1 ÚVOD A CÍL PRÁCE

Strategické plánování je základním nástrojem obcí, který umožňuje koordinovat a řídit rozvojové aktivity na správním území obce. Samotný rozvojový dokument bývá nazýván strategický plán rozvoje obce nebo také programem rozvoje obce. Hlavním důvodem tvorby tohoto dokumentu je vymezit základní priority rozvoje obecního území a definovat cíle rozvoje a jednotlivá opatření vedoucí k jejich naplnění. Jde o co nejefektivnější využití omezených zdrojů obcí. (cit. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, Simona Hrabalová, 2004)

Význam strategického plánu spočívá zejména v tom, že: • pomáhá organizovat změny ve společnosti, • řeší problémy dlouhodobě a komplexně, usiluje o minimalizaci hrozeb a maximalizaci příležitostí obce, • definuje prioritní oblasti a cíle rozvoje obce, přičemž do těchto oblastí potom mohou být soustředěny omezené zdroje obce, • pomáhá dosažení konsenzu o budoucím vývoji obce mezi jednotlivými zájmovými skupinami díky jejich zapojení do procesu jeho tvorby a realizace. • spojuje za společným cílem rozhodující představitele soukromého a veřejného sektoru v obci, • vytváří prostor pro vznik veřejno-soukromého partnerství • pomáhá překonat přirozený odpor ke změnám

Hlavním cílem předkládané práce je průzkum a analýza regionu Hlinecka (ve vymezení správního obvodu obce s rozšířenou působností). V první části práce jsou analyzovány přírodní, sociální a ekonomické podmínky Hlinecka. Navazovat na předchozí analýzu bude objektivní SWOT analýza řešeného území. Výstupem z těchto dvou analýz bude vytvoření programu rozvoje Hlinecka, který bude obsahovat i konkrétní doporučení a projekty vedoucí k rozvoji území. Cílem první analytické části je vyhodnocení přírodních, sociálních a ekonomických potenciálů na Hlinecku a naznačení možných vývojových tendencí s důrazem na komparaci s vyššími nebo sousedními územními celky nebo celou ČR. Analýza nebo profil území se člení do těchto částí:

• Obecná charakteristika území • Doprava • Historie území • Infrastruktura • Přírodní podmínky a ekologie • Školství • Obyvatelstvo a osídlení • Zdravotnictví a sociální péče • Bydlení • Cestovní ruch • Výsledky voleb • Kultura • Zemědělství • Sport • Trh práce a hospodářství

Z první analytické části bude formulována objektivní SWOT analýza území, která hodnotí data a informace získaná analýzou území. Data a informace se rozdělí metodou

9 předností, slabin, příležitostí a ohrožení. Tento výstup pak přímo slouží k vytvoření samotné strategie rozvoje. Samotná strategie rozvoje (program rozvoje) se skládá z jednotlivých strategických cílů, opatření a samotných projektů. Součástí každého projektu je stávající nebo možný zdroj financování a přibližný termín realizace. Opatření a jednotlivé navrhované projekty byly upřesňovány a vytvářeny na základě rozhovorů se starosty obcí, městskými úředníky nebo s odbornou veřejností a nemusí přímo vycházet z analýzy území. Pro větší přehlednost tabulek byla zvýrazněna nejvyšší hodnota tučným písmem červenou barvou. Nejnižší hodnota byla zvýrazněna tučným písmem modrou barvou. Souhrnný údaj za celé Hlinecko je zvýrazněn tučným písmem černou barvou.

1.1 Zdroje dat a metodika zpracování

Základem pro samotné vypracování práce bylo dotazníkové šetření mezi starosty obcí na Hlinecku. Dotazníkové šetření probíhalo formou rozhovoru s jednotlivými starosty/starostkami obcí v únoru a březnu 2006. Pomocným zdrojem bylo i dotazníkové šetření firmy REDEA, která rozsáhlé dotazníkové šetření zpracovávala pro potřeby tvorby programu rozvoje města Hlinska v roce 2004.

Významným zdrojem informací a dat byl také veřejný portál Českého statistického úřadu, informace jeho krajské pobočky v Pardubicích a vydané publikace. Důležitým zdrojem informací bylo také detašované pracoviště Úřadu práce Chrudim v Hlinsku, odbor regionálního rozvoje města Hlinska a informační centrum města Hlinska. Z dalších zdrojů se jednalo především o internetové zdroje, informace z místních novin nebo rozhovory s místním obyvatelstvem a v neposlední řadě vlastní znalosti a zkušenosti, protože řešené území autor velice dobře zná.

1.2 Poloha a vymezení území

Řešené území Hlinecka v hranicích správního obvodu obce s rozšířenou působností obsahuje 22 jednotlivých obcí včetně města Hlinska. Dané území se bohužel neshoduje s dobrovolným svazkem obcí Mikroregion Hlinecko, který zahrnuje více obcí. Tato skutečnost trochu komplikuje plánování v daném území. Proto dále v textu nutno rozlišovat:

1.2.1 Hlinecko – správní obvod obce s rozšířenou působností

Hlinecko se nachází se nachází při hranici Čech a Moravy v jižní části Pardubického kraje i okresu Chrudim mezi geomorfologickými celky Žďárských vrchů a Železných hor. Jedná se o členité území ve vyšších nadmořských výškách v relativně málo porušeném životním prostředí.

Území Hlinecka leží na 24 658 hektarech a představuje 5,5 % rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2003 celkem 21 610 obyvatel (4,3 %

10 obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění na Hlinecku (87,6 osob/km2) nedosahuje krajského průměru. Téměř polovina obyvatel žije ve městě Hlinsko, které je jedinou obcí se statutem města ve správním území.

1.2.2 Mikroregion Hlinecko – dobrovolný svazek obcí

Mikroregion Hlinecka se rozkládá na 35 233 hektarech a představuje 7,8 % rozlohy kraje. Ve 30 obcích, které tvoří mikroregion, žilo k 31. 12. 2003 celkem 26 639 obyvatel (5,2 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění na Hlinecku (74,8 osob/km2) nedosahuje krajského průměru a je nižší než u správního obvodu Hlinska.

Tab. 1. Obce Mikroregionu Hlinecko podle počtu obyvatel (31.12.2003) a další základní charakteristiky. Obec Rozloha (ha) Počet obyvatel Nadmořská výška (m.n.m.) ORP Hlinsko Hlinsko 2426 10543 582 ano Svratka 1451 1539 632 ne Krouna 3438 1370 560 ano Miřetice 1713 1220 390 ano Herálec 2385 1080 642 ne Svratouch 1271 899 665 ano Trhová Kamenice 2038 864 535 ano Kameničky 783 768 625 ano Holetín 1066 759 540 ano Vysočina 1788 707 550 ano Bojanov 1781 656 428 ne Včelákov 1355 548 493 ano Horní Bradlo 2033 476 546 ne Jeníkov 582 474 648 ano Studnice 1571 465 624 ano Vítanov 652 427 548 ano Vojtěchov 713 422 528 ano Raná 704 366 485 ano Mrákotín 518 354 453 ne Tisovec 596 328 437 ano Otradov 554 301 502 ano Pokřikov 485 272 497 ano Kladno 426 262 601 ano Vortová 1214 255 612 ano Hamry 704 237 585 ano Chlumětín 665 214 667 ne Dědová 390 168 658 ano Krásné 726 150 614 ne Všeradov 509 148 572 ano Hodonín 696 97 530 ne Zdroj: Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko; vlastní výzkum; ČSÚ

11 2 PŘEHLED LITERATURY

2.1 Faktografické a místopisné publikace

Nejhodnotnějším zdrojem informací o historii Hlinecka je ,,Sborník okresu Hlineckého“, který byl sepsán Karlem Vácslavem Adámkem a vydán v roce 1897. Autor v této publikaci velice podrobně popisuje události historické, statistické i národohospodářské, které náleží ke Hlineckému okresu. Tento samosprávný celek byl zrušen v roce 1960 při správní reformě.

Informace o dějinách Hlinecka obsahuje také publikace ,,Pohled do historie města Hlinska“, která byla vydána Městským muzeem v roce 2004. Uvnitř publikace nalezneme mnoho dobových fotografií s popisky událostí a letopočty.

Ucelenou publikací o celém řešeném území je ,,Mikroregion Hlinecko“, kterou vydal Svazek obcí Mikroregionu Hlinecko v roce 2002. Publikace obsahuje informace o historii regionu, památkách v regionu, krajině a přírodě, popis současné situace, technická data o mikroregionu, seznam cyklotras a turistických stezek, informace o dopravě, seznam ploch pro bytovou a průmyslovou výstavbu a v neposlední řadě popis každé jednotlivé obce. Publikace má i velice kvalitní grafické zpracování a přílohy. Aktualizované vydání bude k dispozici začátkem července 2006.

Dalším významným zdrojem byly informace ze ,,Sborníku příspěvků“, který dříve vydávalo město Hlinsko. Tyto publikace velice podrobně popisovaly vybraná témata, většinou však zasahující do historie. Sdružení obcí Mikroregionu Hlinecko publikuje mnoho informačních materiálů, brožur a mapek, které jsou především určeny pro návštěvníky regionu nebo pro potencionální investory a podnikatele. Dobrým zdrojem informací z Hlinecka jsou také ,,Hlinecké noviny“, které vydává Městský úřad Hlinsko. Noviny vychází jednou za měsíc.

Informace o životním prostředí jsem čerpal z vlastní publikace ,,Povodí Chrudimky, Doubravy a Loučné“ z roku 2002. Další informace o životním prostředí jsem čerpal z publikací a internetových stránek Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy a Železné hory.

2.2 Publikace o regionálním rozvoji

Základními dokumenty České republiky pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU jsou ,,Národní rozvojový plán“ (NRP) a ,,Společný regionální operační program“ (SROP). Národní rozvojový plán zaujímá mezi programovými dokumenty výjimečné místo. Představuje základní strategický dokument pro získání podpory ze strukturálních fondů a z

12 Fondu soudržnosti EU. Globálního a specifických cílů Národního rozvojového plánu bude dosaženo realizací Rámce podpory Společenství a pěti operačních programů.

Národní strategický referenční rámec bude odrážet nařízení a priority politiky soudržnosti EU. Dokument bude obsahovat politické závazky členského státu vůči Evropské unii a podléhá negociačnímu procesu s Evropskou komisí. Národní strategický referenční rámec bude spojnicí mezi evropskými prioritami uvedenými ve Strategických obecných zásadách Společenství a národními prioritami politiky soudržnosti rozpracovanými v Národním rozvojovém plánu a operačních programech. Národní strategický referenční rámec by měl být rozdělen na dvě části – strategickou a operační. Strategická část bude specifikovat zvolenou strategii pro všechny definované cíle politiky soudržnosti EU. Měl by být zdůvodněn soulad zvolené strategie s evropskými Strategickými obecnými zásadami na základě provedené analýzy nerovností, slabých stránek a potenciálu členského státu. Společný regionální operační program s jednotlivými Operačními programy (OP) jsou nástrojem pro regionální rozvoj krajů – regionů NUTS II.

Strategie regionálního rozvoje České republiky, jejíž zpracování navazuje na usnesení vlády ČR č. 235/98, o zásadách regionální politiky vlády, představuje základní strategický dokument regionální politiky v České republice pro období do roku 2010. Obsahuje zejména analýzu stavu regionálního rozvoje, charakteristiku slabých a silných stránek v rozvoji krajů, strategické cíle regionálního rozvoje v České republice, vymezení státem podporovaných regionů a doporučení dotčeným ústředním správním orgánům a krajům pro zaměření rozvoje odvětví spadajících do působnosti jednotlivých ministerstev.

Program rozvoje kraje (PRK) je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, příp. intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje kraje. Program rozvoje kraje je koncipován jako komplexní sociálně ekonomický rozvojový program územního obvodu kraje zahrnující směry a úkoly rozvoje finanční povahy adekvátní předpokládaným dostupným finančním zdrojům i úkoly rozvoje nefinanční povahy, jako jsou politiky, nástroje, organizační úkoly, politická podpora, doporučení pro ústřední správní orgány k podpoře kraje apod.(cit. www.cpkp.cz a www.dhv.cz)

Program rozvoje územního obvodu Pardubického kraje patří mezi programové dokumenty k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, případně intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje kraje. Program rozvoje kraje byl schválen v roce 2001, nyní na něm byly již provedeny dvě aktualizace v roce 2003 a 2005. Tento program rozvoje byl zpracován Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje a Sdružením Teris, a.s. Praha.

Program rozvoje Mikroregionu Hlinecko byl zpracován v roce 1999 firmou SURPMO, inženýrská a projektová společnost, a.s. Program rozvoje města Hlinska byl zpracován firmou REDEA v roce 2004.

13 3 PROFIL – ANALÝZA ÚZEMÍ

3.1 Obecná charakteristika území

Správní obvod Hlinsko leží na jihu Pardubického kraje a svojí jižní částí sousedí s obcemi kraje Vysočina. Nejdelší hranice na západě a severu je obklopena územím správního obvodu Chrudim, menší částí na východě hraničí s Poličskem. Území Hlinecka leží na 24 658 hektarech a představuje 5,5% rozlohy kraje. Ve 22 obcích, které tvoří správní obvod, žilo k 31. 12. 2003 celkem 21 610 obyvatel (4,3 % obyvatelstva kraje). Hustota zalidnění na Hlinecku (87,6 osob/km2) nedosahuje krajského průměru. Téměř polovina obyvatel žije ve městě Hlinsko, které je jedinou obcí se statutem města ve správním území.

Region Hlinecka je úzce spjat s náboženskými tradicemi. Téměř polovičním zastoupením věřících na populaci podle výsledků posledního sčítání lidu v roce 2001 se správní obvod zařadil na první místo v kraji a o 17 procentních bodů předstihl krajský průměr. Úroveň vzdělanosti je podprůměrná, podíl středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaných osob se řadí k nejnižším v kraji. Podíl zaměstnaných v zemědělství a stavebnictví se pohybuje mírně pod průměrem kraje, více jsou zastoupeni pracující v průmyslových oborech, zejména ve výrobě elektrických přístrojů pro domácnost či potravinářství. Zaměstnanost ve školství, zdravotnictví, pohostinství či ubytování patřila podle posledního sčítání k nejnižším v kraji. Registrovaná míra nezaměstnanosti se na konci roku 2005 pohybovala na úrovni 8,4 % a je tak mírně nižší než míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji (8,5 %).

Ve struktuře domovního fondu mají významné zastoupení rodinné domy, v důsledku vysokého počtu domů užívaných k rekreaci se podíl neobydlených domů řadí k největším v kraji. Hlinecko patří k územím se značně členitým reliéfem, jihozápadní část leží v Železných horách, na východě se rozprostírají Žďárské vrchy. Návštěvníci regionu mají řadu možností pro sportovní vyžití a turistiku. K turisticky vyhledávaným oblastem regionu patří největší expozice lidového stavitelství v Čechách – Soubor lidových staveb Vysočina na Veselém Kopci a v přilehlých lokalitách Hlinecka. Součástí uvedeného komplexu je i malebná čtvrť Betlém v Hlinsku představující soubor roubených domků z 18. a 19. století. Známá je obec Kameničky, kde tvořil na počátku 20. století malíř Antonín Slavíček. Na památku obětí fašismu byl postaven památník v Ležákách u obce Miřetice. Blízko obce Svratouch, v oblasti hlavního evropského rozvodí mezi řekami tekoucími do Černého a Severního moře, se u loveckého zámečku Karlštejn nachází nejvyšší bod chrudimského okresu (783 m n. m.).

14 3.2 Historie území

3.2.1 Osídlení

Prvopočátky osídlení se datují k době slovanské, významná byla však až vnitřní kolonizace v pozdním středověku, ve které bylo založeno i město Hlinsko. Nejstarší sídla (11. a 12. století) ležela podél hlavní obchodní cesty spojující Čechy s Moravou. Západní a severovýchodní oblast kolonizoval vilémovský a podlažický klášter, na vyžďářených místech byly zakládány kruhové vesnice s návsí typu lesní návesní vsi. Ve zbytku území převažovaly protáhlé vesnice budované podél potoků a cest, tzv. údolní – lesní lánové vsi. V tomto období se utvořila také první správní střediska jako např. Trhová Kamenice. Od 14.století spadala převážná většina zdejších vesnic a sídel k nově vzniklému rychmburskému panství, jehož střediskem se stal hrad Rychmburk. Poslední vsi vznikly na pasekách v 18.století z důvodu rozsáhlé těžby dřeva. Oblast leží na území bývalého soudního a později samosprávného obvodu okresu Hlinsko, který byl zrušen v roce 1960 při tehdejší reformě. Zároveň přirozeným základem nově zavedeného územního uspořádání do správních obvodů.

3.2.2 Zemědělství, řemesla a průmysl

Již v daleké minulosti byla oblast charakteristická obděláváním kamenitých a málo úrodných políček, na kterých se pěstovalo hlavně žito a oves. Řemeslná výroba vycházela ze zpracování lehce dostupných přírodních surovin, kterými byly jílová hlína, dřevo a kámen. Jako první se stala významnější hrnčířská výroba a domácí tkalcovství. V několika obcích vznikla i železářská výroba nebo výroba dřevěných nástrojů, šindelů a hraček. Zručnost zdejších lidí a levná pracovní síla daly podnět ke vzniku tovární výroby.Od počátku 19.století získala krajina průmyslovější charakter, který ještě umocnila stavba železnice v roce 1871. Původně domácí tkalcovské a manufakturní výroby se staly základem desítek textilních firem produkujících široký sortiment výrobků, hlavně koberce a jemné textilie. Počátek 20.století znamenal nástup kožešnictví. Zdejší firmy dokonce udávaly módní trendy a staly se symbolem luxusního zboží, které se vyváželo do Evropy i zámoří. Ve stavebnictví byla oblíbeným stavebním a dekoračním materiálem od počátku 20.století hlinecká tmavomodrá žula ze zdejších četných lomů.

V roce 1942 vzniká v Hlinsku nové průmyslové odvětví – výroba elektrických spotřebičů pro domácnost. Podnik se dnes jmenuje ETA a.s. Hlinsko a byla založena J.Prošvicem. Roku 1943 spouští výrobu firma NESTLÉ – výrobky z mléka, nyní Mlékárna Hlinsko. Po 160 letech existence se podstatně omezuje textilní výroba, oživuje se naopak kožešnický průmysl, vyrábí se ruční utahovací nářadí, nábytkářské firmy dodávají komplexní interiéry pro různé budovy a vyrábějí se zde dřevěné hračky.

15 3.2.3 Historie města Hlinska

Hlinsko (dříve Hlinsko v Čechách) vzniklo pod Hradišti, při staré českomoravské obchodní cestě. První zmínka je z roku 1073, kdy vládl král Vratislav. Nejstarší stavbou v Hlinsku je tvrz, o které jsou písemné zmínky z roku 1413. Do 19.století bylo Hlinsko pod správou pánů z Pardubic a Rychmburka ( odtud také pochází městský znak – půlka koně na červeném poli). Hlinsko bylo prohlášeno městem v roce 1834. Od roku 1865 do roku 1919 bylo okresním městem a spadala pod něj celá centrální oblast Českomoravské vrchoviny až po Milovy, Herálec a Svratku. Po roce 1919 se stalo Hlinsko součástí chrudimského okresu s výjimkou let 1949 až 1960, kdy bylo opět okresní městem. Bydlení a život drobných řemeslníků v 18.a 19.století připomíná městská čtvrť Betlém (památková rezervace lidové architektury).

3.3 Přírodní podmínky a ekologie

3.3.1 Geomorfologické podmínky

Správní obvod Hlinska se rozprostírá ve dvou geomorfologických podcelcích. Prvním z nich je geomorfologický podcelek Sečská vrchovina patřící do celku Železné hory. Podcelek Sečská vrchovina má na Hlinecku tyto geomorfologické okrsky: Skutečská pahorkatina, Kameničská vrchovina a Stružinecká pahorkatina. Skutečská pahorkatina zahrnuje severovýchodní část území s obcemi Krouna, Raná a Miřetice. Území Stružinecké pahorkatiny sahá na jihozápad od Hlinska a patří do ní např. obce Vítanov a Všeradov. Kameničská vrchovina se nalézá na sever od Hlinska a také malá část na jihovýchod od města - tzn.Kameničská vrchovina je rozdělena na dvě části.

Druhým geomorfologickým podcelkem jsou Žďárské vrchy, které patří do celku Hornosvratecké vrchoviny. Podcelek Žďárské vrchy má na Hlinecku tyto geomorfologické okrsky: Borovský les a Devítiskalskou vrchovinu. Borovský les zasahuje do správného obvodu jen okrajově a to východně od obce Krouna. Devítiskalská vrchovina sahá od města Hlinska jihovýchodně a zahrnuje i město Svratouch.

Obr. 1. Geomorfologické členění Hlinecka Zdroj: Geomorfologická mapa ČR na mapovém serveru státní správy - map.env.cz

16 Nejvyšší bod v oblasti je Karlštejn (783 m.n.m.), v jehož blízkosti je terén vrchovinný, většinou utvářený do krátkých nepravidelných hřbetů, četných vrchů a zalesněných kopců s výškami od 650 do 783 m.n.m. Dvoutemenné Hradiště (693 a 684 m) a Studnický kopec (678 m) tvoří jižní pozadí města Hlinska. Malebné jsou i severně položené Medkovy kopce (638 m), odkud je možné při dobré viditelnosti spatřit Chrudim, celé Polabí a dokonce i Krkonoše. Západní část území je tvořen východním výběžkem Železných hor. Na severu území jsou vrchy nižších výšek a terén je celkově více zarovnán, což je příčinou větší zemědělské aktivity.

3.3.2 Geologické podmínky

Z geologického hlediska je možné Hlinecko rozdělit na dvě hlavní části a to na jihovýchod a severozápad. Na jihovýchodě území převládají proterozoické horniny assyntsky zvrásněné – břidlice, fylity, svory až pararuly. Na severozápadě území je dominantní výskyt granodioritů až dioritů. Podrobnější dělení je v přiložené geologické mapě území.

Obr. 2. Geologická mapa Hlinecka Zdroj: Geologická mapa ČR na mapovém serveru státní správy - map.env.cz

17 3.3.3 Klimatologické podmínky

Hlinsko náleží svým klimatem do středních poloh Českomoravské vysočiny, klimaticky do oblasti mírně teplé. Počasí v průběhu roku je poměrně vyrovnané, a tak se zde nevyskytují větší zimní ani letní extrémy. Průměrná roční teplota je v Hlinsku a okolí 6 °C, za rok bývá 140 mrazivých dnů (t < 0 °C) a 40 - 50 ledových dnů (t < -10 °C). V červenci se průměrná teplota pohybuje okolo 16 °C. Srážky jsou ovlivněny nadmořskou výškou a návětrnou polohou Železných hor a Českomoravské vrchoviny. Průměrné roční srážky dosahují 750 mm. Nejdeštivějším měsícem bývá červenec, nejsušším únor. Sněhových dnů je kolem šedesáti. Sněhová pokrývka dosahuje zpravidla kolem čtyřiceti centimetrů a vydrží po osmdesát dnů. V zimních měsících jsou pro Hlinecko typické sněhové vánice a námrazy. Větrné poměry jsou značně proměnlivé, převládají severozápadní větry.

Tab. 1. Charakteristiky klimatických oblastí v oblasti podle Quitta charakteristika MT2 - 7% území MT3 – 67% území CH7 – 26% území počet letních dnů 20-30 20-30 10-30 počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více 140-160 130-150 120-140 počet mrazových dnů 110-130 130-150 140-160 počet ledových dnů 40-50 50-60 50-60 průměrná lednová teplota (°C) -3 až -4 -3 až -4 -3 až -4 průměrná červencová teplota (°C) 16-17 16-17 15-16 průměrná dubnová teplota (°C) 6-7 5--7 4-6 průměrná říjnová teplota (°C) 6-7 6--7 6-7 průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120-130 120-130 120-130 srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 450-500 450-550 500-600 srážkový úhrn v zimním období (mm) 250-300 300-350 350-400 počet dnů se sněhovou pokrývkou 80-100 90-110 100-120 počet dnů zamračených 150-160 150-160 150-160 počet dnů jasných 40-50 40-50 40-50

Většina regionu leží v klimatické oblasti MT3 (podle Quitta), vyšší polohy na jihu pak náleži do klimatické oblasti CH7. Okrajově do území zasahuje klimatická oblast MT na západě a severu.

Charakteristika oblasti MT3: krátké léto, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s kratším trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika oblasti CH7: velmi krátké až krátké léto, mírně chladné a vlhké, přechodné období je dlouhé, mírně chladné jaro a mírný podzim. Zima je dlouhá, mírná, mírně vlhká s dlouhou sněhovou pokrývkou.

18 Charakteristika oblasti MT2: krátké léto, mírné, suché, přechodné období normální až dlouhé, s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírná, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Podle Atlasu podnebí ČSR (1958) náleží do správního obvodu Hlinska tři druhy klimatických oblastí: Chladná oblast C1 (mírně chladná), Mírně teplá oblast B10 (mírně teplá, velmi vlhká, vrchovinová) a Mírně teplá oblast B8 (mírně teplá, vlhká, vrchovinová). Klimatické oblasti podle Quitta i Atlasu podnebí se rámcově shodují v hranicích území oblastí.

3.3.4 Hydrologické podmínky

Nejvýznamnějším tokem je řeka Chrudimka. Jde o tok 2.řádu pramenící nedaleko Hlinska (asi 9 km) ve smrkovém lese Staré obory u Filipova. Chrudimka pramení z rašeliništních půd a patří do labského povodí a evropského rozvodí Severního moře. Její voda má tmavě zelenou barvu, která pod širým nebem přechází do stříbrošedé. Na středním bystřinném toku vytváří Chrudimka v krajině bohatou spleť meandrů. Potůček se vine přes Kameničky, míjí Vojtěchův kopec a vtéká do rybníka Krejcar. Odtud se klikatí přes Lány, Ovčín až k Vortové, kde naplňuje dva vortovské rybníky. Nad Hamry přitéká potůček od Studnic. Jarní povodně působily řadu škod na polích a proto dnes řeka Chrudimka protéká hamerskou přehradou, posléze sečskou a křižanovickou. Hamerská přehrada o rozloze 62 ha s maximální hloubkou 11 metrů pojme až 2 580 000 m3. Dříve sloužila k rekreačním účelům, dnes je zásobárnou pitné vody. V Hlinsku se do Chrudimky vlévají pravostranné přítoky - Blatenský potok a Drahtinka. Velké znečištění toku vedlo k vybudování vodní čističky za Hlinskem ve Vítanově.

Charakteristika Chrudimky a jejího povodí: • Plocha 873 km2 • 6,0 – průměrný průtok (Q) • 0,36 minimální průtok (Qmin) • 270 maximální průtok (Qmax)

3.3.5 Biogeografické podmínky

Hlinsko a jeho okolí patří do oblasti chudé hercynské květeny. Původně bukové a jedlobukové lesy téměř vymizely a byly nahrazeny smrkovými. Vedle smrků zde rostou břízy, borovice, osiky a lísky. V okolí Kameniček a Filipova, ale i u Ratajských rybníků u Hlinska, roste léčivá masožravá rosnatka okrouhlolistá. Najdeme i vstavač májový, vachtu trojlistou, hořec hořepník, orsej jarní a plicník lékařský.

V lesnatých a vyšších polohách je možné narazit na zmiji obecnou, u rybníků pak na užovku obecnou. Jehličnaté lesy jsou domovem řady zajíců, černé zvěře, srnců, bažantů a pár kusů vysočinských jelenů. Na některých místech se vyskytují lišky nebo jezeveci. Kolem Chrudimky můžeme spatřit kunu skalní, výjimečně i vydru. Z ptačích dravců jsou to káňata, jestřábi, poštolky, vzácně i výr. Zpěvné ptactvo je zastoupeno modráčky, babkami, pěnicemi, slavíky, brhlíky, drozdy apod. Na vodních hladinách začalo v poslední době přibývat labutí,

19 kachen divokých, racků, vzácně se objeví i volavka popelavá. Kolem rybníků se na vlhkých půdách vyskytují čápi.

3.3.6 CHKO Žďárské vrchy

Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků, je protkána nepravidelnou sítí mezí, úvozových cest, lesíků či skupin stromů a keřů. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a svým způsobem zachovalé kulturní krajiny. Oblast zaujímá severovýchodní kulminační část Českomoravské vrchoviny s centrálním masivem Žďárských vrchů a navazujícími částmi sousedních pahorkatin. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé svahy a zaoblené vrcholy odpovídají krajině vrchovinného až pahorkatinného typu. Převládajícím geologickým podložím jsou zde metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Oblast lze obecně charakterizovat jako floristicky chudou, s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. V oblasti roste např. čípek objímavý, ptačinec dlouholistý, mléčivec alpský, suchopýrek alpský, rosnatka okrouhlolistá, žebrovice různolistá, různé druhy prstnatců, hořečků a ostřic. Z chráněných druhů živočichů se v oblasti vyskytuje mlok skvrnitý, čáp černý, datel černý, sýc rousný, kulíšek nejmenší, krkavec velký, lejsek malý, rejsek horský, hraboš mokřadní a řada dalších. (cit. Správa CHKO Žďárské vrchy)

3.3.7 CHKO Železné hory

Železnohorský masiv působí jako krajinná vlna svažující se zvolna od Hlineckých kopců, Pešavy a Hradiště, kudy protéká řeka Chrudimka. K severu se oblast rozvolňuje do šíře, k jihu prudce spadá do luhů řeky Doubravy. Pestrá krajina je sladěna v harmonický celek. Geologické podloží patří k nejpestřejší v celé republice. Najdeme tu křemence, diority, permské pískovce, opukové sedimenty, druhohorní pískovce i čtvrtohorní sprašové hlíny a eluviální náplavy. Krajinnou dominantou je západní hřeben, který je zároveň významným biokoridorem. Velké množství vzácných rostlin, chráněných živočišných druhů a přírodních zvláštností byly v roce 1990 důvodem pro vyhlášení Železných hor Chráněnou krajinnou oblastí s rozlohou 380 km². Návštěvníci si zde mohou prohlédnou četné přírodní rezervace. Mezi nejznámější patří Slavická obora s rozlohou 680 ha, kde je již od 18. století zaveden chov jelení a mufloní zvěře. Další přírodní rezervace Strádovka se vyznačuje rašelinovými loukami s chráněnými živočichy. V okolí hradu Lichnice je stejnojmenná národní přírodní rezervace a nadregionální biocentrum. Kolem řeky Doubravy se rozkládá hluboký kaňon plný skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem, v jehož okolí jsou přírodní rezervace Údolí Doubravy, Zlatá louka a Mokřadlo. (cit. Správa CHKO Železné hory)

20

Obr. 3. CHKO a ostatní chráněné přírodní objekty na Hlinecku (popis v tabulce) Zdroj: Mapový server – map.env.cz

Tab. 2. Chráněné přírodní objekty na Hlinecku číslo Název přírodní zajímavosti katastr obce typ ochrany území 1 U Tučkovi hájenky Svratouch a Krouna Přírodní památka 2 Bahna Dědová a Kameničky Přírodní památka 3 Louky v Jeníkově Jeníkov a Kameničky Přírodní památka 4 Volákův kopec Kameničky Přírodní rezervace 5 Zlámanec Vortová Přírodní památka 6 Návesník Vortová Přírodní památka 7 Utopenec Vortová a Studnice Přírodní památka 8 Ratajské rybníky Hlinsko Přírodní památka 9 Les na dolíku Vysočina Přírodní památka 10 Buchtovka Trhová Kamenice Přírodní památka 11 Zubří Trhová Kamenice Přírodní rezervace 12 Mlýnský a Rohlík-rybníky Trhová Kamenice Přírodní památka 13 Upolíny u Kamenice Trhová Kamenice Přírodní památka 14 Hubský Trhová Kamenice Přírodní rezervace 15 Strádovka Trhová Kamenice Přírodní rezervace 16 Zadní rybník Trhová Kamenice Přírodní rezervace Zdroj: Mapový server – map.env.cz

21 Z předchozí mapky vyplývá, že nejhodnotnější přírodní zajímavosti se nachází výhradně na území obou CHKO. S pohledu kvantity má nejvíce chráněných přírodních objektů obec Trhová Kamenice. Větší význam z pohledu chráněné přírody mají také obce Vortová a Kameničky.

3.3.8 Likvidace odpadů

Odvoz a likvidaci veškerého odpadu se ve správním regionu (i v rámci celého mikroregionu) zajišťuje prostřednictvím obecně prospěšné společnosti EKO Hlinecko, která vznikla původně z Technických služeb v Hlinsku. EKO Hlinecko bylo založeno kvůli dvacetimilionové dotaci z programu Sapard na projekt efektivního nakládání s odpady v mikroregionu Hlinecko. Projekt se ukázal být jako velmi úspěšný a díky tomu všechny obce v regionu třídí odpad. Veškeré vyprodukované suroviny distribuuje firma EKO k dalšímu využití, veškeré nebezpečné odpady k odpovídajícímu zneškodnění, které zatěžuje minimálně přírodu a zbytek je ukládán na skládce v Srní. Základem systému nakládání s komunálním odpadem je skládka Srní a sběrný dvůr Hlinsko, v areálu EKO (TS) v Srnské ulici. Staré ekologické zátěže území byly již v převážné míře odstraněny a postupně jsou stále likvidovány i skládky nové (přestože jich vzniká méně než v minulosti, je zátěž obecních úřadů s jejich odstraňováním velká).

3.4 Obyvatelstvo

3.4.1 Dlouhodobý vývoj obyvatelstva

Struktura obyvatelstva každého územního celku a její vývojové trendy jsou základními údaji charakterizující stav a vývoj předmětného území.

Počet trvale žijících obyvatel v regionu Hlinecko lze od roku 1890 – tedy z dlouhodobého hlediska – charakterizovat jako stabilizovaný. Jediný pokles populační křivky byl zaznamenán mezi sčítáními 1930 a 1950, kdy došlo vlivem válečného konfliktu k poměrně velkému poklesu počtu trvale žijících osob.

22 Tab. 3. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Hlinecka při sčítáních v období 1890 – 2001. Obec 1890 1910 1930 1950 1970 1991 2001 index 2001/1890 (v%) Dědová 489 482 430 331 253 173 168 34,4 Hamry 536 607 597 395 320 219 237 44,2 Hlinsko 4337 6236 7404 6907 8916 10916 10543 243,1 Holetín 1441 1554 1437 1090 917 737 759 52,7 Jeníkov 583 572 595 497 500 445 474 81,3 Kameničky 862 809 870 652 645 776 768 89,1 Kladno 366 418 419 337 324 268 262 71,6 Krouna 1513 1551 1515 1131 1114 1407 1370 90,5 Miřetice 1115 1171 1198 878 843 1211 1220 109,4 Otradov 535 553 538 405 392 317 301 56,3 Pokřikov 477 474 466 395 352 286 272 57,0 Raná 430 455 503 417 342 390 366 85,1 Studnice 865 983 997 766 677 493 465 53,8 Svratouch 1561 1558 1375 1049 1069 926 899 57,6 Tisovec 558 622 680 506 491 328 328 58,8 Trhová Kamenice 1968 2092 2044 1382 1147 870 864 43,9 Včelákov 1225 1222 1242 847 767 615 548 44,7 Vítanov 711 819 718 620 501 423 427 60,1 Vojtěchov 535 567 622 476 466 434 422 78,9 Vortová 511 513 577 411 390 274 255 49,9 Všeradov 344 400 395 272 240 162 148 43,0 Vysočina 1398 1503 1369 1022 914 690 707 50,6 Hlinecko 22360 25161 25991 20786 21580 22360 21803 97,5 Zdroj: Český statistický úřad – Dlouhodobý vývoj obyvatelstva v obcích

Počet obyvatel na Hlinecku se v období 1890 až 2001 téměř nezměnil. Dokonce v roce 1991 byl na Hlinecku přesně stejný počet obyvatel jako v roce 1890. Značně se však změnila struktura velikosti sídel na Hlinecku. Velmi se posílila pozice Hlinska jako nejlidnatějšího sídla a naopak všechny ostatní obce s výjimkou Miřetic své obyvatele ztrácely. Největší úbytek nastal v obci Dědová. Velmi zajímavé je také oslabení obytné funkce Trhové Kamenice, která měla v roce 1890 1968 obyvatel a v roce 2001 byl jejich počet pouze 864.

23

Obr. 4. Index změny (%) počtu obyvatel v jednotlivých obcích Hlinecka mezi roky 1890 a 2001

Počet obyvatel na Hlinecku (1890-2004)

30000

25000

20000

15000

počet obyvatel počet 10000

5000

0 1890 1910 1930 1950 1970 1991 2004

Obr. 5. Vývoj počtu obyvatel na Hlinecku v letech 1890 až 2004

24 Tab. 4.Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích na Hlinecku při sčítáních v období 1991 – 2004. Obec 1991 1995 1998 2001 2004 index 2004/1991 (v%) Dědová 173 182 175 168 160 92,5 Hamry 219 224 220 237 250 114,2 Hlinsko 10916 10832 10753 10543 10411 95,4 Holetín 737 782 771 759 745 101,1 Jeníkov 445 462 464 474 478 107,4 Kameničky 776 762 782 768 775 99,9 Kladno 268 273 274 262 245 91,4 Krouna 1407 1696 1393 1370 1352 96,1 Miřetice 1211 1221 1238 1220 1205 99,5 Otradov 317 308 305 301 301 95,0 Pokřikov 286 275 264 272 277 96,9 Raná 390 341 348 366 360 92,3 Studnice 493 455 436 465 460 93,3 Svratouch 926 890 885 899 901 97,3 Tisovec 328 319 329 328 332 101,2 Trhová Kamenice 870 849 853 864 865 99,4 Včelákov 615 585 579 548 550 89,4 Vítanov 423 428 435 427 425 100,5 Vojtěchov 434 431 428 422 419 96,5 Vortová 274 253 247 255 251 91,6 Všeradov 162 151 146 148 143 88,3 Vysočina 690 724 711 707 705 102,2 Hlinecko 22360 22443 22036 21803 21610 96,6 Zdroj: Český statistický úřad – Dlouhodobý vývoj obyvatelstva v obcích

V první polovině devadesátých let obyvatel na Hlinecku přibývalo. V druhé polovině devadesátých let se trend obrátil a populační křivka začala mírně klesat. Tento trend trvá do současnosti. Nejvíce obyvatel od roku 1991 ztratila obec Všeradov. Zhruba o desetinu obyvatelstva přišly také obce Včelákov, Vortová a Kladno. Naopak největší přírůstek obyvatel zaznamenaly obce Hamry a Jeníkov, kde se v malé míře projevuje suburbanizační proces a lidé z Hlinska si zde staví rodinné domy. Menší nárůst obyvatel zaznamenaly také obce Holetín, Tisovec, Vítanov a Vysočina.

25

Obr. 6. Index změny (%) počtu obyvatel v jednotlivých obcích Hlinecka mezi roky 1991 a 2004

Tab. 5. Srovnání dlouhodobého vývoje počtu obyvatel na Hlinecku, kraji a ČR (1961-2001) Obyvatelstvo celkem Přírůstek mezi sčítáními (%) 1961 - 1970 - 1980 - 1991 - 1961 1970 1980 1991 2001 1970 1980 1991 2001 ČR celkem 9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10230060 2,5 4,9 0,1 -0,7 Kraj celkem 483 254 488 766 512 573 508 718 508 281 1,1 4,9 -0,8 -0,1 Hlinecko 21 183 21 580 21 970 22 360 21 803 1,9 1,7 1,9 -2,5 Zdroj: Český statistický úřad - Dlouhodobý vývoj obyvatelstva v obcích

Ve správním obvodu Hlinska se počet obyvatel od roku 1961 neustále snižuje a to ve stejně silném trendu, který bude pokračovat podle posledních sčítání (1.1.2004 byl počet obyvatel na Hlinecku 21 610) i v blízké budoucnosti. Naproti tomu samotné město Hlinsko zaznamenává od roku 1961 nárůst obyvatelstva.(výpočty včetně obce Jeníkov, která se osamostatnila v období 1991-2001). Největší úbytky obyvatelstva jsou hlavně v menších obcích správního obvodu Hlinska a naproti tomu význam města Hlinska roste. Rychlost úbytku obyvatel mezi lety 1991 a 2001 je velmi výrazná oproti vývoji v kraji a v České republice.

26 3.4.2 Struktura obyvatel podle věku

Věková struktura obyvatelstva se od osmdesátých let na Hlinecku stále zhoršuje. Klesá podíl kategorie dětí a mladistvých ve prospěch skupin produktivních a poproduktivních obyvatel. V roce 1991 tento trend ještě zesílil. V současné době je podíl obyvatel 0-14 let 17,8%, což je ale stále více než podíl této skupiny na obyvatelstvu v celé ČR (16,2%). Poproduktivní skupina obyvatel je zastoupena 19,5%. To je téměř o jeden procentní bod více než je průměr ČR. Podíl mužů a žen je na Hlinecku vyrovnanější než je průměr ČR.

Tab. 6. Obyvatelstvo na Hlinecku podle věku k 31.12.2003 Celkem Muži Ženy Hlinecko 21610 10681 10929 0 - 14 3588 1855 1733 15 - 64 14813 7587 7226 65 + 3209 1239 1970 *Index stáří 89,4 66,8 113,7 **Index ekon.zatížení 45,9 40,8 51,2 Průměrný věk 39,4 37,3 40,9 *Index stáří ČR 91,6 69,2 115,2 **Index ekon.zatížení ČR 41,2 37,2 45,1 Průměrný věk ČŘ 38,4 36,6 40,2 *počet osob ve věku 65 + na 100 dětí ve věku 0 - 14 let **počet dětí ve věku 0 - 14 let a osob ve věku 65 + na 100 osob ve věku 15 – 64 let Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Pardubický kraj 2004

Obr. 7. Věková struktura na Hlinecku a srovnání s Pardubickým krajem (31.12.2003)

27 Nejzajímavější je ale podíl skupiny obyvatel v produktivním věku, o kterém vypovídá index ekonomického zatížení. Hlinecko má výrazně menší podíl obyvatel v produktivním věku než je průměr v ČR. Index ekonomického zatížení na Hlinecku je 45,9. Průměr ČR je 41,2. Tento index označuje kolik obyvatel dohromady ve skupinách 0-14 a 65+ roků připadá na 100 obyvatel v produktivním věku.

Tab. 7. Srovnání věkové struktury obyvatelstva Hlinecka a České republiky k 31.12.2003 Podíl mužů a žen (průměr ČR) 49,6 %; 50,4 % (48,7 %; 51,3 %) Podíl obyvatel ve věkové skupině 0-14 let (průměr ČR) 17,8 % (16,2 %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (průměr ČR) 48,0 % (51,4 %) Zdroj:ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Pardubický kraj 2004 za rok 2003

Index stáří, který udává počet obyvatel v poproduktivním věku na 100 obyvatel ve věku předproduktivním. Nejhorší charakteristiky (výrazně povýšený podíl osob v poproduktivním věku) mají obce: Studnice, Včelákov, Vortová a Všeradov. Celkově lze věkovou strukturu populace mikroregionu charakterizovat jako regresní a tudíž lze z hlediska dalšího demografického vývoje očekávat pokračování depopulační tendence z minulých let.

Tab. 8. Průměrný věk a index stáří obyvatelstva v jednotlivých obcích Hlinecka k 31.12.2004 Obec Index stáří Průměrný věk Dědová 70,4 40,6 Hamry 107,7 42,3 Hlinsko 89,2 39,4 Holetín 102,4 39,5 Jeníkov 62,7 35,6 Kameničky 73,5 37,1 Kladno 65,2 37,9 Krouna 92,9 39,2 Miřetice 85,1 38,7 Otradov 131,7 41,5 Pokřikov 80,0 37,7 Raná 91,2 39,6 Studnice 136,7 41,4 Svratouch 89,4 39,1 Tisovec 127,3 40,2 Trhová Kamenice 96,4 40,1 Včelákov 122,5 41,2 Vítanov 101,3 40,3 Vojtěchov 95,9 39,4 Vortová 154,3 41,6 Všeradov 257,1 43,9 Vysočina 81,2 39,2 Hlinecko 92,2 39,4 Zdroj: ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů

28

Obr. 8. Průměrný věk v obcích Hlinecka (31.12.2004)

3.4.3 Přirozený pohyb obyvatelstva

Charakteristické obecné trendy vývoje populace s projevují stejně v ČR i na Hlinecku. Jde především o obecný pokles plodnosti, zvyšování hranice prvního sňatku a prodlužování průměrné délky života.

Tab. 9.Přirozený pohyb obyvatelstva na Hlinecku v absolutních číslech v letech 1995 až 2004 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 charakteristika absolutní čísla celkem živě narození 235 210 177 195 230 213 196 177 209 1842 zemřelí 270 224 234 256 216 241 253 216 248 2158 přirozený přírůstek -35 -14 -57 -61 14 -28 -57 -39 -39 -316 přírůstek stěhováním -38 49 -50 34 -65 -13 -48 -57 22 -166 celkový přírůstek -73 35 -107 -27 -51 -41 -105 -96 -17 -482 Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Pardubický kraj 2004 za rok 2003

29 Tab. 10. Bilance obyvatelstva na Hlinecku ke střednímu stavu obyvatelstva v letech 1996 až 2004 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 charakteristika na 1000 obyvatel středního stavu průměr živě narození 10,6 9,5 8,0 8,8 10,4 9,7 9,0 8,2 9,7 9,3 zemřelí 12,2 10,1 10,6 11,6 9,8 11,0 11,6 10,0 11,5 10,9 přirozený přírůstek -1,6 -0,6 -2,6 -2,8 0,6 -1,3 -2,6 -1,8 -1,8 -1,6 přírůstek stěhováním -1,7 2,2 -2,3 1,5 -3,0 -0,6 -2,2 -2,6 1,0 -0,8 celkový přírůstek -3,3 1,6 -4,8 -1,2 -2,3 -1,9 -4,8 -4,4 -0,8 -2,4 Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Pardubický kraj 2004 za rok 2003

Z tabulek vyplývá velmi nepříznivá bilance obyvatelstva mezi lety 1996 a 2004, která je hlavní příčinou snižování počtu obyvatel na Hlinecku. Pouze v roce 2000 na Hlinecku bylo více narozených než zemřelých obyvatel. Obyvatel ubývá i stěhováním mimo území. Jen v letech 1997, 1999 a 2004 byl přírůstek stěhováním kladný. Bude záležet na tom, jestli je rok 2004 začátkem nového trendu nebo jestli přírůstek stěhováním opět poklesne do záporných čísel.

60

40

20

0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 -20

-40

absolutní přírůstek -60

-80

-100

-120

Obr. 9. Absolutní počty pohybu obyvatel na Hlinecku v letech 1996 – 2004

Nárůst absolutního počtu obyvatel byl na Hlinecku zaznamenán pouze v roce 1997. Ovšem již v roce 1998 nastal největší úbytek, který pokračovala do roku 2004, kdy byl úbytek absolutního počtu obyvatel nejmenší. V zájmu Hlineckého regionu je tuto dlouhodobě nepříznivou bilanci napravit.

30

80

60

40

20

0

-20

-40

-60

-80

-100 Raná Hamry Holetín Krouna Kladno Vítanov Tisovec Jeníkov Vortová Otradov Dědová Miřetice Studnice Pokřikov Vysočina Včelákov Všeradov Vojtěchov Svratouch Kameničky Hlinsko (-543) TrhováKamenice

Obr. 10. Celkový přírůstek či úbytek obyvatel v obcích Hlinecka za období 1991 až 2004.

Kladný celkový přírůstek na Hlinecku v letech 1991 až 2004 mají pouze obce Jeníkov, Hamry, Kladno, Holetín, Vítanov, Vysočina a Kameničky. Obce Jeníkov a Hamry mají nejvyšší celkové přírůstky proto, že se na jejich území uplatňuje proces suburbanizace. Nové rodinné domy zde staví obyvatelé z nedalekého Hlinska. V absolutních číslech zaznamenala největší úbytek kromě města Hlinska obec Včelákov. Velice nepříznivá je především rychlost úbytku obyvatelstva.

Srovnání relativních čísel pohybu obyvatelstva na 1000 obyvatel mezi Hlineckem a Českou republikou vychází v posledních letech lépe pro ČR, která od roku 2003 zaznamenává nárůst obyvatel. Hlinecko naopak po celé sledované období let 2000 až 2004 vykazuje záporné hodnoty.

31 Pohyb obyvatelstva

2,0

1,0

0,0 2000 2001 2002 2003 2004 -1,0 ČR -2,0 Hlinecko -3,0

-4,0

-5,0 relativně na 1000 obyvtel středního obyvtel relativně stavu na 1000 -6,0

Obr.11. Srovnání pohybu obyvatelstva mezi Hlineckem a ČR v letech 2000 - 2004

3.4.4 Struktura obyvatelstva podle dosaženého vzdělání

Struktura obyvatelstva dle dosaženého vzdělání je důležitým údajem, který umožňuje usuzovat na úroveň rozvojových podmínek území v ekonomické oblasti i na strukturu požadavků obyvatelstva v oblasti kulturní, sociální a pod. Vzdělanostní strukturu je vhodnější porovnávat s údaji za celou republiku bez hlavního města Prahy, neboť struktura nabídky pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci, ovlivňuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva.

Tab. 11. Vzdělanostní struktura obyvatelstva na v % v roce 2001 územní jednotka základní a nezjištěno střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské město Hlinsko 23,1 45,4 24,2 9,3 venkov Hlinecka* 31,2 46,2 18,8 4,8 Hlinecko 26,9 45,0 21,1 7,1 ČR bez Prahy 25,8 38.8 23,9 10,9 Česká republika 25,0 38,1 25,1 12,0 *obce správního obvodu Hlinska bez města Hlinska Zdroj: ČSÚ, Správní obvody obcí s rozšířenou působností 2004; vlastní výpočty

V porovnání s těmi údaji vykazují mírně vyšší zastoupení obyvatelé vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity. Vezme-li se v úvahu, že situace v krajských správních centrech a ve velkých ekonomických jádrových oblastech ovlivňuje vzdělanostní strukturu podobně jako hlavní město Praha, lze konstatovat, že vzdělanostní struktura

32 řešeného území odpovídá průměru ČR. Pro Hlinecko platí stejné závěry jako pro samotné město Hlinsko, ale dá se říci, že úroveň vzdělanosti je v menších obcích ještě nižší. Středoškolské vzdělání je pod průměrem České republiky. Tato skutečnost je ještě zvýrazněna v souhrnu obcí mimo město Hlinsko, kde jsou vyšší podíly obyvatel se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity a naopak výrazně nižší hodnoty u obyvatel s maturitou a vysokoškolským vzděláním.

3.4.5 Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity

K 31.12.2001 bylo na Hlinecku 48 % ekonomicky aktivních obyvatel, což je podprůměrná hodnota vzhledem k podílu ekonomicky aktivních v celé ČR. Příčinou může být věková struktura obyvatelstva nebo odliv ekonomicky aktivních za hranice správního obvodu.

Obr. 12. Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví na Hlinecku Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Pardubický kraj 2004 za rok 2003

Ve správním obvodě Hlinska pracuje nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel v průmyslu ( 47,6 % ), což je dáno celkovou orientací regionu na průmysl, který zde má dlouholetou tradici. Největším průmyslovým podnikem je ETA a.s., která se zabývá výrobou elektrických spotřebičů hlavně pro domácnosti a v poslední době také výrobou autokomponent. Zemědělství, lesnictví a rybolov je zastoupen mírně nadprůměrně ( 6,2 % ), za což může především poloha a přírodní podmínky regionu. Naopak velmi podprůměrná je hodnota ekonomicky aktivních v pohostinství a ubytování vzhledem k turistické atraktivitě území. Pro budoucí rozvoj cestovního ruchu bude podmínkou i zvýšení počtu ekonomicky aktivních v tomto odvětví a navázaných službách.

33 Tab.12. Struktura ekonomické aktivity na Hlinecku a v ČR k 31.12.2003 odvětví Hlinecko (%) ČR (%) index specializace primární sektor 6,2 4,4 1,4 průmysl 47,6 29,0 1,6 stavebnictví 8,9 8,7 1,0 obchod 10,7 10,6 1,0 doprava 6,1 6,7 0,9 veřejná správa 3,6 6,1 0,6 školství a zdravotnictví 7,5 10,9 0,7 ostatní služby 9,4 23,7 0,4 Zdroj: ČSÚ, Správní obvody obcí s rozšířenou působností 2004; vlastní výpočty

Ve srovnání s celou ČR vyplývá, že struktura ekonomicky aktivních podle činnosti je na Hlinecku podobná. Pouze na Hlinecku pracuje výrazně větší podíl obyvatel v průmyslu a naopak v ČR pracuje zase výrazně větší podíl obyvatel ve službách a také ve školství a zdravotnictví. Mírně pod průměrem je ve správním obvodu Hlinska podíl obyvatel pracujících ve službách.

Tab. 13. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity v jednotlivých obcích Hlinecka 2004 (%) zemědělství, obchod územní doprava a veřejná školství a ostatní lesnictví a průmysl stavebnictví a jednotka telekomunikace správa zdravotnictví služby rybolov opravy Dědová 8,6 64,2 11,1 7,4 1,2 0,0 2,5 4,9 Hamry 5,7 46,7 13,3 7,6 2,9 2,9 5,7 15,2 Hlinsko 2,3 46,2 7,1 11,9 5,4 3,5 8,4 15,2 Holetín 8,2 45,7 8,5 11,4 7,9 3,8 5,3 9,1 Jeníkov 7,2 56,8 4,1 6,3 6,3 3,2 4,5 11,7 Kameničky 5,1 42,8 11,9 7,1 7,1 1,4 6,5 18,1 Kladno 6,9 43,1 8,6 6,9 3,4 3,4 2,6 25,0 Krouna 10,8 40,8 5,2 10,2 6,8 4,0 7,5 14,8 Miřetice 8,0 38,2 14,8 7,3 6,8 3,8 9,4 11,7 Otradov 11,0 41,3 5,8 4,5 5,8 3,9 3,9 23,9 Pokřikov 8,5 46,6 6,8 11,0 11,9 1,7 4,2 9,3 Raná 9,5 44,3 10,8 7,0 8,2 3,8 3,8 12,7 Studnice 9,6 43,4 9,6 8,6 4,0 2,0 3,5 19,2 Svratouch 4,4 54,6 6,0 10,6 4,9 3,2 6,0 10,2 Tisovec 12,8 30,9 12,8 4,7 2,7 8,7 7,4 20,1 Trhová 8,8 35,8 11,9 8,6 7,6 4,8 6,2 16,2 VčelákovKamenice 8,1 35,3 15,4 5,9 5,1 4,0 7,7 18,4 Vítanov 14,6 49,8 7,8 8,8 2,9 2,4 2,4 11,2 Vojtěchov 6,0 48,6 8,7 9,3 10,4 2,7 4,4 9, 8 Vortová 9,7 45,1 12,4 7,1 6,2 2,7 3,5 13,3 Všeradov 24,1 38,9 3,7 5,6 1,9 3,7 1,9 20,4 Vysočina 19,0 41,0 9,2 8,0 4,9 1,2 3,1 13,8 Zdroj: ČSÚ, Správní obvody obcí s rozšířenou působností 2004; vlastní výpočty

34 Nejvíce obyvatel pracujících v zemědělství a lesnictví je v obcích Všeradov a Vysočina a nejméně pracujících v této oblasti má logicky město Hlinsko. V obci Dědová pracuje až 64,2 % obyvatel v průmyslu, což je velmi extrémní hodnota. Naopak nejméně lidí v průmyslu pracuje v obcích Tisovec, Trhová Kamenice a Včelákov. Ve školství pracuje nejvíce obyvatel v obci Miřetice a v samotném Hlinsku.

Ve správním obvodu Hlinska platí obecné pravidlo, že obyvatelé z nejmenších obcí dojíždí za vzděláním, prací a službami do větších obcí a měst. Přirozené centrum regionu je město Hlinsko, které nabízí nejvíce možnosti vzdělání, pracovního uplatnění a také největší výběr služeb. Obecně platí, že většina obyvatel z obcí vyjíždí za vzděláním, prací a službami do větší obce nebo města. Vše je odvislé od toho, jestli se v obci nachází škola, velký zaměstnavatel nebo centrum služeb. Pro některé obce na okraji správního obvodu existují i další výhodné příležitosti pro dojíždění. Pro obce Svratouch a Kameničky to může být obec Svratka, která nabízí také širší spektrum služeb a pracovních příležitostí. Obce v severní části obvodu mají blízko do města Skuteč. V jižní části mají obce blízko do Ždírce nad Doubravou a Křížové. Větším centrem pro celý region je Žďár nad Sázavou, který leží již v kraji Vysočina, ale nabízí řádově víc možností a příležitostí než město Hlinsko. Nejbližšími velkými centry jsou Pardubice a Hradec Králové, popř. Brno, které je lépe dopravně přístupné než Praha.

Tab. 14. Podnikatelská aktivita na Hlinecku a v sousedních správních obvodech na 1000 obyvatel k 31.12.2004 územní jednotka podnikatelských subjektů podnikatelské subjekty / počet obyvatel Hlinecko 4038 185 Chrudimsko 16464 201 Poličsko 3711 189 Žďársko 8204 187

Zdroj: Registr ekonomických subjektů; ČSÚ – publikace o správních obvodech 2004

Podle přepočtu podnikatelských subjektů na obyvatele vychází správní obvod Hlinska mezi srovnávanými obvody nejhůře. Nejvíce podnikatelských subjektů na 1 obyvatele je na Chrudimsku. Poličsko a Žďársko mají podobný, jen o málo vyšší, přepočet podnikatelských subjektů na obyvatele jako Hlinecko.

3.4.6 Sídelní struktura

Správní území Hlinska se nachází mezi geomorfologickými útvary Žďárských vrchů a Železných hor.To naznačuje, že zde budou převážně obce podhorského typu s menším počtem obyvatel, což souvisí také s náročnějším způsobem života než v zemědělsky příznivějších regionech.

35

Obr. 13. Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí k 31.12.2004 Zdroj: ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů

Ve srovnání s Pardubickým krajem se na Hlinecku nachází větší podíl obcí v kategoriích do 499 obyvatel a 500 – 999 obyvatel. Naopak ve větších velikostních kategoriích má Pardubický kraj vyšší podíl obyvatel. Tento fakt souvisí s rozdílnou nadmořskou výškou obou území. Správní obvod Hlinska leží ve větších nadmořských výškách a proto jsou tam obce menší. Naopak v Pardubickém kraji jsou obce větší s vhodnějšími podmínkami pro zemědělství

3.5 Bydlení

Na základě porovnání charakteristik bytového fondu lze konstatovat, že úroveň bytového fondu ve městě Hlinsku odpovídá přibližně celorepublikovému stavu. Odchylky od republikových průměrů nejsou velké a v mnoha případech jsou ovlivněny charakterem zkoumaného území, kdy město je charakteristické určitou hustotou zástavby, vlastnickou strukturou bytového fondu, úrovní související infrastruktury apod. Republikové průměry jsou ovlivněny specifikami bytového fondu a související infrastruktury ve velkých městech na straně jedné a ve venkovském prostoru na straně druhé.V malých obcích je vybavenost bytů horší, což ale odpovídá silně venkovskému charakteru území.

36 Tab. 15. Trvale obydlené byty na Hlinecku k 1.3.2001 trvale obydlené byty celkem v rodiných domech v bytových domech na 1000 obyvatel Hlinecko 1991 7391 4874 2436 330,5 Hlinecko 2001 7500 5030 2351 343,7 rozdíl 109 156 -85 13,1 rozdíl v % 1,5 3,2 -3,5 x Hlinsko 1991 3722 1466 2220 341 Hlinsko 2001 3790 1593 2151 359,5 rozdíl 68 127 -69 18,5 rozdíl v % 1,8 8,7 -3,1 x venkov Hlinecka 1991 3669 3408 216 -10,5 venkov Hlinecka 2001 3710 3437 200 -15,8 rozdíl 41 29 -16 -5,4 rozdíl v % 1,1 0,9 -7,4 x Zdroj: ČSÚ; SLBD 2001

Trvale obydlených bytů mezi lety 1991 a 2001 přibylo jak v celém správním obvodu, tak i v samotném městě Hlinsku. Je to způsobeno hlavně výstavbou rodinných domků, protože bytů v bytových domech v dané dekádě ubylo.

Tab. 16. Neobydlené byty na Hlinecku k 1.3.2001 neobydlené byty celkem podíl na bytovém fondu na 1000 obyvatel Hlinecko 1991 1186 13,8 53 Hlinecko 2001 1718 18,6 78,7 rozdíl 532 4,8 25,7 rozdíl v % 44,9 x x Hlinsko 1991 255 6,4 23,4 Hlinsko 2001 406 9,7 38,5 rozdíl 151 3,3 15,1 rozdíl v % 59,2 x x venkov Hlinecka 1991 931 7,4 29,6 venkov Hlinecka 2001 1312 8,9 40,2 rozdíl 381 1,5 10,6 rozdíl v % 29,1 x x Zdroj: ČSÚ; SLBD 2001

Počet neobydlených bytů se v roce 2001 oproti roku 1991 výrazně zvýšil. V městě Hlinsku došlo k nárůstu neobydlených bytů o 151 dalších. Ještě výraznější úbytek byl zaznamenán mimo město Hlinsko, kde přibylo 532 neobydlených bytů. Podíl neobydlených bytů na domovním fondu správního obvodu Hlinska tak stoupl na 18,6 % a v Hlinsku na 9,7 %. Za tímto jevem stojí především stárnoucí obyvatelstvo a odliv občanů za hranice správního obvodu a také stěhování obyvatel z vesnic do města Hlinska.

37

Obr. 14. Podíl neobydlených bytů v % na bytech celkem v roce 2001 Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Pardubický kraj 2004 za rok 2003

Dědová, Vortová, Všeradov a Trhová Kamenice mají největší podíl neobydlených bytů na domovním fondu. Naopak nejméně neobydlených bytů je ve městě Hlinsku a v Jeníkově, kde probíhá i nadále další výrazná výstavba. Obce mají velké množství bytů a domů, které nejsou trvale obydleny. Většina z těchto nemovitostí ale slouží jako rekreační obydlí, které je využíváno hlavně o víkendech.

3.6 Výsledky voleb

Ve správním obvodu Hlinska byly nejvíce voleny zavedené strany, které překročily hranici 5 % v celostátních volbách a dostaly se tak do Poslanecké sněmovny. Ostatní strany dostaly ve volbách pouze zanedbatelná procenta. Volební účast byla na Hlinecku vysoce nadprůměrná oproti celostátnímu průměru. Ve většině obcích se pohybovala mezi 60 % a 70 %.

38

Tab 17. Volební účast a volená strana mezi obyvateli jednotlivých obcí v roce 2002 obec volební účast % ČSSD ODS KDU-ČSL a US-DEU KSČM Dědová 71,5 30,1 8,6 32,3 24,7 Hamry 60,7 37,0 10,9 25,2 21,0 Hlinsko 61,0 27,2 27,2 24,5 19,9 Holetín 68,7 24,4 20,5 17,9 24,6 Jeníkov 70,4 20,4 12,9 51,3 9,6 Kameničky 64,0 25,1 10,9 46,2 10,9 Kladno 61,4 19,0 13,0 27,0 32,0 Krouna 61,0 24,0 21,0 27,3 10,7 Miřetice 60,0 30,5 18,4 15,7 21,7 Otradov 65,9 36,5 19,1 18,5 18,5 Pokřikov 71,6 19,4 12,5 19,4 30,5 Raná 74,3 22,4 14,1 27,8 22,0 Studnice 57,8 18,8 12,4 45,4 17,8 Svratouch 66,6 26,0 16,7 21,0 24,7 Tisovec 61,1 30,0 19,1 22,3 21,0 Trhová Kamenice 65,0 26,5 16,3 19,2 26,3 Včelákov 66,2 28,4 12,8 17,2 27,0 Vítanov 64,6 23,3 18,4 24,6 19,7 Vojtěchov 68,0 24,7 4,0 36,3 23,7 Vortová 76,6 32,7 10,5 19,0 30,0 Všeradov 79,3 16,6 8,3 35,4 29,2 Vysočina 66,2 30,8 15,5 11,5 28,5 Hlinecko 66,4 26,1 14,7 26,6 22,5 Zdroj: www.volby.cz

Tab. 18. Srovnání volební účasti a volených stran mezi Hlineckem a ČR v roce 2002 území volební účast % ČSSD ODS KDU -ČSL a US -DEU KSČM Hlinecko 66 26 15 27 22 ČR 58 30 24 14 19 Zdroj: www.volby.cz

Nejsilnější stranou na Hlinecku byla v roce 2002 koalice KDU – ČSL s Unií svobody, která předstihla o 1 % celostátního vítěze voleb ČSSD. Největší propad oproti celostátním výsledkům zaznamenala ODS, která zde ztrácela na svůj průměr téměř 10 %. Třetí nejsilnější stranou byla pak KSČM, která si naopak zde vedla o 3 % lépe než v celé ČR. Při analýze voleb v roce 2002 v jednotlivých obcí se nedá vysledovat žádná územní souvislost. Souvislost lze pouze nalézt mezi podílem věřících v obci a volbou strany KDU – ČSL s Unií svobody. Z dalších menších stran se nejvýrazněji prosadila Strana venkova, která sbírala hlasy hlavně ve východní části území, ale ojedinělé maximum přes 5 % (6,27 %) dosáhla pouze v obci Krouna. Další strany, které dosáhly na malé zlomky procent jsou Republikáni Miroslava Sládka, Strana Zelených, strana Naděje nebo Volba pro budoucnost.

39

Město Hlinsko - Volby 2002 1% 1% 1% 1% 19% 27%

ČSSD ODS KDU-ČSL KSČM 24% Naděje 26% Rep.Miroslava Sládka Volba pro budoucnost S.zelených

Obr. 15. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny na Hlinecku v roce 2002 Zdroj: ČSÚ; www.volby.cz, vlastní výpočty

Venkov Hlinecka - Volby 2002

15% 25%

22%

13% ČSSD ODS KDU-ČSL 25% KSČM ostatní

Obr. 16. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v městě Hlinsku v roce 2002 Zdroj: ČSÚ; www.volby.cz, vlastní výpočty

V samotném městě Hlinsku se výsledky zásadně nelišily, pouze výrazně stoupla podpora ODS rovnoměrně na úkor ostatních stran. Ve venkovském prostoru (správní obvod Hlinska bez města Hlinska) vykazují vyšší preference strany KSČM a KDU – ČSL. Velký propad oproti městu Hlinsku je v preferencích ODS.

40

Ostatní Hlinecko - Volby 2002 10% ČSSD 26%

KSČM 22%

ODS 15%

KDU-ČSL 27%

Obr. 17. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny na Hlinecku v roce 2002 Zdroj: ČSÚ; www.volby.cz, vlastní výpočty

3.7 Zemědělství

Zemědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne především z jeho základních funkcí, tj. ekonomické, ale i krajinotvorné a osídlovací. Jeho význam pro národní hospodářství nelze podceňovat ani proto, že zemědělská půda stále tvoří více než 50% plochy ČR. Zemědělství České republiky prošlo po roce 1990 náročným a složitým procesem privatizace a transformace. Toto období tak představuje složitý proces restrukturalizace našeho zemědělství, který by měl přinést nové technologie, novou organizaci zemědělské výroby i organizaci práce v zemědělství. Snahou většiny zemědělských subjektů vzniklých v procesu privatizace, transformace a restituce je proto především jejich stabilizace a nastartování nové rozvojové dráhy.

Po vstupu do EU se zemědělskému rozvoji otevřely nové možnosti, ale i větší konkurence. Cílem zemědělců musí být co možná maximální využití fondů EU, což je možné pouze samotnou spoluprací a kooperací mezi samotnými zemědělskými subjekty. Nejde jen o zemědělství samotné, ale i o komplexní rozvoj venkovské, lesní a vodohospodářské krajiny. Intenzivní zemědělství je po několik let v útlumu. Obecně by tento vývoj byl pro krajinu přínosem, ale vývoj je nutno podchytit tak, aby neobhospodařená půda přešla na extenzivně využívané louky a pastviny (ne na ladem ležící zaplevelené plochy). Podobně je nutno zajistit údržbu všech dalších ploch včetně areálů vybudovaných k podpoře polní výroby nebo pro živočišnou výrobu. Některé bývalé zemědělské areály je možno využít vedle rozvoje aktivit zemědělských i pro rozvoj vhodných aktivit výrobních, služeb a pod.

41 V lesním hospodářství je nutno vytvářet podmínky a vyvíjet soustavný tlak pro rozšíření druhové skladby porostů a přechod k hospodaření bližšímu k přírodě. Podporovat vznik aktivit zpracovávajících produkty lesa co nejblíže místu vzniku.

Hlinecko patří do zemědělských výrobních podoblastí B1, B3 a H1 (ČÚZK 2002). Písmenem B se značí bramborářské podoblasti a písmenem H se značí pícninářské oblasti v horských oblastech. Oblast H1 se nachází v největších nadmořských výškách na jihu území. Oblast B1 se naopak vyskytuje v nižších a rovinatějších polohách na severu území. Oblast B3 leží mezi H1 a B1.

Zemědělská podoblast B1 je oblast bramborářská, která zahrnuje území převážně v mírně teplém, vlhkém a mírně chladném klimatu (MT3, MT4 a MCH) v nadmořské výšce

400 a 550 m. Teréno je převážně mírně zvlněný a členitý, s poměrně nízkým zastoupením půd svažitých (do 7 sklonitosti). Stupeň zornění je poměrně vysoký kolem 80 %. Půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, slabě až středně skeletovité, hlinitopísčité až písčitohlinité. Vesměs jde o hnědé půdy na krystaliníku. Pěstební podmínky jsou ještě nadprůměrné pro pěstování konzumních a sadbových brambor a s průměrnými až slabě podprůměrnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné. Na celkové výměře zemědělské půdy v ČR se podílí 6,0 %. Zemědělská podoblast B3 je oblast bramborářská, která zahrnuje území v mírně teplém, vlhkém až mírně chladném klimatu (MT4 a MCH) v nadmořské výšce 500o až 650 m. Charakteristickým rysem je výrazná členitost a svažitost území (až nad 12 sklonitosti). Stupeň zornění je kolem 60 %. Převažují půdy středně hluboké až mělké, středně až silně skeletovité až kamenité, hlinitopísčité až písčitohlinité. Převážně hnědé půdy kyselé a hnědé půdy kyselé na všech horninách (žulách, rulách, svorech i břidlicích). Pěstební podmínky pro většinu zemědělských plodin i pro brambory jsou podprůměrné až nevhodné. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 4,4 %. Zemědělská podoblast H1 (nebo P1) je oblast bramborářská, která zahrnuje nejproduktivnější část pícninářské oblasti v mírně chladném až chladném klimatu (MCH a

CH),o v nadmořské výšce nad 600 m. Terén je členitý se střední svažitostí (sklonitost až do 12 ). Stupeň zornění je výrazně pod 50 %. Půdy jsou středně hluboké až mělké, méně skeletovité. Převažují půdy na krystaliniku. Pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrné příznivé podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 5,4 %. Celé území Hlinecka bylo v roce 2004 zařazeno do tzv. méně příznivých oblastí (LFA). Ve vyšších nadmořských výškách na jihu území patří obce do horských oblastí LFA (čl. 19 NR 1257/99) a obce na severu území s nižšími nadmořskými výškami do ostatních oblastí LFA (čl. 20 NR 1257/99). Tato skutečnost je velmi důležitá pro další vývoj zemědělství v oblasti, protože na tom závisí, zda mohou obce žádat o dotace. Výnosnost zemědělské půdy je na Hlinecku výrazně podprůměrná, což je dáno vysokou nadmořskou výškou a nepříznivými klimatickými podmínkami pro zemědělství. Nejmenší výnosnost – méně než 20 bodů - mají obce Vortová, Hamry a Svratkách. Zbytek území leží v intervalu 20 až 34 bodů. Nad tuto hranici se dostávají pouze obce na severu území – Tisovec, Miřetice a Raná. (podle mapy Úhrné hodnoty druhů pozemků Pard. Kraje)

42

Obr. 18. Cena zemědělské půdy v Kč/m² jednotlivých obcích na Hlinecku pro rok 2005 Zdroj: ceny podle KÚ na www.farmy.cz

Cena zemědělské půdy úzce souvisí s výnosností půdy. Nejdražší zemědělská půda na Hlinecku se nachází v Miřeticích, Tisovci a Pokřikově. V nejvyšších nadmořských výškách naopak jsou obce s nejlevnější zemědělskou půdou. Jsou to obce Svratka, Kameničky, Hamry a Dědová. Průměrná cena zemědělské půdy ve správním obvodu Hlinska je 2,91 Kč/m².

Na Hlinecku se udržuje stále tradice větších zemědělských podniků, v poslední době se však zemědělské podniky transformují. Kromě zemědělských podniků zde hospodaří samostatně hospodařící rolníci (SHR). Samostatně hospodařící rolníci i zemědělské podniky čerpají dotační tituly. Od roku 2004 mají nově navíc možnost čerpání dotačních titulů od Evropské unie. Nejčastěji jsou zemědělci využívány dotace na údržbu zemědělských pozemků, na zlepšení stavu polních plodin a na pěstování meziplodin. Dalšími dotačními tituly jsou subvence na úroky bankovních úvěrů, které poskytuje Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Prostřednictvím programů Zemědělec a Provoz poskytuje PGRLF samostatně hospodařícím rolníkům dotace na nákup zemědělských strojů, průmyslových hnojiv a chemických ochranných prostředků. V rámci programu Mládí poskytuje PGRLF dotace, jenž jsou určeny pro SHR do 35 let.

43 Se ztrátou významu dříve velkých zemědělských družstev v poslední době nastává problém s údržbou lesních a pomocných komunikací, které dříve používaly a spravovaly právě zemědělské podniky. Zmiňované komunikace jsou v katastrofálním stavu jak pro motorová vozidla, tak i pro cyklisty. Zemědělská výroba je regulována co se týče používání hnojiv v ochraném pásmu vodní nádrže Hamry tzn. hlavně v blízkosti obcí Studnice a Hamry.

3.7.1 Struktura pozemků podle druhu

Struktura pozemků podle druhu podává přesné informace o stavu a využití půdy v regionu. Kategorie zemědělská půda se dělí ornou půdu, zahrady a sady, a trvale travní porosty.

Tab. 19. Struktura pozemků podle druhu k 31.12.2004 v tom v % Výměra z toho země- zasta- celkem trvalé lesní vodní ostatní dělská orná zahrady, věné v ha travní půda plochy plochy půda půda sady plochy porosty Dědová 390 75,7 61,8 1,7 36,5 11,1 0,2 1,0 12,0 Hamry 382 58,3 46,3 2,6 51,1 23,0 8,7 1,2 8,8 Hlinsko 2 427 59,8 61,7 5,4 32,9 19,9 1,3 3,7 15,3 Holetín 1 066 84,8 77,9 3,9 18,3 7,0 0,3 1,4 6,5 Jeníkov 582 50,8 49,1 2,3 48,6 37,3 0,2 0,9 10,7 Kameničky 782 71,4 41,2 1,9 56,9 14,1 2,3 1,4 10,9 Kladno 426 57,8 70,6 3,2 26,2 35,4 0,1 1,1 5,6 Krouna 3 438 54,2 62,6 3,4 34,0 39,2 0,4 0,9 5,4 Miřetice 1 713 54,3 57,9 6,8 35,4 31,4 3,8 1,3 9,2 Otradov 554 75,0 66,9 2,8 30,3 14,9 0,9 0,9 8,3 Pokřikov 485 82,4 66,5 2,5 31,0 8,9 0,1 1,1 7,5 Raná 704 72,9 81,8 3,6 14,5 15,9 0,8 1,3 9,1 Studnice 1 572 33,3 57,4 1,9 40,7 55,2 5,7 0,6 5,2 Svratouch 1 272 46,4 51,5 2,1 46,4 46,0 0,6 1,0 6,0 Tisovec 595 69,3 56,0 4,1 39,9 21,0 1,1 1,3 7,2 Trhová Kamenice 2 039 46,8 48,9 2,3 48,9 41,9 4,0 1,1 6,3 Včelákov 1 355 33,7 20,0 6,3 73,7 61,7 0,2 0,8 3,5 Vítanov 652 65,4 57,3 2,6 40,0 25,5 1,3 1,1 6,8 Vojtěchov 713 68,7 75,7 4,5 19,8 22,3 0,3 0,9 7,8 Vortová 1 214 22,7 55,9 1,4 42,7 71,9 1,1 0,5 3,9 Všeradov 509 58,2 60,9 3,9 35,2 34,7 0,7 0,8 5,7 Vysočina 1 788 48,1 64,0 2,9 33,0 44,7 1,5 0,8 4,8 Hlinecko 24 657 54,3 59,8 3,6 36,7 35,4 1,7 1,2 7,4 Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Pardubický kraj 2004 za rok 2003

44 Nejvíce pozemků je na Hlinecku používáno na zemědělskou výrobu (54,3 %) nebo jsou zarostlé lesními porosty (35,4 %). Orná půda zabírá téměř 60% ze zemědělsky využívané půdy což je 35% z celkové výměry. Zemědělské půdy se nacházejí spíše v nižších oblastech na severu území a větší zastoupení lesů je v nejvyšších polohách na jihu území. Holetín (84,8 %) a Pokřikov (82,4 %) mají největší podíl zemědělské půdy a v obci Raná je největší podíl orné půdy (81,8 %). Největší podíl lesních půd má obec Vortová 71,9 %).

1% 7% 2%

zemědělská půda lesní půda vodní plochy 55% 35% zastavěno ostatní

Obr. 19. Struktura pozemků podle druhu Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností-Pardubický kraj 2004 za rok 2003

37% orná půda zahrady a sady trvale travní porosty 59%

4%

Obr. 20. Struktura zemědělské půdy Zdroj: ČSÚ; Správní obvody obcí s rozšířenou působností-Pardubický kraj 2004 za rok 2003

45 3.8. Trh práce

Situace na trhu práce a nezaměstnanost patří k hlavním ukazatelům hospodářské problémovosti území. Přestože došlo v ČR za posledních několik let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době postižených okresech a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, že okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla z 3% v roce 1996 na téměř 10% na počátku roku 2000 a na počátku roku 2006 je 9%. V jarních měsících míra nezaměstnanosti tradičně mírně klesá, a to zejména vzhledem k zahájení sezónních prací. Ke 28.2. 2006 nejvyšší nezaměstnanost kraje Ústecký (15,6%) a Moravskoslezský (14,4%). Pardubický kraj (stejně tak i kraj Vysočina, se kterým správní území Hlinska sousedí) vykázal míru nezaměstnanosti 8,5% a pohybuje se tak pod republikovým průměrem (9%).

Obr. 21. Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1995 do roku 2004 (stará metodika výpočtů) Zdroj: MPSV; Úřad práce Chrudim – Analýza trhu práce v okrese Chrudim 2005

Tab. 20. Srovnání míry nezaměstnanosti v sousedních obvodech ORP, Pardubickém kraji a ČR k 31.12.2005 Území Nezaměstaní Míra nezaměstnanost (%) Hlinecko 860 8,4 Žďársko 1683 7,8 Poličsko 789 8,3 Chrudimsko 3721 9,2 Pardubický kraj 22248 8,5 Česká republika 489387 9,0 Zdroj: MPSV; Analýza trhu práce v okrese Chrudim 2005

46 Z hodnot předchozí tabulky a grafu můžeme konstatovat, že míra nezaměstnanosti na Hlinecku se pohybuje pod úrovní Pardubického kraje i České republiky. Ze sousedních správních obvodů je na tom hůře pouze Chrudim. Naopak nižší míra nezaměstnanosti je ve správním obvodu Žďár nad Sázavou a Polička. Odchylky jsou však relativně malé a situace na trhu práce je na Hlinecku i v okolních správních obvodech podobná.

9,5

9

8,5

8 Míra nezaměstnanosti (%) 7,5

7 Hlinecko Žďársko Poličsko Chrudimsko Pardubický Česká kraj republika

Obr. 22. Srovnání míry nezaměstnanosti v sousedních obvodech ORP, Pardubickém kraji a ČR

Míra nezaměstnanosti se na Hlinecku pohybuje v rozmezí od 3,54% (Vortová) do 18,52% (Všeradov). Jde relativně o velký rozdíl na tak malém území. Na míru nezaměstnanosti však nemá vliv velikost sídla, ale spíše místní nabídka práce či lokalizace podniku. Nejhůře hledají práci starší obyvatelé (50+) a ženy, protože region nemá dostatečnou nabídku práce pro ženy. Všeobecně pak hůře hledají zaměstnání občané s nižším vzděláním.

Největším problémem Hlinecka je nedostatek pracovních příležitostí. Důvodem může být relativní odlehlost obcí ve správním obvodu Hlinska, malá rozmanitost nabídek k práci nebo utlumování zemědělské výroby v regionu. Počet uchazečů na jedno volné místo osciluje kolem čísla 25.

47 Tab. 21. Obce Hlinecka dle míry nezaměstnanosti k 30.12.2005 Název obce Nezaměstaní Míra nezaměstnanosti% Všeradov 11 18,5 Trhová Kamenice 71 15,5 Dědová 12 14,8 Pokřikov 17 13,6 Včelákov 32 11,4 Kladno 13 11,2 Vojtěchov 23 10,4 Vítanov 19 9,3 Jeníkov 19 8,6 Raná 14 8,2 Otradov 13 7,7 Studnice 17 7,6 Kameničky 28 7,4 Holetín 28 7,3 Miřetice 44 7,3 Vysočina 30 7,0 Svratouch 30 6,9 Hlinsko 374 6,2 Tisovec 9 6,0 Krouna 44 6,0 Hamry 5 4,8 Vortová 7 3,5 Hlinecko celkem 860 8,4 Zdroj: Detašované pracoviště Hlinsko Úřadu práce v Chrudimi

Obr. 23. Obce Hlinecka dle míry nezaměstnanosti k 30.11.2005

48

Obr. 24. Registrovaná míra nezaměstnanosti na Hlinecku k 31.12.2005

Správní centrum město Hlinsko má výhodu v existenci několika větších podniků (Mlékárna s.r.o., ETA a.s. a další), které kromě svých zaměstnanců vytváří i další pracovní místa u subdodavatelských firem. Největší podíl ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v průmyslu, stavebnictví, obchodu a opravách motorových vozidel. Mimo největší město Hlinsko převládají drobné dílny (hlavně truhlářské), opravy motorových vozidel a OSVČ (hlavně zemědělství).

3.8.1 Hospodářství a největší zaměstnavatelé

Hlinecko je kromě samotného města tvořeno sídly vesnického charakteru a proto do hospodářství území velmi výrazně zasahuje zemědělská výroba (ve formě soukromé i družstevní). Stávající ekonomická základna je převážně tvořena průmyslovými areály ve městech a areály zemědělské velkovýroby bývalého JZD a Státních statků ve vesnických sídlech. Tyto dříve výhradně zemědělské prostory již dneska slouží k zemědělské výrobě jen z části. Díky dobrému napojení těchto areálů na technickou infrastrukturu zde vznikají potencionální plochy pro jinou podnikatelkou činnost bez nutnosti záboru další půdy. Většina obcí také s těmito areály počítá ve svých územně plánovacích dokumentech jako s plochami pro budoucí rozvoj a podnikání.

49 Těžištěm hospodářské činnosti v regionu je město Hlinsko, které se vymyká svým potencionálem výroby, výrobních služeb a navazujících aktivit. S velkým odstupem lze za Hlinsko zařadit Svratouch, kde se také podnikatelská sféra více uplatňuje, i když samozřejmě nedosahuje takového významu pro region jako Hlinsko. Z dalších větších obcí lze jmenovat ještě Krounou a Trhovou Kamenici.

Tab. 22. Nejvýznamnější zaměstnavatelé na Hlinecku a jejich specializace k 31.12.2005 Název Převažující činnost ETA, a.s. - Hlinsko výroba elektrických přístrojů, komponenty pro aut.průmysl Mlékárna, s.r.o. - Hlinsko zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a sýrů Jednota, spotřební družstvo - Hlinsko maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků Backer Elektro CZ, a.s. - Hlinsko výroba elektrických přístrojů pro domácnost Kožešnická, a.s. - Hlinsko výroba a prodej kožešinové konfekce, bytový textil, konfekce z kůže PLASTKOV MR, a.s. - Hlinsko velkoobchod s elektronikou převážně pro domácnost HTN PISTOL, a.s. - Hlinsko výroba dílů a příslušenství pro auta a jejich motory DÍLO, výrobní a obchodní družstvo - Svratouch radiátory, plechový program - výroba kanystrů Level, s.r.o. - Hlinsko stavebnictví Město Hlinsko - Hlinsko veřejná správa Zdroj: Úřad práce Chrudim – Analýza trhu práce v okrese Chrudim 2005

Tab. 23. Podniky s více než 100 zaměstnanci na Hlinecku k 31.12.2005 Název firmy zaměstnanci 31.12.2004 zaměstnanci 31.12.2005 index % 04-05 Eta a. s. Hlinsko 905 966 106,7 Jednota, spotřební družstvo Hlinsko 339 351 103,5 Backer Elektro CZ, s. r. o. 280 283 101,1 Mlékárna Hlinsko, s.r.o. 245 262 106,9 Město Hlinsko 175 177 101,1 Kožešnická, a.s., Hlinsko 170 156 91,8 Level Hlinsko, spol. s r. o. 116 104 89,7 DÍLO, výr. a obch. dr. Svratouch 111 92 82,9 Zdroj: Úřad práce Chrudim – Analýza trhu práce v okrese Chrudim 2005

Pro větší přehlednost popsání největších zaměstnavatelů na Hlinecku jsem rozdělil území na čtyři části: Západ, Sever, Východ, Jih a město Hlinsko

Západ (obce Trhová Kamenice, Vysočina, Všeradov a Vítanov)

Největší míra nezaměstnanosti (18,52%) je v malé obci Všeradov, která také postrádá významnějšího zaměstnavatele nebo podnikatelský subjekt. Vysoká míra nezaměstnanosti je i v Trhové Kamenici (15,51%). Zde funguje výroba vánočních ozdob ve firmě RŐKL a je zde zaměstnáno kolem 50 lidí. Dále zde funguje např. truhlářské řemeslo (truhlářství Morávek), které zaměstnává přes desítku lidí. Obec Vítanov (9,27%) leží v těsné blízkosti Hlinska a hlavně mlékárny. Kromě toho zde existuje firma na výrobu dřevěných hraček. V obci Vysočina (7,03%) je největším zaměstnavatelem Skanzen Vysočina a Památkový ústav z Pardubic.

50 Sever (obce Miřetice, Včelákov, Tisovec, Holetín, Raná, Pokřikov)

Nejsevernější obec regionu Miřetice má na svém území firmu ELTOP (výroba elektrospotřebičů), která zaměstnává kolem 50 lidí. Tato firma patří stejnému zahraničnímu investorovi jako BACKER ELEKTRO CZ v Hlinsku a to švédskému podniku NIEBE. V obci Včelákov funguje pekárna STARBACK Pardubice, kde pracuje přibližně 15 lidí. V Tisovci je nejvýznamnější výroba autoplachet, kde je zaměstnáno přes 10 lidí. Dále jsou zde zemědělské podniky jako např. farma Dřeveš a další drobní výrobci a zemědělci. V obci Holetín existuje vetší zemědělský podnik, který vznikl z bývalého družstva. Zde je zaměstnáno kolem 25 lidí. Dalšími podnikatelskými subjekty v Holetíně jsou firmy OBAL Holetín a Jirásek in Bohemia (služby pro automomobily), které obě zaměstnávají kolem 25 lidí. V obci Raná zaměstnává 25 lidí firma AUTOTEST Pardubice, která má ,,matoucí“ název, protože funguje jako bramborárna. Dále jsou zde další zemědělské subjekty (např. ZD Maleč provoz Raná). V obci Pokřikov je nejvýznamnější firmou AUTO ATRIUS, kde se opravují auta a funguje vrakoviště. Zde mají přibližně 10 zaměstnanců.

Východ (Vojtěchov, Kladno, Dědová, Otradov, Krouna, Svratouch)

Svratouch je druhým nejvýznamnějším hospodářským centrem po městu Hlinsku. DÍLO SVRATOUCH zaměstnává kolem 100 lidí a vyrábí se zde radiátory a funguje zde plechový program – výroba kanystrů apod. Firma ZASYKO zaměstnává 15 lidí a věnuje se strojní výrobě a lisování – výroba hřebíků a pružin. Nově je ve Svratouchu francouzská firma SIO, která vyrábí komponenty pro automobilový průmysl a nástroje. Zde je zaměstnáno kolem 30 obyvatel. Je zde relativně rozvinuta i zemědělská činnost na farmách. V obci Krouna je největší firmou SAMAS, kde se si 60 zaměstnanců věnuje výrobě kancelářského nábytku. AGROSERVIS Krouna zaměstnává 10 lidí a rolnické družstvo Krouna má 25 zaměstnanců. Dalšími významnějšími podniky v obci jsou N+N autoopravna nákladních aut a truhlářství Nadrchal. Dřevěné kuchyňské nádobí se vyrábí v dřevovýrobě Otradov. Zde pracuje kolem 25 zaměstnanců. V obci Dědová větší zemědělská výroba skončila a tak je zde nejvýznamnějším subjektem firma, která se věnuje dřevovýrobě – výroba puzzle a zaměstnává do 15 lidí. 5 lidí je zaměstnáno u truhlářské firmy CRV. Obec Kladno nemá žádný významnější hospodářská subjekt, jsou zde pouze osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ). V obci Vojtěchov funguje truhlářská dílna.

Jih (Kameničky, Jeníkov, Vortová, Studnice, Hamry)

V Kameničkách zaměstnává firma KAVALE kolem 25 lidí, kteří se věnují kovovýrobě. V obci Jeníkov není žádný větší hospodářský subjekt, pouze osoby samostatně výdělečně činné a menší pila. Ve Vortové funguje firma KOMUTEX, která patří lichtenštejnskému vlastníkovi. Je zde zaměstnáno kolem 40 lidí a firma se věnuje výrobě komutátorů do vysavačů ETA, dále pak kovoobrábění a kovovýrobě. Ve Studnicích existuje reklamní studio, které se zabývá výrobou webových prezentací, letáků a další reklamní činností. Úpravna vody v Hamrech, která využívá vodu z nedaleké nádrže, je nejvýznamnějším zaměstnavatelem v této obci.

51 Město Hlinsko

Všechny nejvýznamnější podniky v Hlinsku jsou popsány v tabulkách výše. Nejvýznamnějším podnikem i v širším regionu je ETA, a.s., který vytvořil v blízkém okolí i malou síť subdodavatelů. Celkově se dá říci, že ve městě převažuje elektrovýroba, výroba pro automobilový průmysl a rozvinutý je i kožešnický průmysl, který zde má velkou tradici.

Profil dominantního zaměstnavatele v regionu – ETA, a.s.

ETA a. s., firma s více než šedesátiletou tradicí ve výrobě elektrických spotřebičů pro domácnost, pozměňuje v posledních letech své zaměření. Mění se z ryze výrobní společnosti na společnost výrobně obchodní a rozšiřuje svoji působností v obou směrech. V obchodní činnosti rychle inovuje nejen tradiční sortiment, ale rozšiřuje nabídka spotřebičů i v oblasti zlepšování komfortu bydlení, péče o zdraví a osobní hygienu. Vstupuje také do nových segmentů trhu. Např. v roce 2004 byl zaveden prodej bytových klimatizačních jednotek, v současné době se rozšířila nabídka o holící strojky, zavádí se prodej hobby nářadí a dalších druhů výrobků. Na podporu obchodní činnosti byl v roce 2002 vybudován velký centrální sklad hotových výrobků s moderní logistikou. Ve výrobní činnosti se, vedle výroby elektrických spotřebičů pro domácnost, daří rozšiřovat produkci komponentů. Rychlým tempem roste zejména kooperace pro automobilový průmysl. Klade se při tom důraz na komplexní přípravu zakázek od zpracování projektu, konstrukce a výroby forem a nástrojů, přes výrobu kovových a plastových dílů, až po montáž finálních sestav. Na podporu tohoto záměru byla v posledních letech zmodernizována nástrojárna a formou fúze včleněna výroba plastových výlisků. (cit. ETA a.s., webová prezentace, 2006)

3.9 Doprava

Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Absolutní objem přepravených nákladů na železnici v důsledku ekonomické transformace po roce 1989 obecně klesl, zvyšuje se však podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Zřejmá je preference silniční nákladní dopravy, a také v dopravě osobní dochází k nárůstu individuální automobilové dopravy, který je doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu.

3.9.1 Silniční doprava

Dopravní dostupnost je ve správním obvodu Hlinska realizována jak železnicí/trať Pardubice – Havlíčkův Brod/, tak silnicemi I.třídy I /34 a 37. Silnice I/34 spojuje Hlinsko s Havlíčkovým Brodem (a následně s dálnicí D1) a Svitavami. Silnice I/37, která prochází správním obvodem v obci Trhová Kamenice, spojuje správní obvod Hlinska s Chrudimí a Žďárem nad Sázavou (návaznost na dálnici D1). Dopravní napojení jednotlivých obcí tohoto správního území na vyšší silniční síť tvořenou výše popsanými silnicemi, je zajištěno sítí silnic II. a III. třídy. Jejich kvalita a tedy

52 směrové a výškové parametry vyplývají z jejich nižšího dopravního významu a jsou silně ovlivněny složitou konfigurací terénu. V budoucnu se předpokládá přeložení silnice I/34 v prostoru města Hlinska, a to do severozápadní obchvatové trasy vedené částečně v souběhu s železniční tratí. V této souvislosti bude řešeno i nové napojení silnice II/343 od Trhové Kamenice. Dále se na silnici I/37 předpokládají drobnější přeložky jejího současného vedení, a to v prostoru Nové Vsi a Trhové Kamenice (nový mostní objekt). U sítě silnic II. a III. třídy se nepředpokládají rozsáhlejší přeložky jejich současného vedení a předpokládané úpravy se především týkají úprav jejich šířkového uspořádání, včetně doplnění chodníků v zastavěném území obcí, a drobných rektifikací směrových oblouků. Vybavenost související se silniční dopravou je v tomto území reprezentována především čerpacími stanicemi pohonných hmot, které jsou lokalizovány v Hlinsku, Trhové Kamenici, Krouně a Tisovci. Zájem je o výstavbu nové čerpací stanice na severním okraji obce Svratouch. Další rozvoj těchto zařízení je možno předpokládat v souvislosti s přeložkou silnice I/34 v prostoru Hlinska.

Obr. 25. Plánovaný obchvat města Hlinska (vyznačen červenou barvou, nájezdové komunikace žlutě, stávající průtah městem modře) Zdroj: Městský úřad Hlinsko

53 3.9.2 Železniční doprava

Územím jsou vedeny železniční tratě č. 238 (Pardubice-Havlíčkův Brod) a č. 261 (Žďárec u Skutče-Svitavy). U těchto tratí se nepředpokládají žádné úpravy přesahující stávající drážní pozemky. Železniční trať č. 238 prochází ve správním obvodu těmito obcemi (směr od Havlíčova Brodu k Pardubicím): Všeradov, Vítanov, Hlinsko, Holetín, Raná, Vojtěchov, Pokřikov a znovu se vrací na území obce Raná, kde opouští správní obvod Hlinska. Železniční trať č. 261 prochází pouze územím obcí Otradov a Krouna.

3.9.3 Ostatní doprava

Jiné druhy dopravy ani jejich zařízení se v tomto území nevyskytují. V širším území je situováno letiště ve Skutči. Nejbližší letiště s mezinárodním statusem se nachází v Pardubicích a Chocni. Vojenská letiště pak v Čáslavi a Hradci Králové. Cyklostezky a turistické stezky jsou součástí kapitoly cestovní ruch.

Tab. 24. Dopravní index obcí na Hlinecku k 1.1.2006 4 body 2 body 1 bod 1 bod 2 body celkem silnice silnice silnice 1.třídy silnice 2.třídy Obec 1.třídy 1.třídy regionální dráha bodů do 5km intravilán intravilán do 2,5 km Hlinsko 4 1 2 7 Krouna 4 1 2 7 Vysočina 4 1 1 6 Holetín 2 1 2 5 Otradov 2 1 2 5 Trhová Kamenice 4 1 5 Vítanov 2 1 2 5 Kladno 4 4 Pokřikov 2 2 4 Raná 2 2 4 Vojtěchov 2 2 4 Studnice 2 1 3 Dědová 2 2 Hamry 2 2 Jeníkov 1 1 2 Kameničky 1 1 2 Svratouch 1 1 2 Všeradov 2 2 Miřetice 1 1 Tisovec 1 1 Vortová 1 1 Včelákov 0 Zdroj: PJsoft Infomapa a mapy.atlas.cz

54 Při výpočtu dopravního indexu jednotlivých obcí Hlinecka byla použita následující metoda:

• Pokud prochází správním územím obce silnice I. třídy, byly obci přičteny 4 body • Pokud prochází mimo správní území obce do 2,5 km silnice I.třídy, byly obci přičteny 2 body. • Pokud prochází mimo správní území obce do 5 km silnice I.třídy, byl obci přičten 1 bod. • Pokud prochází správním územím obce silnice II. třídy, byl obci přičten 1 bod. • Pokud prochází správním územím obce regionální železniční trať, byly obci přičteny 2 body

Obr. 26. Dopravní index obcí na Hlinecku k 1.1.2006

Z výsledných hodnot dopravního indexu v jednotlivých obcích můžeme určit ty s dobrou dostupností a také ty, které mají velice špatné dopravní napojení. Nejlépe s dopravní konektivitou je na tom město Hlinsko a obec Krouna, kterými prochází silnice I/34. Obě obce mají také napojení na regionální železniční dráhu, i když každá obec na jinou. Velice dobře s dopravní dostupností je na tom také obec Vysočina, neboť jejím územím prochází I/37, což je velice výhodné pro snadný přístup turistů k největší turistické zajímavosti v území, k Veselému kopci. Z menších obcí je na tom nejlépe Otradov, kterým prochází regionální dráha a navíc leží v blízkosti I/34. Naopak nejhorší dopravní konektivita je v severní části

55 území v obcích Včelákov, Miřetice a Tisovec. Na jihu pak má horší dopravní napojení obec Vortová.

V městě Hlinsku je na počátku realizace výstavby nového autobusového nádraží, které vyřeší dlouholetý problém s nepřehledností stávajících zastávek linkových autobusů, které byly roztroušeny po celém obvodu Hlinska. Nyní bude autobusová doprava soustředěna do jednoho bodu. Nová stavba má vzniknout v blízkosti vlakového nádraží a bude financována soukromou dopravní společnosti CONNEX. Příští rok by mělo být nádraží již v provozu. Poloha stavby byla vybrána velmi výhodně zejména pro blízkost vlakového nádraží a také ve střednědobém výhledu by touto lokalitou měl procházet silniční obchvat města Hlinska. Vznikl by zde tak důležitý dopravní uzel.

Obr. 27. Linky a zastávky autobusové a vlakové dopravy na Hlinecku Zdroj: Mapový server Pardubického kraje k 31.12.2005

56 Celkově jsou autobusové a vlakové spoje na dostatečné úrovni, velké zlepšení lze očekávat právě po dokončení nového autobusového nádraží a silničního obchvatu Hlinska. Železniční tratě jsou jednokolejné, což trochu komplikuje a omezuje četnost spojů, které na sebe musí čekat ve stanicích kvůli vyhnutí. Pro potřeby regionu však jednokolejná trať vyhovuje.

3.10 Technická infrastruktura

Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroj pitné a užitkové vody a kanalizaci. Rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. K důležitým patří např. poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah služby.

3.10.1 Hospodaření s vodou

Hlavním vodárenským tokem je řeka Chrudimka. V současnosti se nepočítá s regulacemi vodních toků. Hlavním úkolem bude revitalizace krajiny i vodních toků, vyčištění a údržba vodních ploch. Obec Jeníkov má v nejbližší budoucnosti v plánu regulaci Jeníkovského potoka. Zásobování vodou je v daném území zabezpečeno dodávkami pitné vody z vodárenské skupiny Hlinsko. Menší obce s vlastním vodovodem, nebo jen částečným vodovodem, mají možnost se na vodárenskou skupinu připojit. V území je možnost další realizace vodárenských zdrojů (Vrbovka) a možnost propojení soustavy Hlinsko s vodárenskou skupinou Seč.

3.10.2 Kanalizace

Většina obcí kromě města Hlinska a blízkého Jeníkova nemá vybudovánu splaškovou kanalizaci připojenou na čističku odpadních vod (dále ČOV). Větší obce ve správním obvodu Hlinska počítají s vybudováním kanalizace s napojením na ČOV v blízké budoucnosti nebo je už ve výstavbě. Datum zahájení výstavby většinou závisí na obdržení dotací. Výhodná možnost pro obce je využívat jednu ČOV pro více obcí. Některé obce disponují dnes již nevyhovujícími splaškovými kanalizacemi bez napojení na ČOV. Jsou to především větší obce jako Trhová Kamenice, Miřetice, Tisovec, Kameničky, Vysočina, Krouna a Svratouch. Prioritní pro výstavbu kanalizace a ČOV je obec Studnice, která se nachází v PHO 2B vodárenské nádrže Hamry Dále bude nutné realizovat přednostně čistírny v Trhové Kamenici a Kameničkách, které vypouští odpadní vody do vodárenského toku Chrudimky. V povodí vodárenského toku Svratka bude nutné realizovat ČOV Svratouch.

57 3.10.3 Plynofikace

V současné době jsou plynofikováno 18 obcí z 22 obcí patřících do správního obvodu Hlinska. Mezi obce které nejsou plynofikovány patří překvapivě i větší obce jako Holetín a Tisovec, dále to jsou Otradov a Včelákov. Obce, které zavedený plyn nemají, momentálně váhají z jeho výstavbou, protože občany od topení na plyn odrazuje vysoká a stále stoupající cena plynu oproti uhlí a jiným pevným palivům. Pro zavedení plynu v regionu vzniklo i zájmové sdružení obcí – Svazek obcí pro plynofikaci Krounského regionu.

3.10.4 Elektrifikace

Zásobování elektrické energie má hlavně v menších obcích nedostatky a obce trpí relativně častými výpadky elektrického proudu. Větší obce v regionu plánuje zvýšení výkonů transformátorů a hlavně položení vedení elektrické energie do země, což by většinu problémů s kapacitou a spolehlivostí sítě vyřešilo. Správní území Hlinska je zásobováno el. energií z transformovny (dále TR) 110/35 kV Hlinsko, která se nachází v centrální části řešeného území. Z dispozičního hlediska je situování předmětné TR velmi výhodné. Provozně TR Hlinsko omezeně spolupracuje s TR Chotěboř i TR Třemošnice. Ve výhledu je plánována realizace nové transformovny 110/35 kV Polička, která by v případě provozní nutnosti zajišťovala východní část regionu. Z důvodu zapojení výhledové TR Poličky do systému 110 kV, bude předmětným územím mikroregionu procházet vrchní vedení 2x110 kV Hlinsko-Polička. Za provozní nedostatek je nutno považovat jednostranné napojení TR Hlinsko na systém 110 kV. Pro vyřešení této situace je prioritní záležitostí realizace vedení 2x110 kV TR Hlinsko - TR Mírovka, které nejen provozně zajistí předmětnou transformovnu, ale i výkonově podepře 110 kV systém, který je v současné době orientován na TR 220/110 kV Opočinek.

3.10.5 Telekomunikace

Stupeň telefonizace je považován představiteli obcí za dostačující. Uspokojivá je kvalita telefonních linek. Všechny obce mají na svém území pokrytí GSM signálem od mobilních operátorů. Kvalita spojení je odvozena od členitosti terénu a některé místní části obcí nemají pokrytí od všech tří operátorů najednou. Síla signálu je spíše díky členitému terénu slabší, což může znesnadnit příjem signálu například v budovách, kde většinu signálu pohltí stěny objektu. Připojení k internetu je možné přes telefonní linky vytáčeným připojením nebo linkou ISDN. Velká skupina obcí využívá alternativního připojení přes Wi-Fi signál. Na většině území správního obvodu Hlinska poskytuje připojení přes Wi-Fi síť firma UNET.CZ. Dále zde působí poskytovatelé připojení přes Wi-Fi SPEEDFREE, FORTECH (Hamry) a Jon Computers (Studnice). Možnost vysokorychlostního internetu DSL je pouze v některých obcích a to výhradně DSL od Českého Telecomu. Ve městě Hlinsku mají ještě obyvatelé možnost připojení přes kabelovou televizi.

58 Tab. 25. Plyn, kanalizace s ČOV na Hlinecku a dostupnost DSL v jednotlivých obcích k 21.4.2006 Kanalizace Obec Plynofikace Vysokorychlostní internet DSL s napojením na ČOV Dědová ne ano ne Hamry ne ano ano Hlinsko ano ano ne Holetín ne ne ne Jeníkov ano ano ne Kameničky ne ano ne Kladno ne ano ne Krouna ne ano ne Miřetice ne ano ano Otradov ne ne ne Pokřikov ne ano ne Raná ne ano ano Studnice ne ano ano Svratouch ne ano ano Tisovec ne ne ano Trhová Kamenice ne ano ne Včelákov ne ne ano Vítanov ne ano ano Vojtěchov ne ano ne Vortová ne ano ano Všeradov ne ano ne Vysočina ne ano ne Zdroj: www.dsl.cz (test pro GTS Novera, Český Telecom, České radiokomunikace a.s.) ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů

V celé oblasti je samozřejmě možné využívat připojení na internet přes mobilní telefon, což je ale velmi problematické s ohledem na kvalitu signálu. Možnost vysokorychlostního internetu přes mobil CDMA není v současnosti k dispozici.Většina obcí nabízí také občanům připojení na internet v místních knihovnách nebo přímo na obecních úřadech.

3.11 Školství

Na Hlinecku je dostačující síť mateřských škol a I.stupňů základních škol. II.stupeň základního školství se nalézá pouze ve Včelákově, Trhové Kamenici, Krouně, Kameničkách a samozřejmě v Hlinsku, kde jsou základní školy se II.stupněm tři. Základní školství I. stupně chybí úplně v devíti obcích Hlinecka. Tyto obce však mají základní školu I.stupně vždy v sousední obci.

59 Tab. 26. Rozmístění mateřských a základních škol na Hlinecku k 31.1.2003 Obec mateřská škola I.stupeň základní II.stupeň základní Dědová Hamry Hlinsko 4 5 3 Holetín 1 1 Jeníkov Kameničky 1 1 1 Kladno Krouna 1 1 1 Miřetice 1 1 Otradov Pokřikov 1 Raná 1 Studnice Svratouch 1 1 Tisovec 1 Trhová Kamenice 1 1 1 Včelákov 1 1 Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Hlinecko 12 11 7 Zdroj: ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů, vlastní výzkum

V Hlinsku funguje i střední odborné vzdělání, kterému ale v současné době hrozí zrušení nebo omezení. Tradici má ve městě Hlinsku gymnázium. Další gymnázia se nachází již mimo správní obvod Hlinska ve Skutči, Chotěboři, Havlíčkově Brodě a dvě dokonce ve Žďáře nad Sázavou. Střední odborné školství je nejvíce rozvinuto v Havlíčkově Brodě a Žďáře nad Sázavou.Vyšší odborné školství existuje v Chotěboři a Havlíčkově Brodě. Dvě vyšší odborné školy jsou ve Žďáře nad Sázavou. Za vysokoškolským vzděláním musí studenti dojíždět do velkých měst, přičemž nejvíce studentů dojíždí do Prahy a Brna, kde je také největší nabídka oborů ke studiu.

Tab. 27. Rozmístění středních škol ve vybraných městech v okolí Hlinecka v roce 2004 Obec střední odborné učiliště gymnázium Skuteč 1 Ždár nad Sázavou 7 2 Ždírec nad Doub. Chotěboř 2 1 Havlíčkův Brod 8 1 Hlinsko 1 1 Zdroj: ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů

60 3.12 Zdravotnictví a sociální péče

Služby v sociální oblasti i v oblasti zdravotnictví jsou lokalizovány ve velké většině v samotném městě Hlinsku, které je centrem pro tyto služby v jeho správním obvodě. Některé vybrané služby lze nalézt také ve větších obcích.

3.12.1 Sociální péče

Město Hlinsko disponuje 82 bytovými jednotkami v domech s pečovatelskou službou. Plánuje se výstavba dalších objektů s pečovatelskou službou. Obyvatelům těchto bytů zajišťuje město rozvážku obědů, podávání léků a ostatní služby. Dalším seniorům zajišťuje město služby přímo v terénu. V sociální oblasti služeb působí ve městě dále Křesťanská charita, která poskytuje pečovatelskou službu téměř 500 klientům. V současné době je nově otevřen domov důchodců s 60 bytovými jednotkami, který řeší problémy s nedostatečnou kapacitou této služby v regionu. Město také spolupracuje s občanskými sdruženími na zprovoznění nízkoprahového centra určeného pro neorganizovanou mládež ve věku 12 – 22 let. Rekonstrukcí objektu v majetku města (1,7 mil. Kč) vznikne zařízení s bezbariérově přístupným přízemím zaměřené na prevenci psychickopatologických jevů u mládeže. Kromě města Hlinska se domy s pečovatelskou službou nacházejí také v obcích Kameničky, Svratouch, Trhová Kamenice a Krouna. Do ostatních obcí dojíždí tyto služby vykonávat externě Křesťanská charita z Hlinska.

3.12.2 Zdravotnictví

Většina zdravotnických služeb včetně záchranné služby a jedné z lékáren je soustředěna do polikliniky v Nádražní ulici. Ordinace praktických lékařů, stomatologů a další lékárny jsou rozmístěny v soukromých objektech ve městě. Město disponuje těmito službami: 4 dětské ordinace, 2 interní ordinace,1 oční ordinace, 10 ordinací praktického lékaře, 1 urologická ordinace, 2 gynekologické ordinace, 1 kožní ordinace, 2 ortopedické ordinace, 2 psychiatrické ordinace, 1 ordinace ORL, 2 chirurgické ordinace,1 neurologická ordinace, 1 plicní ordinace, 1 rentgenové pracoviště a 7 zubních ordinací. Dále se funguje jedno pracoviště provádějící očkování proti tuberkulóze, pedagogicko – psychologická poradna pro děti a mladistvé a pracoviště poskytující logopedické služby. Ve městě se nacházejí 4 lékárny. Podle dotazníkové šetření (REDEA 2005) považuje 79 % obyvatel města zdravotnické služby za vyhovující.

Tab. 28. Zdravotnická zařízení na Hlinecku k 31.12.2004 Obec dětský lékař praktický lékař pro dospělé lékař-specialista zubař lékárna Hlinsko 4 10 33 7 4 Kameničky x 1 x x x Krouna 1 1 1 1 Miřetice 1 1 1 1 x Trhová Kamenice 1 1 1 1 1 Zdroj: ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů

61 Mimo město Hlinsko jsou zdravotnické služby dostupné pouze v obcích Kameničky, Krouna, Miřetice a Trhová Kamenice. Obyvatelé i představitelé obcí hodnotí ve velké většině zdravotnickou péči jako dostačující

3.13 Cestovní ruch

Řešené území patří do turistického regionu Východní Čechy a turistické oblasti 28 Chrudimsko – Hlinecko

Cestovní ruch, turismus a rekreace jsou svým prostorovým rozsahem a intenzitou významným celosvětovým společenským jevem. Tyto, v současné době dynamické společensko–ekonomické činnosti, zasahují výrazně do utváření životního prostředí daného území (ať již přírodního či sociálního), a to svými pozitivními i negativními vlivy. V České republice začal být význam cestovního ruchu výrazněji oceňován až v devadesátých letech s nástupem tržní ekonomiky. Zvýšení turistické návštěvnosti v území může posílit kupní sílu obyvatel a pomoci rozvíjet podnikatelské prostředí regionu. Kvalita poskytovaných služeb a jejich nabídka pak významně ovlivňují spokojenost návštěvníků a působí tak i na jejich rozhodování, zda navštíví území i příště. Pro návštěvnost území je stále významnější jeho účelná prezentace a propagace. Cestovní ruch se tak v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je více než v jiných případech možno ovlivnit aktivitou veřejného sektoru.

Rozložení jednotlivých druhů (funkcí) cestovního ruchu, rekreace a sportu je odvislé od atraktivity krajinných hodnot, dostupnosti, vazeb na strukturu osídlení a probíhajících změn v dotčených obcích. S ohledem na celospolečenský význam nutno považovat rekreaci a cestovní ruch za obor - odvětví - který dosud není optimálně rozvinut. Přitom je nutno zdůraznit, že rekreace a cestovní ruch nepřispívají jen ke zvýšení ekonomických faktorů - zaměstnanost, příjmy místních rozpočtů, investiční aktivity, ale také reprodukují duševní i fyzické hodnoty člověka. Z hlediska širších územních vazeb má region Hlinecko výhodnou strategickou polohu spočívající především v návaznosti na výrazná území s přírodními hodnotami, formovaná ve statutech CHKO Železné hory a Žďárské vrchy. Atraktivita a charakteristická krajina je tak působivá, že převážná část území se stala a je doposud místem umělecké inspirace. Tato situace je v nadregionální úrovni umocňována fenoménem lidové architektury, která dala podnět ke zřízení skanzenu Veselý Kopec. Rovněž významným faktorem integrující atraktivitu regionu jsou zachovalé soubory lidové architektury v řadě obcí, z nichž nejvýraznější je v Hlinsku Betlém (vyhlášená památková rezervace). Charakter krajiny a klimatické podmínky vytvářejí vhodné prostředí pro celoroční pobyt především rodinné rekreace a rekreace školní mládeže.

62 Tab. 29. Turistická infrastruktura v obcích regionu Hlinecka k 1.3.2006 Obec Ubytovací zařízení / počet lůžek Naučná stezka Cyklotrasa Dědová ne ano Hamry ano ano Hlinsko popsáno samostatně v tabulce ano ano Holetín ano ano Jeníkov ne ne Kameničky Penzion(mimo provoz)/20 osob ano ano Kladno ne ano Krouna ano ano Miřetice ne ano Otradov ne ne Pokřikov ne ano Raná ne ano Studnice Dětský tábor(UNOS Chrudim)/60 ne ano Svratouch kemp,penziony,chaty/ sezóně až 160 osob ne ano Tisovec ne ano Trhová Kamenice Motel Slavie,letní tábor,Rekr.zař.Sluníčko ano ano Včelákov ne ano Vítanov chalupy / 10osob ne ano Vojtěchov Hájenka / 12 osob ne ano Vortová ne ano Všeradov chaty u rybníka Januš/ 15 osob ne ano Vysočina ano ano Zdroj: vlastní výzkum

Z předchozí tabulky je patrná největší slabina regionu pro vývoj cestovního ruchu – nedostatečná ubytovací kapacita a také nedostatečný rozsah a kvalita služeb pro cestovní ruch. Bez vybudování této potřebné infrastruktury bude vývoj v oblasti rekreace zablokován i přes velký potenciál. Větší ubytovací kapacitu má jen město Hlinsko a také Svratouch. V ostatních obcích je ubytování řešeno pouze jako pronájem chat a chalup. V oblasti je také nedostatečná síť stravovacích zařízení a restaurací, chybí zařízení hlavně pro movitější klienty.

Tab. 30. Ubytovací zařízení v Hlinsku k 1.3.2006 Název ubytovacího zařízení Kapacita-lůžka Hotel Styl, Na Stráni 155 54 Motel Čertovina, M.kopce 17 25 Ubytování v soukromí pí.Fialová 19 Penzion Zlatá studna, Poličská 946 13 LEVEL Hlinsko,levné ubytování pro dělníky 10 OSSA Hlinsko, Poděbrad.nám.12 8 Penzion Apartmá, D.nábřeží 292 6 Hospoda u Sv.Huberta, Betlém 157 6 Zdroj: vlastní výzkum

63

Tab. 31. Turistické cíle v obcích regionu Hlinska k 1.3.2006 Obec Významná místa Dědová chybí Hamry vodní nádrž,barokní kaple sv.Jana Nepomuckého, dům čp. 25 Hlinsko Betlém,sportoviště,kostel, sjezdovka Holetín Dolní Holetín-dům čp.35, kaple, areál býv.koupaliště Jeníkov chybí Kameničky Vojtěchův kopec,dům Antonína Slavíčka, galerie,kostel,luční niva Lány Kladno most Krouna kostel evangelický i katolický Miřetice pietní území - ležáky(NKP) Otradov kostel sv. Bartoloměje Pokřikov chybí Raná kostel sv.Jakuba, Medkovy kopce Studnice blízkost nádrže Hamry, kostel, Hradiště Svratouch areál zámku Karlštejn, rybník, meteorologická stanice Tisovec archeologie-osada Dreveš a Hůrka Trhová Kamenice kostel sv.Filipa a Jakuba, mlýn,sjezdovka Včelákov kostel Máří Magdalény, památník II.světové války Vítanov chybí Vojtěchov chybí Vortová rybníky vhodné k letní rekreaci Všeradov mlýn s pilou Vysočina Veselý kopec, kostel sv.Mikuláše,areál zámku Svobodné Hamry Zdroj: vlastní výzkum

3.13.1 Pěší turistika, cykloturistika a běžecké lyžování

Základní podmínkou komplexního rozvoje rekreace a cestovního ruchu je potřebná prostupnost ekologicky šetrné dopravy. Vzhledem k výhodným terénním podmínkám je v daném mikroregionu preferována cyklistická a pěší doprava. Velký potenciál má zatím nedostatečně vytvořený systém pro běžecké lyžování. Základní cykloturistické trasy a další významná cyklistická propojení jsou v souladu s celostátní koncepcí cyklistické dopravy s provázáním na hlavní směry pěší dopravy - naučné stezky. Atraktivita regionu zadává podnět ke strategicky rozloženým cykloturistickým základnám (CTZ), a to i ve vazbě k službám pro pěší turistiku. Koncepce rozvoje rekreace, sportu a cestovního ruchu regionu by měla být v souladu s celkovou koncepcí rozvojové koncepce Žďárských vrchů, Železných hor, dále s jednotlivými koncepcemi územních plánů jednotlivých obcí a s rozpracovanou územní strategií Pardubického kraje a okolních krajů.

64

Obr. 27. Znázornění sítě cyklostezek v okolí Hlinska Zdroj: Mapový server Pardubického kraje

Návrh hlavních cyklistických tras turistického charakteru vychází z podkladu zpracovaného Klubem českých turistů (KČT). Tyto hlavní trasy zajišťují propojení velkých měst ČR s vazbou na okolní státy a propojení významných nadregionálních rekreačních cílů.

65 Řešeného území se týkají tyto hlavní cyklistické trasy: • č. 1 Praha-Brno • č. 16 Hlinsko-Slavonice • č. 18 Hlinsko-České Petrovice

Na tyto hlavní trasy navazují další vedlejší trasy, které propojují převážně lokální a místní cíle. Území je dále protkáno hustou sítí značených turistických tras, a to především ve vztahu k turisticky atraktivnímu území Železných hor a Žďárských vrchů. Jejich vedení je převzato z turistických map edice KČT a ze zpracovaných ÚPN VÚC Železné hory a Žďárské vrchy.

3.14 Kultura

Pro kulturní vyžití je ve městě veřejná knihovna, divadlo, městské muzeum, městská galerie a další kulturní zařízení. Pro pořádání kulturních a společenských akcí jsou využívány další vhodné prostory. Pro potřeby dalšího rozvoje kulturní činnosti ve městě by bylo třeba vybudovat víceúčelové kulturní zařízení odpovídající svojí kapacitou a vybaveností dnešním požadavkům na provozování kultury ve městě. Nedostačující úroveň má místní stálé kino.

V Hlinsku i ostatních obcích je síť obecních knihoven, v některých z nich mají občané přístup na internet. Obce také pořádají velké množství výstav ve svých výstavních prostorech nebo na obecních úřadech (např. obce Studnice, Kameničky aj.) Ve správním obvodu Hlinska se také nachází také hodně společenských (letních) areálů – Cihelka, letní areál Dřevíkov nebo Svratouch. Zde se konají v létě různé sezónní kulturní akce a koncerty.

Asi největší a neznámější kulturní atraktivitou regionu je Veselý Kopec. Je to skanzen lidových staveb a řemesel. Umožňuje návštěvníkům shlédnout historický obraz o životě na venkově. Dokládá způsob života a hospodaření drobných rolníků od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Lidové technické památky na vodní pohon tvoří ojedinělý soubor.

Svobodné Hamry jsou osada, která vznikla kolem železárny již ve středověku. Zaniklou železářskou výrobu připomíná vodní kovací hamr. Za povšimnutí stojí roubená hospoda s datováním do roku 1794 a barokní zámeček z 18. století. V minulosti zde pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun.

Významným komplexem památkových objektů je památková rezervace Betlém. Jedná se čtvrť roubených domků drobných městských řemeslníků. V rekonstruovaných domech nalezneme expozice bydlení a dílny drobných lidových řemeslníků, včetně obchodů s upomínkovými předměty a s výrobky lidových výrobců, prodejnu keramiky a prostory pro pořádání sezónních výstav.

Předchozí tři atraktivity (Veselý Kopec, Svobodné Hamry a Betlém) tvoří dohromady turistický produkt s názvem Skanzen Soubor lidových staveb Vysočina

66 Tab. 32. Veřejné knihovny a kostely na Hlinecku k 31.12.2003 Kultura

veřejná knihovna kostel

Dědová 1 - Hamry 1 1 Hlinsko 1 3 Holetín 1 1 Jeníkov 1 1 Kameničky 1 1 Kladno - 1 Krouna 1 2 Miřetice 1 - Otradov 1 1 Pokřikov - - Raná 1 2 Studnice - 1 Svratouch 1 2 Tisovec - - Trhová Kamenice 1 3 Včelákov 1 1 Vítanov - 2 Vojtěchov 1 - Vortová 1 1 Všeradov 1 - Vysočina 1 1 Hlinecko celkem 17 24 Zdroj: ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů

Králova pila je pozoruhodná technická památka původem ze 14.století, dnešní podobu získala v 18. a 19. století, stojí na samotě u Všeradova na řece Chrudimce. Možděnice je obec připomínaná již v 15. století, mezi památky této obce patří kovárna a objekty drobných řemesel, v kovárně je dochováno původní vybavení. V blízkosti správního obvodu Hlinska se také nachází areál Dlouhý (jihozápadně od obce Dřevíkov), kde je provozována kongresová turistika, často také spojená s návštěvou Veselého Kopce.

67

Obr. 28. Lidové stavení v areálu Betlém v Hlinsku

3.15 Sport

Správní obvod města Hlinska a hlavně samotné Hlinsko má velmi dobrou sportovní infrastrukturu pro letní i zimní sporty. Významnější je však orientace díky klimatu a nadmořské výšce na zimní sporty. Areály pro sjezdové lyžování se nacházejí v Hlinsku (SKI areál Na Stráni) a menší v Trhové Kamenici. V Hlinsku se také nalézá umělá ledová plocha pro lední hokej (Sportovní areál v Olšinkách). V regionu je velký nevyužitý potenciál pro běžecké lyžování. Zatím je zde běžeckých stop velmi málo, chybí značené trasy a strojově projížděné stopy.

SKI areál Na Stráni disponuje třemi lyžařskými vleky, jedním dětským lanovým vlekem, dvěmi sjezdovými tratěmi (250m) a rolbou a sněhovými děly na údržbu sjezdovek. Nechybí ani osvětlení pro noční lyžování. V blízkosti SKI areálu se nachází sociální zařízení pro lyžaře, dostatečně velké parkoviště a venkovní občerstvení. Dále je zde turistická ubytovna s půjčovnou a servisem lyží a nedaleko také Hotel Styl. Podle již schváleného projektu se bude sjezdová trať prodlužovat přes a nad silnici I/34. Realizací projektu by se výrazně zvýšila atraktivita tohoto zimního střediska. Sjezdovka v Trhové Kamenici má délku 300 metrů, areál disponuje dvěma vleky. Sněžná děla i osvětlení chybí

68

Obr. 29. SKI areál Na Stráni

Město Hlinsko vybaveno krytým plaveckým bazénem, který se skládá i z menšího bazénu pro děti. Dále je zde masážní bazén a sauna. V budově bazénu se nachází také kurty na squash, fitcentrum a kadeřnictví. Zimní stadion byl zastřešen v polovině roku 2001, kompletní rekonstrukce strojovny a ledové plochy proběhla již v roce 1999. Majitelem je město Hlinsko. V roce 2004 byl zakoupen povrch pro In-line hokej. Kapacita hlediště je 1400 diváků. Mantinely jsou z umělé hmoty a kolem celé plochy jsou odrazová tvrzená skla. Zázemí tvoří dostatečný počet šaten se sociálním zařízením, které jsou k dispozici oddílům ledního hokeje i ostatním nájemcům. Kromě zimního stadiónu se ve sportovním areálu v Olšinkách nachází dvě fotbalová hřiště, tenisové a volejbalové kurty, hřiště pro národní házenou a herna stolního tenisu.V Ratajích (čtvrť města) se nachází areál klasického lyžování s upravenou tratí pro běžecké lyžování.

K provozování sálových sportů je k dispozici tělocvična v Orlovně a tělocvičny gymnázia a základních škol. Zde také provozuje svou činnost velký počet sportovních organizací a spolků.Ve Svobodných Hamrech existuje od roku 1995 golfové hřiště s názvem Golf and Country Club Svobodné Hamry. Hřiště s parem 36 vyniká obtížností, jeho plocha je doslova protkána vodními překážkami. V areálu se nachází i cvičná louka. Kromě golfu mohou návštěvníci využít i projížděk na koních. Další golfové hřiště, které je i známější se nachází mimo správní obvod Hlinska. Jedná se o golfové hřiště ve Svratce.Dobré sportovní

69 podmínky má také obec Kameničky, která disponuje fotbalovým hřištěm a také hřištěm s umělou trávou pro házenou nebo futsal. Hřiště na fotbal s nachází i v ostatních převážně větších obcích.

Celému správnímu obvodu Hlinska chybí kvalitní venkovní koupaliště. Bývalý areál koupaliště v Hlinsku je nyní provozován Českým rybářským svazem a další koupaliště v obci Holetín bylo uzavřeno pro neuspokojivou kvalitu vody. Otázkou je zda tyto areály znovu uvádět do provozu vzhledem ke krátkému počtu letních dnů – jen zhruba 21 dní je v Hlinsku průměrná teplota vyšší než 25 ºC. V úvahu je třeba také brát vysoké náklady na zbudování venkovního koupaliště. Nejkvalitnější koupání se nalézá nedaleko obce Svratouch a v dalších rybnících např. Krejcar u Kameniček nebo Utopenec u Vortové. V nádrži Hamry je koupání zakázáno, protože je zdrojem pitné vody.

Tab. 33. Sportovní zařízení v obcích na Hlinecku 31.12.2003 Sport

tělocvična stadion, hřiště

Dědová - - Hamry - - Hlinsko 4 9 Holetín 1 1 Jeníkov - 1 Kameničky 1 2 Kladno - - Krouna 1 2 Miřetice - 1 Otradov - 1 Pokřikov - 1 Raná 1 2 Studnice 1 - Svratouch 1 1 Tisovec - - Trhová Kamenice 1 2 Včelákov 1 1 Vítanov - 1 Vojtěchov - - Vortová - 1 Všeradov - - Vysočina - 3 Hlinecko celkem 12 29 Zdroj: ČSÚ; Vybrané údaje za obce Pardubického kraje v roce 2004 podle správních obvodů

70 4. SWOT ANALÝZA

Hlavním úkolem této kapitoly je hodnocení výchozího stavu zkoumaného území formou silných a slabých stránek (vnitřní faktory rozvoje) a příležitostí a hrozeb (vnější faktory rozvoje).

SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, S - W a O - T. Analýza SWOT vychází z předpokladu, že organizace dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb.

Vnitřní faktory jsou ty skutečnosti, které mohou přímo ovlivnit představitelé místních institucí, subjekty a jednotlivci působící v řešeném území.

Vnější faktory jsou ty skutečnosti, které nemohou přímo ovlivnit představitelé místních institucí, subjekty a jednotlivci působící v řešeném území.

Silné stránky jsou ty skutečnosti, které vytvářejí dobré podmínky pro další rozvoj řešeného území a jejich ovlivnění, respektive využití je přímo v moci místních představitelů, subjektů a obyvatel.

Slabé stránky jsou ty skutečnosti, které negativně ovlivňují možnosti dalšího rozvoje řešené oblasti a jejich ovlivnění je přímo v moci místních představitelů, subjektů a obyvatel.

Příležitosti jsou ty skutečnosti, které vytvářejí dobré podmínky pro další rozvoj řešeného území a jejich ovlivnění, respektive využití není přímo v moci místních představitelů, subjektů a obyvatel. Jejich ovlivnění je možné pouze prostřednictvím institucí a subjektů na vyšších úrovních.

Hrozby jsou skutečnosti, které negativně ovlivňují možnosti dalšího rozvoje řešené oblasti a jejich ovlivnění není přímo v kompetenci místních představitelů, subjektů a obyvatel. Jejich ovlivnění je možné pouze prostřednictvím institucí a subjektů na vyšších úrovních.

71

Schéma SWOT analýzy

Legenda: SO – využít silné stránky na získání výhody WO – překonat slabiny využitím příležitostí ST – využít silné stránky na čelení rizikům WT – minimalizovat náklady a čelit rizikům

Tematické oblasti SWOT analýzy

1. Technická infrastruktura a doprava 2. Životní prostředí a nakládání s odpady 3. Ekonomika a podnikání 4. Lidské zdroje a vzdělávání 5. Sociální péče a zdravotnictví 6. Kultura a společenský život 7. Sport a volný čas 8. Cestovní ruch

72 4.1 Technická infrastruktura a doprava

S / silné stránky ⇒ vedení silnic I/34 a I/37 umožňuje nadregionální dopravní vazby ⇒ vedení silnic I. třídy, kromě Hlinska a několika dalších obcí, mimo zastavěné území obcí ⇒ poměrně hustá síť silnic II. a III. třídy ⇒ územím procházejí železniční tratě č. 238 a č. 261 ⇒ vodárenská soustava Hlinsko s údolní nádrží ⇒ vodohospodářsky významné území ⇒ většina obcí má zajištěno zásobování vodou ⇒ unifikace napětí na systém 35 kV je dokončena ⇒ dodávka zemního plynu do Hlineckého regionu je možná kapacitními VTL plynovody (stávajícími) ⇒ možnosti připojení k internetu, zejména Wi – Fi v jednotlivých obcích

W / slabé stránky ⇒ špatný stav silnic II. a III. třídy ⇒ průtah silnice I/34 Hlinskem ⇒ horší dopravní obslužnost odlehlých obcí neležících na hlavních silničních tazích a mimo trasy železničních tratí ⇒ nedostatečné čištění odpadních vod zejména u malých a středních obcí ⇒ plynofikace jen v některých obcích ⇒ síla signálu mobilních operátorů ⇒ absence čištění odpadních vod ve většině obcí

O / příležitosti ⇒ přeložením silnice I/34 do obchvatové trasy po západním okraji Hlinska včetně nového napojení silnice II/343, dojde ke značnému snížení intenzit v centru Hlinska, a to zejména u těžké tranzitní dopravy ⇒ vybudování nového autobusového nádraží v blízkosti vlakového nádraží a budoucího silničního obchvatu Hlinska – vznik regionálního dopravního uzlu. ⇒ některé části obcí, nebo obcí ve spádovém území, lze připojit na kanalizační síť a ČOV centrální obce

73 ⇒ zabudování vedení elektrické energie do země zvýší spolehlivost sítě a zvýší atraktivitu krajiny T / ohrožení ⇒ nedokončením likvidace odpadních vod je ohroženo životní prostředí obcí, krajiny, vodních toků a ploch ⇒ do výstavby nového autobusového nádraží velký rozptyl zastávek autobusové dopravy ⇒ velká finanční náročnost oprav vozovek po delším zimním období ⇒ udržování kvality vozovek třetí třídy v odlehlejších obcích ⇒ útlum vlakové nákladní dopravy

4.2 Životní prostředí a nakládání s odpady

S / silné stránky ⇒ krajinářsky a přírodovědně hodnotné území - velké množství ploch zájmů ochrany přírody ⇒ relativně málo narušené životní prostředí ⇒ vhodné podmínky pro agroturistiku ⇒ komplexní program nakládání s odpady v celém mikroregionu Hlinecko

W / slabé stránky ⇒ nedostatečné ekologické vědomí a výchova obyvatel ⇒ nepovolené skládky v odlehlých zalesněných oblastech ⇒ tvorba smogových situací ve městě Hlinsku při teplotní inverzi ⇒ kvalita vody vodních ploch

O / příležitosti ⇒ vyčištění krajiny od nepovolených skládek ⇒ revitalizace a vyčištění vodních ploch – souvisí s výstavbou ČOV v jednotlivých obcích ⇒ zlepšení kvality ovzduší v Hlinsku po dobudování obchvatu ⇒ probíhající ekologická výchova na školách zlepší ekologické chování obyvatel v budoucnu ⇒ výstavba kompostárny nedaleko skládky Srní

74

T / ohrožení ⇒ zhoršení životního prostředí vlivem nekontrolovaného rozvoje turistického ruchu ⇒ nedokončením likvidace odpadních vod je ohroženo životní prostředí obcí, krajiny, vodních toků a ploch ⇒ vznik nových nepovolených skládek ⇒ zhoršení ovzduší topením pevnými palivy v důsledku zvyšování cen ostatních energií

4.3 Ekonomika a podnikání

S / silné stránky ⇒ územní možnosti pro podnikatelské aktivity (rozvojové plochy v souladu s ÚPD, ÚPP) ⇒ dostupná a dostatečně kvalifikovaná pracovní síla ⇒ existence velkého podniku ⇒ dobré dopravní napojení i v širších regionálních vazbách ⇒ dlouhodobá tradice průmyslové výroby

W / slabé stránky ⇒ nepřipravenost rozvojových ploch pro podnikatelské aktivity z hlediska technické infrastruktury ⇒ problematické využití prázdných areálů zemědělských družstev ⇒ nedostatek významnějších stabilizovaných podniků a pracovních příležitostí (především v nejmenších obcích regionu) ⇒ absence řetězců pěstitelů, zpracovatelů a obchodních aktivit v zemědělství ⇒ chybějící ubytovací kapacity ⇒ nedostatek volných pracovních míst

O / příležitosti ⇒ kvalifikovaná pracovní síla s relativně dostatečnou mírou adaptability a schopností rekvalifikace ⇒ možnost uplatnění domácích i zahraničních investorů

75 ⇒ příprava podmínek a ploch pro podnikatelské aktivity ⇒ využití potenciálu prázdných zemědělských areálů ⇒ využití programů hospodářské pomoci Evropské unie ⇒ vznik nového hospodářského centra v místě výstavby obchvatu a autobusového nádraží ⇒ velký potenciál ekonomice cestovního ruchu ⇒ relativně nízká míra nezaměstnanosti

T / ohrožení ⇒ nedostatečná dynamika připravenosti rozvojových ploch pro investory ⇒ odliv pracovní síly za lepšími platovými podmínkami ⇒ malá diverzita podnikání - významná orientace regionu na elektrotechnický průmysl ⇒ možné umrtvení centra Hlinska v důsledku vybudování obchvatu

4.4 Lidské zdroje a vzdělávání

S / silné stránky ⇒ z dlouhodobého hlediska stabilizovaný vývoj trvale žijících obyvatel ⇒ aktivní politika zaměstnanosti a její nástroje uplatňované úřadem práce ⇒ dobrá dostupnost základního, středního a učňovského školství ⇒ aktivní občanské spolky ⇒ stabilizované základní školství a existence umělecké základní školy

W / slabé stránky ⇒ relativně nižší úroveň vzdělání ⇒ trend stárnutí populace a jeho dopad na sociální sféru ⇒ nedostatečná vazba vzdělávacího systému na potřeby trhu práce ⇒ nedostatečné ekologické vědomí obyvatel ⇒ vylidňování menších obcí

76

O / příležitosti ⇒ vytvářením podmínek pro trvalé bydlení mladých rodin podporovat stabilizaci obyvatelstva ⇒ celoživotní vzdělávání obyvatel ⇒ podpora mezinárodních kontaktů mezi školami

T / ohrožení ⇒ pokračující vylidňování nejmenších obcí regionu ⇒ pokračující depopulační tendence ⇒ odliv vysoce kvalifikovaných pracovních sil do větších měst popř. do EU ⇒ možný zánik učňovského školství

4.5 Sociální péče a zdravotnictví

S / silné stránky ⇒ úroveň a rozsah zdravotní péče ⇒ nově postavené domy s pečovatelskou službou ⇒ dobře fungující charita ⇒ zdravotní středisko

W / slabé stránky ⇒ horší dostupnost obcí záchranou službou zejména v zimě ⇒ nízký stupeň bezbariérovosti

O / příležitosti ⇒ dobudování domova důchodců ⇒ dobré dopravní napojení na nemocnici v Havlíčkově Brodě ⇒ orientace na podnikání a služby pro starší občany

77

T / ohrožení ⇒ stárnutí populace a zvyšující se počet občanů, kteří budou potřebovat sociální služby pro seniory ⇒ omezení služeb zdravotního střediska ⇒ omezení činnosti charit působících na Hlinecku

4.6 Kultura a společenský život

S / silné stránky ⇒ aktivní kulturní občanské spolky ⇒ existence městské galerie a muzea ⇒ široká nabídka kulturních a společenských akcí ⇒ tradiční region tvorby malířů, básníků a spisovatelů ⇒ výstavy na obecních úřadech v některých obcích ⇒ intenzivní ediční činnost města (letáky, ročenky, noviny, tématické publikace) ⇒ folklórní stavby v regionu

W / slabé stránky ⇒ absence většího kulturního sálu ⇒ minimální využití středu města na kulturní akce ⇒ bariérovost kulturních zařízení

O / příležitosti ⇒ zvýraznění folklórní tradice ⇒ posílení pozice města jako kulturního centra ⇒ výstavba nového kulturního sálu s větší kapacitou

T / ohrožení ⇒ zánik kina ⇒ malá medializace kulturních akcí a výstav

78 ⇒ město postrádá přirozené venkovní centrum pro shromažďování obyvatel

4.7 Sport a volný čas

S / silné stránky ⇒ sportovní infrastruktura v celém regionu ⇒ pořádání mnoha vrcholových sportovních akcí ⇒ existence tratí pro sjezdové lyžování

W / slabé stránky ⇒ nedostatečné využití potenciálu běžeckého lyžování ⇒ délka sjezdových tratí ⇒ absence venkovního koupaliště

O / příležitosti ⇒ budoucí prodloužení sjezdovky v Hlinsku přemostěním silnice ⇒ strojová úprava běžeckých stop ⇒ kvalitní sportovní infrastruktura je způsobilá pro pořádání špičkových sportovních akcí ⇒ další rozvoj značení běžeckých tras a místních cyklostezek

T / ohrožení ⇒ malá propagace sportovní nabídky v regionu ⇒ proměnlivé počasí v letním období ⇒ udržování mnoha sportovních areálů v provozuschopném stavu

4.8 Cestovní ruch

S / silné stránky ⇒ dobré přírodní i kulturní podmínky pro cestovní ruch

79

W / slabé stránky ⇒ velmi nedostatečná ubytovací kapacita ⇒ absence kompletních produktů cestovního ruchu ⇒ chybějící cílená nabídka cestovního ruchu ⇒ nedostatečné chápání ekonomického potenciálu cestovního ruchu ⇒ absence infrastruktury cestovního ruchu pro movitější účastníky cestovního ruchu

O / příležitosti ⇒ větší propagace produktů cestovního ruchu ⇒ vytvoření koncepce rozvoje cestovního ruchu ⇒ spolupráce mezi poskytovateli služeb v cestovním ruchu ⇒ významný přírodní a kulturně historický potenciál s dobrými předpoklady pro rozvoj celoročního cestovního ruchu ⇒ využití agroturistiky jako alternativního zdroje příjmů

T / ohrožení ⇒ neexistence koncepce rozvoje cestovního ruchu ⇒ zhoršení stavu stávajících atraktivit cestovního ruchu

80

5 VIZE ROZVOJE A STRATEGICKÉ CÍLE

5.1 Vize

Globálním cílem rozvoje Hlinecka je, aby se v horizontu 10 – 15 let stalo územím, které bude rovnoměrně uspokojovat jednotlivé potřeby občanů a město Hlinsko se stane přirozeným správním, kulturním a rekreačním centrem celého Hlinecka. Při cestě k tomuto cíli budou respektovány zásady trvale udržitelného rozvoje, to znamená hledání optimální rovnováhy mezi hospodářskými podmínkami, sociálními potřebami a ochranou životního prostředí a zachování, případně rozvinutí těchto životních hodnot pro příští generace.

Hospodářský růst bude zajišťován vytvářením podmínek pro rozvoj stávajících podnikatelských subjektů, pro příchod nových investorů a pro rozvoj malého a středního podnikání, podporou rozvoje oblasti obchodu a služeb, zejména se zaměřením na oblast cestovního ruchu.

Uspokojování sociálních potřeb bude realizováno se snahou rovnoměrného zajišťování základních potřeb jednotlivých skupin obyvatelstva a vytváření podmínek pro zdravý rozvoj osobnosti každého jednotlivce na Hlinecku.

Úroveň a atraktivita životního prostředí je základní hodnotou životní úrovně obyvatel regionu. Jeho ochrana bude realizována při respektování potřeb hospodářského rozvoje a zásad sociální soudržnosti.

5.2 Strategické cíle

V oblasti lidských zdrojů je cílem vytvořit podmínky pro celoživotní vzdělávání obyvatel, které bude respektovat požadavky trhu práce i požadavky jednotlivých skupin obyvatel na plnohodnotný rozvoj osobnosti. Dobudovat materiálně technickou základnu sociálních služeb ve městě Hlinsku a v celém regionu vytvořit kompletní nabídku sociálních služeb pro jednotlivé skupiny obyvatel. Zkvalitňovat pokrytí potřeb obyvatel ve zdravotnictví stabilizací a zkvalitňováním nabídky hlavně odborných lékařů. Rozvoj materiálně technické základny i personálního zabezpečení rychlé zdravotnické pomoci. Vytvořit nabídku pro kulturní, sportovní a společenské vyžití jednotlivých skupin obyvatel. V oblasti bydlení nastavit zdravé tržní vztahy s důrazem na podporu bydlení mladých rodin. V rámci mikroregionu Hlinecko a krajem zajistit kvalitní systém dopravní obslužnosti území.

V ekonomické oblasti vytvořit podmínky pro zaměstnanost obyvatel a růst příjmů jako základních podmínek uspokojování jejich potřeb. Toho dosáhnout rozvojem stávajících

81 ekonomických subjektů i příchodem nových investorů při diverzifikaci ekonomického prostředí se zaměřením zejména na rozvoj obchodu, služeb a cestovního ruchu.

V oblasti životního prostředí vytvořit podmínky pro zdraví životní styl obyvatelstva. Posilovat ekologické vědomí obyvatelstva. Zaměřit se na péči o krajinu a její využívání pro rozvoj regionu a města Hlinska jako jedné z největších silných stránek. Zkvalitňováním a rozšiřováním systémů na likvidaci odpadů vytvořit podmínky pro zachování přírodních hodnot území. Odstraněním starých ekologických zátěží snížit riziko ekologických havárií.

V oblasti infrastruktury vytvořit podmínky pro uspokojování potřeb obyvatelstva při minimalizaci zatížení životního prostředí. Vytvořit podmínky pro vybudování nového průtahu silnice I/34 Hlinskem, který odlehčí zejména centru města od tranzitní dopravy a v návaznosti řešit problematiku vnitroměstské dopravy včetně řešení bezpečnosti cyklistů a chodců. V oblasti technické infrastruktury dobudovat jednotlivé požadované systémy s důrazem na vybudování sítě čističek odpadních vod a zabudování vedení elektrické energie do země.

V oblasti cestovního ruchu spolupracovat úzce s mikroregionem Hlinecko s důrazem na zvýšení využití vysokého rekreačního potenciálu území. Vytvořit a rozvinout ubytovací a stravovací kapacity v návaznosti na vybudování doprovodné infrastruktury pro trávení volného času místních obyvatel i návštěvníků. Ve spolupráci s mikroregionem vytvořit účinným marketingem podmínky pro rozvoj tohoto perspektivního odvětví, které čeká na využití. Rozvoj cestovního ruchu podřídit požadavkům na zachování přírodních hodnot území.

82 6 ZÁMĚRY ROZVOJE, OPATŘENÍ, PROJEKTY

Pro dosažení plánovaných strategických cílů je potřeba naplnit jednotlivé rozvojové záměry – specifická rozhodnutí o tom, co chce obec v rámci zvolených cílů dosáhnout. K naplnění rozvojových záměrů je třeba přijmout a naplnit příslušná opatření – specifické činnosti, které povedou k dosažení záměrů. Plnění jednotlivých opatření bude dosahováno realizací jednotlivých rozvojových projektů. Projekt je konkrétní realizační akce, jejímž výsledkem jsou konkrétní výstupy, které svými dopady do řešeného území naplňují opatření, záměry a cíle.

Cesty (strategie) k naplnění zvolených cílů jsou pro potřeby tohoto dokumentu rozděleny do čtyřech prioritních oblastí, ve kterých jsou definovány následující záměry.

6.1 Lidské zdroje – prioritní oblast 1

- zajistit pro všechny skupiny obyvatel takové podmínky pro jejich vzdělávání, které umožní naplňování jejich požadavků na harmonický rozvoj osobnosti a vytvoří vhodné podmínky pro splnění jejich ekonomických, sociálních a kulturních potřeb

- zajistit pro všechny skupiny obyvatel takovou úroveň sociálních služeb, která umožní jejich příslušníkům důstojný způsob života

- vytvořit takovou nabídku kulturního, společenského a sportovního vyžití, která umožní každému z obyvatel města harmonický rozvoj jeho osobnosti

- dosáhnout takového stavu v bytové oblasti, který umožní všem obyvatelům naplňování oprávněných požadavků na kvalitu jejich bydlení

6.2 Ekonomika – prioritní oblast 2

- vytvořit podmínky, které zajistí z dlouhodobého pohledu zaměstnanost pro všechny práceschopné a práce ochotné obyvatele regionu

- dosáhnout takové úrovně hospodářství, která vytvoří podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb obyvatel regionu

- rozvojem cestovního ruchu, při využití stávajícího vysokého potenciálu území, dosáhnout potřebné diverzifikace ekonomiky, která zajistí větší stabilitu hospodářství v regionu

83 6.3 Životní prostředí – prioritní oblast 3

- vytvořit podmínky pro zdravý životní styl všech skupin obyvatelstva regionu

- prostřednictvím posílení ekologického vědomí obyvatelstva dosáhnou stavu, kdy bude většina obyvatel vnímat a využívat přírodní hodnoty města a okolí a tyto hodnoty aktivně ochraňovat

- minimalizovat negativní dopady aktivit člověka na životní prostředí v regionu a to především zlepšenou účinností systémů pro likvidaci odpadů

- odstranit všechna ohrožení stavu životního prostředí – likvidace starých ekologických zátěží

6.4 Infrastruktura – prioritní oblast 4

- dobudovat technickou infrastrukturu tak, aby byly vytvořeny podmínky pro uspokojování všech souvisejících potřeb obyvatelstva při minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí v regionu

- minimalizovat dopady tranzitní i vnitroměstské dopravy na život obyvatel a to zejména na bezpečnost jednotlivých účastníků silničního provozu

Prioritní oblast 1. Lidské zdroje

Opatření 1.1. Rozvoj středního školství

Výchozí stav: Ve městě je Gymnázium K. V. Raise a Střední odborné učiliště Hlinsko. Gymnázium sídlí v objektech majetku města a střední odborné učiliště v objektech majetku kraje. Snahou kraje je provozovat střední školy jichž je zřizovatelem, ve vlastním majetku. Na středním odborném učilišti se vyučuje velké množství učebních oborů jak technického směru (např. zámečník, elektrikář, oděvnictví …), tak i směru odvětví služeb (prodavač smíšeného zboží) což klade vysoké nároky na šíři struktury aprobací učitelského sboru.

Dílčí kroky a projekty: - jednání s Pardubickým krajem o majetkových poměrech některých budov gymnázia - spolupráce s krajským úřadem na optimalizaci a udržení provozu Středního odborného učiliště Hlinsko

84 Termíny realizace: Dlouhodobý úkol, průběh jeho plnění je závislý především na postupu kraje a krajského úřadu.

Financování: rozpočet Pardubického kraje, operační program rozvoje lidských zdrojů

Opatření 1.2. Rozvoj celoživotního vzdělávání

Výchozí stav: Ve městě i ve většině obcí je veřejná knihovna, která zprostředkovává přístup na internet, městské muzeum a galerie a další výstavy v obcích. Ve městě působí soukromá jazyková škola, senior klub a detašované pracoviště Úřadu práce Chrudim. Na celoživotním vzdělávání se podílejí i ZŠ a SŠ, které organizují i mimoškolní činnost svých žáků. Uvedené subjekty přispívají v rámci své činnosti k celoživotnímu vzdělávání jednotlivých skupin obyvatel.

Dílčí kroky a projekty: - rozvoj činnosti senior klubu se zaměřením na řešení potřeb vzdělávání obyvatel v poproduktivním věku - rozvoj a pokračování v přednáškách s enviromentální tématikou na základních školách - informování potencionálních poskytovatelů vzdělávacích programů o možnostech podpory z krajského i státního rozpočtu a z prostředků strukturálních fondů EU - podpora rekvalifikačních vzdělávacích programů - vzdělávání pracovníků ve službách a obchodu s důrazem na cestovní ruch

Termíny realizace: Trvalý úkol

Financování: Prostředky města Hlinska a ostatních obcí, krajský rozpočet, státní rozpočet, operační program průmysl a podnikání, operační program rozvoje lidských zdrojů

Opatření 1.3. Rozvoj materiálně technické základny sociálních služeb

Výchozí stav: V současné době disponuje Hlinecko téměř stem bytových jednotek v domech s pečovatelskou službou, z toho je 82 bytových jednotek lokalizovaných ve městě Hlinsku. Křesťanská charita poskytuje terénní pečovatelské služby kolem 500 klientů. Nejbližší domov důchodců je v Předhradí u Skutče. Občanské sdružení ,,ÚL“ připravuje ve spolupráci s městem zřízení centra určeného pro neorganizovanou mládež ve věku 12 – 22 let, kde budou možnosti provozování volnočasových aktivit.

85 Dílčí kroky a projekty: - dostavba domova důchodců se 60 bytovými jednotkami a chráněného bydlení s dalšími 60 bytovými jednotkami - zřízení nízkoprahového centra pro mládež - poskytování pečovatelských služeb i v terénu zaměstnanci měst a obcí - podpora pečovatelských služeb provozovaných křesťanskou charitou - provoz domova důchodců pro klienty z regionu

Termíny realizace: Dokončení chráněného bydlení se 60 bytovými jednotkami a domova důchodců se 60 bytovými jednotkami v průběhu roku 2006, vznik nízkoprahového centra v roce 2007

Financování: Prostředky města, prostředky obcí, dotační prostředky ze státního rozpočtu a státních fondů prostřednictvím programů MPSV, MMR a SFRB

Opatření 1.4. Podpora sportovních, kulturních a zájmových organizací

Výchozí stav: Na Hlinecku je velký počet drobných organizací působících ve sportu a kultuře. Všechny nabízejí svým členům případně i ostatním obyvatelům a návštěvníkům regionu možnosti kulturního, sportovního i společenského vyžití. V této oblasti se angažují i některé podnikatelské subjekty, které v rámci svých komerčních aktivit rovněž nabízejí obdobné způsoby vyžití.

Dílčí kroky a projekty: - sledování dotačních možností této oblasti na úrovní kraje a státu a zprostředkování těchto informací informačními zdroji - vypracování grantového schématu podpory kulturního, sportovního a společenského vyžití obyvatelstva z prostředků města a obcí na základě znalostí požadavků obyvatelstva a možností podpory z úrovně kraje a státu

Termíny realizace: Trvalý úkol

Financování: Prostředky města a obcí, prostředky kraje a státu

Opatření 1.5. Rozvoj sportovních a rekreačních areálů

Výchozí stav: K hlavním sportovním a rekreačním areálům patří SKI areál Na Stráni a sjezdovka v Trhové Kamenici, sportovní areál v Olšinkách, budova krytého bazénu, golfové hřiště ve Svobodných Hamrech, fotbalová hřiště ve vybraných obcích (zejména Kameničky),

86 tělocvičny ZŠ v obcích, rekreační areál ve Svratouchu. Pro rekreaci je nevyužívaný bývalý areál veřejného koupaliště v Drachtinách – je zpracován záměr obnovy tohoto koupaliště. Nepoužívané je i koupaliště v Holetíně.

Dílčí kroky a projekty: - prodloužení sjezdové lyžařské trati Na Stráni přes silnici I/34 směrem na Studnický kopec - vybudování na Soudnickém kopci areál pro běžecké lyžování se strojově upravovanými tratěmi s návazností na areál sjezdového lyžování Na Stráni - obnova veřejných koupališť - rekonstrukce školního hřiště ZŠ Smetanova (jediná atletická dráha ve městě) - využití rekreačního potenciálu rybníku a okolního zařízení ve Svratouchu

Termíny realizace: Podle možnosti rozpočtu obcí a města a podle čerpání dotačních titulů

Financování: Vlastní prostředky města a obcí, státní rozpočet, krajský rozpočet (podpora sportu a volnočasových aktivit), společný regionální operační program

Opatření 1.6. Budování kulturních zařízení

Výchozí stav: Většině obcí a hlavně samotnému Hlinsku chybí víceúčelové kulturní zařízení, které by umožnilo realizaci kulturních akcí s většími prostorovými požadavky. V ostatních obcích se jedná o revitalizaci stávajících zařízení pro shromažďování obyvatel při společenských případně jiných akcích.

Dílčí kroky a projekty: - Vybudování nového víceúčelového zařízení v Hlinsku - Rekonstrukce a obnova stávajících kulturních prostor v jednotlivých obcích - Zpracování studie na doplnění a optimalizaci materiálně technické základny v regionu, která bude respektovat dlouhodobé požadavky obyvatelstva na kulturní a společenské vyžití a požadavky na ekonomičnost provozu těchto zařízení

Termíny realizace: Závisí na finančních prostředcích a vytvoření studie

Financování: Vlastní prostředky města a obcí, státní rozpočet (účelová dotace)

87 Prioritní oblast 2. Ekonomika

Opatření 2.1. Zlepšování podmínek pro začínající podnikatele

Výchozí stav: Rozvoj malého a středního podnikání obecně je při očekávaném vývoji tradičních místních ekonomických aktivit jednou z hlavních šancí pro zajištění zaměstnanosti v potřebné výši. V dotazníkovém šetření ( REDEA 2005) označili podnikatelé jako výraznou překážku nedostatek objektů a prostorů pro podnikání.

Dílčí kroky a projekty: - Vytvoření podnikatelského inkubátoru, který bude začínajícím podnikatelům nabízet výhodné podmínky pro rozjezd jejich živnosti - Sledování dotačních možností pro začínající podnikatele z prostředků státního rozpočtu i strukturálních fondů EU a poskytování informací prostřednictvím internetových stránek

Termíny realizace: Rekonstrukce objektu pro podnikatelský inkubátor 2006 – 2007, poskytování informací jako trvalý úkol

Financování: Prostředky města, dotační prostředky kraje, prostředky státního rozpočtu, z prostředků strukturálních fondů EU prostřednictvím OPPP – operační program průmysl a podnikání

Opatření 2.2. Příprava podmínek pro příchod nových investorů

Výchozí stav: Pro realizaci dalších podnikatelských aktivit lze využít stávající nedostatečně využívané podnikatelské areály a rozvojové plochy v územních plánech jednotlivých obcí a města Hlinska. V obcích jsou pro příchod podnikatelských subjektů určeny většinou areály bývalých zemědělských družstev kde je vybudována technická infrastruktura, která by však ve většině případů potřebovala zmodernizovat. Město má v územním plánu vymezeny dvě podnikatelské zóny. První se nachází severně od železniční tratě po obou stranách Srnské ulice ohraničená ulicí Rváčovskou. Tato zóna je zainvestovaná a částečně již využitá. Druhá podnikatelská zóna se nachází východně od první, ohraničená ulicí Za Drahou je nezainventovaná a pozemky jsou převážně v rukách jiných vlastníků.

88 Dílčí kroky a projekty: - Úplná příprava bývalých areálů zemědělských družstev pro příchod podnikatelských subjektů - Nabídka volných pozemků v zainvestované podnikatelské zóně ,,Srnská“ - Výkupy pozemků v zóně ,,Za Drahou“

Termíny realizace: Příprava areálů pro příchod podnikatelských subjektů – trvalý úkol, plné využití zóny ,,Srnská“ do roku 2008, výkup pozemků a výstavba infrastruktury v zóně ,,Za Drahou“ do roku 2008

Financování: Prostředky města a obcí, ze státního rozpočtu prostřednictvím programů MMR (Ministerstvo pro místní rozvoj) a MPO (Ministerstvo průmyslu a obchodu) – CzechInvest, operační program průmyslu a podnikání

Opatření 2.3. Rozvoj cestovního ruchu

Výchozí stav: Hlinecko je území s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Pro úspěšné oslovení potencionálních návštěvníků je třeba nabízet celé území s jeho atraktivitami, možnostmi ubytování a stravování a dalších navazujících služeb včetně nabídky na aktivní i pasivní trávení volného času. Pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu v určitém území je podmínkou celý soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování rozvoje cestovního ruchu, při komunikaci mezi jednotlivými aktéry cestovního ruchu a při rozhodování o postupech vedoucí k tvorbě a úspěšnému odbytu ucelených produktů cestovního ruchu. Pro soubor uvedených postupů a přístupů realizovanými určenými pracovníky s cílem rozvíjet v daném území cestovní ruch je používán termín destinační management.

Dílčí kroky a projekty: - Program rozvoje cestovního ruchu Mikroregionu Hlinecka - Destinační management Sdružení obcí Mikroregionu Hlinecko - Účinný marketing Hlinecka v oblasti cestovního ruchu - Budování a rozvoj infrastruktury cestovního ruchu - Vybudování, rozvoj a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích zařízení na Hlinecku

Termíny realizace: Program rozvoje cestovního ruchu v roce 2006, ustavení funkčního destinačního managementu v roce 2006, ostatní činnosti jako trvalé úkoly

Financování: Z vlastních prostředků Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko a z prostředků jeho členských obcí, krajský rozpočet, státní rozpočet – programy MMR

89

Prioritní oblast 3. Životní prostředí

Opatření 3.1. Posilování ekologického vědomí obyvatelstva

Výchozí stav: Kvalita životního prostředí je jednou z nejvýznamnějších hodnot území. Význam úrovně životního prostředí posiluje i skutečnost, že jednotlivé prvky životního prostředí se v případě poškození nesnadno obnovují nebo dokonce dojde k nenávratnému zničení. Člověk svým způsobem života svou vysokou spotřebou zatěžuje jednotlivé ekosystémy. Aby byly negativní vlivy na ekosystémy co nejvíce potlačeny, musí fungovat vytvoření a posilování ekologického vědomí obyvatelstva.

Dílčí kroky a projekty: - Pokračování a rozvoj ekologické osvěty na školách v Mikroregionu Hlinecko (spolupráce s firmou EKOPALETA Pardubice) - Spolupráce škol s organizací Český svaz ochránců přírody a ostatními spolky podobného zaměření - Zdůrazňování významů životního prostředí v rámci rozvojových strategií v regionu i v rámci pořádání jednotlivých akcí působících na přírodu - Odsuzování negativních dopadů a propagace pozitivních dopadů na životní prostředí prostřednictvím informačních nástrojů v regionu

Termíny realizace: Trvalý úkol

Financování: Z prostředků Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko, vlastní prostředky města a obcí, granty Pardubického kraje na ekologickou výchovu, ze státního rozpočtu – programy MŽP

Opatření 3.2. Odstraňování starých ekologických zátěží

Výchozí stav: Nejvýraznější ekologické zátěže jsou registrovány v areálech bývalých nebo současných průmyslových podniků (HTN Pistol, ETA Hlinsko). Na Hlinecku bohužel také existuje větší počet nepovolených skládek, které souvisí se slabým ekologickým vědomím především starších obyvatel, kteří byly zvyklí vozit odpady na skládky do lesů.

90 Dílčí kroky a projekty: - Asanační práce v areálech HTN Pistol a ETA Hlinsko - Vyčištění území obcí od drobných skládek

Termíny realizace: Trvalý úkol

Financování: Vlastní prostředky města a obcí, rozpočet Pardubického kraje, státní rozpočet, z prostředků FNM, operační program infrastruktura

Opatření 3.3. Rozvoj systému likvidace tuhých komunálních odpadů

Výchozí stav: Sběr a likvidaci tuhých komunálních odpadů na Hlinecku zajišťuje EKO HLINECKO, o.p.s. Netříděný komunální odpad je ukládán na skládku v Srní, která byla nedávno rozšířena a její životnost se odhaduje na 10 let. Vytříděný odpad je předáván specializovaným firmám, které se starají o druhotné zpracování.

Dílčí kroky a projekty: - Rozšíření počtu sběrných míst tříděného odpadu - Zvýšení kapacity svozu tříděného odpadu - Osvěta o třídění odpadu mezi občany

Termíny realizace: Trvalý úkol

Financování: Vlastní prostředky Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko, z prostředků EU (dočerpání bývalého předvstupního fondu SAPARD), krajské granty, z poplatků výrobců obalů na jejich likvidaci dostávají obce příspěvky prostřednictvím systému EKO-NOM, operační program infrastruktura

Opatření 3.4. Zpracování biologických odpadů

Výchozí stav: Podle legislativy EU je zakázán vývoz biologického odpadu na skládky. Výstavba biostanice iniciativou mikroregionu Hlinecko tento problém vyřeší. Vyrobený plyn bude sloužit jako palivo pro výrobu elektrické energie a teplo ze spalování bude zpětně ještě využito.

Dílčí kroky a projekty: - Vybudování samotné biostanice - Vybudování kompostárny pro využití zbylého odpadu

91

Termíny realizace: Do konce roku 2006

Financování: Krajský a státní rozpočet, komerční úvěr splácený z prodeje vyrobené elektrické energie

Prioritní oblast 4. Infrastruktura

Opatření 4.1. Dobudování čištění odpadních vod v regionu

Výchozí stav: Vybudovanou kanalizaci napojenou na ČOV má bohužel zatím jen město Hlinsko a obec Jeníkov, ostatní obce, zvláště ty větší s budováním ČOV začínají nebo ji plánují. Budování rozvodů odpadních vod napojené na ČOV je velmi finančně náročné a je asi nejvýraznější investicí v regionu.

Dílčí kroky a projekty: - Vybudování splaškových kanalizací v jednotlivých obcích - Použít společné ČOV pro několik splaškových kanalizací obcí najednou

Termíny realizace: Odkanalizování obcí do roku 2008 až 2009

Financování: Vlastní prostředky obcí, státní fond životního prostředí

Opatření 4.2. Rekonstrukce a modernizace rozvodů elektřiny

Výchozí stav: Stávající vedení elektrické energie potřebuje modernizaci. Výhodou systému vedení elektřiny v regionu je systém transformátorů, přes které lze zvyšovat výkon. Prioritou by mělo být vedení elektrické energie podzemními kabely.

Dílčí kroky a projekty: - Modernizace rozvodu nízkého napětí na celém území - Realizace vedení nízkého napětí v obcích podzemními kabely

92 Termíny realizace: Podle obchodní politiky VČE Hradec Králové

Financování: Prostředky VČE Hradec Králové

Opatření 4.3. Výstavba nového průtahu silnice I/34

Výchozí stav: V územním plánu města Hlinska je zpracováno vybudování nového průtahu silnice I/34 mimo centrum města. Realizace této dopravní stavby odlehčí centru města od tranzitní, především kamionové dopravy. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má k dispozici studii celé trasy v měřítku 1 : 1000 pořízenou městem

Dílčí kroky a projekty: - Zpracování investičního záměru (ŘSD) - Identifikace dotčených pozemků a jejich výkup městem s cílem urychlení výstavby - Realizace stavby

Termíny realizace: Výkupy pozemků do roku 2010, samotná realizace ve střednědobém horizontu

Financování: Prostředky města

Opatření 4.4. Vybudování dopravního uzlu

Výchozí stav: Zastávky autobusových spojů vedoucích přes město Hlinsko jsou roztroušeny na několika lokalitách, které jsou od sebe poměrně vzdálené. To má za následek málo komfortní napojení místní dopravy na dálkovou dopravu.

Dílčí kroky a projekty: - Výstavba nového centrálního autobusového nádraží v blízkosti vlakového nádraží a také v blízkosti budoucího obchvatu města a průmyslové zóny.

Termíny realizace: Do konce roku 2007

Financování: Financováno dopravní firmou CONNEX

93 Opatření 4.5. Stavba větrných elektráren

Výchozí stav: Mezi obcí Holetín a její místní částí Babákov je vhodná lokalita pro výstavbu větrných elektráren. Záměr byl odsouhlasen místními obyvateli.

Dílčí kroky a projekty: - Vyřešení sporů mezi příznivci a odpůrci stavby - Zkoumaní dopadů na životní prostředí - Projekt stavby čtyř větrných elektráren - Realizace stavby

Termíny realizace: Do konce roku 2006

Financování: Financováno VČE

94 7 ZÁVĚR

Hlinecko patří mezi velikostně menší správní obvody. Jedná se o území se členitým terénem, chladnějším klimatem, průmyslovou historií i současností a dobrým dopravním napojením. V současnosti je úkolem dosáhnout hospodářského růstu, který však bude mít kvalitu a nejen kvantitu, a také musí být v souladu se životním prostředím.

Při formulování programu rozvoje pro Hlinecko jsem se především opíral o dotazníkové šetření mezi starosty obcí a rozhovory s odborníky v daných oblastech. Většina starostů pokládá za největší bariéry rozvoje obce nedostatek pracovních míst v regionu (80 % dotazovaných) a špatnou finanční situaci jednotlivých obcí (60 %). Naopak téměř nikdo ze starostů (pouze 10 %) si neztěžoval na dopravní obslužnost své obce a nikdo nepovažuje za bariéru rozvoje stávající infrastrukturu. Při zmiňovaném nedostatku pracovních míst je zajímavé, že se míra nezaměstnanosti drží pod celostátním průměrem. I když se jedná o venkovský region a dalo by se předpokládat, že velká skupina obyvatel bude pracovat v zemědělství, není tomu tak. V proběhlém transformačním období přešlo zemědělství na Hlinecku od intenzivní výroby k extenzivní. Hlinecko tak má poměrně málo obsazených pracovních míst v zemědělství (6,2 %).

Region Hlinecka má především ale průmyslovou minulost i současnost. Téměř polovina (47,6 %) ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v průmyslu. Dominantním průmyslovým podnikem v regionu je ETA a. s., která vyrábí elektrospotřebiče pro domácnost a v poslední době i komponenty pro automobilový průmysl. I další velké firmy ve správním obvodu Hlinska vyrábí převážně pro elektrotechnický průmysl (Backer Elektro CZ, Plastkov MR). Dá se tak říci, že hlinecký průmysl je závislý na vývoji elektrotechnického průmyslu, což může být při recesi v tomto odvětví velmi nebezpečné a Hlinecku by prospěla větší diverzifikace v sekundárních odvětvích a hlavně růst pracujících v terciéru.

Jedním z nejvážnějších problémů Hlinecka je stárnutí populace a v návaznosti na to úbytek obyvatel s trvalým bydlištěm zejména v malých obcích. O víkendu obce ožívají příjezdem chalupářů do obytných domů a chalup, ale ve všední dny vesnice doslova ,,vymírají“, protože téměř všichni obyvatelé jezdí za prací a za službami do větších obcí a měst. Proto i většina starostů v dotazníkovém šetření uvedla, že jednou z největších priorit je přilákat do obcí mladé rodiny.

Velkou výhodou správního obvodu Hlinska je fakt, že celé území patří do zájmového sdružení obcí Mikroregionu Hlinecko. Toto sdružení obcí na Hlinecku funguje velice dobře a výsledkem je provedení několika úspěšných projektů. Zejména ekologické zpracování odpadů a ekologická výchova obyvatel je na velmi vysoké úrovni. Mikroregion Hlinecko nezaostává ani v otázce propagace regionu, zejména pro turisty a návštěvníky.

95 Velký nevyužitý potenciál má Hlinecko v cestovním ruchu. Celý region by se měl snažit orientovat na vnitrozemský cestovní ruch. Dostupnost Hlinecka ze zahraničí je díky poloze ve středu ČR velmi omezená. K velkým plánovaným projektům, které cestovní ruch rozvinou, patří zejména prodloužení sjezdových tratí Na Stráni a zároveň v blízkosti vybudovat tratě pro běh na lyžích. Jednalo by se tedy o přímou konkurenci Novému Městu na Moravě. Rozvoj turismu bude podporovat i výborná sportovní infrastruktura a množství kulturních akcí. Větší pozornost a propagace by se měla věnovat cykloturistice. Velkou bariérou rozvoje turismu na Hlinecku je nedostatečný počet i kvalita ubytovacích a stravovacích kapacit.

Zajímavé bude také rozhodnutí o stavbě čtyř větrných elektráren v obci Holetín. Bude se jednat o velký zásah do krajiny a stavbě větrné elektrárny nenahrává ani fakt nízkého ekologického vědomí obyvatelstva a strach z vedlejších vlivů větrných elektráren. Občané se v nedávné anketě organizované obecním úřadem vyjádřili pro stavbu větrných elektráren. Realizací výstavby biostanice na zpracování biologických odpadů na skládce v Srní při současné ekologické politice Mikroregionu Hlinecko by začalo být Hlinecko vnímáno jako území, které se ,,chová a myslí velmi ekologicky“.

Obr. 30. Výsledky ankety v obci Holetín o stavbě větrných elektráren Zdroj: www.holetin.cz

V budoucnu bude Hlinecko čekat neodvratná transformace. Nutně se musí rozvinout sektor služeb na úkor průmyslu. Dobré šance má Hlinecko při získávání dotačních titulů na své projekty, neboť sdružení obcí Mikroregionu Hlinecko si v tomto ohledu vede velice efektivně. Centrem rozvoje území by samozřejmě mělo být město Hlinsko, které k tomu má všechny předpoklady a má v blízké i vzdálenější budoucnosti v plánu realizovat mnoho projektů, podle mého názoru velice smysluplných a napomáhajících zdravému rozvoji. Žádoucí do budoucna bude i tvorba navzájem propojených rozvojových materiálů jednotlivých obcí, protože některé obce mají tyto rozvojové dokumenty staršího data nebo jim chybí úplně.

96

Obr. 31. Stav plánovací dokumentace v obcích Hlinecka k 1.6.2005 Zdroj: Mapový server Pardubického kraje, vlastní výzkum

Jednotlivá navrhovaná opatření a projekty vznikaly diskuzemi a rozhovory se starosty obcí, odbornými pracovníky na městském úřadě a úřadu práce. Oslovena v některých případech byla i odborná veřejnost. Některá opatření a projekty nemusí přímo vycházet z výsledků analýz území, ale hlavně z odborných konzultací. V neposlední řadě jsem vycházel i ze své znalosti území a zkušeností.

97 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knihy a časopisy:

[1] Adámek, K.V.: Sborník okresu Hlineckého, Výbor národopisné výstavy v Hlinsku, Praha, 1897, 330 s.

[2] Blažek, J., Uhlíř, D.: Teorie regionálního rozvoje – nástin, kritika, klasifikace. Karolinum, Praha, 2002. 211 s.

[3] Československá Vlastivěda, Díl I. - Příroda, Orbis, Praha, 1968. 854 s.

[4] Dostál, J.: Českomoravská vysočina - sever, KČST, Praha, 1933, 152 s.

[5] Efektivní zpracování odpadu v Mikroregionu Hlinecko, Eurovision s.r.o., Brno, 2004. 142 s.

[6] Hlinecké noviny - měsíčník, Město Hlinsko, Hlinsko, 2005 – 2006

[7] Hlinecko, Sborník příspěvků č. 4, Město Hlinsko, Hlinsko, 1996. 19 s.

[8] Hrabalová, S.: Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, Masarykova univerzita, Brno, 2004. 86s.ISBN 80-210-3356-8

[9] Kraj Vyočina se představuje, GaREP, spol. s.r.o., Jihlava, 2004. 41 s.

[10] Křivanová, M.,Hájek, M.: Mikroregion Hlinecko, SOMH, Hlinsko, 2002, 70 s.

[11] Pardubický kraj v datech, Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, Pardubice, 2000. 63 s.

[12] Program rozvoje města Hlinska, 1. vyd., REDEA, Žamberk, 2003. 300s.

[13] Statistická ročenka půdního fondu České republiky. 1. vyd., ČÚZK, Praha, 2005. 43 s. ISBN 80-902321-9-1

[14] Štěpánek, Z.: Hlinecký zpravodaj č. 9, Grafies v.o.s, Hlinsko, 2006. 72 s.

[15] Vašková, J., Hájek, M.: Pohled do historie mšsta Hlinska, Městské muzeum a galerie v Hlinsku, Hlinsko, 2005. 21 s.

[16] Významné podniky České republiky 2002, Hoppenstedt Bonnier Information, Praha, 2002. 2056 s.

98 Mapy a atlasy:

[1] Atlas podnebí ČSR ,1. vyd., Ústřední spáva geodézie a kartografie, Praha, 1958.

[2] Autoatlas Česká republika 1: 200 000. 1. vyd., Columbus, Praha, 2004. 250 s. ISBN 80- 7249-192-X

[3] Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSR 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno, 1975.

[4] Infomapa 12, Mapa České republiky, PJsoft, Praha, 2004.

[5] Turistická mapa 1: 60 000 Mikroregion Hlinecko. Shocart, spol. S. r. o., Vízovice, 2004.

Internetové zdroje: Město Hlinsko www.hlinsko.cz Pardubický kraj www.pardubickykraj.cz Český statistický úřad www.czso.cz Výsledky voleb www.volby.cz Mikroregion Hlinecko www.hlineckoregion.cz Registr ekonomických subjektů wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html Rozpočty obcí a sdružení wwwinfo.mfcr.cz/aris/ Český hydrometeorologický úřad www.chmu.cz Mapový server portálu Atlas mapy.atlas.cz Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz Ministerstvo zemědělství www.mze.cz Úřad práce v Chrudimi portal.mpsv.cz/sz/local/cr_info Územně identifikační registr www.isu.cz/uir Eta a.s. www.eta.cz Backer elektro www.backer-elektro.cz HTN Pistol www.pistol.cz Evropská databanka www.edb.cz Kožešnická a.s. www.kozesnicka.cz Mlékárna Hlinsko www.tatramleko.cz Portál veřejné správy www.statnisprava.cz Euroskop www.euroskop.cz DHV-konzultatntská firma www.dhv.cz Geodis Brno www.geodis.cz Mapový portál veřejné správy map.env.cz

99 Oficiální webové prezentace obcí

Město Hlinsko www.hlinsko.cz Vysočina ou-vysocina.webzdarma.cz Trhová Kamenice www.trhovakamenice.cz Holetín www.holetin.cz Kameničky www.kamenicky.com Svratouch www.svratouch.cz Krouna svratka.zdarskevrchy.com/index.asp Vojtěchov www.ipx.cz/vojtechov Kladno www.antee.cz/kladno Pokřikov www.pokrikov.cz

100 SEZNAM PŘÍLOH

Dotazník:

Příloha č. 1: Dotazníkový formulář pro obce

Mapové přílohy:

Příloha č. 2: Obecně zeměpisná mapa – Správní obvod Hlinska

101