MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Moţnosti rozvoje venkovského regionu na příkladu SO ORP Náměšť nad Oslavou

Diplomová práce

Vítězslav Rous

VEDOUCÍ PRÁCE: doc. RNDr. Antonín Věţník, CSc. BRNO 2013

Bibliografický záznam

Autor: Bc. Vítězslav Rous Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce: Moţnosti rozvoje venkovského regionu na příkladu SO ORP Náměšť nad Oslavou

Studijní program: N-GK Geografie a kartografie

Studijní obor: Sociální geografie a regionální rozvoj

Vedoucí práce: doc. RNDr. Antonín Veţník, CSc.

Akademický rok: 2012/2013

Počet stran: 88

Klíčová slova: Správní obvod obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou; regionální rozvoj; analýza; periferie; venkovský region; dotazníkové šetření; strategické plánování

Bibliographic Entry

Author: Bc. Vítězslav Rous Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis: The Possibillities of the Development of the Rural Region for example SO ORP Náměšť nad Oslavou

Degree programme: Geography and Cartography

Field of Study: Social Geography and Regional Development

Supervisor: doc. RNDr. Antonín Veţník. CSc.

Academic Year: 2012/2013

Number of Pages: 88

Key words: Administrative district of the municipality with extended scope Náměšť nad Oslavou; regional development; analysis; periphery; rural region; questionnaire; strategy planning

Abstrakt Tato práce se zaměřuje na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Náměšť nad Oslavou. Práce se skládá z několika částí. První analytická část se věnuje analýze fyzicko- geografických a socioekonomických poměrů území. Jednotlivá kvantitativní data analytické části jsou vţdy v komparaci s daty vyšších územních celků okresu Třebíč, kraje Vysočina a České republiky. Následuje část strategická jejíţ součástí je anketní šetření se zástupci jednotlivých obcí, zástupci významných podniků regionu a obyvatelstvem. Strategická část pokračuje SWOT analýzou, potenciálními moţnostmi rozvoje (zejména zdroji finančních prostředků) a návrhem strategie. Návrh strategie je předloţen tak, aby splňoval poţadavky trvale udrţitelného rozvoje regionu i jednotlivých obcí.

Abstract This diploma thesis is focused on area of administrative district of the municipality with extended scope Náměšť nad Oslavou. The thesis is divided into several parts. First part is devoted to the analysis of physical geography and socioeconomic characteristics of the area. Every individual data are compared with the higher territorial units such as district Třebíč, Vysočina region and Czech republic. Next part deals with strategic planning, which includes questionnaire with representatives of municipalities, companies and residents of the study area. Strategic part continues with SWOT analysis and potential development opportunities (particular sources of finance). In the end, there is suggestion of strategic plan, which is designed to fulfill goals of sustainable development of region and its municipalities.

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Student: Vítězslav Rous Studijní program: Geografie a kartografie Studijní obor: Sociální geografie a regionální rozvoj

Ředitel Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:

Moţnosti rozvoje venkovského regionu na příkladu SO ORP Náměšť nad Oslavou

The possibilities of the development of the rural region for example SO ORP Náměšť nad Oslavou

Zásady pro vypracování: Úvodní část práce bude věnována regionálně geografické analýze studovaného území. Základ práce pak bude představovat terénní a anketní šetření, mezi starosty obcí, obyvatelstvem i představiteli rozhodujících firem regionu. Na základě zjištěných poznatků bude provedena analýza a syntéza současných moţností rozvoje SO ORP. Rovněţ budou analyzovány především zkušenosti a spokojenost se stávajícími programy rozvoje, které umoţňuje SZP EU. V závěru práce budou zpracovány základní moţnosti dalšího rozvoje regionu.

Rozsah grafických prací: podle potřeby Rozsah průvodní zprávy: cca 70-80 stran Seznam odborné literatury: Rozvoj povodí Kocáby. Edited by Ivan Bičík - Radim Perlín - Luděk Šefrna. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta přírodovědecká, 2001. 87 s. ISBN 80-238-7322-9. Program obnovy venkova ČR na období 2007-2013. Mze, Praha , 2007, 321 s. Spišiak, Peter. Agrorurálne štruktury Slovenska po roku 1989. Bratislava: Geografika Bratislava, 2005. 183 s. ISBN 80-969338-4-1. Venkovský prostor a jeho oţivení. Edited by Jan Binek. Brno: Georgetown, 2007. 137 s. ISBN 80251195. Věţník, Antonín. Moţnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na příkladu Jemnicka a Vranovska). In: Česká geografie v Evropském prostoru. České Budějovice: JČU v Českých Budějovicích, 2007. s. 774-779, ISBN 978-80-7040-986-2. Woods, Michael. Rural geography: processes, responses and experiences in rural restructuring. London: Sage Publications, 2005, xiv, 330 s. ISBN 0761947612.

Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Antonín Věţník, CSc.

Podpis vedoucího práce: ......

Datum zadání diplomové práce: říjen 2011 Datum odevzdání diplomové práce: 10. květen 2013

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Zadání práce převzal(a): ...... dne ......

Poděkování Na tomto místě chci poděkovat především vedoucímu předkládané diplomové práce doc. RNDr. Antonínu Věţníkovi, CSc., který mi vstřícně a ochotně poskytoval cenné rady a materiály. Velký dík si zaslouţí moje rodina, která mě podporuje ve studiu (a nejen v něm). Poděkování také patří mým kamarádům, kteří se mnou vţdy měli trpělivost a poskytovali mi malé i velké rady. Všem velice děkuji.

Prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením doc. RNDr. Antonína Věţníka, CSc. a v seznamu literatury uvedl veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţil.

Brno 10. května 2013 ______

jméno příjmení

OBSAH: 1 ÚVOD ...... 9 1.1 Cíl práce ...... 10 1.2 Metodika práce a pouţitá data ...... 10 1.3 Rešerše literatury ...... 11 1.4 Vymezení a charakteristika území ...... 12 2 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ...... 17 3 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ...... 19 3.1 Sídelní struktura ...... 19 3.2 Demografický vývoj ...... 21 3.3 Věková struktura obyvatelstva ...... 24 3.4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ...... 27 3.5 Analýza trhu práce a nezaměstnanosti ...... 28 3.6 Vyjíţďka a dojíţďka ...... 33 4 DOPRAVA ...... 36 5.1 Dopravní obsluţnost ...... 37 5.2 Základní technická infrastruktura ...... Chyba! Záloţka není definována. 5 TECHNICKÁ A OBČANSKÁ INFRASTRUKTURA ...... 40 5.1 Technická infrastruktura ...... 40 5.2 Občanská infrastruktura ...... 41 6 HOSPODÁŘSTVÍ ...... 43 6.1 Zemědělství ...... 47 6.1.1 Vyuţití půdy……………………………………………………………………....48 6.1.2 Rostlinná a ţivočišná výroba……………………………………………………...49 6.1.3 Ekonomické subjekty v priméru...…………………………………………...…....49 6.1.4 Charakteristika zemědělských výrobních oblastí (ZVO)…….…………………....51 6.1.2 Zemědělsky méně příznivé oblasti (LFA) a cena půdy…………………………...52 6.2 Průmysl a stavebnictví ...... 53 6.3 Cestovní ruch ...... 56 6.3.1 Sportovně turistická atraktivita…………………………………………………....57 6.3.2 Hromadná rekreace a druhé bydlení……………………………………………....57 7 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ...... Chyba! Záloţka není definována. 7.1 Obce ...... Chyba! Záloţka není definována. 7.2 Podniky ...... 63 7.3 Obyvatelstvo ...... 65 8 SWOT ANALÝZA ...... 69 9 POTENCIÁLNÍ MOŢNOSTI ROZVOJE ...... 72 9.1 Rozvojové organizace ...... 72 9.1.1 Rozvojové organizace nadregionální…...………………………………………....72 9.1.2 Dobrovolné svazky obcí (DSO)...………………………………………………....73 9.1.3 Místní akční skupiny (MAS) a mikroregiony…..………………………………....73 9.2 Potenciální zdroje finanční podpory ...... 75 9.2.1 Program rozvoje venkova (PRV)…………...…..………………………………....76 9.2.2 Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP).…..………………………………....78 9.2.3 ROP Jihovýchod………………………………..……………………………….....79 9.2.4 Státní fond ţivotního prostředí (SFŢP)………...……………………………….....79 9.2.5 Program obnovy venkova Vysočiny……….…..……………………………….....79 9.1.3 Místní akční skupiny (MAS) a mikroregiony…..………………………………....73 9.3 Aktuální programové výzvy relevantní pro studovaný region ...... 80 10 STRATEGIE ROZVOJE STUDOVANÉHO ÚZEMÍ ...... 84 11 ZÁVĚR ...... 87 12 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH ZDROJŮ ...... 89 13 SEZNAM PŘÍLOH ...... 97

1 ÚVOD

Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou regionálního rozvoje, jeho moţných přístupů, návrhu strategií a aplikací do kontextu konkrétního území. V tomto případě se jedná o území vymezené správním obvodem obce s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Náměšť nad Oslavou. Správní obvody obcí s rozšířenou působností byly stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. a poté aktualizovány vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2004 Sb. Obvody jsou vymezeny výčtem jednotlivých obcí, uvedených ve vyhlášce a respektují hranice krajů. Obce s rozšířenou působností představují typ obcí, které vykonávají státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. V České republice je vyčleněno 205 těchto správních obvodů. Kód studovaného SO ORP v registru správních obvodů je 6107. „Pojmem regionální rozvoj rozumíme růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování ţivotní úrovně a kvality ţivota jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyváţený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování, popřípadě zmírňování regionálních disparit“ (MMR1 ČR, 2006). „Řešení otázek regionálního rozvoje na odborné úrovni je relativně novou záleţitostí – má asi 70 let. Definice regionálního rozvoje není zcela dána, přesto lze říci, ţe regionální rozvoj lze chápat ve dvou základních přístupech – praktickém a akademickém. Praktické chápání regionálního rozvoje znamená vyšší vyuţívání a zvyšování potenciálu daného území vznikajícího v důsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a vyuţití přírodních zdrojů. Toto se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, ţivotní úrovni obyvatel, stavu ţivotního prostředí atd. Toto praktické chápání regionálního rozvoje najdeme zejména v činnosti neakademických institucí, tj. zejména krajských, městských, obecních úřadů, soukromých společností. Akademický přístup chápe regionální rozvoj jako aplikaci nauk, zejména ekonomie, geografie a sociologie, řešících jevy, procesy, vztahy v území, které jsou ovlivněny přírodně geografickými, ekonomickými a sociálními podmínkami v daném regionu. Akademické pojetí regionálního rozvoje vytváří pro regionální politiku poznatky, které jsou následně vyuţity pro praktické pojetí regionálního rozvoje. Jedná se zejména o charakteristiku regionů, jejich rozvojových potenciálů, nedostatků v rozvoji a následné hledání nástrojů regionální politiky, které vedou k lepšímu regionálnímu rozloţení socioekonomických aktivit za účelem podpory reálného regionálního rozvoje, tj. za účelem vyššího vyuţití a zvýšení potenciálu regionů. Regionální politika pak na základě poznatků o regionálním rozvoji ovlivňuje reálný regionální rozvoj a regionální rozvoj zpětně působí na regionální politiku. To znamená ţe je veřejnou politikou, která vyuţitím socioekonomických nástrojů ovlivňuje rozmístění hlavních socioekonomických zdrojů a aktivit za účelem harmonického rozvoje vymezených regionů.“ (WOKOUN a kol., 2008).

1 Ministerstvo pro místní rozvoj

9

Existuje celá řada přístupů a postupů k úspěšnému řešení problematiky regionálního rozvoje. Mezi základní tři přístupy jak postupovat při řešení této problematiky patří regionální plánování, regionální strategie a SWOT analýza. Pomocí plánu se vyhodnotí situace, na jakém stupni rozvoje se správní jednotka nachází a kam by se chtěla posunout, konkrétní formu dostane plán zvolenou strategií a SWOT analýza určí silné a slabé stránky oblasti a její moţnosti a hrozby (GROSPIČ a kol., 2008) „Problematika regionálního rozvoje a regionální politiky se od druhé poloviny 90. let 20. století začíná postupně dostávat do popředí zájmu politiků i odborníků různých profesí také v České republice. Zatímco ve státech západní Evropy i v některých státech východní Evropy (zejména v Polsku a Maďarsku) má regionální výzkum i regionální politika značnou tradici, v naší zemi jsou moţnosti navázat na dřívější výsledky regionálního výzkumu a na zkušenosti s regionální politikou poměrně omezené“ (BLAŢEK, UHLÍŘ, 2002). 1.1 Cíl práce Cílem této práce je nástin a doporučení strategie regionálního rozvoje studovaného regionu na základě dosavadního vývoje, socioekonomických charakteristik, regionálně-politického kontextu a výsledků vlastního výzkumu. Tato strategie je zde samozřejmě navrţena tak, aby vedla k rozvoji regionu a zejména ke zlepšení některých konkrétních socioekonomických faktorů, jejichţ funkce je zde (ve srovnání s jinými územními jednotkami) poměrně problematická. Závěr práce by měl nastínit konkrétní kroky a opatření vedoucí nejen k rozvoji regionu jako celku, ale i jednotlivých členských obcí a podnikatelských subjektů uvnitř regionu (resp. všech kterých se týkalo anketní šetření). Dotazníkové šetření by mj. mělo vést k rozšíření informovanosti a povědomí o situaci ve studovaném území. Na základě dat z anketního šetření bude vypracována SWOT analýza potřebná k ucelení jednotlivých kroků rozvoje. Všechny tyto jednotlivé kroky a postupy zde budou vedeny v souladu s regionální politikou uplatňovanou Evropskou unií (EU). 1.2 Metodika práce a pouţitá data Pro analýzu jednotlivých údajů týkajících se SO ORP Náměšť nad Oslavou byla v práci pouţita komparační analýza, která porovnává získané údaje, resp. kvantitativní hodnoty na úrovni obcí popř. regionu s údaji větších územních jednotek (okres, kraj, republika). Nejčastějším zdrojem pro získání těchto sekundárních kvantitativních dat byla databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pokud nebyla k dispozici aktuální data ČSÚ ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 (dále jen SLDB 2011), byla pouţita data starší, případně z předchozího Sčítání (SLDB 2001). Dalšími zdroji sekundárních dat, ať uţ kvantitativních či kvalitativních, byly databáze agentur regionálního rozvoje, databáze příslušných ministerstev, odborné publikace či mapy. Některá podrobnější data byla získána také z informačních zdrojů členských obcí či firem, které se v zájmovém území nacházejí. Většina získaných kvantitativních dat je prezentována tabelárně a graficky. Zdrojem primárních dat bylo dotazníkové šetření, které probíhalo v rámci regionu. Respondenty ankety byli zástupci obcí, zástupci nejvýznamnějších firem a občané s trvalým bydlištěm v členské obci SO ORP Náměšť nad Oslavou. Součástí práce je část Strategická, která formou syntézy prezentuje data zjištěná v předchozích částech práce a ze které vycházejí moţnosti vyuţití

10

potenciálu rozvoje studovaného regionu. Mapové kompozice byly vytvořeny prostřednictvím databáze ArcČR 500 programu ArcGIS. 1.3 Rešerše literatury Podrobnou analýzou venkovského regionu v povodí řeky Kocáby na Příbramsku se snaţí odhalit bariéry rozvoje, poté rozčleňují území regionalizací studovaného území, následně navrhují řešení pro odstranění těchto bariér a uplatňují aplikace teorií regionálního rozvoje I. Bičík, R. Perlín, L. Šefrna (2001). Jedním z hlavních dokumentů pro rozvoj venkova v České republice je Program rozvoje venkova (PRV) ČR na období 2007-2013. Tento určuje prioritní politiku pro rozvoj venkova a stanovuje strategické osy pro čerpání dotací z evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Hodnocením a následným návrhem implementace Programu rozvoje venkova MZe ČR v dotačním období 2007-2013 se zabývá kolektiv autorů z MZe a ÚZEI (2006). Pro následující období (2014-2020) se v současnosti dokument Programu rozvoje venkova zpracovává a předběţně se hodnotí jeho implementace a vliv při aplikaci v praxi. Dalším důleţitým dokumentem je Strategie rozvoje kraje Vysočina. Tyto strategické dokumenty stanovují směr, kterým by se měl ubírat další rozvoj regionu. O vymezení, tedy klasifikaci (typologii) venkovského prostoru usiluje R. Perlín a kol. (2010). Dále se R. Perlín zabývá venkovskou problematikou, konkrétně strategickým plánováním na úrovni mikroregionu v publikaci Strategický plán mikroregionu (2002), která poslouţila jako důleţitý podklad pro strategickou část předkládané práce. Zemědělskými a venkovskými strukturami, charakteristikou sídel a hodnocením jejich potenciálu a formy ve slovenské krajině po roce 1989 (aplikovatelných do českých poměrů) se ve své publikaci zabývá P. Spišiak a kol. (2005). Problematikou úlohy malých měst v systému osídlení z aspektu geografie se ve své publikaci detailněji zabývá A. Vaishar (2008). Publikace Venkovský prostor a jeho oţivení, od J. Binka a kol. (2007), se zabývá charakteristikou venkovského prostoru, lidskými zdroji v něm a jejich potenciálem společně s dílčími kapitolami, kterými jsou zemědělství a jeho hospodářský význam, dopravní souvislosti, ekonomická situace venkovských obcí, a oţivení venkovského prostoru aktivizací místních zdrojů pro moţnosti rozvoje venkova. Moţnosti venkovského regionu s důrazem na zemědělství, na konkrétním příkladu Jemnicka a Vranovska formou komparační analýzy zkoumá a novou rozvojovou strategii navrhuje A. Věţník (2007) ve svém článku publikovaném v práci vydané k příleţitosti XXI. sjezdu České geografické společnosti. Z anglosaské literatury je nejčastěji citovaným autorem M. Woods a jeho publikace Rural geography: processes, responses and experiences in rural restructuring (2005). Tato publikace komplexně popisuje procesy a průběh restrukturalizace na venkově a velmi se podobá publikaci editované B. Ilberym (1998). Stejně jako B. Ilbery popisuje M. Woods příklady anglosaského světa a zaměřuje se na proces změny – tedy proměny venkovského prostoru v moderní a postmoderní době. Na rozdíl od Ilberyho však Woods přidává i faktory související s pokračující globalizací a aktualizuje Ilberyho myšlenky o nové koncepty a přístupy ve studiu venkova a jeho zázemí. Důleţitým literárním zdrojem pro tuto diplomovou práci byla publikace Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace od J. Blaţka a D. Uhlíře (2002) z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Karlovy univerzity v Praze, kde jsou uvedeny a popsány všechny důleţité

11

teorie, které vedou k trvale udrţitelnému rozvoji regionu, bohuţel se však jedná spíše o teorie s dopadem na větší územní celky neţ na mikroregionální úroveň, coţ omezuje aplikaci těchto teorií na studované území. Další publikací, která se zajímá nejen o teorii regionálního rozvoje, ale je spíše ucelenou publikací zabývající se všemi aspekty regionálního rozvoje jako základními východisky regionálního rozvoje, vztahy mezi státní politikou a regionálním rozvojem, aktuálními tématy regionálního rozvoje, regionální politikou v EU a ČR a rovněţ strategickým a programovým plánováním, je publikace Regionální rozvoj (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a plánování) od R. Wokouna (2008). Od předchozího zdroje se liší větším důrazem kladeným na aplikaci teorií regionálního rozvoje v praxi. Prakticky jsou teorie regionálního rozvoje aplikovány také v práci J. Rektoříka a J. Šelešovského (1999). Na příkladech z praxe jsou formou doporučení a vysvětlení ukázány moţnosti rozvoje obcí a jejich organizací. Jelikoţ je však publikace zaměřena více prakticky, s plynoucím časem v ní uvedené příklady pozbývají platnost a absence rozsáhlejšího teoretického základu ji činí zastaralou. Regionální rozvoj je i jedním z témat vysokoškolské učebnice ekonomické a sociální geografie (Toušek, Kunc a Vystoupil, 2008). Autoři hodnotí vývoj disciplíny v kontextu obecné ekonomické geografie a naznačují její další vývoj. Kromě tématu regionálního rozvoje obsahuje publikace i řadu přístupů k řešeni dílčích otázek sociální geografie a také sociálně geografické regionalizace. Venkovský prostor je často analyzován společností GaREP s r.o. v jejich publikacích. Všechny tři publikace se zabývají synergickými efekty ve venkovském prostoru, konkrétně aktéry a nástroji rozvoje venkova (2009), přístupy k řešení problémů rozvoje venkovských obcí (2010) a kritickým zhodnocením bariér, nástrojů a šancí rozvoje venkova (2011). Tyto publikace byly v uvedených případech zpracovány v rámci výzkumného projektu pro Ministerstvo zemědělství ČR. Vţdy se na jejich realizaci podílel J. Binek. Cílem této literatury je strukturovaný a uspořádaný přístup k vymezení venkova, poznání aktérů ovlivňujících jeho rozvoj a kvalitu ţivota v něm s navrţením opatření a doporučení rozvojové strategie. Publikace si kladou za cíl stát se oporou pro představitele jednotlivých obcí při řízení obce. Dále byly jako literární zdroje pouţity některé vybrané diplomové práce, zejména z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU v Brně. Jde o práce zabývající se stejným, či podobným tématem vztaţeným k jinému území. Z těchto prací nejvíce jako zdroj poslouţily diplomové práce J. Beneše (2008), J. Hondlíka (2011) a E. Leligdonové (2012). Důleţitým zdrojem informací byl i internet, zejména pak webové stránky Českého statistického úřadu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj a Integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. 1.4 Vymezení a charakteristika území Kraj Vysočina je rozdělen na 15 SO ORP. Zkoumané území SO ORP Náměšť nad Oslavou leţí v jihovýchodní části kraje Vysočina a východní části okresu Třebíč (viz. obr. 1). Marginalita zájmového regionu můţe být důsledkem jeho polohy resp. okrajové polohy v rámci kraje Vysočina příp. okresu Třebíč (viz poloha na obr. 1). Je nejmenším správním obvodem z hlediska rozlohy v rámci kraje, třetím nejméně lidnatým správním obvodem a třetím v pořadí s nejniţším počtem obcí. Na severu sousedí se správním obvodem Velké Meziříčí kraje Vysočina a na východě se správními obvody Rosice a Ivančice Jihomoravského kraje. Seskupení a vlastní hranice studovaného území i jeho jednotlivých obcí je zobrazeno na obr. 2. Administrativně vymezený SO

12

ORP Náměšť nad Oslavou se sídlem ve stejnojmenném městě čítá celkem 27 obcí. Ekonomická aktivita obyvatelstva je druhá nejmenší po SO ORP Pacov. Podle procentuálního podílu vyuţití plochy je studované území ve výměře zemědělské půdy druhé nejmenší (54,5 %) po SO ORP Ţďář nad Sázavou. Zastoupení lesních pozemků je zhruba průměrné (33,4%), tedy ve srovnání se zalesněností ČR určitě (33,7 %) (ČSÚ, 2010). Podíl zastavěné plochy SO ORP (1,3 %) ostatní správní obvody nijak nepřevyšuje. V komparaci s ostatními SO ORP okresu Třebíč (Třebíč, Moravské Budějovice) je zájmové území nejmenším z pohledu kteréhokoliv ukazatele, pouze podíl lesních ploch je zde nejvyšší.

Obr. 1: Administrativní členění kraje Vysočina v roce 2012 zdroj: ČSÚ (2013), dostupný na www.czso.cz Rozlohou, počtem obyvatel i hustotou zalidnění je největším sídlem regionu centrum správního obvodu Náměšť nad Oslavou. ,,Při vymezení venkovského prostoru je nutné velmi striktně odlišovat dva základní typy hodnocení. Buď můţeme hodnotit venkovská sídla, resp. venkovské obce, nebo je moţné sledovat vymezení venkovského prostoru, venkova. Zatímco v první kategorii vymezení venkovských sídel/obcí vymezujeme územně nespojité jednotky - zastavěné území, v druhém případě vymezujeme spojitý prostor, který tvoří jak zastavěné území venkovských sídel tak i volná krajina“ (PERLÍN, 2003). V ČR jsou jako venkovské obce definována sídla s počtem obyvatel niţším neţ 2000. S výjimkou centra správního obvodu, které je zároveň jediným sídlem se statutem města ve studovaném území, do této kategorie patří všechna sídla šetřeného území. Nově se pro vymezení venkovských obcí pouţívá limitní hranice 3000 obyvatel. I po této modifikaci je počet venkovských obcí ve studovaném regionu nezměněn.

13

Tab. 1: Základní charakteristiky jednotlivých SO ORP kraje Vysočina počet výměra podíl (%) obcí částí obcí katastrů obyvatel jednotek (ha) zemědělské lesních zastavěné v RES půdy pozemků plochy Bystřice n. Pernštejnem 39 91 91 20 391 3 661 34 794 56,6 33,6 1,2 Havlíčkův Brod 56 139 126 52 472 10 164 63 181 66,4 24,4 1,4 Humpolec 25 66 52 17 202 3 703 22 793 57,6 31,6 1,4 Chotěboř 31 101 76 22 647 4 213 32 895 62,0 29,7 1,3 Jihlava 79 145 148 99 634 20 828 92 183 59,0 31,0 1,4 Moravské Budějovice 47 60 61 24 187 4 346 41 398 67,9 24,4 1,2 Náměšť nad Oslavou 27 32 32 13 497 2 430 21 133 54,5 33,4 1,3 Nové Město na Moravě 30 59 55 19 566 3 698 29 287 55,5 36,2 1,0 Pacov 24 64 45 9 914 1 919 23 456 61,3 30,7 1,1 Pelhřimov 71 192 160 45 759 10 191 82 736 61,9 29,7 1,1 Světlá nad Sázavou 32 89 76 20 141 4 001 29 019 55,5 36,2 1,4 Telč 45 59 55 13 492 2 700 29 137 59,3 31,3 1,1 Třebíč 93 133 131 75 987 15 318 83 768 64,3 26,8 1,4 Velké Meziříčí 57 96 90 35 762 7 122 47 332 61,3 28,5 1,4 Žďár nad Sázavou 48 76 65 43 999 9 216 46 443 49,7 40,8 1,2 kraj Vysočina 704 1 402 1 263 514 569 103 510 679 554 60,4 30,4 1,3 zdroj: ČSÚ, 2010; dostupný na www.czso.cz, Program obnovy venkova ČR na období 2007-2013 Z pohledu vymezení venkovského prostoru je tento vymezován na základě hustoty zalidnění regionu. Pro vymezení venkovského prostoru je vhodné pouţít modifikovaný ukazatel hustoty zalidnění (pouţíváno OECD2 a Eurostatem3). Modifikovaný proto, ţe klasický ukazatel se pouţívá pro statistické jednotky NUTS4 III (kraje) a proto je pro zájmový region nevhodný. Za převážně venkovské regiony lze povaţovat území SO ORP, ve kterých ţije více neţ 50 % obyvatel v obcích s průměrnou hustotou zalidnění niţší neţ 150 obyv./km2. Do této kategorie jednoznačně patří studované území, kde je tento podíl 63 % (viz. vlastní výpočet z tab. 2). Při modifikaci sníţením ukazatele hustoty zalidnění na kritickou hodnotu 100 obyv./km2 dojde k nivelizaci celého prostředí ČR a nárůstu počtu jednotek ORP ve střední kategorii (významně venkovské regiony). I přesto, ţe se v případě zájmového regionu obec Rapotice přesune do vyšší kategorie, bude stále studované území spadat do kategorie převážně venkovských regionů a podíl obyvatel ţijících v obcích s průměrnou hustotou zalidnění niţší neţ 100 obyv./km2 bude 59 %. Tato kategorie regionů je Eurostatem definována jako řídce obydlené zóny. Tyto klasifikace pouze potvrzují vysokou „míru rurality“ studovaného území. S průměrnou hustotou zalidnění 64 obyv./km2 je zájmové území ve srovnání s průměrnou hodnotou ČR (132 obyv./km2) hluboko pod celorepublikovým průměrem. Sídla studovaného území mají venkovský charakter, který je dán jejich polohou v intenzivně obdělávané zemědělské krajině. Charakteristickým znakem je disperze málo lidnatých obcí ve venkovském prostoru.

2 Organisation for Economic Co-operation and Development 3 Statistický úřad Evropské unie 4 Nomenklatura územních statistických jednotek, (zkratka z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique) jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu

14

Obr. 2: Katastrální území obcí SO ORP Náměšť nad Oslavou zdroj: ArcČR 500, vytvořeno autorem Tab. 2: Základní charakteristiky jednotlivých obcí SO ORP Náměšť nad Oslavou rozloha počet hustota zalidnění rozloha počet hustota zalidnění obec (km2) obyvatel (ob./km2) obec (km2) obyvatel (ob./km2) Březník 13,6 664 48,93 Naloučany 5,4 167 30,81 Čikov 9,7 203 20,97 Náměšť n. Osl. 18,6 5013 269,23 Hartvíkovice 5,7 562 97,91 Ocmanice 7,1 338 47,88 Hluboké 4,3 214 50,00 Okarec 4,3 126 29,17 Jasenice 5,9 206 34,86 Popůvky 5,7 82 14,29 Jinošov 5,1 237 46,47 Pucov 4,9 133 27,09 Kladeruby n. Osl. 12,8 204 15,97 Rapotice 4,1 521 125,85 Kralice nad Osl. 13,5 980 72,70 Sedlec 9,4 228 24,18 Kramolín 5,0 120 24,19 Studenec 12,6 560 44,37 Krokočín 4,3 199 46,06 Sudice 6,1 337 54,98 Kuroslepy 8,6 161 18,83 Třesov 4,3 93 21,58 Lesní Jakubov 3,2 90 28,21 Vícenice 6,0 383 64,37 Lhánice 6,5 155 23,96 Zahrádka 7,2 134 18,69 Mohelno 17,5 1387 79,26 SO ORP celkem 211,3 13497 63,86 zdroj: ČSÚ (2012); dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty

15

Studovaný region jako celek, má poměrně slabou integritu, která je dána jeho periferností, absencí většího centra neţ je Náměšť nad Oslavou a dalšími faktory. Město Náměšť nad Oslavou, co se týče občanské vybavenosti, základními sluţbami disponuje (školství, zdravotnictví, sociální sluţby, …). Ovšem je zde malá nabídka pracovních míst korelující s poměrně vysokou nezaměstnaností a absence subjektů středního a vysokého školství. Tyto faktory určují slabé centripetální vazby mezi centrem regionu a jeho zázemím. Z tohoto důvodu část obyvatel zájmového území vyjíţdí do zaměstnání, středních a vysokých škol zejména do Třebíče (22 km od Náměště n. O.) a Brna (39 km od Náměště n. O.). Vzhledem k okrajové poloze regionu v rámci kraje Vysočina mají obyvatelé blíţe do Brna neţ do krajského města Jihlavy (56 km od Náměště n. O.). Vzdálenost je zde hlavním faktorem, jelikoţ kvalita dopravního napojení na obě krajská města je srovnatelná, a to jak ţelezničního (trať č. 240) tak i silničního (dálnice D1) napojení.

16

2 FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA

Tato diplomová práce se zaměřuje na socioekonomické aspekty geografie a regionálního rozvoje. Z tohoto důvodu zde bude pouze stručně popsána jen nejdůleţitější fyzickogeografická charakteristika studovaného regionu, jako prostor nutný k uskutečňování socioekonomických aktivit člověka. Charakteristickým rysem moldanubika5 je téměř chybějící sedimentární pokryv. Dominují zde přeměněné, převáţně mírně kyselé horniny. Jsou to horniny s velkou geomorfologickou odolností, tj. jen málo podléhající erozním procesům. Na strmějších svazích a ostřejších hřbetech a hřebenech na nich vystupují skály se zřejmou foliací (laicky vrstevnatostí; tzn. rozpadají se do desek). Nebývají zaoblené. Pluton je značně rozrušen zlomy. Reliéf území je velmi pestrý a je v zásadě ovlivňován geologickou stavbou. Region náleţí do provincie Česká Vysočina, soustavy Česko-moravské a geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Převáţnou část území zaujímá geomorfologický celek Jevišovská pahorkatina a do severní aţ severovýchodní části zasahuje Křiţanovská vrchovina. Povrch území je mírně zvlněný a je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími tří řek. Terén se mírně svaţuje od severozápadu k jihovýchodu. Nejvyšším místem je Zelený kopec (491m n. m.) nacházející se mezi obcemi Mohelno a Kramolín. Naopak nejníţe poloţený bod se nachází v místě, kde řeka Jihlava opouští studovaný region, konkrétně v katastru obce Lhánice. V regionu najdeme pole a kulturní louky, hluboké údolní zářezy zcela zalesněné borovicí, smrkem, dubovými porosty, na jiţních svazích zakrslé doubravy a zbytky bučin. Dle výškové členitosti se zájmové území člení na území pahorkatinného rázu a vrchovinného. Nepoměrně větší část území zaujímají pahorkatiny. Vrchoviny se rozkládají na zhruba ¼ území (DEMEK, MACKOVČIN, BALATKA (2006). Na převáţné většině území se průměrné roční teploty pohybují v rozmezí 7,1 – 8,0°C. V jihovýchodní - teplejší - části území se průměrná roční teplota pohybuje v intervalu 8,1 – 9,0°C. Většina území se nachází v oblasti s průměrnými sráţkami 500-550 mm/m2 (jiţní část), severní část je sráţkově bohatší (550-600 mm/m2) (TOLASZ, 2007). Studované území se nachází na rozhraní klimatické oblasti MT 9 (severní část území) a MT 11, která na území dominuje. Oblast MT 9 se vyznačuje dlouhým létem, teplým, suchým aţ mírně suchým, přechodným krátkým obdobím s mírným aţ mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírnou, suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tato oblast je ovlivněna severní polohou části území a vyšší nadmořskou výškou. V oblasti MT 11 bývá dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky (QUITT, 1971). Celá oblast náleţí k úmoří Černého moře. Většina vody v území je odvodňována řekou Oslavou, která se táhne jeho středem a přibírá vodu z několika malých zdrojnic. Větší řekou, která však odvádí z oblasti menší část vody je Jihlava. Voda z řeky Jihlavy je převáţně akumulována ve vodní nádrţi Dalešice a směrem na jihovýchod také ve VN Mohelno. Tyto dvě nádrţe mají zejména funkci energetickou jelikoţ jsou zásobárnou vody pro chladící věţe JE Dukovany a v katastru obce

5 Geologická jednotka ve které se nachází geologický útvar zvaný Třebíčský pluton – Geologický komplex převaţující v geologickém podloţí studovaného území

17

Kramolín se nachází hráz Vodní elektrárny Kramolín. Kromě toků je v území také značné mnoţství rybníků vystavěných hlavně k chovu ryb, které se nacházejí západním aţ severozápadním směrem od Náměště nad Oslavou (ČÚZK, 1994). Nejvíce jsou podle M. Tomáška (1995) zastoupeny ve studovaném regionu hnědé půdy kyselé, které se nacházejí téměř ve všech částech území a které jsou většinou zemědělsky zkulturněny. Druhým nejvíce zastoupeným typem půd jsou hnědé půdy, které se převáţně nalézají v jiţní a severozápadní části území. Tento typ půd je rozmístěn více rozptýleně a méně plošně, neţ-li předchozí typ. Největší souvislá plocha hnědých půd leţí v jiţní části území v okolí soutoku řek Oslavy a Chvojnice. Posledním typem půd, který v zájmovém území nalezneme jsou hnědozemě. Hnědozemě jsou zde rozmístěny poměrně plošně. Půda je v mnoha případech zemědělsky zkulturněna a je intenzivně vyuţívána, i kdyţ ne tolik, jako tomu bylo dříve. Částečně a rozptýleně se vyskytují i plochy luk a trvalých travních porostů, nejhojněji pak v nivních partiích podél řek Oslavy a Chvojnice (Geoportal CENIA [on-line]. [cit. 13. října 2012], dostupné na: http://geoportal.cenia.cz).

18

3 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA

Činnosti na zpracování analytické části dokumentu jsou spojené především se získáváním informací a dat o regionu potřebných pro objektivní zhodnocení socioekonomické situace regionu a jejich následné vyhodnocení. Nejvhodnější metodou vyhodnocení získaných charakteristických regionálních dat údajů je jejich komparativní posouzení s relevantními údaji vyšších územněsprávních celků, které tvoří referenční základnu a dávají představu o standardu a hlavních vývojových trendech ve společnosti v celorepublikovém případně krajském kontextu. 3.1 Sídelní struktura

Geografická organizace společnosti podle Hampla (2005), prodělala v českém prostředí (a postindustriálním období všeobecně) značný vývoj od změn kvantitativních (extenzivní procesy v rámci systému) po změny kvalitativní (intenzivní procesy). Postupně skončila extenzivní fáze urbanizace a nastává nyní intenzivní fáze. Z dynamického typu osídlení se vyvíjí typ organický. Především v druhé polovině 90. let 20. století docházelo na většině území ČR k hromadnému zakládání mikroregionů či jiných dobrovolných sdruţení (svazků) obcí. Tuto činnost podnítilo zejména ministerstvo pro místní rozvoj vyhlášením dotačních pravidel, která umoţňovala získat další finanční prostředky z programu obnovy venkova. Mnohé obce proto v této době vstupovaly prostřednictvím svých zástupců do mikroregionů pouze za tímto účelem (REKTOŘÍK, SELEŠOVSKÝ, 1999). Tab. 3: Velikostní kategorie obcí SO ORP Náměšť nad Oslavou kategorie obcí počet obcí podíl obcí (%) počet obyvatel podíl obyvatel (%) 0-199 11 40,8 1 460 10,8 200-499 9 33,3 2 350 17,4 500-999 5 18,5 3 287 24,4 1000-1999 1 3,7 1 387 10,3 2000-4999 0 0,0 0 0,0 5000 a více 1 3,7 5 013 37,1 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Studovaný region se na počtu obyvatel kraje Vysočina podílí pouhými 2,62 %, podíl obcí je pak 3,84 % a výměrou 3,11 %. Z pohledu těchto ukazatelů je SO ORP Náměšť nad Oslavou podprůměrným správním obvodem kraje Vysočina v komparaci s ostatními administrativně porovnatelnými celky. Studovaný region je typickým marginálním venkovským regionem z aspektu kterékoliv níţe uvedené charakteristiky. Při pohledu do tab. 3 je patrné, ţe největší počet obcí patří do kategorie s počtem maximálně 199 obyvatel. V těchto jedenácti obcích ţije necelých 11,00 % obyvatelstva. V další kategorii (200-499 osob) se nachází 9 obcí, v nichţ má trvalé bydliště 17,40 % obyvatel. To znamená, ţe 20 z 27 obcí patří do kategorie obcí s méně neţ pěti sty obyvateli. Následující kategorii s počtem obyvatel 500-999 a téměř čtvrtinu obyvatel regionu zaujímá 5 obcí. V kategorii 1000-1999 obyvatel je pouze jedno sídlo a zároveň jediný městys regionu - Mohelno (10,30 % obyvatel regionu). Z dalšího uvedeného v tab. 3 plyne, ţe jediným sídlem, které není definováno jako venkovská obec (z definice zaloţené na počtu obyvatel; viz. výše) je město Náměšť nad Oslavou s 5013 obyvateli. Těchto 5013 osob tvoří 37,10 % podíl (městského) obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel studovaného regionu (13497 osob v roce 2012).

19

Obr. 3: Kartogram hustoty zalidnění v obcích studovaného regionu. zdroj: data z tab. 2; ArcČR 500, vytvořeno autorem Hustota zalidnění je dalším relativním ukazatelem. V této části práce poslouţí hodnoty z tab. 2 a kartogramu na obr. 3. Vzhledem k tomu, ţe v České republice je průměrná hustota zalidnění 132 obyvatel na kilometr čtvereční, je zájmový region velice podprůměrný. Kromě Náměště nad Oslavou této hodnoty nedosahuje ţádná ze všech 27 obcí. Hodnoty přes 100 obyv./km2 dosahuje pouze obec Rapotice (126 obyv./km2). Poloviční hodnotu celorepublikového průměru (tedy 66 obyv./km2) pak přesahují pouze tři obce – Hartvíkovice, Mohelno a Kralice nad Oslavou (vč. Rapotic a Náměště n. Osl.). Z uvedeného vyplývá, ţe 21 obcí má niţší hustotu zalidnění neţ 66 obyv./km2. Čtyři obce pak dokonce nedosahují ani hodnoty 20 obyv./km2. Tato situace je způsobena jak nízkým absolutním počtem obyvatel, periferností, marginalitou a venkovským charakterem oblasti i jednotlivých obcí, tak v případě některých obcí i poměrně velkým katastrálním územím, které se právě do výpočtu hustoty zalidnění promítá (viz. Kladeruby n. Osl., Kuroslepy, Čikov a Sedlec). Většinu ploch katastrálních území těchto obcí zaujímají plochy mimo intravilán obce, zejména je to zemědělská půda a lesní pozemky. Právě vyuţití ploch katastrů obcí jako zemědělské půdy, lesních pozemků apod. je dáno vyuţitím ploch oblasti v historii, které přetrvalo do současnosti. Tyto plochy byly intenzivně vyuţívány jiţ od počátku osídlování a charakter jejich vyuţití se (s

20

výjimkami) nezměnil ani po socioekonomické transformaci na počátku 90. let 20. století, kdy začal úbytek obyvatelstva pracujícího v primárním sektoru národního hospodářství. Určitým důvodem absence změny vyuţití ploch můţe být právě aţ příliš venkovský charakter těchto malých a málo lidnatých sídel a odlehlost větších měst. Právě tato perifernost způsobuje negativní demografickou situaci. 3.2 Demografický vývoj

Protoţe se jedná o venkovský region, který je malý rozlohou i počtem obyvatel, přirozený přírůstek/úbytek mezi censy nenabýval vysokých hodnot a tyto změny počtu obyvatel byly pouze malé. Od prvního cenzu v roce 1869 do roku 1930, tedy posledního cenzu před 2. světovou válkou, byl zaznamenán konstantní růst počtu obyvatelstva studovaného regionu. Shodným jmenovatelem tohoto růstu byl zvyšující se počet obyvatel zejména v Náměšti n. Osl. vlivem probíhající urbanizace a aţ po té (početně nikoliv časově) i v ostatních obcích regionu. Kompenzací úbytku obyvatelstva za války, byl v roce 1961 vyrovnán a téměř zdvojnásoben přírůstek stavu populace. Od roku 1961 dochází neustále k úbytku obyvatelstva (vyjma změny mezi lety 2009-2012). Tato situace je vyústěním více procesů. Můţe jít o absenci potenciálu suburbanizačního procesu většího centra, vysokou nezaměstnanost (jejíţ důsledkem je migrace) a další negativní socioekonomické dopady. Počet trvale bydlících obyvatel ve studovaném regionu byl statisticky zaznamenán jiţ na konci 18. století. Počátkem ucelené dokumentace bylo první sčítání lidu v novodobých dějinách, uskutečněné roku 1869. Počet obyvatel studovaného regionu byl v tomto roce 11366, coţ oproti současnému počtu obyvatel 13497 (ČSÚ, 2012) není nijak velký rozdíl. Největší obcí jiţ tehdy bylo centrum SO ORP - Náměšť nad Oslavou s 2351 obyvateli. Jedinými obcemi, které kdy měly více neţ 1000 obyvatel, byla Náměšť nad Oslavou a s 1098 obyvateli i městys Mohelno (občasně i Kralice nad Oslavou). Největší přírůstek v letech 1901-1930 (226 obyvatel) měla Náměšť nad Oslavou. Z toho vyplývá, ţe přirozený přírůstek centra SO ORP mnohem převyšoval přírůstek zbytku obcí správního obvodu. Tento přírůstek však nebyl přirozený, nýbrţ imigrační, coţ se také promítlo na úbytku obyvatelstva některých obcí studovaného území. Meziválečné období 1921-1930 bylo charakteristické kompenzační vlnou porodnosti po 1. s. v. Roku 1930 činil celkový přírůstek 748 osob vzhledem k počtu obyvatel z roku 1921. V porovnání s předchozím růstem se toto tempo v celém regionu zvýšilo o 68 %. Nejvíce obyvatel přibylo v obcích Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou, Studenec a Mohelno. Největšího úbytku obyvatelstva zaznamenaly obce Naloučany a Kramolín. Celkové zlepšení kvality ţivota působilo souběţně se zvyšující se nadějí doţití a sniţující se úmrtností (zejména u kojenců). Tato situace při zachování stále vysoké porodnosti musela nepochybně vést právě k vyššímu přirozenému přírůstku obyvatelstva a tím i k celkovému nárůstu počtu obyvatel (RABUŠIC, 2001). Růst počtu obyvatel členských obcí byl do SLDB v roce 1961 pomalý, avšak poměrně stabilní, s výjimkou fluktuace v období 1930-1950. Tento pokles byl způsoben okolnostmi 2. světové války. V rozmezí těchto let došlo ve studovaném regionu k významnému úbytku obyvatelstva zřetelnému jak na úrovni správního obvodu, tak na úrovni jednotlivých obcí. Úbytek obyvatelstva v celém správním obvodu činil 1079 obyvatel.

21

První sčítání lidu po II. světové válce pravděpodobně jiţ zaznamenávalo postupnou kompenzaci úbytku obyvatelstva za války, tedy potvrzení tzv. Rossetova zákona války (ROSSET, 1964). Podle výsledků sčítání lidu z roku 1961 se tato kompenzace (alespoň ve studovaném regionu) zintenzivnila a více promítla aţ v intercenzálním období 1950-1961. Tato situace růstu počtu obyvatelstva, jak z důvodu „zákona války“, tak i celkového růstu světové populace, byla viditelná na celorepublikové úrovni, studovaném regionu, ale i na demografickém vývoji jednotlivých obcí správního obvodu. Přirozený přírůstek za celé zájmové území byl 1858 trvale bydlících obyvatel (oproti stavu z roku 1950). Rok 1961 byl doposud posledním sčítáním, kdy ve studovaném regionu došlo k přirozenému přírůstku obyvatelstva (se zmíněnou výjimkou v letech 2009-2012) a tak počet obyvatel nikdy nepřekročil hranici 15 tisíc osob. Počínaje sčítáním lidu v roce 1970 (resp. v mezidobí let 1961-1970) se začíná projevovat úbytek obyvatelstva ve studovaném regionu. Celkem ve studovaném území došlo k úbytku třinácti osob, coţ není tak markantní rozdíl oproti předchozímu stavu, ale spíše zde šlo o přesměrování demografického vývoje. Tři obce s největším relativním úbytkem obyvatelstva jsou obce s počtem obyvatel okolo 200. Je zde tedy viditelně zachyceno vybydlování menších obcí. Lze říci, ţe nebýt přírůstku Náměště, došlo by k výrazně většímu úbytku obyvatel studovaného regionu. Na druhou stranu však počet obyvatel celého správního obvodu nerostl ani neklesal a došlo pouze k jinému prostorovému rozmístění obyvatelstva. Mezi cenzy 1970-1980 byl úbytek obyvatelstva zaznamenán v 25 obcích správního obvodu. Výjimkou byly obce Náměšť nad Oslavou a Jinošov. V období 1981-1991 se trend průběhu vývoje obyvatelstva z předchozího desetiletí ještě více prohloubil a ve studovaném regionu došlo k úbytku obyvatelstva o dalších 730 osob, coţ byl největší propad od poválečného cenzu z roku 1950. Počet obyvatel tak klesl na 13759. Jediným sídlem s přírůstkem obyvatelstva byla Náměšť se 123 „novými“ obyvateli, která tak poprvé překročila hranici 5000 obyvatel. Index změny počtu obyvatelstva mezi lety 2012 a 2001 byl nejvyšší v obci Naloučany (1,26) a nejniţší v Jinošově (0,74), obě tyto obce se nacházejí v zázemí Náměště nad Oslavou (vše tabelárně viz. příloha 1). Oproti tomu v kraji Vysočina probíhal nárůst obyvatelstva (nejstrmější růst od roku 1961 byl zaznamenán v období 1971-1981) aţ do maxima v roce 1991. Od cenzu z roku 1991 dochází v kraji Vysočina k úbytku trvale bydlícího obyvatelstva. V celé ČR od konce 2. s. v. docházelo k nárůstu obyvatelstva aţ do roku 1980. Poté v následujících dvou cenzech byl zaznamenán úbytek obyvatelstva. Mezi lety 2001-2012 došlo k přírůstku obyvatelstva v celé ČR. Tento přírůstek byl způsobený zejména zahraniční imigrací.

22

1,400

1,300

bazický index 1,200

1,100

1,000 SO ORP 0,900 kraj ČR

0,800 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2012 rok Obr. 4: Komparace bazického indexu různých územních jednotek v historii cenzů zdroj: ČSÚ (Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Při poměřování hodnot indexu změny počtu obyvatelstva jednotlivých obcí v letech 1869-2012 (IZ vţdy za 4-5 cenzů dohromady) se potvrdila domněnka postupného nadproporčního populačního růstu Náměště coby jediného města zájmového regionu. Mezi léty 1869-1900 byl u Náměště třetí nejmenší index změny počtu obyvatelstva. V letech 1900-1930 byl tento ukazatel Náměště jiţ pátým největším ze všech 27 obcí. V rozmezí let 1930-1970 i 1970-2012 byla Náměšť nad Oslavou z pohledu indexu změny počtu obyvatelstva vţdy jiţ první obcí regionu (IZ= 69 % v letech 1950- 1970), v posledním zmíněném období, spolu s Kralicemi nad Oslavou, dokonce jedinými obcemi s kladnými hodnotami indexu změny. Při pohledu do grafu na obr. 4 je patrný populační vývojový trend, který je popsán výše, tedy kontinuální růst velikosti populace všech zkoumaných územních jednotek střídající se s občasnou stagnací, či mírným poklesem. Dobře jsou zde patrné výrazné ztráty na obyvatelstvu způsobené 2. světovou válkou. V maximech počtu obyvatel se jednotlivé administrativní jednotky liší. V rámci ČR bylo maximálního počtu obyvatelstva dosaţeno při cenzu z roku 1930, kraj Vysočina dosáhl maximálního stavu v roce 1910 a studovaný region při sčítání lidu v roce 1961. Populační vývoj po roce 1991 znázorňuje graf vývoje bazického indexu na obr. 4. Zde je patrný pokles počtu obyvatelstva do roku 2009 ve všech územních jednotkách kromě České republiky. V letech 2009- 2012 mírně vzrostl počet obyvatel SO ORP Náměšť nad Oslavou. Tato situace můţe být způsobena jak vyšším přirozeným přírůstkem, tak i nepatrným zkreslením z důvodu pouze tříletého rozdílu mezi jednotlivými roky (mezi lety 2001-2012 by tento trend nebyl patrný). V rámci ČR došlo k výraznému nárůstu populace mezi lety 2001-2009 způsobenému výše zmíněným kladným migračním saldem. Mezi lety 2009-2012 došlo v rámci ČR k mírnému poklesu počtu obyvatel. Úbytek trvale bydlícího obyvatelstva ve studovaném regionu, ať uţ přirozený či migrační, mohl být způsoben více faktory souběţně. Za migrační úbytek obyvatel je nejvíce zodpovědný proces urbanizace, kdy se lidé stěhují (většinou za zaměstnáním a sociální vybaveností) do větších měst mimo studovaný region (zejm. Brno, Třebíč). Urbanizace v rámci studovaného regionu zasáhla pouze jako jiný způsob rozmístění obyvatelstva. Dalším z řady faktorů zmenšení velikosti populace můţe být fenomén druhého demografického přechodu (VAN DE KAA, 1987) , který se v České republice začal projevovat od počátku 90. let 20. století.

23

1,025

1,015

bazický index 1,005 SO ORP okres Třebíč kraj Vysočina 0,995 ČR

0,985

0,975

0,965 rok 1991 2001 2009 2012 Obr. 5: Komparace bazického indexu různých územních jednotek v letech 1991-2012 zdroj: ČSÚ (Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty 3.3 Věková struktura obyvatelstva

Věková struktura je jedním ze základních pilířů pro tvorbu demografické charakteristiky území. Její podoba významnou měrou ovlivní budoucí demografické chování obyvatelstva v daném území. Je třeba ji ovšem chápat v širším kontextu s ohledem do minulosti a interpretovat ji v dynamickém vývoji. Zároveň poskytuje důleţitá data, jeţ umoţňují například prognózy a analýzy o reprodukčním chování, úmrtnostních tabulkách nebo jiných modelů zabývajících se obyvatelstvem (MLÁDEK, 1992). Tab. 5: Věková struktura obyvatelstva různých územních jednotek v letech 2007-2011 rok 2007 2008 2009 2010 2011 SO ORP Náměšť n. O. 0 - 14 (%) 13,8 13,4 13,4 13,4 13,7 15 - 64 69,7 69,7 69,2 69,0 68,4 65 a více 16,6 16,9 17,3 17,6 18,0 okres Třebíč 0 - 14 14,9 14,5 14,4 14,4 14,5 15 - 64 70,6 70,6 70,4 70,2 69,4 65 a více 14,5 14,8 15,1 15,5 16,1 kraj Vysočina 0 - 14 14,8 14,5 14,5 14,5 14,7 15 - 64 70,4 70,3 70,0 69,6 68,7 65 a více 14,9 15,2 15,6 15,9 16,6 ČR 0 - 14 14,2 14,1 14,2 14,4 14,6 15 - 64 71,2 71,0 70,6 70,1 69,5 65 a více 14,6 14,9 15,2 15,5 15,9 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz Hodnoty kategorií věkové struktury jsou zobrazeny v tab. 5 a pro názornější komparaci náleţí vţdy určité územní jednotce. Věkovou strukturu jednotlivých obcí prezentuje příloha 2. Nejmenší podíl osob v předproduktivní sloţce obyvatelstva je v obcích Sedlec (7,9 %) a Čikov (8,9 %), nejvíce v obcích Třesov (19,4 %) a Naloučany (18,6 %). Ideálním stavem je 20,0 % podíl předproduktivní sloţky ve věkové struktuře populace; této hodnoty nedosahuje ţádná obec zájmového regionu.

24

Nejvyšší podíl osob v poproduktivní kategorii je v obcích Popůvky (34,1 %) a Lhánice (28,4 %), nejniţší pak Jinošov (13,1 %) a Zahrádka (14,2 %). V celém SO ORP Náměšť n. O. je 13,6 % osob v předproduktivní sloţce a 18,0 % ve sloţce poproduktivní.

Obr. 6: Vývoj indexu stáří v SO ORP Náměšť n. O. v letech 1995-2011 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz Poměr mezi poproduktivní a předproduktivní sloţkou obyvatelstva určuje index stáří. Tento ukazatel, je-li jeho vývoj v čase graficky znázorněn v časové řadě, je indikátorem rostoucí/klesající míry demografického stárnutí. Rostoucí trend indexu stáří v letech 1995-2011 ve studovaném regionu zachycuje graf na obr. 6. Index stáří se pohybuje v kladných hodnotách, přičemţ hodnota 100 znamená vyrovnaný stav mezi oběma sloţkami obyvatelstva. Pokud je index stáří pod touto hranicí, převaţuje předproduktivní sloţka nad poproduktivní a naopak. Ve studovaném území je předělovou hranicí, kterou začíná demografické stárnutí obyvatelstva, rok 2003. V letech 1995- 2003 se hodnota indexu stáří zvýšila o 29,5 bodu, mezi lety 2003-2011 se tato hodnota zvýšila o 30,2 bodu. Obě tato období trvala osm let, tzn. jsou porovnatelná. Index stáří rostl v letech 2003- 2011 rychleji o 0,7 bodu, tzn., ţe v dlouhodobém měřítku (a vyplývá to i z grafu na obr. 6) lze očekávat stagnaci popř. zvyšování tempa růstu indexu stáří.

27,0

26,0

25,0 index závislosti II závislosti index 24,0

23,0

22,0

21,0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok

Obr. 7: Vývoj indexu závislosti II studovaného regionu v letech 1995-2011 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty

25

Obr. 8: Vývoj indexu stáří obyvatelstva různých územních jednotek v letech 2003-2011 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Sociální zatíţení, tedy poměr mezi poproduktivní a produktivní sloţkou obyvatelstva určuje index závislosti II. Z grafu na obr. 7 je patrný dlouhodobý trend růstu tohoto ukazatele od roku 1997 s mírnými výkyvy v letech 1999, 2004 a 2007. Prudký nárůst je zaznamenán od roku 2008 do současnosti. Růst tohoto ukazatele prognózuje nepříznivý budoucí vývoj sociální situace ve studovaném regionu v nejbliţší budoucnosti. Index stáří a index ekonomické závislosti II jsou tedy ukazatele vztahů mezi poproduktivní sloţkou obyvatelstva a zbylými dvěma sloţkami. Komparaci hodnot těchto ukazatelů v časovém horizontu pěti let ve studovaném regionu a vyšších administrativních jednotkách zachycují grafy na obr. 8 a 9. Z těchto grafických znázornění je patrná nepříznivá situace studovaného regionu ve srovnání s vyššími územními jednotkami. Tempo růstu obou ukazatelů je v porovnání všech územních celků zhruba totoţné, ale SO ORP Náměšť n. O. mnohem převyšuje nadproporčními hodnotami zvolených ukazatelů celky ostatní. Trend růstu těchto indexů v komparačních územních jednotkách (okres, kraj, republika) je téměř totoţný. Demografické stárnutí je důsledkem zvyšující se ţivotní úrovně obyvatelstva. Tato situace indikuje skutečnost vzrůstajícího ekonomického zatíţení stávajícího sociálního systému.

27 26 25 24

23 index závislostiindexII 22 SO ORP 21 okres Třebíč 20 kraj Vysočina ČR 19 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok

Obr. 9: Vývoj indexu závislosti II obyvatel různých územních jednotek v letech 2003-2011 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty

26

3.4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva

Vzdělanost je jedním z nejdůleţitějších faktorů regionálního rozvoje a rozvoje lidských zdrojů v regionu obecně. Více vzdělané obyvatelstvo má vyšší potenciál rozvoje regionu a konkurenceschopnosti regionům ostatním. Studovaný region je regionem rurálním a z pohledu polohy poměrně periferním. Právě tyto faktory hrají důleţitou roli v institucionální vybavenosti školskými zařízeními a ve výsledku tedy i míře vzdělanosti obyvatelstva. Zpravidla lze říci, ţe s lepší dostupností kvalitního vzdělání stoupá i podíl vzdělaného obyvatelstva. Zdrojem dat pro tuto kapitolu bylo Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 uskutečněné Českým statistickým úřadem. Výhoda aktuálnosti dat je však kompenzována jejich neúplností, konkrétně v případě absence dat o vzdělanosti v jednotlivých obcích. Jak jiţ bylo zmíněno, základním nedostatkem studovaného území je absence větší institucionální vybavenosti školami. V SO ORP Náměšť nad Oslavou se nacházejí pouze mateřské a základní školy. Střední odborné školy, odborná učiliště, gymnázia, vyšší odborné a vysoké školy se v regionu vůbec nevyskytují. Zpravidla ke kaţdé základní škole je zřízena škola mateřská. Ve studovaném regionu je základních i mateřských škol devět, z toho se pouze na 4 základních školách vyučuje na I. i II. stupni. Z pohledu nízké vybavenosti školskými zařízeními je tedy region, co se týče středního a vysokého školství, nesoběstačný. Zmíněná periferní poloha regionu i dopravně-periferní poloha jednotlivých obcí je problémem při kaţdodenní vyjíţďce ţáků a studentů do škol. Nejbliţším městem se středními školami a jednou vysokou školou je Třebíč, které v dojíţďce do škol konkuruje poměrně dobře dopravně napojenému centru Jihomoravského kraje – Brnu. Převáţná většina středoškoláků vyjíţdí do Třebíče, v případě vysokých škol je tomu však naopak i kdyţ je Brno obcím vzdálenější neţ Třebíč; to je dáno kvalitní nabídkou vysokých škol. Brno, jako cíl dojíţďky do vysokých škol významně konkuruje i krajskému městu Jihlavě. Tyto pozitivní vazby na vysoké školy v Brně jsou kombinací historických a dopravních vztahů studovaného regionu s Brnem. V neposlední řadě při výběru vysoké školy hraje roli i kvalita a větší výběr škol, který je větší v Brně neţ v Jihlavě. Při komparaci vzdělanosti studovaného území s vyššími administrativními celky (viz. příloha 3) byl zjištěn nejvyšší podíl v prvních dvou kategoriích, tedy základního včetně neukončeného vzdělání a vzdělání ze středních odborných učilišť právě ve studovaném regionu. Naopak nejniţší byly zjištěny podíly osob v SO ORP Náměšť n. Osl. s úplným středním odborným vzděláním s maturitou, se vzděláním z vyšších odborných a vysokých škol. Podíl osob bez vzdělání je téměř zanedbatelný a na všech úrovních se pohybuje v rozmezí 0,3 - 0,5 %. V budoucnu lze očekávat zvyšování podílu osob s vysokoškolským vzděláním a naopak sniţování se vzděláním základním. Studovaný region má nejmenší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ze všech porovnávaných územních jednotek (9,5 %). V porovnání s ČR tento rozdíl činí dokonce 2,9 %. Současným problémem regionu i problémem do budoucna není však jen malá nabídka škol, ale i následné uplatnění absolventů. Tento problém je spojen s vysokou nezaměstnaností a nízkou diverzifikací ekonomických činností. Z tohoto důvodu dochází k „odlivu mozků“ ze studovaného regionu. Tito, zejména mladí dospělí, stále více opouštějí kvůli zaměstnání venkov a migrují do měst. Důvodů proč k této migraci vzdělaného obyvatelstva dochází je mnoho. Většinou jde o kombinaci nepříznivého vývoje sociálních i ekonomických faktorů.

27

100% 0,5 0,5 0,4 0,3 9,5 12,4 10,0 10,0 90%

80% 31,2 30,1 29,0 70% 30,9

60%

50%

40% 37,1 36,9 38,4 32,8 30%

20%

10% 17,4 18,2 19,4 19,2

0% ČR Kraj Vysočina okres Třebíč SO ORP Náměšť nad Oslavou

ZŠ vč. neukonč. SOU (bez maturity) ÚSO (s maturitou) a VOŠ VŠ bez vzdělání

Obr. 10: Graf podílu kategorií vzdělanosti v různých územních jednotkách v roce 2011 zdroj: data z tab. 6 (viz přílohy) 3.5 Analýza trhu práce a nezaměstnanosti

Analýza a popis trhu práce je z hlediska charakterizace území jednou z nejdůleţitějších činností. Právě ekonomická úspěšnost mikroregionu můţe být jedním z faktorů podporujícím pocit regionální sounáleţitosti a společnou identitu (BINEK a kol., 2007). Sběr dat pro tuto kapitolu byl proveden ze dvou hlavních zdrojů. Pro data týkající se trhu práce více obecně, data vztahující se k zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství, data o ekonomické aktivitě obyvatelstva a pro data potřebná k výpočtu míry ekonomické aktivity byl zdrojem Český statistický úřad resp. Městská a obecní statistika. Zbývající data týkající se nezaměstnanosti, volných pracovních míst apod. byla získána z Integrovaného portálu ministerstva práce a sociálních věcí. Převáţná většina těchto dat náleţela k datu 31.12.2011, popř. 26.3.2011 tedy ke dni, kdy proběhlo Sčítání lidu, domů a bytů. Tab. 7: Míra ekonomické aktivity obyvatelstva v územních jednotkách v roce 2011 územní jednotka EAO6 míra EA7 SO ORP Náměšť n. O. 6 441 69,8 okres Třebíč 59 709 75,9 kraj Vysočina 266 764 75,5 ČR 5 709 218 78,3 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Míra ekonomické aktivity obyvatelstva (viz. tab. 7) byla vypočítána jako podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a obyvatelstva v produktivním věku, tedy 15-64 let. Tato věková kategorie byla zvolena, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění míry EA věkovou strukturou regionu. V tomto porovnání je studovaný region podprůměrný vzhledem k vyšším územním celkům, kde se míra EA pohybuje okolo 75,0 %, v případě České republiky okolo 78,0 %. Míra EA v SO ORP Náměšť n.

6 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo 7 Míra ekonomické aktivity

28

O. dosahuje hodnoty 69,8 %. V jednotlivých obcích jsou hodnoty míry EA různé (viz. tab. 8). Nejvyšší míra EA je v obcích Třesov a Popůvky (přes 80,0 %), coţ jsou malé obce s vysokým podílem osob v produktivním věku a převaţuje zde muţská sloţka obyvatelstva. Poté uţ pouze tři obce se pohybují okolo krajské a okresní hodnoty míry EA. Nejmenších hodnot tohoto ukazatele naopak dosahují obce Jinošov (58,2 %) a Rapotice (60,2 %), to jsou obce s nadprůměrným počtem obyvatel v porovnání s průměrem správního obvodu ORP. Tab. 8: Vybrané ukazatele situace na trhu práce v obcích studovaného regionu v roce 2011 obec míra EA (%) MN (%)8 VPM9 obec míra EA (%) MN (%) VPM Březník 66,9 14,4 0 Naloučany 63,5 9,1 0 Čikov 77,4 5,7 0 Náměšť n. O. 74,0 13,5 7 Hartvíkovice 63,5 20,1 0 Ocmanice 68,0 13,4 0 Hluboké 65,0 21,5 0 Okarec 68,8 16,4 0 Jasenice 69,3 13,4 0 Popůvky 84,1 13,5 0 Jinošov 58,2 11,1 0 Pucov 65,1 17,9 0 Kladeruby n. O. 75,2 19,4 0 Rapotice 60,2 9,5 0 Kralice n. O. 62,5 13,7 0 Sedlec 73,5 9,0 0 Kramolín 71,1 20,4 0 Studenec 65,4 17,1 0 Krokočín 70,1 13,8 0 Sudice 67,1 16,3 0 Kuroslepy 72,6 16,9 0 Třesov 88,3 20,8 0 Lesní Jakubov 61,2 15,4 6 Vícenice 68,6 17,3 0 Lhánice 62,8 18,6 0 Zahrádka 62,1 10,2 0 Mohelno 71,8 13,2 2 SO ORP celkem 69,8 14,1 15 zdroj: Integrovaný portál MPSV (2012) dostupný na www.portal.mpsv.cz; vlastní výpočty V grafu na obrázku č. 11 je vyjádřen relativní podíl zaměstnanosti obyvatelstva porovnávaných územních jednotek v sektorech národního hospodářství (NH) k 26.3.2011. Studovaný region, znázorněný modrou barvou, v primérním sektoru NH zaznamenal podíl téměř 10 %, coţ byla nejvyšší hodnota z porovnávaných jednotek. V komparaci v sekundéru tomu bylo naopak. Nejvyšší podíl zaměstnanosti v sekundéru měl kraj Vysočina, který má výraznou převahu v priméru a sekundéru v porovnání s celorepublikovým průměrem, tato situace je kompenzována podprůměrností v terciéru. Všechny porovnávané územní jednotky kraje Vysočina byly v zaměstnanosti v terciéru poměrně vyrovnané, ale všechny se nacházely pod průměrem ČR. Z těchto dat vyplývá převáţně zemědělská a průmyslová orientace studovaného regionu (zejm. textilní, oděvní a koţedělný průmysl (zkráceně TOK) a strojírenství), okresu Třebíč i kraje Vysočina v historii. Diferenciace zaměstnanosti v sektorech NH jen dokládá fakt, ţe je studované území regionem s venkovským charakterem. Podíl zaměstnanosti zájmového území v terciérním sektoru vzrostl mezi SLDB 2001 a 2011 na úkor sektoru primárního. Tento fakt je důsledkem tzv. terciarizace, tj. strukturní přeměny průmyslové společnosti na společnost sluţeb. V případě studovaného regionu se tato situace vyznačuje právě zmíněným zmenšováním podílu osob pracujících v priméru, kdy podíl zaměstnaných v sekundéru je poměrně stabilní. Protoţe v současnosti ještě nejsou aktualizována data ze SLDB 2011, data diferenciace zaměstnanosti v sektorech NH za obce, byla pouţita ze

8 Míra nezaměstnanosti 9 Volná pracovní místa

29

SLDB 2001 (viz. tab. 9). V roce 2001 v deseti obcích regionu pracovalo více neţ 20 % zaměstnaných osob v priméru, v obci Čikov to bylo dokonce téměř 36 %. Nejméně osob pak v priméru pracovalo v Náměšti a Rapoticích (4 - 6 %), zde byla zároveň i největší zaměstnanost v terciéru (přes 50 %). V roce 2001 pracovalo přes 50 % zaměstnaných osob v sekundéru v Kramolíně a Hartvíkovicích. Většina obcí vykazovala zaměstnanost v terciéru v rozmezí 25 – 40 %. Intercenzální období 2001 - 2011 lze povaţovat za počátek procesu terciarizace.

Obr. 11: Zaměstnanost v územních jednotkách dle sektorů NH v roce 2011 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Tab. 9: Zaměstnanost v jednotlivých obcích regionu dle sektorů NH v roce 2001 obec primér (%) sekundér terciér obec primér sekundér terciér Březník 17,4 32,1 40,5 Náměšť n. O. 5,8 31,9 58,1 Čikov 35,8 29,2 34 Ocmanice 16,6 36,9 28,7 Hartvíkovice 11,2 53,4 33,7 Okarec 29,1 32,7 27,3 Hluboké 21,5 36,6 25,8 Popůvky 10,8 29,7 32,4 Jasenice 22,7 37,1 33 Pucov 10,7 44,6 28,6 Jinošov 17,2 29,3 45,5 Rapotice 4,1 35,1 52,7 Kladeruby n. O. 22,3 32 41,7 Sedlec 24,6 36,1 39,3 Kralice n. O. 9,7 30,5 47 Studenec 29,6 33,9 25,7 Kramolín 11,1 59,3 25,9 Sudice 11,1 37,3 38,6 Krokočín 17 47,9 34 Třesov 15,1 35,8 35,8 Kuroslepy 16,9 46,8 24,7 Vícenice 13,4 37,4 36,3 Lesní Jakubov 23,1 43,6 33,3 Zahrádka 28,8 27,1 42,4 Lhánice 23,7 30,5 42,4 SO ORP celkem 11,7 35,9 45,2 Mohelno 9,5 47,1 31,9 ČR celkem 5,9 40,6 53,5 Naloučany 18,2 42,4 37,9 zdroj: ČSÚ (SLDB 2001), dostupný na www.czso.cz Analýza trhu práce se nezaměřuje jen na ekonomickou aktivitu obyvatelstva a zaměstnanost dle sektorů NH, ale i mírou nezaměstnanosti, tzv. dosaţitelnými uchazeči o zaměstnání a volnými pracovními místy. Tyto charakteristiky jsou znázorněny v příloze č. 4, tříděny dle územních jednotek a jednotlivých let a v tab. 8 za jednotlivé obce studovaného regionu k 31.12.2011. Míra nezaměstnanosti v ČR má dva různé vzorce pro svůj výpočet, které jsou zaloţeny na původu

30

výchozích dat, tedy buď ČSÚ, nebo Integrovaného portálu MPSV ČR10. Od 1.1.2013 dochází na základě dohody mezi MPSV ČR a ČSÚ k přechodu na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosaţitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosaţitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí [on-line]. [cit. 10. října 2012], dostupné na: http://portal.mpsv.cz). Protoţe se v této práci vychází z dat MPSV ČR starších neţ z roku 2013, je zde pouţita registrovaná míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti (MN) v zájmovém regionu je obecně vysoká a to i v komparaci s vyššími územními celky. V roce 2011 byl průměr MN v regionu 14,1 %. V jednotlivých obcích regionu se MN pohybovala v intervalu 5,7 – 21,5 %. Míra nezaměstnanosti niţší neţ 10,0 % byla dosaţena v obcích Čikov, Sedlec, Naloučany a Rapotice. Přes 20,0 % pak v obcích Hluboké, Třesov, Kramolín a Hartvíkovice. S řešením problému nezaměstnanosti, tedy jejím sniţováním úzce souvisí počet nabízených volných pracovních míst. V roce 2011 těchto volných míst bylo ve studovaném regionu 15 z toho 7 v Náměšti, 6 v Lesním Jakubově a 2 v Mohelně. V ostatních čtyřiadvaceti obcích ţádné takové místo k dispozici nebylo. Právě z pohledu tohoto ukazatele hraje významnou roli hledání zaměstnání za hranicemi studovaného území a tudíţ vyjížďka do zaměstnání. Analýza a další komparace ukazatelů trhu práce studovaného regionu potvrdily skutečnost, ţe tento region není schopný řešit problémy s vysokou MN a absencí tvorby nových pracovních míst, a je tak přímo závislý na okolním prostředí a komunikačních (zejm. dopravních) vztazích k tomuto prostředí. Jedním z faktorů je absence většího centra v regionu. Podle Binka a kol. (2010) je vyšší míra nezaměstnanosti ve venkovských obcích dána klesajícím mnoţstvím pracovních příleţitostí v zemědělství a koncentrací terciérních aktivit ve městech, kdy lidé z obcí buď nemají dostatečnou kvalifikaci pro uplatnění v sektoru sluţeb a často ani nechtějí dojíţdět za prací na vetší vzdálenosti. Komparace studovaného regionu s vyššími administrativními jednotkami z pohledu míry nezaměstnanosti v rozmezí let 2005-2011 je graficky znázorněno v grafu na obr. 12. Jiţ na první pohled je patrný průběh míry nezaměstnanosti pohybující se v mnohem vyšších hodnotách neţ u ostatních porovnávaných celků. Pouze v letech 2007 a 2008 byla MN studovaného regionu srovnatelná s MN okresu Třebíč, i tak však výrazně převyšovala průměrné hodnoty MN kraje Vysočina a České republiky. Vzestupná tendence MN ve všech jednotkách v letech 2008-2010 je dána průběhem Světové ekonomické recese, která se začala na světových trzích významněji projevovat v září roku 2008 a svého vrcholu v ČR dosáhla v únoru 2010. Dopad této krize byl patrný na všech porovnávaných územních jednotkách a lze konstatovat, ţe krize nejvíce postihla regiony, které uţ před jejím působením byly strukturálně postiţeny a znevýhodněny. Tento projev ekonomické krize je dobře patrný v tzv. „rozevírání nůţek“ mezi studovaným regionem a okresem Třebíč právě v letech 2008 a 2010, nebo obdobně mezi krajem Vysočina a ČR ve stejném časovém intervalu. Mezi lety 2010 a 2011 pak MN meziročně klesla (v případě studovaného území) o 1,3 % z maxima 15,4 % v roce 2010. Lze konstatovat, ţe v komparaci větších a menších územních celků,

10 Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

31

ty menší rychleji a pruţněji (ne však vţdy pozitivněji) reagují na jakoukoliv změnu ekonomické situace. Faktem je však i to, ţe větší celky jsou stabilnější a svým charakterem se více blíţí průměrným hodnotám, resp. je samy výrazně ovlivňují.

15,5

14,5 SO ORP Náměšť n. O. okres Třebíč 13,5 kraj Vysočina 12,5 ČR

11,5 míra nezaměstnanosti 10,5

9,5

8,5

7,5

6,5

5,5 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Obr. 12: Graf vývoje a komparace měr nezaměstnanosti v územních jednotkách zdroj: Integrovaný portál MPSV (2012), dostupný na www.portal.mpsv.cz; vlastní výpočty Určitým zdůrazněním detailního vývoje nezaměstnanosti porovnávaných území je graf na obr. 13, který zobrazuje průběh MN v jednotlivých měsících roku 2011. Trend sledované charakteristiky má ve všech jednotkách stejný průběh co se týče kolísání křivky, avšak na rozdílných hladinách hodnot. V lednu roku 2011 přesáhla MN v zájmovém regionu dokonce hodnotu 16,0 %. Tato situace je způsobena zejména nedostatkem zakázek ve stavebnictví v zimních měsících (tedy i v listopadu a prosinci). Od března do května je patrný vliv sezonních prací které přispívají ke sníţení nezaměstnanosti. Vzestup MN mezi červnem a srpnem je dán příchodem nových absolventů na trh práce, kteří bez praxe zaměstnání hledají jen těţko. Rozdíl mezi MN správního obvodu ORP Náměšť n. O. a okresem Třebíč je zhruba 2,0 %, mezi SO ORP a krajem Vysočina je to jiţ 5,0 % a oproti celorepublikovému průměru činí tento rozdíl více neţ 6,0 %.

Obr. 13: Graf komparace měr nezaměstnanosti v jednotlivých měsících roku 2011 zdroj: Integrovaný portál MPSV (2012), dostupný na www.portal.mpsv.cz; vlastní výpočty

Poslední charakteristikou trhu práce, která byla srovnávána mezi administrativními celky je počet dosažitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo v jednotlivých měsících roku 2011. Jak uţ

32

název napovídá, jedná se o ukazatel podílu dosaţitelných nezaměstnaných osob na počet volných pracovních míst, je to tedy charakteristika, která bere v úvahu nejen absolutní počet nezaměstnaných, ale i výši nabídky pracovních míst v regionu.

70 SO ORP Náměšť n. O. 60 okres Třebíč kraj Vysočina

50 ČR

na 1 volné místo volné 1 na dosažitelní uchazeči dosažitelní 40

30

20

10 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc Obr. 14: Graf komparace dosaţitelných uchazečů na 1 volné místo v roce 2011 zdroj: ČSÚ (2012), dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Nejvyšší hodnoty počtu dosaţitelných uchazečů na jedno volné pracovní místo byly opět prokázány u studovaného regionu v průběhu roku, tentokrát však víceméně s několika odchylkami, hodnoty SO ORP kopírovaly vývoj hodnot okresu Třebíč. Tyto ostré výkyvy jsou dány velikostí administrativních celků, proto si lze povšimnout většího shlazení a lineárnosti křivek směrem k vyšším územním jednotkám, tedy větší stability. Průměrná hodnota ukazatele za studovaný region v roce 2011 byla 40,8 uchazeče na 1 volné místo, v okrese Třebíč 40,1 uchazeče, v kraji Vysočina 20,9 a ČR 13,4 uchazeče na 1 volné místo. Závěrem lze říci, ţe problém vysoké nezaměstnanosti a nedostatku pracovních míst pro dostupné uchazeče je problémem celého území třebíčského okresu. 3.6 Vyjíţďka a dojíţďka

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, ať uţ jeho zaměstnaná či nezaměstnaná část, je závislé na pracovní nabídce v místě bydliště potaţmo regionu. Pokud je tato pracovní nabídka nedostatečná, nebo jsou uchazeči o zaměstnání vzhledem ke svému vzdělání ve svém regionu nezaměstnatelní, je zapotřebí do zaměstnání vyjíţdět mimo tento region. V případě zájmového území jsou centry vyjíţďky města větší neţ je Náměšť nad Oslavou, popř. lépe dopravně dostupná, nebo s větší nabídkou pracovních míst, resp. kombinace těchto faktorů. Obdobná situace přetrvává i ve školském sektoru. „Typickým znakem venkova v oblasti trhu práce je vysoká vyjíţďka za prací. Přibliţně 70 % obyvatel venkovských obcí musí za prací cestovat mimo místo svého bydliště (ve městech tento podíl činí méně neţ 25 %), coţ má řadu souvislostí. Dochází např. k další koncentraci poptávky po produkci do pracovních středisek a k oslabení podnikatelských moţností na venkově, obyvatelé venkova tráví mimo obec většinu času a dochází k oslabení sociálních vazeb“ (BINEK a kol., 2007). Od 90. let 20. století se stal trendem proces suburbanizace, kdy se zejména lidé ve středním věku stěhují z měst do přilehlých venkovských oblastí, ale zaměstnání mají stále ve městech. Tím pádem se statisticky dojíţďka do zaměstnání, do škol a za sluţbami zvyšuje. (BINEK a kol., 2010). Suburbanizační tlaky však ve studovaném regionu, vzhledem k absenci většího centra, příliš

33

nepůsobí. Nedostatkem při zkoumání dojíţďky a vyjíţďky jsou neaktuální data. Nejnovější údaje za úroveň obcí získáme pouze z výsledků SLDB 2001 (viz. tab. 12). Aktuální data ze SLDB 2011 byly k dispozici pouze za jednotlivé územní jednotky (viz. tab. 11). Tato data jsou porovnatelná na úrovni SO ORP (tab. 11 a 12), kdy v obou letech výpočet podílu vyjíţdějících vycházel z celkového počtu obyvatelstva. V roce 2001 byl počet všech vyjíţdějících 4960 (36,2 %), zatímco v roce 2011 to bylo téměř o 1000 osob méně (3968 osob v roce 2011). Tento rozdíl činí pokles o 6,8 % v intervalu deseti let. To můţe být způsobeno zlepšením faktorů nutících obyvatelstvo účastnit se vyjíţďky do zaměstnání a škol, nebo také negativní změna věkové struktury obyvatelstva v rozmezí deseti let, kdy se nezaměstnané osoby v důchodovém věku nemohou účastnit vyjíţďkové statistiky. Ze studovaného regionu vyjíţdí denně za prací a do škol 29,4 % celkového obyvatelstva, coţ je o 2,3 % více neţ v celé ČR, ale méně neţ je okresní a krajská situace. Podíl osob vyjíţdějících do zaměstnání v zájmovém regionu k 26.3.2011 byl obdobný jako v celém okrese Třebíč a kraji Vysočina a o 3,6 % niţší neţ celorepublikový průměr. Vyjíţďka do škol pak byla opět srovnatelná s okresní a krajskou úrovní vyjíţďky, ale o 3,6 % vyšší, neţ v rámci ČR. Školní vyjíţďka regionu je vyšší z důvodu nedostatečného institucionálního zajištění školských zařízení v regionu, coţ značí i kategorie školní vyjíţďky mimo obec, která je o více neţ 15,0 % vyšší neţ u ostatních porovnávaných jednotek. Vyjíţďka v rámci obce nebyla zaznamenána z důvodu absence většího centra v jehoţ rámci by vyjíţďka mohla být sledována a měla nějaký význam. Vyjíţďka do zaměstnání v rámci okresu (myšleno do jiné obce okresu, atd.) je niţší neţ okresní a krajská hodnota, ale stále téměř o 9,0 % vyšší neţ průměr ČR, v rámci kraje je pak vyjíţďka srovnatelná na všech úrovních s niţší hodnotou v kraji Vysočina. Vyjíţďka do zaměstnání v rámci ČR, tedy do jiného kraje, je ve studovaném regionu vyšší o více neţ 15,0 % v porovnání s ostatními územními celky. Tato situace je způsobena zmiňovaným nedostatkem pracovních míst v kraji Vysočina, ale také periferní polohou SO ORP Náměšť n. O. v rámci kraje a blízkostí kraje Jihomoravského, kde je situace na trhu práce příznivější. Vyjíţďka do zaměstnání do zahraničí je všeobecně nízká. Zajímavá by byla analýza vyjíţďky do jiného ORP v rámci okresu, data na této úrovni však nejsou dostupná. Tab. 11: Komparace vyjíţďky různých územních jednotek dle cíle vyjíţďky v roce 2011 v tom v tom v tom Vyjíždějící podíl do do jiné do jiného do do celkem (%) do mimo územní jednotka vyjížďky na zaměstnání obce okresu jiného škol zahraničí obec obyvatelstvu okresu kraje kraje SO ORP Náměšť n. O. 29,4 100 68,9 37,8 11,9 29,5 0,7 31,1 82,0 Okres Třebíč 30,8 100 68,5 41,9 10,2 13,1 1,4 31,5 66,7 kraj Vysočina 29,7 100 69,6 41,3 7,7 11,7 1,2 30,4 67,0 ČR celkem 27,1 100 72,5 28,9 12,3 12,1 1,8 27,5 54,8 zdroj: ČSÚ (2013), SLDB 2011, dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty Z tab. 12 je patrné, ţe s výjimkou obce Jinošov v roce 2001 vţdy převyšovala vyjíţďka do zaměstnání nad vyjíţďkou ţáků a studentů do škol. Nejvyšší celková vyjíţďka (přes 50,0 %) byla zaznamenána v obcích Jasenice, Lesní Jakubov, Krokočín, Třesov, Ocmanice a Zahrádka v intervalu 51,5 – 55,9 %. V těchto obcích je největší i vyjíţďka do zaměstnání. Jedná se o malé obce, kde je malá nabídka pracovních míst, absence mateřské i základní školy, případně jde o obce v zázemí Náměště n. O. (viz. Ocmanice). Nejniţší vyjíţďka do škol je logicky v obcích se základní

34

školou (se dvěma stupni) tedy Březník, Mohelno a Náměšť n. O., nejvyšší pak v obcích s nimi sousedícími (Ocmanice, Jinošov, Sedlec, …). Tab. 12: Vyjíţďka obyvatelstva z obcí SO ORP Náměšť n. O. dle účelu v roce 2001 vyjížďka (%) vyjížďka

vyjížďka do vyjížďka vyjížďka vyjížďka do vyjížďka vyjížďka obec obec zaměstnání do škol celkem zaměstnání do škol celkem Březník 25,2 7,4 32,6 Naloučany 37,6 16,5 54,1 Čikov 29,1 20,6 49,7 Náměšť n. O. 20,7 8,0 28,7 Hartvíkovice 26,0 11,0 37,0 Ocmanice 34,0 19,9 53,9 Hluboké 24,2 17,5 41,7 Okarec 28,6 12,7 41,3 Jasenice 35,7 20,2 55,9 Popůvky 27,5 11,0 38,5 Jinošov 18,3 19,3 37,6 Pucov 27,8 12,0 39,8 Kladeruby n. O. 33,0 15,5 48,5 Rapotice 32,5 12,4 44,9 Kralice n. O. 27,7 14,1 41,8 Sedlec 28,9 19,8 48,7 Kramolín 28,9 15,7 44,6 Studenec 22,3 15,3 37,6 Krokočín 35,5 18,9 54,4 Sudice 30,0 13,8 43,8 Kuroslepy 24,3 15,1 39,4 Třesov 36,7 17,3 54,0 Lesní Jakubov 36,8 17,9 54,7 Vícenice 29,3 9,8 39,1 Lhánice 24,3 18,4 42,7 Zahrádka 27,3 24,2 51,5 Mohelno 23,4 7,7 31,1 SO ORP celkem 24,8 11,4 36,2 zdroj: ČSÚ (2013), SLDB 2001, dostupný na www.czso.cz; vlastní výpočty V kartogramu v příloze č. 8 je znázorněna dominance vyjíţďky z obcí zájmového regionu do center. V tomto případě byla data čerpána z dojíţďky do zaměstnání a škol ze SLDB 2001. Zde jsou přístupná data za jednotlivé obce, konkrétněji pak i cíle jejich vyjíţďky, pokud je vyjíţďka do cílové obce 10 osob a vyšší. Mapa znázorňuje preferenci cílové obce. Z centra regionu Náměště n. O. např. tehdy vyjíţdělo denně do Třebíče 362 osob, coţ bylo pouze o 29 osob více neţ do Brna. Podobná dualita vyjíţďky byla zaznamenána i v obcích Mohelno (91 Dukovany, 89 Brno) a Březník (52 Náměšť, 49 Brno). Hlavními cíly vyjíţďky v rámci regionu byly Náměšť a Sedlec. Sedlec kvůli lokalizaci letecké základny Náměšť n. O. (v katastru obce Sedlec). Cílových center mimo region bylo více. Zejména Třebíč a Brno, dále Velká Bíteš (největší dojíţďka z obce Krokočín), Dukovany (z důvodu zaměstnavatele JE Dukovany), Zastávka u Brna (JMK), Rosice (JMK) a Ivančice (JMK). Lze si povšimnout, ţe důleţitou roli ve volbě cíle vyjíţďky hraje geografická blízkost resp. vzdálenost (poloha obce vyjíţďky v rámci studovaného regionu), tedy vzájemná poloha obce vyjíţďky a obce dojíţďky. Dojíţďka do škol, kdy jsou obcí dojíţďky obce studovaného regionu a obcí vyjíţďky obce mimo něj, prakticky neexistuje. Pracovní dojíţďka do regionu zvenčí existuje, zejména pak Třebíč – Náměšť a Třebíč - Kramolín (zaměstnavatelem vodní elektrárna), Brno – Náměšť a Senorady (JMK) – Mohelno. Důleţité je ještě zmínit vazby Náměšť – Zastávka a Náměšť – Sedlec (110 osob). První zmíněná je důsledkem existence gymnázia v Zastávce a druhá zmíněnou leteckou základnou, která je důvodem migrace státních zaměstnanců v armádě z celé ČR do Náměště n. O. Zajímavá je absence jakýchkoliv vyjíţďkových vazeb studovaného regionu (čítajících 10 a více osob) na krajské město- Jihlavu.

35

4 DOPRAVA

Výhodná dopravní dostupnost je jeden ze základních úkolů pro rozvoj venkovských sídel, jelikoţ vlivem transformačních procesů došlo k výrazné koncentraci výrobních, obsluţných a dalších aktivit do jádrových oblastí. Zejména pro menší obce je toto klíčové, neboť v těch se často nelokalizují ani základní sluţby či pracovní příleţitosti a pro obyvatele těchto obcí je nezbytné za těmito cíly dojíţdět. Důleţitá je rovněţ dostupnost center SO ORP, jelikoţ zde se koncentruje výkon veřejné správy pro občany daného správního obvodu (BINEK a kol., 2009). Jako vhodný zdroj informací byl pouţit internetový portál ŘSD ČR11 a Českých drah. Tab. 13: Délka a podíl komunikací v různých územních jednotkách k 1.7.2012 dálnice rychlostní silnice silnice silnice celkem územní jednotka (km) komunikace I. třídy II. třídy III. třídy okres Třebíč 0,0 0,0 76,8 334,0 682,5 1093,3 kraj Vysočina 92,5 0,0 427,4 1627,3 2939,2 5086,4 ČR 751,2 435,4 5810,6 14542,9 34186,6 55726,7 relativně (%) okres Třebíč 0,0 0,0 7,0 30,5 62,5 100,0 kraj Vysočina 1,8 0,0 8,4 32,0 57,8 100,0 ČR 1,3 0,8 10,4 26,1 61,4 100,0 zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Přehledy (2012), dostupný na www.rsd.cz; vlastní výpočty Silniční síť a její konfigurace je výsledkem historického vývoje sídel a jejich vzájemných vazeb. Kraj Vysočina je charakteristický polycentrickou strukturou. Vzhledem k absenci dat na úrovni SO ORP je v tab. 13 znázorněna komparace, kde je nejniţší úrovní okres Třebíč. V celém okrese Třebíč se nenachází dálnice (jako v jediném okrese kraje Vysočina) ani rychlostní komunikace. Podíl silnic I. třídy je nejniţší z porovnávaných jednotek. Mimo silnice I. třídy tvoří páteřní síť silnice II. a III. třídy, které zajišťují základní obsluţnost jednotlivých obcí v území. Podíl silnic II. třídy je niţší, neţ je krajská hodnota a vyšší, neţ je celorepublikový průměr. Podíl silnic III. třídy je v zhledem k ČR průměrný a v porovnání s hodnotou kraje Vysočina téměř o 5 % vyšší. Dopravní síť, vytvořena v programu ArcMap je znázorněna v příloze 9; sada vrstev je dostupná pouze po úroveň komunikací III. třídy, místní komunikace jiţ znázorněny nejsou. Komunikace I. třídy jsou ve studovaném regionu zastoupeny silnicí I/23, která prochází studovaným územím od západu k jihovýchodu a propojuje studované území na Třebíč a Brno. V územním plánu obcí jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury pro nové trasování této komunikace v úseku mezi Rapoticemi a Náměští n. O. Do kategorie silnic II. třídy patří silnice II/399, která vede ze severu k jihu, spojuje Velkou Bíteš a Náměšť nad Oslavou se Znojmem. Jedná se o důleţitou komunikaci, která napojuje studované území na dálnici D1. Silnice II/392 - prochází studovaným územím od severozápadu k jihovýchodu, v Jinošově křiţuje se silnicí II/399, kde se jiţně od obce odpojuje směrem jihovýchodním. Silnice je důleţitým propojením studovaného území a JE Dukovany. Ostatní obce studovaného území jsou propojeny sítí komunikací III. třídy, nebo místními komunikacemi. Čerpací stanice pohonných hmot se nacházejí v Náměšti nad Oslavou a v katastrech obcí Mohelno a Studenec. Ţelezniční doprava je zajišťována zejména celostátní jednokolejnou tratí č. 240 ve směru Brno – Náměšť n. O. – Třebíč – Okříšky – Jihlava – Havlíčkův Brod. V okrese Třebíč prozatím nejsou

11 Ředitelství silnic a dálnic České republiky

36

tratě elektrifikovány. Trať č. 240 je elektrifikovaná aţ mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. Západně od Náměště se z ţelezniční trati odpojuje vlečka slouţící pro obsluhu letecké základny Náměšť nad Oslavou vyuţívaná spíše za minulého reţimu. Další trať v regionu, která zajišťuje ţelezniční dopravu je jednokolejná trať regionálního významu č. 252 ve směru Studenec – Velké Meziříčí – Křiţanov; stanice Studenec je ţelezničním uzlem. Protoţe vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj Vysočina a tyto komunikace mají v zájmovém regionu dominantní zastoupení (93 %), činí jejich údrţba a renovace velké finanční výdaje, na kterých se podílejí i obce, jeţ zároveň přejímají plnou zodpovědnost za údrţbu místních komunikací. V kraji Vysočina není doposud realizována veřejná doprava formou integrovaného dopravního systému jako je tomu např. v kraji Jihomoravském. Na ţelezniční dopravu je studované území napojeno stanicemi Studenec, Náměšť nad Oslavou, Kralice nad Oslavou a Rapotice. Hlavní obsluha veřejnou dopravou studovaného území je zajišťována linkovými spoji autobusové dopravy příměstskými i dálkovými. Hlavní dopravní přestupní uzel spolu s terminálem veřejné dopravy je v Náměšti n. O. u ţelezniční stanice. Na území zájmového regionu částečně zasahuje Integrovaný dopravní systém JMK, který obsluhuje obce Náměšť n. O., Kralice n. O. Rapotice, Mohelno, Lhánice a Hluboké. Územím prochází řada turistických a cyklistických značených tras. Značené cyklistické trasy vedou převáţně po silnicích III. třídy, málo zatíţených silnicích II. tř. a účelových komunikacích. Na Dalešické přehradě je provozována veřejná lodní doprava (2 lodě). Zastávky lodní dopravy se nacházejí jiţně od Hartvíkovic a jihozápadně od Kramolína, tyto zastávky navazují na cykloturistické trasy. Letecká doprava je zde zastoupena letištěm Náměšť nad Oslavou, které má status vnitrostátního veřejného letiště, kde však není zřízena plocha pro přistání kapacitních dopravních letadel (ÚAP12 SO ORP Náměšť nad Oslavou, 2010). 4.1 Dopravní obsluţnost

Dopravní obsluţnost veřejnou dopravou je ve studovaném regionu zajištěna po silnici i ţeleznici. V této kapitole byla řešena dopravní obsluţnost linkami z jednotlivých obcí, které mají cílovou stanici v Náměšti nad Oslavou. Ostatní centra dojíţďky (Třebíč, Brno, …) jsou řešena v kapitole Vyjížďka a dojížďka v regionu, i kdyţ ne z pohledu dopravní obsluţnosti; tato centra nejsou součástí studovaného území. Náměšť nad Oslavou je dopravním uzlem SO ORP. Dopravu po ţeleznici zde zajišťuje společnost České dráhy, a.s., autobusovou dopravu pak zejména společnost TRADO-BUS s.r.o. případně Tourbus a.s. a ADOSA a.s. Zdrojem dat pro dopravní obsluţnost obcí byl portál IDOS, Jízdní řády dostupný na www.idos.cz. Vzhledem ke vzdálenosti obcí od Náměště n. O. (max. 15 km) byly brány v potaz pouze cesty s maximálně 1 přestupem; tento přestup musel být ve směru cesty, tzn. nezapočítávaly se cesty např. Lhánice – Náměšť n. O. s 1 přestupem v Tetčicích (JMK13). Data byla zjišťována ke dni 20.2.2013, 0-24h (středa) a 23.2.2013, 0-24h (sobota). S výjimkou samotné Náměště jsou na ţeleznici napojeny pouze 3 obce – Rapotice, Kralice n. O. a Studenec. V případě obce Studenec však nelze hovořit o přímém napojení na ţeleznici, protoţe se

12 Územně analytické podklady 13 Jihomoravský kraj

37

stanice Studenec (leţící v katastrálním území obce) nachází ve vzdálenosti 2,5 km od vlastní obce. Rychlíky zastavují pouze v Náměšti, v ostatních stanicích zastavují jen osobní vlaky. Dále, nebude- li řečeno jinak, bude popisována situace dopravní obsluţnosti v pracovní den. Podíl obsluţnosti z hlediska počtu vlakových a autobusových spojů je v poměru 1:3. Nejlepší dopravní obsluţnost byla zjištěna z obce Rapotice (28 spojů), dále Kralice n. O. (27) a Studenec (19). Je zřejmé, ţe důleţitou roli zde hraje ţelezniční obsluţnost. Graficky znázorněno na obr. 16.

Obr. 16: Kartogram dopravní obsluţnosti obcí studovaného regionu v roce 2013 zdroj: ArcČR 500, IDOS – Jízdní řád, vytvořeno autorem

Autobusová dopravní obsluţnost je nejlépe zajištěna v obcích Vícenice (15 spojů), Jinošov (13) a Sedlec (12). Nejhorší obsluţnost byla v obcích Lesní Jakubov (z pohledu zvolené metodiky prakticky nulová) a Sudice, kde kromě 1 přímého spoje byly všechny ostatní spoje z Rapotic, ovšem na vlakové nádraţí do Rapotic je to 1,5 km a na autobusovou zastávku Rozcestí také 1,5 km. Dalších 5 obcí disponuje třemi autobusovými spoji v pracovní den. Drtivá většina autobusových

38

spojů má konečnou stanici v Náměšti, několik málo pak v Třebíči a Českých Budějovicích (2 spoje denně společnosti Tourbus a.s.). Dopravní obsluţnost o víkendu je v poměru s pracovním dnem nedostačující a to ve většině obcí. O víkendech není prakticky zajištěna autobusová doprava (!), ţelezniční doprava je zajištěna pouze ze 2/3 vzhledem k pracovnímu dni. Tzn., ţe 85 % (tj. 23) obcí je o víkendu odkázáno na individuální automobilovou dopravu. Tato situace je problémem nejen pro obyvatele těchto obcí, ale také pro účastníky cestovního ruchu zejména v letních měsících.

39

5 TECHNICKÁ A OBČANSKÁ INFRASTRUKTURA

5.1 Technická infrastruktura

Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udrţitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která poţaduje vyšší standardy bydlení neţ mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení 100 % bytového fondu také v řadě obcí nelze zajistit z důvodu existence odlehlých malých osad či samot a dostupnosti vlastní sítě (BINEK, 2010). Hlavními komponenty technické infrastruktury jsou zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod, zásobování plynem, zásobování elektrickou energií. Kvalita vyrobené vody odpovídá, aţ na malé výjimky – u lokálních zdrojů, poţadavkům vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví poţadavky na pitnou vodu. Hlavní zdroj vodovodů jsou vodárenské nádrţe Mostiště a Vranov. Stále ještě mnoho domácností (i v případě napojení na veřejný vodovod) vyuţívá své vlastní zdroje pitné vody. Ve studovaném regionu se nachází jedna obec bez kompletního veřejného vodovodu. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách uvádí, ţe do 31.12.2010 bylo povinné napojení na čistírnu odpadních vod (ČOV) pro obce nad 2000 obyvatel. Jedinou obcí s touto podmínkou a zároveň jejím vyhověním je Náměšť nad Oslavou. V posledních pěti letech se výrazně zlepšila situace realizace výstavby ČOV v jednotlivých obcích studovaného regionu. Devět obcí (tedy 1/3) je napojeno na ČOV, ve čtyřech obcích (14,8 %) v současnosti probíhá realizace ČOV a ve 14 obcích (55,6 %) ČOV chybí (viz. tab. 14). Některé malé obce jsou napojeny na ČOV větší sousední obce jako například Sudice – Rapotice. Kanalizační síť má vybudovanou 19 obcí. Avšak většina z těchto 19 obcí není odkanalizována stoprocentně. Kanalizace jsou gravitační, dešťové s konečnou akumulací v některé z místních vodotečí. Tab. 14: Vybavenost obcí zájmového regionu technickou infrastrukturou k 31.12.2010 obec kanalizace vodovod plynofikace ČOV obec kanalizace vodovod plynofikace ČOV Březník ano ano ano ano Naloučany ano ano ano ne Čikov ne ano ano ne Náměšť n. O. ano ano ano ano Hartvíkovice ano ano ano ano Ocmanice ano ano ano v r. Hluboké ano ano ano v r.14 Okarec ne ano ano ne Jasenice ne ano ano ne Popůvky ano ano ano ne Jinošov ne ano ano v r. Pucov ne ano ano ne Kladeruby n. O. ano ano ano ne Rapotice ano ano ano ano Kralice n. O. ne ano ano ne Sedlec ano ano ano ano Kramolín ano ano ano ne Studenec ano ano ano ano Krokočín ano ano ano v r. Sudice ano ano ne ano Kuroslepy ano ano ano ne Třesov ano ano ano ne Lesní Jakubov ne ano ano ne Vícenice ano ano ano ano Lhánice ne ano ano ne Zahrádka ano ne ano ne Mohelno ano ano ano ano zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2011) dostupná na www.vdb.czso.cz, Města a obce online dostupný na www.mesta.obce.cz, RIS dostupný na www.risy.cz Zásobování plynem je další důleţitou poloţkou v oblasti technické infrastruktury. Studované území je dostatečně protkáno trasami plynovodů, čímţ je dosaţeno poměrně vysoké procento plynofikace

14 v realizaci

40

jednotlivých obcí. V současnosti (2013) je plynofikováno 26 obcí. Svoz komunálního odpadu je zajišťován pravidelně kaţdý týden firmou ESKO-T Třebíč. V obcích jsou umístěny kontejnery pro tříděný odpad - papír, plasty, sklo, jejich svoz a recyklaci zajišťuje firma EKO-KOM . Dvakrát v roce je zajištěn mobilní svoz nebezpečného odpadu a sběr kovového odpadu. Sběrné dvory se nacházejí v Náměšti n. O., Mohelně a Studenci (ÚAP SO ORP Náměšť nad Oslavou, 2010). 5.2 Občanská infrastruktura Občanská infrastruktura je dalším faktorem vybavenosti obcí důleţitým pro uspokojení základních potřeb obyvatelstva. Občanská struktura čili vybavenost resp. její míra byla v jednotlivých obcích studovaného území zjišťována pomocí existence případně absence několika ukazatelů. Mezi tyto ukazatele patřily knihovny, kulturní zařízení, mateřské školy, základní školy rozdělené na I. a II. stupeň (z důvodu rozdílné váhy při porovnání existence ZŠ I. stupně a ZŠ s oběma stupni, jak uvádějí statistiky), sportoviště (hřiště, tělocvičny), ordinace praktického lékaře a pošty. Jednotný poměrný ukazatel (součet dílčích ukazatelů) za jednotlivé obce byl vypočítán na základě procentuálního podílu jednotlivých obcí na celkovém počtu v celém SO ORP jednotlivého indikátoru a poté byla jednotlivá procentuální skóre sečtena (viz. tab. 15). Tab. 15: Občanská infrastruktura obcí SO ORP Náměšť n. O. k 31.12.2011

celkové celkové skóre celkové

ZŠ II. ZŠ II. stupeňZŠ

ZŚ I. stupeň ZŚ I. stupeň ZŠ

sportoviště sportoviště

knihovna knihovna

kulturní kulturní

zařízení zařízení

pošta pošta

lékař lékař

MŠ MŚ

stupeň

obec skóre obec

Březník 1 1 1 1 1 1 0 1 77 Naloučany 1 1 0 0 0 0 0 0 10 Čikov 0 1 0 0 0 0 0 1 22 Náměšť n. O. 1 1 2 2 2 7 1 1 160 Hartvíkovice 1 1 1 1 0 1 1* 1 68 Ocmanice 1 1 0 0 0 1 0 0 13 Hluboké 0 1 0 0 0 0 0 0 5 Okarec 1 1 0 0 0 0 0 0 10 Jasenice 0 1 0 0 0 2 0 0 12 Popůvky 1 0 0 0 0 0 0 0 4 Jinošov 1 0 0 0 0 2 1* 0 27 Pucov 1 0 0 0 0 0 0 0 4 Kladeruby n. O. 1 1 0 0 0 1 0 0 13 Rapotice 1 0 0 1 0 1 0 1 35 Kralice n. O. 1 1 1 1 0 1 1 0 52 Sedlec 1 1 1 0 0 1 0 0 24 Kramolín 1 0 0 0 0 1 0 0 8 Studenec 1 1 1 1 0 2 1* 0 55 Krokočín 1 0 0 0 0 0 0 0 4 Sudice 1 0 1 0 0 1 0 0 19 Kuroslepy 1 1 0 0 0 2 0 0 16 Třesov 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Lesní Jakubov 1 1 0 0 0 0 0 0 10 Vícenice 1 1 0 1 0 1 0 0 24 Lhánice 1 1 0 0 0 1 0 0 13 Zahrádka 1 1 0 0 0 1 0 0 13 Mohelno 1 1 1 1 1 4 1 1 103 SO ORP celkem 23 19 9 9 4 31 6 6 896 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2011) dostupná na www.vdb.czso.cz, Česká pošta dostupná na www.cpost.cz * detašované pracoviště praktického lékaře Nejniţšího celkového skóre bylo dosaţeno v obcích Třesov (prakticky nevybavená obec), Krokočín, Popůvky, Pucov (tyto tři obce skóre vybavenosti 4). V případě obce Třesov je situace dána faktem, ţe se jedná o velmi malou obec vzdálenou 1km od Hartvíkovic, kde je občanská vybavenost čtvrtá nejvyšší. Nejvyšší skóre bylo dosaţeno v Náměšti n. O. (160), Mohelně a Březníku. Z tohoto pohledu je zajímavá komparace Kralic n. O. a právě Březníka, kdy vyššího skóre občanské vybavenosti bylo dosaţeno v Březníku, i kdyţ se jedná o stejně vzdálené obce od Náměště. Navíc obec Kralice čítá téměř tisíc obyvatel a proto by měla/mohla být lépe občansky vybavená, neţ Březník. Důvodem tohoto rozdílu můţe být dopravní napojení na Náměšť n. O.,

41

která je centrem občanské vybavenosti nejen pro obce leţící v jejím zázemí (detailněji obr. 17). Podobně jako Kralice je, z důvodu dobré dopravní dostupnosti, vybavena i obec Rapotice. Knihovna se nenachází pouze ve 4 obcích, kulturní zařízení pak chybí v osmi obcích. Mateřská škola (MŠ) se nachází ve třetině obcí, stejně jako I. stupeň základní školy (ZŠ), z toho ve 4 obcích se vyskytuje buď pouze MŠ, nebo pouze ZŠ I. stupně. II. stupeň základní školy je zřízen ve 4 obcích, kde je vţdy také zřízen I. stupeň ZŠ (podrobněji kap. 3.4). Nejvíce zastoupeným ukazatelem jsou sportoviště. To z toho důvodu, ţe v některých obcích jsou zřízena sportoviště jak pro letní, tak i pro zimní období. Nejvíce sportovišť (7) je zřízeno v Náměšti. V kategorii vybavenosti lékařskou péčí byl hodnocen souhrnně ukazatel praktického lékaře, kde se nerozlišovalo zda je či není přítomna např. stomatologická ordinace. V této kategorii se rozlišovalo pouze mezi denním a detašovaným pracovištěm praktického lékaře. Ve 3 obcích je zřízena denní lékařská péče, ve třech obcích pak detašovaná ordinace s týdenní frekvencí fungování. Pobočka České pošty je po výrazné redukci poboček v posledních letech zřízena pouze v 6 obcích. Tyto pobočky jsou z funkčního a geografického hlediska rozmístěny poměrně logicky.

42

6 HOSPODÁŘSTVÍ

Správně fungující hospodářství je pilířem rozvoje kaţdého regionu, podrobná analýza je tedy nezbytná. Základní analytickou jednotkou jsou ekonomické subjekty (ES), resp. jejich počet a diferenciace. Zdrojem dat pro tuto kapitolu byla data přístupná na webovém portálu Veřejné databáze ČSÚ na úrovni SO ORP a porovnávaných územních jednotek. Kvalitnější a podrobnější data jsou dostupná na serveru Registru ekonomických činností, jsou však zpoplatněna. Veškerá získaná data byla porovnávána na různých úrovních územních celků. Vývoj počtu ES je znázorněn v tab. 16. Zde je patrný postupný růst počtu ES v rozmezí tří let na všech úrovních. Nelze však posoudit vliv Světové ekonomické krize (začátek ve světě 9/2008 → vrchol v ČR 2/2010) na počet ES ve studovaném regionu, protoţe data z roku 2009 nejsou pro tuto úroveň dostupná. Na státní, krajské a okresní úrovni je znatelný pokles růstu počtu ES mezi lety 2008 a 2009, v případě okresu Třebíč se jedná o mírný pokles tohoto ukazatele. Na základě těchto zjištění se lze domnívat, ţe ve studovaném regionu byla situace obdobná. Nejvíce ES je v Náměšti n. O. (543). Lze tedy říci, ţe počet ES koreluje s počtem obyvatel. V tab. 16 je znázorněn i poměr ES na 1 obyvatele, kdy přímoúměrně s velikostí území i populace tento poměr klesá. To je nejspíše dáno „ruralitou“ zájmového území a situací na trhu práce v celém kraji Vysočina. Tab. 16: Vývoj počtu ES územních jednotek v letech 2010 - 2012 územní jednotka 2010 2011 2012 počet ES/obyv. (2012) SO ORP Náměšť n. O. 1457 1505 1521 0,113 okres Třebíč 13085 13563 13909 0,123 kraj Vysočina 59698 62059 63874 0,125 ČR 1399983 1461201 1513556 0,144 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty Další diferenciací ekonomických subjektů je členění na základě počtu zaměstnanců rozdělených do kategorií (viz. tab. 17). Ve zdroji těchto dat byly uvedeny hodnoty všech registrovaných ES, avšak zde jsou vyuţita data pouze o ES u nichţ byla zjištěna aktivita. V posledním řádku tab. 17 je uvedena hodnota 100,0 %, zde je však započítán i počet ES s neuvedeným počtem zaměstnanců, čili nezařaditelných do kategorií. V případě studovaného území je podíl této sloţky přes 20,0 %. Ve studovaném regionu se nachází celkem 1521 ES. Jelikoţ jsou absolutní hodnoty územních jednotek nesrovnatelné, budou zde podrobněji analyzovány (při komparaci) pouze hodnoty relativní. V SO ORP Náměšť n. O. se nachází čtyři ES s počtem zaměstnanců 100 – 199, ostatní ES čítají zaměstnanců méně. Nejvíce osob zaměstnávají ES v kategorii 0 - 5 zaměstnanců (1083), coţ činí 71,2 % všech ES. Tento podíl je nejvyšší v komparaci s většími územními jednotkami. Nevyšší je také v kategorii 6 – 9 zaměstnanců. V ostatních „velikostních“ kategoriích je podíl ve studovaném regionu stejný případně niţší. Z tohoto rozboru tedy vyplývá, ţe nepoměrně nejvíce ES zaměstnává 0 – 5 osob. Z toho plyne důleţitost a vliv malých podniků na ekonomickou stabilitu hospodářství nejen v zájmovém regionu. Kladným poznatkem můţe být absence velkých podniků na úkor malých a středních (malé a střední podniky – dle EU do 250 zaměstnanců), které by při svém potenciálním bankrotu výrazně zhoršili bilanci na trhu práce v regionu.

43

Tab. 17: ES podle počtu zaměstnanců v různých územních jednotkách v roce 2012 počet SO ORP Náměšť okres Třebíč kraj Vysočina ČR zaměstnanců n. O. kategorie abs. rel. (%) abs. rel. abs. rel. abs. rel. 0 - 5 1 083 71,20 9 604 69,05 45 131 70,66 1 048 587 69,28 6 – 9 36 2,37 277 1,99 1 134 1,78 28 877 1,91 10 - 19 22 1,45 239 1,72 1024 1,60 25487 1,68 20 - 24 6 0,39 56 0,40 242 0,38 5787 0,38 25 - 49 14 0,92 117 0,84 537 0,84 12106 0,80 50 - 99 6 0,39 77 0,55 352 0,55 6973 0,46 100 - 199 1 0,07 22 0,16 162 0,25 3382 0,22 200 - 249 - - 5 0,04 21 0,03 609 0,04 250 - 499 - - 5 0,04 41 0,06 1198 0,08 500 - 999 - - 3 0,02 29 0,05 565 0,04 1000 - 1499 - - 3 0,02 7 0,01 170 0,01 1500 a více - - - - 6 0,01 220 0,01 ES celkem 1521 100,00 13909 100,00 63874 100,00 1513556 100,00 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty

Obr. 17: Komparace dle zařazení ekonomických subjektů v sektorech NH zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočet Národní hospodářství (NH) se člení do sektorů primér (zemědělství, lesnictví a rybářství), sekundér (průmysl a stavebnictví), terciér (obchod, doprava, ubytování, …), kvartér (komunikace, finanční sluţby, administrativa, veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotnictví, …). Terciér a kvartér někdy téţ dohromady jako sektor sluţeb. Občasně se vymezuje i kvintér (výzkum, vývoj, vysoký management). V grafu na obr. 17 jsou znázorněny sektory NH a jejich podíl v komparaci územních jednotek. Při porovnání priméru na všech úrovních je patrný velký rozdíl mezi průměrem ČR a krajem Vysočina (téměř 5 %). Velký rozdíl je také mezi SO ORP Náměšť n. O. a ostatními jednotkami (téměř 9 % oproti ČR). Tato situace je způsobena faktem, ţe studované území je typickým venkovským regionem. Indikátorem „rurality“ je částečně i podíl ES v sekundéru. V případě zájmového území jeho hodnota o více neţ 5 % převyšuje republikový průměr, i hodnoty kraje Vysočina a okresu Třebíč. Naopak nízký podíl ES v sektoru sluţeb indikuje téţ „ruralitu“ regionu (pokud se nejedná o region se zaměřením na cestovní ruch, coţ není případ zájmového regionu). V případě sluţeb je hodnota studovaného území niţší neţ celorepublikový průměr téměř o 13 %.

44

primér sekundér terciér % 35,0

30,0

25,0

20,0

15,0

10,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 rok Obr. 18: Vývoj podílu ES v sektorech NH15 v SO ORP Náměšť n. O. v letech 2001-201116 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz Graf na obr. 18 znázorňuje časovou řadu podílu ES v sektorech NH mezi lety 2001 aţ 2011. Poměr mezi sekundérem a terciérem je způsoben započítáním pouze odvětví obchod, ubytování, stravování a pohostinství. V tomto případě to není chybou, protoţe účelem pouţitého grafu byl dlouhodobý vývoj podílu ES v jednotlivých sektorech NH. V roce 2001 byl podíl ES v priméru přes 20 %, v roce 2003 pak poklesl na 17 % a osciloval okolo této hodnoty aţ do roku 2008. V roce 2009 nastal prudký pokles počtu ES podnikajících v priméru, hlavním degradujícím vlivem mohly být impakty světové ekonomické krize. Tuto situaci potvrzuje poměr mezi počtem vzniklých a zaniklých ES celkem i v priméru v okrese Třebíč v roce 2009 v porovnání s ostatními léty (viz. tab. 18). Od roku 2009 do roku 2011 se situace stabilizovala okolo hodnoty 12 – 13 %. Dlouhodobý trend vývoje počtu ES v sekundéru, tedy v průmyslu a stavebnictví, má vzestupný charakter, který začínal v roce 2001 podílem niţším neţ 25 % a v roce 2011 se pohybuje mírně pod hranicí 30 %. Tato situace můţe být ovlivněna několika faktory, zejména v roce 2009 je patrný přesun ES z priméru do sekundéru. Podíl ES v terciérním sektoru v desetiletém intervalu z pohledu počátečního a konečného stavu poměrně stabilně klesal z bezmála 32 % na přibliţně 24 %, tento pokles zejména od roku 2008, můţe být způsoben jak zvýšenou nezaměstnaností, tak přesunem části ES do sekundéru. V grafu není zapracován podíl ES s neuvedenou příslušností k sektorům NH. Tab. 18: Vzniklé a zaniklé ES v okrese Třebíč Ekonomické subjekty vzniklé zaniklé 2006 2007 2008 2009 2010 2006 2007 2008 2009 2010 Ekonomické subjekty celkem 757 897 981 933 1 060 495 540 550 1 359 777 Zemědělství, myslivost a související činnosti 12 37 49 50 55 39 29 38 683 28 Lesnictví a související činnosti 14 28 11 4 5 11 9 9 65 7 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz

15 Terciér je zastoupen pouze odvětvím Obchod, ubytování, stravování a pohostinství 16 do roku 2008 podle OKEČ

45

Klasifikace CZ-NACE17 byla vypracována podle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES). Tato klasifikace zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi, proto nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ) (ČSÚ, 2008). Konkrétní hodnoty porovnávaných územních jednotek jsou uvedeny v příloze 5. Primér, tedy Zemědělství, lesnictví a rybářství a podíl ES v něm je zmíněn výše. Kraj Vysočina je poměrně chudý na nerostné suroviny, v okolí Dolní Roţínky se sice těţí uran, ale těţí ho společnost Diamo, s. p., která má sídlo ve Stráţi pod Ralskem a jako ekonomický subjekt je tak zapsána v Libereckém kraji. Podobné je to i s těţbou stavebního kamene. Nachází se zde několik větších či menších kamenolomů, ale společnosti, které zde těţí mají sídlo v jiném kraji nebo v zahraničí. Podobná situace je i ve studovaném území, kde se u obce Vícenice nachází kamenolom, kde těţbu provádí společnost COLAS CZ, a.s. zapsaná v obchodním rejstříku v Praze. Téměř stejný případ je i skupina Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla, klimatizovaného vzduchu. V Kraji Vysočina se sice nachází jaderná elektrárna Dukovany, která má největší výkon ze všech elektráren v České republice, ale jejím provozovatelem je společnost ČEZ, a.s. se sídlem v Praze. Nejdůleţitějšími odvětvími sekundéru jsou ve studovaném regionu Zpracovatelský průmysl a Stavebnictví. Ve zpracovatelském průmyslu (který je zde tradiční) podniká přes 15,0 % ES a ve stavebnictví necelých 15,0 %. Největším odvětvím podnikání ES je však Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, patřící do terciéru (téměř 15,5 %). Dalšími odvětvími kde podniká více neţ 5,0 % ES jsou Profesní, vědecké a technické činnosti, Ostatní činnosti a Ubytování, stravování a pohostinství. Relativní hodnota odvětví Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení v zájmovém regionu převyšuje zhruba o 1,0 % vyšší územní celky z důvodu existence Letecké základny Náměšť n. O. Tab. 19: Zaměstnavatelé studovaného regionu s více neţ 20 zaměstnanci v roce 2011 rok počet obrat (mil. Kč) název založení sídlo zaměstnanců 2011 typ vlastnictví sektor NH ČEZ a.s., Jaderná elektrárna Dukovany 1985 Dukovany 1120 120303,0 státní, komunální sekundér Letecká základna Náměšť n. O. 1956 Sedlec 850 neuvedeno státní terciér Věznice Rapotice 2005 Lesní Jakubov 243 neuvedeno státní terciér Agrochema, družstvo 1991 Studenec 154 237,5 soukromé primér Outulný, a. s. 2000 Náměšť n. O. 112 374,7 soukromé sekundér KAVYL spol. s r. o. 1994 Mohelno 52 175,5 soukromé sekundér Agro Mohelno, s. r. o. 1993 Mohelno 50 40, 0 soukromé primér HASPOL, spol. s r. o. 1991 Náměšť n. O. 45 173,2 soukromé terciér OSLAVAN, a. s. 1992 Náměšť n. O. 45 65,9 soukromé sekundér Družstvo LUH, družstvo 1993 Březník 40 34,8 soukromé primér JOBIprofi, s. r. o. 2001 Jinošov 36 144,7 soukromé terciér Služby města Náměště nad Oslavou,s.r.o. 2001 Náměšť n. O. 30 12,8 soukromé terciér Zemědělské družstvo Naloučany 1993 Ocmanice 29 32,5 soukromé primér Líheň studenec, s.r.o. 1997 Studenec 26 39,4 soukromé primér A.Z.O., s.r.o. 1992 Jinošov 26 28,7 soukromé primér zdroj: HBI ČR – on-line databáze firem (2013) dostupná na www.hbi.cz

17 Klasifikace ekonomických činností

46

V tab. 19 jsou uvedeni zaměstnavatelé s více jak 20 zaměstnanci. Největším zaměstnavatelem je Jaderná elektrárna Dukovany společnosti ČEZ. I kdyţ tento podnik má své sídlo mimo studovaný region (obec Dukovany sousedí s Mohelnem), je zde započítán z důvodu vysoké zaměstnanosti osob studovaného území a tím i vlivu na vyjíţďku a sociální a ekonomický dopad na SO ORP Náměšť n. O. Bohuţel obrat za rok 2011 statistiky uvádí pouze za celou společnost, takţe je poměrně zkreslující. Obdobným případem zkreslení obratu je i Věznice Rapotice. Dalšími významnými zaměstnavateli jsou Letecká základna Náměšť n. O. umístěná v katastru obce Sedlec, která čítá okolo 850 zaměstnanců a která je profilována jako základna pro vrtulníky. Letecká základna je cílem pracovní dojíţďky zaměstnanců Armády ČR, kteří mají trvalé bydliště často v Pelhřimově, Mladé Boleslavi, Čáslavi, Brně a jinde po celé republice. Pro některé z těchto státních zaměstnanců je výhodnější najít si bydlení např. v Náměšti n. O., z tohoto pohledu je tedy Letecká základna tzv. pull faktorem. Věznice Rapotice je třetím největším zaměstnavatelem; sídlí v katastru Lesního Jakubova a v současnosti zaměstnává 243 osob. Jedná se o státní zařízení náleţící pod správu Vězeňské sluţby České republiky. Tato věznice zde byla zřízena v roce 2005 a byla tak stimulem pro uspokojení pracovní poptávky. Jediným podnikem patřícím do priméru s více jak sto zaměstnanci je Agrochema, druţstvo Studenec. Jedná se o zemědělské druţstvo vzniklé sloučením ES podnikajících v zemědělství (zejména bývalých JZD) v obcích Koněšín (SO ORP Třebíč), Hartvíkovice, Třesov, Vícenice, Popůvky, Sedlec, Okarec a Studenec, do jednoho ES se sídlem ve Studenci. Tento subjekt, je důleţitým zaměstnavatelem pro část obcí zájmového území, který má také velký vliv na vyuţívání krajiny z hlediska své výrobní funkce. Jediným průmyslovým podnikem sídlícím na území studovaného regionu s více neţ sto zaměstnanci je Outulný a. s.; dříve speciálně stavební firma, dnes podnik zaměřující se na developerskou činnost. Tato společnost (dříve Stav Outulný, a. s.) před rokem 2000 zaměstnávala většinu osob (zejména muţů) zájmového regionu pracujících ve stavebnictví. Pouze dva podniky (dva největší) vznikly před rokem 1989, coţ je názorným příkladem rozvoje soukromého sektoru vlivem socioekonomické transformace. Tři největší podniky jsou (alespoň částečně) ve vlastnictví státu, tzn., ţe i při většinovém podílu soukromých podniků, má stále stát velkou důleţitost nejen z pohledu zaměstnanosti. Z pohledu podílu dle zařazení největších zaměstnavatelů do sektorů NH je tento poměrně vyrovnaný. Šest podniků patří do priméru, pět do sekundéru a pět do terciéru. 6.1 Zemědělství Zemědělství má v ekonomice státu nezastupitelné postavení, které plyne především z jeho základních funkcí, tj. nejen z ekonomické, ale i krajinotvorné, ekologické a sídelní. Jeho význam nelze podceňovat i proto, ţe zemědělská půda stále tvoří více neţ 50 % plochy České republiky (BINEK a kol, 2007). Vzhledem k charakteru regionu a vyuţití půdy v minulosti i současnosti je studovaný region regionem rurálním. Rurální charakter oblasti je úzce spjat se zemědělstvím a jeho vlivem na krajinu, sídelní strukturu a ostatní socioekonomické charakteristiky studovaného území. Charakter zemědělské výroby je vţdy ovlivněn zejména fyzicko-geografickými poměry území.

47

Tato závislost byla v minulosti mnohem větší neţ dnes. Vedle tradičních plodin se pěstují i ty, pro něţ nejsou v oblasti nejpříhodnější podmínky (pšenice, ječmen, řepka). Takové hospodaření bývá často nerentabilní. 6.1.1 Vyuţití půdy

Správní obvod má podíl zemědělské půdy z celkové výměry (54,4 %) pod průměrem okresu i kraje a pohybuje se okolo průměrné hodnoty ČR (viz. tab. 20, graficky na obr. 19). V Kraji Vysočina je podíl zemědělské půdy na celkové výměře 60,3 % a v České republice pouze 53,6 %. Procento zornění je nejvyšší v zájmovém území (87,8 % zemědělské půdy), coţ je více neţ je průměr okresu Třebíč, který je zemědělsky nejpříznivějším okresem kraje Vysočina, a téměř o 17,0 % orné půdy více neţ je celorepublikový průměr, coţ jen potvrzuje fakt, ţe studovaný region je regionem zemědělským a venkovským. U plochy zastoupené trvale travními porosty (TTP) je situace opačná, panuje zde tedy nepřímá úměra mezi podílem orné půdy a TTP. V SO ORP je TTP pouhých 5,0 %. Co se týče zalesnění, studovaný region (s hodnotou 33,4 %) téměř dosahuje průměru ČR. Zalesněnost SO ORP Náměšť n. O. je o 3,0 % v porovnání s krajem a o 6,3 % v porovnání s okresem Třebíč vyšší, přičemţ lesů jehličnatých, hlavně smrkových monokultur, je přes 90,0 %. Vodní plochy pak zaujímají největší podíl v studovaném území v porovnání s vyššími územními jednotkami (2,9 %), to je způsobeno zejména vodní nádrţí Dalešice, řekou Oslavou a několika chovnými rybníky na území zájmového regionu. Zastavěné plochy jsou na krajské a okresní úrovni i úrovni regionu srovnatelné; všechny pod průměrem ČR. Tab. 20: Land use porovnávaných jednotek v roce k 31.12.2011 celková zemědělská v tom lesní vodní zastavěné ostatní území rozloha (%) půda orná půda zahrady sady TTP18 pozemky plochy plochy plochy Česká republika 100,0 53,6 70,9 3,9 1,1 12,5 33,7 2,1 1,7 8,9 kraj Vysočina 100,0 60,3 77,3 2,5 0,2 12,1 30,4 1,7 1,3 6,2 okres Třebíč 100,0 63,9 87,5 2,4 0,2 6,3 27,1 1,7 1,3 6,1 SO ORP Náměšť n. O. 100,0 54,4 87,8 2,7 0,2 5,0 33,4 2,9 1,3 8,0 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty V tabulce č. 21 je znázorněna komparace struktury vyuţití ploch obcí Ocmanice a Kladeruby n. O. Tyto obce jsou velmi rozdílné v charakteru vyuţití půdy. Většina hodnot je zde porovnatelných, avšak existuje nepřímá úměra mezi podíly zemědělské a lesní půdy (ve vyuţití zemědělské půdy panuje shoda). Tato situace je dána zejména polohou obou obcí, kdy Ocmanice jsou výše poloţené a vlastní obec se nachází uprostřed zemědělsky vyuţívaných ploch. Naopak v k. ú. obce Kladeruby n. O. se nachází údolí řeky Oslavy, které je, na úkor zemědělské půdy, přirozeně zalesněno. Tab. 21: Komparace land use struktury v obcích Ocmanice a Kladeruby n. O. v roce 2011 zemědělská vodní zastavěné ostatní obec orná půda zahrady sady lesní půda půda (%) plochy plochy plochy Ocmanice 81,72 91,28 2,86 0,26 10,02 0,87 1,31 6,08 Kladeruby n. O. 20,45 87,56 2,51 0,27 75,04 0,53 0,48 3,51 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty

18 Trvalé travní porosty

48

Obr. 19: Vyuţití ploch a vyuţití zemědělské půdy studovaného regionu v roce 2011 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní interpretace 6.1.2 Rostlinná a ţivočišná výroba

Velkou nevýhodou při analýze rostlinné a ţivočišné výroby na úrovni SO ORP je špatná dostupnost, resp. absence dat. Důvodem je zřejmě tristní komunikace mezi orgány státní správy, resp. státní správy v přenesené působnosti a ústředními orgány státní správy ČR jako je např. ČSÚ, který právě v tomto případě nerespektuje existenci SO ORP, ale pouze okresů. V tab. 22 je znázorněna struktura osevních ploch jednotlivých územních celků vybraných plodin. V podstatě se hodnoty za okres Třebíč více blíţí hodnotám za ČR neţ-li za kraj Vysočina. Pouze kukuřicí a okopaninami (zejm. cukrové řepy a brambor) je na Třebíčsku oseto méně ploch. Na druhé straně je zde větší podíl řepky a pícnin. Asi čtvrtinu osevních ploch kraje zaujímají pícniny na orné půdě– zejm. jetel a vojtěška. Osevní plochy obilovin a brambor se mírně sniţují, naopak rostou osevní plochy řepky a máku. Tab. 22: Komparace struktury osevních ploch v roce 2012 obiloviny v tom území okopaniny řepka pícniny celkem (%) pšenice ječmen kukuřice ČR 57,7 33,1 15,3 4,0 3,3 14,6 15,9 kraj Vysočina 52,5 25,3 19,6 0,9 3,6 14,2 23,5 okres Třebíč 58,2 36,3 16,8 1,0 0,5 16,2 18,5 zdroj: ČSÚ (2013), dostupný na www.czso.cz, vlastní výpočet Tab. 23 znázorňuje strukturu stavu hospodářských zvířat. Zde je zapotřebí zdůraznit, ţe vzhledem k velikosti jednotlivých druhů zvířat jsou jak jejich absolutní, tak relativní hodnoty nepoměrné (např. skot a drůbeţ). V tab. 23 jde v první řadě o komparaci mezi jednotlivými územními celky. V kraji Vysočina se zhruba z 20,0 % chová skot, hodnota okresu Třebíč se pohybuje kolem hodnoty 17,0 %, ČR pak méně neţ 5,0 %. V okrese Třebíč je 37,9 % podíl prasat ze všech hospodářských zvířat, v kraji Vysočina je to o 7,0 % méně, v ČR pak o více jak 31,0 % méně. Co se týče drůbeţe, zde o více neţ polovinu převaţuje průměr ČR. Průměr okresu je 43,6 %. Podíl chovaných ovcí v okrese Třebíč je o polovinu vyšší, neţ v celé ČR a srovnatelný s krajem Vysočina. Podíl chovu ostatních hospodářských zvířat je zanedbatelný. Z toho vyplývá, ţe zemědělské podniky zabývající se ţivočišnou výrobou v okrese Třebíč se zaměřují zejména na intenzivní chov prasat.

49

Tab. 23: Komparace struktury stavu hospodářských zvířat v roce 2012 území skot (%) prasata drůbež ovce kozy koně ČR 4,6 6,6 88,0 0,6 0,1 0,1 kraj Vysočina 19,9 30,9 47,8 1,1 0,1 0,1 okres Třebíč 16,9 37,9 43,6 1,2 0,3 0,1 zdroj: ČSÚ (2013), dostupný na www.czso.cz, vlastní výpočet 6.1.3 Ekonomické subjekty v priméru

Ekonomické subjekty podnikající v priméru ať uţ v odvětví zemědělství, či lesnictví hrají důleţitou roli ve studovaném regionu z pohledu výroby i údrţby krajiny. Zvláště v některých obcích je podíl ES v priméru více neţ 30,0 % (viz. tab. 24). V Kladerubech, Hlubokém, Jasenici a Čikově dokonce 40,0 % a více. V jiných obcích naopak nedosahuje ani 10,0 %. Průměrná hodnota SO ORP je 11,6 %. Nejniţší podíl ES podnikajících v priméru je v Kramolíně, Náměšti a Třesově (5,0 % a méně). Tab. 24: Podíl ES v priméru v obcích studovaného regionu v roce 2011 podíl ES podíl ES počet počet ES počet počet ES obec v priméru obec v ES v priméru ES v priméru (%) priméru Březník 130 12 9,2 Naloučany 18 6 33,3 Čikov 25 10 40,0 Náměšť n. O. 975 48 4,9 Hartvíkovice 103 10 9,7 Ocmanice 52 13 25,0 Hluboké 31 14 45,2 Okarec 25 5 20,0 Jasenice 34 14 41,2 Popůvky 10 1 10,0 Jinošov 43 7 16,3 Pucov 28 5 17,9 Kladeruby n. O. 33 16 48,5 Rapotice 97 6 6,2 Kralice nad O. 196 27 13,8 Sedlec 45 4 8,9 Kramolín 32 1 3,1 Studenec 99 10 10,1 Krokočín 34 9 26,5 Sudice 51 3 5,9 Kuroslepy 43 11 25,6 Třesov 20 1 5,0 Lesní Jakubov 12 3 25,0 Vícenice 61 7 11,5 Lhánice 30 10 33,3 Zahrádka 37 12 32,4 Mohelno 273 30 11,0 SO ORP celkem 2537 295 11,6 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty Seznam podnikatelských subjektů, s více neţ deseti zaměstnanci, zaměřených na zemědělství a lesnictví je zobrazen v tab. 25. Všechny tyto subjekty vznikly logicky po roce 1989. S výjimkou společnosti LESART Kladeruby, s. r. o. jsou všechny subjekty zaměřeny na rostlinnou a ţivočišnou výrobu popř. jejich kombinaci. LESART Kladeruby, s. r. o. se zabývá hospodařením s lesy a těţbou dřeva. Část zemědělských podniků se kromě ţivočišné a rostlinné výroby zabývá také výrobou přidruţenou, která v některých případech je hlavním zdrojem příjmů podniku. Přidruţená výroba má ve studovaném regionu např. podobu, dřevařské výroby, bioplynových stanic, kompostáren, prostor pro výrobu pesticidů, ale i servisních a jiných technických sluţeb pro zemědělské stroje. Z pohledu zaměstnanosti jsou tyto podniky velmi důleţité jak pro obec ve které sídlí, tak i pro dojíţdějící zaměstnance z obcí přilehlých.

50

Tab. 25: Podniky priméru studovaného regionu s více jak 10 zaměstnanci v roce 2011 rok počet obrat (mil. CZK) název sídlo vlastnictví založení zaměstnanců 2011 Agrochema, družstvo 1991 Studenec 154 237,5 soukromé Agro Mohelno, s. r. o. 1993 Mohelno 50 40,0 soukromé Družstvo LUH, družstvo 1993 Březník 40 34,8 soukromé Zemědělské družstvo Naloučany 1993 Ocmanice 29 32,5 soukromé Líheň studenec, s.r.o. 1997 Studenec 26 39,4 soukromé A.Z.O., s.r.o. 1992 Jinošov 26 28,7 soukromé LESART Kladeruby, s. r. o. 2009 Kladeruby 15 0,2 soukromé zdroj: HBI ČR – on-line databáze firem (2013) dostupná na www.hbi.cz 6.1.4 Charakteristika zemědělských výrobních oblastí (ZVO) Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti v území charakterizují výrobní podmínky a vyuţití zemědělského půdního fondu ČR z hlediska půdně klimatických podmínek území bez ohledu na administrativní hranice vyšších územních celků. Tato kategorizace území vytváří třídící základnu k. ú. a zemědělských podniků, které v nich hospodaří. Slouţí pro účely zemědělské statistiky pro srovnávací hodnocení ES, analýzy jejich produkčních a ekonomických výsledků a k tvorbě a ověřování různých cenových a jiných ekonomických opatření a dále pro řešení základních opatření regionální politiky v zemědělství. Příslušnost jednotlivých obcí studovaného území k ZVO je znázorněna v kartogramu na obr. 20. Nejvíce obcí (17) patří do kategorie B1, jedná se obce ve střední a severní části studovaného území. Kategorie B2 je zastoupena pěti obcemi, které spolu kontinuálně sousedí. Jde o obce Vícenice, Ocmanice, Naloučany, Pucov a Jasenice. Do kategorie Ř2 spadají 4 obce v jiţní části regionu, jejichţ nejníţe poloţenými partiemi katastrů protékají řeky Oslava a Jihlava. Kategorie Ř3 je v regionu zastoupena pouze obcí Kladeruby n. O. Ve studovaném území se nacházejí tyto typy ZVO: Klasifikace ZVO ZVO bramborářská, typ bramborářsko-obilnářský B1 - Stupeň zornění je větší neţ 80,0 %, půdy jsou převáţně hluboké aţ středně hluboké, písčitohlinité aţ písčité s průměrnou produkční schopností. Vhodné jsou pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné, avšak nejvhodnější jsou pro pěstování konzumních brambor. Produkční schopnost půd je průměrná nad 50 bodů. Na celkové výměře zemědělské půdy ČR se podílí 1,9 %. B2 – FG podmínky podobné podoblasti B1. Pěstební podmínky jsou nadprůměrné pro pěstování konzumních a sadbových brambor a s průměrnými aţ slabě podprůměrnými podmínkami pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné. Produkční schopnost půd je v rozmezí 44 – 50 bodů. Na celkové výměře zemědělské půdy v ČR se podílí 6,0 %. ZVO řepařská, typ řepařsko-obilnářský Ř2 - Stupeň zornění se blíţí 90,0 %, půdy jsou černozemního a hnědozemního charakteru. Vyznačuje se optimálními předpoklad pro pěstování cukrovky, kvalitní potravinářské pšenice a sladovnického ječmene a všech druhů polní zeleniny. Produkční schopnost půd je v rozmezí 76 - 84 bodů. Na celkové výměře zemědělské půdy v ČR se podílí 3,1 %.

51

Ř3 - Stupeň zornění kolem 87,0 %, s průměrným zastoupením nejproduktivnějších řepařských půd. Pěstitelské předpoklady jsou průměrné pro většinu plodin pěstovaných v řepařské oblasti, ještě při vysoké kvalitě produkce. Produkční schopnost půd je v rozmezí 68 - 76 bodů. Na celkové výměře zemědělské půdy v ČR se podílí 3,9 % (Agrokrom [on-line]. [cit. 11. února 2013], dostupné na: http://agrokrom.cz).

Obr. 20: Pseudokartogram ZVO studovaného regionu v roce 2013 zdroj: ArcČR 500, Statistická ročenka půdního fondu, vytvořeno autorem 6.1.5 Zemědělsky méně příznivé oblasti (LFA) a cena půdy LFA kategorie méně příznivých oblastí neboli LFA (Less favoured areas), jsou oblasti charakterizované zhoršenými přírodními a sociálně-ekonomickými podmínkami. LFA jsou vymezeny nařízením vlády 75/2007Sb. a upraveny vyhláškou 283/2011Sb. V České republice tvoří méně příznivé oblasti 58,9 % z celkové výměry zemědělské půdy. Do horských oblastí spadá 23,6 % půdy a do jiných neţ horských 35,3 % (z toho do ostatních LFA 28,0 % a do LFA se specifickými omezeními 7,3 %). V případě studovaného regionu se jedná o ostatní oblasti LFA značené jako OA a OB (viz obr. 21). Oblast OA je definována jako území kde průměrná výnosnost zemědělské půdy na takto vymezeném území je niţší neţ 34 bodů, a zároveň hustota obyvatelstva ţijícího na takto vymezeném území je niţší nebo rovna 75 obyvatelům na kilometr čtvereční, a zároveň podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na takto vymezeném území je vyšší nebo roven 8,0 %. Dále pak oblast OB, která má oproti oblasti

52

OA výnosnost zemědělské půdy 34 – 38 bodů a ostatní charakteristiky shodné (Agrokrom [on-line]. [cit. 11. února 2013], dostupné na: http://agrokrom.cz). V kartogramu na obr. 21 jsou mj. znázorněny i kategorie cen zemědělské půdy (Kč/m2) jednotlivých obcí studovaného regionu. Nejniţší cena (5,- Kč a méně) zemědělských pozemků je v obcích Naloučany, Ocmanice, Lesní Jakubov a Náměšť nad Oslavou. S výjimkou obce Naloučany všechny tyto obce patří také do ostatních oblastí LFA. Lesní Jakubov a Ocmanice do kategorie OA a Náměšť n. O. do kategorie OB (definice viz. výše). Průměrná cena zemědělské půdy v ČR je 4,73 Kč/m2. Druhou klasifikovanou kategorií dle ceny pozemků je interval 5,01 – 6,00 Kč/m2. Sem bylo zařazeno celkem 8 obcí, z toho pouze Jinošov zároveň nepatří do kategorie ostatních oblastí LFA konkrétně do kategorie OB. V kategorii rozmezí ceny zemědělských pozemků 6,01 – 7,00 Kč/m2 jsou obce Hartvíkovice, Třesov, Pucov a Sudice, do kategorie 7,01 – 8,00 Kč/m2 pak spadají obce Studenec, Kralice n. O. a Hluboké. Do poslední kategorie s intervalem cen zemědělských pozemků 8,- Kč/m2 a více patří osm nejjiţněji poloţených obcí. Zde je zapotřebí zdůraznit, ţe klasifikace LFA a ceny zemědělských pozemků spolu úzce souvisejí, lze říci, ţe se jedná o korelaci mezi nízkou cenou zemědělských pozemků a zařazením jednotlivých obcí do oblastí LFA. Je to logické, protoţe cena zemědělské půdy je odvislá od charakteru/kvality půdy, který je určován a klasifikován právě (ne)příslušností k oblastem LFA. Obce Naloučany a Jinošov jsou v tomto případě výjimkami potvrzujícími zmíněné pravidlo.

Obr. 21: Cena zemědělských pozemků a LFA studovaného regionu v roce 2013 zdroj: ArcČR 500, MZe ČR, FARMY.CZ - Zemědělské nemovitosti, vytvořeno autorem

53

6.2 Průmysl a stavebnictví Historie průmyslové výroby se v studovaném regionu vyvíjela souběţně s růstem počtu obyvatelstva i obytných domů. Hlavním a dalo by se říci, ţe po dlouhou dobu i jediným sídlem, kde byla průmyslová výroba rozvíjena, bylo město Náměšť nad Oslavou. Kořeny dlouhé průmyslové tradice ve městě sahají aţ do roku 1795, kdy tehdejší majitel náměšťského panství Jindřich Vilém Haugwitz zde dal vystavět textilní manufakturu. Tato náměšťská továrna byla s 330 zaměstnanci v napoleonské době jediným váţným konkurentem rozsáhlé brněnské soukenické výroby. Na počátku 19. stol. bylo v náměšťské manufaktuře celkem 98 stavů z nichţ většina výrobků tehdy díky vysoké ceně putovala do Vídně. Během krátké doby 20. a 30. let 19. stol. byl vybudován z náměšťské manufaktury jeden z největších podniků svého druhu v monarchii. Roku 1830 měla továrna jiţ 175 stavů a okolo 1000 zaměstnanců (SKUTIL, ŠPIRK, ŠTARHA, 1984). Vysoká podnikatelská aktivita a zdravé podnikatelské prostředí jsou důleţitým předpokladem pro další rozvoj regionu, především pak v poslední době stále důleţitější a podporovanější oblasti středního a malého podnikání, neboť ve venkovském prostředí se stávají právě střední a malé podniky hlavními stimuly ekonomického a sociálního rozvoje. Studovaný region se průmyslovou výrobou na celkové průmyslové produkci okresu Třebíč podílí jen velmi málo. Výpočet průměrné hodnoty podílů počtu obyvatel, rozlohy a počtu ES celkem zájmového regionu činil 12,3 %, tedy zastoupení ES v sekundéru by se mělo této hodnotě rovnat, avšak není tomu tak. Podíl ES podnikajících v průmyslu je 11,3 % všech průmyslových podniků okresu Třebíč a 10,7 % firem podnikajících ve stavebnictví. Coţ jsou hodnoty o 1,0 – 1,6 % niţší, neţ by byly vzhledem k počtu obyvatel, počtu ES a rozloze vhodné. Tentýţ fakt je potvrzen i komparací hodnot v tab. 26. Studovaný region není typickou průmyslovou oblastí, spíše naopak. Vysoká konkurence průmyslových podniků příp. lokalizace průmyslových zón (sledující hlavní dopravní komunikaci studovaného území) směřuje jak z Brna, tak Třebíče, resp. Velké Bíteše (která je mnohem lépe dopravně napojena). Proto v Náměšti a celém regionu není vyčerpán potenciál pro podnikání v sekundéru. Tab. 26: Komparace podílu ES v sekundéru na jednoho obyvatele v roce 2011 územní jednotka sekundér/obyv. ČR 0,063 kraj Vysočina 0,058 okres Třebíč 0,059 SO ORP Náměšť n. O. 0,055 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty V tab. 27 je znázorněn podíl průmyslu a stavebnictví na celkovém mnoţství sektorů NH (tedy 100,0 %) v jednotlivých územních celcích. Podíl uvedených sloţek sekundéru je tedy ovlivněn i např. podílem priméru a terciéru. Podíl průmyslu zájmového SO ORP činí 15,7 %, coţ je více neţ krajský a celorepublikový (o 3,1 %) a méně neţ okresní průměr. Z pohledu stavebnictví je podíl 13,4 % vyšší pouze neţ podíl za celou ČR.

54

Tab. 27: Komparace podílu ES sloţek sekundéru v roce 2011 územní jednotka průmysl (%) stavebnictví ČR 12,6 12,5 kraj Vysočina 15,4 13,6 okres Třebíč 16,2 14,6 SO ORP Náměšť n. O. 15,7 13,4 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty Osm společností podnikajících v sekundéru s počtem zaměstnanců vyšším neţ 10 je uvedeno v tab. 28., z toho pouze poslední 4 nepatří mezi 16 největších zaměstnavatelů regionu (viz. tab. 19). Z toho 3 podniky mají sídlo v Náměšti nad Oslavou. Průmyslová a stavební činnost se často překrývá a doplňuje uţ ze samotné podstaty těchto výrobních činností a proto není striktně vymezena specializace podniků v tab. 30, i kdyţ je to tak uvedeno. Nejvyšší podíl ES v průmyslu je v obcích Mohelno a Zahrádka (okolo 25,0 %) a nejniţší pak v Kladerubech a Naloučanech (cca 5,0 %). Nejvyšší zastoupení ES ve stavebnictví je v Popůvkách a Třesově (30,0 %) a nejniţší v obcích Čikov a Naloučany (cca 5,0 %); vše viz. příloha č. 6. Typickým znakem průmyslové základny nejen na území SO ORP Náměšť nad Oslavou, ale v celé České republice je zvyšování efektivity ve výrobě, coţ jasně dokumentuje i fakt, ţe zatímco se sniţuje počet zaměstnaných v průmyslu (sekundéru obecně), tak se zároveň zvyšuje počet průmyslových firem a podniků (ekonomických subjektů) a objem průmyslové výroby jako celku. Tab. 28: Podniky sekundéru studovaného regionu s více jak 10 zaměstnanci v roce 2011 rok počet název sídlo obrat (mil. CZK) vlastnictví sekundér založení zaměstnanců ČEZ a.s., JE Dukovany 1985 Dukovany 1120 120303,0 státní, komunální průmysl Outulný, a. s. 2000 Náměšť n. O. 112 374,7 soukromé stavebnictví KAVYL spol. s r. o. 1994 Mohelno 52 175,5 soukromé průmysl/stavebnictví OSLAVAN, a. s. 1992 Náměšť n. O. 45 65,9 soukromé průmysl Agrostar Bohemia s.r.o. 2005 Náměšť n. O. 15 neuvedeno soukromé průmysl ZPA-stav, s. r. o. 2003 Hartvíkovice 12 0,6 soukromé stavebnictví TERWELIS, spol. s r. o. 1993 Vícenice 11 11,0 soukromé průmysl MORAVOL, spol. s r.o. 1995 Kramolín 11 82,58 soukromé průmysl zdroj: HBI ČR – on-line databáze firem (2013) dostupná na www.hbi.cz V SO ORP Náměšť n. O. se nacházejí tzv. Brownfields, coţ jsou v minulosti vyuţívané průmyslové či zemědělské areály nebo objekty v současnosti opuštěné. Z pohledu obecně ekonomického brownfieldy znamenají omezování disponibilních zdrojů ekonomiky, coţ představuje potenciální ekonomické ztráty pro společnost. Na úrovni obcí a regionů se pak jedná o znehodnocená aktiva, která lze jen omezeně vyuţít jako vstupy místní a regionální ekonomiky a která ve svém důsledku vytvářejí přímé či nepřímé ztráty a náklady pro veřejné rozpočty (WOKOUN a kol., 2008). Zdrojem dat o existenci a lokalizaci brownfields byla Národní databáze brownfieldů aktualizovaná k roku 2008 (Brownfieldy [on-line]. [cit. 1. března 2013], dostupné na: http://brownfieldy.cz).. Dle této databáze se na území studovaného regionu nacházejí pouze dva brownfieldy a to konkrétně v Náměšti n. O. Prvním z nich je objekt tzv. cross-dockového překladiště o rozloze 2811 m2 v minulosti vyuţívaný pro průmyslovou činnost, v současnosti dle dostupných dat je stávajícím částečným vyuţitím oblast průmyslu a sluţeb. Druhým brownfieldem je budova u areálu zámku o rozloze 923 m2 v minulosti vyuţívána jako zemědělský sklad, dnes nevyuţitá. Protoţe byl studovaný region v minulosti velmi intenzivně zemědělsky vyuţíván, „vznikly“ po roce 1989 četné

55

zemědělské brownfields v podobě objektů určených pro chov skotu a prasat. V současné době jsou tyto prostory většinou vyuţívány ke stejným účelům jako dříve, případně jako skladiště. 6.3 Cestovní ruch

Cestovní ruch (CR) patří mezi nejdynamičtější a nejrychleji se rozvíjející hospodářská odvětví. Během posledních let zaznamenává v České republice významný rozvoj. Jako komplexní odvětví má zásadní vliv na ekonomický a sociální rozvoj regionů, zaměstnanost, platební bilanci, je součástí tvorby hrubého domácího produktu a ovlivňuje i příjmy místních rozpočtů. Mezi základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu patří přírodní předpoklady, jako asi nejvýznamnější sloţka předurčující moţnosti vyuţívání území, a kulturně historické předpoklady. Ty v sobě skrývají široké spektrum atraktivit, tedy nejen obecně „kulturněhistorické“, ale i církevní, technické, vojenské a další (KUNC a kol., 2006). Studovaný region je dle rajonizace cestovního ruchu v ČR zařazen do oblasti venkovské krajiny s velmi příznivými předpoklady pro CR, ale z větší části do venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro CR (VYSTOUPIL a kol., 2007). Region má bezesporu významné předpoklady pro úspěšný rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Tyto předpoklady jsou jak přírodního, tak i kulturněhistorického charakteru. Nejvýznamnější atraktivitou studovaného území je kromě jedinečné morfologie terénu i jeho neporušená krajina, zahrnující mnoţství významných přírodních lokalit (národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, kulturní památková zóna Náměšťsko, přírodní rezervace Náměšťská obora, Údolí Oslavy a Chvojnice, Velká Skála, Mohelnička, Přírodní park Střední Pojihlaví, přírodní památka Špilberk (důvodem statutu je rostlina koniklec velkokvětý), Obora, Kozének, Olšoveček a také mnoho chráněných stromů či alejí). Charakteristickým prvkem krajiny a hlavní přírodní kostrou jsou meandrujících úseky řeky Oslavy, Chvojnice a také Jihlavy vytvářející romantická skalnatá údolí a navazující lesní porosty. Kulturní krajina je zastoupena jedinečným krajinným útvarem - krajinou komponovanou a přetvářenou v historii mezi Jinošovem a Kralicemi. Součástí této vyhlášené krajinné památková zóny jsou historické zámecké zahrady v Jinošově a Náměšti s doprovodnými stavbami. Krajina s mnoţstvím lesů je doplněna akcenty drobných sakrálních staveb a umocněna dominantami zřícenin a dalších historických staveb (např. zřícenina hradu Lamberk nad řekou Oslavou) Turistická atraktivita klesá v jihozápadní části studovaného území v okolí vojenského letiště Náměšť (k.ú. Sedlec, Popůvky) a v území s převaţující zemědělskou půdou na severozápadním okraji studovaného území (Studenec, Okarec). Avšak ve východní části k. ú. Sedlec se nachází přírodně cenné údolí řeky Oslavy. Výrazným zásahem do krajiny studovaného území byla výstavba JE Dukovany jiţně od studovaného území a s ní vyvolaných staveb vodních nádrţí (Dalešice a Mohelno), součásti byla i výstavba panoramatického Stropešínského mostu přes dalešickou nádrţ v blízkosti Hartvíkovic. Dominantou v k. ú. obce Hartvíkovice je také Wilsonova skála tyčící se 45 metrů nad hladinou vodní nádrţe. Dalšími často vyhledávanými cíly cestovního ruchu jsou např. rozhledny (Babylon, rozhledna u Ocmanic), depozitář tiskárny Bible kralické v Kralicích nad Oslavou, Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patřící mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě (se sbírkami tapiserií) a barokní most se sochami svatých nacházející se taktéţ v Náměšti. Neopomenutelnými prvky jsou také části bývalého panství Haugwitzů mezi které kromě zámku také patří rozlehlá zámecká obora, letní sídlo v jinošovské

56

části obory a lovecký zámeček na Vlčím kopci v k. ú. Kladeruby n. O. spolu s letním altánem, tzv. Glorietem. Dalšími architektonicky cennými stavbami zájmového regionu jsou všudypřítomné sakrální stavby jako kostely, kapličky, boţí muka a kříţe u cest. Mezi technické zajímavosti patří těleso vodní elektrárny Kramolín, která je zároveň nejvyšší sypanou hrází v ČR (99,5 m), dále také objekt JE Dukovany, který se však nenachází na území regionu. SO ORP Náměšť n. O. je uznávané a významné svými kulturně společenskými tradicemi. Kaţdoročně zde probíhá celá řada hudebních festivalů, mezinárodní hudební festival váţné hudby, festivaly folkové či trampské hudby. V jednotlivých obcích se také kaţdoročně konají tradiční poutě. Kromě kulturních akcí je zajímavý veřejností vyhledávaný Letecký den náměšťské letecké základny. V zimním období je nabídka turismu a s ním spojené infrastruktury minimální (upraveno dle ÚAP SO ORP Náměšť nad Oslavou, 2010). Přesto se cestovní ruch potýká s problémy, jakými jsou: nedostatečná turistická infrastruktura, malá aktivita a nápaditost subjektů cestovního ruchu v sestavování programových nabídek směřujících k vícedenním pobytům, nedostatečná propagace regionů, nevyhovující kapacita ubytování a stále nízká úroveň informační obsluhy. 6.3.1 Sportovně turistická atraktivita

Na území studovaného regionu se nachází pěší a cyklistické stezky a trasy - nejvyhledávanější trasy jsou na terasách nad přehradami na řece Jihlavě (výhledy do údolí z Wilsonovy skály, Mohelenské hadcové stepi), údolím řeky Oslavy a Chvojnice a ty, které propojují dominanty a zajímavosti v krajině (rozhledna Babylon, Lovecký zámeček, Vlčí kopec, zříceniny Lamberk a Sedlecký hrad. Turistickou atraktivitou je také místní značená naučná stezka po studánkách mezi Jinošovem, Pucovem a Hlubokým (Jinošovské studánky). Ke koupání je v létě k dispozici rybník Rathan v Náměšti, přehradní nádrţ Vícenický Ţleb, Dalešická vodní nádrţ a koupaliště ve Lhánicích. Na dalešické přehradě je moţné provozovat vodní sporty, funguje zde i vyhlídková plavba parníkem. Sportovní rybaření je moţné provozovat na řece Oslavě, Náměšťské přehradě ve Vícenickém ţlebu a Dalešické přehradě. V zámecké oboře je moţnost lovu vysoké zvěře. 6.3.2 Hromadná rekreace a druhé bydlení Mezi základní turistickou a pro cestovní ruch důleţitou infrastrukturu patří ubytovací zařízení, dále pak restaurační zařízení, či dopravní infrastruktura (VYSTOUPIL, ŠAUER, 2011). Stravovací zařízení, tedy různé formy restauračních a pohostinských zařízení nejsou naší oficiální statistikou sledovány. Proto je v této části práce věnována pozornost ubytovacím kapacitám, a to zejména v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ), a dále také objektům druhého bydlení. Největší ubytovací kapacity poskytuje Náměšť nad Oslavou. Ve studovaném území se nachází celkem 10 HUZ, z toho jeden tříhvězdičkový hotel (Náměšť n. O.), 2 penziony, několik rekreačních středisek (např. jezdecký areál Otradice – pro rekreační, soutěţní a rehabilitační jeţdění, restaurační provoz, informační středisko a rehabilitační středisko), 4 turistické ubytovny a jedno HUZ klasifikované jako ostatní. V údolí Jihlavy se nachází několik kempů a tábořišť, např. v k.ú. Mohelno, Kančí louka v údolí Oslavy a v k. ú. Hartvíkovice kemp Pláţ při dalešické nádrţi. V tab. 29 je znázorněn počet HUZ, počet návštěvníků, kteří v zájmovém regionu přenocovali za účelem rekreace, dále podíl počtu přenocování na počet lůţek v HUZ a průměrná doba pobytu osob

57

účastnících se cestovního ruchu. Relativní data, tedy data porovnatelná na všech úrovních územních celků, jsou počet přenocování na lůţko v HUZ a průměrná doba pobytu rekreantů. První relativní ukazatel je ve studovaném regionu (41,9) porovnatelný s hodnotou kraje Vysočina a o 4,5 přenocování/lůţko přesahuje okresní průměr. Ovšem všechny hodnoty územních jednotek kraje Vysočina jsou téměř dvojnásobně niţší, neţ je celorepublikový průměr. Druhý relativní ukazatel je srovnatelný (okolo 3,5 dne) na třech nejniţších úrovních a na úrovní ČR je tento 4 dny. Kraj Vysočina byl v roce 2010 třetím nejméně navštěvovaným krajem ČR (bez hl. m. Prahy) z hlediska počtu návštěvníků (335 401 osob). Tab. 29: Komparace hromadné rekreace a HUZ v roce 2011 počet průměrná doba územní jednotka počet HUZ počet přenocování přenocování/lůžko pobytu (dny) SO ORP Náměšť n. O. 10 12 387 41,9 3,5 okres Třebíč 55 110 484 37,4 3,4 kraj Vysočina 346 852 046 42,7 3,5 ČR 7 235 36 908 811 82,2 4,0 zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2013) dostupná na www.vdb.czso.cz, vlastní výpočty

Ve studovaném území se kromě chat nachází 477 domů, které slouţí k rekreaci. Lokality rodinné rekreace (chatové lokality) se nacházejí převáţně v návaznosti na území s moţností koupání, např. u nádrţe Bělizna (k. ú. Pucov), nádrţí na řece Jihlavě (např. kapacitní plochy v k. ú. Hartvíkovice, Kramolín), u Vícenického ţlebu v Náměšti, podél řeky Oslavy. (Březník, Kuroslepy). Ve studovaném území je chalupaření zastoupeno, ale v menší míře neţ v severních částech Kraje Vysočina. K úbytku trvale bydlícího obyvatelstva a jeho částečné výměně za chalupáře nedošlo ve větší míře, pravděpodobně vzhledem k dobré poloze sídel regionu v systému osídlení a vhodným podmínkám pro zemědělské hospodaření .

58

7 ANALÝZA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Součástí zadání předkládané diplomové práce je mj. i zpracování dotazníkového šetření, které bylo uskutečněno v rámci studovaného regionu. Cílovými kategoriemi subjektů dotazníkového šetření byly starostové (popř. jiní pracovníci OÚ), představitelé podniků a obyvatelstvo. Dotazníkové šetření je nedílnou součástí práce z důvodu komparace informací mezi analytickou a strategickou částí práce a skutečnou situací v obcích regionu. Dále je dotazníkové šetření jedním z podkladů pro vytvoření SWOT analýzy. 7.1 Obce

Anketní šetření se zástupcem obce proběhlo většinou formou elektronické pošty, případně osobní konzultací. Celkem bylo zodpovězeno 27 dotazníků (100%). Dotazník (který je součástí příloh) se skládal z 11 otázek týkajících se zejména situace v obci, spolupráce mezi obcemi a čerpání dotačních titulů. Analýza hodnocení první části otázky č. 1 je blíţe popsána v kapitole 9.1. Jednalo se o otázku zda je obec, členem nějakého svazku obcí, či místní akční skupiny. Na to navazovala otázka, zda je zástupce obce spokojen s fungováním této organizace. Velmi spokojeno bylo 6 zástupců, spíše spokojeno 16, spíše nespokojeno 4, velmi nespokojen ţádný a 1 zástupce se zdrţel hodnocení. Pokud zde zástupce odpověděl velmi, či spíše spokojen, měl dále upřesnit výhody členství ve svazku. Na tuto otázku 10 z nich odpovědělo, ţe lze snáze dosáhnout dotace. Lepší dostupnost informací a výhodu společného řešení problémů uvedlo 5 zástupců. Pro 4 zástupce bylo výhodou získání finančních příspěvků od sdruţení a pro 3 z nich společné akce. Dále 2 zástupci zmínili jako výhodu zajištění sponzorů a snadnější rozvoj turistiky. Devět zástupců se zdrţelo uvedení výhod spolupráce. Druhá otázka se týkala vlastnictví obce v oblasti rozvojové dokumentace a zda při jejím pořízení bylo zaţádáno o finanční příspěvek z kraje Vysočina (na který mají obce nárok). Územně plánovací dokumentací (ÚPD) disponuje 25 obcí příp. je ÚPD v realizaci (detailně viz příloha 10), urbanistickou studii má vypracovanou 6 obcí, rozvojový strategický plán pouze 4 obce, regulační plán a plán regenerace městské památkové zóny pouze jedna obec. Dvě obce nedisponují ţádnou z těchto dokumentací. Finančního příspěvku na realizaci územně-plánovací dokumentace vyuţilo 17 obcí. Třetí dotaz se týkal dotačních titulů a jejich vyuţití, zdrojů a projektů na něţ byly vyuţity. Z 27 obcí úspěšně poţádalo o dotaci 16 obcí. Nejčastějším zdrojem finanční podpory byl Program rozvoje venkova (PRV), kterého vyuţilo 7 obcí. Podpory ze Státního fondu ţivotního prostředí (SFŢP) vyuţilo 5 obcí, ze Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) a z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) obce čtyři. Po třech obcích pak vţdy čerpalo z Operačního programu ţivotní prostředí (OPŢP) a z dotací ministerstva zemědělství (MZe). Dvě obce čerpaly z Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) a po jedné obci pak z ROP Jihovýchod a Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Vše viz obr. 22. Dalšími zdroji finanční podpory, které zde nejsou zohledněny byli Program obnovy venkova Vysočiny (POVV; detailně viz kap. 9.2), Fond Vysočiny kraje Vysočina (1 úspěšný ţadatel) a příspěvky ze sdruţení Vodovody a kanalizace a Energoregion 2020 (vţdy 2 úspěšní ţadatelé).

59

Detailněji jsou některé z těchto zdrojů finanční podpory popsány v kap. 9.2. Projekty na něţ směřovaly tyto dotace dle dotazníků byly zejména infrastrukturního charakteru jako realizace/rekonstrukce kanalizace, vodovodu, vozovky, veřejného osvětlení, či nemovitostí ve vlastnictví obce, popř. sakrálních staveb. Dále tyto podpory byly zacíleny na realizaci/revitalizaci rybníků, veřejné zeleně a obecních lesů po kalamitě. V neposlední řadě byly finance pouţity na podporu cestovního ruchu, konkrétně realizaci cykloturistických tras, naučných stezek a infrastruktury pro vodní plavbu.

Obr. 22: Vyuţití dotací obcemi a zdroje dotací zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem Tab. 30: Komparace hromadné rekreace a HUZ v roce 2011 hodnocení počet odpovědí velmi spokojen 0 spíše spokojen 3 průměrně spokojen 7 spíše nespokojen 11 velmi nespokojen 6 zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem Další dotaz se týkal EU, konkrétně spokojenosti zástupců obcí s dotační politikou (viz tab. 30). K této otázce se vztahovala podotázka týkající se bariér rozvoje obce právě ve vztahu k EU, popř. státní správě. Na obr. 23 jsou nejčastější zodpovězené bariéry rozvoje obcí. Největším problémem je nedostatek vlastních financí (8 respondentů). Pokud obec potřebuje získat finanční prostředky musí o ně ve většině případů zaţádat, v opačném případě jich nedosáhne. Na dalších pozicích mezi bariérami rozvoje je přílišná byrokracie, některá omezující kritéria pro získání dotací, nebo velké mnoţství administrativních úkonů. Jiţ v menším počtu se vyskytovali odpovědi jako málo pracovních příleţitostí, vysoké DPH u stavebních projektů, měnící se podmínky během započatých akcí, neznalost úředníků problematiky v obci, či neschválená územně-plánovací dokumentace. Hodnocení se zdrţeli čtyři zastupitelé obcí. Pátá otázka se týkala příspěvku z Integrovaného operačního programu (IOP) na terminál Czech point, kterého vyuţilo 26 obcí. Projekt Czech point poskytuje např. výpisy z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku, Ţivnostenského rejstříku, atd. Tento terminál je dostupný na kaţdém obecním úřadě a příspěvek činil cca 10 000 Kč.

60

10 bariéry rozovje obce 9

8 nedostatek vlastních financí přílišná byrokracie 7

počet odpovědí kritéria pro získání dotace 6 velké množství administrativních úkonů bez odpovědi 5 málo pracovních příležitostí 4 vysoké DPH u stavebních akcí 3

2

1

0

Obr. 23: Bariéry rozvoje obcí SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem V šesté otázce směřoval dotaz k prioritám rozvoje obcí v budoucnu, tedy jaké investiční akce obce plánují. Nejvíce odpovědí (17) se týkalo realizace (v některých částech obcí), nebo rekonstrukce pozemních komunikací, jejichţ kvalita je ve studovaném regionu obecně velmi nízká, zejména pak kvalita komunikací místních a komunikací III. tříd. Další nejčastější odpovědí (14) byla realizace/rekonstrukce kanalizace, ČOV, nebo vodovodu. Odpovědi devíti respondentů směřovaly k výstavbě různých typů sportovišť, nebo dětských hřišť. Dalšími nejčastějšími plánovanými investičními akcemi byli rekonstrukce obecních nemovitostí (6 respondentů), příprava stavebních pozemků (5), či všeobecně péče o veřejná prostranství (4). Dvě odpovědi se týkaly zásahů do vodních ploch v k. ú. obce a jeden respondent odpověděl, ţe obec ţádné rozvojové ambice nemá (vše graficky viz obr. 24). Podotázkou bylo, zda bude mít obec snahu pro tyto investiční akce zaţádat o finanční podporu z veřejných zdrojů. Dvaadvacet zástupců obcí odpovědělo kladně, dva záporně, dva se zdrţeli odpovědi a jeden nevěděl. Z těch co odpověděli kladně jich 9 odpovědělo, ţe se budou snaţit podávat ţádosti dle aktuálních výzev, 3 chtějí poţádat o dotaci z OPŢP, či SFŢP, 2 z ROP Jihovýchod a po jedné odpovědi pak z nadace ČEZ, ministerstva pro místní rozvoj, PRV a SZIF. Čtyři dotazování i kdyţ odpověděli kladně, konkrétní potenciální zdroj neuvedli.

18 priority rozvoje obcí 16 pozemní komunikace 14 kanalizace, ČOV, vodovod

počet odpovědí počet sportoviště 12 rekonstrukce obecních nemovitostí 10 příprava stavebních pozemků veřejná prostranství 8 zásahy do vodních ploch v k. ú. obce bez plánu 6

4

2

0 Obr. 24: Priority rozvoje obcí SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem

61

Sedmá otázka se týkala bytového fondu v obci. Konkrétně zda-li jsou v současné době k dispozici parcely určené k výstavbě nových obytných ploch. Třiadvacet odpovědí bylo kladných a 4 záporné. Dále byla poloţena podotázka (v případě ţe respondent odpověděl kladně), zda je o tyto parcely, mezi obyvateli obce i jiných obcí, zájem. Šest dotazovaných odpovědělo, ţe určitě o tyto parcely zájem je, devět respondentů odpovědělo spíše ano, sedm spíše ne a ţádný z nich neodpověděl určitě ne. Jeden respondent, z těch kteří odpověděli ano na otázku volných parcel k výstavbě, se odpovědi zdrţel. Z odpovědí tedy vyplývá, ţe obce se snaţí nabízet stavební pozemky zájemcům a ve větší míře je o tyto pozemky také zájem. Osmá otázka se týkala dostupnosti veřejné dopravy obyvatelům obce a to i např. z hlediska frekvence jednotlivých spojů během pracovního dne. Pouze jeden respondent odpověděl určitě ano a to starosta Náměště nad Oslavou. Dvanáct dotázaných odpovědělo, ţe je doprava spíše dostatečně dostupná, sedm dotázaných pak odpovědělo, ţe je doprava spíše nedostatečně dostupná a stejný počet respondentů odpověděl určitě nedostatečně dostupná. Nutno říct, ţe mezi kladnými odpověďmi figurovaly odpovědi zástupců obcí v jejichţ katastru se nachází vlaková zastávka. Jak bylo jiţ zmíněno v kap. 4, dopravní obsluţnost z aspektu veřejné autobusové dopravy je v drtivé většině obcí o víkendech nulová. Devátý dotaz zněl: Jakými nástroji se obec snaţí udrţet či zvýšit počet obyvatel? Zde bylo moţno odpovědět více moţných odpovědí. Četnost jednotlivých odpovědí je zobrazena na obr. 25. Nejčastějším nástrojem (15 odpovědí) obcí pro zvýšení popř. udrţení atraktivity obce (resp. počtu obyvatel) byla výstavba nebo podpora výstavby bytů a rodinných domů. S touto problematikou úzce souvisí i realizace územně-plánovací dokumentace v obcích, nebo majetkoprávní vztahy ohledně stavebních pozemků v obci, či vybavenost obce technickou infrastrukturou. Druhým nejčastěji zmíněným nástrojem (11 odpovědí) bylo zlepšení občanské vybavenosti v obcích, obecně tedy základní sluţby obyvatelům. Ţe obec nemá nástroje pro udrţení své atraktivity zmínilo celkem 5 respondentů, zejména z malých obcí. Čtyři respondenti zmínili zlepšení kvality, nebo rozsahu technické infrastruktury a také zlepšení dopravní dostupnosti obyvatelům obce. Dvě a méně odpovědí čítali nástroje jako výsadba zeleně, udrţení provozu základní nebo mateřské školy (popř. obojího), rozvoj agroturistiky a cestovního ruchu obecně a příspěvek na novorozence.

16 nástroje pro zvýšení/udržení atraktivity obce 14 výstavba/podpora výstavby bytů občanská vybavenost 12 bez nástrojů

počet odpovědí počet podpora podnikání 10 technická infrastruktura zlepšení dopravní dostupnosti 8 kulturní život v obci výsadba zeleně 6 provoz MŠ a ZŠ rozvoj agroturistiky 4 příspěvek na novorozence

2

0 Obr. 25: Nástroje pro zvýšení atraktivity obcí SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem

62

Desátá otázka se týkala rozpočtu a z něho vyplývající zadluţenosti obce. Šestnáct ze sedmadvaceti respondentů (téměř 60 %) odpovědělo kladně, tedy příjmy obce stačí pokrýt obecní výdaje. Někteří však uvedli poznámku, ţe se snaţí udrţovat tento stav na úkor investičních akcí obce, tedy rozvoje obce. Na podotázku, zda je obec zadluţena odpovědělo ano 12 respondentů. To znamená, ţe téměř 45 % obcí je zadluţených. Jejich zadluţenost většinou vyplývá z úvěrů, jejichţ prostřednictvím jim byly poskytnuty finanční prostředky na realizace investičních akcí v obci. Někteří respondenti však odpověděli, ţe obecní rozpočet se pohybuje v kladných hodnotách, avšak jsou zadluţeny z minulosti, nejčastěji kvůli nákladným infrastrukturním projektům. Poslední otázka se týkala plánu rozvoje v oblasti cestovního ruchu a zda jím obec disponuje, nebo ho plánuje vytvořit. Všeobecně cestovní ruch má ve studovaném území vysoký potenciál, který je třeba umět vyuţít a pro tyto účely je důleţité mít vypracovaný středně aţ dlouhodobý strategický plán rozvoje cestovního ruchu. Tento plán, má vytvořený pouze obec Kralice nad Oslavou v rámci svého strategického plánu (strategický plán mají vypracovaný pouze 4 obce). Pět obcí plán rozvoje cestovního ruchu plánuje v budoucnu vytvořit a 21 obcí s realizací tohoto plánu nepočítá. 7.2 Podniky

Do dotazníkového šetření mezi podniky studovaného regionu se zapojilo pět podniků, coţ byl dostatečný reprezentativní vzorek. Při výběru podniků pro anketní šetření byly upřednostněny podniky primárního sektoru NH z důvodu obecného vlivu zemědělství na krajinu a ţivot na venkově. Jednalo se o podniky zabývající se převáţně zemědělskou činností a zároveň podniky s více neţ 25 zaměstnanci a obratem vyšším neţ 30 mil. Kč v roce 2011 (všechny patří mezi 16 největších zaměstnavatelů regionu). Dotazník se skládal z dvanácti otázek a byl předloţen zástupcům podniku. První tři otázky se týkaly názvu podniku, roku jeho zaloţení a převaţující činnosti jeho výroby. Největším zaměstnavatelem z těchto pěti podniků je Agrochema, družstvo ve Studenci, které vzniklo v roce 1956 (resp. 1991) a zabývá se zemědělskou prvovýrobou a výrobou rodenticidních nástrah, dalším podnikem byl Agro Mohelno, s.r.o. zaloţen v roce 1993 s hlavní činností zemědělskou výrobou, kovovýrobou a provozem bioplynové stanice, třetí podnik byl Oslavan, a.s. se sídlem v Náměšti n. O. zaloţen v roce 1992, jehoţ hlavní činností je obchodní činnost - prodej vinařské a komunální techniky, dalším bylo Zemědělské družstvo Naloučany zaloţené v roce 1992 a zabývající se zemědělskou výrobou a kovovýrobou. Posledním podnikem byla Líheň Studenec, s.r.o zaloţena v roce 1997 a zabývající se šlechtěním a rozmnoţováním drůbeţe. Podniky jsou seřazeny sestupně dle počtu zaměstnanců. Následující tři otázky se týkaly zaměstnanosti podniků, konkrétně kategorie dle počtu zaměstnanců do které podnik spadá, trend počtu zaměstnanců v předchozích pěti letech, tedy zda klesal, stagnoval, či rostl a jestli podnik plánuje současný počet zaměstnanců sníţit, ponechat, nebo zvýšit. Kromě druţstva Agrochema (kategorie 100 - 199) patří všechny podniky do kategorie 0 - 49 zaměstnanců. V prvních třech zmíněných podnicích (s nejvyšším počtem zaměstnanců) jejich počet v posledních 5 letech klesal, v ZD Naloučany stagnoval a v podniku Líheň Studenec, s.r.o. rostl. Lze tedy říci, ţe mezi počtem zaměstnanců a trendem jejich stavu panovala v posledních pěti letech nepřímá úměra. Kromě druţstva Agrochema (kde plánují počet zaměstnanců sníţit) plánují podniky počty zaměstnanců v budoucnu ponechat.

63

Sedmá otázka se týkala vyuţívání státních a evropských dotací podnikem. Protoţe se jedná převáţně o zemědělské podniky (kromě Oslavan, a.s.), jsou dotovány ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a dotace z ostatních zdrojů jsou, jak vyplynulo z anketního šetření, spíše doplňkové. Nejhlavnější dotace ze SZIF je Jednotná platba na plochu (SAPS) a Agroenvironmentální opatření (AEO). SAPS je způsob platby zemědělským subjektům cílený dle výměry zemědělské půdy a dotace AEO se odvíjí od definovaných podmínek a postupů jednotlivých AEO, AEO je součástí II. osy Programu rozvoje venkova (konkrétně opatření II.1.3.). Ostatní dotace o které subjekty ţádaly u SZIF pocházejí z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD), viz tab. 32. Agrochema druţstvo Studenec získalo 25,0 mil. Kč přes SZIF (SAPS, AEO, Zvláštní podpora na skot chovaný v systému s trţní produkcí mléka), z toho finanční prostředky ze SAPS činily 23,0 mil. Kč. Dalším zdrojem dotací tohoto podniku byl Operační program ţivotní prostředí (OPŢP), konkrétně jeho IV. osa (5,0 mil. Kč). Zdrojem dotací Agro Mohelno byl SAPS a AEO (celkem 10,0 mil. Kč). Zemědělské druţstvo Naloučany kromě SAPS a AEO obdrţelo dotaci 5,5 mil. Kč z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) v posledních pěti letech a cca 6,0 mil. Kč z Programu rozvoje venkova. Dotace podniku Líheň Studenec, s.r.o. z EAFRD jsou znázorněny v tab. 31. Náměšťský podnik Oslavan, a.s. obdrţel dotaci od ministerstva pro místní rozvoj v hodnotě 200 000 Kč na projekt dětského hřiště a ZOO koutku. Tab. 31: Struktura dotací z EAFRD dotazovaných zemědělských podniků zdroj dotace Agrochema, Agro ZD Líheň rok (tis. Kč) družstvo Mohelno Naloučany studenec ČR 176,3 0,0 472,8 2320,7 2010 EU 697,3 0,0 1613,6 6962,2 ČR 126,1 0,0 191,3 8,0 2011 EU 504,6 0,0 765,2 24,0 ČR 130,2 0,0 495,3 4632,6 2012 EU 511,3 0,0 1667,9 13897,9 ČR 123,1 1178,5 83,5 0,0 2013 EU 492,5 3535,6 334,1 0,0 celkem 2761,5 4714,2 5623,9 27845,3 zdroj: SZIF (2013) dostupný na www.szif.cz Osmá otázka se týkala rozšíření výroby podniku ve studovaném regionu v budoucnosti. Pouze Agrochema druţstvo a Líheň Studenec odpověděli kladně s tím, ţe přesná lokalita ještě není upřesněna. Otázky č. 9, 10 a 11 se týkaly zapojení podniku do rozvoje obce, potaţmo regionu. Devátá otázka se týkala způsobu zapojení podniku do rozvoje. Agrochema druţstvo ze zapojuje do dění v obci technickou pomocí při běţném provozu obce (veřejná prostranství, v zimním období odklízení sněhové pokrývky, …) stejně jako Agro Mohelno. Agro Mohelno se dále zapojuje sponzoringem drobných akcí a příspěvky zájmovým skupinám podobně jako Oslavan, a.s. (sponzor plesu a Folkových prázdnin v Náměšti n. O.) a Líheň Studenec, s.r.o. Zástupce Zemědělského druţstva Naloučany uvedl, ţe se podílí na chodu obce členstvím zaměstnanců z vedení podniku v obecním zastupitelstvu (blíţe nespecifikováno). Na otázku zda je podnik pravidelným sponzorem některé nestátní neziskové organizace (NNO) kladně odpověděli pouze zástupci Oslavan, a.s. (Hokejový klub Náměšť n. O., Domov bez Zámku) a Líheň Studenec, s.r.o. (SDH Studenec, TJ Sokol Studenec a Oblastní charita Třebíč). Jedenáctá otázka se týkala členství podniku v některé místní

64

akční skupině (konkrétně MAS Oslavka, o.p.s.). Kladné odpovědi zazněly od zástupců Agrochema druţstvo a Oslavan, a.s., kteří jsou zároveň zakládajícími členy této MAS (blíţe viz kap. 9.1.3). Poslední dotaz formou nepovinné připomínky se týkal návrhu pro místní samosprávu, tedy jak by mohla obec pomoci rozvoji podniku. Zde bylo zodpovězeno pouze zástupcem ZD Naloučany a to takto: „Představitelé místní samosprávy by si měli uvědomit, ţe zemědělské druţstvo není pouze přínosem v oblasti zaměstnanosti v obci a zajišťováním produkce potravin, ale slouţí také jako nástroj pro udrţení harmonie v krajině.“ 7.3 Obyvatelstvo

Anketní šetření mezi obyvateli neprobíhalo ve všech 27 obcích, ale pouze ve dvanácti vybraných obcích studovaného regionu. Těchto 12 obcí je vzhledem k velikosti studovaného území dostatečným vzorkem. Dotazováni byly osoby starší patnácti let s poměrně rovnoměrným věkovým rozloţením napříč celým vzorkem. Ankety se účastnilo 32 osob ve věku 15 – 30 let, 26 osob ve věku 31 – 45 let, 26 osob ve věku 46 – 60 let a 16 osob starších 61 let. Jednalo se o 48 muţů a 52 ţen. Struktura vzdělanosti vzorku obyvatelstva byla následující: ZŠ – 12, SŠ bez maturity – 34, SŠ s maturitou – 48 a VŠ – 10. Celkový vzorek tedy činil 100 osob z 11 obcí a jednoho města. Dotazník se skládal z 15 dotazů. První tři otázky se týkaly místa bydliště, doby, po kterou obyvatel v obci bydlí a zda by se dotyčný chtěl z obce odstěhovat, pokud odpověděl ano, tak z jakého důvodu. Anketa probíhala v obcích Hartvíkovice (22 respondentů), Mohelno (16), Studenec (15), Náměšť n. O. (14), Vícenice (12), Rapotice (10), Sedlec (4), Naloučany (2), Kladeruby n. O. (2), Kralice n. O., Ocmanice a Zahrádka (všechny tři obce po 1 respondentovi). Počet respondentů, kteří v obci bydlí od narození byl 84, 4 s přestávkami od narození a 12 se jich přistěhovalo odjinud. 64 obyvatel by se z obce neodstěhovalo a 36 ano s tím, ţe důvodem stěhování pro 20 z nich bylo zaměstnání, pro 12 nedostatečná občanská vybavenost a pro 4 neuspokojivá dopravní dostupnost. Na tyto dotazy navazoval čtvrtý a to proč respondent v obci zůstává. Zde bylo více moţných odpovědí. Pro drtivou většinu dotazovaných byla důvodem rodina, přátelé a spokojenost s místem bydliště. Bydlení bylo důvodem pro 50 respondentů, ţivotní prostředí pro 38, zvyk pro 22 a zaměstnání pouze pro 10 osob, 4 osoby zmínili jiné důvody a 2 osoby zdravotní stav. Malý počet osob, kteří odpověděli, ţe zaměstnání je důvodem (jedním z nich) proč v obci zůstávají je způsoben nízkou zaměstnaností v místě bydliště, tudíţ mnoho zaměstnaných do zaměstnání dojíţdí. Na pátý dotaz, zda jsou obyvatelé spokojeni s úrovní sluţeb v obci 52 z nich odpovědělo, ţe ano a 48 ne. Nejčastěji zmíněným nedostatkem obcí je nedostatečný sortiment potravin (20 odpovědí), dále absence klubu nebo restaurace (16) – zde lze předpokládat, ţe takto odpověděli zejména mladší respondenti. Dalšími nejčetnějšími odpověďmi byly zařízení pros sport a volný čas (12), prodejna textilu a obuvi (12) a speciální sortiment (12) jako elektro, domácí potřeby, drogerie, zahradnictví, ţelezářství, nebo hudebniny. Čtyři respondenti zmínili jako nedostatek absenci bankomatu. Do kategorie ostatní patří např. mateřská škola, kvalitní knihovna, ordinace praktického lékaře, pošta, nebo lékárna. Vše je znázorněno na obr. 26.

65

25

Postrádané služby/zařízení 20

počet odpovědí širší sortiment potravin 15 klub/restaurace zařízení pro sport/volný čas

10 textil, obuv speciální sortiment bankomat 5 ostatní

0 Obr. 26: Obyvateli postrádané sluţby a zařízení obcí SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem Sedmá otázka se týkala vyjíţďky do zaměstnání a škol. Dotazován byl cíl (denní i nedenní) vyjíţďky a zda při cestování bylo vyuţito osobní nebo veřejné dopravy. Pouze 4 osoby odpověděli, ţe z místa svého bydliště vyjíţdějí do Náměště n. O., všichni osobní dopravou (viz obr. 27). Do Třebíče do zaměstnání nebo školy vyjíţdí celkem 42 osob, z toho 26 veřejnou dopravou a 16 dopravou osobní. Jinam neţ do Náměště a Třebíče dojíţdí 48 respondentů, z tohoto počtu jich 14 dojíţdí do Brna (dále jiţ způsob dopravy zjišťován nebyl), 4 na Leteckou základnu v Sedleci, dále do Studence, Rouchovan, Ivančic a Velké Bíteše, (vţdy po 2 osobách). Do Uherského Brodu, Jihlavy, Zlína, Českých Budějovic, Prahy a Velké Británie vţdy jedna osoba. Ostatní, kteří uvedli, ţe dojíţdí jinam, neţ do Třebíče a Náměště cíl své cesty neuvedli. Osm osob odpovědělo, ţe do zaměstnání či školy nedojíţdí.

cíle vyjížďky 50 45 40 35

počet odpovědí 30 osobní doprava 25 veřejná doprava 20 15 10 5 0 Náměšť n. O. Třebíč jinam

Obr. 27: Cíle vyjíţďky respondentů SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem Osmý dotaz se týkal hodnocení dostupnosti veřejné dopravy respondenty, mj. i z hlediska frekvence spojů. Jak je patrné z obr. 28, nejvíce respondentů (38) hodnotilo dostupnost veřejné dopravy jako špatnou, dále 36 respondentů jako průměrnou, 12 jako dobrou, 10 jako velmi špatnou a pouze 4 dotazovaní ze sta ji hodnotili jako velmi dobrou.

66

40 Hodnocení veřejné dopravy 35 30

počet odpovědí 25 20 15 10 5 0 velmi dobře dobře průměrně špatně velmi špatně

Obr. 28: Hodnocení veřejné dopravy respondenty SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem Odpovědi respondentů na dotazy č. 9 a 10 jsou graficky znázorněny na obr. 29. Na otázku zda povaţují podnikatelské prostředí v obci za dobré odpovědělo kladně 14 dotázaných, za dostatečné je povaţuje 50 dotázaných a za nevyhovující 36 dotázaných. Jako dobré hodnotí pracovní příleţitosti v obci pouze 6 respondentů, jako dostatečné 16 dotázaných a jako nevyhovující dokonce 78 respondentů.

Hodnocení podnikatelského prostředí a pracovních příležitostí 80 70

60 dobré 50 dostatečné

počet odpovědí počet 40 nevyhovující 30 20 10 0 podnikatelské prostředí pracovní příležitosti

Obr. 29: Hodnocení podnikatelského prostředí a pracovních příleţitostí v SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem Další otázka směřovala na činnost obecního úřadu, konkrétně jak jsou s ní respondenti spokojeni. Šest respondentů je s činností obecního úřadu ve své obci velmi spokojeno, coţ je stejný počet odpovědí jako u moţnosti velmi nespokojen. Spokojeno je 68 respondentů a nespokojeno 20. Dvanáctá otázka se týkala členství ČR v EU a zda má toto členství dle respondentů vliv na rozvoj obce. Ano odpovědělo 46 dotázaných, 36 jich odpovědělo, ţe ne a 18 respondentů si nebylo vlivem EU na rozvoj obce jisto. Je třeba zmínit, ţe v tomto případě je také důleţitá reflexe obecního úřadu směrem k obyvatelům, kdy v mnoha případech nejsou občané dostatečně informováni o finančních prostředcích obce a jejich zdrojích. Další otázka se týkala zájmu respondenta o všeobecné dění v obci. Zájem o dění mělo 80 respondentů a 20 respondentů zájem o dění v obci nemělo. Na to volně navazoval další dotaz týkající se aktivního členství respondenta v nějakém spolku, či organizaci v obci. Pokud byla odpověď kladná (a to byla ve 26 případech) měl tázaný uvést název spolku. V ostatních případech byla odpověď záporná. Ze 26 kladně odpovídajících respondentů jich bylo 18 členem Tělovýchovné jednoty, nebo Sokola, 4 byly členy sboru dobrovolných hasičů, 2 místní organizace KDU-ČSL a 2 členy Rybářského svazu.

67

Poslední otázka se týkala konkrétních problémů obce, které by se měly řešit co nejdříve (odpovědi graficky viz obr. 30). Moţné bylo uvést více odpovědí. Jak jiţ bylo zmíněno výše, jedním z největších problémů obcí i studovaného regionu obecně jsou nekvalitní vozovky a v anketním šetření se to pouze potvrdilo, kdy pro tuto variantu jako hlavního problému hlasovalo 54 dotázaných. Více kulturních resp. sportovních akcí pro veřejnost by přivítalo 40 respondentů, zejména z řad mladých obyvatel. Dvacet dotázaných zmínilo výstavbu sportovišť a dětských hřišť. Šestnáct dotázaných zmínilo výstavbu bytového fondu a vše co je s touto problematikou spojeno. Více zeleně na veřejných prostranstvích, resp. přirozenější druhovou skladbu zeleně zmínilo 14 dotázaných. Rekonstrukci nebo realizaci obecní kanalizace vnímalo jako problém 12 osob, stejný počet osob hodnotil jako problém nízkou podporu podnikání v obci. Osm respondentů zmínilo jako problém opravu obecního majetku, 4 osoby uvedli, ţe největším problémem je osoba starosty obce a 2 dotázaní zmínili problémovou podporu mladých rodin. Závěrem dotazníkového šetření lze říci, ţe největší vliv na odpovědi respondentů má rozdílný charakter (velikost) obce, dopravní dostupnost a pracovní příleţitosti v obci.

60

Problémy obce oprava vozovky 50 více kulturních/sportovních akcí výstavba sportovišť výstavba bydlení počet odpovědí počet 40 více zeleně (přirozenější skladba) kanalizace 30 podpora podnikání oprava obecního majetku problémem je starosta 20 podpora mladých rodin

10

0 Obr. 30: Problémy obcí z pohledu respondentů SO ORP Náměšť n. O. zdroj: vlastní výzkum, vytvořeno autorem

68

8 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je metoda, jejíţ pomocí je moţno identifikovat silné a slabé stránky a tzv. příležitosti a hrozby spojené se studovaným územím. Silné a slabé stránky mají vnitřní původ, zatímco příleţitosti a hrozby jsou původu vnějšího. Hlavní snahou je eliminovat slabé stránky a hrozby a vyuţít silných stránek a příleţitostí. Při aplikaci SWOT analýzy jsou silné a slabé stránky chápány jako analýza současnosti a příleţitosti a hrozby jako analýza potencionálního budoucího vývoje. Analýza je nedílnou součástí střednědobého a dlouhodobého strategického plánování. Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. SWOT analýza SO ORP Náměšť nad Oslavou byla vypracována na základě analytické části předkládané práce a dotazníkového šetření. Faktory mající vliv na rozvoj regionu byly rozděleny do kategorií silných a slabých stránek a příleţitostí a hrozeb. Dále kaţdému faktoru bylo přiřazeno tzv. hodnocení (číslo 1 – 5 ), kdy v případě silných stránek a příleţitostí jde o kladná čísla (1 - nejniţší spokojenost, 5 - nejvyšší spokojenost) a v případě stránek slabých a hrozeb o čísla záporná (-1 - nejniţší nespokojenost, -5 – nejvyšší nespokojenost). Dále byla kaţdému faktoru přiřazena tzv. váha, tedy hodnota kterou je vyjádřena důleţitost faktorů v rámci kategorie s tím, ţe součet vah kategorie musí být roven 1. Tyto dvě hodnoty kaţdého faktoru pak byly mezi sebou násobeny a výsledkem je číslo udávající celkovou známku v rámci kategorie. Výsledkem je tedy sestupné seřazení faktorů v rámci kaţdé kategorie od prioritních faktorů po ty méně důleţité. Z toho vyplývá, ţe na začátku kladných kategorií, jsou faktory jichţ lze nejvíce vyuţít k prospěchu rozvoje regionu a na začátku záporných kategorií jsou faktory, které by měly být eliminovány. Silné stránky: - Schválená územně-plánovací dokumentace (ÚPD) u většiny obcí - Výstavba rodinných domů i v malých obcích - Turisticky atraktivní oblast - Potenciál pracovní síly - Nabídka a poptávka po stavebních parcelách - Obce jsou členy dobrovolných svazků obcí (DSO) a místní akční skupiny (MAS) - Rozmanitý krajinný ráz - Dostatek zastavitelných ploch v obcích - Kvalitní ţivotní prostředí - Dobré podmínky pro rostlinnou výrobu - Dobrá prostupnost krajinou - cykloturistické trasy - Velký podíl mikropodniků19 - Ochota obyvatel do zaměstnání dojíţdět - Ţelezniční spojení s Brnem a Jihlavou - Malé zastoupení brownfields

19 Mikropodnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně neţ 10 osob a jeho roční obrat nepřesahuje 2 mil. EUR

69

- Zachovávání kulturních tradic v obcích

Slabé stránky: - Občanská vybavenost na nízké úrovni - Nedostatek volných pracovních míst (VPM) → vysoký počet uchazečů na 1 VPM - Nekvalitní pozemní komunikace - Odchod kvalifikované pracovní síly - Velký počet malých obcí (špatná daňová výtěţnost regionu) - Neznalost moţností získání dotací z fondů ze strany představitelů obcí a podnikatelů - Nízký podíl obcí s kompletním odkanalizováním a ČOV - Okrajová poloha v rámci okresu i kraje (perifernost) - Slabé centripetální vazby Náměště n. O. - Špatná dopravní obsluţnost - Absence IDS - Skepse vůči podávání ţádostí o dotaci - Nízký počet Strategických plánů v obcích - Velmi nízká míra ekonomické aktivity - Nízký podíl ekonomických subjektů na 1 obyvatele - Malý podíl středních podniků20 - Vysoký počet zaměstnanců dojíţdějících za prací - Velmi nepříznivá věková struktura obyvatelstva - Malé ubytovací kapacity - Velmi nízká hustota zalidnění - Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva - Některé obce nejsou členy MAS - Nedostatečné kapacity zařízení pro seniory - Nedostupná lékařská péče v obcích - Vysoký podíl zaměstnaných v priméru na úkor terciéru a kvartéru - Vysoké procento zornění → hrozba eroze - Některé obce součástí LFA - Částečná monotónnost pěstovaných plodin a dřevin (řepka, smrk, …)

20 Střední podnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně neţ 250 osob a jeho roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR

70

Příleţitosti: - Čerpání dotací obcemi do 500 obyvatel z programu rozvoje venkova (PRV) - Zájem o stavební parcely - Vliv investic do dopravní infrastruktury - Vysoký potenciál individuální rekreace - Vytvoření IDS a propojení na IDS JMK - Čerpání dotací obcemi do 2000 obyvatel z III. prioritní osy PRV - Získání dotací z aktuálních výzev do konce roku 2013 pro obce i podnikatele - Čerpání dotací pro obce patřící do LFA - Částečné napojení na dobře fungující IDS JMK - Příznivý trend zvyšující se vzdělanosti - Spolupráce s obcemi ostatních SO ORP v rámci MAS Oslavka a DSO - Noví členové MAS → rozšíření MAS - Změna rozpočtového určení daní (RUD) - Vyuţití potenciálu agroturistiky - Vznik bioplynových stanic

Hrozby: - Nedostatek financí na nutné infrastrukturní projekty - Sniţování počtu zaměstnanců v budoucnu vlivem ekonomické krize - Migrace mladých a vzdělaných obyvatel za prací do jiných regionů - Náročná kritéria pro získání dotace - Stárnutí obyvatel studovaného území a vzrůstající ekonomické zatíţení - Prohloubení zadluţenosti obcí - Nutnost vrácení dotací v některých případech - Absence atraktivity území pro investory vně regionu - Změna podpory venkova po roce 2013 - Nedostatečné kapacity sociálních zařízení pro seniory - Trend jednodenní návštěvnosti - Eutrofizace turisticky vyuţívaných vodních ploch v letních měsících sniţující návštěvnost - Nárůst individuální automobilové dopravy na úkor veřejné dopravy - Nerekonstrukce vyuţívaných brownfields pro zemědělské účely (bývalé areály JZD) - Téměř nulová atraktivita pro cestovní ruch v zimních měsících - Zastavěná část k. ú. některých obcí v záplavovém území

71

9 POTENCIÁLNÍ MOŢNOSTI ROZVOJE

V současnosti je v České republice rozvoj regionů a obcí realizován za předpokladu dostatečného financování. Finanční prostředky jsou získávány různými způsoby. Primárním způsobem pro získávání finančních prostředků v období 2007-2013 jsou státní dotační tituly a tituly společné pro EU. Proto, aby byla efektivita při získávání dotací co nejvyšší, je mnohdy (v případě jednotlivých obcí) zapotřebí být členem některé organizace sdruţující jednotlivé obce. 9.1 Rozvojové organizace

Drtivá většina obcí SO ORP Náměšť nad Oslavou je registrovaným členem některé dobrovolné organizace sdruţující jiné obce (popř. fyzické osoby) za účelem efektivnější koordinace a řešení stejných problémů, snadnějšího získávání finančních prostředků z veřejně dostupných zdrojů, předávání zkušeností a celkově působícího synergického efektu. Jedná se zejména o nevládní, apolitické organizace s různým územním a tematickým rozsahem. Obce studovaného regionu jsou sdruţeny do organizací, které můţeme rozdělit do tří kategorií. První kategorií jsou organizace nadregionální, dále dobrovolné svazky obcí (DSO) a třetí skupinou jsou místní akční skupiny (MAS) a mikroregiony. 9.1.1 Rozvojové organizace nadregionální Mezi nadregionální organizace sdruţující některé obce studovaného území patří Spolek pro obnovu venkova (SPOV), jedná se o otevřenou zájmovou nevládní a nestranickou organizací. Spolek je pracovní a iniciativní skupina občanů ustavená na podporu a koordinaci prací při obnově a rozvoji venkova a posílení nástrojů umoţňujících rozvoj venkovských komunit. Spolek sdruţuje zástupce obcí, zemědělců, orgánů územní samosprávy, venkovských mikroregionů a skupin pro místní akce, dále pracovníky státní správy, odborných institucí, škol, projekčních pracovišť, peněţních ústavů a věci oddané jednotlivce (Spolek pro obnovu venkova [on-line]. [cit. 13. dubna 2013], dostupné na: http://www.spov.org). Dalším takovým orgánem je Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, zaloţenou jako zájmové sdruţení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je zaloţena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. V současné době Svaz sdruţuje kolem dvou a půl tisíce měst a obcí (Svaz měst a obcí ČR [on-line]. [cit. 13. dubna 2013], dostupné na: http://www.smocr.cz). Třetí organizací je Sdružení místních samospráv (SMS), coţ je nevládní apolitická organizace s celostátní působností, která sdruţuje a hájí zájmy obcí a měst v ČR. Ze širokého spektra aktivit ve prospěch samospráv lze zmínit především prosazování spravedlivého dělení daňových výnosů mezi obce a města v ČR (rozpočtové určení daní). Agenda SMS ČR dnes zahrnuje připomínkování nejrůznějších legislativních návrhů, prezentace a prosazování potřeb menších obcí a měst, hájení zájmů venkova a jeho obyvatel a spolupráce v boji proti korupci ve veřejné správě. SMS ČR je

72

silným partnerem vlády, parlamentu i krajů v ČR (Sdruţení místních samospráv [on-line]. [cit. 13. dubna 2013], dostupné na: http://www.smscr.cz). Členství obcí zájmového regionu v jednotlivých celostátních organizacích je graficky znázorněno v kartogramu v příloze 11. 9.1.2 Dobrovolné svazky obcí (DSO)

Druhou kategorií organizací jsou DSO. Tyto organizace sdruţují výhradně obce, které se společně zaměřují na určitý záměr např. rozvojový, či řešení jiných zájmů. Obce v tomto svazku mohou spolupracovat jen v oblasti samostatné působnosti obcí, čili nemohou spolupracovat v rámci přenesených působností. Ve studovaném regionu je celkem pět takovýchto sdruţení, z toho pak tři s největším počtem členských obcí jsou znázorněny v kartogramu v příloze 12. Jedná se o Svazek obcí skládka TKO21, který s výjimkou obce Rapotice sdruţuje všechny obce SO ORP. Tento DSO byl zaloţen v roce 1992, v současné době má svazek 166 členů z okresu Třebíč a okrajových částí okresů Znojmo a Jihlava. V roce 1994 v kompetenci tohoto svazku vybudována skládka TKO v obci Petrůvky o rozloze 7 ha. (Skládka TKO [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://www.esko-t.cz). Energoregion 2020 je dobrovolné, nezávislé sdruţení vytvořené obcemi a právnickými osobami z neziskové oblasti v okruhu 20 km od Jaderné elektrárny Dukovany. Hlavním předmětem činnosti sdruţení je zastupovat a hájit zájmy obyvatel regionu ve vztahu k jaderné energetice a všem ostatním provozům a činnostem, které ovlivňují ţivotní prostředí. Z obcí zájmového regionu do tohoto sdruţení patří všechny kromě Mohelna a Čikova. Vodovody a kanalizace, svazek obcí se sídlem v Třebíči je organizací sdruţující 123 obcí okresů Třebíč a Znojmo. Její hlavní náplň činností vyplývá jiţ z názvu. Do tohoto DSO patří celkem 17 obcí studovaného regionu. Zbývající tři DSO jsou, co se týče počtu členských obcí zájmového regionu, výrazně méně početné. Jedná se o DSO Sdružení obcí Vysočiny jejímţ členem je pouze Náměšť nad Oslavou a Rapotice, avšak tato organizace má mnoho členů mimo území studovaného regionu. Posledním DSO je Svazek obcí Rapotice, Sudice, který vznikl na základě společné výstavby ČOV těchto dvou obcí (Energoregion 2020 [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://www.energoregion.cz). 9.1.3 Místní akční skupiny (MAS) a mikroregiony Třetí a z pohledu efektivity v získávání veřejných finančních zdrojů nejdůleţitější je kategorie MAS a mikroregionů. MAS jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER22 (Rozcestník eAGRI [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://eagri.cz).

21 Skládka tuhého komunálního odpadu 22 LEADER je finanční nástroj EU (osa IV PRV) zaměřený na podporu a rozvoj venkova. Finanční prostředky získané z tohoto programu si rozdělují samy venkovské oblasti a to prostřednictvím MAS. Jedná se o spolupráci podnikatelů, zemědělců, samospráv a neziskových organizací. LEADER je hodnocen jako nejúspěšnější a nejefektivnější způsob rozdělování financí.

73

Organizací sdruţující MAS v ČR je Národní síť Místních akčních skupin České republiky, o.s. (NS MAS). Je to sdruţení MAS pracujících metodou LEADER (viz níţe). Posláním NS MAS ČR je především sdruţovat MAS, reprezentovat a zastupovat MAS na národní úrovni vůči vládním institucím, ministerstvům a organizacím zřizovanými ministerstvy a dalším relevantním subjektům a na mezinárodní úrovni vůči organizacím a subjektům pracujícím v intencích iniciativy Leader a ve vztahu k ostatním partnerům, institucím a úřadům apod. (Národní síť místních akčních skupin ČR [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://nsmascr.cz/o-nas/). NS MAS je mezičlánkem komunikace mezi MAS jako celkem a SPOV, SMO ČR a SMS.

Ve studovaném území je zřízena MAS Oslavka o.p.s. Tato MAS čítá celkem 53 subjektů (seznam členů viz příloha 7). Z těchto 53 subjektů jich je 26 veřejných a 27 ze soukromého sektoru. Veřejný sektor je zastoupen 24 obcemi (16 obcí SO ORP Náměšť n. O., 8 obcí SO ORP Třebíč) a subjekty mikroregionů Náměšťsko a Chvojnice. Ze 27 soukromých subjektů je 13 nestátních neziskových organizací (NNO). MAS Oslavka má za cíl plnit společné a koordinované plánování rozvoje území, na kterém se společně podílejí zástupci veřejné správy, podnikatelských subjektů i neziskových organizací, napříč všemi tématy územního rozvoje. Uskupení MAS se také obecně vyznačuje společným a závazným strategickým plánem a společným rozpočtem, stejně je tomu i v případě MAS Oslavka. V ČR bylo k 1.4.2013 zřízeno celkem 175 MAS, z toho dvě MAS byly ve fázi realizace, 28 MAS nebylo členy NS MAS a zbylých 145 členy bylo. Dále 112 z těchto 175 MAS dosáhlo na dotační titul z PRV osy IV.1.1.23, bohuţel mezi ně MAS Oslavka o.p.s. nepatří, ale patří mezi 60 MAS ţádajících o podporu z PRV osy III.4.1.24 MAS Oslavka spadá pod město Náměšť nad Oslavou (LEADER Stránky o iniciativě LEADER v ČR [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://leader.isu.cz).

Sdruţení obcí Mikroregion Náměšťsko vzniklo dne 24.2.2000 v Náměšti nad Oslavou. Mikroregion Náměšťsko vznikl jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy (členské obce viz kartogram v příloze 13). Právě moţnost operativnějšího a schůdnějšího řešení těchto problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie, byl hlavním impulsem k zaloţení. Hlavní předmět činnosti sdruţení je rozvoj průmyslu, malého a středního podnikání, podpora zemědělských aktivit, rozvoj sluţeb, řešení rostoucí nezaměstnanosti, rozvoj dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti, rozvoj oblasti lidských zdrojů a sociální infrastruktury, zkvalitnění péče o ţivotní prostředí, rozvoj cestovního ruchu a turistických aktivit, vyuţití kulturního dědictví a zajištění vlivu ve vyšších samosprávných a rozvojových institucích (Mikroregion Náměšťsko [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://namestsko.cz). Mikroregion Chvojnice tvoří obce zobrazené v příloze 13. Kromě obcí studovaného území je členem i obec Újezd u Rosic (JMK). Charakteristika a účel mikroregionu Chvojnice jsou obdobné jako v případě mikroregionu Náměšťsko (Mikroregion Chvojnice [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://mikroregionchvojnice.cz).

23 Opatření Místní akční skupina 24 Opatření Získávání dovedností, animace a provádění

74

V roce 1999 bylo sdruţení Horácko - ekologický region zapsáno do registru sdruţení právnických osob na Okresním úřadě v Třebíči. Součástí mikroregionu je 31 obcí bývalého okresu Třebíč, z toho 6 obcí z regionu studovaného (viz příloha 13). Hlavním úkolem je trvale udrţitelný a vyváţený rozvoj mikroregionu v rámci programových směrů rozvoje Třebíčska, vzájemnou koordinací a spoluprací sdruţených obcí vytvořit místně fungující územní samosprávy, jako jedině schopné opatření zastavit další zhoršování ţivotního prostředí krajinných hodnot a devastace stávajících, zejména historických fondů a zabezpečit harmonický územní rozvoj. Ten lze zabezpečit ve smyslu prohlášení vlády ČR jedině na samosprávném, ekonomicky nezávislém základě(Mikroregion Horácko [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://horacko.cz).

Z 27 obcí na území SO ORP Náměšť nad Oslavou jsou všechny členem MAS Oslavka o. p. s. a zároveň minimálně dalších dvou organizací. Členem nejmenšího počtu organizací (3) je obec Zahrádka, naopak členem největšího počtu organizací (7) jsou obce Kramolín, Náměšť n. O. a Studenec. Kritika MAS v ČR se týká dotačního charakteru MAS/Leader tj., ţe Leader je chápán spíše jako dotační zdroj, neţ metoda rozvoje území, dále pouze doplňuje PRV. Kritizováno je také nízké zastoupení privátního sektoru v MAS. Kritika se také týká jednostranného financování - více neţ 70 % finančních objemů směřuje do opatření: III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanská vybavení a služby (BINEK a kol. 2011). V současnosti téměř neexistuje integrace přístupu Leader do systému řízení a do strategických rozvojových dokumentů. 9.2 Potenciální zdroje finanční podpory

Hlavními zdroji finanční podpory jsou, jak jiţ bylo zmíněno výše, státní a evropské dotace. Nejpouţívanějším nástrojem pro aplikaci/implementaci finanční podpory jsou jednotlivé operační programy, které byly vymezeny na základě prioritních os Národního rozvojového plánu ČR pro období 2007 - 2013 a následně schváleny Evropskou komisí (EK). V období 2007-2013 bylo pro ČR vyčleněno aţ 26,69 mld. EUR, přibliţně 752,70 mld. Kč (1 EUR = 27,54 Kč, 1/2007). Pro úspěšné čerpání pak musí stát přidat navíc přibliţně 132,83 mld. Kč na spolufinancování jednotlivých projektů, protoţe EU spolufinancuje maximálně 85 % způsobilých výdajů z projektů. Kromě fondů EU mohou také jednotlivé subjekty v ČR čerpat dotace z finančního mechanismu EHP/Norska, který funguje na stejném principu jako jednotlivé operační programy v ČR. V období 2007 - 2013 je v České republice vyuţíváno 24 operačních programů rozdělených mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS). Politika HSS je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. - Strukturální fondy: - Evropský fond pro regionální rozvoj - Evropský sociální fond - Fond soudrţnosti Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) je objemem peněz největším ze strukturálních fondů. Zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Jelikoţ jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle programového období 2007-2013, má široký záběr a zasahuje do mnoha oblastí. Podporovány jsou infrastrukturní („tvrdé“) projekty.

75

Evropský sociální fond (ESF) podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Svých cílů dosahuje například posilováním sociálních programů členských států, pomocí rizikovým skupinám obyvatel, podporou rovných příleţitostí na trhu práce a zlepšováním mobility pracovních sil v rámci EU. ESF podporuje neinvestiční neifrastrukturní („měkké“) projekty. Fond soudržnosti (FS), jinak také Kohezní fond, je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány infrastrukturní projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (např. transevropské sítě) a ochranu ţivotního prostředí, nově i na oblast energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

Cíl Konvergence je jedním ze tří cílů regionální politiky v programovém období 2007-2013. V jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudrţnosti s výjimkou hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. Na cíl Konvergence připadá v České republice 25,89 mld. EUR (730,00 mld. Kč)25.

Pro sedm regionálních operačních programů (ROP) pro regiony soudrţnosti (NUTS II) bylo vyčleněno celkem 4,66 mld. EUR (131,39 mld. Kč). Pro území SO ORP Náměšť n. O. je relevantním potenciálním zdrojem finanční podpory: - ROP Jihovýchod Osm tematických operačních programů (OP) s celkovou přidělenou částkou 21,23 mld. EUR (598,60 mld. Kč): - OP Doprava - OP Ţivotní prostředí - OP Podnikání a inovace - OP Výzkum a vývoj pro inovace - OP Lidské zdroje a zaměstnanost - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Integrovaný operační program - OP Technická pomoc Cíl Evropská územní spolupráce podporuje přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci regionů. V ČR pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v ČR 0,39 mld. EUR (9,75 mld. Kč) - OP Přeshraniční spolupráce Česko-Rakousko - OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko)

25 Na počátku programového období 2007–2013, tedy v lednu 2007, byl kurz CZK vůči EUR stanoven na 27,54. K 6. březnu 2013, byla výše měnového kurzu stanovena na 25,64 Kč za EUR. Celkově můţeme konstatovat posílení kurzu CZK vůči EUR od počátku programového období o 6,9 % (Ministerstvo pro místní rozvoj [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://mmr.cz).

76

- OP Nadregionální spolupráce - Síťový operační program ESPON 2013 - Síťový operační program INTERACT II V následujících podkapitolách budou detailněji zmíněny nejdůleţitější dotační programy z aspektu efektivity získávání dotací aktéry studovaného regionu (Strukturální fondy EU [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://strukturalni-fondy.cz). 9.2.1 Program rozvoje venkova (PRV) Realizace Programu rozvoje venkova ČR by měla přispět k dosaţení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova (NSPRV), tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udrţitelného rozvoje, zlepšení stavu ţivotního prostředí a sníţení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Dále by mělo dojít k vytvoření podmínek pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program rovněţ podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, sníţit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáleţitost obyvatel na venkově. Program rozvoje venkova nabízí velké moţnosti všem potenciálním příjemcům, neboť jejich okruh je široký - zemědělští i nezemědělští podnikatelé (fyzické i právnické osoby), obce, sdruţení obcí, neziskové organizace, místní akční skupiny, atd. Řídícím orgánem programu je Ministerstvo zemědělství. Program rozvoje venkova obsahuje 4 osy. Převáţná část opatření v ose 2 je nárokového charakteru, naopak opatření u os 1, 3 ,4 a 5 jsou projektového typu (Rozcestník eAGRI [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://eagri.cz).. Program rozvoje venkova a jeho implementace v prostoru studovaného regionu jsou důleţitou součástí získávání finanční podpory z EU. PRV má jistá omezení z důvodu správné cílové skupiny příjemců dotací (určeno pro rozvoj venkova). Pokud není uvedeno jinak (např. v případě investičních projektů vodovodů, kanalizací a ČOV obce do 2000 obyvatel) o dotace mohou ţádat pouze obce s méně neţ 500 obyvateli (konkrétně opatření III.2.2 – Ochrana a rozvoj kulturního dědictví a III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby). Ve studovaném regionu se nachází těchto obcí celkem 20 (74 %). Tedy téměř ¾ obcí mají moţnost poţádat o dotaci v rámci tohoto opatření (detailně o vyuţívání dotací obcemi z PRV v kap. 7). Dotační tituly z III. prioritní osy mají nárok čerpat pouze obce s méně neţ 2000 obyvateli. Z uvedeného tedy vyplývá, ţe pouze město Náměšť nad Oslavou nemá moţnost poţádat o dotaci z PRV. Výše dotace z PRV je odvislá od činnosti ţadatele. PRV se dle cílů rozčleňuje na jednotlivé osy a příslušná opatření (podopatření): OSA I - Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví I.1.1. Modernizace zemědělských podniků I.1.2. Investice do lesů I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.4. Pozemkové úpravy I.2.1. Seskupení producentů I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost

77

I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4. Vyuţívání poradenských sluţeb OSA II - Zlepšování životního prostředí a krajiny II.1.1. Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech II.1.2. Platby v rámci Natury 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 200/60/ES II.1.3. Agroenvironmentální opatření II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy II.2.2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích II.2.3. Lesnicko-environmentální platby II.2.4. Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí lesů OSA III - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3. Podpora cestovního ruchu III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a sluţby III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něţ se vztahuje osa III III.3.1. Vzdělávání a informace III.4.1 Získávání dovedností, animace a provádění OSA IV - Leader IV.1.1 Místní akční skupina IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce Základní principy metody LEADER: - přístup zdola nahoru – o budoucnosti regionu rozhodují lidé ţijící a pracující v území, znající jeho tradice a potřeby, - partnerství veřejných a soukromých subjektů, - místní rozvojová strategie, - integrované a vícesektorové akce, - inovativnost – nalézání nových řešení problémů venkovských regionů, - síťování – výměna zkušeností mezi skupinami LEADER, - spolupráce – společné projekty MAS v rámci státu, EU a dalších zemích. 9.2.2 Operační program Ţivotní prostředí (OPŢP)

Je druhý největší český operační program (první je OP Doprava). V jeho kompetenci je přibliţně 18,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Cílem OPŢP je ochrana a zlepšování kvality ţivotního prostředí jako základního principu trvale udrţitelného rozvoje. OPŢP je pod záštitou Státního fond ţivotního prostředí (SFŢP) a Ministerstva ŢP. Přináší ČR podporu konkrétních projektů v oblastech, které rozdělují operační program na logické celky. Dotace

78

z OPŢP dosahuje aţ do výše 90 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Zbývající finanční prostředky mohou být pokryty Státním fondem ţivotního prostředí nebo přímo ze státního rozpočtu (Operační program Ţivotní prostředí [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://opzp.cz). Operační program Ţivotní prostředí obsahuje 8 prioritních os - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní - Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí - Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí - Omezování průmyslového znečištění a sniţování environmentálních rizik - Zlepšování stavu přírody a krajiny - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu O dotaci z OPŢP mohou ţádat tytéţ subjekty jako v případě PRV. I OPŢP má však svá omezení. Například v případě obcí s méně neţ 2000 obyvateli musejí tyto leţet ve zvláště chráněném území (případ některých částí k. ú. obcí studovaného regionu, viz kap. 6.3), pokud neleţí, je pro ně určen PRV. Dalším omezením jsou projekty „na pitnou vodu“, které nelze podat samostatně u obcí s méně neţ 2000 obyvateli, ale pouze v kombinaci s ČOV či kanalizací. 9.2.3 ROP Jihovýchod ROP Jihovýchod je jedním ze sedmi ROP v rámci jednotlivých regionů soudrţnosti (NUTS II). V případě ROP Jihovýchod se jedná o kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. ROP Jihovýchod měl na začátku programového období 2007-2013 k dispozici přibliţně 704 mil. EUR (19,86 mld. Kč), coţ činilo zhruba 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro ČR. Globálním cílem Regionálního operačního programu Jihovýchod je posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní vyuţívání rozvojového potenciálu na území regionu soudrţnosti Jihovýchod. 3 prioritní osy ROP Jihovýchod - Dostupnost dopravy - Rozvoj udrţitelného cestovního ruchu - Udrţitelný rozvoj měst a venkovských sídel Právě třetí osa ROP Jihovýchod je svým charakterem optimálním potenciálním zdrojem finančních prostředků z ROP pro aktéry studovaného území. Zvláště pak oblast podpory 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel. V případě této oblasti podpory je stanoveno omezení minimálně 500 obyvatel v obci. Tedy oblast podpory 3.3 ROP Jihovýchod je alternativou k PRV pro čerpání dotací venkovskými obcemi s více neţ 500 obyvateli. Z fondů EU bylo na osu 3 vyčleněno 201 mil. EUR (5,07 mld. Kč), coţ bylo 28,6 % ROP Jihovýchod. Pro opatření 3.3 bylo vyčleněno 0,96 mld. Kč (19 % z 3. osy ROP Jihovýchod) (Dotace z Evropské unie – ROP JV [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://jihovychod.cz). 9.2.4 Státní fond ţivotního prostředí (SFŢP) Státní fond ţivotního prostředí je kromě jiných důleţitým zdrojem finančních prostředků pro obce studovaného regionu. Fond byl zřízen Ministerstvem ţivotního prostředí jako nástroj pro

79

poskytování finančních prostředků. Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých sloţek ţivotního prostředí (poplatky za vypouštění odpadních vod, odvody za odnětí půdy, poplatky za znečištění ovzduší, poplatky za ukládání odpadů) a s tím spojených splátek poskytnutých půjček a jejich úroků. O pouţití finančních prostředků z Fondu rozhoduje ze zákona ministr ţivotního prostředí na základě doporučení poradního orgánu - Rady Fondu. Tyto příjmy netvoří součást státního rozpočtu České republiky. Státní fond ţivotního prostředí je téţ zprostředkujícím orgánem pro část Operačního programu Infrastruktura a od roku 2007 pro Operační program Ţivotní prostředí (Státní fond ţivotního prostředí [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://sfzp.cz). 9.2.5 Program obnovy venkova Vysočiny (POVV)

Cílem Programu obnovy venkova Vysočiny (POVV) je podpora obyvatel venkova a samospráv obcí za účelem realizace jejich snahy o harmonický a zdravý rozvoj společenského ţivota a ţivotních podmínek na venkově. Zejména se jedná o podporu rozvíjení místních kulturních a společenských tradic, rozvoje hospodářství ve venkovských oblastech, zachování a obnovy specifického rázu venkovské zástavby v obcích, úprav veřejných prostorů a staveb, udrţení, obnovy a účelného vyuţití přirozeného produkčního potenciálu zemědělsky vyuţívané krajiny. Všechny obce studovaného území kaţdoročně obdrţí finanční příspěvek z POVV. V roce 2012 tento příspěvek činil 107 000 Kč, v roce 2013 jiţ 109 000 Kč. Kaţdá obec obdrţela stejnou částku (Kraj Vysočina [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://kr-vysocina.cz).

9.3 Aktuální programové výzvy relevantní pro studovaný region

Kaţdý operační program je v gesci příslušného ministerstva, které zodpovídá za vyhlašování programových výzev během programového období. Tyto výzvy mohou být kontinuálního charakteru a příslušné ţádosti lze pak podávat během celého programového období, těchto je však minimum. Ostatní výzvy zpravidla bývají vyhlašovány dvakrát ročně a trvají ve většině případů 1 – 3 měsíce. Ostatní aktuální programové výzvy jsou vypsány v příloze 14. Program rozvoje venkova Potravináři (pokud bude větší zůstatek) (osa 1). 5.6.2013 - 11.6.2013. Pozemkové úpravy (pokud bude větší zůstatek) (osa 1). 5.6.2013 - 11.6.2013. Využívání poradenských služeb (osa 1). 5.6.2013 - 11.6.2013. Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů (osa 2). 5.6.2013 - 11.6.2013. Realizace místní rozvojové strategie (osa 4). 5.6.2013 - 11.6.2013. Realizace projektů spolupráce (osa 4). 5.6.2013 - 11.6.2013. (Státní zemědělský intervenční fond [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://szif.cz). Operační program Doprava Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T (osa 3). 9.7.2007 - 30.6.2015. Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T (osa 4). 9.7.2007 - 30.6.2015. Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T (osa 6). 9.7.2007 - 30.6.2015. (Operační program Doprava [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://opd.cz)

80

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace „Podpora pre-seed aktivit“ k předkládání projektů v rámci osy 3, oblasti podpory 3.1. (osa 7). 1.2.2010 - 20.3.2013. Alokace činí 600 mil. Kč. „Efektivní systém hodnocení účelové podpory VaV“ k předkládání projektů v rámci osy 3, oblasti podpory 3.2 Propagace a informovanost o výsledcích VaV (osa 5). 1.2.2013 - 30.6.2013. Alokace činí 50 mil. Kč. Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví (osa 5). 1.3.2013 - 16.4.2013. Alokace činí 380 mil. Kč. (Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://msmt.cz). Operační program Životní prostředí Snížení imisní zátěže omezením emisí z veřejné dopravy – alternativní doprava (osa 2). 1.5.2013 - 30.6.2013. Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny (osa 3) (kontinuální příjem ţádostí - KPŢ). 1.4.2013 - 30.9.2013. Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (osa 3) (KPŢ). 1.4.2013 - 30.9.2013. Zkvalitnění nakládaní s odpady – sběrné dvory + systémy odděleného sběru + dovybavení kompostáren (osa 4). 15.3.2013 - 15.5.2013. Zkvalitnění nakládaní s odpady (osa 4) (KPŢ). 1.6.2013 - 30.11.2013. Odstraňování starých ekologických zátěží (osa 4) (KPŢ) od 1.6.2013 do 30.11.2013. Obnova krajinných struktur (osa 6). 2. 4. 2013 do 31. 5. 2013. Alokace činí 50 mil. Kč. Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálních poradenství a environmentálních informací (osa 7) od 1.6.2013 do 31.7.2013. (Operační program Ţivotní prostředí [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://opzp.cz) Dotace kraje Vysočina – Fond Vysočiny Informační a komunikační technologie 2013 - oblast Technická infrastruktura. Finanční alokace 4 000 000 Kč. Do 19.4.2013. Regionální kultura 2013 – oblast - Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví. Finanční alokace 1 500 000 Kč. Do 30.4.2013. Bezpečná silnice 2013 - oblast Technická infrastruktura. Finanční alokace 3 500 000 Kč. Do 26.4.2013. Environmentální osvěta - Přírodní zahrady 2013 - oblast Ţivotní prostředí. Finanční alokace 1 500 000 Kč. Do 10.5.2013. Rozvoj podnikatelů 2013 - oblast Podnikání, zaměstnanost, vzdělávání, výzkum, inovace. Finanční alokace 10 000 000 Kč. Do 17.5.2013. Naše školka 2013 - oblast Venkov, multifunkční zemědělství, lesní hospodářství. Finanční alokace 5 000 000 Kč. Do 17.5.2013. Podpora budování dětských dopravních hřišť 2013 - oblast Technická infrastruktura. Finanční alokace 1 000 000 Kč. Do 3.5.2013. Prodejny regionálních produktů 2013 - oblast Venkov, multifunkční zemědělství, lesní hospodářství. Finanční alokace 1 500 000 Kč. Do 15.5.2013.

81

Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2013 - oblast Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví. Finanční alokace 1 200 000 Kč. Do 30.4.2013. (Fond Vysočiny [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://extranet.kr-vysocina.cz). Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007 - 2013 Uznání ţádosti v rámci OP Přeshraniční spolupráce je podmíněno mj. prokázáním přeshraničního dopadu realizovaného projektu. Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Evropská územní spolupráce ČR – Rakousko. Do 31.12.2013 („Partnerství pro Vysočinu“ [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://partnerství- vysocina.cz). Regionální operační program Jihovýchod Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu - silnice (osa 1). 21.2.2010 - 31.12.2013. Alokace činí 840 mil. Kč. Ţádosti o dotaci v rámci osy 1 – Terminály VHD (osa 1). 8.4.2010 - 28.6.2013. Alokace činí 30 mil. Kč. Ţádosti o dotaci v rámci osy 2 – Tvorba a propagace specifických turistických produktů významně přesahující region, vycházející z místních podmínek (osa 2). 8.4.2010 - 28.6.2013. Alokace činí 80,2 mil. Kč. Rozvoj a stabilizace venkovských sídel (osa 3). 17.12.2010 - 29.3.2013. Alokace činí 130 mil. Kč. Veřejné služby regionálního významu (osa 3). 27.9.2013 do vyčerpání zdrojů. Alokace činí 200 mil. Kč. Podpora absorpční kapacity (osa 4). 5.12.2010 - 31.12.2013. Alokace činí 130 mil. Kč. (Dotace z Evropské unie – ROP JV [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://jihovychod.cz) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Individuální další vzdělávání (osa 4). 18.8.2011 - vyčerpání zdrojů. Alokace činí 1450 mil. Kč. Podpora nabídky dalšího vzdělávání (osa 3). 18.8.2011 - vyčerpání zdrojů. Alokace činí 1100 mil. Kč. Systémový rámec celoživotního učení (osa 4). 27.6.2011 - vyčerpání zdrojů. Alokace činí 3423 mil. Kč. Zvyšování kvality ve vzdělávání (osa 7). 28.2.2013 - 3.5.2013. Alokace činí 1800 mil. Kč. (Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://msmt.cz). Integrovaný Operační program Strategické projekty podle usnesení vlády 536/2008 (osa 1). 15.4.2013 - 15.7.2013. Alokace činí 259,3 mil. Kč. Služby v oblasti zaměstnanosti (osa 3). 12.12.2012 - 30.6.2013. Alokace činí 91 mil. Kč. Národní podpora cestovního ruchu (osa 4). 7.9.2011 - vyčerpání zdrojů. Alokace činí 838,5 mil. Kč. Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (osa 6). 15.1.2013 - 15.4.2013. Alokace činí 470 mil. Kč. Rozvoj veřejné správy a veřejných služeb (osa 6). 17.1.2013 - 17.4.2013.

82

(Strukturální fondy EU [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://strukturalni-fondy.cz). Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (osa 1). 29.8.2012 - 31.12.2013. Alokace činí 400 mil. Kč. Posílení aktivních politik zaměstnanosti (osa 2). 15.12.2010 - 31.12.2013. Alokace činí 2793,7 mil. Kč. Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj (osa 2). 15.4.2008 - 31.12.2013. Alokace činí 2699,5 mil. Kč. Podpora sociální integrace a sociálních služeb (osa 3). 22.2.2008 - 31.12.2013. Alokace činí 7881,2 mil. Kč. Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného života (osa 3). 4.12.2012 - 15.2.2013. Alokace činí 250 mil. Kč. Ţádosti o dotaci v rámci osy 3 – Rozvoj sociálních služeb (osa 3). Do 3.4.2013. Alokace činí 50 mil. Kč. Zvýšení kvality řízení lidských zdrojů a optimalizace chodu úřadů a územních samosprávných celků (osa 4). Od dubna 2013. Alokace činí 700 mil. Kč. (Evropský sociální fond v ČR [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://esfcr.cz).

83

10 STRATEGIE ROZVOJE STUDOVANÉHO ÚZEMÍ

Předkládaný návrh strategie je zaloţen na zjištěních z analytické části práce, anketního šetření a SWOT analýze. Návrh strategie je součástí procesu strategického plánování. Plánování je klíčovým nástrojem strategického řízení veřejné správy/rozvoje území. Strategické plánování má významnou koordinační, aktivizační a synergickou roli – stanovuje směřování rozvoje a formuluje a provazuje všechny kategorie rozvojových aktivit. U procesu strategického plánování je klíčové, ţe cílem tohoto procesu není pouze vytvoření strategického dokumentu, ale naplánování a uskutečnění změn v situaci daného území. Strategické plánování se musí, má-li být jeho realizace účinná, stát integrujícím prvkem aktérů rozvoje a rozvojových nástrojů (BINEK, GALVASOVÁ, a kol., 2011). Jedním z typických znaků moderního venkova ve vyspělých zemích je postupná ztráta významu zemědělské výroby jako hlavního zdroje pracovních příleţitostí na venkově. Rozvoj venkovských oblastí je zaloţen na podpoře především adaptabilních systémů s cílem vyuţívat bliţší a pevnější vazby sociálních sítí na venkově a vytvářet tak rozvojový potenciál celé oblasti. Příkladem takto chápaných rozvojových cílů je především zaměření celého II. pilíře SZP EU a konkrétně například programu Leader (DARGAN a SHUCKSMITH, 2008 in PERLÍN, 2010). Studovaný region je v rámci kraje Vysočina i okresu Třebíč lokalizován periferně a dle Typologie venkovského prostoru Česka (PERLÍN a kol., 2010) je zařazen do kategorie Nerozvojový sousedský venkov. Ta je definována jako oblast, která zahrnuje většinu hospodářsky slabých území leţících při hranicích krajů. Název typu vystihuje špatnou občanskou vybavenost a ekonomickou slabost tohoto prostoru, zároveň však vysokou míru tradiční sociální kontroly venkovských komunit a sousedskou sounáleţitost. Charakteristická je nízká intenzita veřejné dopravy, malý objem dotací. Jedná se také o území, kde populace rychle stárne (vysoký podíl osob ve věku nad 65 let). Nerozvojový sousedský venkov je moţné diskutovat o vhodnosti uplatnění některých nástrojů. Zvláště tlak orgánů státní správy na zpracování územního plánu nebo nadbytečnost vysoké četnosti zpracování různých typů strategických plánů vede často k velmi neefektivnímu nakládání z prostředky obcí. Obce čerpají svoje omezené finanční prostředky na zpracování často vysoce formalizovaných dokumentů, přičemţ vlastní investiční aktivity v těchto venkovských obcích jsou malé nebo velmi omezené. Venkov byl vţdy spojen především se zemědělskou výrobou a za reprezentanty venkova byli povaţováni právě zemědělci. S relativní ztrátou významu zemědělské výroby se dosud jak řídící orgány, které sledují rozvoj venkova, tak také v širším pohledu celá společnost, nedovedou vyrovnat a obtíţně hledají nové funkce venkovského území. Jedním z klíčových rozvojových aktérů jsou povaţovány orgány veřejné samosprávy ve venkovských obcích (BLAŢEK, HAMPL, 2009). Základem pro rozvoj ekonomických činností ve studovaném regionu můţe být diverzifikace zemědělských činností z činnosti pouze výrobní na činnosti s venkovem spojené. Dobrým příkladem jsou některé zemědělské podniky regionu (viz kap. 7.2) jako např. ZD Naloučany, Agrochema druţstvo, nebo Agro Mohelno. Tyto podniky byly zaloţeny zpočátku na rostlinné a ţivočišné výrobě, v současnosti jsou však součástí jejich činnosti i aktivity jako je výroba pesticidů v případě druţstva Agrochema (mj. větší část příjmů podniku neţ z RV a ŢV), autoservis, pronájem

84

a oprava zemědělských strojů, bioplynová stanice, instalace a plnění automatů s mlékem v blízkosti ZŠ, atd. Hlavními aktéry rozvoje studovaného regionu jsou obce, svazky obcí a místní akční skupiny. V rámci obce jsou pak hlavními aktéry rozvoje starostové a členové obecního zastupitelstva. Nejváţnějším problémem rozvoje jednotlivých obcí je nedostatek finančních prostředků na rozvoj obce jako takový, zejména pak na infrastrukturní projekty. Zdrojem problémů týkajících se financování obcí je např. nevhodně nastavené rozpočtové určení daní (RUD), které prohlubuje disparity mezi venkovem a městem. V současnosti jsou však k dispozici zmíněné dotační tituly z kompetence státu (i přeneseně kraje) a EU, které mohou být významným zdrojem finanční podpory obcí i podnikatelských subjektů. V prvé řadě se jedná zejména o potenciální prostředky z PRV. Dotační moţnosti PRV pro programové období 2007-2013 budou do konce tohoto roku ukončeny a v následujícím programovém období se nepředpokládá finanční pomoc pro ČR v takové míře jako dosud. V nejbliţším termínu (červen 2013) se předpokládá příjem ţádostí o dotaci z PRV v těchto oblastech: Potravinářství a výroba krmiv, Obnova lesů po kalamitách a podpora jejich společenské funkce. Program dále nabízí dotace v následujících oblastech: Majitelé a nájemci lesů, lesnictví a zpracování dřeva, Nezemědělští podnikatelé v obcích do 2000 obyvatel, Podnikatelé v zemědělství, Cestovní ruch a agroturistika, Zahájení činnosti mladých zemědělců, Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova a památek (Skandor s.r.o. [on-line]. [cit. 15. dubna 2013], dostupné na: http://skandor.cz). Dalšími zdroji finanční podpory mohou být jak tematické operační programy, tak i ROP Jihovýchod, nebo POVV. Jak vyplývá z anketního šetření, rozšířeným nešvarem starostů jednotlivých obcí regionu je skepse vůči dotačním titulům z EU způsobená přemrštěnou byrokracií a sloţitě nastavenými kritérii. Perlín (2010) zdůrazňuje, ţe nevýhodou zacílení prostředků je, ţe programy, které mají celostátní dopad a nemají vymezeny specifické podprogramy pro jednotlivé typy venkova, jsou z hlediska jejich úspěšnosti ve venkovském prostoru hůře uplatnitelné a méně efektivní. Obce v jednotlivých typech venkova mají rozdílné předpoklady rozvoje, rozdílné cíle a také by měly mít moţnost vyuţívat rozdílné nástroje pro zajištění jednotlivých rozvojových cílů. Právě výše zmíněná skepse při získávání finančních prostředků a určitá nechuť zastupitelů obcí se dále rozvíjet, je významnou překáţkou rozvoje studovaného území. Některé obce si jsou vědomy vlastních silných stránek a snaţí se je rozvíjet, jiným naopak postačuje pouze údrţba a dosavadní podoba stávající situace bez nástinu budoucího vývoje v obci. Obecně lze říci, ţe pro rozvoj malých obcí, kterých je v SO ORP Náměšť n. O. většina, je nejdůleţitější kvalita, samotná ochota a zájem s rozvojem obce něco dělat. Zastupitelé totiţ nejsou uvolněni a řeší tuto problematiku ve svém volném čase. Zároveň je důleţitým faktorem vlastní spolupráce, společná vize a aktivita těchto obcí. Ty často nedisponují prostředky pro řešení významnějších projektů, k čemuţ by jim měly napomáhat sdruţení a svazky obcí. Sladění zájmů by tak napomohlo rozvoji z veřejné, podnikatelské i neziskové sféry. Ne vţdy nedostatek finančních prostředků obce musí zákonitě znamenat úpadek ţivotní úrovně. Problémem týkajícím se nedostatku finančních prostředků v obcích je také zadluţenost obcí. Ve studovaném regionu je celkem 11 zadluţených obcí jak vyplývá z anketního šetření. Tyto obce se zadluţily většinou tak, ţe poţádaly o úvěr na některý z důleţitých infrastrukturních projektů

85

(realizace nebo opravy komunikací, kanalizace, vodovodu, ČOV, …). Pokud obec zaţádala o dotaci na některý z takovýchto projektů, i přesto musela počítat s finanční spoluúčastí, čímţ se zadluţila. Z pohledu rozvoje je to však mnohem promyšlenější krok, neţ o dotace (bez dluhu) nezaţádat a tak přijít o velký podíl finančních prostředků z EU. Dle odpovědí respondentů tato situace nastala v několika obcích, kdy nezadluţená obec neţádala o finanční podporu právě z důvodu zadluţení. Určitou formou rozvojové strategie obcí můţe být členství v DSO nebo MAS (viz kap. 9.1). Spolupráce mezi obcemi můţe být přínosem celému regionu právě z důvodu velkého počtu malých obcí a z podstaty synergického efektu. Výhodou Členství v MAS je potenciálně větší pravděpodobnost zisku dotace z programu Leader. V současnosti jiţ však byl ukončen sběr ţádostí pro opatření IV.1.1. Místní akční skupina, ve kterém bohuţel MAS Oslavka, o.p.s. nebyla úspěšná. Hlavním důvodem členství v MAS by však neměl být zisk dotací, ale spíše zájem o rozvoj regionu jako celku a participace na něm formou spolupráce mezi členy. Členem MAS kromě obcí mohou být i nestátní neziskové organizace a podnikatelské subjekty. Právě podnikatelské subjekty o parametrech mikropodniků nebo malého podniku mají ve studovaném území nadprůměrné zastoupení a proto směr rozvoje by mohl vést právě přes tyto podniky. Podpora drobného podnikání ze strany obcí a MAS je potenciálním zdrojem rozvojového impulzu regionu. Takový podnik je přínosem jak v oblasti příjmu pro obec, zvýšení zaměstnanosti, tak i v oblasti získávání finančních prostředků formou dotací. Vzhledem k charakteru obcí studovaného regionu nemá smysl doufat v příchod nového investora do regionu, ale spíše se snaţit o rozvíjení a podporu podnikatelského prostředí uvnitř regionu. Předpokladem pro rozvoj mikropodniků, zejména řemeslné výroby můţe být i velký potenciál pracovní síly v regionu. Dalšími kroky vedoucími k rozvoji studovaného regionu můţe být podpora cestovního ruchu samosprávami a organizacemi, ať uţ finančními prostředky získanými z dotačních titulů, nebo od sponzorů. Sponzoring je jednou z cest jak přispět k rozvoji kulturního ţivota v obcích studovaného území. Právě formou sponzoringu by mohly být financovány některé sportovní a kulturní akce firmami a společnostmi z regionu, které by tímto způsobem byly zviditelněny. Implementace infrastrukturních nástrojů cestovního ruchu, by mohla být potenciálním zdrojem zvýšení turistické atraktivity území, jako např. realizace cykloturistických tras, naučných stezek, nebo rozšiřování kapacit pro stravování a nocleh. Konkrétním navrhovaným opatřením vyplývajícím z předkládané práce je investovat finanční prostředky do rekonstrukce pozemních komunikací ve větší míře neţ tomu bylo dosud, protoţe kaţdoroční drobné opravy komunikací po zimním období mají pouze krátkodobý efekt a nešetří prostředky. Velmi důleţitým nástrojem rozvoje regionu je zvýšení úrovně občanské vybavenosti (včetně zlepšení kvality veřejných prostranství a ploch pro volnočasové aktivity) zejména v obcích do 500 obyvatel ale také zlepšení dopravní dostupnosti větších center veřejnou dopravou. Určitým stimulem rozvoje je i kompletace ÚPD ve všech obcích studovaného regionu a rozhodnutí zastupitelstev obcí o funkčním vyuţití ploch v katastru (a vlastnictví) obce. Méně finančně náročným nástrojem pro rozvoj sociálních vazeb v obcích je aktivní činnost místních spolků a pořádání kulturních a sportovních akcí. Obecně lze říci, ţe strategie studovaného území můţe vycházet z vyuţití potenciálu silných stránek SWOT analýzy a pracovat s nástroji, které jsou k dispozici, přičemţ by došlo k zachování venkovského charakteru regionu a ţivotního prostředí v něm dle principů trvale udrţitelného rozvoje.

86

11 ZÁVĚR

Studované území SO ORP Náměšť nad Oslavou je typickým venkovským regionem s velkým podílem malých obcí a nízkou hustotou zalidnění. Jeho poloha, jak z pohledu fyzicko- geografického tak administrativního, významně ovlivňuje celkový rozvojový potenciál území. Právě periferní poloha studovaného regionu v rámci kraje Vysočina hraje důleţitou roli při vyuţívání ekonomického potenciálu území. Studované území je zasaţeno obecnými patologickými jevy současné společnosti jako je demografické stárnutí populace, migrace mladých dospělých do větších měst, nedostatečná vybavenost obcí, nízká ekonomická aktivita, vysoká míra nezaměstnanosti, nízký počet volných pracovních míst, atd. Dalším negativním faktem je také charakter Náměště nad Oslavou jako centra správního obvodu. Toto město má poměrně slabé integritní vazby s obcemi studovaného regionu, zejména pak s obcemi, které přímo nesousedí s k. ú. Náměště nad Oslavou. Tato slabá integrita, případně nemoţnost města (s pěti tisíci obyvateli) nabídnout okolním obcím kvalitní zázemí s dobrou občanskou vybaveností a dostatkem pracovních příleţitostí, je důvodem vysoké konkurence měst Třebíče a Brna. Je zde evidentní téměř úplná absence denních vyjíţďkových vazeb na krajské město Jihlavu. Právě zmíněná perifernost studovaného regionu a její prohloubení by mohla být váţným problémem i do budoucna. Jako nástroj pro sníţení těchto disparit se nabízí zlepšení dopravní dostupnosti regionu i jednotlivých obcí. Z dotazníkového šetření provedeného mezi zástupci jednotlivých obcí vyplynulo, ţe největší překáţkou pro rozvoj obce je nedostatek financí, potaţmo nemoţnost (v některých případech) tyto finance získat formou dotačních titulů. Z výsledků šetření vyplynula v mnoha případech také jakási apatie o tyto dotace vůbec zaţádat. Starostové jsou znechuceni vysokým stupněm byrokracie a sloţitě nastavenými kritérii pro zisk dotace. Úsilí směřované k získání dotací je vynaloţeno převáţně ve volném čase starostů, z čehoţ také pramení jejich nespokojenost. Dalším důleţitým zjištěním plynoucím z dotazníkového šetření bylo, ţe zejména malé obce (do 200 obyvatel) nemají moţnost získat jednorázově větší finanční sumu na některý z infrastrukturních projektů, ale pouze dosahují na větší počet malých dotací. Zásadní otázkou je, proč některé obce na dotace dosáhnou a jiné nikoliv, i kdyţ se jedná o obce se stejným charakterem (poloha v rámci regionu, počet obyvatel, …). Na příklad starosta obce Studenec (obec je mj. vítězem soutěţe Vesnice roku 2007 kraje Vysočina) odpověděl, ţe je s dotační politikou EU velmi nespokojen, ale přesto byl schopen o dotace úspěšně zaţádat z jiných zdrojů, např. státních a krajských dotačních titulů, nebo ze sdruţení, kterých je obec Studenec členem (celkem 7 sdruţení – skládka TKO, Energoregion 2020, mikroregion Náměšťsko, MAS Oslavka, mikroregion Horácko, Sdruţení místních samospráv, Spolek pro obnovu venkova). Právě tato angaţovanost ve sdruţeních obcí, podnikatelských subjektů a neziskových organizací a dispozice pro spolupráci mezi těmito subjekty je důleţitým předpokladem rozvoje kaţdé obce. Lze říci, ţe členství v DSO a MAS je v současnosti základním předpokladem pro rozvoj studovaného regionu i jednotlivých obcí. Společné řešení problémů a získávání kontaktů, zkušeností a informací je zřejmě hlavní přidanou hodnotou členství v těchto organizacích. Po ukončení programového období 2007 – 2013 hrozí sníţení dotačních prostředků zejména pro obce

87

do 500 obyvatel (převáţná většina studovaného regionu) a proto bude výhodou členství těchto obcí ve zmíněných sdruţeních. Pozitivním aspektem můţe být, ţe roste počet podaných i schválených ţádostí o dotace, roste také počet poměrně kvalitní rozvojové dokumentace (ÚPD, strategické plány, …) a zájem o regionální rozvoj v širším měřítku. Je evidentní, ţe proces rozvoje MAS potaţmo i DSO je časově náročný a dlouhodobý, nicméně z členství v nich plynou zjevné výhody. Z anketního šetření provedeného mezi občany vyplývá, ţe celá jedna třetina by se jich v budoucnu chtěla odstěhovat z místa svého bydliště, coţ je poměrně vysoké procento. Zhruba polovina respondentů je spokojena s úrovní sluţeb v obci trvalého bydliště. Jako největší nedostatek většina nespokojených respondentů zmínila nedostatečnou občanskou vybavenost v obci resp. absenci některých sluţeb. Dalším negativním faktem je denní vyjíţďka do zaměstnání mimo obec. S tímto faktem byli dotázaní poměrně smířeni, avšak pokud se nejednalo o vzdálenost přes 50km. Jako nejčastější problémy obcí respondenti uváděli některé infrastrukturní nedostatky v obci, také nedostatek sportovišť a volnočasových zařízení a značné procento by přivítalo i více kulturních akcí. Potenciál rozvoje studovaného regionu je zaloţen na vyuţití silných stránek a příleţitostí a eliminaci hrozeb a stránek slabých popsaných ve SWOT analýze. Velmi důleţitým potenciálem pro rozvoj studovaného území je spolupráce mezi obyvateli, podnikatelskými subjekty a místní samosprávou. Vzájemná podpora kulturního ţivota v regionu, udrţování jedinečného krajinného a venkovského charakteru a šetrné vyuţívání potenciálu cestovního ruchu je moţným způsobem, jak dosáhnout cílů stanovených Národním strategickým plánem.

88

12 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A OSTATNÍCH ZDROJŮ

[1] BIČÍK, I., JANČÁK, V. Transformační procesy v českém zemědělství po roce 1990. Praha: Univerzita Karlova, 2005. 103 s.

[2] BIČÍK, I., PERLÍN, R., ŠEFRNA, L. Rozvoj povodí Kocáby. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta Přírodovědecká, 2001, 87 s.

[3] BINEK, J. a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 2007, 137 s.

[4] BINEK, J. Synergie ve venkovském prostoru: aktéři a nástroje rozvoje venkova. Brno: GaREP, 2009, 94 s. ISBN 9788090430808.

[5] BINEK, J. Synergie ve venkovském prostoru: přístupy k řešení problémů rozvoje venkovských obcí. Brno: GaREP, 2010, 118 s.

[6] BINEK, J. Obce a regiony pro podnikatele & Podnikatelé pro obce a regiony. Brno: GaREP, 2011, 122 s. 9788090513907.¨

[7] BINEK, J. Synergie ve venkovském prostoru: paradoxy rozvoje venkova : kritické zhodnocení bariér, nástrojů a šancí rozvoje venkova. Brno: GaREP, 2011, 63 s. ISBN 9788090430860.

[8] BINEK, J., GALVASOVÁ, I. Rozvojový interaktivní audit. Brno: GaREP, 2011, 148 s. ISBN 9788090430891.

[9] BLAŢEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin - kritika - klasifikace. Praha: Karolinum, 2002, 211 s. ISBN 8024603845.

[10] BLAŢEK, J., HAMPL, M. Types of systems of actors in regional development: thein fiction and regulátory potential. European spatial research and Policy. 2009, s. 75-92. Dostupné také z: ISSN 1231-1952.

[11] CLAVAL, P. An Introduction to Regional Geography. Oxford: Blackwell Publishers, 1998. 299 s. ISBN 155786733.

[12] DEMEK, J., MACKOVČIN, P., BALATKA, B. Zeměpisný lexikon ČR. Brno: AOPK ČR, 2006, 580 s. ISBN 8086064999.

[13] GaREP, spol. s r.o. Strategie rozvoje Jihlavského kraje. Brno, 1999, 65 s.

[14] GROSPIČ, J. a kol. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4.

89

[15] HAMPL, M. Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Univerzita Karlova, 2005, 147 s. ISBN 808674602x.

[16] ILBERY, B. The Geography of rural change. Essex: Longman, 1998. 265 s. ISBN 0582277248.

[17] KREJČÍ, T. a kol. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. Brno: Mendelova univerzita, 2011. 155 s. ISBN 9788073754143.

[18] LÖW, J., MÍCHAL, I. Krajinný ráz. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2003, 552 s. ISBN 8086386279.

[19] MAJERČÁKOVÁ, V. a kol. Český venkov 2006: sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. Praha: ČZU v Praze, 2006, 130 s. ISBN 978-80-213-1631-7

[20] MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Program obnovy venkova ČR na období 2007-2013. Praha, 2007, 321 s.

[21] MLÁDEK, J. Základy geografie obyvatel'stva. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatel'stvo, 1992, 230 s. ISBN 8008007680.

[22] MMR ČR. Politika územního rozvoje ČR 2006, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 74 s.

[23] NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007, 209 s.

[24] PERLÍN, R. Strategický plán mikroregionu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 52 s. ISBN 8090309305.

[25] PERLÍN, R., KUČEROVÁ, S., KUČERA, Z. Typologie venkovského prostoru Česka. Geografie: Sborník ČGS. 2010, roč. 115, č. 2, s. 161-187. Dostupné také z: ISSN 1212-0014

[26] QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971, 73 s.

[27] REKTOŘÍK, J., SELEŠOVSKÝ, J. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: MU, 1999, 140 s.

[28] RABUŠIC, L. Kde ty všechny děti jsou?: porodnost v sociologické perspektivě. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001, 265 s. ISBN 8086429016.

90

[29] ROSSET, E. Aging process of population. Pergamon Press. 1964.

[30] VAN DE KAA, D. J. Europe’s Second Demographic Transitiv. Washington, DC 1987

[31] SKUTIL, J., ŠPIRK, F., ŠTARHA, I. Náměšť nad Oslavou 1532 – 1982. Praha: TEPS, 1984, 208 s.

[32] SPIŠIAK, P. Agrorurálne štruktury Slovenska po roku 1989. Bratislava: Geografika Bratislava, 2005, 183 s.

[33] TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 9788073801144.

[34] VAISHAR, A. Geografie malých měst a jejich úloha v systému osídlení. Brno: Ústav geoniky Akademie věd České republiky, 2008, 107 s. ISBN 9788086407579.

[35] VĚŢNÍK A. Aktuální problémy ČR. 2. díl, Zemědělství. Část 1. Ostrava: Scholaforum, 1995, 24 s.

[36] VĚŢNÍK A. Možnosti rozvoje venkovského mikroregionu (na příkladu Jemnicka a Vranovska). In: Česká geografie v Evropském prostoru, České Budějovice: JČU v Českých Budějovicích, 2007, s. 774-779.

[37] VĚŢNÍK, A.,HUBL, R., BRYNDA, R. Možnosti rozvoje zemědělství v regionu NUTS II Jihovýchod po vstupu do EU. In Geografické aspekty středoevropského prostoru. Brno: Pedagogická fakulta, MU Brno, 2005. s. 350 - 358, 8 s. ISBN 80-210-3759-8.

[38] VYSTOUPIL, J. a kol. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno: 2007, 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6

[39] VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 9788073803407.

[40] WOKOUN, R. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 9788072016990.

[41] WOODS, M. Rural geography: processes, responses and experiences in rural restructuring. London: Sage Publications, 2005. 330 s. ISBN 0761947612.

91

Mapy a atlasy:

[42] ČÚZK (1993): Základní Vodohospodářská mapa ČR. 24-31 Velké Meziříčí. 1:50000, Praha

[43] ČÚZK (1994): Základní Vodohospodářská mapa ČR. 24-33 Moravský Krumlov. 1:50000, Praha

[44] Cháb J. - Stráník Z. – Eliáš M. (2007): Geologická mapa České republiky. 1:500000, Praha

[45] Kousal J. - Kudrnovská O. (1971): Výšková členitost reliéfu v ČSR. 1:500000, Brno

[46] Tolasz R. (2007): Atlas podnebí Česka. Praha: ČHMÚ, 255 s.

[47] Tomášek M. (1995): Půdní mapa České republiky. 1:50000, Praha

Webové stránky:

[48] Agrokrom [on-line]. [cit. 1. dubna 2013]. Dostupný na: .

[49] Aktuální výzvy ROP Jihovýchod [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[50] Brownfieldy [on-line]. [cit. 13. dubna 2013]. Dostupný na: .

[51] Český statistický úřad [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[52] České dráhy [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupný na: .

[53] eAGRI. Evidence zemědělského podnikatele [online]. [cit. 13. dubna 2013]. Dostupné na: .

[54] Energoregion 2020 [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[55] Evropský sociální fond v ČR [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[56] Farmy.cz, zemědělské nemovitosti. Cena půdy 2011 [online]. [cit. 16. dubna 2013]. Dostupné na: .

[57] Fond Vysočiny [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

92

[58] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. ČSÚ, Praha: 2007. [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupný na: .

[59] IDOS: Jízdní řády [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupný na: .

[60] Integrovaný portál MPSV ČR [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupný na: .

[61] Kraj Vysočina [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[62] LEADER [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[63] Město Náměšť nad Oslavou [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[64] Městys Mohelno [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[65] Mikroregion Náměšťsko [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupné na: .

[66] Mikroregion Horácko [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[67] Mikroregion Chvojnice [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupné na: .

[68] Ministerstvo zemědělství [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupné na: .

[69] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[70] Národní síť MAS [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[71] Obec Březník [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[72] Obec Čikov [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[73] Obec Hartvíkovice [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

93

[74] Obec Hluboké [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[75] Obec Jasenice [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[76] Obec Kladeruby nad Oslavou [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[77] Obec Kralice nad Oslavou [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[78] Obec Kramolín [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[79] Obec Krokočín [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[80] Obec Kuroslepy [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[81] Obec Lesní Jakubov [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[82] Obec Lhánice [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[83] Obec Naloučany [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[84] Obec Ocmanice [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[85] Obec Okarec [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[86] Obec Pucov [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[87] Obec Rapotice [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[88] Obec Studenec [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[89] Obec Sudice [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[90] Obec Třesov [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[91] Obec Vícenice [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupné na: .

[92] Operační program Doprava [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

94

[93] Operační program Životní prostředí [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na:

[94] Partnerství pro Vysočinu [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[95] Portál Veřejné správy České republiky. Mapové služby Ministerstva životního prostředí, CENIA. [on-line]. [cit. 13. února 2013]. Dostupné na: .

[96] Portál Veřejné správy České republiky. Mapové služby [on-line]. [cit. 13. února 2013]. Ministerstvo informatiky, Ministerstvo ţivotního prostředí, CENIA. Dostupné na: .

[97] ROP Jihovýchod [on-line]. [cit. 15. dubna ]. Dostupný na: .

[98] Ředitelství silnic a dálnic ČR [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupný na: .

[99] Sdružení místních samospráv [on-line]. [cit. 13. dubna 2013]. Dostupný na: .

[100] Skandor [on-line]. [cit. 22. 15. dubna ]. Dostupný na: .

[101] Spolek pro obnovu venkova [on-line]. [cit. 13. dubna 2013]. Dostupný na: .

[102] Státní fond životního prostředí [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[103] Státní zemědělský a intervenční fond [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[104] Strukturální fondy EU [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

[105] Svaz měst a obcí ČR [on-line]. [cit. 13. dubna 2013]. Dostupný na: .

[106] Svazek obcí „skládka TKO“ [on-line]. [cit. 15. dubna 2013]. Dostupný na: .

95

[107] Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. (2010): Územně analytické podklady správního obvodu ORP Náměšť nad Oslavou. Brno, 118 s. [online]. [cit. 1. března 2013]. Dostupné na: .

[108] Ústav územního rozvoje [on-line]. [cit. 22. dubna 2013]. Dostupné na: .

[109] Venkov, eAGRI [on-line]. [cit. 22. ledna 2013]. Dostupný na: .

96

12 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1: Demografický vývoj obcí SO ORP Náměšť n. O. v historii cenzů Příloha 2: Věková struktura obyvatelstva členských obcí SO ORP Náměšť n. O. v roce 2011 Příloha 3: Úroveň vzdělanosti v různých územních jednotkách v roce 2011 Příloha 4: Vybrané ukazatele situace na trhu práce v územních jednotkách Příloha 5: Komparace ES v územních jednotkách dle klasifikace CZ-NACE v roce 2012 Příloha 6: Diferenciace zaměstnanosti v sekundéru v jednotlivých obcích v roce 2011 Příloha 7: Členské subjekty MAS Oslavka, o.p.s. v roce 2013 Příloha 8: Kartogram vyjíţďky obyvatel z obcí SO ORP Náměšť n. O. v roce 2001 Příloha 9: Mapa dopravní sítě studovaného regionu Příloha 10: Kartogram stavu ÚPD obcí studovaného regionu v roce 2013 Příloha 11: Kartogram členství obcí v nevládních organizacích v roce 2013 Příloha 12: Kartogram členství obcí v dobrovolných sdruţeních v roce 2013 Příloha 13: Kartogram členství obcí v mikroregionech a MAS Oslavka v roce 2013 Příloha 14: Ostatní aktuální programové výzvy Příloha 15: Dotazník pro zástupce obce Příloha 16: Dotazník pro představitele firmy Příloha 17: Dotazník pro obyvatele

97