VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE STUDIJNÍ OBOR REGIONÁLNÍ ROZVOJ

Bezpečnost a ochrana života, zdraví a majetku obyvatelstva jako stále významnější faktor rozvoje obcí, měst a regionů

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce Ing. Petr Ponikelský Autor bakalářské práce Renata Beranová

Poděkování

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Petru Ponikelskému, vedoucímu bakalářské práce, za jeho přístup, za vedení bakalářské práce, za jeho rady, připomínky a trpělivost.

2

Prohlášení

P r o h l a š u j i,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v Soupisu bibliografických citací.

Datum: Podpis studenta

3 Obsah 1 Úvod ...... 6 2 Obce, jejich historický vývoj ...... 9 2.1 Postavení obcí v období od r. 1918 do 2000 ...... 11 2.2 Období od roku 2000, současnost ...... 13 3 Bezpečnostní složky a jejich historický vývoj ...... 15 3.1 Vývoj ochrany osob ze strany státu do 1. světové války ...... 15 3.1.1 Rozvoj policie ...... 17 3.1.2 Rozvoj četnictva ...... 18 3.2 Meziválečné období ...... 19 3.2.1 Policejní úřady a jejich povinnosti ...... 20 3.2.2 Sbory stráže bezpečnosti a jejich povinnosti ...... 21 Povinnosti sborů stráže bezpečnosti: ...... 21 3.2.3 Obecní policie a její povinnosti ...... 21 Povinnosti obecní policie ...... 22 3.2.4 Četnictvo a jeho povinnosti ...... 22 3.3 Rozvoj v době komunismu ...... 23 4 Bezpečnostní složky a současnost ...... 25 4.1 Obecní (městské) policie ...... 25 4.1.1 Úkoly obecné policie...... 26 4.2 Policie České republiky, postavení a organizační struktura...... 28 4.2.1 Organizační struktura Policie ČR ...... 29 4.2.2 Úkoly a oprávnění policie ...... 31 4.3 Vnitřní bezpečnost státu a obcí ...... 32 5 Venkovský region Rokytnicka a jeho nejbližší okolí ...... 33 5.1 Město Rokytnice nad Jizerou, základní charakteristika ...... 34 5.2 Jablonec nad Jizerou, základní charakteristika ...... 35 5.3 Vysoké nad Jizerou, základní charakteristika ...... 36 5.4 Obec Paseky nad Jizerou ...... 36 6 Bezpečnostní složky v regionu Rokytnicka ...... 38 6.1 Městská policie Rokytnice nad Jizerou, základní charakteristika ...... 38 6.1.1 Bezpečnostní situace od roku 2008 ...... 40 6.2 Obvodní oddělení Policie ČR v Rokytnici nad Jizerou ...... 43 6.2.1 Bezpečnostní situace v rámci PČR Rokytnice nad Jizerou ...... 44

4 6.2.2 Community policing – vztah policie, veřejnost ...... 51 6.3 Aktuální problémy bezpečnostních složek a obcí venkovského regionu Rokytnicka ...... 52 7 Závěr ...... 55 Soupis bibliografických citací ...... 58 Záznam o bakalářské práci ...... 62

5 1 Úvod

Předmětem bakalářské práce je po nastínění historického vývoje, rozvoje a vzniku obcí na straně jedné a na straně druhé, po nastínění historického vývoje bezpečnostních složek, jakožto orgánů a subjektů vzájemně spolupracujících a podílející v rámci své působnosti a celého území, při zajišťování bezpečnosti a ochrany života, zdraví a majetku obyvatelstva, analýza a postavení obce včetně bezpečnostních složek venkovského regionu Rokytnicka a jeho okolí. Bezpečnost a ochrana života a zdraví majetku obyvatelstva patří mezi priority dnešní doby, které dosti zásadním způsobem ovlivňují rozvoj stále zvětšujícího se území obcí, zejména měst a regionů.

Téma bakalářské práce, na které se zaměřuje, bylo vybráno z důvodu jeho závažnosti, jelikož problematika zajištění bezpečnosti a ochrany života, zdraví a majetku obyvatelstva spadá mezi prvořadé priority nejen při rozvoji obcí, měst a regionů, ale při rozvoji celé země a ve své podstatě se rovněž dotýká postavení ČR v EU. V posledních letech tak prošel vývoj obcí a bezpečnostních složek několika výraznými změnami, které se zejména dotýkaly změn zákonů a přepisů, jimiž jsou řízeny.

Cílem bakalářské práce je zčásti nastínění historického vývoje nejen obcí, ale rovněž bezpečnostních složek, ale zejména charakteristika území venkovského regionu, popis činností a úkolů bezpečnostních složek, nastínění bezpečností situace vybraného regionu a aktuálních problémů tohoto regionu spojených zejména s postupným vývojem v rámci rozvoje obcí, měst a regionů. Tedy nastínění podmínek k zlepšení vzájemné komunikaci a pomoci.

Práce bude rovněž zaměřena na vývoj obcí a bezpečnostních složek po roce 1993 do současnosti, se zaměřením na úkoly a povinnosti, které v rámci své působnosti plní. Porovnání rozdílů a podobnosti mezi bezpečnostními složkami. Už jen historický vývoj těchto oblastí by svou obsáhlostí postačil na napsání dvou samostatných bakalářských prácí a z tohoto důvodu je v úvodních kapitolách práce, týkajících se historie

6 bezpečnostních složek zaměřena na porovnání povinností a úkolů, které v minulosti tyto složky plnily a stále plní.

Pozornost bude věnována rovněž vývoji po roce 1989 se zaměřením na porovnání úkolů a pravomocí obcí a bezpečnostních složek, které však mají svou vzájemnou historii. Historický vývoj těchto složek je již neměnný a je popsán v řadě odborných publikací. Dále bude pozornost věnována nastínění aktuálních problému, se kterými se na základě rozvoje obcí, měst a regionu bezpečnostní složky potýkají.

Úvodní kapitola je tedy věnována historickému vývoji obcí od dob Habsburské monarchie až do současnosti. V této době již za vlády Habsburků tak došlo k přijetí zásadních právních předpisů, zejména ústav, které byly při následném vzniku první Československé republiky r. 1918 částečně převzaty a i když došlo k jistým změnám, zrušení či přijetí nových přepisů, zákonů a ústav, podílely se výraznou měrou na postupném utváření a vývoji do současné doby.

Ve druhé kapitole je popsán historický vývoj bezpečnostních složek, které se v minulosti podílely na zajištění bezpečnosti a ochrany života, zdraví a majetku obyvatelstva, udržování veřejného pořádku a rovněž vzájemnou spolupráci, poskytnutí pomoci.

Třetí kapitola je tak věnována vzniku současných bezpečnostních složek, se zaměřením na obecní policii a policii České republiky. V této kapitole je definován nejen vznik obou složek, ale rovněž úkoly a oprávnění, kterými obě složky disponují. Porovnání jejich podobností a vzájemného překrývání oprávnění, kterými obě složky disponují.

Čtvrtá kapitola je zaměřena na charakteristiku venkovského regionu Rokytnicka a jeho nebližšího okolí, jednotlivých měst a obcí, jakožto obcí spadajících do územní působnosti státní policie. Jedná se o region, který je zajímavý svou polohou a okolím.

Pátá kapitola popisuje bezpečnostní složky venkovského regionu Rokytnicka. Zde v této, kde jsou popsány nejen úkoly obou složek, ale rovněž je zde popsán nový trend a již delší dobu proklamovaný princip

7 filozofie comunnity policing. Nastínění aktuálních problému, se kterými se tyto bezpečnostní složky potýkají a možnosti jejich řešení v rámci jejich rozvoje a rozvoje obcí, měst a regionů.

V závěrečné kapitole je popsáno celkové shrnutí, zhodnocení stavu bezpečnostního systému ve vybraném regionu, posouzení a nastínění problémů, se kterými se tento region potýká a rovněž výhody, kterými venkovský region disponuje.

8 2 Obce, jejich historický vývoj

Před vznikem samostatného Československa v období monarchie stál v čele země císař František Josef I. V této době došlo ke vzniku první ústavy, a to v roce 1848. „Vůbec první ústava byla vyhlášena uherským zemským sněmem a Ferdinand V. Dobrotivý ji jakožto uherský král potvrdil již v dubnu 1948. Její platnost byla omezena na uhry a z časového hlediska byla pouhou epizodou, je však zajímavá z několika důvodů: - Přeměnila prakticky dosud jednotnou říši v personální unii, spojenou pouze osobou společného panovníka a stala se tak vlastně předobrazem budoucího dualismu. - Její význam přesáhl původní lokální zemský rámec a lze ji tedy zařadit do roviny ústředních záležitostí. - Jde o jedinou ústavu, vzešlou z činnosti zastupitelského sboru. Všechny ostatní ústavy, s výjimkou nerealizované kroměřížské, byly oktrojovány (tj. uděleny panovníkem).“1 Po této ústavě následovalo přijetí dalších ústav a to v dubnu 1848 první rakouská oktrojová ústava, po které následovala v říjnu 1848 tzv. kroměřížská ústava, která však taktéž nevstoupila v platnost. Místo této ústavy vstoupila v platnost ústava přijata v březnu 1849 – druhá rakouská oktrojová ústava, kterou následovaly v únoru 1861 – třetí rakouská oktrojová ústava a jako poslední v prosinci 1867 – čtvrtá oktrojová ústava. Nadřízené složky v této době tvořili zemské správy, kterým byly podřízeny následně krajské správy a od roku 1848 na základě vzniku okresu rovněž správy okresní. „Možnost zřídit okresní samosprávy obsahoval teprve zákon z roku 1862, který stanovil, že mezi obec a zemský výbor lze vložit okresní zastupitelstvo. Okresní samosprávy nebyly zřízeny všude. V Čechách byla

1 MACEK, Pavel; UHLÍŘ, Lubomír. Dějiny policie a četnictva I. : Habsburská monarchie (1526 - 1918). Vydání 1. Praha : Themis nakladatelství Tiskárny MV, p. o., 1997. 179 s. ISBN 80-85821-52-4, str. 38

9 v roce 1864 zřízena volená okresní zastupitelstva ve všech sídlech okresních úřadů. Ze svého středu volilo zastupitelstvo okresní výboj jako výkonný orgán okresní samosprávy.“2 Již v této době došlo k přijetí první právní úpravy, co se týče pravomocí obce. Docházelo ke vzniku obecních výborů, v jejichž čele stál obecní představený ( starosta, purkmistr ). „Obecní řády umožňovaly obcím vydávat nařízení v mezích zákonů, ovšem bez výslovného zákonného zmocnění, pro území své obce v oboru policejním (veřejný pořádek – řády požární, tržní, jateční, hřbitovní, uliční, policejní), pokud nebyla příslušná oblast vyhrazena jiným úřadům. Nařízení přijímal obecní výbor a v případě naléhavosti obecní představený (starosta), takové nařízení však muselo být dodatečně obecním výborem schváleno. Zvláštní předpisy mohly stanovit, že k vydávání nařízení je potřeba schválení jiného orgánu. Tak tomu bylo u tržního řádu, k jehož vydání obec potřebovala schválení zemské politické správy (místodržitelství). Obce mohly vydávat vyhlášky i pro úpravu výjimečných povinností – např. pro případ sčítání lidu v lednu 1891.“3 Obce tak v této době pečovaly nejen o bezpečnost osob a jejich majetku, ale zajišťovaly tak výkon požární a zdravotnické ochrany, spolupracovaly rovněž s četnictvem, poskytovaly četnictvu ubytování, zajišťovaly výkon požární, stavební policie apod. Dále mohly vydávat různé vyhlášky a nařízení a při jejich porušení, tato porušení postihovat pokutou, případně vězením. Pokud se jednalo o nařízení, které se netýkalo policejní oblasti, za porušení takovéhoto nařízení nemohly pokuty a ani vězení udělovat. Pravomoci obce v této době můžeme charakterizovat na pravomoci přirozené a přenesené.

2 MACEK, Pavel; UHLÍŘ, Lubomír. Dějiny policie a četnictva I. : Habsburská monarchie (1526 - 1918). Vydání 1. Praha : Themis nakladatelství Tiskárny M