Strategie rozvoje m ěstyse Nám ěšť na Hané

Hana Vitásková

Bakalá řská práce 2010

ABSTRAKT

Tématem této bakalá řské práce je zpracování Strategie rozvoje m ěstyse Nám ěšť na Hané. V teoretické části jsou objasn ěny základní pojmy a legislativa související s problematikou strategického plánování. Praktická část je zam ěř ena na celkové zhodnocení sou časného stavu m ěstyse. Následuje vyhodnocení sou časného stavu m ěstyse formou SWOT analýzy. Na základ ě získaných poznatk ů jsou v záv ěru práce formulovány strategické pilí ře, od nichž se odvíjí stanovení strategických cíl ů, priorit a opat ření. K jednotlivým opat řením jsou navrženy aktivity nebo konkrétní projekty, které odpovídají, jak bude dosaženo strate- gických cíl ů.

Klí čová slova: strategie rozvoje obce, socioekonomická analýza, SWOT analýza, strate- gický cíl

ABSTRACT

The theme of this Bachelor thesis is an elaborated strategy of the development of the town- ship Nám ěšť na Hané. The theoretical part explains the basic concepts and the legislation which relates to issues of strategic planning. The practical part is focused on an overall assessment of the current state of the township. Followed by an evaluation of the current state of the township by the form of SWOT analysis. At the end of the work are formulated strategic pillars which are based on the acquired findings and underpin the determination of strategic aims, priorities and actions. To the individual measures are designed the activi- ties or specific projects that correspond to the strategic aims that will be achieved.

Keywords: strategy of development of the municipality, socioeconomic analysis, SWOT analysis, strategic aims

Na tomto míst ě bych ráda pod ěkovala Ing. Pavlu Grebení čkovi za jeho cenné rady, p řipo- mínky a vedení p ři vypracovávání této bakalá řské práce.

Dále d ěkuji zam ěstnankyním Úřadu m ěstyse Nám ěšť na Hané za ochotu p ři poskytování informací a podklad ů nezbytných pro tvorbu této práce.

Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalá řské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné. OBSAH

ÚVOD ...... 10 I TEORETICKÁ ČÁST ...... 11 1 ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ POZNATKY SPOJENÉ S ROZVOJEM OBCÍ A M ĚST ...... 12 1.1 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ...... 12 1.2 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE ...... 13 1.3 LEGISLATIVNÍ ZAKOTVENÍ STRATEGICKÝCH DOKUMENT Ů ...... 14 2 VYMEZENÍ DALŠÍCH POJMŮ ...... 15 3 METODY A TECHNIKY PRÁCE ...... 21 II PRAKTICKÁ ČÁST ...... 23 4 POLOHA A VN ĚJŠÍ VZTAHY ...... 24 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O M ĚSTYSI ...... 24 4.2 GEOGRAFICKÁ POLOHA ...... 25 4.3 VNĚJŠÍ VZTAHY ...... 26 5 PŘÍRODNÍ ZDROJE ...... 27 6 HISTORICKÝ VÝVOJ ...... 28 7 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ...... 30 7.1 VÝVOJ PO ČTU OBYVATEL ...... 30 7.2 POHYB OBYVATELSTVA ...... 31 7.3 VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA ...... 32 7.4 BYDLENÍ ...... 32 8 TRH PRÁCE ...... 35 8.1 EKONOMICKÁ AKTIVITA ...... 35 8.2 MÍRA NEZAM ĚSTNANOSTI ...... 36 9 INFRASTRUKTURA ...... 37 9.1 OBČANSKÁ VYBAVENOST ...... 37 9.2 TECHNICKÁ VYBAVENOST ...... 41 9.2.1 Vodovod ...... 41 9.2.2 Kanalizace ...... 42 9.2.3 Plynofikace ...... 42 9.2.4 Elektrifikace ...... 42 9.3 DOPRAVA ...... 42 10 KULTURA A PAMÁTKY ...... 44 10.1 KULTURA ...... 44 10.2 PAMÁTKY ...... 46 11 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE ...... 48 12 PR ŮMYSL ...... 50 13 ZEM ĚDĚLSTVÍ ...... 52 14 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ ...... 53 15 HOSPODA ŘENÍ M ĚSTYSE ...... 55 15.1 VÝVOJ HOSPODA ŘENÍ M ĚSTYSE V LETECH 2005 AŽ 2009 ...... 55 15.2 ROZPO ČTOVÝ VÝHLED ...... 57 15.3 MAJETEK M ĚSTYSE ...... 57 16 SWOT ANALÝZA ...... 59 17 STRATEGIE ROZVOJE ...... 60 17.1 STRATEGICKÁ VIZE ...... 60 17.2 STRATEGICKÉ CÍLE , PRIORITY A OPAT ŘENÍ ...... 60 ZÁV ĚR ...... 67 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...... 69 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK ...... 73 SEZNAM OBRÁZK Ů ...... 75 SEZNAM TABULEK ...... 76 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 10

ÚVOD

Pro vypracování bakalá řské práce jsem si zvolila téma Strategie rozvoje m ěstyse Nám ěšť na Hané. Obor Ve řejná správa a regionální rozvoj, který studuji, se problematice regionál- ního a municipálního rozvoje v ěnuje v samostatném p ředm ětu, čili se takové téma p římo nabízí. Strategie rozvoje obce je dokument, sloužící p ředevším p ředstavitel ům obce jako nástroj pro rozhodování o budoucích zám ěrech, které povedou ke komplexnímu rozvoji území. Účel zpracování strategického dokumentu spo čívá v navržení opat ření na podporu sociálního a ekonomického rozvoje obce realizovaných dostupnými finan čními zdroji, včetn ě využití možností čerpání dotací z fond ů Evropské unie, národních a krajských do- ta čních program ů.

Práce je rozd ělena na dv ě základní části – teoretickou část, na níž navazuje část praktická. Cílem teoretické části bude objasn ění významu a procesu strategického plánování, vyme- zení legislativního zakotvení strategických dokument ů a popsání d ůležitých teoretických pojm ů spojených s problematikou rozvoje obcí.

Pro část praktickou jsou charakteristické dva cíle, vytvo ření části analytické a části návr- hové (strategické). Do analytické části pat ří zpracování socioekonomické analýzy m ěstyse Nám ěšť na Hané. Tato analýza bude charakterizovat předcházející vývoj a sou časný stav městyse na základ ě dat získaných p ředevším z Českého statistického ú řadu, podklad ů z úřadu m ěstyse, internetových stránek m ěstyse a ostatních internetových zdroj ů. Fakta a poznatky získané v socioekonomické analýze budou rozhodující pro vypracování další díl čí analytické části, SWOT analýzy, souhrnného posouzení vnit řních p ředností a slabin a vn ějších budoucích p říležitostí a možných rizik.

Na základ ě výše uvedených analýz bude stanovena návrhová část. Prvním d ůležitým kro- kem v této části bude vymezení konkrétní p ředstavy o budoucím rozvoji, tzv. strategické vize a strategických okruh ů (pilí řů ), k nimž budou formulovány jasné a výstižné cíle roz- voje. Ke každému cíli pro daný strategický pilí ř budou stanoveny vhodné priority, jakými by m ělo být dosahováno vyty čeného cíle. Poslední fáze zahrnuje navržení opat ření a roz- vojových aktivit, pop řípad ě projekt ů vedoucích k napln ění p říslušných priorit. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 11

I. TEORETICKÁ ČÁST

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 12

1 ZÁKLADNÍ TEORETICKÉ POZNATKY SPOJENÉ S ROZVOJEM OBCÍ A M ĚST

1.1 Strategické plánování

Strategické plánování je komplexní proces založený na vytvá ření a prosazování spole čného zájmu regionu. Sou částí tohoto procesu jsou situa ční analýza, formulace rozvojové vize, cíl ů rozvoje, vhodných strategií a opat ření k dosažení t ěchto cíl ů, realizace a kontrola. Vý- sledkem procesu jsou strategické regionální plány (dokumenty) na úrovni obcí, m ěst, kraj ů, dobrovolných svazk ů obcí, region ů soudržnosti a státu, které vznikají interakcí zájmů a názor ů významných regionálních aktér ů. Hlavní ú čel strategického plánování spo čívá v koordinaci regionálního rozvoje. Strategický dokument by m ěl zahrnovat cíle a opat ření regionální politiky, politiky územního rozvoje, komunálních politik, ale také ostatních d ů- ležitých politik (pr ůmyslu a obchodu, zem ědělství atd.). [13]

Strategické plánování z pohledu uskute čň ování cíl ů regionálního rozvoje lze charakterizo- vat jako proces, který vytvá ří p ředstavu o tom, na co by se m ěly obce, kraje, mikroregiony zam ěř it, a jaké programy a služby by m ěly svým ob čan ům nabízet. Ozna čujeme ho jako nástroj k dosahování zm ěn, na nichž se dohodli d ůležití akté ři místního a regionálního roz- voje v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje.

Strategické plánování by m ělo sm ěř ovat k vyváženému sociáln ě-ekonomicko- environmentálnímu vývoji daného území. Proto by m ěl každý strategický plán spl ňovat tyto charakteristiky:

dlouhodobost – časový výhled, pro který je strategický plán zpracováván, závisí na konkrétních podmínkách daného území; na úrovni obcí je zpravidla zpracováván na období 3–5 let,
komplexnost – strategický plán se zabývá nejen posuzováním veškerých zásadních problém ů a okolností, které mají vliv na sou časnou situaci a budoucí rozvoj území, ale také jejich provázaností,
otev řenost – strategický dokument by m ěl vznikat za podpory široké ve řejnosti,
náro čnost – dosažení vyty čeného cíle musí být p řim ěř en ě náro čné,
srozumitelnost – přesná formulace stanovených cíl ů,
reálnost – posouzení, zda je reáln ě možné uskute čnit stanovené cíle. [7] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 13

1.2 Strategický plán rozvoje obce

Při práci na konkrétní strategii rozvoje obce, m ěsta, regionu je nezbytné vycházet z kon- krétní situace v daném území, z trend ů regionálního rozvoje ČR – využívat nové p řístupy k regionální politice a regionálnímu rozvoji v EU. Zárove ň se musí postupovat v souladu s legislativou, s principy trvale udržitelného rozvoje a principy ochrany p řírodního a kul- turního d ědictví. [13]

K tomu, aby obce mohly plnit své funkce a ú čeln ě využívat prost ředky ze svých rozpo čtů a sv ůj majetek, používají pro řízení aktivit na jejich území r ůzné nástroje. Základním nástro- jem, který slouží ke koordinaci a řízení rozvojových aktivit na území obce, je strategický plán rozvoje obce nazývaný také strategie rozvoje obce. V tomto dokumentu jsou vymeze- ny základní priority rozvoje obce či m ěsta, cíle a jednotlivá opat ření vedoucí k jejich reali- zaci. Obce, které disponují jen omezenými zdroji, tyto aktivity využívají k co nejefektiv- nějšímu využívání svých zdroj ů. Podstatou rozvoje obce je vytvo ření kvalitního životního standardu pro lidi žijící nebo pracující v obci. [2]

Význam strategického plánu

Význam strategického plánu spo čívá zejména v:

organizování zm ěn ve spole čnosti,
dlouhodobém a komplexním řešení problém ů, usilování o minimalizaci hrozeb a maximalizaci příležitostí obce,
definování prioritních oblastí a cíl ů rozvoje obce,
dosažení shody názor ů o budoucím vývoji obce mezi jednotlivými zájmovými sku- pinami díky jejich zapojení do procesu jeho tvorby, p řijímání a realizace,
dosažení spole čného cíle rozhodujících představitel ů soukromého a ve řejného sek- toru,
tvorb ě prostoru pro vznik ve řejno-soukromého partnerství,
překonání p řirozeného odporu ke zm ěnám. [2]

Proces strategického plánování

Během strategického plánování vzniká p ředstava o tom, čím by se obec cht ěla zabývat v budoucnosti a jaké pot řeby ob čan ů by m ěla obec up řednost ňovat. Vytvá ří se vize a záro- ve ň je mapována cesta k tomu, aby mohla obec svou vizi uskute čnit. K úsp ěšné formulaci vize, ale také k nalezení správné cesty musí být navzájem slad ěny t ři faktory: poslání, silné UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 14

a slabé stránky (to, co obec d ělá dob ře a naopak s čím má problémy) a hrozby a p říležitosti (to, co na jednu stranu obec ohrožuje a na stran ě druhé jí poskytuje možnost rozvoje). [11]

1.3 Legislativní zakotvení strategických dokument ů

Na rozdíl od územního plánování, které je v České republice ošet řeno zákonem, není stra- tegické plánování obecn ě zakotveno v legislativ ě České republiky ani Evropské unie. Zpracování strategických dokument ů není jednozna čně podpo řeno zákony ani jinými právními p ředpisy. V roce 2000 Česká republika p řijala soubor klí čových zákon ů regionál- ní politiky. Základním legislativním rámcem v oblasti regionální politiky v ČR se stal zá- kon č. 248/2000 Sb., o podpo ře regionálního rozvoje. Tento zákon definuje strategii regio- nálního rozvoje jako st ředn ědobý dokument, který formuluje p řístup státu k podpo ře regio- nálního rozvoje, poskytuje pot řebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních program ů rozvoje. Vytvo řením zákona o podpo ře regionálního rozvoje došlo k první právní úprav ě regionálního rozvoje na území ČR právní normou, a tím zejména k odstran ění nedostatk ů regionální politiky, která byla v ČR uplat ňována dosud jen omezen ě. Zárove ň zákon obsahuje všechny základní principy regionální politiky EU. Zákon také upravuje postavení jednotlivých orgán ů p ři zpracování a projednávání to- hoto dokumentu. Nezmi ňuje se však o strategických dokumentech na jiných úrovních územní ve řejné správy, tedy na úrovních mikroregion ů, m ěst a obcí. Mezi další klí čové zákony pat ří zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské z řízení), zákon č. 132/2000 Sb., o zm ěně a zrušení n ěkterých zákon ů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o ob- cích, zákonem o okresních ú řadech a zákonem o hlavním m ěst ě Praze, a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní z řízení). [6], [13]

Zásadním strategickým dokumentem regionální politiky ČR je Strategie regionálního roz- voje České republiky, jež byla p řijata Vládou ČR 12. července 2000 usnesením Vlády ČR č. 628. V sou časnosti je v platnosti nová Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007–2013 p řijatá 17. kv ětna 2006 usnesením Vlády ČR č. 560. Cílem aktualizo- vané Strategie regionální rozvoje České republiky je implementace nových na řízení EU v oblasti politiky hospodá řské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opat ření české regionální politiky. [13] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 15

2 VYMEZENÍ DALŠÍCH POJM Ů

Regionální politika v ČR

Česká regionální politika je chápána jako koncep ční činnost státu, regionálních a místních orgán ů. Cílem je p řispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých region ů v České republice, ke snižování neod ůvodn ěných rozdíl ů mezi úrovn ěmi rozvoje jednotli- vých region ů a ke zlepšování regionální hospodá řské struktury. Regionální politika tudíž:

představuje koncep ční a výkonnou činnost státu a územních samosprávných orgá- nů,
ur čuje hlavní sm ěry a strategické cíle regionálního rozvoje na jednotlivých úrov- ních,
vytvá ří metody a postupy k zajišt ění realizace vyty čených cíl ů a priorit,
se provádí především prost řednictvím systémových opat ření na podporu regionál- ního rozvoje. [13]

Dobrovolný svazek obcí

Obce vytvá řejí dobrovolné svazky obcí za ú čelem ochrany a prosazování jejich spole čných zájm ů. Dobrovolný svazek obcí neboli mikroregion vzniká na základ ě smlouvy o jeho vy- tvo ření, která je ú činná dnem p řijetí jejího návrhu všemi ú častníky, nestanoví-li smlouva jinak. P řílohou smlouvy o vytvo ření svazku obcí jsou jeho stanovy, jejichž povinné náleži- tosti stanoví zákon o obcích. Dobrovolný svazek obcí je právnickou osobou, má své orgá- ny, sv ůj majetek a své zdroje p říjm ů. Jeho povinností je dát p řezkoumat hospoda ření svaz- ku za uplynulý kalendá řní rok p říslušným okresním ú řadem nebo auditorem. Ob čané svaz- ku obcí se mohou ú častnit zasedání orgánů svazku obcí a nahlížet do zápis ů o jeho jednání a podávat písemné návrhy. [8]

Obec

Obec je základním územním samosprávným celkem. Je územním spole čenstvím ob čan ů, které má právo na samosprávu. Obec je charakterizována t řemi základními znaky: územní základ, osobní základ (ob čané) a výkon samosprávy. Právo obce na samosprávu vychází ze samostatné p ůsobnosti obce. Mezi další znaky obce pat ří skute čnosti, že obec hospoda ří se svým majetkem, má vlastní rozpo čet a v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpov ědnost z těchto vztah ů vyplývající. [8] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 16

V České republice funguje tzv. spojený model ve řejné správy, tzn. že obce (i kraje) vyko- návají vedle samostatných p ůsobností také státní správu v přenesené p ůsobnosti. Obce se od sebe odlišují rozsahem výkonu státní správy v přenesené p ůsobnosti. Rozlišujeme obce se základním rozsahem p řenesené p ůsobnosti (do této kategorie spadají všechny obce) a obce s širším rozsahem p řenesené p ůsobnosti. Jedná se o obce s pov ěř eným obecním ú řa- dem a obce s rozší řenou p ůsobností, které státní správu vykonávají i na území druhých obcí. [5]

Městys

Městys nebo také měste čko je typ obce, který stojí na rozhraní města a vsi. V minulosti se takto ozna čovala sídla s právem po řádat týdenní a dobyt čí trhy (tím se m ěstyse lišily od vsí). M ěstyse plnily roli spádového sídla pro okolní vesnice. Na rozdíl od m ěsta zde bylo v mnohem větší mí ře zastoupeno zem ědělství, sociální a profesní rozvrstvení nebylo tak výrazné. Statut městyse se p řestal používat komunisty po roce 1950. Od roku 1989 se představitelé obcí, které v minulosti držely statut městyse, snažili o jeho navrácení. Obno- vení tohoto statutu se poda řilo až v roce 2006. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení) obnovuje statut m ěstyse pro obce, jež byly oprávn ěny užívat ozna čení m ěstys p ře- de dnem 17. kv ětna 1954, pokud o to požádají p ředsedu Poslanecké sn ěmovny ČR. Ten pak na žádost obce stanoví a zárove ň ur čí den, od kterého se obec stává m ěstysem. [29]

Zastupitelstvo obce/městyse

Zastupitelstvo je kolegiální orgán, který samostatně spravuje obec. Členové zastupitelstva jsou voleni na základ ě všeobecných, rovných a p římých voleb. Po čet člen ů se stanovuje v závislosti na velikosti územního obvodu obce a počtu obyvatel, musí se pohybovat v zákonem stanoveném rozmezí. V oblasti p řenesené p ůsobnosti m ůže obecní zastupitel- stvo rozhodovat jen v případ ě, pokud to stanoví zákon. V rámci samostatné p ůsobnosti zastupitelstvo rozhoduje nap ř. o schvalování rozpo čtu, o schvalování programu rozvoje obce, vydává obecn ě závazné vyhlášky, ze svých řad volí starostu a místostarostu, z řizuje a ruší přísp ěvkové organizace atd. Obecní zastupitelstvo se schází dle pot řeby, avšak záko- nem je stanoveno minimáln ě jednou za t ři m ěsíce. Jeho zasedání jsou ve řejn ě p řístupná. K přijetí usnesení, rozhodnutí nebo p ři volb ě je vyžadován nadpolovi ční souhlas v ětšiny všech člen ů zastupitelstva. [4] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 17

Rada obce/ městyse

Radu obce tvo ří starosta a místostarosta spolu s ostatními členy zvolenými z řad zastupitel- stva. Celkem má nejmén ě 5 a nejvíce 11 člen ů. Je výkonným orgánem obce v oblasti sa- mostatné p ůsobnosti. V oblasti p řenesené p ůsobnosti rozhoduje jen, stanoví-li zákon. Rada obce nemusí být všude, z řizuje se v obcích s nejmén ě patnácti členným zastupitelstvem. Její funkci zde plní starosta. Sch ůze se konají dle pot řeby a jsou neve řejné. Schopnost usnášet se je napln ěna v přítomnosti nadpolovi ční v ětšiny všech jejích člen ů, usnesení nebo roz- hodnutí se stanovuje stejnou v ětšinou. Připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zajiš- ťuje pln ění jeho usnesení. Dále vykonává okruh činností, které nem ůže p řevzít zastupitel- stvo. Vydává na řízení obce, zabezpe čuje hospoda ření obce, rozd ěluje pravomoci v obecním ú řad ě, z řizuje odbory a odd ělení obecního ú řadu atd. [4]

Starosta

Starosta, jenž stojí v čele obecního ú řadu, se podílí na výkonu samostatné i p řenesené p ů- sobnosti obce. Zastupuje obec navenek, zpravidla svolává a řídí zasedání zastupitelstva i rady obce. Je volen z řad zastupitelstva, kterému je odpov ědný. Zastupitelstvo má pravo- moc jej kdykoliv odvolat. Starosta nese odpov ědnost za informování ve řejnosti o činnosti obce, spolu s místostarostou podepisuje právní p ředpisy obce a jiné akty a odpovídá za objednání p řezkoumání hospoda ření obce. V obci m ůže být také z řízena funkce tajemníka, pokud není, funkci vykonává starosta. [4]

Obecní ú řad/ú řad m ěstyse

Obecní ú řad je tvo řen starostou, místostarostou, tajemníkem (pokud je funkce z řízena) a zam ěstnanci obecního ú řadu. V samostatné p ůsobnosti obecní ú řad plní úkoly sv ěř ené mu obecním zastupitelstvem a radou obce, v přenesené p ůsobnosti vykonává státní správu s výjimkou p ůsobností sv ěř ených jiným orgán ům obce. [4]

Samostatná p ůsobnost obce

Obec spravuje samostatn ě záležitosti, které jsou v zájmu obce a ob čan ů obce, pokud nejsou zákonem sv ěř eny kraj ům nebo pokud nejde o p řenesenou p ůsobnost orgán ů obce. Do sa- mostatné p ůsobnosti obce ze zákona o obcích pat ří: hospoda ření obce, schvalování roz- po čtu a záv ěre čného ú čtu obce, z řizování a rušení přísp ěvkových organizací a organiza č- ních složek obce, z řizování pen ěžních fond ů obce, vydávání obecn ě závazných vyhlášek obce, vyhlašování místního referenda, z řizovaní a zrušování obecné policie, ukládání pokut UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 18

za správní delikty, schvalování programu rozvoje obce, rozhodování o spolupráci obce s jinými obcemi a další činnosti. [5]

Přenesená p ůsobnost obce

V zákonem stanovených p řípadech vykonávají obce rovn ěž státní správu – jedná se o vý- kon p řenesené p ůsobnosti. Stát na obec delegoval část svých pravomocí, aby výkon státní správy p řiblížil ob čanovi. Dle míry p řenesené státní správy se rozlišují tyto kategorie obcí:

obec,
obec s matri čním ú řadem,
obec se stavebním ú řadem,
obec s pov ěř eným obecním ú řadem,
obec s rozší řenou p ůsobností.

Orgány všech obcí vykonávají p řenesenou p ůsobnost v základním rozsahu pro sv ůj správní obvod, který je totožný s územním obvodem obce. Orgány obce s pov ěř eným obecním úřadem a obce s rozší řenou p ůsobností vykonávají p řenesenou p ůsobnost v základním roz- sahu a navíc vykonávají p řenesenou p ůsobnost, která jim je sv ěř ena zvláštními zákony. [5]

Rozpo čet obce

Rozpo čet obce je finan ční plán, kterým se řídí financování její činnosti. Jeho obsahem jsou příjmy a výdaje a ostatní pen ěžní operace, včetn ě tvorby a použití pen ěžních fond ů. Roz- po čet se vypracovává v návaznosti na rozpo čtový výhled a zpravidla se sestavuje jako vy- rovnaný, ale m ůže být schválen jako p řebytkový nebo deficitní. Zpracovává se v tříd ění podle rozpo čtové skladby stanovené vyhláškou Ministerstva financí. Návrh rozpo čtu musí být nejmén ě 15 dní p řed projednáváním v zastupitelstvu obce zve řejn ěn, p řipomínky mo- hou občané uplat ňovat bu ď písemn ě, nebo na zasedání zastupitelstva. Schválení rozpo čtu je výlu čně pravomocí zastupitelstva, rad ě obce je vyhrazeno zajiš ťování hospoda ření obce podle schváleného rozpo čtu. [8]

Rozpo čtový výhled

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpo čtových pravidlech územních rozpo čtů ukládá obcím a kra- jům povinnost sestavovat krom ě ro čního rozpo čtu i rozpo čtový výhled. Rozpo čtový výhled je pomocný nástroj územního samosprávného celku, který slouží pro st ředn ědobé finan ční plánování rozvoje jeho hospodá řství. Sestavuje se zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje ro ční rozpo čet. Samosprávné celky jej sestavují alespo ň UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 19

ve čty řech základních ukazatelích: celkové p říjmy, celkové výdaje, celkové pohledávky a celkové závazky. Sestavování výhledu umož ňuje obcím uvažovat o svých finan čních zdro- jích a pot řebách v delším časovém horizontu – delším než jeden kalendá řní rok, což je d ů- ležité pro plánování investi čních pot řeb a analýzu možností využívání návratných finan č- ních prost ředk ů pro jejich financování. V zákon ě o rozpo čtových pravidlech se dále uvádí, že rozpo čet obce vychází z rozpo čtového výhledu. Ro ční rozpo čet však není striktn ě vázán údaji ve schváleném rozpo čtovém výhledu obce. Zastupitelstvo m ůže schválit ro ční rozpo- čet lišící se od údaj ů rozpo čtového výhledu. [10]

Hospoda ření obce

Obce jsou ze zákona povinny chránit sv ůj majetek p řed zni čením, poškozením, odcizením, zneužitím a p řed neoprávn ěnými zásahy, pe čovat o jeho zachování a rozvoj. Majetek obce musí být využíván ú čeln ě a hospodárn ě, v souladu s jejími zájmy a úkoly, které vyplývají ze zákonem stanovené p ůsobnosti. Obec je dále povinna p ředem zve řejnit sv ůj zám ěr pro- dat, sm ěnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo jej poskytnout jako vý- půjčku. Obec musí nechat p řezkoumat hospoda ření za uplynulý kalendá řní rok p říslušným okresním orgánem nebo auditorem. [8]

Socioekonomická analýza obce

Pokud chceme n ěco řídit, je nejd říve vhodné vytvo řit si profil komunity sloužící ke zjišt ění situace, v jaké se nacházíme a jaké vlivy ji zp ůsobily. M ěl by vypovídat o postavení obce v regionální ekonomice a objektivn ě posuzovat ekonomické charakteristiky obce. Profil komunity se zejména zam ěř uje na analýzu demografické situace obce, otázky trhu práce v obci, údaji o bydlení, infrastruktu ře a životním prost ředí v obci, strukturu místní ekono- miky a podniky v obci. Cílem vypracování profilu obce je hledání místních specifik v porovnání s regionálními či celostátními trendy, které se mohou stát zdrojem výhod či ohrožení obce. Druhým cílem je analyzování struktury místní ekonomiky a vztah ů mezi jednotlivými subjekty. [2]

Strategická vize

Vize rozvoje udává p ředstavu o sm ěru budoucího vývoje. Vymezením kritických oblastí rozvoje se stanoví oblasti, na které se bude v dalších fázích procesu strategického plánová- ní zam ěř ovat pozornost. Tato pozornost by m ěla být zam ěř ena zejména na klí čové oblasti budoucího rozvoje regionu. Jako problémové oblasti by m ěly jednotlivé regiony vybírat jen takové oblasti, jejichž řešení je v silách regionu, tedy zda je region schopen zabezpe čit UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 20

je svými zdroji. Na formulování problémových oblastí navazuje stanovení cíl ů a dalších kroků strategického plánování. [2]

Strategické cíle a priority

Cíle rozvoje se stanovují na základ ě vize regionu o jeho budoucím vývoji a SWOT analý- zy. Strategické cíle tvo ří základní rámec pro p říjímání rozhodnutí o prioritách, opat řeních a rozvojových aktivitách vedoucích k jejich napln ění. Cíle rozvoje se definují tak, aby byly: srozumitelné, reálné, m ěř itelné, termínované a panovala shoda mezi t ěmi, kte ří je stanovují a t ěmi, kte ří zajiš ťují jejich dosažení. [2]

Priorita je p řednostní sm ěr řešení pro dosahování stanoveného cíle. Ke každému strategic- kému cíli existuje zpravidla více než jedna priorita. Aplikace jednotlivých priorit je reali- zována formou projekt ů, p řípadn ě jiných rozvojových aktivit. [6]

Udržitelný rozvoj

Rozvojové politiky obcí, m ěst i region ů by m ěly hledat kompromisy mezi sociálními, eko- nomickými a environmentálními dopady jednotlivých opat ření na regionální a místní úrov- ni, a také by m ěly respektovat ekonomické, sociální i environmentální cíle. Rozhodovací procesy o budoucím rozvoji území by m ěly být flexibilní a m ěly by integrovat pot řeby a priority jednotlivých ob čan ů. Udržitelný rozvoj lze chápat jako strategický p řístup k rozvoji území, který umožní pomocí r ůzných prost ředk ů a technologií uspokojovat mate- riální i nemateriální pot řeby a priority ob čan ů p ři respektování prost ředí, kde rozvojové procesy probíhají. [3] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 21

3 METODY A TECHNIKY PRÁCE

Techniky a metody výzkumu se využívají ke zpracování a vyhodnocování dat.

Metoda – obecný prost ředek (pracovní postup) k dosažení cíle.

Technika – konkrétní zp ůsob získávání informací.

Rozhovor

Rozhovor je jednou z technik získávání dat. Uskute čň uje se v p římém kontaktu mezi taza- telem a dotazovaným (respondentem). Pot řebné informace jsou od dotazovaných osob zís- kávány prost řednictvím cílených otázek, kladených respondentovi tvá ří v tvá ř. Vzhledem k této skute čnosti je nezbytná p říprava na realizaci rozhovoru. V případ ě, že je rozhovor veden voln ěji, mén ě standardizovan ě, jsou požadavky na tazatele mnohem vyšší a sou čas- ně je také mnohem obtížn ější zpracování výsledku rozhovoru.

Rozhovory lze d ělit do následujících skupin:

standardizované,
polostandardizované,
nestandardizované,
hloubkové,
skupinové. [17]

Studium písemných dokument ů

Metoda, p ři které se využívá analýza jakýchkoliv dokument ů, podmínkou je pouze skute č- nost, že písemnosti nebyly vytvo řeny za ú čelem samotného výzkumu. Písemností se chá- pou dokumenty tišt ěné nebo psané na papí ře, na audiovizuálních nosi čích (videozáznamy), fotografie apod. Tato metoda je časov ě náro čná a vyžaduje dodržování několika zásad: výb ěr vhodných materiál ů, aktualizaci údaj ů a ov ěř ování informací.

SWOT analýza

Metoda SWOT analýzy je dnes již b ěžn ě využívanou metodou v oblasti státní i územní samosprávy v regionálním rozvoji. Slouží ke zhodnocení stávajícího stavu daného území při regionálním plánování. Podstatou SWOT analýzy je odhalení a sou časn ě vzájemné po- rovnání vnit řních silných a slabých stránek a zárove ň vn ějších hrozeb a p říležitostí. Smysl této metody spo čívá v posilování silných stánek a v omezování či úplném odstran ění sla- bých stránek, čímž dochází ke zvyšování pravd ěpodobnosti budoucí realizace příhodných UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 22

možností a naopak k omezování dopadu hrozeb. Úkol SWOT analýzy je prostý – analyzo- vat sou časnou a o čekávanou budoucí situaci, ur čit sm ěr rozvoje a najít prost ředky pro do- sažení stanoveného cíle (poslání). [4]

Obr. 1. SWOT analýza, vlastní zpracování UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 23

II. PRAKTICKÁ ČÁST UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 24

4 POLOHA A VN ĚJŠÍ VZTAHY

4.1 Základní údaje o m ěstysi

Městys Nám ěšť na Hané se nachází v Olomouckém kraji, v jihozápadní části okresu Olo- mouc. Leží ve vzdálenosti 15 km od okresního a zárove ň krajského m ěsta Olomouce. Ka- tastrální vým ěra m ěstyse zaujímá 1 865 ha a po čet obyvatel je 2002 (stav k 8. 3. 2010). Městysem protékají řeka Šumice a potok Bab ěnec. Podél údolí řeky Šumice se rozkládá přírodní rezervace Terezské údolí s nejvyšším vrcholem K řemela (406 m n. m.). M ěstysem prochází silnice III. t řídy č. 37340, č. 44919, č. 44920 a č. 44922. Ve řejné dopravní spojení na území m ěstyse je zajišt ěno autobusovými linkami Olomouc – Lou čka, Olomouc – Ol- bramice, Litovel – Slatinice a Lutín – Lou čka a železni čními trat ěmi č. 275 Olomouc – Drahanovice a č. 273 Červenka – Senice na Hané – Prost ějov. Vzhledem k dostupnosti hlavního centra, m ěsta Olomouce, se poloha městyse dá ozna čit za velmi výhodnou.

Tab. 1. Vybrané údaje o m ěstysi [25]

Kód obce 504 505 Statut Městys Kraj Olomoucký Okres Olomouc ORP Olomouc Mikroregion Litovelsko Katastrální vým ěra 1 865 ha Nadmo řská výška 260 m n. m. Po čet obyvatel 2002 (stav k 8. 3. 2010) Pošta ano Škola ano Vodovod ano Plynofikace ano Kanalizace ( ČOV) ano Úřad m ěstyse adresa: Nám ěstí T. G. Masaryka 100 783 44 Nám ěšť na Hané starostka: Mgr. Marta Husi čková www stránky: www.namestnahane.cz e-mail: [email protected]

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 25

4.2 Geografická poloha

Městys se rozprostírá v úrodné oblasti Hané na úpatí Drahanské vrchoviny v nadmo řské výšce 260 m n. m. Leží 15 km západn ě od m ěsta Olomouce, 17 km severn ě od Prost ějova a 12 km jižn ě od Litovle. Sou řadnice jsou 17° 03’ 51’’ východní zem ěpisné délky a 49° 36’ 16’’ severní zem ěpisné ší řky.

Obr. 2. Umíst ění m ěstyse v rámci ČR [19]

Obr. 3. Bližší lokalizace m ěstyse Nám ěšť na Hané [19] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 26

4.3 Vn ější vztahy

Mikroregion Litovelsko

Městys Nám ěšť na Hané je sou částí mikroregionu Litovelsko, který se skládá ze t ří oblastí: Bouzovské vrchoviny, Hané a Litovelského Pomoraví. Území mikroregionu leží v západní části Olomouckého okresu a pat ří do turistického regionu St řední Morava. Mikroregion je svazkem 22 obcí: Bílá Lhota, Bílsko, Bouzov, Červenka, Dub čany, Ha ňovice, Cholina, Litovel, Lou čany, Lou čka, Luká, M ěrotín, Mlade č, Nám ěšť na Hané, Náklo, Olbramice, Pňovice, Senice na Hané, Seni čka, Slav ětín, St řeň a Vilémov. Rozloha celého území je přibližn ě 280 km 2 a žije v něm asi 26 tis. obyvatel. Dobrovolný svazek obcí s názvem „Mikroregion Litovelsko“ byl založen 21. října 2003. Cílem tohoto svazku je pomoc p ři rozvoji cestovního ruchu, dopravní infrastruktury, pé či o památky či p říprav ě a realizaci projekt ů v celém mikroregionu. [26]

MAS Region Haná

Spolu s dalšími 23 okolními obcemi vymezenými správními obvody okres ů Olomouc, Li- tovel a Prost ějov je m ěstys členem Místní ak ční skupiny Region Haná. Sdružuje t ři mikro- regiony – Mikroregion Kosí řsko, Mikroregion Kostelecko a Mikroregion Litovelsko. Roz- loha Regionu Haná je 204 km 2 a žije zde 23 406 obyvatel (údaje k 1. 1. 2008). Spolupráce MAS je založena na tzv. leaderovských principech (možnost čerpání finan čních prost ředk ů z jedné z iniciativ EU – iniciativy LEADER), jde o podporu všestranného trvalého rozvoje regionu Haná, podporu regionálních činností ve prosp ěch obcí, neziskových organizací, drobných, malých a st ředních podnikatel ů a ostatních subjekt ů p ůsobících a sídlících v regionu Haná, k rozvoji jejich mezisektorové spolupráce. Region Haná si klade za cíl podporu spolupráce samosprávy a rozvoje ob čanských iniciativ, ochranu p řírody, kulturní- ho bohatství a zdraví ob čan ů. [27]

Sdružení obcí st řední Moravy Dále je Nám ěšť na Hané členem dobrovolného svazku obcí „Sdružení obcí st řední Mora- vy.“ Svazek má 141 člen ů p řevážn ě z Olomouckého kraje, ale zasahuje také do Zlínského kraje. Usiluje o hospodá řský a kulturní rozvoj obcí a m ěst st řední Moravy. [31] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 27

5 PŘÍRODNÍ ZDROJE

Nám ěšť na Hané se nachází v Olomouckém kraji, který se rozkládá ve st řední části Mora- vy a částe čně zasahuje i do severní části. Geograficky je kraj člen ěn na severní hornatou část s poho řím Jeseníky, jižní část kraje tvo ří rovinatá Haná, kam spadá i území městyse Nám ěšť na Hané.

Nerostné bohatství

Nám ěšť není bohatá na nerostné suroviny. V minulosti se zde nacházelo malé ložisko cihlá řských surovin, ale dnes již v katastru m ěstyse nedochází k žádné t ěžb ě.

Klimatické pom ěry

Klimaticky se okolí Nám ěšt ě na Hané nachází v teplé oblasti T2. Tato oblast se vyzna čuje dlouhým, teplým a suchým létem a naopak krátkou, mírnou zimou s po čtem dn ů se sn ěho- vou pokrývkou v rozmezí od 40 do 60 dn ů. Po čet letních dn ů se uvádí mezi 50–60 a po čet mrazových dn ů 100–110. Pr ůměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje hodnot -2 až -3 °C a v červenci 18 až 19 °C. Další charakteristikou je srážkový úhrn ve vegeta čním období, který se pohybuje v rozmezí 350–400 mm a v zimním období 200–300 mm. [1]

Hydrologické pom ěry

Městysem protéká řeka Šumice, která spadá do povodí řeky Moravy. Řeka Šumice prame- ní v obci Luká v nadmo řské výšce 485 m n. m. a délka jejího toku je 23 km. Pr ůměrný pr ůtok Šumice u ústí do řeky Blaty (Blata je pravostranným p řítokem řeky Moravy) je 0,26 m 3/s. Dalším vodním tokem na území Nám ěšt ě je potok Bab ěnec (2 725 m), který se vlévá do řeky Šumice. [33]

Přírodní rezervace Terezské údolí

Přírodní rezervace Terezské údolí byla vyhlášena krajským ú řadem Olomouckého kraje 31. 10. 2006. P řevážná část p řírodní rezervace a její ochranné území spadá do katastrálního území Nám ěšt ě na Hané, pouze menší část jižního území se nachází v katastru obce Ludé- řov. P ředm ětem ochrany v přírodní rezervaci je soubor biotop ů s velkým množstvím ohro- žených druh ů rostlin a živo čich ů a druh ů chrán ěných zákonem. Terezské údolí je také mi- mo řádn ě významné archeologické a geomorfologické území. V přírodní rezervaci a jejím blízkém okolí se nachází řada historických památek a archeologických lokalit. Rozloha přírodní rezervace je 7,6 km. [1] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 28

6 HISTORICKÝ VÝVOJ

Krajina v místech dnešní Nám ěšt ě na Hané byla osídlena již v prav ěku. Z tém ěř každého prav ěkého období (starší, mladší, pozdní doba kamenná, doba bronzová, doba železná) se zde našly zbytky dokazující pobyt prav ěkých lidí. Nejvýznamn ější prav ěká lokalita neleží přímo ve vesnici, ale na kopci Rmíz v Terezském údolí. V okolí Nám ěšt ě zanechali své stopy také Keltové, z mladší doby železné pochází pravd ěpodobn ě jediná keltská svatyn ě na Morav ě, lidov ě nazývaná Švédská šance. Osídlení Nám ěšt ě v dob ě římské dokazují nálezy římských mincí Marka Aurelia. P říchod prvních Slovan ů na naše území n ěkdy po- čátkem 6. století ovlivnil zdejší osídlení již trvale. P řítomnost prvních Slovan ů zachycují nálezy z lokality zvané Válník. První písemná zpráva o Nám ěšti pochází z roku 1141, z tzv. Zdíkovy listiny.

Důvodem pro č se Nám ěšť stala centem svého okolí, bylo povýšení z oby čejné vesnice na trhovní m ěste čko (m ěstys) s právem konat jednou týdn ě trh. Povýšení, které se uskute čnilo v roce 1319 králem Janem Lucemburským, je v ůbec nejd ůležit ějším privilegiem celých nám ěšťských d ějin. Z blízkého regionu byla Nám ěšť jediným sídlem s konáním týdenních trh ů, toto jedine čné právo u činilo pro Nám ěšť nad řazené postavení nad okolními vesnice- mi. To jasn ě ukazuje, že význam Nám ěšt ě byl ve 14. století i pozd ěji daleko v ětší než dnes.

Rok 1726 je dalším významným mezníkem v d ějinách m ěstyse, Nám ěšť p řešla do rukou hrabat z Harrachu. Harrachové svým textilním podnikáním zajistili pro Nám ěšť mnoho pracovních p říležitostí a vystav ěním nového zámku po sob ě zanechali nesmazatelnou sto- pu. V dob ě, kdy nám ěšťské panství zakoupili, jim jako sídlo sloužil starý tzv. Dolní zámek. Po skon čení sedmileté války (1776) za čal Ferdinand Bonaventura hrab ě Harrach se stav- bou nového zámku (Horního zámku) poblíž z říceniny st ředov ěkého nám ěšťského hradu. Dolní zámek postupn ě m ěnil svou funkci a byla zde z řízena tkalcovská manufaktura, poz- ději p řem ěněna na pivovar, ze kterého se stala dnešní sladovna.

V roce 1882 se za čala stav ět železni ční dráha Olomouc – Čelechovice a ješt ě téhož roku byla vybudována zastávka této trati v Nám ěšti. Otev ření prob ěhlo v následujícím roce, a Nám ěšti se tak dostalo lepšího spojení s okolím.

Velký rozvoj zaznamenala školní výuka v roce 1813. Byla vystav ěna budova školy, p ů- vodn ě dvojt řídní. Kapacita neposta čovala, a proto byl zakoupen nový pozemek a na n ěm UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 29

vybudována škola nová (1909). V roce 1919 došlo k zahájení výuky na m ěšťanské škole pro široké okolí. Protože se po čet žák ů neustále zvyšoval, městys nechal vybudovat samo- statnou budovu pro m ěšťanskou školu. Stavba byla dokon čena v roce 1925 a byli do ní přijímáni žáci z devatenácti okolních vesnic.

Ve druhé polovin ě 19. století za čal v m ěstysi rozvoj podnikatelských aktivit. V roce 1873 byla založena výrobna lihovin a rosolek, 1881 byl zahájen prodej obilí, lušt ěnin a mouky a zárove ň byla uvedena do provozu pekárna, 1884 vzniklo strojní klempí řství a v roce 1897 se v obci za čalo s výrobou uhli čitých nápoj ů.

V Nám ěšti, kde byla od roku 1921 četnická stanice a od roku 1925 poštovní ú řad, nastal před ěl zm ěnou názvu městyse. V roce 1925 bylo k p ůvodnímu názvu městyse přid ěleno přízvisko na Hané, patrn ě z d ůvodu odlišení od druhé Nám ěšt ě – Nám ěšt ě nad Oslavou. Ze zdravotnických a sociálních za řízení se v m ěstysi nacházela místní nemocnice (založe- ná roku 1894) a starobinec, vzniklý v roce 1938, který byl v roce 1956 zm ěněn na domov důchodc ů. I p řes celostátní hospodá řskou krizi ve 30. letech se v Nám ěšti na Hané budova- lo. Roku 1930 byla zapo čata stavba silnice mezi Nám ěští a Olbramicemi, v letech 1932– 1933 postavena silnice spojující Nám ěšť a Lou čany. V letech 1933–1934 vznikla v m ěstysi sokolovna.

Po roce 1948 se za čalo se stavbami ve řejn ě prosp ěšných objekt ů – vybudováno koupališt ě v p řírod ě (1948), sportovní stadion (1948) a kino s 298 sedadly (1948–1950). Roku 1950 bylo v městysi založeno Jednotné zem ědělské družstvo a také se zapo čala výstavba p řírod- ního amfiteátru s hledišt ěm pro 10 000 návšt ěvník ů, ur čeného především pro dožínkové slavnosti. Tyto slavnosti si u ve řejnosti získaly velkou oblibu a v roce 1956 se jich zú čast- nilo necelých 50 000 lidí. V městysi nechybí ani požární zbrojnice (založena r. 1968), ná- kupní st ředisko (otev řeno r. 1973) nebo mate řská škola (otev řena r. 1982).

Po listopadovém p řevratu v roce 1989 šel vývoj městyse dál s menšími i v ětšími úsp ěchy, vznikla řada soukromých podnik ů, v restituci byla navrácena sladovna potomk ům p ůvod- ních majitel ů, opravila se zámecká kaple sv. Trojice, nám ěšťský kostel dostal novou st ře- chu za p řisp ění místních obyvatel. V městysi úsp ěšn ě prob ěhla plynofikace, dále městys získal pod svou správu Horní zámek, byl jí znovu navrácen statut m ěstyse a v lo ňském roce byla ukon čena výstavba kanalizace s napojením na čisti čku odpadních vod. [9] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 30

7 OBYVATELSTVO A BYDLENÍ

7.1 Vývoj po čtu obyvatel

První zpráva o po čtu obyvatel v Nám ěšti je z roku 1771, kdy se za čalo s číslováním dom ů. V uvedeném roce žilo na území m ěstyse 864 obyvatel. V sou časnosti má m ěstys 2 002 obyvatel, což ho řadí mezi st ředn ě velká sídla, a to do velikostní kategorie 2 000–4 999.

Tab. 2. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatelstva [15]

Sčítání lidu v 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 roce Nám ěšť 1579 1582 1601 1666 1796 1759 1881 1778 1935 1890 1825 1818 1890 na Hané

Z hlediska dlouhodobého vývoje je patrné, že až do roku 1910 po čet obyvatel nar ůstal. Pokles v letech 1910–1921 byl zap říčin ěn první sv ětovou válkou. K dalšímu výraznému poklesu obyvatel došlo v období po druhé sv ětové válce v letech 1930 až 1950, z čehož vyplývá, že popula ční stabilita byla negativn ě narušena socioekonomickými jevy charakte- ristickými pro daná období. Ve sledovaném období docházelo ke zna čným výkyv ům. V roce 2001 bylo v Nám ěšti 1 890 obyvatel, což je o 311 více, než v roce 1869. Vliv na tento pozitivní vývoj má ur čit ě poloha m ěstyse nedaleko od okresního m ěsta Olomouce.

Tab. 3. Krátkodobý vývoj po čtu obyvatel [36]

Rok (k 31.12.) Po čet obyvatel

2000 1 898 2001 1 890

2002 1 871 2003 1 872

2004 1 889 2005 1 887 2006 1 914 2007 1 943

2008 1 957 2009 2 016 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 31

Z krátkodobého hlediska došlo k výraznému nár ůstu po čtu obyvatel, který p řekro čil hrani- ci, s níž po čítal územní plán z roku 1992, a to tém ěř o 150 obyvatel. Tento p řír ůstek až na výkyv z roku 2002, je dán primárn ě zvýšeným zájmem o výstavbu rodinných dom ů v městysi a sekundárn ě mírn ě zvýšenou porodností v posledních letech. Vzhledem k rozvoji výstavby lze p ředpokládat další nár ůst po čtu obyvatel.

Po čet obyvatel m ěstyse Nám ěšť na Hané v letech 2000-2009 2 050 2 000 1 950 1 900 et obyvatel et

č 1 850 Po čet obyvatel Po 1 800 1 750

Roky

Obr. 4. Krátkodobý vývoj po čtu obyvatel [36]

7.2 Pohyb obyvatelstva

Tab. 4. Přír ůstek obyvatelstva v letech 2000 až 2009 k 31. 12. [14], [36]

Přír ůstek obyvatelstva Migra ční p řír ůstek Celkový Rok Přirozený Přirozený Vyst ěho- Migra ční Narození Zem řelí přír ůstek přír ůstek přír ůstek valí přír ůstek 2000 19 24 -5 48 31 17 12 2001 13 28 -15 57 42 15 0 2002 14 25 -11 34 42 -8 -19 2003 14 33 -19 51 31 20 1 2004 12 33 -21 55 17 38 17 2005 14 18 -4 40 38 2 -2 2006 11 31 -20 72 25 47 27 2007 18 20 -2 56 25 31 29 2008 18 29 -11 60 35 25 14 2009 24 27 -3 52 23 29 26 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 32

Přirozený p řír ůstek obyvatelstva každoro čně vykazuje záporné hodnoty (pro srovnání okres Olomouc vykazoval ve stejném období také záporný p řirozený p řír ůstek obyvatel- stva). Celková zm ěna po čtu obyvatel zna čně kolísá, ale v ětšinou je vývoj pozitivní (s vý- jimkou let 2002 a 2005). S ohledem na plánovaný rozvoj městyse se dá očekávat rostoucí tendence ve vývoji obyvatel.

7.3 Věková struktura obyvatelstva

V procentuálním vyjád ření z celkového po čtu obyvatelstva v roce 2009 tvo ří obyvatelstvo v předproduktivním v ěku (0–14 let) 13,7 %, v produktivním věku (15–64 let) 69,2 % a v poproduktivním v ěku (65 a více let) 17,1 %. Pr ůměrný v ěk žijících obyvatel je 41,37 let, což je v porovnání s Českou republikou (41,42 let) na stejné úrovni (oba údaje k 31. 12. 2009).

Tab. 5. Obyvatelstvo podle v ěkové struktury k 31. 12. 2009 [36]

Věková kategorie Celkem Pr ůměrný Index 65 a více ě ř 0–14 let 15–64 let obyvatel v k stá í let K 31. 12. 2009 277 1394 345 2016 41,37 124,55

Index stá ří je významnou charakteristikou popisující v ěkovou strukturu obyvatel, vypovídá o stárnutí populace. Znázor ňuje, kolik obyvatel ve v ěku 65 a více let připadá na 100 d ětí ve v ěkovém rozmezí 0–14 let. V případ ě městyse Nám ěšt ě na Hané je index stá ří 124,55 let. Tato hodnota p řevyšuje hranici 100 bod ů, což potvrzuje, že zde p řevažuje podíl star- ších osob nad mladou generací.

7.4 Bydlení

V městysi Nám ěšť na Hané p řevažuje bytová funkce v návaznosti na zem ědělskou funkci. Předpokladem je, že tyto funkce budou sídlu i nadále dominovat. Schválený územní plán z roku 1992 (v četně jeho 1. a 2. zm ěny je zpracováván pro návrhové období do roku 2010) po čítá s rozvojem sídla uvnit ř intravilánu tak, aby byly optimáln ě využity jeho plochy, včetn ě rezerv s cílem vytvo řit vyvážené proporce a harmonii funkcí. Územní plán uvažoval do roku 2010 nár ůst obyvatel na 1850, tento odhad byl p řekro čen asi o 150 obyvatel. Roz- voj zde byl tedy mnohem výrazn ější, než územní plán p ředpokládal. Z tohoto d ůvodu 1. i 2. zm ěna územního plánu navrhovala nové plochy pro bydlení ve t řech lokalitách. Druhá UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 33

zm ěna územního plánu (2006) uvažuje s možným nár ůstem o 57 rodinných dom ů, což tvo- ří 181 obyvatel. K tak rozsáhlému nár ůstu v návrhovém období nedošlo, nicmén ě smyslem je řešit rozvoj a urbanizaci cílen ě, aby ve výsledku byla dodržována urbanistická struktura městyse. [35]

Domovní a bytový fond

Ve sledovaném období 1896–2001, které vyzna čuje tabulka (Tab. 6) došlo tém ěř k trojná- sobnému navýšení bytového fondu městyse. Zajímavý je vývoj po čtu obyvatel na jeden dům, do 30. let 20. století byl tento po čet vyšší než 5 osob, v sou časné dob ě se po čet osob na jeden d ům pohybuje v rozmezí 3–4. V daném období m ůžeme sledovat pozvolný pokles zalidn ěnosti zdejších dom ů.

Tab. 6. Dlouhodobý vývoj po čtu dom ů [15]

Sčítání 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 lidu v roce Po čet 198 210 233 258 282 293 366 423 425 455 469 517 552 dom ů Po čet 7,97 7,53 6,87 6,46 6,37 6,00 5,14 4,20 4,55 4,15 3,89 3,52 3,42 obyv./d ům

V následujících dvou tabulkách (Tab. 7. a Tab. 8.) jsou uvedeny informace o domovním a bytovém fondu m ěstyse. Tabulka (Tab. 7) představuje stav domovního fondu. Z celkového po čtu 552 dom ů je tém ěř 90 % obydlených dom ů. Krom ě rodinných dom ů je v městysi také 10 bytových dom ů. Z obydlených dom ů je 86 % v soukromém vlastnictví. Bytový fond m ěstyse je pom ěrn ě mladý, nejv ětší po čet dom ů byl postaven v letech 1946–1980 a dále pak po roce 1981. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 34

Tab. 7. Domovní fond [16]

Domy úhrnem 552 z toho domy obydlené 491 rodinné domy 475 bytové domy 10 soukromých osob 473 domy podle obce, státu 4 z úhrnu vlastnictví obydlených SBD 5 dom ů do 1919 90 1920–1945 65 domy postavené 1946–1980 211 1981–2001 125

Tab. 8 ukazuje stav bytového fondu. Z celkového po čtu 645 byt ů je celkem 71 neobydle- ných. Zcela neobydlených dom ů je v městysi 61, z nichž 8 byt ů slouží k rekreaci a 17 je obydleno p řechodn ě.

Tab. 8. Bytový fond [16]

Byty úhrnem 645 z toho byty obydlené 574 v rodinných domech 529 z toho v bytových domech 36 byty neobydlené v obydlených domech 10 byty neobydlené v neobydlených domech 61 obydlené p řechodn ě 17 z toho slouží k rekreaci 8 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 35

8 TRH PRÁCE

8.1 Ekonomická aktivita

Při s čítání lidu, dom ů a byt ů v roce 2001 bylo v městysi z celkového po čtu 1890 obyvatel ekonomicky aktivních 48 % obyvatel. V porovnání s celkovou situací v ČR (51,4 %) je tato hodnota mírn ě pod pr ůměrem. Druhou nejv ětší skupinu s 26 % tvo ří ekonomicky n e- aktivní, nepracující d ůchodci.

Tab. 9. Ekonomická aktivita obyvatelstva [16]

Obyvatelstvo celkem 1890 Ekonomicky aktivní celkem 903 zam ěstnaní 805 pracující d ůchodci 16 z toho ženy na mate řské dovolené 17 nezam ěstnaní 98 Ekonomicky neaktivní celkem 976 nepracující d ůchodci 491 z toho žáci, studenti, u čni 321 Osoby s nezjišt ěnou ekonomickou aktivitou 11

Nejvíce obyvatel m ěstyse pracuje v sekundárním sektoru – pr ůmyslu (30 %). Druhým ne j- čast ěji zastoupeným oborem je obchod, opravy motorových vozidel (13 %). Z dalších od- větví je po řadí následující školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnost (10 %), stavebnictví (9 %), zem ědělství a lesnictví (8 %), ve řejná správa, obrana a sociální zabez- pe čení (6 %) a doprava, pošty a telekomunikace (4 %).

Ekonomicky aktivní obyvatelé podle odv ětví Zem ědělství, lesnictví, rybolov 8% 20% Pr ůmysl Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel 30% 10% Doprava, pošty a telekomunikace ř 6% Ve ejná správa, obrana, soc. zabez. 4% Školství, zdravot., veter. a soc. činn. 13% 9% Ostatní Obr. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelé podle odv ětví [16] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 36

8.2 Míra nezam ěstnanosti

Situace na trhu práce v okrese Olomouc se v posledních letech vyvíjela pozitivn ě až do roku 2009 s ohledem na celkovou ekonomickou situaci v České republice, která byla po- znamenaná dopady sv ětové hospodá řské krize. Z tabulky (Tab. 10) a obrázku (Obr. 6) vy- plývá, že vývoj nezam ěstnanosti v městysi v letech 2005 až 2009 byl pod pr ůměrem České republiky. V porovnání s okresem Olomouc na tom byl městys s nezam ěstnaností svých ob čan ů také lépe.

Tab. 10. Míra nezam ěstnanosti [22]

Údaje Nám ěšť na Okres ČR k 31.12. Hané Olomouc 2005 7,8 % 9,3 % 8,9 % 2006 7,0 % 7,6 % 7,7 % 2007 4,8 % 5,5 % 6,0 % 2008 4,7 % 5,8 % 6,0 % 2009 8,9 % 11,2 % 9,2 %

Vývoj míry nezam ěstnanosti 12,0%

10,0%

8,0% stnosti ě 6,0% Nám ěšť na Hané Okres Olomouc 4,0% ČR Míra nezam Míra

2,0%

0,0% 2005 2006 2007 2008 2009 Roky

Obr. 6. Porovnání vývoje nezam ěst nanosti v městysi s okresem Olomouc a ČR [22] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 37

9 INFRASTRUKTURA

9.1 Ob čanská vybavenost

Městys Nám ěšť na Hané disponuje základním ob čanským vybavením. Nachází se zde: úřad m ěstyse, základní škola, mate řská škola, pošta, banka, zdravotní st ředisko, lékárna, hasi čská zbrojnice, kostel, h řbitov, domov d ůchodc ů, knihovna, informa ční centrum, pro- dejna potravin, kade řnictví, hřišt ě, fitness centrum.

Školství

Mate řská škola

Provoz v mate řské škole (kapacita 90 míst) byl zahájen v roce 1982. V letošním školním roce 2009/2010 navšt ěvuje MŠ 41 d ětí ve věkovém rozmezí 2,5 až 7 let. Mate řská škola má dv ě t řídy, t řídu mladších d ětí a t řídu p ředškolních d ětí. D ěti z obou t říd mohou navšt ě- vovat t ři zájmové kroužky: keramický, literární a pohybový. Dále mohou d ěti z obou t říd dojížd ět na p ředplavecký výcvik na krytý bazén do Litovle.

Základní škola

V městysi funguje úplná základní škola s devíti postupnými ro čníky s kapacitou 360 míst. Svou činnost vykonává ve dvou budovách I. stupně (1.–5. ro čník) a II. stupn ě (6.–9. ro č- ník), které jsou od sebe vzdáleny asi 700 m. Sou částí budovy I. stupn ě jsou t ělocvi čna, školní družina s kapacitou 30 míst a školní jídelna s kapacitou 250 ob ědů. V hlavní budov ě II. stupn ě sídlí vedení školy a je zde nová t ělocvi čna vybudovaná v roce 2005.

ZŠ má ve školním roce 2009/2010 deset tříd 1.–9. ro čníku, v nichž je vyu čováno celkem 256 žák ů. První stupe ň navšt ěvuje 104 a druhý stupe ň 152 žák ů. Tém ěř 40 % z nich tvo ří dojížd ějící žáci z okolních vesnic. Jedná se o žáky z obcí Drahanovice, Lhota pod Kosí- řem, Lou čany, Ludé řov, Olbramice a St řížov. (Uvedené údaje jsou k datu 3. 1. 2010).

Během posledních t ří let po čet žák ů i po čet t říd vlivem demografického vývoje mírn ě kle- sá. Do první t řídy nastoupilo ve školním roce 2009/2010 pouze 12 dětí, což je o polovinu mén ě, než v předchozích letech.

Zdravotnictví a sociální pé če

Úrove ň zdravotní pé če je zde pom ěrn ě na dobré úrovni. V městysi je zdravotní st ředisko, jeden samostatný praktický léka ř a lékárna. Ve zdravotním st ředisku se nachází t ři UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 38

ordinace – ordinace d ětského léka ře, ordinace praktického léka ře pro dosp ělé a zubní ordi- nace. Prostory zdravotního st řediska si léka ři pronajímají od m ěstyse.

Přehled léka řských ordinací a lékárna:

Zdravotní st ředisko

Praktický léka ř pro d ěti a dorost – MUDr. Tomáš Šoupal

Praktický léka ř pro dosp ělé – MUDr. Blanka Chytilová

Zubní ordinace – MUDr. Kamila Kola říková

Soukromá ordinace – praktický léka ř pro dosp ělé – MUDr. Josef Husi čka

Lékárna „U Štíra“ – PharmDr. Pavel Studecký

Dům senior ů FRANTIŠEK

Sociální za řízení D ům senior ů František Nám ěšť na Hané je p řísp ěvkovou organizací Olomouckého kraje. Uživateli služeb tohoto za řízení jsou p řevážn ě ob čané Nám ěšt ě a okolních vesnic. Jeho kapacita je 53 míst. D ům senior ů poskytuje pobytové služby osobám se sníženou sob ěsta čností z důvodu v ěku a zhoršeného zdravotního stavu. V Dom ě senior ů je 23 zam ěstnanc ů, z toho 9 zdravotnických. Zdravotní pé či pro uživatele služeb Domu senior ů zajiš ťují dva léka ři formou návšt ěvní služby, ošet řovatelská pé če je poskytována nep řetržit ě.

Tab. 11. P řehled kapacity ubytování v Domu senior ů [18]

Po čet míst 53 Po čet dvoul ůžkových pokoj ů 11 Po čet t říl ůžkových pokoj ů 9 Po čet dvoul ůžkových pokoj ů pro manželské páry + WC 2

Správa m ěstyse

Výkonným orgánem obce je ú řad m ěstyse, který je tvo řen starostkou, místostarostou a za- městnanci m ěstyse. V posledních komunálních volbách, které se konaly v roce 2006, ob- čané Nám ěšt ě na Hané volili patnácti členné zastupitelstvo m ěstyse. Na ustavujícím zase- dání zastupitelstva byla zvolena starostkou Mgr. Marta Husi čková a další čty ři členové rady m ěstyse. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 39

Výbory z řízené zastupitelstvem m ěstyse:

Finan ční výbor – provádí kontrolu hospoda ření s majetkem a finan čními prost ředky městyse a také plní další úkoly, jimiž jej pov ěř ilo zastupitelstvo m ěstyse.
Kontrolní výbor – kontroluje pln ění usnesení zastupitelstva m ěstyse a rady m ěsty- se, kontroluje dodržování právních předpis ů a plní další úkoly, kterými jej pov ěř ilo zastupitelstvo m ěstyse.

Komise z řízené radou m ěstyse:

Kulturní komise - vydávání Nám ěšťských novin, vítání ob čánk ů, osobní blahop řání jubilant ům starších 80-ti let apod.
Povod ňová komise - řeší úkoly spojené s ohrožením ob čan ů m ěstyse v důsledku povodní.

Dne 23. 1. 2007 byl Nám ěšti na Hané znovu navrácen statut m ěstyse. M ěstys Nám ěšť na Hané je obcí bez pov ěř eného obecního ú řadu s matri čním a stavebním ú řadem. Do matri č- ního obvodu pat ří obce Nám ěšť na Hané a Lou čany. MÚ vykonává komplexní činnost matri ční agendy, zejména: vydávání matri čních doklad ů (rodný list, oddací list, úmrtní list), uzavírání manželství, evidence obyvatel, trvalý pobyt, ob čanské pr ůkazy, ov ěř ení podpisu atd. Stavební ú řad v Nám ěšti na Hané je správním obvodem pro obce Nám ěšť na Hané, Lou čany, Drahanovice, St řížov, Ludé řov, Lhota pod Kosí řem, Kníni čky, Olbramice. Mezi základní činnosti stavebního ú řadu pat ří: vydávání územního rozhodnutí a územního souhlasu, provádí činnosti na úseku stavebního řádu (ohlášení stavby, stavební řízení, ko- laudace, zm ěny v užívání aj.), p řid ěluje čísla popisná, eviden ční a orienta ční pro budovy atd.

Ostatní úřady (finan ční ú řad, ú řad práce, katastrální ú řad, živnostenský ú řad, okresní sprá- va sociálního zabezpe čení, hygienická stanice) se nachází v 15 km vzdáleném okresním měst ě Olomouci.

Na ú řadu m ěstyse je umíst ěno pracovišt ě Czech POINTu, na kterém mohou ob čané žádat o vydání různých dokument ů, nap ř. výpis z rejst říku trest ů, výpis z obchodního rejst říku, výpis z živnostenského rejst říku, výpis z katastru nemovitostí, výpis z rejst říku bodového hodnocení řidi čů a další.

Úřad m ěstyse Nám ěšť na Hané nabízí svým ob čan ům zajímavou službu – informa ční sys- tém m ěstyse. Prost řednictvím e-mailu jsou všem zájemc ům zasílány informace o hlášení UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 40

rozhlasu. Od roku 2002 m ěstys pravideln ě vydává Nám ěšťské noviny, ve kterých informu- je obyvatele o d ění v městysi.

Knihovna

Knihovna (z řízena v roce 1874) je velmi d ůležitou kulturní sou částí m ěstyse. Od 70. let minulého století plnila místní knihovna tzv. st řediskovou funkci – starala se o činnost deví- ti menších knihoven. V souvislosti s rozpadem okresních systém ů se z řizovatelem knihov- ny stal v roce 2003 m ěstys. Knihovna svým čtená řů m poskytuje okolo deseti tisíc ů kni- hovních jednotek. Významnou sou částí poskytovaných služeb ve řejnosti jsou dva po číta če s připojením na Internet. V knihovn ě je v provozu již osmý rok, p řístup je umožn ěn všem ob čan ům zdarma a podmínkou užívání není členství v knihovn ě.

Turistické informa ční centrum

Základní funkcí turistického informa čního centra je poskytování bezplatných informací nejen pro návšt ěvníky, ale také pro obyvatele m ěstyse. V rámci svých služeb poskytuje všeobecné informace o atraktivitách m ěstyse a jeho okolí, o kulturních, sportovních a dal- ších akcích v městysi a blízkém okolí, o službách v městysi, o cyklostezkách v okolí a na- bízí prodej suvenýr ů, map a pohlednic.

Poštovní a bankovní služby

V městysi se nachází pobo čka České pošty, je k dispozici ob čan ům Nám ěšt ě, ale spadá pod ní ješt ě n ěkolik dalších obcí – Lou čany, St řížov, Ludé řov, Kníni čky, Drahanovice, Lhota pod Kosí řem. Pobo čka vy řizuje listovní, balíkové a bankovní služby. Otevírací doba je pond ělí až pátek 8.00-12.00, 13.00-17.00.

V městysi poskytuje služby také pobočka České spo řitelny, která je otev řena každý den krom ě čtvrtku. Velkým nedostatkem pro zdejší obyvatele je, že zde není umíst ěn banko- mat.

Služby v městysi

V městysi je poskytována široká škála služeb. Fungují zde tři prodejny se smíšeným zbo- žím, t ři řeznictví, trafika, dv ě kade řnictví, kosmetika, kv ětiná řství, drogerie, stola řství, klempí řství, čistírna, prodejna s elektrem, prodejna s čerpací technikou a prodejna s domácími pot řebami, obuví a od ěvy. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 41

Stravování a pohostinství nabízí n ěkolik z řízení – Zámecká restaurace, Hospoda U Muc ů, Pizzerie Antonio Ristorante, Pivnice U Sladovny, Občerstvení Svatojánská zahrada a Cuk- rárna Danuše Zají čková.

Sportovní za řízení

V Nám ěšti na Hané se nachází sportovní areál, který je složen z fotbalového stadionu, b ě- žecké dráhy s antukovým povrchem, asfaltového h řiště p řipraveného pro košíkovou a h řiš- tě pro volejbal a nohejbal. Sportovní areál slouží mimo fotbalová utkání místních tým ů také pro výuku t ělesné výchovy I. i II. stupn ě základní školy v Nám ěšti na Hané a pro mlá- dež a dosp ělé z městyse a okolí. Pro d ěti slouží d ětské h řišt ě nedaleko vlakové zástavky v Nám ěšti a proléza čky v areálu MŠ. V areálu základní školy je další fotbalové h řišt ě a volejbalové h řišt ě, které mohou využívat žáci ZŠ. Pro širokou ve řejnost nabízí ZŠ proná- jem t ělocvi čny, a to ve ve černích hodinách nebo o víkendech. V městysi jsou také venkov- ní tenisové kurty a p řírodní koupališt ě. Nachází se zde také sportovn ě regenera ční za řízení „D ům aktivního odpo činku Svatojánská zahrada“, které nabízí fitness posilovnu, cvi čební sál pro aerobic, finskou saunu, páru, tureckou saunu a biosolárium.

9.2 Technická vybavenost

9.2.1 Vodovod

V Nám ěšti na Hané je vybudován ve řejný vodovod, který je částe čně v majetku a správ ě městyse a částe čně v majetku Vodovodu Pomoraví – svazku obcí, který provozuje St ředo- moravská vodárenská, a. s. P ůvodním zdrojem pitné vody je vrtaná studna o vydatnosti 0,6 l/s z roku 1988, z tohoto zdroje je voda čerpána výtla čným řádem DN 80 do v ěžového vodojemu 120 m 3. Odtud je pak vodovodní sítí PVC DN 80–100 zásobeno asi 30 % obyva- tel (zástavba v okolí zámku a zástavba za tratí).

Dalším zdrojem vody je Vodovod Pomoraví, tato vodní sí ť byla postavena v letech 1995–1999. Voda je dopravována p řevad ěč em o délce 11 515 m z vodojemu K řelov 4x5 000 m 3 do rozd ělovací šachty v Senici na Hané. Z této šachty je napojen p řívodní řád PVC DN 150, který dopravuje pitnou vodu do obcí Náměšť na Hané a Lou čany.

V městysi je vybudován vodovodní systém, který má vlastní zdroj vody (studna o vydat- nosti 0,6 l/s) a zárove ň je napojen na skupinový Vodovod Pomoraví. Rozvodná sí ť pokrývá celé území m ěstyse a s jejím dalším rozši řováním se v nejbližší dob ě nepo čítá. [35] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 42

9.2.2 Kanalizace

Městys Nám ěšti na Hané dokon čil v lo ňském roce výstavbu jednotné kanalizace vzájemn ě propojené s kanalizací obce Lou čany. Likvidace odpadních vod je řešena na spole čné me- chanicko-biologické ČOV o kapacit ě 2 500 EO (375 m 3/den). ČOV se nachází pod zástav- bou obce Lou čany na levém b řehu řeky Šumice. V obou obcích je p řevážn ě jednotná kana- lizace, část kanalizace je splašková – 180 m a část je tlaková 78 m. Celková délka kanali- zace v Nám ěšti na Hané a Lou čanech je DN 300–1 000 je 12 400 m. Na stokové síti jsou odleh čovací objekty, p řechody vodote če jsou řešeny shybkami a z důvodu konfigurace terénu jsou zde čerpací stanice. [35]

9.2.3 Plynofikace

Plynofikace celé obce prob ěhla v roce 1996. V sou časnosti je m ěstys plynofikován STL plynovodní sítí, zdrojem zemního plynu je regula ční stanice plynu spole čná i pro sousední obec Lou čany. Rozvodná stanice VTL/STL s kapacitou 3 000 m 3 je umíst ěna v prostorech ZD Lou čany. Vlastní distribu ční sí ť zajiš ťuje bezpe čný p řívod zemního plynu k jednotlivým odb ěratel ům v obou obcích.

Sou časná distribu ční sí ť je do budoucna nedosta čující, územní plán po čítá s rozší řením distribu ční sít ě – vybudováním nových plynovodních v ětví s ohledem na rozvoj zástavby rodinných dom ů i podnikatelských aktivit. [35]

9.2.4 Elektrifikace

Městys je zásoben elektrickou energií z vedení vysokého nap ětí 22 kV, vedoucího z Olo- mouce do Litovle. Sí ť nízkého nap ětí je provedena p řevážn ě vrchním vedením, pouze pro napájení objekt ů soust řed ěné bytové a ob čanské výstavby jsou provedeny kabely. Svítidla ve řejného osv ětlení jsou umíst ěna p řevážn ě na samostatných stožárech a mají kabelové přívody, pouze v malém m ěř ítku jsou svítidla ve řejného osv ětlení osazena na stožárech a st řešních sítích nízkého nap ětí. [35]

9.3 Doprava

Přestože územím m ěstyse Nám ěšť na Hané neprochází žádná významná komunikace (I. ani II. t řídy) je dopravní spojení v městysi na dobré úrovni. Ve řejnou dopravu zajiš ťuje autobusové a vlakové spojení. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 43

Silni ční doprava

Katastrálním územím m ěstyse neprochází žádná komunikace I. ani II. t řídy. Na nad řazenou silni ční sí ť je Nám ěšť napojena silnicí II/449 (Rýma řov – Litovel – Prost ějov), která zajiš- ťuje dostupnost okolních v ětších sídel – center zam ěstnání, zdravotní pé či, školství, kultur- ní a volno časové aktivity.

Územím m ěstyse procházejí tyto silnice III. t řídy:

III/37340 Hvozd – Olbramice – Lou čany,
III/44919 Nám ěšť na Hané – spojovací II/449,
III/44920 Nám ěšť na Hané – Nové Dvory,
III/44922 Nám ěšť na Hané – spojovací II/449.

Železni ční doprava

Pravidelná vlaková doprava vedoucí m ěstysem je provozována Českými drahami na dvou tratích. Železni ční napojení na m ěsta Olomouc, Litovel a Prost ějov zajiš ťují tra ť č. 275 Olomouc – Drahanovice a tra ť č. 273 Červenka – Senice na Hané – Prost ějov (z úseku Senice na Hané je spole čná s tratí č. 273). Na tratích jezdí pouze osobní vlaky, mají spíše místní význam a nejsou elektrifikovány.

Autobusová doprava

V městysi je zajišt ěna pravidelná doprava linkovými autobusy dopravní spole čností Veolia Transport Morava do všech p řilehlých obcí. Na území městyse se nachází 4 zastávky. Do- pravní spole čnost Veolia Transport provozuje celkem 5 linek:

č. 890718 Olomouc – Nám ěšť na Hané – Olbramice,
č. 890730 Lutín – Nám ěšť na Hané – Senice na Hané – Lou čka,
č. 890733 Lutín – Bohuslavice – Nám ěšť na Hané – Senice na Hané,
č. 890740 Olomouc – Nám ěšť na Hané – Bílsko – Lou čka,
č. 890784 Litovel – Nám ěšť na Hané – Slatinice.

Městys dané linky dotuje ze svého rozpo čtu. Pro letošní rok činí částka 389 000 K č. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 44

10 KULTURA A PAMÁTKY

10.1 Kultura

Nám ěšť na Hané zaujme nejen příznivce historie, ale také vyznava če lidových tradic, hud- by a p řírodních krás. K Hané neodmysliteln ě pat ří typický folklor a ná řečí, s nímž je mož- né se v Nám ěšti setkat i dnes, nap ř. p ři r ůzných akcích po řádaných na zámku. Nejv ětší kulturní akcí v městysi je multižánrový festival Zahrada, který každoro čně p řiláká n ěkolik tisíc návšt ěvník ů. Akce se v městysi po řádá již od roku 1998 a t ěší se velké oblib ě, každý rok zde ú činkuje p řes 100 skupin a sólist ů. Druhou nemén ě významnou událostí jsou Ha- nácké slavnosti, s ješt ě delší tradicí, prvn ě se tyto oslavy konaly v roce 1953. Díky t ěmto slavnostem byl v roce 1955 postaven p řírodní amfiteátr s kapacitou až 10 000 míst. Ná- měšť má i vlastní cimbálovou muziku Šumica, která reprezentuje městys v širokém regio- nu. V roce 2007 byla obnovena ochotnická tradice, skupina mladých lidí zde založila ochotnický spolek „Za dve řmi“.

Kulturní a spole čenský život v městysi je velice bohatý. P ůsobí zde mnoho spolk ů pro ob- čany všech v ěkových kategorií:

Sbor dobrovolných hasi čů Nám ěšť na Hané

Sbor dobrovolných hasi čů má v Nám ěšti na Hané dlouholetou tradici, vznikl v roce 1892, tehdy ješt ě pod názvem „Dobrovolný hasi čský sbor farnosti Nám ěšťské se sídlem v Ná- měšti na Hané“. SDH má krom ě hlavní činnosti jako je ochrana majetku p řed požáry a jinými živelnými pohromami, ješt ě mnoho dalších aktivit. Každoro čně je po řadatelem Hasi čského plesu, dvakrát do roka organizuje sb ěr železného šrotu, provádí údržbu a kont- rolu techniky, zajišťuje technickou pomoc v městysi - čišt ění cest, studní a koupališt ě. V dob ě konání festivalu Zahrada je stanovena požární hlídka, která je 24 hodin v pohoto- vosti po celé čty ři dny. Novinkou je po řádání „Branného dne“ pro ZŠ Nám ěšť na Hané, kde zdejším žák ům ukazují svou práci, techniku a zp ůsob zachra ňování osob. D ěti spolu s kantory mají možnost vyzkoušet si cvi čný požární poplach. [39]

Myslivecké sdružení Nám ěšť na Hané

Členská základna mysliveckého sdružení čítá okolo 40 člen ů. Výkon práva myslivosti pro- vádí ve dvou pronajatých honitbách o celkové vým ěř e 2 439 ha. Snahou všech člen ů je starostlivost a pé če o zv ěř v obou honitbách. Sdružení myslivc ů každoro čně po řádá mysli- vecký ples a Tradi ční myslivecký karneval. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 45

Tělovýchovná jednota Sokol

TJ Sokol má 8 sportovních oddíl ů - volejbal, florbal, tenis, jóga, basketbal, malá kopaná gymnastika a stolní tenis. V sou časnosti má asi 250 člen ů a 15 cvi čitel ů. Členové jsou roz- děleni do čty ř kategorií – mladší žáci, ženy, ženy seniorky a muži. Krom ě tradi čních spor- tovních aktivit jako jsou turnaje volejbalist ů, florbalist ů, tenist ů, sout ěže stolních tenist ů a turnaje v malé kopané, se členové ú častní r ůzných akcí - cyklovýlety, čarod ějnický rej, besídky a další.

Sportovní klub Nám ěšť na Hané

SK vznikl v roce 1999 a plynule navázal na činnost TJ Sokol, pod jejíž hlavi čku nám ěšťští fotbalisté do té doby pat řili. SK spravuje fotbalový stadion s příslušenstvím, asfaltové h řiš- tě a ubytovnu.

Mate řské centrum Pohádka

Mate řské centrum Pohádka je neziskové za řízení ur čené pro vzájemné setkávání rodin s dětmi. Svým návšt ěvník ům (t ěhotným ženám, maminkám a tatínk ům s malými d ětmi, babi čkám a d ěde čkům a dalším) umož ňuje aktivn ě trávit volný čas spole čně, a pomoci tak rodinám vypo řádat se se zát ěží a problémy, které celodenní pé če o dít ě p řináší. Mate řské centrum p řispívá k socializaci d ětí a jejich všestrannému rozvoji osobnosti od útlého v ěku díky zapojení do zájmových činností, má p řipravit d ěti na p řirozené prost ředí vrstevník ů, adaptovat je na cizí prost ředí a kolektiv. [23]

Mezi další spolky, které v městysi fungují, pat ří Ob čanské sdružení Za dve řmi . Sdružení vzniklo v roce 2007 za ú čelem obnovy ochotnického divadla v Nám ěšti na Hané. Pro starší ob čany je tu Senior klub, členové se pravideln ě scházejí v kulturním za řízení m ěstyse. Jejich činnost je r ůznorodá, po řádají posezení, ú častní se kulturních akcí, pomáhají p ři jar- ním a podzimním úklidu m ěstyse. P říznivci psích mazlí čků se mohou p řihlásit do Základ- ní kynologické organizace, která díky nadšení a ob ětavosti člen ů funguje už od roku 1962. Činnost tohoto spolku je zam ěř ena na výcvik ps ů pro sportovní využití, ú čast na zá- vodech a zkouškách z výkon ů ps ů. Tento spolek pravideln ě po řádá tradi ční jarní obraná ř- ský závod. Dále zde funguje Český zahrádká řský svaz s 86 členy s věkovým pr ůměrem 65 let, p ředevším díky vysokému v ěkovému pr ůměru tento spolek po řádá zejména zájezdy na kv ětinové výstavy a jednou do roka členskou sch ůzi. Existuje zde také Český rybá řský svaz a Český svaz chovatel ů. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 46

10.2 Památky

Nám ěšť láká turisty nejen zajímavými kulturními akcemi, ale také svými historickými pa- mátkami. Jen málokterá obec v České republice se m ůže pochlubit t řemi panskými sídly, jako práv ě Nám ěšť. Nejvýzna čnější z nich je Horní zámek, který pochází z období po prv- ní polovin ě 18. století, další dv ě sídla jsou st ředov ěkého p ůvodu. Dolní zámek je dnes vyu- žívaný jako sladovna a třetí památkou je z řícenina hradu.

Horní zámek

Zámek Nám ěšť na Hané je pozdn ě barokní stavba ve francouzském stylu. Je umíst ěn upro- st řed kruhovitého parku se čty řmi cestami – lipovými alejemi orientovanými podle sv ěto- vých stran. Pro návšt ěvníky je p řipravena sbírka míše ňského porcelánu a expozice slav- nostních a cestovních ko čár ů olomouckých biskup ů a arcibiskup ů z 18. a 19. století. V zámeckém areálu je možné navštívit kapli, výstavu historických d ětských ko čárk ů a Zámeckou galerii moderního um ění, v níž po celý rok probíhají výstavy. Zámek také b ě- hem roku nabízí tematické no ční prohlídky, které jsou ur čeny d ětem i dosp ělým.

Obr. 7. Kruhový park kolem zámku [32]

Dolní zámek

Dolní zámek vznikl p řestavbou st ředov ěké tvrze, která byla kolem roku 1590 zrekonstruo- vaná do podoby renesan čního zámku. Po roce 1710 byl zámek p řestav ěn ješt ě jednou, ten- tokrát do barokní podoby, a vedle n ěj byla založena velká ovocná zahrada. V 18. století byl zámek opušt ěn, ale nezanikl, zm ěnil pouze svou funkci. Byla v něm z řízena tkalcovská manufaktura a v roce 1875 byl p řestav ěn na sladovnu a stejnému ú čelu slouží dodnes. [9] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 47

Kostel sv. Kunhuty

Sou časná novogotická podoba kostela pochází z roku 1873. P ůvodní barokní kostel s okol- ním h řbitovem ze 17. století byl zbo řen a h řbitov p řest ěhován na jiné místo v městysi. Se stavbou nového kostela se za čalo v roce 1871 a vysv ěcen byl o dva roky pozd ěji. [9]

Socha Panny Marie Immaculaty a socha sv. Jana Nepomuckého

Na nám ěstí stojí socha Panny Marie Immaculaty, která byla p ůvodn ě sou částí souboru soch kláštera Hradisko u Olomouce. V roce 1795 byla do Nám ěšt ě p řevezena a vzty čena naproti kostela sv. Kunhuty.

Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého vytvo řil v roce 1791 moravský socha ř Ji ří Antonín Heinz. Po dokon čení byla umíst ěna v dnes již neexistující zámecké zahrad ě Dolního zám- ku. Po zrušení zahrady byla p řemíst ěna na své sou časné místo v blízkosti mostu p řes řeku Šumici. [9]

Nám ěšťský hrad

Hrad stával nad pravým b řehem řeky Šumice na jihozápadním okraji městyse. O vzniku hradu není žádná zpráva, první písemná zpráva pochází až z pozd ější doby z roku 1423. Pravd ěpodobn ě nejpozd ěji v 16. století byl hrad již opušt ěn, z řejm ě z důvodu, že byl malý a nepohodlný a jeho funkci šlechtického sídla, správního st řediska p řevzala tvrz (pozd ěji Dolní zámek) na okraji vesnice. Zříceniny hradu existovaly ješt ě v 18. století, postupem doby vzaly zasvé, nebo ť místní obyvatelé zde získávali vhodný stavební materiál. Do dnešní doby se zachovaly jen zbytky zdiva p říkop ů. Od roku 1988 zde probíhá archeolo- gický výzkum, který dosud není dokon čen. [20]

Kaple sv. Trojice

Kaple se nachází v blízkosti Horního zámku. S její stavbou se za čalo v roce 1672, ale do- stav ěna a vysv ěcena byla v roce 1722. P ůvodní kaple s věží a zvonem, která byla pravd ě- podobn ě barokní, vyho řela. V roce 1834 byla kaple obnovena p řestav ěna do dnešní empí- rové podoby. [9]

Hrobka Kinských

Hrobka na nám ěšťském h řbitov ě je státem chrán ěnou památkou. Je to hrobka t ří generací rodové v ětve Kinských. Poslední z nám ěšťské rodové v ětve Kinských byl hrab ě Evžen II. Kinský, který zem řel v roce 1939 ve Vídni. [21] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 48

11 CESTOVNÍ RUCH A REKREACE

Nám ěšť na Hané je turisticky vyhledávané místo s dobrým potenciálem pro cestovní ruch. V městysi turisté naleznou hned n ěkolik atraktivních památek, po řádají se zde také vý- znamné kulturní akce. Nejv ětším lákadlem pro turisty jsou bezpochyby zámek postavený ve francouzském stylu a folkový festival Zahrada, který každoro čně p řiláká tisíce lidí. V minulosti byly velice oblíbené Hanácké slavnosti, které bohužel rok od roku navšt ěvuje mén ě lidí. Turisté do Nám ěšt ě p řijížd ějí také za poznáním p řírody a odpo činkem do p ří- rodní rezervace Terezské údolí. Velmi hezké přírodní prost ředí, velké lesní komplexy v kopcovité krajin ě a možnost koupání poskytuje ideální podmínky pro letní rekreaci u vody i turistickou činnost od jara do podzimu.

Obrovský nedostatek p ředstavuje ubytování, v městysi není žádný penzion či hotel. Je zde pouze ubytovna Sportovního klubu Nám ěšť na Hané, která slouží p ředevším pro ubytování mladých sportovních oddíl ů, které do m ěstyse p řijížd ějí na sportovní tábory. Nejbližší možnost ubytování nabízí 7 km vzdálený Penzion Mánes v obci Čechy pod Kosí řem.

Zámek

Od 1. července 2000 pat ří zámek m ěstysi. Aby m ěstys p řilákal více turist ů, otev řel nové, do té doby nep řístupné prostory zámku. V dubnu 2001 byla slavnostně otev řena Zámecká galerie moderního um ění, ve které se každý m ěsíc po řádá nová výstava, od kv ětna 2001 si návšt ěvníci mohou prohlédnout zámeckou kapli a v říjnu 2001 byla v jižním k řídle zámku zahájena ojedin ělá výstava d ětských historických ko čárk ů. Na zámku se dále konají no ční prohlídky s nejr ůzn ější tematikou, velikono ční a váno ční prohlídky a váno ční jarmarky. [38]

Nau čná stezka Terezským údolím

Přírodní rezervací Terezské údolí prochází nau čná stezka o celkové délce 6 km s 12-ti za- staveními, v četn ě t ří vstupních tabulí. Stezka vede po žluté turistické trase a částe čně po zpevn ěných polních a lesních cestách údolím řeky Šumice od zámku v Nám ěšti na Hané k zámku v Laškov ě. U jednotlivých zastavení jsou informa ční tabule, které návšt ěvník ům poutav ě p řiblíží historii území Nám ěšt ě, zabývají se prav ěkým osídlením v lokalit ě Rmíz, dále popisují mok řady, vzácné druhy živo čich ů a rostlin, které se v Terezském údolí na- cházejí. [30] UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 49

Cykloturistika

Stále v ětší popularitu si u lidí získává cykloturistika, která se velkou m ěrou podílí na ná- všt ěvnosti m ěstyse. Krajina v okolí m ěstyse nabízí mnoho možností cyklovýlet ů pro cyk- listy všech v ěkových kategorií. Nám ěští procházejí dv ě cyklotrasy:

Cyklotrasa č. 6025 Bouzov – Olomouc

Délka této cyklotrasy, která vede z Olomouce p řes území Nám ěšt ě na Hané do obce Bou- zov, je 41,7 km. Její obtížnost se řadí do kategorie lehká až st řední, je vedena p řes silnice II. a III. t řídy a ú čelové komunikace.

Cyklotrasa č. 6033 Pěnčín – Nový Dv ůr u Červenky

Tato trasa je st ředn ě obtížná a její délka je 22,5 km. Prochází územím deseti obcí p řevážn ě po ú čelových komunikacích a silnicích III. t řídy. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 50

12 PR ŮMYSL

Dle údaj ů z Českého statistického ú řadu je na území m ěstyse registrováno celkem 354 podnikatelských subjekt ů (k 31. 12. 2008). Nejvíce zastoupenými obory, kterými se eko- nomické subjekty v městysi zabývají, jsou obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spot řebního zboží a pohostinství, za nimi následuje pr ůmysl, ostatní obchodní služby a stavebnictví. Z hlediska právní formy mají nejvyšší zastoupení živnostenská oprávn ění (273 subjekt ů, což činí 77 % ze všech ekonomických subjekt ů registrovaných v městysi), za zmínku stojí 23 samostatn ě hospoda řících rolník ů nebo také 16 obchodních spole čností (viz následující tabulky (Tab. 12 a Tab. 13)). Tab. 12. Po čty subjekt ů dle p řevažující činnosti [34]

Hospodá řská činnost podle p řevažující činnosti Údaje k 31. 12. 2008 Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a 103 spot řebního zboží a pohostinství Pr ůmysl 62 Ostatní obchodní služby 53 Stavebnictví 42 Ostatní ve řejné, sociální a osobní služby 35 Zem ědělství, lesnictví, rybolov 34 Školství a zdravotnictví 13 Doprava a spoje 9 Ve řejná správa, obrana, povinné sociální pojišt ění 3 Tab. 13. Po čty subjekt ů dle právní formy [34]

Hospodá řská činnost podle právní formy Údaje k 31. 12. 2008 Živnostníci 273 Samostatně hospoda řící rolníci 23 Ostatní právní formy 20 Svobodná povolání 17 Obchodní spole čnosti 16 Státní organizace 3 Zem ědělští podnikatelé 2 Akciové spole čnosti 0 Družstevní organizace 0 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 51

Nejvýznamn ější firmy a živnostníci

V městysi Nám ěšť na Hané p ůsobí řada podnikatelských subjekt ů, z nichž nejvýznamn ěj- šími jsou Kona BCZ s.r.o., Doos s.r.o., Sv ětelné reklamy Svoboda s.r.o. a Povona. P řítom- nost podnikatel ů má své výhody z hlediska místního zam ěstnavatele a pro p říjmovou stránku rozpo čtu m ěstyse, ale také možné negativní následky, zp ůsobené pr ůmyslovou výrobou.

V městysi dále p ůsobí firmy a živnostníci s menším po čtem zam ěstnanc ů, p řesto ale p ři- spívají k rozvoji služeb. Nachází se zde záme čnictví, stola řství, truhlá řství, automechanic- ká dílna, malí řské a nat ěra čské práce a další.

Tab. 14. Velikost podnikatelských subjekt ů podle po čtu zam ěstnanc ů [28]

Velikost subjekt ů podle zam ěstnanc ů Po čet subjekt ů bez zam ěstnanc ů 320 1–9 zam ěstnanc ů 26 10–49 zam ěstnanc ů 8 50–249 zam ěstnanc ů 0 více než 250 zam ěstnanc ů 0

Výše uvedená tabulka (Tab. 14) ukazuje, že nejvíce podnikatelských subjekt ů v městysi je bez zam ěstnanc ů (320). Tzv. mikropodnik ů je na území m ěstyse 26, malých podnik ů 8 a st řední ani velký podnik se zde nenachází ani jeden. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 52

13 ZEM ĚDĚLSTVÍ

Zem ědělství bylo pro m ěstys vždy d ůležitým zdrojem obživy a pracovních míst. P ůvodní Jednotné zem ědělské družstvo, které bylo založeno v roce 1950 a pozd ěji slou čeno s JZD Senice na Hané (1974) v tzv. JZD Mírová cesta Senice na Hané organizovalo velkou část zem ědělství olomouckého okresu. Po restituci se ZD Senice na Hané ocitlo bez velké části dřív ějších polí. Zem ědělské objekty v Nám ěšti jsou dnes již částe čně opušt ěné a chátrají. V sou časnosti v Nám ěšti podniká 23 samostatn ě hospoda řících rolník ů.

ZD Senice na Hané obhospoda řuje v ětšinu zem ědělské p ůdy Nám ěšt ě na Hané, ostatní soukromí rolníci v městysi hospoda ří na svých pozemcích a nemají žádné zam ěstnance. Předm ětem činnosti ZD Senice na Hané je p ředevším rostlinná výroba – je čmen, pšenice, řepka, hrách, chmel a živo čišná výroba – chov skotu, prasat, dr ůbeže,…

Tab. 15. Druhy pozemk ů v Nám ěšti na Hané k 31. 12. 2008 [34]

Celková vým ěra pozemku (v ha) 1 865 Zem ědělská p ůda 871 Lesní p ůda 857 Orná p ůda 797 Ostatní plochy 94 Zahrady 49 Zastav ěné plochy 31 Trvalé trávní porosty 24 Vodní plochy 12 Chmelnice - Vinice - Ovocné sady - UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 53

14 ŽIVOTNÍ PROST ŘEDÍ

Ochrana ovzduší a ochrana proti hluku a vibracím

V minulosti byl hlavním zdrojem zne čišt ění provoz drobných kotelen. Zlepšení p řinesla plynofikace m ěstyse v roce 1996. Řada domácností se ale díky zdražování alternativních zdroj ů (zemního plynu, elektrické energie) op ět vrací ke spalování tuhých paliv. Místní výrobní podniky nevytvá řejí výrazn ější zne čišt ění ovzduší.

Hlavním zdrojem hluku na území m ěstyse byl intenzivní provoz na silnici II/449. Proble- matiku hluku vy řešila p řeložka této trasy mimo zastav ěnou část m ěstyse.

Ochrana vod

Území Nám ěšt ě na Hané je sou částí CHOPAV Kvartér Moravy. Proto nelze p řipoušt ět zne čis ťování podzemních a povrchových vod. Velkou eliminaci zdroj ů zne čišt ění zname- nalo dokon čení kanalizace v městysi s napojením na čistírnu odpadních vod. Ke zlepšení kvality vodních tok ů by p řisp ělo zp řísn ění zp ůsobu obhospoda řování p ůdy, podstatné omezení aplikace chemických prost ředk ů a hnojení, revitalizace poškozených úsek ů vod- ních tok ů atd.

Ochrana p ůdního fondu

Ochrana zem ědělského a lesního p ůdního fondu je na území m ěstyse velice důležitá. Ze- mědělská p ůda je tvo řena kvalitní ornou p ůdou, vyskytují se zde úrodné černozem ě a hn ě- dozem ě. Je obd ělávána na velkých plochách a je tedy náchyln ější k vodní i v ětrné erozi, dochází ke splavování hnojiv ze zem ědělské p ůdy a velké prašnosti. Na území m ěstyse se nacházejí spíše ú čelové lesy, nenacházejí se zde souvislé komplexy hospodá řských les ů.

Nová výstavba navržená v 2. zm ěně územního plánu z roku 2006 po čítá s celkovým zábo- rem zem ědělského p ůdního fondu 10,92 ha, z čehož orná p ůda tvo ří 10,2 ha a zahrady 0,72 ha. [35]

Likvidace odpad ů

Městys Nám ěšť na Hané řeší likvidaci komunálních odpad ů následovn ě:

domovní odpad – svoz domovních popelnic 1x za dva týdny,
plasty a tetrapak – svoz igelitových pytl ů s plasty a obaly tetrapak 1x za m ěsíc,
sklo a papír – ozna čené kontejnery na ve řejných plochách. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 54

Dále m ěstys Nám ěšť na Hané zajiš ťuje t řikrát ro čně svoz velkoobjemového a nebezpe čné- ho odpadu, papíru a textilu. Dvakrát do roka Sdružení dobrovolných hasi čů provádí sb ěr železného šrotu. Ob čané mají také možnost využít skládku TKO v Senici na Hané. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 55

15 HOSPODA ŘENÍ MĚSTYSE

Hospoda ření obce je velice významným ukazatelem rozvoje. P ři posuzování hospoda ření obce jsou nejdůležit ější da ňové p říjmy a kapitálové výdaje. Da ňové p říjmy tvo ří z hlediska svého rozsahu nejvýznamn ější část obecních rozpo čtů. Dalšími p říjmovými položkami rozpo čtu obce jsou neda ňové p říjmy (nap ř. p říjmy z vlastní činnosti), dále pak kapitálové příjmy (nap ř. p říjmy z prodeje pozemk ů, z akcií) a p řijaté dotace, zejména ze státního roz- po čtu, státních fond ů a fond ů Evropské unie. Mezi výdajové položky obecních rozpo čtů pat ří b ěžné výdaje (jsou spojeny s provozem a b ěžným chodem obcí, pat ří sem nap ř. ná- klady na platy, energii, materiál) a kapitálové výdaje, ty p ředstavují p ředevším investi ční nákupy a transfery.

15.1 Vývoj hospoda ření m ěstyse v letech 2005 až 2009

Od roku 2006 m ůžeme sledovat záporný vývoj rozpo čtu m ěstyse, s nejvýrazn ějším schod- kem v roce 2006, který byl zp ůsoben především přijetím úv ěru na vybudování kanalizace v městysi.

Příjmová stránka rozpo čtu

Nejvýrazn ější zdroje financování m ěstyse ve sledovaných letech tvo ří da ňové p říjmy a přijaté dotace. Neda ňové p říjmy se na financování m ěstyse podílejí v mnohem menší mí ře, kapitálové p říjmy se nejvíce podílely v roce 2007.

Da ňové p říjmy v letech 2005–2008 rostly, pokles v roce 2009 zp ůsobila novela zákona o rozpo čtových pravidlech, která zm ěnila výb ěry daní a zvýhodnila p ředevším obce do 300 obyvatel. Vývoj podílu neda ňových a kapitálových p říjm ů je pom ěrn ě nestabilní, odvíjí se od p řijatých úv ěrů a výše správních a místních poplatk ů.

Dota ční p říjmy m ěstyse tvo ří podstatnou část celkových p říjm ů m ěstyse. V roce 2006 byla zahájena práce na nejv ětším investi čním díle v historii m ěstyse Nám ěšť na Hané, na budo- vání I. etapy kanalizace. Celkové náklady na I. i II. etapu kanalizace činily 163 040 457 K č, z této částky m ěstys uhradil částku 28 613 005 K č. Ob ě etapy byly dále spolufinancované fondem EU ve výši 85 % a SFŽP ČR ve výši 5 %. Další významnou investi ční akcí bylo zrekonstruování krajských komunikací, stavbu financoval Olomoucký kraj a Státní fond dopravní infrastruktury – celková částka činila 129,4 mil. K č. Sou časn ě probíhala rekonstrukce chodník ů a byla vybudována část cyklostezky, která si vyžádala 13 UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 56

mil. K č, na kterou Olomoucký kraj p řisp ěl částkou 1 662 500 K č a Státní fond dopravní infrastruktury částkou 1 592 000 K č, ostatní prost ředky hradil m ěstys. [37]

Výdajová stránka rozpo čtu

Výdaje od roku 2006 p řevyšují p říjmovou stránku m ěstyse a do budoucna tomu nebude jinak. M ěstys se v posledních letech, jak už bylo uvedeno, finan čně podílel na velkých investi čních akcích – budování kanalizace (28 613 005 K č) výstavb ě chodník ů a cyklos- tezky (9 745 550 K č). Městys čeká splácení p řijatých úv ěrů a úrok ů z úv ěrů.

Pohled na vývoj hospoda ření poskytuje následující tabulka (Tab. 16).

Tab. 16. Hospoda ření městyse v letech 2005–2009 [37]

Druhové tříd ění 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čtové skladby (v K č)

Tř. 1 - Da ňové 15 577 278,60 15 925 304,57 16 552 196,08 19 478 158,72 16 251 121,57 příjmy Tř. 2 - Neda ňo- 1 671 882,62 1 423 257,65 2 029 238,57 1 664 411,82 3 415 234,97 vé p říjmy Tř. 3 - Kapitá- 363 610,00 2 424 222,00 5 093 449,00 843 670,00 1 315 600,00 lové p říjmy Tř. 4 - Přijaté 19 213 998,22 13 072 502,30 38 468 422,39 16 002 198,98 88 946 583,25 dotace

Příjmy celkem 36 826 769,44 32 845 286,52 62 143 306,04 37 988 439,52 109 928 539,79

Tř. 5 - Běžné 14 441 534,59 17 523 186,24 19 056 161,35 21 767 697,07 22 107 157,32 výdaje Tř. 6 - Kapitá- 21 791 516,32 25 558 734,80 47 889 050,57 20 721 539,58 96 970 851,90 lové výdaje

Výdaje celkem 36 233 050,91 43 081 921,04 66 945 211,92 42 489 236,65 119 078 009,22

Saldo příjm ů a 593 718,53 -10 236 634,52 -4 801 905,88 -4 500 797,13 -9 149 469,43 výdaj ů Tř. 8 - -593 718,53 10 236 634,52 4 801 905,88 4 500 797,13 9 149 469,43 Financování

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 57

15.2 Rozpo čtový výhled

Rozpo čtový výhled slouží zejména k lepšímu strategickému plánování a ke stanovení prio- rit rozvoje obce. Slouží také k řízení závazk ů a k rozhodování o rozsahu investi čních akcí v následujících letech. Jeho cílem je podpora zachování tzv. „finan čního zdraví“.

Vzhledem k zatíženosti rozpo čtu z předchozích let je rozpo čtový výhled sestaven tak, aby v následujících letech zabezpe čoval splácení jistin a úrok ů z přijatých úv ěrů. Předpokládá se, že o čekávaná zadluženost nep řesáhne 30% hranici.

Tab. 17. Rozpo čtový výhled na období 2010–2014 [24]

Rozpo čtový výhled v tis. K č 2010 2011 2012 2013 2014 Da ňové p říjmy 17 169 17 170 17 200 17 200 17 250 Neda ňové p říjmy 3 802 3 642 3 642 3 650 3 700 Příjmy Kapitálové p říjmy 2 000 2 000 2 000 1 800 1 800 Přijaté dotace 1 489 1 490 1 500 1 600 1 600 Příjmy celkem 24 460 24 302 24 342 24 250 24 350 Běžné výdaje 21 077 20 470 21 102 21 060 21 160 Výdaje Kapitálové výdaje 1 700 1 467 1 067 1 067 1 067 Výdaje celkem 22 777 21 937 22 169 22 127 22 227 Saldo -1 638 -2 365 -2 173 -2 123 -2 123 Splátky úv ěrů -1 703 -1 639 -1 447 -1 447 -1 447 Financování Půjčka ze SFŽP na kanalizaci 0 -776 -776 -776 -776 PS na b ěžných ú čtech 20 50 50 100 100

15.3 Majetek m ěstyse

Nejv ětší podíl majetku m ěstyse Nám ěšť na Hané tvo ří stavby – 90 % z celkového majetku. Jedná se zejména o budovy I. a II. stupn ě ZŠ, budovu MŠ, budovu úřadu městyse, zámek, požární zbrojnici, kanalizaci, vodovod, ve řejné osv ětlení, chodníky, sokolovnu, zdravotní st ředisko, kapli Sv. Trojice, hřbitov, koupališt ě, amfiteátr atd.

Stav majetku za rok 2009 – jeho p řír ůstky a úbytky jsou uvedeny v tabulce (Tab. 18). UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 58

Tab. 18. Soupis majetku m ěstyse Nám ěšť na Hané [35]

Po čáte č. stav Kone čný stav Druh majetku (v K č) Přír ůstky Úbytky k 1. 1. 2009 k 31. 12. 2009 018 – drobný dlouhodo- 379 104,95 0,00 0,00 379 104,95 bý nehmotný majetek 019 – ostatní dlouhodo- 0,00 496 000,00 0,00 496 000,00 bý nehmotný majetek 021 – stavby 183 194 761,34 167 659 830,97 8 383 913,00 342 470 679,31 022 – samostatné movité 8 566 362,46 470 017,00 241 140,00 8 795 239,46 věci 028 – drobný dlouhodo- 2 975 653,88 518 880,42 187 157,50 3 307 376,80 bý hmotný majetek 031 – pozemky 10 682 962,08 772 271,03 301 973,60 11 153 259,51 032 – um ělecká díla a 544 650,00 0,00 0,00 544 650,00 předm ěty 042 – nedokon čený dlouhodobý hmotný 96 766 780,15 70 337 448,02 161 677 464,87 5 426 763,30 majetek 112 – materiál 165 572,14 149 638,63 118 166,45 197 044,32 Operativní evidence 1 390 944,00 72 959,00 78 947,60 1 384 955,40 (majetek do 3 000 K č) Podrozvahový majetek 3 640 760,12 759 528,34 0,00 4 400 289,46 Celkem 308 307 551,12 241 236 573,41 170 988 763,02 378 555 362,51

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 59

16 SWOT ANALÝZA

Silné stránky Slabé stránky
Dostupnost krajského m ěsta Olomouce
Absence ubytovacích kapacit
Základní ob čanská vybavenost v
Zvyšování pr ůměrného v ěku obyvatel městysi na dobré úrovni (mate řská a
Zadluženost m ěstyse úplná základní škola, stavební a mat-
Nedostatek volno časových aktivit pro ri ční ú řad, pobo čka České pošty a Čes- mladé lidi ké spo řitelny)
Vzhledem k intenzivnímu využívání
Kompletní technická infrastruktura zem ědělské p ůdy dochází k náchylnosti městyse – napojení obyvatel na vodo- k vodním i v ětrným erozím, ke splavo- vod, plynovod a kanalizaci vání hnojiv ze zem ědělských p ůd a
Dostatek stavebních parcel pro výstav- velké prašnosti bu rodinných dom ů
Neexistence skládky na bioodpad
Potenciál pro cestovní ruch – kulturní a

přírodní atraktivity v m ěstysi
Fungování spolkové činnosti
Pestrá nabídka kulturních akcí
Webové stránky m ěstyse, Nám ěšťské noviny
Ve řejn ě dostupný internet (v místní knihovn ě) Příležitosti Ohrožení
Využívání dotací z národních fond ů a
Stárnutí populace městyse fond ů EU pro financování zám ěrů
Odliv kvalifikované pracovní síly do městyse měst
Využití možnosti podpory a rozvoje
Nedostatek vlastních zdroj ů na kofi- malého a st ředního podnikání nancování projekt ů
Členství m ěstyse v rozvojových sdru-
Všeobecný r ůst nezam ěstnanosti ženích – mikroregion, místní ak ční
Zvyšování náklad ů na vytápění zem- skupina ním plynem, elekt řinou – přechod ob-
Prezentace a propagace m ěstyse čan ů k neekologickým paliv ům (místní
Zájem místních podnikatel ů na rozvoji zne čišt ění ovzduší) městyse, rozvoj spolupráce soukromé-
Tlak na zábor kvalitní zem ědělské p ů- ho a ve řejného sektoru dy na nové rozvojové plochy
Dopl ňování zázemí pro rekreaci a turis-
Zhoršení místních záplav p ři nedosta- tiku (ubytování, cyklotrasy, stravování, čené údržb ě tok ů ( čišt ění koryta, údrž- služby) ba hrází)
Zvýšené využívání alternativních a obnovitelných zdroj ů energie UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 60

17 STRATEGIE ROZVOJE

17.1 Strategická vize

Identifikace sou časného stavu m ěstyse byla provedena v předcházející části – socioekono- mické analýze a následn ě byla shrnuta ve SWOT analýze, která pomohla na jedné stran ě s identifikací p říležitostí a na stran ě druhé shrnuje možné ohrožení v očekávaném vývoji. Stanovení strategické vize (hlavního cíle, kterého chce m ěstys dosáhnout v delším časo- vém horizontu) musí sm ěř ovat k napln ění pot řeb obyvatel p ři respektování trvale udržitel- ného rozvoje.

Vize m ěstyse Nám ěšť na Hané

Moderní, prosperující a p řitažlivá obec, která poskytuje nejen svým ob čan ům všech v ěko- vých kategorií, ale také podnikatel ům a turist ům, kvalitní zázemí se širokou nabídkou slu- žeb, atraktivní podmínky pro život, kvalitní životní prost ředí, dostate čnou ob čanskou vy- bavenost a podmínky pro všestranný rozvoj. Zapojuje se do moderních trend ů v oblasti ekologie (využívání obnovitelných zdroj ů), využívá sv ůj potenciál k rozvoji cestovního ruchu a k celkovému zvýšení po čtu domácích i zahrani čních turist ů.

Strategické pilí ře

Strategické pilí ře jsou klí čové oblasti pro budoucí rozvoj, v nichž je obec schopna dosáh- nout prost řednictvím dostupných lidských a finan čních zdroj ů zlepšení. Na výb ěr pilí řů navazuje stanovení strategických cíl ů, podle kterých se stanovují priority a opat ření.

Pilí ře:

 Obyvatelé a kvalita života v městysi  Hospodá řský rozvoj  Cestovní ruch  Životní prost ředí

17.2 Strategické cíle, priority a opat ření

SP I: Obyvatelé a kvalita života v městysi

Strategický cíl

Obyvatelé jsou nejd ůležit ější složkou každé obce, a proto je d ůležité vytvo řit takové pod- mínky, aby obyvatelé byli spokojeni. Nabídka služeb ob čanské vybavenosti by m ěla odrá- UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 61

žet demografickou situaci a p řizp ůsobit se pot řebám ob čan ů. Základní ob čanské zázemí je třeba neustále rozvíjet a modernizovat. Je nutno dbát na zajišt ění volno časových aktivit pro obyvatele všech v ěkových kategorií, na zlepšování podmínek pro bydlení a podporu mla- dým rodinám.

Priorita I: Rozvoj bydlení a služeb

Opat ření – aktivity/projekty :

Nabídka obecních pozemk ů pro výstavbu rodinných dom ů - zam ěř ení na p říliv nových obyvatel (zvýhodn ění pro mladé rodiny) - propagace městyse jako atraktivního místa pro bydlení
Zajišt ění pot řebné technické a dopravní infrastruktury v lokalitách ur čených pro zá- stavbu - napojení na inženýrské sít ě (p řípadn ě rozší ření vodovodní, plynovodní, ka- naliza ční sít ě) - vybudování ve řejného osv ětlení - výstavba místních komunikací a parkovacích ploch
Rozvoj a zkvalitn ění ve řejných služeb - modernizace a rozší ření místní knihovny - poskytování voln ě dostupného internetu ve ve řejných prostorech - rekonstrukce ve řejného prostranství - Areál „U Kapli čky“ (rekonstrukce venkovního tane čního parketu se zast řešeným pódiem a krytým p říst řeškem ob čerstvení)

Priorita II: Rozší ření nabídky volno časových aktivit

Opat ření – aktivity/projekty:

Podpora sdružování ob čan ů v místních organizacích - spolupráce spolk ů s úřadem m ěstyse - podpora a propagace volno časových aktivit místních spolk ů
Podpora a po řádání kulturních, spole čenských a sportovních akcí - podpora pro po řádání v ětšího po čtu akcí (divadlo, plesy, koncerty, tradi ční akce) - zapojení místních spolk ů do vytvá ření a p řípravy akcí
Rozvoj sportovních za řízení - zrekonstruování místního koupališt ě UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 62

- oprava zázemí fotbalového h řišt ě - vybudování skateparku - vybudování d ětského h řišt ě

Priorita III: Rozvoj zdravotní a sociální pé če

Opat ření – aktivity/projekty:

Vytvo ření podmínek pro ordinaci specializovaného léka ře - poskytnutí prostoru pro ordinaci
Rozvoj služeb pro seniory - podpora pe čovatelských služeb pro seniory (pe čovatelé, rozvoz ob ědů, úklid) - podpora aktivit a po řádání akcí (výlety, tematické p řednášky) Senior klubu
Udržení lékárny - poskytnutí nových prostor se zvýhodn ěným nájmem

SP II: Hospodá řský rozvoj

Strategický cíl

Hospodá řský rozvoj ovliv ňuje další rozvoj v ostatních oblastech obce. V této oblasti je třeba usilovat o komplexní rozvoj m ěstyse, podporování malého a st ředního podnikání, spolupráci m ěstyse s podnikatelskými subjekty na vytvá ření nových pracovních míst.

Priorita I: Celkový rozvoj m ěstyse

Opat ření – aktivity/projekty:

Zapojení ve řejnosti do plánování, rozvoje a rozhodování v městysi - dotazníková šet ření - internetové ankety, internetová diskuse (se starostou, zastupiteli) - zřízení schránky pro p řipomínky ob čan ů
Využívání dotací na spolufinancování projekt ů městyse - kvalitní p říprava zám ěrů (školení zastupitel ů m ěstyse, zam ěstnanc ů m ěsty- se) - možnost využívání zkušeností jiných obcí, externích poradc ů UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 63

Priorita II: Rozvoj podnikatelských subjekt ů

Opat ření – aktivity/projekty :

Podpora a spolupráce s místními podnikateli - zprost ředkování informací o dota čních prost ředcích pro podnikatele - podpora podnikatelských činností, které vytvá řejí p řidanou hodnotu pro městys - spolupráce s podnikateli v otázkách investi čních zám ěrů, oprav a poskyto- vání služeb
Nabídka prostor pro podnikání - zajišt ění inženýrských sítí a dopravní infrastruktury

Priorita III: Podpora zam ěstnanosti obyvatel

Opat ření – aktivity/projekty:

Zam ěstnávání obyvatel městyse - vytvá ření pracovních míst ve řejn ě prosp ěšných prací - zam ěstnávání p ři jednorázových akcích (oprava či stavba objektu)
Spolupráce s úřadem práce - poradenská činnost - spolupráce s ÚP v Olomouci

SP III: Cestovní ruch

Strategický cíl

Cestovní ruch je významnou perspektivní oblastí, pro jejíž rozvoj má obec zna čný potenci- ál. Má výhodnou polohu a k dispozici jak p řírodní, tak kulturní a historické atraktivity. Cílem by m ělo být zvýšení propagace obce za ú čelem p řilákání domácích i zahrani čních turist ů.

Priorita I: Propagace m ěstyse

Opat ření – aktivity/projekty:

Zintenzivn ění spolupráce s Olomouckým krajem a Mikroregionem Litovelsko p ři propagaci m ěstyse - spolupráce m ěstyse s turistickým regionem St řední Morava - Sdružení ces- tovního ruchu a Mikroregionem Litovelsko p ři vytvá ření propaga čních UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 64

materiál ů (p řehled turisticky zajímavých atraktivit m ěstyse ve spole čných brožurách, letácích) - spole čná setkání mikroregion ů (získávání zkušenosti z jiných mikroregion ů)
Propagace na internetových stránkách - vytvo ření cizojazy čných verzí webových stránek (angli čtina, n ěmčina) - aktualizace a rozši řování informací na webových stránkách městyse

Priorita II: Rozvoj zázemí pro návšt ěvníky

Opat ření – aktivity/projekty:

Vybudování ubytovacího za řízení - rekonstrukce nevyužívané zem ědělské usedlosti
Rozvoj služeb pro návšt ěvníky - rozší ření nabídky stravování, opravna kol, půjčovna kol

Priorita III: Zvýšená podpora festival ů

Opat ření – aktivity/projekty:

Rozší ření nabídky letních festival ů - nový festival - letní festival film ů nebo festival rockové hudby v přírodním amfiteátru - finan ční spolupráce s Olomouckým krajem při po řádání festival ů
Zajišt ění pot řebného zázemí pro návšt ěvníky festival ů - stanové m ěste čko se základním sociálním za řízením v blízkosti areálu pří- rodního amfiteátru v četn ě dostate čného množství parkovacích míst - zajišt ění o čerstvení, mobilních WC, umýváren a zásobník ů na vodu

Priorita IV: Pé če o kulturní památky a jejich okolí, o významné objekty

Opat ření – aktivity/projekty:

Rekonstrukce, opravy a úpravy kulturních památek
Rekonstrukce areálu p řírodního amfiteátru
Vytvo ření zna čení významných míst UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 65

SP IV: Životní prost ředí

Strategický cíl

Cílem je ochrana a zlepšení kvality životního prostředí, které je základem pro zdravý život obyvatel. Obec by se m ěla snažit o zlepšení kvality ovzduší, podporování výsadby nové zelen ě a o udržitelné využívání zdroj ů energie (provázanost na strategický pilí ř III: Ces- tovní ruch – priorita IV).

Priorita I: Zlepšování kvality ovzduší

Opat ření – aktivity/projekty:

Snižování po čtu domácností využívající tuhá paliva jako zdroj vytáp ění - poskytovat ob čan ům informace o škodlivosti tohoto vytáp ění na zdraví - uve řej ňování stavu ovzduší v městysi (webové stránky, Nám ěšťské noviny)
Prevence spalování plast ů - vyhláška obce, která zakazuje spalování plast ů (možnost finan čních posti- hů)

Priorita II: Ekologické nakládání s odpady

Opat ření – aktivity/projekty:

Podpora t říd ění odpad ů a ekologického nakládání s odpady - prezentování nakládání s odpady na webových stránkách, v Nám ěšťských novinách, pop řípad ě v letácích
Ekologické chování ve řejných institucí (školy, ú řadu m ěstyse…) jako p říklad pro ob čany
Pomoc p ři nakládání s bioodpady - vytvo ření obecního kompostišt ě

Priorita III: Zlepšování stavu p řírody a krajiny

Opat ření – aktivity/projekty:

Údržba a čišt ění místních tok ů - pravidelné čišt ění vodních tok ů a spolupráce se zem ědělci
Výsadba zelen ě v městysi - estetická a funk ční úprava ve řejných ploch, pro řezávání d řevin, úprava sva- hů polních cest UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 66

Priorita IV: Využívání obnovitelných zdroj ů energie

Opat ření – aktivity/projekty :

Poskytnutí informací ob čan ům o využití obnovitelných zdroj ů energie - informování ob čan ů o alternativních zdrojích energie a o možnostech spolu- financování alternativních zdroj ů vytáp ění (nap ř. prost řednictvím Státního fondu ŽP) UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 67

ZÁV ĚR

Při psaní této práce jsem vycházela ze zásad uvedených v zadání bakalá řské práce. Snažila jsem se o vypracování Strategie rozvoje dvoutisícového m ěste čka Nám ěšt ě na Hané na- cházejícího se nedaleko krajského m ěsta Olomouce. Práce zahrnuje teoretickou část, v níž jsou popsány d ůležité pojmy z odborné literatury. Část analytická p ředkládá analýzu sou- časného stavu m ěstyse, z níž vychází souhrnná SWOT analýza, která odhaluje silné a slabé stránky a zárove ň p říležitosti a ohrožení pro budoucí vývoj. Ambicí poslední, návrhové části nebylo vytvo ření podrobného popisu projekt ů, ale spíše mi šlo o navržení sm ěrů ur ču- jících budoucí rozvoj území.

Mým úkolem bylo shromáždit nejnov ější, aktuální informace k dané problematice a na základ ě nich získat ucelený p řehled o m ěstysi. Nám ěšť na Hané je výhodn ě položenou obcí, která disponuje základním ob čanským vybavením, kompletní technickou infrastruk- turou, má dobré životní prost ředí, a je tudíž atraktivním místem pro bydlení. Kulturní a spole čenský život je zde velice bohatý díky fungující spolkové činnosti.

V minulých letech byl m ěstys úsp ěšný v získávání dotací, p ředevším z fond ů Evropské unie. Poda řilo se zrekonstruovat sokolovnu, budovy základních škol, tělocvi čnu II. stupn ě základní školy, ale p ředevším vybudovat novou kanaliza ční sí ť s napojením na čistírnu odpadních vod. Poté následovala rekonstrukce místních a krajských komunikací a chodní- ků. Nezbývá než o čekávat, že v podobném trendu bude následovat vývoj dalších let.

Městys by m ěl usilovat o všestranný rozvoj, poskytovat svým ob čan ům kvalitní služby, zlepšovat ob čanskou vybavenost a dbát na kvalitu životního prostředí. Využívat své histo- rické památky, kulturní akce a p řírodní zajímavosti pro rozvoj cestovního ruchu, podporo- vat malé a st řední podnikaní se snahou vytvo řit nová pracovní místa. Základní úlohou p ři respektování trvale udržitelného rozvoje území by mělo být vymezení nových ploch pro výstavbu rodinných dom ů, pro rekrea ční a sportovní vyžití, v četn ě výstavby nových d ět- ských h řiš ť, ploch pro drobné a st řední podnikání a ploch pro rozší ření ob čanské vybave- nosti (obchody, služby a ubytovaní). Velkým problémem Nám ěšt ě na Hané je využití dnes již částe čně opušt ěných zem ědělských objekt ů, proto by zásadním úsilím mělo být hledání co nejefektivn ější možnosti využití, v četn ě hledání finan čních zdroj ů.

Nám ěšť na Hané je dle mého názoru dob ře se rozvíjející obec. Záleží na p ředstavitelích městyse, zda budou i do budoucna efektivn ě využívat dostupné zdroje, čerpat finan ční po- moc, granty ze strukturálních fond ů Evropské unie jak pro m ěstys samotný, tak pro ostatní UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 68

subjekty sídlící na jeho území, tedy školy, spolky, p řísp ěvkové organizace, sdružení, pod- nikatelské subjekty apod. Zárove ň je d ůležité, aby s těmito subjekty, ale i s ve řejností, mik- roregionem, krajem úzce spolupracovali p ři rozvoji m ěstyse.

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 69

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Monografie:

[1] FIALA, J. Přírodní park Terezské údolí. 1. vyd. Olomouc: Ji ří Fiala, 2003. 56 s. ISBN 80-239-1212-7. [2] HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje m ěst a obcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 93 s. ISBN 80-210-3356-8. [3] KADE ŘÁBKOVÁ, J., TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální v ědy : Vybrané sociální, kulturní a environmentální aspekty. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, 2008. 77 s. ISBN 978-80-7408-009-8. [4] Kolektiv autor ů. Úvod do regionálních v ěd a ve řejné správy. 2. rozš. vyd. Plze ň: Aleš Čen ěk, 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4. [5] Kolektiv autor ů. Ve řejná správa v České republice. 2. rozš. vyd. Praha: Minister- stvo vnitra ČR, 2005. 118 s. ISBN 80-239-4709-5. [6] LABOUNKOVÁ, V., P ŮČ EK, M., ROHREROVÁ, L. a kol. Metodická p říru čka pro zpracování strategických rozvojových dokument ů mikroregion ů. 1. vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009. 47 s. ISBN 978-80-87318-02-7. [7] LACINA, K. Regionální rozvoj a ve řejná správa. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finan ční a správní, 2007. 69 s. ISBN 978-80-86754-74-1. [8] MATES, P., WOKOUN, R. Malá encyklopedie regionalistiky a ve řejné správy. 1. vyd. Praha: Prospektrum, 2001. 196 s. ISBN 80-7175-100-6. [9] PAPAJÍK, D. Pam ěti obce Nám ěšt ě na Hané. 1. vyd. Nám ěšť na Hané: Obecní úřad, 1996. 63 s. ISBN 80-85-973-20-0. [10] PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování m ěst, obcí a region ů : teorie a praxe. 2. ak- tual. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. 303 s. ISBN 978-80-247-2789-9. [11] REKTO ŘÍK, J., SELEŠOVSKÝ, J. Strategie rozvoje m ěst, obcí, region ů a jejich organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 140 s. ISBN 80-210- 2126-8. [12] VYCHODIL, L. a kol. 850 let Nám ěšt ě na Hané : sborník statí. 1. vyd. Nám ěšť na Hané: Obec Nám ěšť na Hané, 1991. 121 s. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 70

[13] WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj : východiska regio- nálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 1. vyd. Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0.

Internetové zdroje: [14] Český statistický ú řad [online]. 2009 [cit. 2010-03-20]. Databáze demografických údaj ů za obce ČR. Dostupné z WWW: . [15] Český statistický ú řad [online]. 2006 [cit. 2010-03-20]. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Dostupné z WWW: . [16] Český statistický ú řad [online]. 2005 [cit. 2010-03-20]. S čítaní lidu, dom ů a byt ů 2001. Dostupné z WWW: . [17] ČIHOVSKÝ, Jaroslav. Sociologický výzkum. Olomouc, 2006. 41 s. Studijní text pro poslucha če FTK UP Olomouc. [cit. 2010-03-20]. Dostupné z WWW: . [18] Dům senior ů František [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Ubytování. Dostupné z WWW: . [19] Evropská databanka [online]. 2008 [cit. 2010-02-20]. Mapa m ěstys Nám ěšť na Hané. Dostupné z WWW: . [20] Hrady.cz [online]. 1995-2010 [cit. 2010-02-15]. Hrad Nám ěšť na Hané. Dostupné z WWW: . [21] Hrady.cz [online]. 1995-2010 [cit. 2010-02-15]. Hrobka rodu Kinských. Dostupné z WWW: . [22] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních v ěcí [online]. 2010 [cit. 2010- 03-24]. Statistiky nezam ěstnanosti z územního hlediska. Dostupné z WWW: . UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 71

[23] Mate řské centrum Pohádka [online]. 2005-2009 [cit. 2010-03-24]. Co je to mate ř- ské centrum. Dostupné z WWW: . [24] Městys Nám ěšť na Hané [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. Rozpo čtový výhled. Dostupné z WWW: . [25] Městys Nám ěšť na Hané [online]. 2010 [cit. 2010-02-03]. Základní údaje. Do- stupné z WWW: . [26] Mikroregion Litovelsko [online]. 2008 [cit. 2010-02-20]. Stanovy. Dostupné z WWW: . [27] Region Haná [online]. 2010 [cit. 2010-02-20]. Stanovy. Dostupné z WWW: . [28] Regionální informa ční servis [online]. 2005-2008 [cit. 2010-03-10]. Nám ěšť na Hané. Dostupné z WWW: . [29] Regionální informa ční servis [online]. 2005-2008 [cit. 2010-02-03]. Slovník pojm ů. Dostupné z WWW: . [30] Sagittaria [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. Nau čná stezka Terezské údolí. Do- stupné z WWW: . [31] Sdružení obcí st řední Moravy [online]. 2003 [cit. 2010-02-20]. Základní informa- ce. Dostupné z WWW: . [32] Turistické regiony ČR [online]. 1998-2010 [cit. 2010-02-15]. Zámek Nám ěšť na Hané. Dostupné z WWW: . [33] VALENTOVÁ, Eva. Komplexní fyzickogeografická charakteristika povodí Šumi- ce . Olomouc, 2006. 69 s. Bakalá řská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Dostupné z WWW: . [34] Ve řejná databáze ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2010-03-10]. Vybrané statistické údaje za obec. Dostupné z WWW: UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 72

. Konzultace na ú řadu m ěstyse Nám ěšť na Hané: [35] Materiály získané od vedoucí stavebního ú řadu v Nám ěšti na Hané paní Pavly Palátové. [36] Materiály získané z matri čního ú řadu v Nám ěšti na Hané od paní Jarmily Bedná- řové. [37] Materiály získané od ú četní referentky Nám ěšt ě na Hané paní Miluše Kadl číkové.

Ostatní zdroje: [38] Ohlédnutí za sezónou 2001 na zámku v Nám ěšti na Hané. Nám ěšťské noviny . 2002, 9, s. 2. [39] Zpráva o činnosti Jednotky SDH Nám ěšť na Hané za rok 2009. Nám ěšťské novi- ny . 2010, 34, s. 6. UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 73

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL Ů A ZKRATEK

Czech POINT Český podací ov ěř ovací informa ční národní terminál

ČOV Čistírna odpadních vod

ČR Česká republika

EO Ekvivalentní obyvatel

EU Evropská unie

DN Diametre Nominal (jmenovitý vnit řní pr ůměr potrubí)

CHOPAV Chrán ěná oblast přirozené akumulace vod

JZD Jednotné zem ědělské družstvo

LEADER Iniciativa Spole čenství pro rozvoj venkova

MAS Místní ak ční skupina

MŠ Mate řská škola

MÚ Matri ční ú řad

ORP Obec s rozší řenou p ůsobností

PVC Polyvinylchlorid

SBD Stavební bytové družstvo

SDH Sbor dobrovolných hasi čů

SFŽP Státní fond životního prost ředí

SK Sportovní klub

SP Strategický pilí ř

STL St ředn ětlaký plynovod

TJ Tělovýchovná jednota

TKO Tuhý komunální odpad

ÚM Úřad m ěstyse

ÚP Úřad práce UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 74

VTL Vysokotlaký plynovod

ZD Zem ědělské družstvo

ZŠ Základní škola

ŽP Životní prost ředí

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 75

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obr. 1. SWOT analýza ...... 22 Obr. 2. Umíst ění m ěstyse v rámci ČR ...... 25 Obr. 3. Bližší lokalizace m ěstyse Nám ěšť na Hané ...... 25 Obr. 4. Krátkodobý vývoj po čtu obyvatel ...... 31 Obr. 5. Ekonomicky aktivní obyvatelé podle odv ětví ...... 35 Obr. 6. Porovnání vývoje nezam ěstnanosti v městysi s okresem Olomouc a ČR ...... 36 Obr. 7. Kruhový park kolem zámku ...... 46

UTB ve Zlín ě, Fakulta managementu a ekonomiky 76

SEZNAM TABULEK

Tab. 1. Vybrané údaje o m ěstysi ...... 24 Tab. 2. Dlouhodobý vývoj po čtu obyvatelstva ...... 30 Tab. 3. Krátkodobý vývoj po čtu obyvatel ...... 30 Tab. 4. P řír ůstek obyvatelstva v letech 2000 až 2009 k 31. 12...... 31 Tab. 5. Obyvatelstvo podle v ěkové struktury k 31. 12. 2009 ...... 32 Tab. 6. Dlouhodobý vývoj po čtu dom ů ...... 33 Tab. 7. Domovní fond ...... 34 Tab. 8. Bytový fond ...... 34 Tab. 9. Ekonomická aktivita obyvatelstva ...... 35 Tab. 10. Míra nezam ěstnanosti ...... 36 Tab. 11. P řehled kapacity ubytování v Domu senior ů ...... 38 Tab. 12. Po čty subjektů dle p řevažující činnosti ...... 50 Tab. 13. Po čty subjekt ů dle právní formy ...... 50 Tab. 14. Velikost podnikatelských subjekt ů podle po čtu zam ěstnanc ů ...... 51 Tab. 15. Druhy pozemk ů v Náměšti na Hané k 31. 12. 2008 ...... 52 Tab. 16. Hospoda ření m ěstyse v letech 2005–2009 ...... 56 Tab. 17. Rozpo čtový výhled na období 2010–2014 ...... 57 Tab. 18. Soupis majetku m ěstyse Nám ěšť na Hané...... 58