeb.

Cestovní ruch a také cykloturistika je považována za významnou činnost, která m ůže do regionální ekonomiky p řinést z vn ějšku pot řebné finan ční zdroje. Z tohoto d ůvodu má cykloturistika vliv na regionální rozvoj cestovního ruchu. Malý a st řední podnikatelé se mohou zapojovat do r ůzných projekt ů, které jim nabízejí nes četné možnosti, jak napomáhat rozvoji.

• Na cyklotrasách v regionu se nenachází dostate čné množství doprovodných služeb.

Jak již bylo řečeno d říve, mezi doprovodné služby byla za řazena odpo čívadla, odpadkové koše aj. Tato hypotéza se poda řila potvrdit, protože dotázaní lidé odpovídali spíše negativn ě. Postrádají tyto služby a cht ěli by zm ěnu.

48 • Nej čast ějšími návšt ěvníky cyklotras v regionu jsou lidé ze západních Čech - zejména z Klatov a blízkého okolí a p ředevším rodiny s dětmi.

I poslední hypotézu se poda řilo potvrdit. Nejvíce návšt ěvník ů cyklotras zkoumaného regionu pocházelo ze západních Čech. Byli to lidé p ředevším z Klatov a okolí. Z okolí Klatov to byla místa jako Janovice nad Úhlavou, Nýrsko, B ěšiny, Vrhave č či Radinovy. Cykloturistice se nejvíce v ěnují lidé v produktivním v ěku a rodiny, které tráví aktivní dovolenou spole čně se svými d ětmi. V ětšina mladých lidí se v ěnuje cykloturistice s partou p řátel nebo s přítelem či p řítelkyní.

Záv ěrem lze říci, že cíl práce byl spln ěn. Budou-li se realizovat n ěkteré návrhy, povede to v budoucnu k rozší ření nabídky, p řilákání více turist ů do regionu a zkvalitn ění služeb souvisejících s cykloturistikou.

49 9 SUMMARY

The aim of this work was to evaluate the present condition of cycling tourism and its importance to the regional development of tourism in the region of Klatovy. The starting point was to define tourism and cycling, to explain basic terms, then to specify the region. The following analysis defined the primary and secondary offers of the region. Natural and cultural-hisorical potential, cultural-social events, sports and others belongs to the primary offer. In this respect we can´t find any serious absence. The region offers mountain areas, conservation areas, water recreational areas, historical sights as castles, and there are enough activities which are held regularly. The secondary offer includes mainly accommodation and food facilities, transport, information centres and many other necessary services. The questionnaire research ran from August to September 2007 on the cycle- ways, cycle-routes and in the accommodation facilities in the region. Questions were focused mainly on cycling and if respondents were satisfied with the additional services. They were also asked where they came from and why. On the basis of my research there were suggested new options of developing cycling and tourism in the region of Klatovy. These ones reccomend to focuse on the region promotion especially on the internet and in the information centres. Additional services as lay-by places, litter bins or larking stands are missing and that was found as one of the main imperfections of this region. This situation expected to be improved. There was proposed the improvement of the services for cyclists – bike rents, bicycle repair shops, cycle stores. National certificate system „Cyclists Welcome“ helps to improve services of accommodation and food facilities and to increase visiting sights. If some options are realised, it will lead to the enlargement of the offer, attracting more tourists and improvment the offered services.

Keywords Klatovy region, tourism, cycling, bicycle, services

50 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literatura z oblasti cestovního ruchu a marketingu ČECH, J. Malá encyklopedie cestovního ruchu . Praha : Idea Servis, 1998. 130 s. ISBN 80-85970-19-8. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch pro VOŠ a VŠ . Praha : Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času . Praha : Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. KIRÁ ĽOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu . Praha : Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, P. Marketing podle Kotlera . Praha : Management Press, 2000. 258 s. ISBN 80-7261-010-4. ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu . Praha : Idea Servis, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu . Praha : MMR ČR, 2002. PŘIBOVÁ, M. a kol. Marketingový výzkum v praxi . Praha : Grada Publishing, 1996. 238 s. ISBN 80-7169-299-9. ŠT ĚPÁNEK, V., KOPA ČKA, L. ŠÍP, J. Geografie cestovního ruchu . Praha : Univerzita Karlova; Karolinum, 2001. 228 s. ISBN 80-246-0172-9.

Literatura z oblasti cykloturistiky BARTOŠ, L. a kol. Navrhování komunikací pro cyklisty: Technické podmínky . Mariánské lázn ě: Koura publishing, 2006. ISBN 80-902527-3-7. CIHLÁ Ř, J. a kol. Cyklistika pro každého . Praha : Olympia, 1991. 180 s. ISBN 80- 7033-081-3. HALADA, A. Na kole k řížem krážem po Čechách . Havlí čkův Brod : Fragment, 2003. 125 s. ISBN 80-7200-719-X. HRUBÍŠEK, I. Na kole za zdravím . Praha : Olympia. 1982. 196 s. SOULEK, I., MARTÍNEK, K. Cyklistika . Praha : Grada Publishing, 2000. ISBN 80- 7169-951-9.

51 ŠAFRÁNEK, J. Kolo pro d ěti i jejich rodi če. Praha : Portál, 2000. 211 s. ISBN 80- 7178-438-9. THO Ř, V. a kol. Rozvoj cyklistické dopravy v cestovním ruchu – I. díl . Brno : Centrum dopravního výzkumu, 1994. THO Ř, V. a kol. Rozvoj cyklistické dopravy v cestovním ruchu – II. díl . Brno : Centrum dopravního výzkumu, 2000. ISBN 80-9021-41-7-7. VYŠKOVSKÝ, J. a kol. Turistika a sporty v přírod ě. Brno : Masarykova Univerzita, 1997. 98 s. ISBN 80-210-1552-7.

Regionální literatura DAN ĚK, A., GLET, J. Dovolená autem, p ěšky, na kole . 2 Šumava . Ostrava : Mirago, 2002. 95 s. ISBN 80-86617-02-5. DOLEŽALOVÁ, J. Tajemné stezky. Kouzelnou Šumavou . Praha : Regia, 2004. 204 s. ISBN 80-86367-44-4. MELICHAROVÁ, J. Šumava . Praha : Olympia, 1973. 294 s. NIKL, I. a kol. Vlastiv ěda Klatovska. P říroda . Klatovy : Okresní muzeum, 1995. 95 s. ISBN 80-900253-5-8.

Internetové stránky http://cs.wikipedia.org/ http://www.czechtourism.cz/ http://www.czso.cz/ http://www.euregio.cz/ http://www.euroskop.cz/ http://www.klatovsko.cz/ http://www.klatovy.cz/ http://www.kr-plzensky.cz/ http://www.mmr.cz/ http://www.nakole.cz/ http://www.risy.cz/ http://www.sumavanet.cz/

52 Ostatní zdroje Mapa – Klatovsko. Plze ň : Euroverlag. ISBN 80-85793-88-1. Propaga ční materiál - Turistické informace – Klatovy a okolí. Klatovy : Typos. Propaga ční materiál - Cyklotrasy na Šumav ě 2 Klatovsko. Euroregion Šumava – Jihozápadní Čechy, 2006. Projekt „Studie Šumavské cyklotrasy č. 38 a její propojení s cyklostezkou Regental“, nositel projektu M ěsto P řeštice, zpracoval AgAkcent, s. r. o., Zavlekov, projektant Kamil Pikhart, 2006.

53 11 SEZNAM P ŘÍLOH A P ŘÍLOHY

Seznam p říloh Příloha č. 1: Cykloturistické zna čení Příloha č. 2: Ukázka kol Příloha č. 3: Turistické regiony Příloha č. 4: Euroregiony České republiky Příloha č. 5: Plze ňský kraj Příloha č. 6: Členové Euroregionu Šumava Příloha č. 7: Mapa Euroregionu Šumava Příloha č. 8: Mapa Klatovska Příloha č. 9: Mapa cyklotras na Klatovsku Příloha č. 10: Dotazník Příloha č. 11: Podmínky pro ud ělení zna čky Cyklisté vítáni

54 Přílohy

Příloha č. 1: Cykloturistické zna čení

Cykloturistická zna čka Cykloturistická šipka

Sm ěrová tabule p římá Sm ěrová tabule se dv ěma cíly

Sm ěrová tabule vlevo Sm ěrová tabule vpravo

Cykloturistická sm ěrovka Náv ěstí p řed k řižovatkou

Zdroj: http://www.infocesko.cz/Czechia/content/clanek.aspx?clanekid=6354 [20. 11. 2007]

Příloha č. 2: Ukázka kol

Zdroj: ŠAFRÁNEK, J. Kolo pro d ěti i jejich rodi če. Praha : Portál, 2000. 216 s. ISBN 80-7178-438-9

Příloha č. 3: Turistické regiony

Zdroj: http://www.czechtourism.cz/artimg/regionymapa.jpg [10. 12. 2007]

Příloha č. 4: Euroregiony České republiky

Zdroj: http://www.euroskop.cz/47503/clanek/euroregiony/ [25. 11. 2007]

Příloha č. 5: Plze ňský kraj

Zdroj: http://www.kr- plzensky.cz/file.asp?name=1004102070104151910.pdf&folder=896 [18. 1. 2008]

Příloha č. 6: Členové Euroregionu Šumava

Okres Klatovy Běšiny, Bezd ěkov, Čimice, Dešenice, Dlouhá Ves u Sušice, Hamry, Hartmanice, Hlav ňovice, Horská Kvilda, Hrádek u Sušice, Chudenín, Kašperské hory, Klatovy, Kov čín, Modrava, Nezdice na Šumav ě, Nýrsko, Petrovice u Sušice, Prášily, Rejštejn, Srní, Strašín, Strážov, Sušice, Švihov, Týnec, Velhartice, Vrhave č, Železná Ruda

Okres Domažlice Bělá nad Radbuzou, Domažlice, Horšovský Týn, Kdyn ě, Klen čí pod Čerchovem, Mut ěnín, Pob ěžovice

Okres Prachatice Bohumilice, Borová Lada, Čkyn ě, Drslavice, Dub u Prachatic, Horní Vltavice, Husinec, Chroboly, Kratušín, Ktiš, Kubova Hu ť, Kvilda, Lažišt ě, L čovice, Lenora, Mi čovice, Netolice, Nová Pec, Nové Hut ě, Prachatice, Stachy, Stožec, Strážný, Vacov, Vimperk, Vlachovo B řezí, Volary, Záblatí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Želnava

Okres Český Krumlov Benešov nad Černou, Bohdalovice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní T řebonín, Frymburk, Horní Dvo řišt ě, Horní Planá, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Lipno nad Vltavou, Malonty, Omlenice, Pohorská Ves, P řední Výto ň, P řídolí, Příse čná, Rožmitál na Šumav ě, Sv ětlík, Vyšší Brod, Zlatá Koruna.

Okres Strakonice Bělčice, Bezd ědovice, Blatná, Bratronice, B řezí, Buzice, Čečelovice, Doubravice, Hajany, Hlupín, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Lažánky, Lažany, Lná ře, Lom, Ma čkov, Me čichov, Myštice, P ředmí ř, Radomyšl, Sedlice, Škvo řetice, Tcho řovice, T řebohostice, Uzenice, Uzeni čky, Velká Turná, Zábo ří

Zdroj: http://www.euregio.cz/euregio/index.php?page=36&lag=&lang=cz&r=22 [6. 2. 2008]

Příloha č. 7: Mapa Euroregionu Šumava

Zdroj: http://www.mmr.cz/index.php?show=010007001002 [18. 11. 2007]

Příloha č. 8: Mapa Klatovska

Zdroj: Mapa – Klatovsko. Plze ň : Euroverlag. ISBN 80-85793-88-1

Příloha č. 9: Mapa cyklotras na Klatovsku

Zdroj: Propaga ční materiál - Cyklotrasy na Šumav ě 2 Klatovsko. Euroregion Šumava – Jihozápadní Čechy, 2006.

Příloha č. 10: Dotazník Jmenuji se Vendula Francová a studuji Jiho českou univerzitu v Českých Bud ějovicích, obor obchodní podnikání – specializace cestovní ruch. Provádím pr ůzkum návšt ěvník ů v rámci své bakalá řské práce nazvané Cykloturistika a její význam pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Získané informace budou použity výhradn ě pro vypracování této bakalá řské práce. Ú čelem dotaz ů je monitorovat stav a zm ěny týkající se cykloturistiky v tomto regionu z Vašeho pohledu. M ůžete mi prosím v ěnovat n ěkolik minut času? Ráda bych Vám položila n ěkolik otázek týkajících se Vás a Vašich post řeh ů z této oblasti.

1. Pohlaví a) žena b) muž

2. Kolik Vám je let? a) do 15 b) 16 – 20 c) 21 – 30 d) 31 – 50 e) 50 a více

3. Odkud jste p řijel/a? – část republiky a) západní Čechy b) jiný kraj České republiky c) cizinec a odkud

4. Blíže specifikovat – po čet km? a) do 10 b) 10 – 30 c) 30 – 50 d) 50 – 100 e) 100 a více

5. Jste-li ze západních Čech – odkud p řesn ě? (vypsat)

6. S kým jste p řijel/a? a) sám/a b) s rodinou c) p řítel/kyn ě d) parta e) jiné (vypsat)

7. Ú čel cesty – pro č jste tady? a) kolo b) brusle c) procházka d) jogging e) jiné (vypsat)

8. Byl/a už jste tady? a) poprvé b) 1-3 krát c) více

9. Jak nej čast ěji trávíte dovolenou? a) kolo b) voda c) mo ře d) chata e) hory f) jiné (vypsat)

10. A práv ě te ď zde trávíte dovolenou? a) ano b) ne

11. Víte č. cyklotrasy, na které se práv ě nacházíme? a) ano (vypsat) b) ne

12. Jste dostate čně informován/a o dalších cyklotrasách v regionu (v okolí)? a) hodn ě b) dostate čně c) málo d) v ůbec

13. Víte, jaký je rozdíl mezi cyklotrasou a cyklostezkou? (vypsat)

14. Jste spokojen/a … … s délkou cyklotras? a) ano b) ne c) nevím, nevyznám se v tom

15. … se zna čením? a) hodn ě b) dostate čně c) málo d) v ůbec

16. … s doprovodnými službami (p ř. odpo čívadla, odpadkové koše, informa č. tabule, …) a) hodn ě b) dostate čně c) málo d) v ůbec

17. … s povrchem cyklotrasy, zda-li jedete po asfaltu, kamení, št ěrku, či polní cest ě atd.? a) hodn ě b) částe čně c) v ůbec

18. … s čistotou na cyklotrase a v jejím okolí? a) ano b) ne c) jiné (vypsat)

19. S čím jste spokojen/a? Chcete-li n ěco doplnit? (vypsat)

20. S čím jste nespokojen/a? Co byste zde zm ěnili? (vypsat)

21. Co hodláte ješt ě navštívit v regionu? a) památky b) koupališt ě c) p říroda d) kultura a zábava e) jiné (vypsat)

22. Uvažujete o opakované návšt ěvě? a) ano b) ne c) momentáln ě nevím

To by bylo vše, velice Vám d ěkuji za spolupráci a za Vaše pravdivé odpov ědi a p ředevším za Váš čas, který jste se mnou strávili.

Zdroj: Vlastní šet ření

Příloha č. 11: Podmínky pro ud ělení zna čky Cyklisté vítáni

KRITÉRIA PRO UBYTOVACÍ ZA ŘÍZENÍ (hotely, penziony, priváty a chaty)

Základní požadavky, povinné 1. Možnost ubytování na jednu noc 2. Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků (na požádání hosta jogurt, müsli, ovoce) 3. Možnost vyprání a usušení oble čení a výstroje 4. Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol 5. Poskytnutí základního ná řadí pro jednoduché opravy kol 6. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 7. Lékárni čka 8. Informa ční tabule Cyklisté vítáni

Dopl ňková nabídka ubytovacích za řízení, min. 3 položky povinné 1. Zajišt ění odvozu či p řepravy zavazadel pro cyklisty 2. Zprost ředkování výp ůjčky kvalitních kol 3. Možnost zakoupení ob ědových balí čků 4. Poskytnutí základních náhradních díl ů pro kola 5. Prodej cyklistických a turistických map okolí 6. Nabídka doporu čených jednodenních výlet ů na kole v okolí 7. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 8. Rezerva ční servis pro zajišt ění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 9. Přístup na internet 10. Cizojazy čné informa ční materiály

KRITÉRIA PRO STRAVOVACÍ ZA ŘÍZENÍ (restaurace, vina řské sklepy, pivnice)

Základní požadavky, povinné 1. Přizp ůsobení nabídky nápoj ů pot řebám cyklist ů, v nabídce alespo ň jeden osv ěžující „cyklonápoj“, ovocné nebo bylinkové čaje. Cena nesmí p řesáhnout cenu ostatních nealko nápoj ů a piva 2. V nabídce alespo ň jedno teplé a jedno vegetariánské nesmažené jídlo b ěhem celé provozní doby. Nabídka musí obsahovat jídlo s malým obsahem tuk ů 3. Kvalitní, pokud možno zast řešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 4. Poskytnutí základního ná řadí pro jednoduché opravy kol 5. Lékárni čka 6. Informa ční tabule Cyklisté vítáni

Dopl ňková nabídka ubytovacích za řízení, min. 3 položky povinné 1. Možnost zakoupení ob ědových balí čků 2. Trojjazy čné jídelní lístky 3. Nabídka místní gastronomické speciality

4. Nabídka speciálního Cyklo Menu 5. Celodenní provozní doba 6. Možnost usušení oble čení a výstroje 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Poskytnutí základních náhradních díl ů pro kola 9. Prodej cyklistických a turistických map okolí 10. Nabídka doporu čených jednodenních výlet ů na kole v okolí 11. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 12. Přístup na internet 13. Cizojazy čné informa ční materiály

KRITÉRIA PRO KEMPY (chatové osady, kempy)

Základní požadavky, povinné 1. Vymezená a odd ělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty 2. Povrchy k postavení stan ů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovin ě 3. Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stan ů, parkování jízdních kol na území kempu bez poplatk ů 4. Kvalitní, pokud možno zast řešené, odstavné místo pro kola nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol 5. Možnost vyprání a usušení oble čení a výstroje 6. Poskytnutí základního ná řadí pro jednoduché opravy kol 7. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 8. Lékárni čka 9. Informa ční tabule Cyklisté vítáni: aktuality a informace o službách pro cyklisty

Dopl ňková nabídka ubytovacích za řízení, min. 3 položky povinné 1. Zajišt ění odvozu či p řepravy zavazadel pro cyklisty 2. Nabídka posezení u stolk ů v blízkosti stanové zóny, dle možností zast řešených 3. Umožnit návšt ěvník ům va ření na za řízení kempu 4. Možnost nákupu nejnutn ějších potravin 5. Dostate čné osv ětlení p řístupových cest ve stanovém areálu 6. Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalov ů aj. 7. Poskytnutí základních náhradních díl ů pro kola 8. Prodej cyklistických a turistických map okolí 9. Nabídka doporu čených jednodenních výlet ů na kole v okolí 10. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 11. Rezerva ční servis pro zajišt ění dalšího ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 12. Přístup na internet 13. Cizojazy čné informa ční materiály

KRITÉRIA PRO TURISTICKÉ CÍLE (hrady, zámky, muzea, skanzeny a p řírodní památky)

Základní požadavky, povinné 1. Kvalitní, pokud možno zast řešené, odstavné místo pro kola a zavazadla nebo uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel 2. Poskytnutí základního ná řadí pro jednoduché opravy kol

3. Lékárni čka 4. Informa ční tabule Cyklisté vítáni

Dopl ňková nabídka ubytovacích za řízení, min. 2 položky povinné 1. Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola 2. Poskytnutí základních náhradních díl ů pro kola 3. Prodej cyklistických a turistických map okolí 4. Nabídka doporu čených jednodenních výlet ů na kole v okolí 5. Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty 6. Informa ční/rezerva ční servis pro zajišt ění ubytování, které poskytuje služby pro cyklisty 7. Přístup na internet 8. Cizojazy čné informa ční materiály

Zdroj: http://www.nakole.cz/regiony/cykliste-vitani-podminky.php3 [28. 3. 2008]